Latest / Podcast Aleše Kaliny / Syndrom vyhoření: proč nehoříte z množství práce

Transcript

Syndrom vyhoření: proč nehoříte z množství práce · Podcast Aleše Kaliny

• 0:00
  Zdravím vás, přátelé. Dneska si budeme povídat o vyhoření. O syndromu vyhoření. A hned na začátku vám něco slíbím: nebude to přednáška.
• 0:09
  Zdravím vás, přátelé. Dneska si budeme povídat o vyhoření. O syndromu vyhoření. A hned na začátku vám něco slíbím: Nebudu vám tady odříkávat dvanáct fází a čtyři definice, protože z toho ještě nikdo nevstal a nešel žít jinak.
• 0:18
  Zdravím vás, přátelé. Dneska si budeme povídat o vyhoření. O syndromu vyhoření. A hned na začátku vám něco slíbím: Zkusím vám to vysvětlit jednoduše. Tak, jak to vidím po dvaceti letech v koučovacím křesle. Abyste aspoň trošičku chytli ten dech.
• 0:27
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: už zase.
• 0:39
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Práce, která vás kdysi bavila, je najednou jen nekonečný seznam povinností. Večer nemáte sílu ani na věci, které máte rádi.
• 0:48
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: A o víkendu se nedokážete radovat, protože v hlavě už běží pondělí. Znáte to?
• 0:54
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: A teď to nejdůležitější, co dneska řeknu, a řeknu to hned na začátku, ať to nemusíte čekat celou půlhodinu. Vyhoření není slabost.
• 1:04
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Není to lenost. Není to důkaz, že jste málo odolní. Vyhoření je účet. Účet za dlouhodobě špatně nastavený provoz.
• 1:12
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: A jako každý účet se dá zaplatit a začít hospodařit jinak. Za dvacet let jsem z vyhoření doprovodil stovky lidí.
• 1:21
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Manažery, podnikatele, maminky na rodičovské, zdravotníky. A jednu věc vám o nich řeknu, ta je smutná a je pravdivá.
• 1:29
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Za celých dvacet let ke mně nepřišel jediný člověk preventivně. Ani jeden. Chodí až ve chvíli, kdy se toho moc opravit nedá.
• 1:39
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: A málokdy sami od sebe.
• 1:41
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Buď je pošle firma, protože generální ředitel dostal strach — klíčový manažer slábne, na poradách je nervózní, úkoly neplní a ta výpověď už mu leží na stole.
• 1:53
  Tak berte to tak, že si spolu na chvíli sedneme. Začnu tam, kde to začíná skoro u každého. Zazvoní budík. A první myšlenka dne je: Anebo je dotlačí rodina, protože doma už dávno nejsou.
• 1:57
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: chtěl jsem vyhodit mobil, odjet na druhý konec světa a tam jenom sedět a koukat do jednoho místa.
• 2:08
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: To byl jeho jediný zbývající plán. To je co? Klient Robert, ředitel firmy, mi to řekl ještě jinak.
• 2:16
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: Rok jsem si prý říkal, že jsem jenom unavený. Rok. Pak jednou ráno seděl v autě před firmou a nedokázal vystoupit. Ne že nechtěl. Nedokázal.
• 2:27
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: A víte, proč to říkám hned na začátku? Protože čím dřív poznáte, že tohle už není obyčejná únava, tím kratší je cesta zpátky.
• 2:38
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: To je celá výhoda, kterou si můžete dát sami. Tak si ji dejte.
• 2:43
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: Tři otázky, odpovídejte pocitem, ne rozumem, rozum vám bude okamžitě hledat výmluvy, to on umí báječně. První. Dobije mě ještě víkend?
• 2:53
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: Druhá. Těším se na něco v práci? Na cokoliv. Na jednoho člověka, na jednu činnost. Třetí. Mám večer energii na blízké lidi? Tři ne… a nečekejte, až vás zastaví tělo. Ono to totiž udělá. Tělo je poctivé.
• 3:09
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: Přijdou bolesti hlavy, žaludku, zad, tlak na hrudi, nespavost, ztuhlá záda.
• 3:14
  Jeden mi to popsal větou, kterou nezapomenu: A pak ta nejnepříjemnější trojice, které se říká vyčerpání, odcizení a pokles výkonnosti.
• 3:20
  Zjednodušeně: nemám sílu, je mi to jedno a nic mi nejde. Ono se to totiž děje hlavně v psychice, takže navenek to není vidět.
• 3:30
  Zjednodušeně: Okolí si toho všimne dřív než vy sami. To je na tom to zrádné. No a teď pozor.
• 3:38
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Aleši, a je to z toho, že mám moc práce? Není.
• 3:50
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Já znám lidi, kteří dělají dvanáct hodin denně a září jak vánoční stromeček. A znám lidi, které vyčerpá poloviční úvazek.
• 3:59
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Rozdíl není v hodinách. Rozdíl je v tom, co vám při té práci běží v hlavě. Musím to zvládnout sám. Nesmím zklamat.
• 4:09
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Odpočinek si musím zasloužit. Tomu já říkám programy.
• 4:12
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Věty, které jste se naučili někdy hodně dávno, obvykle doma jako děti, a ony vám tam běží pořád. I když spíte.
• 4:22
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A protože běží pořád, tak pořád taky žerou energii.
• 4:26
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Představte si počítač, na kterém máte otevřených čtyřicet programů a vy pracujete v jednom. Baterka je stejně za dvě hodiny na nule.
• 4:35
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A vy nadáváte na ten jeden dokument.
• 4:39
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: V řeči Emočních rovnic — a to jsou moje vynálezy, to se nikde nedočtete — se těm větám říká bičovité rovnice. Měl bych všechno stihnout.
• 4:50
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Vše musí být včas. Mohu být odmítnutý. Nic neudělám dobře.
• 4:54
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Takový bič se postará o to, že vás hlava celý den bombarduje příkazy k další a další práci a odpovědnosti.
• 5:03
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A když to zatížení přeroste určitou mez, mozek udělá něco geniálního a strašného zároveň. Aby vás zachránil, přepne na opačný program.
• 5:12
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Na letargii. Na nezájem. Na apatii. Vypne vám motor, aby vám neuhořel. To je vyhoření. Nouzové vypnutí.
• 5:20
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A právě proto se vyhoření řeší velmi dobře — když se ty bičovité rovnice a rovnice o vlastní hodnotě vymažou. Ne když si vezmete dovolenou.
• 5:31
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Dovolená vypne budík, ne program. U vyhořelých manažerů slýchám pořád stejnou sadu vět. Nemám hodnotu, musím dokázat víc.
• 5:39
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Co jsem dokázal, ztrácí hodnotu ve chvíli, kdy jsem to dokázal. Pro druhé musím být pořád lepší a lepší. Já tomu říkám dráb v hlavě.
• 5:50
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Chlapík s bičem, který vám sebere výsledek dřív, než si ho stačíte užít, a už vyžaduje další. Vy nikdy nedojdete. Vy jenom běžíte.
• 6:00
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A tělo takový provoz nevydrží. Nikdy. A teď malá odbočka, protože vyhoření má dvě tváře a lidi si to pletou.
• 6:09
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Jedni nenávidí práci, firmu i vedení, a jediné, co je táhne, je zmizet. Druzí mají firmu rádi — ti nenávidí sebe, že nejsou dost výkonní.
• 6:20
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Zvenku vypadají oba úplně stejně. Uvnitř hoří každý o jiný program.
• 6:25
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A když to popletete, tak ten druhý dostane radu, ať změní práci, a ono mu to nepomůže vůbec, protože si toho drába vezme s sebou.
• 6:36
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A pak je ještě třetí skupina, a o té se skoro nemluví. Ti nehoří z přetížení. Ti dělají mimo svůj talent.
• 6:45
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Prostě dělají něco, co nikdy nebylo jejich, a ta touha, kterou zpočátku sytily peníze a prestiž, jednoho dne vychladla.
• 6:54
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: K tomu se ještě dostanu. Tak. A co s tím dělat. Nejlepší léčba vyhoření je nikdy do něj nedojít.
• 7:02
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A prevence, prosím vás, nestojí na wellness víkendu. Wellness víkend je hezký, ale v pondělí vás čeká stejný dráb.
• 7:11
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Prevence stojí na třech dovednostech a všechny tři se dají naučit. Umět říct ne. Umět doopravdy odpočívat.
• 7:18
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A hlídat si, odkud berete energii a kdo vám ji bere. K tomu ještě patří obyčejné věci, které znějí banálně, dokud vám nechybí. Pohyb.
• 7:29
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Přátelé, kteří umí povzbudit. Oddělený osobní a pracovní život. Nebát se říct si o pomoc.
• 7:35
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: A mít se rád — což je ta nejtěžší z nich, protože to se nedá udělat vůlí. A dám vám krůček. Jeden, dneska.
• 7:46
  Přijde místo, kde se to celé láme, a většina lidí to má obráceně. Ptáte se mě: Tento týden odmítněte jednu jedinou věc, kterou byste normálně ze slušnosti vzali. Jenom jednu. A pak koukejte, co se stane.
• 7:54
  Já vám to prozradím: většinou se nestane vůbec nic. Jenom vám zbyde hodina života. Teď k těm, kdo už hoří.
• 8:03
  První dobrá zpráva: jde to vrátit. Viděl jsem to stokrát. Druhá, méně příjemná: nejde to vrátit tím, že si odpočinete a pojedete dál.
• 8:13
  První dobrá zpráva: jde to vrátit. Viděl jsem to stokrát. Druhá, méně příjemná: Kdo se vrátí do stejného provozu se stejnými programy, vyhoří znovu. A rychleji. Cesta ven má dva kroky. Nejdřív zastavit požár.
• 8:23
  První dobrá zpráva: jde to vrátit. Viděl jsem to stokrát. Druhá, méně příjemná: Potom přestavět to, co ho založilo. A ten úplně první krok není technika. Je to důvěra.
• 8:30
  První dobrá zpráva: jde to vrátit. Viděl jsem to stokrát. Druhá, méně příjemná: Manažerům sezení obvykle platí korporace, takže naproti mně sedí člověk, který se bojí, že všechno, co řekne, doputuje do firmy.
• 8:39
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: z naší práce se firma nedozví nic, k čemu mi sám nedá souhlas.
• 8:47
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: A říkám to natvrdo, protože bez důvěry je koučink jenom další porada. Pak teprve rozmotáváme klubíčko.
• 8:54
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: Najdeme programy z dětství o vlastní hodnotě. A potom hledáme talent. Pro co jste sem vlastně přišli. Kde máte být.
• 9:03
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: Tři věci k tomu, ať je máte předem. Zaprvé, vyhoření není výraz slabé vůle. Nenastalo rozumově, takže ho rozumovým rozhodnutím nezrušíte.
• 9:12
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: Ten blok sedí v emocích. Můžete si to nakázat, jak chcete. Zadruhé, rozvinuté vyhoření řešte s někým. S psychologem, s koučem.
• 9:22
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: Aby to zabralo, potřebujete pochopit, proč a jak jste vyhořeli — a přestat čekat záchranu zvenčí.
• 9:29
  Proto na začátku slibuju jedinou věc: A zatřetí, první pomoc si můžete dát sami hned. Vymaňte se z kolotoče povinností. Část úkolů delegujte, i když to bude bolet.
• 9:38
  A místo věty buď silný si zkuste říct: pro jednou si můžeš dovolit být slabý. Odjeďte aspoň na týden.
• 9:47
  A místo věty buď silný si zkuste říct: Ne abyste utekli — abyste si ujasnili, po čem vlastně toužíte. A hýbejte se. Přiměřeně a hlavně pro radost, ne jako další úkol.
• 9:57
  A místo věty buď silný si zkuste říct: Ale úplně nejúčinnější věc je jednodušší, než to všechno. Přiznejte to nahlas jednomu člověku, kterému věříte.
• 10:04
  A místo věty buď silný si zkuste říct: Vyhoření žije z věty já to zvládnu. A umírá ve chvíli, kdy ji přestanete říkat.
• 10:11
  A místo věty buď silný si zkuste říct: A teď se vrátím k té třetí skupině, protože tam bývá ta nejhezčí pointa.
• 10:17
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Já jsem nevyhořela z práce. Já jsem vyhořela z práce, která nikdy nebyla moje.
• 10:27
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Někdy ten problém prostě není jenom v programech. Někdy je i v tom, co děláte. A to se nedá vyřešit lepším time managementem.
• 10:37
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Jak vypadá dobrý konec? Dobré konce jsou dva a mám je u klientů zhruba půl na půl.
• 10:45
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Jedni pochopí, že v talentu celou dobu byli a firma jim ho pomáhá rozvíjet.
• 10:51
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Vracejí se na stejné místo — ale s jinou hodnotou sebe sama a s jiným vztahem k vlastnímu volnu.
• 11:00
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Druzí pochopí, že jejich talent leží úplně jinde, a firmu opustí. Ani jedno není prohra. To si prosím zapamatujte.
• 11:08
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: A podle čeho poznáte, že jste z nejhoršího venku? Podle tří věcí. Umíte z práce odejít. Umíte si vzít odpočinek bez výčitek.
• 11:18
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: A umíte říct ne i generálnímu řediteli. Vy sami jste na prvním místě. A všechno ostatní až na dalších. Ne ze sobectví.
• 11:27
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Z provozních důvodů — z prázdné nádrže nikoho nikam nedovezete. Tak. A jestli si z dneška máte odnést jednu jedinou větu, ať je to tahle.
• 11:39
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Vyhoření není rozsudek. Je to zpráva. Zpráva od těla a od hlavy, že provoz byl dlouho nastavený proti vám. A nastavení se dá změnit.
• 11:49
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Nebude to zítra. Ale bude to. Dělám to s lidmi každý týden.
• 11:54
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: A když už jsme u těch programů v hlavě — mám pro vás jednu věc, která nic nestojí a je přesně na tohle.
• 12:05
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Jmenuje se to Jak ukáznit zlobivou hlavu a je to online kurz zdarma.
• 12:10
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Je o tom, jak najít ty věty, co vám tam běží na pozadí, a jak si je přestat nechat líbit.
• 12:19
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Najdete ho na mém webu ales pomlčka kalina tečka cz, v sekci online kurzy. Zabere vám to večer a je to slušný první krok.
• 12:30
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: A pokud na to nechcete být sami… nabízím třicet minut konzultace zdarma. Sedneme si nad tím, kde vám energie mizí a co s tím jde udělat.
• 12:41
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Žádný závazek, žádná platba. Taky na ales pomlčka kalina tečka cz. Tak. Mějte se krásně, přátelé.
• 12:49
  Klientka Dana mi po půl roce naší práce řekla: Dopřejte si tento týden tu jednu hodinu, co vám zbyde po jednom odmítnutí. Stojí to za to. Zase se na vás budu těšit u dalšího dílu. Ahoj.