Latest / Týdeník Respekt / Milan Jaroš: V éře umělé inteligence význam reportážní fotografie vzroste
Transcript
- 0:01Svět se rychle mění a česko čekají sněmovní volby.
- 0:04Buďte v obraze s respektem předplatné za 50 Kč měsíčně pro
- 0:08všechny do 26 let. Respekt kvalitní informace,
- 0:12které se rozhodně nevejdou do feedu.
- 0:15Více na respekt.cz lomeno pro mladé.
- 0:29Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu podcastu redakční kuchyňka.
- 0:34Tentokrát můj host nebude z kategorie píšících ani
- 0:38vysílacích, protože je fotograf a.
- 0:42Respekt měl vždycky docela silnou tradici silných
- 0:46fotografů, třeba namátkou u nás fotil Karel culín nebo tomkině
- 0:50tomkiněmec petr kubín a další. A myslím si, že pro každý
- 0:55časopis každé médium je silná. Fotografie je strašně důležitý
- 0:59žánr. Můj host dostal spoustu cen,
- 1:04můžete ho vidět IV různých knihách.
- 1:06Nejenom v respektu. Můžete ho vidět třeba na obalu 1
- 1:09nejmenované knihy z rozhovorové. Knihy s jmenovanou slovenskou
- 1:14prezidentkou, takže už asi tušíte, že mým hostem je Milan
- 1:19Jaroš. Ahoj.
- 1:20Dobrý den ahoj. A jdete ještě dostat do toho,
- 1:24protože jsi mi nahrál teď tak jenom chci říct, protože.
- 1:29Milan je fotograf, tak je dobrá příležitost využít i to, abych
- 1:33vás upozornil zejména ty, kteří nás poslouchají v podcastech, že
- 1:38máme i respekt jako youtubový kanál, kde tyto rozhovory jsou
- 1:43ve video podobě. A protože si budeme povídat o
- 1:46fotografii, tak si budeme i fotografie ukazovat.
- 1:51Takže pokud chcete vidět víc, tak určitě na ten youtube běžte
- 1:55a milane. Ty jsi hned vytasil k těmto
- 1:59aparát. Ještě než jsme začali, tak si
- 2:01taky fotil a moje 1 otázka jak s tebou vypadá dovolená?
- 2:07Jestli fotíš pořád, takže všichni na tebe čekaj nebo
- 2:11zmizíš na 1 z cesty a fotíš. To je asi spíš otázka, teda na
- 2:15mý blízký demokrati, co se mnou jezdí na dovolené, ale většinou
- 2:18si na to moje žena, teda Kateřina, se občas na to.
- 2:21Stěžuje a jestli si to dělala legraci, že mě takhle fotila, že
- 2:25že jak vypadá dovolená se mnou, že prostě někde klečím, nebo jdu
- 2:272 m před ní a něco si fotím. No, tak je to takový jako
- 2:31povolání, který když se to protne s tím životem, tak tak je
- 2:35to asi není jednoduchý. Občas se mnou žít, ale.
- 2:38A je dobrý, může to být i horší. Ale.
- 2:41To je vždycky, ale zároveň jsou z toho skvělé, skvělé
- 2:44fotografie. Ne, ne, ne, ne rodinné.
- 2:46Já jsem teda kdysi jel, jsem měl s Petrem kubírem takovou
- 2:48výbornej zážitek, jsme někam jeli na nějakou reportáž a
- 2:51prostě v autě a najednou on brzdí a dát to na kraj tý
- 2:55silnice a běžný někam. Já vůbec nevím, kam a po delší
- 2:59době se vrátí a že prostě viděl před tím něco, co chtěl vyfotit.
- 3:02Takže takže tak, prosím tě, já bych začal vlastně.
- 3:06Na úvod něčím aktuálním, protože.
- 3:09Na webu respektu vyšla naprosto skvělá.
- 3:11Podle mě reportáž Petra horkého z prostředí MMA bojovníků.
- 3:18A protože ho zajímalo, jestli IU nás to může mít nějakou
- 3:22politickou souvislost, jestli to může ovlivnit volby jako třeba
- 3:25ve spojených státech, ale je třeba i na Slovensku, kde tam ta
- 3:29promíchanost s politikou je docela docela velká.
- 3:32Ty jsi k tomu udělal. Stejně výborné snímky.
- 3:36Které si budeme teď i ukazovat a zároveň tě poprosil, jestli by
- 3:39si samozřejmě občas mohl i trochu popsat.
- 3:42Pro ty, kteří nás jenom poslouchají vlastně o čem si
- 3:44jako povídáme? A vlastně asi by mě zajímalo,
- 3:48jak taková fotografická série vzniká, jako jak dlouho tam seš
- 3:54jestli musíš mít nějaké povolení na to fotit a jak svolí ten
- 3:58správný úhel a podobně? OK dobře, tak tyhle ty konkrétní
- 4:02fotografie vznikly. Vlastně je to asi 14 dní zpátky.
- 4:05Během takovýho galavečera MMA oktagonu, kterej se konal v
- 4:09Karlových Varech, kde před 9000 diváky vlastně se konala celá
- 4:12tahle ta show ta začíná, já nevím, v 6 hodin odpoledne a
- 4:16končí v 11 večer, takže to je opravdu celej vlastně.
- 4:20Já nevim 5 hodinovej eště, eště možná o něco delší program.
- 4:25A my jsme s Petrem byli domluvím s těma organizátorama, že tam
- 4:28přijedem. Oni malinko byli nesví z toho,
- 4:30že respekt se zajímá o mma, protože přece jenom nejsme
- 4:34jakoby sportovní časák, nebo nikdy jsme moc o sportu.
- 4:37To v takovýhle míře nepsali a ale umočili nám ten vstup, ale.
- 4:44Vlastně to už je celá taková, jakoby profesionální.
- 4:49Jako sféra bych řek, kde kde jsou přesně vymezený nějaký
- 4:53fotopozice a pozice pro kamery a pro jejich fotografii.
- 4:57A myslím si, že zároveň ty práva jsou na to focení a na ty fotky
- 5:01z toho jsou určitě součástí i toho byznysu, kterej okolo toho
- 5:04je. Takže nám v původně nebo mě bylo
- 5:06řečeno, že můžu fotit až nahoře. Tam z toho ochozu vlastně jakoby
- 5:10z úplně posledního patra tý arény dolů, z čehož jsem byl
- 5:14dost nešťastný a po několika těch zápasech, když už jsem šel
- 5:18po několikátý, zatím za tím člověkem, který to celý
- 5:22produkoval ze strany toho MMA českýho, tak on viděl.
- 5:25Opravdu jsem nešťastný, tak mi řekl, že mě vezme dolů.
- 5:27A že mě posadí do takový uličky, kterou vlastně přicházejí ty
- 5:33zápasníci do toho ringu? Jo, což je takový rituál, který
- 5:36se vlastně opakuje. Je si podobnej, ale má to
- 5:39pokaždé jinou choreografii, protože ty zákaznicky to tak
- 5:41jako dělají, že tak vlastně rozpumpujou tu arénu a tak.
- 5:45Ale já tam měl prostě 1. Místo na kraji, který jsem
- 5:47nemohl. Já nevím po další 3 hodiny jako
- 5:49vopustit, ale ještě mě viděl nějaký jejich fotograf, který
- 5:53taky viděl, že jsem nešťastnej z toho, že že tam jsem.
- 5:56Tak mě na 1. Kolo nebo na 2.
- 5:58Kola toho 1 zápasu mě posadili vedle gopro kamery do úplného
- 6:03rohu. Vedle vlastně tyče v tom
- 6:06oktagonu, ten je jakoby podepřenej takovejma tyčema že
- 6:08jo a vedle týden tyčeme ligo pro kameru a tam jsem si měl sednout
- 6:11vedle rozhodčího nehejbat se nikam nechodit a vlastně to
- 6:15pozorovat jenom skrz ten drátěnej podč že jo.
- 6:19Tý klece a po těch 2 kolech mně řekli, ať odejdu, protože tam
- 6:22překážíte lidem, který si koupěj lístky do nějaký VIP.
- 6:24Samozřejmě 1 řady ty seděj hned za váma nebo a nebo ty ty
- 6:28rozhodčí tam jsou vedle, do kterejch jsem trošku drkal, když
- 6:30jsem se malinko hejbal 10 cm doleva doprava, no tak tak
- 6:34vlastně todle jsou ty podmínky, za kterejch ty fotky vznikaj no.
- 6:38A pak jsem se zase zpátky vrátil na to místo a zbytek toho z
- 6:41celýho vlastně, že jsem musel fotit i ty diváky i ty zápasníky
- 6:44i ten zápas z jedný pozice, která byla třeba.
- 6:47Já nevím 15 m od té klece. A tam, jak je vlastně ten
- 6:51knokaut, tak to je právě z toho místa UVC sítě.
- 6:54Právě z toho místa u té sítě. A to byla náhoda, že to byl
- 6:57vlastně takový zajímavý. Některý ty zápasy jsou hrozně
- 7:00rychlý, že jo, že ty a některý naopak jsou delší, jsou
- 7:02dramatičtější, že to by byl takovej zápas, kde se dalo toho
- 7:04víc vlastně dělat. Tohleto je další fotografie,
- 7:07když vlastně ty ty diváci do té arény přicházeli, tak tam tady
- 7:11firma Tipsport měla jakoby tuhle tu boxerskou tenhleten boxerskej
- 7:17pytel, kde se měří vlastně síla toho úderu do toho pytle.
- 7:22A takhle se tam vlastně ty návštěvníci různě předháněj v
- 7:25tom. V tý síle, což bylo skvělý místo
- 7:29pro Petra, kde nabíral vlastně rozhovor a myslím, že v tom
- 7:32textu jsou použitý z na začátku ty kluci, který tam mluvěj.
- 7:36Zkusili jste si to nezkusili? To.
- 7:38Protože to je je to je to velice teda kompetitivní, že ty lidi
- 7:43tam samozřejmě daj já nevím tam vyběhne nějaká hodnota třeba
- 7:46500. Nevim, nevim čeho 500, ale
- 7:48prostě 500 a teď všichni jako řeknou a teď přijde jinej tady
- 7:50pán na dá, já nevím, 550 a najednou ten, kdo má 500, už je
- 7:54prostě žabař, no tak hezky, co byste si to já si to fotil?
- 7:59Todleto je další fotka vlastně z 1.
- 8:01Z těch příchodů, kdy tam prostě ty zápasníci některý mají tu
- 8:04stylizaci takovouhle že přichází jako samurajové.
- 8:06Pak tam přišel třeba slovenskej zápasník, kterej měl takovou
- 8:09masku jako hannibal, lektor, prostě s mlčení jehňátek akorát
- 8:13na měl slovenskou vlajku. Pak vlastně přišel ve vojenský
- 8:16čepičce ten poslední, ten ten, ten ten hamburger, že jo, ten
- 8:20ten voják profesionální, tak ten přišel, toho tam nemám v tomhle
- 8:25tom výboru. Ale je to vidět na webu respektu
- 8:28a je asi to bude. IV tom pintu to je třeba
- 8:31připomenout, že vedle toho to je vedle toho textu máme i
- 8:34fotogalerii na na na webu. Respektu.
- 8:40Jak to na tebe působilo celý celkově jako dojem z toho?
- 8:43Působilo to na mě, asi bych tam, to mi vlastně přijde super
- 8:48zajímavý na tý práci, že to je opravdu 1.
- 8:49Z dalších prostředí, ve kterejch jsem ještě nebyl a do kterejch
- 8:52jsem se dostal díky tomu. Díky té práci díky tý reportáži.
- 8:56Díky tomu focení AA doufám, že to vlastně takhle zprostředkuje
- 8:59ten zážitek i spoustě lidem, který by normálně asi na MMA
- 9:02nešli, ale slyšeli o tom fenoménu a zajímá je to tak.
- 9:04Na mě to působilo. Že ze začátku si o tom něco
- 9:08myslíš, že máš o tom nějakou představu?
- 9:10A potom, když tam chceš, tak tě to fakt pohltí vlastně, protože
- 9:13to má hroznou atmosféru. Ty ten ten, ten, ten ta hala, je
- 9:17prostě plná emocí AA ty zápasy mají nějakou jakoby
- 9:21choreografii, nebo nějak to prostě odřej.
- 9:25Takže vlastně se tak člověk jako přistihne, že něco, co má pocit,
- 9:28že vůbec, že téměř je to jako svět, do kterýho vůbec nechce
- 9:32patřit, tak ho to prostě trochu jako pohltí.
- 9:34No mě. Se to taky líbilo právě v tom,
- 9:37že to přináší svět, který jako samozřejmě znám, že existuje a
- 9:41tak ale trochu, jak to funguje, ale hlavně mi přišel ten
- 9:45zajímavej ten nápad, vlastně jako ta politicko společenská
- 9:49stránka toho a myslím, že to je hodně dobře.
- 9:52Zachycený. Než se dostaneme k dalším
- 9:55fotografiím, tak jestli bys nám mohl říct, jak ses vůbec dostal
- 10:00k focení? K focení jsem se dostal náhodou,
- 10:04že prostě někdy já nevím. 8. Třídy se rozhodovalo teda u mě.
- 10:08Potom kam se budou hlásit na střední školu nebo na gymnázium,
- 10:11tak tak jsem tak jako moc nevěděl, co se sebou, ale doma
- 10:15ležela prostě nějaká zrcadlovka stará.
- 10:19Já jsem si jí půjčil, šel jsem to si přesně pamatuju.
- 10:21Šel jsem podat Vltavy na železniční most u, kterýho teď
- 10:24bydlím a koukám na něj z okna. Tak šel jsem přes ten železniční
- 10:27most a vrátil jsem se potom v 2 nábřeží zpátky do Dejvic a
- 10:31nafotil jsem přesně těch 36 okýnek vyvolal, už si ho
- 10:35nepamatuju. Jsem si to vyvolal sám, taky
- 10:38jsem to nějak jako naučil a začalo mě to strašně bavit.
- 10:41Vlastně mě to jako fascinovalo, že si člověk může zarámovat
- 10:44nějakej vobraz, kterej tak jako vidí a skrz ten hledáček tomu
- 10:49dáš nějaký jako. Takže tak, takovýhle věci?
- 10:53No nejdřív jsem fotil úplně jenom vlastně výtvarný fotky
- 10:55nebo tak. Já jsem tam chodil na grafickou
- 10:57školu, vlastně kde učila tou dobou libuš hercová taková,
- 11:00která teďko zažívá úplně skvělý období a na kterou já hrozně rád
- 11:03vzpomínám na tý škole, ale pak vlastně po tý grafický škole
- 11:06jsem šel na FAMUA mezi tou grafárnou a famu jsem jel se
- 11:09svojí spolužačkou durou kubíčkovou do romskejch osad na
- 11:11Slovensko za našim kamarádem Markem jakoukem, kterej byl
- 11:14kulturní antropolog, který tam pracoval.
- 11:17A najednou jsem pochopil, že se daj fotit tím foťákem ne jenom
- 11:20ty výtvarníci, ale. Lidi a to mě naprosto jako
- 11:24vlastně uhranulo. Totálně jsem zahodil jakýkoliv
- 11:27prostě pokusy o výtvarný nebo o nějaký záčička a stíny a tak.
- 11:32A vlastně od té doby fotím fakt tuhletu fotku nebo živou fotku
- 11:36reportáž dokument. Tak tohle byl ten moment, kdy
- 11:38jsem byl v tý osadě a najednou se ty věci jako děly.
- 11:41Nikomu to nevadilo, že tam jsem s tím foťákem.
- 11:44A bylo to jako fascinující no. Mimochodem totiž ještě někdy na
- 11:49kino, film nebo už je všecko čistě digitální.
- 11:51Nefotím, už moc mám pořád mínučky a takový sbírku
- 11:55takovejch starejch nějakejch analogovejch foťáků, co jsem kdy
- 11:57používal. Mělo to několik takovejch
- 11:59různejch že se to vracelo, že já nevim, kdysi jsem fotil téma s
- 12:03Tomášem linnerem o vlastně jeho sudetskejch kořenech a vo vo
- 12:07lidech, který zbyli který, který nebyli odsunutý AV celý tý
- 12:10historii toho kraje. A to jsem záměrně fotil vlastně
- 12:12na film starym role flexem. Pak nevím, pak si myslím i do do
- 12:17do respektu fotil reportáž nějakým my učkem, ale AI pro
- 12:20sebe sem měl takový vob, kdy jsem zase si začal fotit takovej
- 12:23deník mým účkem, ale vlastně nemám na to, abych tak řekl
- 12:27úplně čas je to je to dost drahá věc dneska.
- 12:31A vlastně mám pocit, že? Musím víc jako soustředit na to,
- 12:36co fotit a ne tím, čím to fotit. To je mí.
- 12:39Oly je takovej legendární snapchatovej kino filmovej
- 12:44prostě foťáček, kterej byl hrozně levnej.
- 12:46Teď je strašně drahej a foťák na kino film plastovej bakteovej
- 12:50foťák je jednoduchej úplně. A naopak, fotil si něco třeba do
- 12:55respektu na na mobil? Ano fotil jsem vlastně, to je
- 12:59další jako vlastně na respektu je fascinující teda, což nevím,
- 13:03jestli víš, ale, ale pro mě to bylo vždycky dobrý, že jsem si
- 13:06tam mohl zkoušet jako různý věci.
- 13:08V různejch obdobích i co se týče techniky nebo co se týče
- 13:12nějakýho jako formálního, teda přístupu k těm věcem.
- 13:15Takže my jsme v roce 2011 jeli s Tomášem ninerem na takovou cestu
- 13:19do číny, která trvala myslím pro mě necelej měsíc pro Tomáše více
- 13:23měsíc a já jsem nějak v tý době si koupil 1 iPhone.
- 13:27Já myslím, že to byla taková ta trojka, takový s těma oblýma
- 13:31hranama a najednou jsem zjistil, že tam je aplikace, která se
- 13:34jmenovala hipstamatik. Která já tuším, že jako
- 13:38instagram a všechny tyhlety věci byly v úplnejch jako v úplný
- 13:41kolíbce a vlastně tohleto nebylo zas tolik jako známý, ale prostě
- 13:45jsem najednou přišel tam zkoumáním nějakých, co se tam dá
- 13:48všechno stahovat a dělat, že se nedá stáhnout aplikaci
- 13:51hypstamatik a že to vlastně simuluje trochu filmovej,
- 13:55takovej nějakej pocit z těch fotek jako jo a že to těm fotkám
- 13:58dodává takový nějaký jako moje barevný odlišnosti a nějaký jako
- 14:02takový chlupatý divný věci. Tak jsem si řek, že v tý číně
- 14:05vlastně si budu fotit takovýhle deník nějakej touhle tou
- 14:08aplikací tím iPhonem. A potom teda, když jsem se
- 14:11vrátil, tak jsem si řek, že vlastně by bylo skvělý to
- 14:13používat IK těm. Ono to bylo použitý hlavně v tý
- 14:161 myslím sérii nebo k tý 1 reportáži.
- 14:18Úvodní tomášoví tyhlety fotky z toho z toho iPhonu.
- 14:22No takže jo. A pak ještě víckrát jsem to
- 14:23myslím opalovalo. Já jsem chtěl jenom říct do
- 14:26záznamu, že vím, že. Něco.
- 14:28Vím, že jinam iPhone jenom prostě to je ta role toho
- 14:31tázajícího zase tvářit, že vůbec.
- 14:34Že vůbec nic netuší, kdybych to vrátil k tobě.
- 14:36Ty jsi zmínil, že jsi studoval famu.
- 14:41Myslíš, že potřebuje fotograf mít vystudovanou famu nebo
- 14:45podobnou školu? Myslím, že asi v zásadě
- 14:48nepotřebuje. Stejně tak jako píšící
- 14:51nepotřebuje, že jo mít vystudovaný psaní jako máme
- 14:54marka švehlu, které je tuším nějaký zemědělský inženýr.
- 14:57Tak a píše skvěle, tak fotograf určitě nepotřebuje fotografickou
- 15:01školu, ale pro mě to vlastně bylo taky důležitý, protože jsem
- 15:04tam potkal lidi, jako je třeba Viktor Kolář.
- 15:07A ten mě hrozně jako vlastně obohatil a spousty jinejch lidí
- 15:11AA ta škola vlastně vytvořila mi síť nějakejch kamarádů IZ
- 15:16prostředí toho filmu, dokumentu, se kterejma se doteďka vlastně
- 15:19ňák. Jako setkávám, potkávám, takže
- 15:22jako kvůli tomu prostředí a kvůli tomu těm zažitejm letům.
- 15:26Nějakých jako věcí s těma spolužákama je to skvělá věc a
- 15:30je to dobrý. Zase, že člověk může sdílet jako
- 15:32svoji vášeň, nemusí moc řešit, nebo trochu to jsem to řešil
- 15:36vlastně čím se živit, ale ale je to určitě dobré.
- 15:39No člověka to někam posune, ale dá se to dělat jasně úplně i
- 15:41bez. Školy.
- 15:43Mimochodem, kdyby tě oslovili, jestli bys tam nechtěl vést
- 15:46nějaký seminář, nebo něco, bavilo by tě, to myslíš?
- 15:51Asi asi bych klidně na to kejvnul asi ne úplně na na jako
- 15:55full time, ale nějakej. Jako jsem tam občas asi klidně.
- 15:59Tam je třeba říct, že práce je fotografů rozhodně v respektu je
- 16:06jako mimořádně časově náročná práce, protože většinou to
- 16:10funguje tak, že třeba píšící v tom týdnu 1 a 1 reportáž někdy
- 16:17jakoby 2. A nicméně má prostě to takhle
- 16:20jako vlastně omezené. Kdežto vaším úkolem je často
- 16:23pokrýt víc těch reportáží najednou.
- 16:25Takže jezdíte s vícero lidmi a vlastně my, my jsme to myslím,
- 16:32že nikdy neměřili, viď třeba jako týden.
- 16:34Kolik jste najezdili kilometrů my?
- 16:36Jsme kdysi s Matějem stránským s mým kolegou měli v rámci toho
- 16:40večera pečaku takovej večer jako kde AA my jsme vymysleli tomu
- 16:45takovou choreografii, že že že vlastně pod to odprezentujeme,
- 16:48že jsme takový řidiči aut našich, takže.
- 16:50My jsme to začali 2 slidama fabie a myslím si to leon, který
- 16:54jsme v tý době měli a myslím, že jsme tam měli, kolik každý z nás
- 16:58ujede kilometrů a že to v tý době bylo třeba 50 000.
- 17:03Je to možný, myslím že jo, že to bylo ke každej, že uvědomme
- 17:05takovejhle jako takovouhle věc. Jako hranec to je ale
- 17:08mimochodem, já si pamatuju na to na to vaše vystoupení to bylo
- 17:11tak vtipný informativní. Tak je dohledání.
- 17:14Tak ano další se dá najít na youtube.
- 17:19Prostě, jenom když se k tomu vrátím zpátky, že to je vlastně
- 17:21těž těžce spočítaný, protože některý ty věci třeba já nevim.
- 17:23Třeba cesta na Ukrajinu, že jo, když člověk jede do do třeba do
- 17:27charsonů nebo někam úplně na ten východ, tak najede prostě za
- 17:30tejden 7000 km nebo 6000 km. AA někdy to je, že to je jenom
- 17:34třeba po Praze focení nějakejch portrétů nebo věcí, který jsou
- 17:38tady v nějakým okolí, tak? Je to tak rozličný.
- 17:41Jak potom vedla tvoje cesta do respektu?
- 17:44Moje cesta respektu tady, když jsem vlastně byl mezi tím.
- 17:48Mezi tím posledním ročníkem na na grafárně a 1.
- 17:51Ročníkem na famu na tom Slovensku.
- 17:52Tak jsem nafotil nějakej seriál OO romech a vlastně se tam začal
- 17:55vracet asi 2 nebo 3 roky jsem jezdil do jedný osady k jedný
- 17:57rodině AA fotil jsem je intenzivně a potom na famu v tý
- 18:02době měla galerii velryba, kde vlastně byl takovej jakoby
- 18:05nepsanej nějakej pravidlo, že každej.
- 18:09Ve svým ve druháku nebo ve třeťáku tam měl svůj jako
- 18:12profilovou výstavu. A já jsem tam měl tuhletu
- 18:14výstavu. Mně se tam fotky z těch
- 18:15romskejch osad a na tuhletu výstavu z nějakýho pro mě
- 18:18záhadního důvodu prostě přišli. Lidi jako třeba byl Pavel
- 18:22štecha, což byl slavnej fotograf v tom kině Němec Karel cublín,
- 18:26Honza šibík, Michal novotna přišlo prostě strašnejch
- 18:29fotografů, který já jsem jako do tý doby moc neznal, ale přišly
- 18:33se tam podívat na ty fotky a vlastně.
- 18:37Nějak si mě zapamatovali a potom mě oslovili, když vznikal
- 18:40časopis instinkt. Kterej to zní dneska jako
- 18:44legračně, ale kterej kdysi zakládal Sebastian palovski s
- 18:46tím, že to bude česká verze? Prostě já nevím.
- 18:49Parimách time news weat mision joghts, prostě že je to velký v
- 18:54reportáže do provozen. Fotografickejma prostě cyklama a
- 18:59tak a vlastně vytvořili redakci, ve který byl tomki Němec Michal
- 19:03Novotný a já. Ale já jsem v tý době chodil do
- 19:06já nevím 3 nebo čtvrtýho ročníku na famu, takže mně bylo prostě
- 19:0922 nebo 23. Něco takovýho.
- 19:13A tam jsem moc dlouho nevydržel, protože jsem pochopil, že vůbec
- 19:15tudy cesta nepovede, protože se to vlastně ten časopis se začal
- 19:18profilovat trochu jinak. Nakonec z něj nebyl českej
- 19:21prostě než geographing, tak si mě ale nějak zapamatoval Honza
- 19:25šibík, který to si taky pamatuju jako dneska, že jsem seděl na
- 19:28dějinách český literatury. Který přednášel Zdeněk kiršne na
- 19:33famu a najednou mi zazvonil v kapse telefon a zazvonil Honza
- 19:36šibík. Jestli bych druhej den nejel do
- 19:38Ostravy nafotit největší odborářskou demonstraci.
- 19:41Protože v tý době se myslím propouštělo dolů, byla tam
- 19:45prostě obrovská demonstrace a jestli bych tam, měl to nafotit
- 19:48pro reflex. Jako hned druhej den si sednu s
- 19:51někým do auta jet a já jsem vlastně jako si říkal, tak já to
- 19:55zkusím, sed sem si do toho auta odjel jsem tam a pak jsem začal
- 19:58fotit vlastně pro reflex během famu ještě asi rok po famu, asi
- 20:033 roky jsem prostě fotil pro reflex tímhletím způsobem.
- 20:06Pak jsem chviličku dělal v pražském deníku, kterej zakládal
- 20:10nějak můj spolužák z grafárny. Tam foto oddělení.
- 20:13A pak vlastně se v respektu uvolnilo místo po gantru
- 20:16bartošovi. A to mi řekl zase tamský Němec,
- 20:20že jo tam to místo je, tak jsem vlastně šel za Milanem
- 20:22šimečkovou za katkou malou, a tak jsem tady.
- 20:27Tak zavolať pánbůh za tu za tu cestu, že jsi že seš u nás.
- 20:31A kdybysme se teď zase vrátili k některým z těch tvých snímků.
- 20:36Já jsem zmiňoval, že si držitel celé řady cen ty jsi dostal
- 20:42ocenění i za focení nebo pokrývání těch povodní.
- 20:47Tak ta misi by jsi mohl říct i obecně jak jak jak se liší AV.
- 20:53Čem je třeba jako náročné focení, kde jsou?
- 20:56Já nevím divoké živly nebo nějaká jiná náročná situace.
- 21:03Tak tohle je jako několikátá moje zkušenost.
- 21:05Teda, že jo v rámci klimatický změny se prostě dějou věci, jako
- 21:08byly povodně loni na Jesenicku nebo jako bylo tornádo na Moravě
- 21:12před tuším 2 třema lety už to je.
- 21:16Má to, vždyť já se zase omlouvám, tak který jsem
- 21:18pokrejval vlastně s Ivanou svobodou a tady jsem byl taky s
- 21:20Ivanou svobodou. Tak moje zkušenost z tohoto je,
- 21:23že člověk musí vyrazit naprosto jako nejrychleji, co to jde,
- 21:26protože jednak chcete zachytit to, že se to jakoby děje a potom
- 21:31mám pocit, že se i jako trochu proměňuje vztah těch lidí,
- 21:36kterým se to děje k médiím, protože když tam člověk je a
- 21:39vlastně tam tak jako. Ne že by tam překážel, ale jako
- 21:44trochu tam nemám. Co dělat, protože tam prostě
- 21:46jsou nějaký složky, který těm lidem pomáhaj.
- 21:48Pak jsou ty lidi, který jsou jakoby v nouzi, který o tom se
- 21:50snažej utýct, nebo tam naopak zůstávaj.
- 21:52Ale v ten okamžik, kdy se to děje, tak tak mám pocit, že ty
- 21:55média jsou vlastně nějakej prostředník pro ty lidi jako
- 21:58sdělení tomu světu, že se to děje, že by ta pomoc měla někam
- 22:02přijít a jste tam jakoby vítaný, nebo jste tam vlastně jakoby
- 22:07chtěný, nebo někomu to vlastně nevadí, že tam že že někdo fotí
- 22:11u těhletěch situací, když pak ta voda opadne?
- 22:14Člověk se na ty místa vrací, ta pomoc třeba nepřišla tak rychle,
- 22:16jak ty lidi předpokládali. Jsou tam různý jakoby napětí
- 22:20stran toho, že ten stát třeba nezafungoval tak rychle jak ty.
- 22:23Lidi si mysleli ty média už jsou jasně nějaká jako věc navíc,
- 22:27kterou ty lidi třeba štve, takže určitě z týhle tý jakoby pozice
- 22:31je dobrý bejt co nejrychlejší vyrazit tam, což jsme udělali i
- 22:33my loni tady s Ivanou. Vlastně, že jsme vyrazili na to
- 22:36jesenicko tam ta situace se tak jakoby rapidně zhoršovala, že
- 22:41jsme byli domluvený, že? Já Ivanu vysadím v jedný vesnici
- 22:45po proudu tý řeky směrem do Polska a vrátím se zpátky do
- 22:49toho Jeseníku a najednou nějakej vokamžik.
- 22:51Už ta cesta mezi náma zmizela, takže ona musela zůstat prostě o
- 22:54já nevím 10 km někde jinde, než jsem byl já.
- 22:58Ale zároveň ona tam prožila nějakej příběh, kterej popsala
- 23:00potom ve svý reportáži a já jsem zažil taky nějaký příběhy, který
- 23:03jsem pak jako fotil, což byl ten případ těch záchranářů, kterýho
- 23:08jsme pak měli. Vlastně myslím toho 1 pána na
- 23:11obálce tam bude ta fotka, což byla náhoda, že já jsem vlastně
- 23:15tam byla 1 jediná silnice po 2 dnech už těch povodní jsem se
- 23:18snažil vlastně z toho Jeseníku trochu dostát a byla 1 jediná
- 23:21silnice, po který se dalo dostat, ale ještě nebyla tak
- 23:24dostatečně ta voda dole, aby si. Tou silnicí projet tak jsem
- 23:29najednou zbystřel, že se tam něco děje.
- 23:31Zaparkoval jsem někde prostě na kopečku auto a se sešel.
- 23:34Jsem tady k těmhle těm pánům, což byli dobrovolný hasiči,
- 23:38dobrovolný záchranáři, ne, hasiči, pardon záchranáři vodní
- 23:41tuším z Prahy 6, protože my jsme je potom dohledali, že jo,
- 23:44příběh toho pána byl vlastně obálkovej text, myslím Petra
- 23:47horkýho loni a já jsem je fotil během tý akce, kdy oni
- 23:51evakuovali teda. Lidi, kteří se snažili zůstat i
- 23:55přes veškerý varování. V domech.
- 23:57Ano tam to bylo tak, že ty jsi viděl tu dramatickou situaci,
- 24:00kdy 1 z nich skočil na chvíli pod vodou.
- 24:03A vlastně že jsi to popisoval, tak my jsme se potom rozhodli,
- 24:06že k tomu věnujeme ten text, že aby to ukázalo jak vlastně
- 24:10náročnou a důležitou práci. Dělat.
- 24:13Nás tím pádem myslím propojily sociální sítě, protože my jsme
- 24:16nejdřív na webu u zveřejněno myslím fotogalerii.
- 24:19S tímhle tím pánem všim si toho jeho syn někde na sítích.
- 24:22Označil ho v tom. Tím jsme viděli video z nějaký
- 24:25gopro kamery, kterou on měl na tý helmě.
- 24:27Bylo vidět, že teda jako přežil ten tu akci s pod tou vodou.
- 24:31A co to vlastně proč byl pod tou vodou?
- 24:33A ozvali jsme se mu a tady tady vlastně ta obálka.
- 24:38Tam je tam je třeba říct, že při dešti.
- 24:42Ten je pro vás jako fotografie velice nepříjemný živě no?
- 24:48Ten je velmi nepříjemný. Ano, tak prší celý den prší
- 24:50dokonce 2 dny, takže když po tom 1 dny já jsem byl tak mokrej, že
- 24:54jsem opravdu byl úplně, že jsem mohl ždímat i jako trenky a
- 24:57ponožky, který jsem měl. AA to i přesto, že jsem měl na
- 25:01sobě pláštěnku tak, jak člověk musí jít ten foťák vyndavat a
- 25:04otevírat tu pláštěnku. Tak tu jsem pak vzdal a bylo to
- 25:06vlastně 1. Jestli člověk je přikrytej nebo
- 25:07není, takže samozřejmě ta technika to jakoby odnáší v tom,
- 25:11že večer my všechny nebo oba 2 foťáky mi řekli.
- 25:14Že prostě mají s nahlásili všechny chyby, co mohli
- 25:18nahlásit, ale já už v tom nějakou praxi mám, takže jsem
- 25:21prostě sundal z toho objektivy. Dal jsem jim k topení.
- 25:27Nevyndal jsem hlavně 2 baterky a tak AA do dvýho mě prostě uschly
- 25:31druhej den ráno se fungovaly a celý se to zopakovalo ještě jako
- 25:341. Ale ale jasně no člověk prostě
- 25:36zmokne, když jede na povodně. Tam je.
- 25:42Fotografie, jak je ten hasič, hasičnský vůz.
- 25:46Který jede v takové v té velké vodě a vzadu je reklama na
- 25:50bazény a jezírka a mě by zajímalo, ty sis to jako
- 25:53uvědomoval, že to tam je a takhle si to vyfotil, nebo to je
- 25:56náhoda nebo jak to je? To je vlastně centrum Jeseníků,
- 25:59který je obklopený ze 2 stran. Takovýma malinkejma říčkama,
- 26:03který se teda proměnily ve veletoky a odřízli to centrum od
- 26:05okolního světa a do toho centra se dalo dostat jenom po takový
- 26:08lávce přes tu rozbouřenou lžičku a já jsem se tam vydal a
- 26:11najednou jsem viděl tam zaparkovanou tuhle tu tatrovku,
- 26:14která čekala až podle mě trochu opadne ta voda a bude moct
- 26:19projet, prostě tam nějakou vlouží a evakuovat vlastně ona
- 26:21měla na korby myslím nějaký lidi evakuovat lidi z toho centra.
- 26:25A já jsem jako viděl, že tam je ten plakát, tušil jsem.
- 26:28Jako že ta že ta auta asi pojede tímhle tím směrem a ono se to
- 26:33stalo. No tak je to taková jakoby
- 26:34náhoda, na kterou člověk. Nějak je trochu připravenej,
- 26:39nebo ne, není na ni připravenej, ale když jí vidí, tak tak, tak
- 26:41jsem to jasně jsem použil. Jsem to věděl jsem to, že tam je
- 26:43ten plakát zahrnout. Je důležitý to slovo, když to
- 26:45člověk vidí, protože to mě vlastně fascinuje u tebe IU
- 26:51Matěje, že někdy stojím, vedle vás jsem stejný situace, baví mě
- 26:57fotit, taky si ji vyfotím a vypadá úplně jinak, jako že je
- 27:01to to vaše oko a ta schopnost jako zachytit něco, co já tam
- 27:05nevidím, je doslova dechberoucí. A chtěl jsem se zeptat tam
- 27:11vlastně jakoby v těch momentech. Jak jak si hlídáš míru, aby ty
- 27:16ses neohrozil jako říkáš si i na jaké na základě nějaké
- 27:21zkušenosti, tak tady vidím, že mám ještě nějakou ústupovou
- 27:25cestu dál. Už bych neměl jít, nebo jak to
- 27:27funguje. Tak jakoby je to situace ve
- 27:30který. Člověk není v úplný divočině, že
- 27:34by tam nebylo. Že jo tam jsou všude, ty
- 27:38záchranáři. Vy vidíte, že se ta věc děje,
- 27:40ale jasně nechcete se dostat do problémů, protože ty záchranáři
- 27:42jsou tam proto, aby zachraňovali ty lidi jako vy.
- 27:45Chcete fotit tu situaci a ne bejt součástí tý situace VV tom,
- 27:48že byste potřeboval od někoho pomoct, takže povodně jsou
- 27:51zrální v tom, že všechno, co je pod vodou, tak zmizí.
- 27:54A jak je vidět třeba tam na týhletý fotce, tak se najednou
- 27:56se propadnou kusy chodníků. Vozovek a tak, tak člověk musí
- 28:00dávat hroznej pozor. Vlastně když jde a nevidí pod tu
- 28:03vodu a jde jako v holinách nebo bez holin.
- 28:05Ale ta voda je vám třeba po kolena tak to, že jdete po
- 28:09silnici nemusí znamenat, že za za prostě 5 m ta silnice
- 28:12přestane existovat, protože jí podemela voda a unesla jí voda.
- 28:15No tak musí se člověk chovat podle tý situace autoparkovat
- 28:20někde prostě co nejvejš to jde to to se nám tam stala taková
- 28:23situace, že jsme vlastně se dostali do okamžiku, kdy jsme
- 28:26měli pocit, že už teda z toho jako neodjdeme, že to auto tam.
- 28:28Bude muset zůstat. Náhoda risk trošku, ale jako
- 28:33spíš bejt opatrný strašně. Těch tvých snímcích tady třeba
- 28:38teď se díváme na tu fotografii, kde se objímají ty 2 ženy a
- 28:43během těch povodní mě se vlastně jako líbí, že tam je velice
- 28:46často taková jako empatie vůči těm lidem.
- 28:50Jak promýšlíš to, co zobrazit, aby si nevstoupil do něčí jako
- 28:56intimity, nebo aby to nepůsobilo?
- 28:59Neuctivě. Nějak k soukromí těch lidech
- 29:03lidí, jak o tom přemýšlíš? Tak tohle jsou všechno situace,
- 29:06který fakt jakoby živou součástí té situace.
- 29:09Tohle to tahleta fotka vznikla, kdy vlastně tyhlety vodní
- 29:12záchranáři evakuovali ty lidi z těch domů a tam na ně čekali na
- 29:16břehu, teda jejich jako známí příbuzní kamarádi, který
- 29:19samozřejmě takhle reagovali potom, co už jako.
- 29:23Pozorovali tu beznaděj tý situace a oni vědí, že se tam s
- 29:27tím foťákem a že pravděpodobně. Tohle tu tu situaci budete
- 29:32fotit, tak já, jako se řídím nějakým instinktem, že když to
- 29:36to nějak jako člověk vycejtí, že v prostředí, který nakloním to
- 29:40podcení, a nebo když vám někdo řekne, hele nefoť mě, nechci to.
- 29:44Tak to naprosto jako respektuju a nefotím to potom myslím si, že
- 29:48jsem hodně opatrnej, když je tam třeba dítě, nebo když je focení
- 29:50dětí, takže to už je vopravdu jako.
- 29:54Dneska jako není úplně normální fotit, prostě cizí malý děti IV
- 29:58takových situacích tak. A na to si dám třeba pozor no.
- 30:02A je třeba říct, že i někdy v minulosti jsme měli třeba úplně
- 30:05dokonalou fotografii a nakonec jsme se rozhodli jí tam nedat.
- 30:08Až najedete. Bolí, ale snažíme se vždycky,
- 30:13aby jako zvítězilo. Nějaký ohled na ty na na na ty
- 30:17lidi, což. Jako někdy to není jednoduchý,
- 30:22když ta fotografie je fakt tak silná, ale.
- 30:25Volíme tuhle tu cestu. Já bych možná rovnou skočím hned
- 30:28k dalšímu jakoby fotografickému. Cyklu, nebo vlastně i oblasti,
- 30:32kde bych se jako zmínil i obecně ty.
- 30:35Kromě toho, že fotíš samozřejmě reportáže z Česka, tak ty už to
- 30:39zmínil, že jsi byl IV číně. Byl jsi v Egyptu v Egyptě.
- 30:46Byl jsi na st celé řadě jako míst a několikrát i na Ukrajině
- 30:51a my se teď vlastně jakoby otvíráme ten fotografický
- 30:55cyklus. A já bych možná začal takovým
- 30:59jako předskokem, protože my jsme měli nedlouho před vypuknutím
- 31:06války. Jste byli na reportáži s Ondrou
- 31:11a Tomášem? AA vlastně byl tam jako x ňáký
- 31:16momentů, ale 1. Vlastně byl nejdůležitější a to
- 31:19bylo podívat se vysloveně na tu hranici.
- 31:22Byli ste v těch zákopech? Ta tvoje fotografie se potom 1 z
- 31:27nich se dostala i na titulní stranu respektu.
- 31:29Máme jí taky, takže ten, kdo nás vidí, tak už jí teď vidí.
- 31:36AAA jenom jako pro kontext že to je taková obálka, která byla v
- 31:41mnoha ohledech jako. Důležitá, protože to bylo.
- 31:44Myslím, že 3 nebo 4 týdny před tím té války a my jsme k té
- 31:48fotografii dali titulek čekání na válku.
- 31:50Tam byl voják v těch zákopech a my jsme dostávali tehde šílenou,
- 31:56schytávali kritiku. Může strašíme, že nikdybáka
- 31:59nebude a měli jsme pravdu, že se blíží.
- 32:02Tak to je jenom na vysvětlení. A jestli bys nám třeba ty mohl
- 32:05popsat, jaké to bylo tehdy, když už se zdálo, že to může každou
- 32:09chvíli vypuknout? Ta ruská vojska už tehdy v té
- 32:12době byla vlastně shromážděná na té na té hranici.
- 32:15Tak, jak na to vzpomínáš? Jo, tak pro mě to byl teda
- 32:17zásadní zážitek v nějakým jako ohledu, protože já jsem vlastně
- 32:21na Ukrajině už byl předtím na majdanu, že jo, během během tý.
- 32:27Revoluce během majdanu, byl jsem tam dokonce ještě dávno předtím,
- 32:30ještě během tý myslím oranžový revoluce.
- 32:32Pak jsem tam byl fotit několik reportáží i jakoby netýkající se
- 32:37nějakejch jako revolucí nebo konfliktů.
- 32:39A celkem jsem myslel, že jakoby Ukrajinu zná, nebo že vím, co mě
- 32:42čeká, ale tady na té na tom úplným východě v na tý linii
- 32:46dotyku v tom teda roce 22, někdy v lednu, nebo kdy jsme tam byli,
- 32:51nebo myslím v prosinci v lednu. Já už si to nepamatuju přesně,
- 32:53prostě já nevím měsíc, před dvaakou dejme tomu, tak to na mě
- 32:57hrozně zapůsobilo, protože vlastně ty ty ty ty vojáci, ty
- 33:02kluci nám tam říkali, že už to dávno jako trochu běží, že
- 33:05prostě já nevím pětkrát šestkrát denně to tam po sobě jako
- 33:07vypálí. Sem tam, že to není jako
- 33:10votevřenej konflikt, ale že samozřejmě se pozorujou to
- 33:14místo, kde jsme byli, bylo jako relativně.
- 33:16Já nevim stovky metrů od nějakejch ruskejch pozic, takže
- 33:18to bylo fakt vopravdu hodně blízko.
- 33:20AV tý době už vlastně kolovaly po internetu takový ty satelitní
- 33:23záběry, že tam je někde shromážděnejch prostě já nevím
- 33:26120 000 nebo 150, tak si to nepamatuju.
- 33:28Přesně to číslo prostě obrovský množství jako ruskejch vojáků a
- 33:31že ten konflikt je na spadnutí. Běžely nějaký jednání, že jo
- 33:35Američanů francouzskej prezident volal?
- 33:38Putinovi AAA snažil se mu domluvit a nic z toho
- 33:42nevycházelo a tak to tak jako směřovalo k tomu, že se vlastně.
- 33:47Jako tušilo, že něco přijde, jenom se nevědělo přesně, kdy
- 33:49ale na mě to zapůsobilo z jinýho důvodu, že vlastně.
- 33:54Jsem měl představu, že ta válka v roce prostě 22 bude vypadat
- 33:57nějak a ona vypadala jak z roku prostě jak z filmu 1917.
- 34:01Jo ona, to jsou opravdu jako hliněný.
- 34:05Vykopaný zákopy, který mají, tam byla hrozná zima v ten okamžik a
- 34:09tady tahleta fotka konkrétně je z takovýho momentu, kdy vyjdete
- 34:12těma zákopama a tam mají vždycky ty vojáci udělanou takovou
- 34:15schovku, kde se třeba choděj odpočinout nebo ohřát a tady v
- 34:19týdle místnosti, kde byl ten pes, tak byly jenom kamínka
- 34:22rozhicovaný. Byl tam hrozný vedro ten pes a
- 34:24ten voják a bylo to přikrytý barevnou dekou, která tam
- 34:27vlastně vzadu je vidět. A když to člověk by nás ty
- 34:31vojáci prováděli, těma zákopama říkali, ať jsme skrčený, ať
- 34:34běžíme rychle. Ať vlítneme tedy do tohohle toho
- 34:36do týhletý schovky a tou potom ať proběhneme zase dál jako na
- 34:40další tu pozici a já znám vlastně jako příběh.
- 34:43Zeď jsem foťák, ten ten voják podrbal toho psa pes na mě
- 34:47zaštěkal a jako běželi jsme vlastně.
- 34:50Běželi jsme dál, takže to celý vlastně bylo jak z filmu, ale
- 34:53byla to jako realita. Bylo to opravdu, že tam někdo se
- 34:56reálně chystá na to bránit prostě.
- 35:00Tyhle ty ukrajinský pozice a má to ty kontury toho, že že běžíte
- 35:04v bahnem zmrzlou zemí. Ohříváte se u kamen po já nevím
- 35:09prostě 3 hodinách toho, co jste tam na nějakým checkpointu, aby
- 35:12vám nezmeze ruce a že to je ta realita.
- 35:15No takže na mě to zapůsobilo hrozně.
- 35:16A vlastně, když jsem se vrátil, tak jsem opravdu jako vlastně
- 35:19byl nějak mentálně smířenej s tím, že se stane něco šílenýho,
- 35:23nebo že že se to stane, no. Takže tudletu fotografii jsi měl
- 35:27teda víceméně pár vteřin? To je pár vteřin a jdeme zase
- 35:31dál. No to je fakt strašně rychlá
- 35:32situace. Tam by člověk měl ocenit, abych
- 35:35to trochu taky jako odlehčil toho psa, protože výraz toho
- 35:38psa, jak na tebe koukaj úplně geniální.
- 35:41On na mě, když jsem vlez do toho, tak on na mě vystartovala
- 35:43a vlastně ten voják si ho podle mě vzal do ruky, že ho chtěl
- 35:45trochu zklidnit, a tak si s ním něco jako pokecával a my jsme
- 35:49pak zase šli dál. No tím zákopem.
- 35:52V tu chvíli měl asi strach, vy jste byli jako tam.
- 35:55Já myslím, já jsem měl strach, já mám vždycky strach hroznej.
- 35:57Já jsem jako nervách. Kde?
- 35:59I po 18 letech nebo 18. Co tu práci dělám, tak z toho
- 36:02mám hrozný nervy, ale já já mám vždycky dopředu, než se ta věc
- 36:05děje. Ale když už se děje, když se v
- 36:07ní, tak jsem naprosto, nebo ne naprosto, ale jsem jako
- 36:09klidnější daleko. No takže já já měl strach, když
- 36:12tam jedem, protože ještě vlastně, že jo, já nevím, lidi
- 36:16možná, nevěděj, že jo, že tam, když se člověk snaží s tou
- 36:19armádou někam dostat, nebo když když na ty vojenský pozice, tak
- 36:23to většinou ten den začíná strašně brzo ráno, jo, a my jsme
- 36:26spali ten den v krematorsku. A měli jsme já nevím 6 ráno nebo
- 36:29v 7 ráno sraz na nějaký kótě, teda podle GPS na nějakým místě,
- 36:34odkud nás ty vojáci někam vezmou a pojedeme tady na tohleto
- 36:37místo, takže jsme vyráželi třeba ve 4 ráno SSZ nočního
- 36:40krematorsku zmrzlýho a jeli jsme tím donbasem, kterej je takovej
- 36:44totálně jako neuvěřitelná krajina vlastně bejvalejch dolů
- 36:48hald pozůstatků, nějaký těžby. A zároveň taková jako savana
- 36:55nebo takový jako rovný dlouhý. Nebo rol rovný rovná krajina
- 37:00kombinací s takovýma kopečkama táhlejma a tím jsme dojeli
- 37:05vlastně na na na na místo. Potkat nás vzali na vojenskou
- 37:08základnu a odtamtaď sme jeli už s vojákama vlastně tady na
- 37:11tudletu na tenhleten point. Tak vlastně čím víc jsme se k
- 37:15tomu blížili, tak tím můj strach nějak vopadal, protože to
- 37:18najednou člověk žije a už jí to s tim nějak no.
- 37:22Já bych možná byť tito časový skok v rámci té války, zmínil
- 37:29další obálku a sérii. A to je to bylo k textu o
- 37:35dětech, které buďto unesli, nebo se pokusili unést Rusové
- 37:39ukrajinské děti. A tam je strašně silná
- 37:43fotografie, u které jsem hned věděl, že jí teda chceme dát i
- 37:47na obal. AA té portrét těch 2 kluků, kde
- 37:50v těch výrazech je. Prostě strašně moc, tak jestli
- 37:53by jsi taky mohl říct příběh té fotografie.
- 37:56Tak tyhle ty 2. Kluci vlastně jsou kluci, který
- 37:59byli celej ten příběh byl o unesenejch dětech, ruskou
- 38:04armádou do na ruský území s ukrajinskýho území.
- 38:08A tyhlety 2. Kluci byli tuším z nějakýho
- 38:11dětskýho domova z mariopolu, kdy na začátku války.
- 38:17Protože mariopol samozřejmě byl nejvíc na ráně a byl jakoby asi
- 38:21nejdřív obsazenej tou ruskou armádou.
- 38:24Tak byly unesený prostě z dětskýho domova a vodvlečený na.
- 38:29Já si nejsem jistej jestli do Ruska, ale já myslím, že byly
- 38:31unesený na ty na ty Ruskem okupovaný ukrajinský území do tý
- 38:33do do tý doněcko. V loňský republiky a jejich
- 38:39učitel nebo jejich vychovatel, z toho z toho z toho zařízení, kde
- 38:45oni předtím byli, se rozhodl, že je zachrání a dojel tam pro ně.
- 38:48A to je vlastně ta reportáž. Byl popis týhletý cesty.
- 38:50My jsme se setkali IS tím učitelem IS těma klukama.
- 38:53A byl to 1 asi ze 3 nebo ze 4 příběhů, který v tý reportáži
- 38:57byly? Myslím, že to byla 1 z
- 38:58nejsilnějších teda věcí co co Ondřej s Tomášem o tom přivezli,
- 39:02což byly příběhy samozřejmě šílený.
- 39:05Jak ten učitel se vlastně k těm klukům dostal, jak je odtamtud
- 39:09zase odvezl a tahleta. Fotka už je pořízená ve škole
- 39:11někde uprostřed Ukrajiny v takovým jako menším městečku,
- 39:15kde ty lidi, kde ty kluci choděj do normální školy a ten učitel
- 39:19tam učí. A na tom je zajímavý to, že oni,
- 39:24když věděli, že přijedeme, tak oni nachystali, jakoby že ten
- 39:28rozhovor se bude odehrávat v kabinetu toho učitele a on tam
- 39:31vyvěsil vlajku mariopolu na zeď a myslel si, že ty kluky budu
- 39:34fotit, že vyfotím prostě před tou vlajkou, že by to bylo jako.
- 39:38Ale to nešlo, protože prostě to bylo hrozně málo místa a navíc
- 39:41mi to nepřišlo úplně jako dobrý. Proč fotím někoho před nějakou
- 39:44vlajkou? A během toho vyprávění vlastně
- 39:47ty kluci říkali, že je nejvíc baví, jakoby tělocvik jako v tý
- 39:49škole. Nebo že je baví prostě cvičit,
- 39:51tak jsme šli do tělocvičny, která byla taková ta lehce jako
- 39:55postsovětsky barevná, taková jako mydličkově modrá žlutá.
- 40:00Ta mimochodem ten příběh, to je úplně filmovej příběh jako u
- 40:03toho učitele, který se rozhodne, že prostě ty děti jako v tom
- 40:07nenechá. To je jako neuvěřitelný.
- 40:10No, já bych my máme. Samozřejmě tam je třeba říct, že
- 40:12se tam vracet několikrát máme. Celou řadu fotografií z toho,
- 40:18jak to, jak to tam vypadalo. Tohle je.
- 40:20Třeba fotka z charsonů. Tohle je, když jsem byl s Ivanou
- 40:23svobodou, vlastně po osvobození todle zajímavá fotka, protože
- 40:28tohle taky to jsou vlastně celá série.
- 40:29Tohle to z hersonu kterej vlastně byl osvobozenej, myslím
- 40:32na podzim 22 po já nevím 8 měsících okupace rusama a Ivana
- 40:37Svobodová se tam vydala dělat reportáž o tom, jaký to vlastně
- 40:40bylo žít v tom ruským područí a jaký to tam je žít teď tadle
- 40:44fotka je z porodnice, kde je vidět teda totálně, za které
- 40:47permanentně vlastně v tý době byla.
- 40:50Vostřelovaná. Myslím, že asi stále.
- 40:53Dneska spíš teda FPV dronama, což je ještě horší situace, než
- 40:56když jsme tam byli s Ivanou, protože ty drony jsou ještě míň
- 41:00předvídatelný než ta. Než ta kanonáda, co tam byla z
- 41:05toho protějšího břehu? Předtím o tom teďko myslím,
- 41:07přivezl skvělou reportáž Ondřej kundra že jo, kterou jsme měli
- 41:10na webu a tohle to je chrisonská porodnice.
- 41:14Prostě na. Jaře, 23.
- 41:19Takhle takhle to tam vypadá no. Pak ten ta další fotka, jakou
- 41:22jsme tam měli, toho ten obraz toho Lenina, to je hrozně
- 41:25zajímavý. Tam je v charson, bylo takový
- 41:26muzeum výtvarnýho umění, který měl spoustu obrazů a ty Rusové
- 41:30vykradli všechny ty obrazy a jiný obrazy, který tam nechali,
- 41:33jsou zleninem. Tak to to je taková jako vtipná
- 41:37historka z charsonu. Todle je vlastně charsonský,
- 41:40tohle ještě jinej příběh, ale tam ta fotka zpátky, jak jsem
- 41:44měl, tak to je vlastně charsonský letiště.
- 41:46To je takový místo, kde jsme si voblíkli, teda nepůstře investi,
- 41:49protože nám říkali, že ta vlastně menometná palba, tak ten
- 41:53perimetr končí někde u toho letiště.
- 41:56Tak tak takhle na cestě do do charsonu.
- 42:01Tohle je fotka zelvova, kde je vlastně taková, jakoby dneska.
- 42:05Už je to asi slavná organizace androion jako nezlomení.
- 42:08Která myslím, pomáhá válečným veteránům, tak tohleto vlastně
- 42:12bylo. V tý době to byl kus nemocnice,
- 42:14který byl vyčleněnej prostě klukům, který se vraceli s
- 42:17různejma zraněníma a amputacema končetin.
- 42:24A vlastně tam absolvuje nějakou jako léčbu, tam je těch fotek.
- 42:28Vlastně když půjdeš zpátky, tak jestli tady je vlastně nějaký
- 42:31sportovní centrum tam. A tak no.
- 42:35Já bych skočil dá li k tomu, že ty samozřejmě, byť teda ještě
- 42:40tady musím říct. To je myslím s oděsy.
- 42:41Ne, to je v podstatě zpátky, to byl až takovej.
- 42:44Jak jsem si projížděl ty fotky, tak prosím tě, tuhle si nechám
- 42:47zarámovat. Dobře.
- 42:49Protože to je fakt celá řada těch snímků a ale chtěl jsem
- 42:53jenom zmínit, že ty máš. I celou řadu portrétní
- 42:59fotografií, tak by mě nejdřív jako zajímalo, jak jak?
- 43:04Jestli jestli vnímáš jako nějaký jako velký rozdíl mezi tou
- 43:07reportáží a portrétní, jestli tě třeba baví nějaký z těch žánrů
- 43:10víc, nebo jestli je to pro tebe stejné?
- 43:13Bavíme se obojí, baví mě to střídání vlastně a že to jakoby
- 43:16kombinace toho života a pak se soustředit na nějakou 1 osobnost
- 43:20v respektu vlastně těch portrétů je relativně hodně, protože tady
- 43:23třeba tam, jak byla ta fakta toho Adama Ondry, že jo, tak to
- 43:25byl nějaký rozhovorový speciál. A najednou prostě člověk s
- 43:29Adamem Ondrou někde v brně v jeho jako na jeho bourovací
- 43:33stěně, kde kde trénuje tak takže je to taky zajímavý, že člověk
- 43:37jako vstoupí do nějakýho prostředí, který nezná fotí
- 43:41lidi, který by asi normálně nepotkal.
- 43:43AAA, je to vlastně mam rád. Obojí todle je kurgebauer, že jo
- 43:47na zahradě svýho domu, kde má kde má svýho slavnýho trpaslíka.
- 43:50Tohle to je Tereza Voříšková. Která šla do kina pilotů AV tý
- 43:56době. Se krymská.
- 43:59Předělávala, stál tam tady ten bagr, tak jsem jí oprosil,
- 44:01jestli by se nestalo toho bagru. A byla ochotná byla.
- 44:04Ochotná byla úplně skvělá, naopak pak tam ještě byl bagr s
- 44:07radlicí, tak mám ještě další fotku, kde stojí v radlici v
- 44:09těch šatech a myslím, že byla jako ve vyšším stupni
- 44:13těhotenství už v tý době. Tak to bylo docela odvážnej
- 44:15kousek od ní, že tam lezla po bagru.
- 44:20To je jan syna že jo? To je taky další speciál
- 44:23respektu. Mimochodem.
- 44:28Já jsem ještě přemýšlel. I jsem se, jakoby chystal na ten
- 44:30náš rozhovor. Asi asi nevybavuji, že bych tě
- 44:35viděl fotit s bleskem rozhodně ne jako nějakou situaci.
- 44:41Líbáš se jako nějak zásadně, nebo ne?
- 44:44Ne nepoužívám blesk používám blesk jako vlastně.
- 44:49Přijde mi, že jako v rámci toho focení nechci ustrnout na
- 44:54nějakým 1. Místě a furt mě baví vlastně
- 44:57zkoušet nový věci a 1. Z těch věcí je i focení jako s
- 45:01bleskem a občas to je nápomocný v tom, když třeba tady paní
- 45:05soudkyně teda. Tak vlastně já se jí omlouvám,
- 45:09ale prostě kanceláře jsou strašně nudná věc na focení.
- 45:12Jo a jako je to totální prokletí všech těch rozhovorů, že buďto
- 45:16se odehrávají v kavárně nebo v kanceláři.
- 45:18A ani 1 není dobrý jako na fotku, že jo na fotku je
- 45:21zajímavý přesně prostředí typu zahrada, Kurta, gebauera nebo
- 45:25náhoda, že potkáte Terezu voříškovou, teda terzu rambu,
- 45:29pardon, VV krymský, která se předělává, ale když když jste na
- 45:32rozhovoru, kterej se odehrává VV indiferentním kanceláři, tak ten
- 45:37flash je nějakej způsob, jak to udělat zajímavějc jak, jak to
- 45:41jako udělat trochu jinak, no. Ty jsi říkal, že se snažíš jako
- 45:45nezaseknout. Jak přemýšlíš obecně?
- 45:48Jako o fotografii i třeba vzhledem k tomu, což je častá
- 45:52otázka na fotografii. Já vím ale, že dneska fotí
- 45:55opravdu každý má v kapse, telefon vyfotí a tak dále.
- 45:58Jak ty přemýšlíš o fotografii IV této souvislosti?
- 46:02Nevím, přijde mi to vlastně jako na 1 stranu.
- 46:04Je to skvělý, že to je totálně z demokratizovaný médium, který
- 46:07jako může v lidech probouzet kreativitu, čehož je samozřejmě
- 46:12plnej. Jako ten je je to otázka, jak se
- 46:15na to člověk podívá, že jo, můžete se dívat jako na na na
- 46:17to, že to je všechno špatně, že všichni fotěj svý jídlo, svý
- 46:21dovolený svý. Já nevím jako mazlíčky domácí
- 46:24svý děti a nebo naopak, že ty lidi to používaj jako ke
- 46:28kreativní nástroj. Snažej se něco tim vyjádřit
- 46:31nějakou emoci, něco sdělit tomu světu a to to je spíš to, co z
- 46:34toho vnímám já, jako že to je, je to jednodušší daleko, že jo,
- 46:37bylo to fakt, já jsem zažil i tu analogovou formu, vlastně v
- 46:41tomhle druhu tý práce jako v těch novinách, když jsem.
- 46:44Fotil v tom refexu, tak se fotil na film a to bylo nesmírně
- 46:47komplikovaný. Hrozně drahý.
- 46:49Vlastně člověk nevěděl. Do poslední chvíle se to opravdu
- 46:51vyjde, protože tam byl v ten moment toho, že se to mohlo jako
- 46:53blbě vyvolat. Poškrábat, zničit ten negativ.
- 46:59Bylo to teda podle mě, jako si myslím, že celá analogová fotka
- 47:01je hrozně jako neudržitelná. Ekologicky, že jo, protože to je
- 47:04prostě zátěž šílná v obsahu té chemikálie, ale šílený jedy a
- 47:07tak. Takže myslím, že ten digitál a
- 47:09to zjednodušení tý fotky tomu spíš prospívá než ubližuje.
- 47:13No mýho pohledu. Tak já jsem taky prošel vlastně
- 47:16tím, jak to dělám dlouho tím vývojem.
- 47:19Že dřív to bylo i tak, že když jsme byli třeba někde na nějaké
- 47:23reportáži, tak 1, co se potom dařilo?
- 47:27Že člověk připojil vlastně poprvé třeba na notebook a
- 47:30poslal text, ale samozřejmě s fotografií to tehdy vůbec nešlo,
- 47:34takže třeba vyšla reportáž odněkud bez vůbec fotografií a
- 47:39dneska. II, ty prostě, když je někde
- 47:42něco aktuálního, tak během. Prostě půl hodiny.
- 47:45My máme v redakci jako fotografii, kterou samozřejmě ji
- 47:50rychleji, ale spíš to dám tak nějakým průměru.
- 47:53To. Je další věc, že jo, která je
- 47:54hrozně důležitá, vlastně u tý fotky, že jako třeba teďko v
- 47:58současný, teda jako v konfliktu Izraele, třeba v aga v gaze, tak
- 48:02vlastně my máme ty obrázky z toho místa.
- 48:05Díky těm jako lidem, který maj v kapse ty mobily, který to
- 48:08vyfotěj tak, jak to vypadá, že? Jo, což je.
- 48:10To je myslím docela zásadní, vlastně věc no.
- 48:12Takže to pak to vnímám určitě pozitivně, protože jinak by jsme
- 48:15nevěděli, protože Izrael tam nepouští média, tak?
- 48:18To je mi třeba říct, že to je výhoda v tom, že III amatéři
- 48:21můžou zachytit důležitou důležitý moment.
- 48:24A tam to má tu historickou cennost.
- 48:26V tom momentu ale pochopitelně, když se člověk dívá na rozdíl
- 48:30fotografie profesionála amatéra, tak ten rozdíl je giganticky.
- 48:34Já si pamatuju to bylo vždycky, když byly různé jako vlny, někdy
- 48:37návrhu naškrtání, tak v těch vydatelských domech se vždycky
- 48:41jako razilo. Naštěstí to se teda už jako
- 48:42vopustilo, ale bylo, že. Dneska může fotit každý, takže
- 48:46asi ty fotografové vůbec nebudou potřeba.
- 48:48Já jsem říkal, že jste se úplně zbláznili.
- 48:49Vůbec nevíte, o čem jako o čem mluvíte?
- 48:52Jasně jsou i reportéři, který uměj dobře fotit, ale je to spíš
- 48:57teda zřídka. Myslím, že byly pokusy s textem
- 48:59ne že byl takový ten občanský žurnalismus, že byl tady takovej
- 49:021 myslím vydavatelskej dům, kterej chtěl dělat ty kavárny,
- 49:04kam lidi budou chodit něco sdělovat a psát reportáže.
- 49:08Bylo to u všeho, co si já jsem zažil úplně všechno.
- 49:10Nejsou potřeba jazykové redaktorky, jazykový redaktoři
- 49:13nejsou potřeba fotografové není potřeba zahraniční
- 49:16zpravodajství, je potřeba jako nic vlastně.
- 49:20A ono se potom ukáže, že. Že, i když musíme být mnohem
- 49:25multifunkčnější, než jsme kdy bývali.
- 49:28Tak já pořád věřím na jako oddělování rolí.
- 49:32Těch rolí, že? Že jasně, jak říkám, jo, když je
- 49:36někde reportér i sám a vidí něco, co kdy tam nikdo jiný viz
- 49:39kauza mourin. Prostě je tam reportérka, jak to
- 49:44natočí že jo tak takže v tomhletom máš nějaké vzory třeba
- 49:49ve světě, nebo nebo třeba čí práce tě zaujala ty vzory možná
- 49:53takové silnější slovo, ale já třeba rád koukám na tvůj
- 49:57instagram nejenom na tvé fotografie, ale že tam občas
- 49:59zmíníš buďto nějakou výstavu, nebo nějakou knihu.
- 50:01Grafickou. Tak mám celou řadu lidí, který
- 50:06rád sleduju. A myslím si, že je úplně skvělý
- 50:10teďko že vlastně IV týhletý, třeba co se týče těch konfliktů
- 50:14nebo tý tý tý válečný fotografie nebo fotografie zobrazující
- 50:17nějaký takový dramatický situace, je s čím dál tím víc
- 50:20žen. Fotografie tak třeba linci a
- 50:22dario, která že jo pokrývala na začátku tu válku na Ukrajině pro
- 50:26pro new york Times a která fotila i takovou samoreportáž,
- 50:29která u nás vyšla, že jo o přechodu migrantů, vlastně z
- 50:32jihu Ameriky na sever. Před džungli tak to myslím, že
- 50:35je třeba fantastická jako fotografka ženská obdivují.
- 50:38My jsme ji i na titulní státní straně 1 z těch jo.
- 50:42To je výborná, to je výborná. Oni se mluví o umělé
- 50:47inteligenci. A čím dál tím víc se bude
- 50:50samozřejmě mluvit IO umělé inteligentnici a fotografií.
- 50:55Jak ty jako probublává to někam já?
- 50:58Já vím, že samozřejmě se využívá k nějakým úpravám.
- 51:02Fotografií jak jak dneska vstupuje vlastně do tvé práce
- 51:05nebo obecně do té profese? Tak do mé práce jakoby
- 51:07reportážní fotografie to příliš nevstupuje, nebo vstupuje to
- 51:11spíš naopak, že? Ty firmy technologicky se teď
- 51:14snažej nějak u vlastně udělat, aby ten snímek měl v sobě
- 51:19nějakej certifikát jako toho, že se na něj nešáhlo v nějaký
- 51:23postprodukci, nebo že ho že nebyl prohnej II zároveň ty
- 51:27foťáky v sobě už jistou část EI mají, protože mají focu
- 51:30autofosový systémy ostřící, který jsou poháněný nějakým
- 51:35nějakou vnitřní pamětí a nějakým jako AI systémem.
- 51:39Ale jakoby v nějaký postkruční činnosti.
- 51:41Myslím, že z mé fotky se to netýká.
- 51:42Týká se to převážně fakt reklamní fotky nebo nějaký jako
- 51:46komerční fotky, kde kde vlastně to asi zjednoduší.
- 51:50Částečně celou tu věc a zlevní. Ale myslím si, že furt tady je
- 51:55obrovskej jako deficit nějaký kreativity, že jakejkoliv že?
- 52:00Jo, já nevím, když někdo zadal prostě do AI to napíše písničku
- 52:04Beatles, tak to sice možná znělo jako Beatles, ale bylo to tak
- 52:07příšerný, že to jako. Nikdy nebude poslouchat tolik
- 52:11lidí, jak když si prostě koupíte eberoch, nebo jo, že tam vlastně
- 52:15je z toho hrozně cítit. A to samý je u těch fotek, že i
- 52:18když to lidi různě se snažili zkoušet, že jsem viděl třeba od
- 52:23člověka, myslím se jmenuje Michael, chtěl brown, což byl
- 52:26fotograf, kterej byl IV. Magnu, tak ten vyzkoušel, že
- 52:29nasimuloval takový fotky jako z 50 z šedesátejch let z kuby.
- 52:32Jakoz doby před kubánskou dobu revolucí a jsou to takové daily
- 52:38life na kuby vlastně barevnej ale vypadá to tak hrozně jako
- 52:42umělohmotně a jsou ty situace tak jako sur reálný, že?
- 52:48Určitě je to je to nějaký kreativní pomocník v nějaký
- 52:51části fotky? Myslím, že bych se tomu hodně
- 52:54vyvaroval v tý reportární fotce, nebo spíš si myslím naopak, že
- 52:57nabyde na významu té reportážní fotka.
- 53:00Jakoby ten doklad toho, že ty opravdu věci se nějak dějou v
- 53:03nějakejch konturách a nějak vypadaj no.
- 53:05Tam je třeba říct, že vlastně pro rozhodně v respektu je pro
- 53:09nás pravidlo, že když máme jako reportážní fotografii, tak
- 53:13rozhodně ne neměníme obsah. To znamená, nepřidáváme osoby,
- 53:16neobjednáváme osoby. A, že to je prostě to za
- 53:20základní základní pravidlo máš nějaký rád nějaký film, který
- 53:28třeba zachycuje? Nějako fotografa fotografování
- 53:32něco, jestli ne, tak to není jenom jako samozřejmě, ale jenom
- 53:35jestli máš. Nevím, jestli tak mám rád takový
- 53:38ty jako klasiky, tak mám rád zvětšeninu AAA tak ale.
- 53:45Mám rád film od fotograf a mám rád film od maloletky.
- 53:48S to myslím, že je strašně silnej film, že to je 1 z
- 53:50nejsilnějších vlastně dokumentů o tý válce je to jsem udělaly ty
- 53:542 kluci z mariopolu. Což 1 z nich je fotograf AP,
- 53:57kterej je taky skvělej evgen maloletka.
- 54:02Ale obecně mám rád, teda hrozně filmy.
- 54:04Teď jsem byl třeba na brutalistovi, kterej je velmi
- 54:06skvělej a vizuálně myslím, že film a fotka má hrozně blízko,
- 54:09že to vlastně je jako dobrý, nebo pro mě to bylo dobrý i
- 54:12vlastně ta famu kterej se k tomu vrátím zpátky tak jako sledovat
- 54:16kameramany a vlastně zkus přemejšlet podobně jako ty
- 54:18kameramani že tak nějak si člověk vytváří nějakej příběh,
- 54:22vlastně těma fotkama nebo jenom ta kamera to jako rámuje trochu
- 54:25jinak než ten foťák, tak. Jo brutalista.
- 54:29A úplně poslední poslední otázka, já jsem ti říkal, že
- 54:32jsem možná to zeptám a zajímá mě to, protože to bude zajímat
- 54:34určitě, jakoby lidi. Ty jsi zmínil tvoje žena je
- 54:39Kateřina šafaříková, to znamená novinářka ze seznam zpráv.
- 54:44Oba jste prostě jako špičkoví představitelé své profese a
- 54:48samozřejmě pro špičkové představitele profese vždycky
- 54:50znamená, že tomu člověk musí věnovat strašně moc času,
- 54:53protože to je trochu rozdílový faktor.
- 54:55Podle mě mezi jako kvalitou super kvalitou.
- 54:57A tou nekvalitou nebo průměrnější kvalitou, tak jak to
- 55:01zvládáte? Že rodina běží děti žijou a.
- 55:07Každej den to nezvládáme, ale naposledy jsme to zvládali.
- 55:10Dneska my jsme 1 dítě vypravili na školu v přírodě, ale ne tak
- 55:14je to náročný, no je to jako opravdu povolání, kdy když to
- 55:16oba 2 lidi dělaj a chtěj mít u toho rodinu, tak je to jako
- 55:20vlastně nepředstavitelná zátěž, protože problém tý profese
- 55:23dneska je v tý jakoby onlinový době, že ta ta ta nemá jakoby.
- 55:28Konec, že jo, to nemá pevně stanovený, prostě to není.
- 55:32To není zaměstnání od 9 do 5 a když se takhle sejdou 2 lidi,
- 55:35který to maj podobně a do toho jsou děti, který naopak
- 55:38potřebujou jako nějakej pevnej jako rámec toho dne, nebo
- 55:41nějakej nějakou pravidelnost a navštěvování nějakejch, já nevím
- 55:45kroužků ško a tak dále, tak je to komplikovaný.
- 55:48No ale chce to jako obrovskej kus nějaký empatie couvat z
- 55:51nějakejch svejch trošku jako. Představ o tom, jak by to mělo
- 55:55bejt. A já jsem vlastně jako jo, já
- 55:58jsem hrozně vděčnej všem svým dětem, které mám 4 děti, že jo,
- 56:02tak já jsem jim vděčnej za to, že to vlastně můžu dělat,
- 56:04protože částečně to samozřejmě je jako na úkor jejich.
- 56:07No tak proč by to prominulo? Určitě jo.
- 56:13Já ti moc děkuju, mohl byste si povídat opět strašně dlouho, ale
- 56:18musíme končit já vždycky, když se loučím, tak připomínám, že
- 56:23všechno, co děláme, tak můžeme dělat jenom díky vám.
- 56:25To znamená platícím čtenářům a čtenářkám, takže pokud ještě
- 56:30nejste třeba předplatitele a chtěli byste být, tak nás to
- 56:32potěší. Můžete nás poslouchat na všech
- 56:35platformách, které snad existují.
- 56:37Můžete následovat na youtube a samozřejmě nás můžete číst v
- 56:41aplikacích AIV papírové podobě. Takže děkujeme moc za pozornost
- 56:44a příště se zase těším na shledanou.