Latest / Duše na dlani / Syndrom vyhoření: Když už nemáte sílu ani sami na sebe

Transcript

Syndrom vyhoření: Když už nemáte sílu ani sami na sebe · Duše na dlani

0:00
Jak na sobě poznají, že jsou vyhořet.
0:01
Když bysme se podívali na sebe, tak takhle z těch 1 věcí, kterou
0:06
si můžeme všimnout, je strach. Z toho jít znova do práce,
0:10
nechuť k té práci. Jsou teda lidé, kteří jsou k
0:13
tomu vyhoření víc náchylní. Jako perfekcionismus, rozhodně
0:17
úzkostnost a problémy s hranicema.
0:21
Říci, co potřebuji a stát si za tím, že zrovna teďka potřebuji
0:26
volno. Dobrý den, jsem doktorka
0:35
Michaela michová, psycholožka a majitelka online psychologické.
0:40
Poradny mojra. Vítám vás u sledování podcastu
0:43
duše na dlani, ve kterém vám postupně představuji
0:46
inspirativní psychology z naší poradny a věnujeme se
0:51
nejpalčivějším psychologickým tématům dnešní doby.
0:54
Očekává se tedy zajímavý rozhovor praktické rady a cenné
0:58
typy, díky nimž můžete lépe porozumět nejen sobě.
1:02
Ale i 2 lidem mým dnešním hostem je psycholožka magistra Romana
1:06
žilevníková dobrý den. Budeme se dneska věnovat právě
1:10
tématu vyhoření. Jak byste našim divákům
1:13
přiblížila to, jak na sobě poznají, že jsou vyhořelý?
1:17
Tady asi rozdíl v tom, jak to na sobě pozná ten samý člověk a
1:22
jakým způsobem to na něho poznají.
1:24
Ostatně lidi. Když bysme se podívali na sebe,
1:28
tak takhle z těch 1 věcí, kterou si můžeme všimnout, je ztráta
1:32
motivace zájmu nebo strach z toho jít znova do práce, nechuť
1:39
k té práci a pak následně to může být a přerůst samozřejmě do
1:45
nějaké frustrace do cynismu, do toho, že vyhledáváme konflikty,
1:50
protože se snažíme dostat ze sebe a nějak vyřešit tu situaci.
1:54
Která trvá dlouhodobě, takže v podstatě až do nějakého
1:58
oploštění vzdaní se AZ toho to slovo vyhoření až do momentu
2:04
nějaké pasivity. Takže nepříjemný kolega nemusí
2:08
být nutně ten nepříjemný člověk, ten kterého nemám ráda, ale on
2:13
má vlastně problém, je vyhořelý. Přesně tak a určitě známe někoho
2:18
zejména ve zdravotnictví je vyhoření.
2:20
Velmi velkým tématem. A tam každý z nás asi zažil
2:24
takovou stereotypní osobu, která je velmi nepříjemná nebo recepce
2:28
nebo kdekoli, kde pracujeme s lidmi.
2:30
A to bývá častější a takže kdokoliv, kdo bývá nepříjemný už
2:34
v momentu, když přijdete a něco se chcete zeptat, tak jsou
2:38
přesně ti lidi, kteří mají šanci, že jsou ti, kteří už jsou
2:43
v tom syndromový hořeni docela hluboko.
2:46
Takže vlastně není to jejich osobnostní rys, že jsou
2:49
nepříjemné třeba prodavačky a tak, ale je to spíš nějaká
2:53
momentální psychická slabost. Co to vyhoření?
2:56
Je to psychologický problém nemoc.
3:00
Obecně je to. Asi jako nejlepší, co snad říct
3:04
je, že je to nějaký komplexní stav, což nám toho moc neřekne.
3:09
Ale když si představíme, že se nám nakupuje nějaké osobnostní
3:14
charakteristiky. Důvody, proč jdeme do té práce,
3:18
a proto se vlastně nebo 1 z těch částí, proč se vlastně syndrom
3:23
vyhoření víc vyskytuje v pomáhajících profesech může být
3:27
právě i to, jaký lidi tam jdou, s jakým nastavením, osobnostním
3:32
a tím pádem. Se dostávají do toho momentu,
3:37
kdy opakovaně dlouhodobě. Dostávají test těch vlastních
3:43
osobností. Osobnostních čert a dohromady s
3:47
tou frustrací, která tam může být právě v dlouhodobých
3:52
dlouhodobých zátěže, tak může vyústit v syndrom vyhoření,
3:56
takže nějaké komplexní problém, který je samozřejmě zčásti
4:01
osobnostního nastavení z části už nasedající další prvky.
4:07
Které způsobuje ten profil, které pak vidíme u toho člověka,
4:12
asi bych neřekla slabost. Je to rozhodně adaptivní proces,
4:18
protože když nás něco dlouhodobě frustruje nebo dlouhodobě trápí,
4:22
tak to, že se dostaneme do oploštění, i když je ten samotný
4:26
proces špatně, přináší nám. Negativní konsekvence tak je
4:32
adaptivní. V tom abysme nebojovali s něčím
4:35
co nejde vyhrát takže. Ten proces je adaptivní, přináší
4:42
nám nějakou úlevu, i když ty konsekvence jsou.
4:44
Výrazně výrazy problematické pro toho jedince.
4:48
Jsou teda lidé, kteří jsou k tomu vyhoření víc náchylní.
4:50
Když mluvila o tom osobnostním profilu, kteří by to byli.
4:54
Určitě určitě. Samozřejmě každý psycholog,
4:58
který pracuje s klienty, tak je ovlivněný těma klientama, který
5:01
k němu chodí, takže i moje odpovědi jsou zčásti to, co víme
5:07
z psychologické teorie zčásti a příběhy kolegů, který jsou v
5:12
pomáhající profesi tím pádem. Známe vyhoření určitě IU
5:16
psychologů a zčásti té klientely, která si vybírá toho
5:20
danýho psychologa, ale. Rozhodně to, co bude jako velkej
5:26
velkej osobnostní velká část toho, proč vlastně lidi se
5:31
dostanou do syndromu vyhoření, je rozhodně ta osobnost a ty
5:34
osobnostní črty jako perfekcionismus rozhodně
5:38
úzkostnost a problémy s hranicema.
5:42
Říci, co potřebuju a stát si za tím, že zrovna teďka potřebuju
5:48
volno nebo obecně nějaké. Nastavování svých versus potřeb
5:54
těch ostatních. Lidi bude bude hrát velkou roli
5:58
a plus samozřejmě nějaké další osobnosti črty, které k tomu
6:02
budou přispívat následně. Jak ten člověk pozná, že se
6:06
třeba k tomu vyhoření? Blíží, když už se k němu blíží,
6:11
tak už je ten problém jako fakt blízko, když bysme se měli
6:18
podívat na syndrom vy hoření, tak.
6:21
Si myslím, že bysme měli začít od těch osobnostních čert, které
6:24
v tu chvilku máme. To znamená, pokud ty lidi a
6:28
pokud klidně diváci v tomhletom vnímají, že jsou perfekcionisti,
6:32
že mají problém si říct. Hele, já dneska potřebuji volno,
6:36
nebo dneska se o tebe nepostarám, protože já potřebuji
6:40
si udělat i čas sám pro sebe, pokud nejsou schopni.
6:45
Si nastavit nějak kolik času věnuji práci a kolik času věnuji
6:50
sobě nebo dětem, tak v tu chvilku už jsou ohrožení.
6:55
A je to nejlepší moment, kdy s vyhořením pracovat, to znamená,
6:59
když tam ještě vůbec není a pracovat s těmi osobnostmi
7:03
nastaveními, aby se vlastně vyhoření vůbec nestalo.
7:06
Takže mluvíme tady o určité prevenci.
7:08
Určitě určitě a prevence v tomhle tom velmi potřebná,
7:13
protože když už se dostaneme do syndromu vyhoření, tak z těch 1
7:17
momentů té frustrace je to k tomu cynismu fakt blízko víc.
7:22
Než bysme si měli šanci, jako. Říct nebo uvědomit?
7:27
Jak by podle vás měla ta prevence vypadat?
7:30
1 z nich je určitě práce s úzkostmi, určitě bysme měli.
7:37
Mluvit a mít nějaké programy na úzkosti na nějaké osobné
7:42
nastavení. Na hranice, jakým způsobem a kde
7:48
je vlastně respekt? K tomu, co potřebujeme důležitý
7:53
nastavit si? Práci a neglorifikovat
7:58
perfokcionismus v momentech, když.
8:02
Toho člověka zatěžuje, nebo obecně perfekce neměly
8:06
gorlifikovat? Jak může teda třeba nějaká ta
8:10
organizace nějaká ten zaměstnavatel?
8:14
Jaká by měla být ta firemní kultura, aby třeba k tomu
8:16
vyhoření nedocházelo? U jeho zaměstnanců.
8:21
A paradoxně, a to je množství výzkumu, které teďka vycházejí a
8:27
testují. Je od kratšího pracovní doby
8:31
nebo od flexibilní pracovní doby, nebo od množství home
8:34
officu nebo sigda je všechny tyhlety možnosti, které v tu
8:38
chvilku máme příspěvek k tomu, že máme šanci, si říct OK,
8:42
dneska potřebuji volno. AI, kdyby to bylo kvůli rodinným
8:46
věcem, nebo kdyby to bylo pro. Nemoc našeho blízkého člověka
8:51
nebo čehokoliv jiného, tak máme šanci si říct, OK, dneska
8:56
potřebuji volno a díky tomu nemusím vnímat ten tlak.
8:59
Přijdu o práci, když si dneska udělám volno a tohle to z
9:04
dlouhodobýho hlediska máš šanci pomoct těm zaměstnancům, nebýt
9:07
vyhořelý, takže mít nějakou možnost si říct?
9:10
OK, dneska fakt jako nemůžu. A necítit ten tlak a
9:16
neglorifikovat perfekcionismus. A ten tlak na výkon by měl být
9:22
vyvážený tím, že chyby nejsou perzekuované v momentech, když
9:28
konsekvence se dají řešit. Ano to zní hrozně hezky, ale
9:33
myslíte, že česká společnost je všechno tohle všechno
9:35
připravena? To je dobrá otázka, ale někde se
9:38
začít musí, takže nějakým postupným přerodem AI, kdyby
9:43
jsme se bavili jenom o snižování procent, tak i to má smysl a
9:48
každej člověk, který se nedostane do syndromu vyhoření
9:51
tak, že musí mít půl roku neschopenku tak má šanci
9:55
produkovat pro českou společnost další benefity a být dobrým
10:00
rodičem dobrým kamarádem. A dobrou kadeřnicí cokoliv,
10:04
takže v tomhle tom. Bychom měli změnit a nebo měnit.
10:12
Ten přístup k glorifikaci právě tlaku na výkon k tomu.
10:20
Jak se chováme? K chybám, nebo jakým způsobem se
10:25
můžeme dovolit prezentovat nebo jak ty hranice?
10:30
Můžeme stanovit sami pro sebe a pro naše potřeby.
10:33
Vážení diváci. Posluchači HR specialisté,
10:38
chtěla bych vám říct, že v rámci online psychologické poradny
10:41
moyra nabízíme i službu firemního psychologa.
10:45
Naši psychologové se velmi dobře orientují v problematice
10:49
psychologie, práce s klienty nejčastěji řeší právě vyhoření
10:54
stres, tlak na výkon, ale i komunikaci mezi kolegy na
10:58
pracovišti. Pokud tuto službu u sebe ve
11:01
firmě ještě nemáte. Neváhejte, kontaktujte mě a
11:05
určitě se domluvíme. Myslím si, že v moderním světě
11:09
by měl být psycholog součástí firemních benefitů.
11:13
Když se bavíme o té společnosti, vnímáte vy sama třeba nějaké
11:17
mezigenerační rozdíly mezi tím, kdo je víc náchylný právě k tomu
11:21
vyhoření? Mezigenerační rozdíly vnímám
11:25
spíše v těch, protože některé generace ještě nestíhá být tak
11:31
moc vyhořená jako někdo, kdo je 30 let v praxi, ale rozhodně je
11:35
jiný přístup k tomu perfekcionismu a je jiný přístup
11:38
k řešení osobnostních problémů. To znamená, když s úzkostností
11:45
přijdete ještě dřív, než máte syndmy hoření, tak je to výrazně
11:48
jednodušší. Pracovat jenom s úzkostí, než
11:51
když mám. Úzkost, syndrom vyhoření a ještě
11:54
musím chodit do práce a krmit děti, takže v tomhle tom má
11:58
rozhodně mladší generace. Má v tomhle tom výhodu a určitě
12:01
tady trend, že mladí chtějí víc řešit osobnostní problémy ještě
12:06
dřív, než jim už dal o životu, nebo o psychické zdraví nebo
12:10
fyzické zdraví. A říkala jste zajímavou věc, že
12:13
to ten, kdo pracuje kratší dobu, ještě neměl šanci to vyhoření
12:17
mít, než člověk, který je vlastně?
12:19
V té profesi 30 let je teda čas. To co určuje, kdy budeme
12:23
vyhořelí a jestli budeme. Asi bych začla s tím, že když
12:27
máme osobnostní předpoklady na syndrom vyhoření, tak máme
12:31
výrazně větší šanci vyhořet i za kratší dobu na 2 stranu, nebo
12:36
zároveň, když máme ty osobnostní črty a máme je 15 let, tak za tu
12:42
dobu jsme pravděpodobně vyhořeli a nebo jsme někde na té cestě.
12:47
A budeme mít. Víc.
12:52
Ukotvené i ty negativní vlastnosti, které nám právě
12:57
přispívají k tomu syndromu vyhoření.
12:59
Když jsme mladší, tak a máme ty osobnostní předpoklady na to být
13:05
vyhořený, tak můžeme být vyhořený i výrazně za krátkou
13:08
dobu. Na 2 stranu.
13:11
Pokud už od začátku. Řešíme a jsme zvyklí mluvit o
13:17
úzkostech UO perfekcionismu UO nějakých dalších věcech, které
13:22
máme. Tak samozřejmě budeme víc
13:26
připraveni. Čelit stresu, nátlaku výkonu a
13:31
dalším částem, co je nevýhoda lidí, kteří jsou delší dobu v té
13:36
práci, je ten samotný věk. Čím jsme starší, tím nám.
13:44
Se hůř řeší některé psychické obtíže, které jsme neřešili v
13:49
mládí, protože na to nebyla sociální akceptace, protože nám
13:55
nás nikdo nevedl k tomu, že bysme mohli s úzkostí jít k
13:58
terapeutovi. A tím pádem ta samotná délka té
14:01
vařené žáby, která s mírnou nebo střední úzkostí chodí do práce
14:07
každý den, roky a roky bude rozhodně 1.
14:09
Ten faktor, který tam bude hrát roli.
14:12
Může člověk nepoznat, že je vyhořelý.
14:15
Určitě v psychologii ani v medicíně nelze říct nikdy, nebo
14:19
vždy, ale rozhodně to může být. Může být zakryté právě tím, že
14:27
to sami prožíváme. A, když my něco prožíváme, tak v
14:31
tom žijeme a tím pádem si to samotný mozek sám sebe nějak
14:36
vysvětluje. Takže můžete mít pocit, že
14:39
nenávidíte ty lidi můžete mít pocit, že vždycky klient přijde
14:43
a nic vlastně nechce řešit, že ty děcka se nechtějí učit, že v
14:49
jakékoliv jiné profesi prostě vždycky ten hotelový host.
14:53
Chce jenom něco, co nemůže mít a máme tendenci žít v tom
14:57
symptomu. Který je tím syndromem vyhoření,
15:00
takže můžeme mít pocit, že máme depresi, nebo můžeme mít pocit,
15:06
že máme problémy s hněvem můžeme mít pocit, že celý svět je
15:10
špatně a tak dále a tak dále, takže rozhodně to můžeme
15:14
nepoznat. Řekla jste depresi?
15:16
Jaký je rozdíl mezi tím mít depresi, aby 2.
15:19
Hořely? Je tam vůbec nějaký rozdíl?
15:21
Je tam nějaká hranice? Je tam určitě prakticky rozdíl,
15:25
čím víc ale pracuju s klienty a čím víc jsem.
15:30
V psychologii tím je větší problém to pak poznat v učebnici
15:34
je to hezky hezky definováno v tom, že ta deprese se týká
15:38
obecně celého života a ten syndrom vyhoření se týká buďte
15:43
práce nebo té konkrétní části života, kde mám to vyhoření
15:48
prakticky, co se snažím zjišťovat, nebo které ty otázky.
15:53
Se snažím klást tu chvilku. Například když jdete do práce,
16:00
jak se chováte, jak prožíváte, ale jestli jste schopen jít, pak
16:04
třeba mít radost z koníčku. Jestli jste schopen jít na
16:08
dovolenou a užít si jí, jestli to izolovaně na tu 1 část, což
16:13
by mělo být to vyhoření. A pokud je to jako v celém
16:16
životě, tak by to spíše byla ta deprese.
16:20
Samozřejmě to tady naráží na problémy.
16:23
Typů deprese a toho, jak hluboká ta deprese je.
16:27
Takže v realitě to může být větší problém než na papíře a
16:31
ono to poznat, ale obecně, pokud by se někdo našel v tom, že ano,
16:37
mám pocit, že nenávidím lidi. Vždycky když jdu do práce, tak
16:41
jsem naštvaný nebo oploštěný, nebo nebo něco podobného.
16:46
Ale pak když jedu z práce, se vždycky usmívám, těším se na ty
16:50
děti jsem schopen jít na dovolenou, tam si dovolenou
16:54
užiju, jsem schopen dělat koníčky, sportovat a všechno.
16:57
A jenom když se otočím do práce. Tak si říkám ty, jo, já to
17:00
nenávidím, tak to bude spíše ten syndrom vyhoření.
17:05
Často slýcháváme od lidí a ono je to v tom mluveném slovy, že
17:10
je třeba. Dosáhnout určitého cíle a pak se
17:13
cítí vyhořelý a já nevím. Celý život jsem chtěl postavit
17:17
dům, postavil jsem dům a teď jsem vyhořelý.
17:19
Je to vyhoření jako takové, nebo si to jenom takhle nálepkujou,
17:23
ale jedná se o úplně jiný psychologický proces.
17:30
Výkonovost AS tím spojená i ta úzkostnost i ten perfekcionismus
17:36
může být. Můžeme mít pocit nebo iluzi, že
17:40
až něco dosáhneme, tak budu šťastný AV tu chvilku, když
17:44
přijde ta věc a zjistíme, že nejsme šťastní AI, když jsme to
17:49
dosáhli, tak to nepřineslo ten kýžený cíl neznamená, že to
17:54
přišlo v momentě, když. Když nastal ten úspěch, ale
18:00
spíše, když třeba stavíme dům, tak je to du ráno do práce.
18:05
Postarám se o děti. A ještě se ještě se dojedu na
18:11
svoji stavbu a tam ještě něco dělám a nemáme čas přemýšlet nad
18:14
tím, jestli vůbec máme energii a nemáme čas.
18:18
Máme rozptýlení nějakého charakteru, a když dosáhneme tu
18:22
věc, tak jsem většinou i může uvolnit nějaký čas, ve kterém.
18:27
Najdeme prostor pro sebereflexi, a následně máme prostor si
18:32
uvědomit OK nic mi to nepřineslo v permanentního žádné
18:36
permanentní štěstí a zároveň mám čas o tom přemýšlet.
18:40
Určitě tam budou i jiné prvky, které mě teď nenapadají, ale
18:43
věřím tomu, že tam můžou být i jiné fenomény.
18:46
Jak pracujete s klienty, tedy kteří se na vás obrátí s tím, že
18:50
se něčím podobným prochází? A jak vypadá práce nad tím
18:54
vyhořením nad tím uzdravením? Hodně záleží samozřejmě ten 1.
19:02
Krok by měl být rozdělit vždy, co je na poradenském
19:06
psychologovi, co už potřebuje klinického psychologa, co
19:09
potřebuje psychiatra, to znamená ta 1.
19:12
Cesta je zjistit, jestli to skutečně vyhoření, nebo je to
19:16
nějaký jiný, jiné, jiný psychický problém, který je
19:20
potřeba řešit jiným způsobem. To znamená ta deprese nebo
19:25
nějaké? Jiný obtíže, které můžou vypadat
19:28
podobně, takže ten 1 krok je vždycky podívat se na závažnost
19:34
a na to, kdo je ten správný odborník AV případě, že se
19:37
bavíme o lidech tak 1 z cest z vyhoření je změnit práci, ale
19:44
během toho a nebo i bez toho byste změny práce je potřeba se
19:49
podívat na ty osobnostní. Osobnosti nastavení, které
19:53
přispívá. A vede k tomu vyhoření.
19:57
Takže říkáte změnit práci? Takže někdo, kdo si prochází tím
20:00
vyhořením nebo si tím prošel? Léč se u vás, tak on už se potom
20:06
nemůže vrátit do té své bývalé práce.
20:09
Někdy je ta změna natolik obtížná a nebo opravit.
20:17
Obecně změna v životě je. Velmi těžká, pokud sní celej
20:23
život žijeme, to znamená, pokud jste celý život člověk, kterej
20:28
se bojí udělat chybu a bojí se, že když udělá chybu, nebo pokud
20:33
udělá jenom to, co je od něho požadováno a nic navíc, tak se
20:38
bojí toho, že ho vyhodí, že ublíží, nebo.
20:44
Ho někdo odsoudí, tak je velmi problematické.
20:49
To jako vyřešit, dá se to řešit, dá se zlepšovat.
20:54
Ale v případě, že jste v určitém stádiu vyhoření, může být
20:59
výrazně příjemnější pro klienta s menšíma.
21:03
S menšími problémy změnit ten typ práce, než bojovat někde,
21:08
kde už to dosáhlo určité hranice.
21:10
Samozřejmě tohle je vždycky na klientovi, to není na na žádném
21:14
psychologovi říct, co je správně pro toho konkrétního člověka,
21:18
ale můžeme se bavit a určitě s klientem má smysl se bavit o
21:21
tom, co on považuje v jeho životě za snesitelnější, jestli
21:25
změnit obor anebo během toho, co prožívá.
21:30
Cynismus, frustraci, nechuť oploštěnou.
21:33
Agresi tak jestli je pro něho snesitelnější zůstat v práci a
21:38
měnit v bojovém prostředí ty vlastnosti a nastavit si tu
21:43
změnu jiným způsobem. A nebo právě, jak jsem říkala,
21:46
změnit buď ten obor, nebo určitě existují neschopenky.
21:50
Znám lidi AI, kolegy psychologové, který skončili
21:54
spíše s neschopenkou na nějakou dobu, než zapracujou ty primární
21:59
problémy. Což je musí ten člověk změnit.
22:03
Co se musí naučit. Strašně záleží, co zjistíme v
22:10
tom. V tom životě toho klienta
22:14
kdybysme si vzali příklad, že se chronicky bojím udělat chybu
22:20
nebo chronicky se bojím, že pokud udělám.
22:26
Jenom to, co je po mě požadováno.
22:30
Tak v tu chvilku se učíme s tím klientem, jak si nastavit
22:34
zdravě. Pracovní morálku, třeba pokud je
22:40
to právě v pomáhajících procesech v pomáhajících
22:44
profesích. To, že přichází do oboru,
22:47
protože chtějí pomáhat lidem, protože mají pocit smyslu, a
22:52
protože chtějí měnit svět nebo životy nebo cokoliv a.
22:57
Udělají to na úkor sebe, tak se učíme, kde je ta hranice, za
23:01
kterou už by neměli jít právě proto, že to pro ně ohrožující.
23:05
A jak si nastavit ty osobní hranice v odpočinku versus počet
23:11
klientů nebo odpočinek versus práce ještě někde ještě jako po
23:18
mimo a podobně? Jakou roli tedy hraje ten
23:21
odpočinek v tom procesu uzdravování a jak donutit
23:24
člověka, který. Neumí takzvaně vypnout neumí
23:28
odpočívat, aby odpočíval. Odpočinek nemusí být, že si
23:32
vyložím nohy a teďka koukám na televizi.
23:35
Odpočinek může být cokoliv, co přináší úlevu a může to být
23:42
klidně. Pokud pracujete jako doktor, tak
23:45
budete vyřezávat. Může to být ta stavba, může to
23:48
být klidně matematické problémy, může to být jakékoliv jiný
23:52
koníček. Můžou to být i děcka, může to
23:55
být kamarádi. To znamená.
23:58
Odpočinek by měl být něco, co vám slouží.
24:01
K tomu, abyste vy cítila. To osvěžení a tu to uvolnění, to
24:10
znamená, hledáme s tím člověkem, pokud neumí odpočívat tak, že
24:14
vypne, tak se koukáme na nějakou možnost, jak nevypnout, ale
24:19
zároveň změnit činnost, aby přinesla úlevu.
24:22
Jestli to může být čtení knížky, může to být, může být koníček
24:27
nějaký obor jako fyzika, matematika.
24:30
Máme youtube máme jako kopec kurzu.
24:33
Takže může to být cokoliv, nebo naopak to může být směrem k
24:36
lidem nebo směrem k dobročinnosti k něčemu, kde jsou
24:40
nám lidi víc vděční a nebo cokoliv dalšího?
24:45
Jak vypadá zdravý vztah k práci tak, aby vlastně k tomu vyhoření
24:50
vůbec nedošlo? Teda zdravé.
24:54
Aby nás bavila a nebo. Tady můžu obchodovat, že ne
24:58
každého ta práce baví, ale živit se nějak musela.
25:01
Může to být nějaká buď satisfakce, může to být ten
25:07
pocit, že stíháme se regenerovat.
25:11
To znamená v momentě, když jsem klidně IV pátek unavená, ale do
25:17
pondělka. Jsem schopna jít do práce,
25:19
věnovat se těm klientům, nebo. Klidně, kdybych si vzala nějakou
25:23
svojí brigádu, kterou jsem dělala na vysoké škole, a tak to
25:27
klidně může být. Ano, v pátek jsem unavená, jsem
25:30
zmrzlá, nechci vidět lidi, nechci se na ně usmívat.
25:33
V rámci nějaký autorových kurzů, ale za ten víkend se osvěžím.
25:38
AV pondělí jsem schopná jít znova s tou samou úrovní, kterou
25:42
jsem měla minulý týden nebo před měsícem, nebo před rokem, pokud
25:46
cítím, že. Každý nějaký časový úsek mám na
25:50
to míň a míň. A cítím se, že bych potřebovala
25:53
víc a víc odpočinku, tak tam vzniká ten ten nesoulad, kterej
25:57
může vést k tomu syndromu vyhoření.
26:01
A celou dobu se bavíme o určitém vyhoření v pracovním životě.
26:04
V pracovní oblasti lze mluvit o vyhoření IV osobním životě.
26:09
Určitě nemůžeme vyhořet třeba. Můžeme vyhořet vlastně kdekoliv,
26:13
kde na sebe klademe nároky. Jak máme podávat výkon a zároveň
26:19
tam nám, protože perfekcionismus.
26:22
Nám může vstupovat do kamarádství, může nám vstupovat
26:25
a rozhodně vstupuje do rodičovství a může vstupovat do
26:30
klidně koníčku. A pokud máme výkonovost,
26:34
perfekcionismus, úzkostnost v nějakém tom konkrétním konkrétní
26:40
části života, tak tam určitě vyhořet můžeme.
26:43
V rodičovství by se rozhodně mělo mluvit o syndromu vyhoření,
26:48
zejména pokud na sebe klademe. Velké.
26:51
Očekávání? Je to třeba i oba, se kterou se
26:55
na vás klienti nebo klientky obracejí k vyhoření v tom
26:59
rodičovství v mateřství a. Já mívám většinou klientelu
27:03
mužskou, ale rozhodně syndrom vyhoření je věc, kterou v rodině
27:08
nebo v obecně jako osobním životě v nějaké ty části se s ní
27:14
potkávám. Může to být problematicky
27:17
partner, kde jsou například zdravotní obtíže.
27:21
Nebo nějaká diagnóza? Která vyžaduje větší péči a ne
27:28
vždycky může přinášet velký pocit satisfakce, takže tam může
27:34
klidně vzniknout. Je nějaký rozdíl mezi muži a
27:37
ženami? Co se týče vyhoření, třeba
27:39
oblasti, kterých se týká? Takovéhle generalizace obecně
27:44
jsou pro mě problematické, protože musím mít pokoru vůči
27:48
tomu, co já vidím a každý člověk má specifickou klientelu.
27:54
Která nám vlastně určuje, co si myslíme, že je realita, když
27:58
pracujete s univerzitníma studentama a rozebírám s nimi
28:02
nějaké vlastní představy, tak zjišťuju, že ty studenti tam
28:07
mají úplně jinak. A když mluvím se svýma
28:09
klientama, tak můžu mít pocit, že něco je nějakým způsobem, ale
28:14
vždycky tam vstupuji já a vždycky tam vstupuje ti, co mě
28:18
vyhledávaj, takže si nedovolím asi.
28:21
Generalizovat o. Muže a ženách, ale rozhodně
28:25
budou generace, které budou mít. Jiné oblasti a myslím si, že
28:31
stoupá počet lidí, kteří mívají právě z rodičovství, protože víc
28:36
a víc se snažíme dávat těm dětem víc a víc.
28:39
Očekáváme, že musíme být nějaký rodiče a rozhodně máme rostoucí
28:44
úzkostnost v populaci, takže určitě bude vstupovat i třeba do
28:48
rodičovství. Co byste tedy vzkázala lidem,
28:51
kteří mají pocit, že už nemůžou dál, ale na 2 stranu se bojí
28:56
zpomalit? A co se teda skutečně děje v
28:58
člověku, který toto zažívá? Když si to představíme úplně od
29:03
začátku, tak do oboru pomáhajících profesí
29:08
zdravotnictví jde nějakej specifický typ lidí.
29:12
Velmi pravděpodobně to bude člověk, kterej je.
29:16
Nadšený na práci s lidma a chce měnit.
29:19
Zdravý život někoho dalšího chce pomáhat a chce vidět tu změnu ve
29:26
světě nebo v tom daném člověku, se kterým pracuje.
29:29
To zrovna přichází už s tím, že má očekávání a chce dělat ten
29:34
obora chce pomáhat, no, ale problém je, že vy jako odborník
29:38
sedíte na místě a chodí za vámi ten samý typ lidí.
29:42
To znamená, ten sapej pacient s tím samým problémem vy ho
29:45
zaléčíte, pak ho už neuvidíte. AK psychologům jdou ti lidi,
29:50
kteří mají ty úzkosti, mají ty deprese u učitelů.
29:53
To jsou každý rok ti sami žáci, jenom v jiném a tím pádem vzniká
29:58
ta frustrace mezi očekáváním. Já změním svět a tím, že musím
30:04
každý den řešit to samé a naráží tam na to OK, co můžu udělat
30:09
líp? Hodně klientů se mi nedaří, nebo
30:12
hodně pacientů se neléčit tak, jak by chtěl.
30:16
Nemůžu jenom vstoupím. Mají ti lidé pocit, že vlastně
30:19
nic nemění, že chtějí změnit svět, ale přitom je všechno
30:22
stejné. A nebo že na to úsilí obrovské,
30:25
které mají, tak nepřináší to ten benefit, který čekali, že uvidí,
30:30
nebo tu satisfakci, kterou si představovali, plus jsou tam
30:33
lidi, kteří nejsou připravení na to řešit velmi těžké emoce.
30:37
Lékární lékaři obecně jako medici nemají moc.
30:42
Předmětů, jestli vůbec jak sdělovat diagnózu, jak zvládat
30:45
ty emoce? Těch pacientů a nejsou na to
30:48
připraveni, nebo nejsou trénovaní?
30:51
Jak vůbec zvládat ty další části?
30:54
A tím pádem dochází IK tomu hele ještě musíš dneska dát 50
30:58
pacientů, nebo ještě tenhle klient by dneska potřeboval
31:01
konzultaci? A pokud nemáte vytrénované
31:05
vlastní hranice, pokud nemáte vytrénované si říct OKI, když
31:09
chci měnit svět, tak dneska potřebuji jít na pivko.
31:12
Nebo na na čaj s kamarádkou do čajovny.
31:15
Tak bude vytvářet konstantní tlak na to hele, ale svět ještě
31:20
není v pořádku a tohle může být 1 z těch cest, kdy začíná
31:25
přicházet ta frustrace, ta ztráta, té motivace a nevidění
31:30
toho všeho pozitivna, které tam má šanci vzniknout.
31:33
To mě napadá, že jako prevence toho vyhoření o těch
31:36
pomáhajících profesí by mohla být právě třeba zpětná vazba.
31:40
Od těch klientů je to hrozně důležité.
31:42
Já sama ze sebe praxe, psycholožky vím, jak je pro mě
31:46
fajn, když si přečtu tu zpětnou vazbu od klienta, kteří mi
31:49
napíše, že jsem zrovna jemu nějak pomohl.
31:52
Určitě akorát těch recenzí většinou bývám málo.
31:57
Protože když ten člověk vás už nepotřebuje, zdravej pacient za
32:00
váma nepůjde. AA čeká, že je prostě šťastnej,
32:04
tak si vás i jako nevezme. Když mě bolí koleno, tak zatím
32:07
ortofonem jdu, ale když mě nebolí, tak tam prostě nepřijdu.
32:10
A to samé, když máme telefonické hovory, nevím klidně na lince
32:15
důvěry, tak v tu chvilku ti klienti volaj, když jim je blbě,
32:19
ale už se nedozvíte, jak to dopadlo, takže rozhodně jako
32:22
vědět nebo mít takovej souchran, jak to tak dá, dopadlo by bylo
32:25
super. Já bych možná tady namotivovala
32:28
klienty naší online psychologické poradny mojra.
32:32
Vždycky po konzultaci máte možnost vlastně ohodnotit práci
32:35
toho psychologa a tady slyšíte, jak je opravdu důležité, abychom
32:38
i my měli tu zpětnou vazbu od vás.
32:41
Jak jsme vám třeba pomohli. Co se vám během toho rozhovoru
32:44
líbilo? Co vám vlastně ten rozhovor dal?
32:46
Protože nás to. Udržuje motivované a pomáhá nám
32:50
to zlepšovat ty naše služby. Tak jste to slyšeli i my
32:53
psychologové musíme odpočívat. Takže my jdeme společně
32:56
odpočívat. Já vám moc děkuji za dnešní
32:59
rozhovor a já se budu na vás těšit příště u dalšího dílu
33:03
podcastu duše na dlani. Právě jste byli součástí dalšího
33:06
dílu našeho podcastu duše na dlani.
33:09
Pokud se vám dnešní epizoda líbila, dejte nám like, sdílejte
33:13
ji s těmi, komu by mohla pomoci a nezapomeňte nás odebírat, ať
33:18
vám neunikne žádný další díl. Těšíme se na vás příště.