Latest / Týdeník Respekt / Pavlína Saudková: Hledám hranici mezi láskou a sebehodnotou
Transcript
- 0:10Dobrý den, já jsem Barbora kroužková AV redakci respektu
- 0:13mám podcast tekutá společnost, nabízím zastavení v proudu
- 0:17nejistoty. Dnes s Pavlínou soudkovou
- 0:19ředitelkou nadačního fondu bečerity dobrý den.
- 0:23Dobrý den báro a děkuju za pozvání.
- 0:24Já moc děkuju, že jste přišla. Teď je taková doba, kdy jméno
- 0:29saurek a soudková je zase na takové vlně zájmu.
- 0:34Když to řeknu kulantně, vnímáte to nějak, jak to berete?
- 0:38Já myslím, že na vlně zájmu je spíš kvůli jiné části rodiny,
- 0:42která nám až tak blízká není. Ale já teda doufám, že minimálně
- 0:46to jméno Saudek bude na té vlně zájmu pořád, protože.
- 0:53I když jsem si spousty let. To dílo uvědomovala tak teprve
- 0:57loni, když jsem ho viděla v té celé šíři.
- 1:00Kvůli přípravě výstav k 90. Narozeninám jsem se do něj znova
- 1:04zamilovala. Samozřejmě jan tam má některé
- 1:08fotografie, které jsou pro. Er spoustu lidí kontroverzní a
- 1:13moc odvážné, ale gró toho díla je skutečně jako kronika lidské
- 1:21rodiny, jeho rodiny a jeho života.
- 1:24A vidět to v té šíři a uvědomovat si, co všechno do
- 1:27těch fotografií dokáže dát. Tak to ve mně zase vzbudilo tu
- 1:33jako silnější lásku AA úctu k němu jako k umělci.
- 1:38Byť k němu jako k muži můžu mít výhrady.
- 1:42Bylo mu 1 90 let teď jak se? Má no to je taková náročnější
- 1:49otázka pro mě, protože je těžké to popsat každopádně.
- 1:53Mě už si nepředstavujte toho jana soudka, který byl známý v
- 1:58médiích svým bouřlivým životem. Jeho život je teď velmi klidný.
- 2:04Je víceméně v ústraní, málokoho přijme a už vůbec nikam nechodí.
- 2:07Já myslím, že v těch jednadevadesáti na to má
- 2:11výsostné právo hodně odpočívá. Někdy je vzhledem k tomu, že ta
- 2:17hlava už slouží tak, jak slouží a občas se mu ty věci pomotají,
- 2:21tak? Tak někdy je to velmi vtipné.
- 2:24Naposledy se ptal, když jsem vypravovala děti do školy,
- 2:28jestli on teda do školy nemusí, tak ujistila jsem ho, že nemusí
- 2:33a pak velmi často volá některá slova a některé věty.
- 2:39Tou nejčastější je pájo, pomozte mi a asi 14 dnů zpátky.
- 2:44Když jsem za ním šla se zeptat teda, co potřebuje tak?
- 2:48Řekl, jestli bych mu pomohla zabít Karla Hermana Franka.
- 2:50Tak jsem řekla, že v pořádku to jsme splnili.
- 2:53Vy si tedy opravdu pořád ještě vykáte.
- 2:57Vykáme a asi u toho zůstaneme. Co na to vlastně, kdy říkaly
- 3:00vaše děti? To oni nepoznali nic jiného.
- 3:06Děti se s ním tekají, říkají mu táto.
- 3:09Myslím si, že jsou 1 z mála jeho děti, kteří mu neříkají křestním
- 3:13jménem a. To naše vykání je tak přirozený
- 3:19zvyk, že mě to nepřijde. A tykání obvykle používáme ve
- 3:24chvíli, kdy do toho do té komunikace chceme záměrně vést
- 3:29nějaký humor, nebo na něco poukázat.
- 3:31Takže jo někdy, někdy je to fajn, no.
- 3:35Ale hlavně je to prostě vaše. Věc, přesně tak.
- 3:39Vy jste zmiňovala ty poměrně rozsáhlé oslavy jeho devadesátin
- 3:44několik výstav. Byla jste i kurátorkou, ale
- 3:47tehdy jste mluvila IO tom, že? Co byste chtěla pro něj nějakou
- 3:51výstavu v zahraničí? Zmiňovala jste Londýn?
- 3:54To se nějak rýsuje, nebo tam prostě platí to, co jste taky
- 3:57zmiňovala, že jan Saudek dá díla jenom na požádání?
- 4:03Kdo ho oslovil? Ano ano to.
- 4:04Se bude zvažovat to. Je věnovat celoživotní podmínka.
- 4:10Někoho se o výstavě neprosit a to zahraničí by mělo totiž 1
- 4:14velikánskou výhodu v zahraničí je jen.
- 4:19Skutečně osekán jen na to dílo bez té mediální mlhy, kterou si
- 4:26kolem sebe udělal on sám. To je samozřejmě naprosto jasné
- 4:31a. Možná tak jak on se cítí
- 4:35celoživotně neuznaný a nepřijatý, tak by to bylo krásné
- 4:40završení jeho kariéry a samozřejmě bych mu to přála
- 4:43ještě za jeho života, byť už by jakákoliv výstava byla jen
- 4:48výstavou, kterou by sledoval z dálky a přeneseně, protože už se
- 4:51na ní nepodívá. Proč se cítíš zneuznaný, proč
- 4:55nevnímá to, co my, kteří jsme se s jeho dílem setkali, vnímáme
- 4:59úplně opačně. Já si tak trochu myslím, že chci
- 5:03být přesvědčován o opaku jo a je pravda, že se mnou to má těžké,
- 5:07protože já s ním už tuhle hru nehraju a jeho poznámky o tom,
- 5:11že neuznaný a nepřijímaný, tak nechávám vlastně jenom jako
- 5:17prošumět, nerozporuju. AA nepřemlouvám, že to tak není.
- 5:22Ale. Já si myslím, nemám to ničím
- 5:28podložené ale tak jak jsem to vypozorovala, jen je člověk,
- 5:32který se narodil v roce 19 135 je z rodiny, kdy tatínek byl žid
- 5:38a samozřejmě za 2. Světové války.
- 5:40Si jistě, oba bratři prošli něčím, co si asi nedovedeme
- 5:46představit a on mi kdysi dávno řekl, když jsem se ho ptala,
- 5:51proč nechodí, třeba si něco koupit sám.
- 5:55Tak vlastně tak mimoděk poznamenal, že ho vyhazovali z
- 5:59obchodu za 2. Světové války jako žida, že tam
- 6:02nesměl a že to v něm zůstalo. A tohle vyprávím jenom z toho
- 6:05důvodu, že ženy skutečně člověk, který v sobě má spoustu traumat.
- 6:09Které za svůj život nikdy neřešil, už je nikdy řešit
- 6:13nebude a možná zrovna to je ta traumata.
- 6:17Jsou tím benefitem jeho tvorby. Možná by bez těch traumat
- 6:20netvořil a ty fotografie by nebyly.
- 6:22A to je to je podle mě jako podstata všeho i jak soukromí,
- 6:28tak v té tvorbě pro něj. Pořád krásně mluvíte o tom
- 6:32ponoření se. Do jeho tvorby v souvislosti,
- 6:36tedy s těmi devadesátinami, které měl minulý rok.
- 6:40Co jste tam našla pro sebe nového?
- 6:43Vy jste říkala, že vlastně jste si znovu ukotvila?
- 6:45Tu lásku k jeho dílu, vlastně právě i tu světovost, ale čistě
- 6:50pro sebe osobně. Našla jste tam ještě něco
- 6:53nového? Já tam zacítila velmi silnou
- 6:58poetičnost toho sdělení a je pravda, že je to nepřenositelné,
- 7:03že každý ten divák má pocit z jakéhokoliv umění takový.
- 7:09Který se zakládá na jeho zkušenostech na jeho životě, na
- 7:12jeho současné aktuální náladě. A já když jsem se na ty
- 7:16fotografie dívala, tak jsem si to vlastně možná i hodně spojila
- 7:19s tím s tou tváří jana, kterou on nikdy moc neukazoval.
- 7:23A možná jí vlastně ani stoprocentně neukázal mně jenom
- 7:29jsem jí nějak vycítila a to je ta neskutečná jako citlivost a
- 7:32zranitelnost, protože on je muž, který má kolem sebe postavenou
- 7:37jako hodně pevnou hradbu a veškeré to bohemství a všechno
- 7:40ta gesta a taneční chůze a předvádění se je jenom jako
- 7:45zástěrka toho, aby nemusel ukázat tu svojí zranitelnou
- 7:48duši. Ano.
- 7:50Mě jí vlastně taky neukázal, jak jsme k tomu posléze z mojí
- 7:54terapeutkou došli. On veškeré emoce dával do svých
- 7:59fotek. A samozřejmě v souvislosti s
- 8:02tím, jakou měl životní zkušenost, jaká je on generace,
- 8:07to asi chápeme. Dnes už je malinko jiná doba,
- 8:10pokud jde o to sdílení. Vzkažte mu že pro mě a pro
- 8:15spoustu mých vrstevníků je symbolem dokonce i sametové
- 8:20revoluce, ale z toho důvodu, že vlastně jak se otevřely hranice,
- 8:25přišel příval svobody a mohli jsme více studovat umění všeho
- 8:31druhu. Tak se tenkrát k nám dostalo i
- 8:34víc jeho fotek. Už vám to někdo řekl, že synem
- 8:37sautkem má spojený ten návrat svobody?
- 8:42Nikdo mi to neřekl? Teď si uvědomuju, že jan má 1
- 8:47fotografii nazvanou 19 168, což je mladý muž sedící na kopci
- 8:52držící československou vlajku a pak má fotografii 19 180. 17-11
- 9:0019 189 ta už je taková odvážnější, ale ano.
- 9:06Myslím si, že to propojení sametové revoluce a svobody
- 9:11minimálně v té tvorbě je znát už z toho důvodu, že Hanse přestal
- 9:15bát, vlastně se otevřít a tvořit a už se nemusel bát nějakého
- 9:19dalšího nařčení z pornografie. Ale přesto právě ty jeho fotky,
- 9:24ty klíčové, které se k nám dostaly v těch 90 letech nebo
- 9:27jsme je mohli vidět třeba i zblízka a ty typické fotky s tím
- 9:32oknem oprýskanou zdí, tak ve spoustě z nás právě.
- 9:36Vyvolali to, že teď můžeme nebo utečeme prostě, že vlastně ten
- 9:41výklad možná jsme měli tak subjektivní a vynadal by nám.
- 9:45Ne, ne, ne, já. Říkám, máme to spojeno, nebo já
- 9:48osobně určitě hodně silně právě s tou sametovou revolucí?
- 9:53Já jsem ráda, že to říkáte, protože jste zmínila i to okno a
- 9:57zrovna to okno, i když si to možná ne každý uvědomuje, je pro
- 10:02jana velkým symbolem těch 2 světů, jako toho světu jako
- 10:06uzavřeného ohraničeného tím prostorem té místnosti a tím
- 10:11světem, o kterém sní a který se odehrává za tím oknem.
- 10:14A myslím si, že právě za to okno on po tom roce 89.
- 10:18Už vylezl. Ještě se vrátím k dětem, protože
- 10:22jsem se znovu dívala na vaši 13 komnatu, kterou vysílala česká
- 10:27televize. Vy jste tam říkala, že pro vaše
- 10:31rodiče bylo důležité, že děláte to, co vás činí.
- 10:34Šťastnou, že jste se stala novinářkou, byť rodina k
- 10:38novinařině neměla nijak blízko. Máte to tak i vy jako maminka?
- 10:43Bezesporu já myslím, že je to základ základ mého fungování.
- 10:47Já bych byla ráda, aby byly všechny bytosti bytosti šťastné.
- 10:51Ale ale mé děti teda jak bysme já respektuju.
- 10:57Myslím si, že respekt na 2 je základ toho abysme se jako
- 11:00společnost měli lépe, takže já vždycky respektuji toho 2 i sebe
- 11:04a myslím, že to můžu ilustrovat třeba právě na případu mého
- 11:08syna, kterému, když se rozhodl studovat fotografii, tak jsem.
- 11:13Mu řekla svůj názor, že s tím úplně nesouhlasím, že si
- 11:17nemyslím, že je správné jít v tátových stopách, protože to
- 11:21bude mít těžké, že je jiná doba, než zažil já, že ta fotografie
- 11:27jako médium. Na 1 stranu zažívá nějakou
- 11:30devalvaci a samozřejmě profese fotografa je v jistém ohrožení
- 11:35a. Také jsem si myslela, že tu
- 11:38fotografii zkrátka nemusí studovat a může jí dělat, pokud
- 11:41to pro něj bude ta vášeň, že to není úplně nutnost.
- 11:44Mít vystudovanou školu. On si má slova vyslechl a stejně
- 11:49si tu přihlášku dal tak jak jak chtěl.
- 11:54Možná si tenkrát myslel, že ten život, který žije táta, je
- 11:57zkrátka skvělý. Že bude mít podobný.
- 12:01Nevím jak se to myslí, jak o tom přemýšlí teď ale je pravda, že
- 12:05přišel před půl rokem s tím, že by možná pokračoval a byl
- 12:08fyzioterapeutem nebo nutričním terapeutem.
- 12:11Uvidíme. K umění je potřeba si vydělat,
- 12:14nebo já to pojala? Já si myslím, že fyzioterapeut
- 12:17asi těžko hledáme, protože jich je málo obzvlášť těch dobrých.
- 12:22Takže pokud by byl 1 v rodině, vůbec bych se nezlobila.
- 12:25A kde ten studuje? Kde bude studovat fotku?
- 12:28Studoval na škole Michael a byl tam.
- 12:31Byl tam neskutečně neskutečně šťastný, teď kromě té nutriční
- 12:36terapie jsi říkal, že možná přece jenom tu fotku ještě jako
- 12:39jo a že by šel k panu profesoru birgosovi.
- 12:41Do Opavy ale je to. Otevřené, tak držím palce,
- 12:44děkuju. Vy jste už zmínila tady terapie.
- 12:49Našla jste v sobě sílu? Navíc vlastně ke sdílení.
- 12:52Mluvíte o tom veřejně? Pořád řešíte v sobě nějaké
- 12:56šrámy? Vtipné je, že já, když jdu na
- 13:00schůzku s terapeutkou, tak se vždycky třeba týden dopředu
- 13:03řeknu, že vlastně nemám co řešit, že je všechno vyřešené a
- 13:07jak to tak bývá, tak se vždycky něco ukáže.
- 13:10A já poslední dobou. Své terapie dost často věnuju
- 13:14třeba i politické situaci v naší zemi i ve světě, protože se
- 13:18pořád ptám, proč? Já jsem člověk, který je docela
- 13:22naivní a věří v to. Lidské dobro AAV tu slušnost.
- 13:27A asi vám nemusím vyprávět, že té slušnosti teď minimálně v té
- 13:31politice je čím dál tím míň. Aspoň to tak vypadá navenek a
- 13:35asi si nedělám iluze o tom, že by to za zavřenými dveřmi
- 13:39vypadalo o dost jinak. A je hezké se na to podívat z
- 13:46toho širšího hlediska té psychologie a terapie a rozumět
- 13:54nebo snažit se rozumět vlastně tomu jednání.
- 13:56Nevím, myslím si, že se mi to asi úplně n nepodaří, ale snaha
- 14:00se asi taky cení. Ještě 1 věc je velmi zajímavá.
- 14:03Tu jste také už veřejně sdělila, že v jisté fázi terapií jste
- 14:09použila i psychedelika? Bylo to klíčové pro to, aby se
- 14:14ta terapie hnula správným směrem a pomohla vám tak, jak jste
- 14:17očekávala? Můžu to hodnotit jenom
- 14:21subjektivně AA samozřejmě si mohu mnohé namlouvat, ale já to
- 14:26já to beru jako velmi důležitý krok v té terapii, protože jsem
- 14:32před tou terapií psychedeliky byla ve fázi, kdy jsem si
- 14:35říkala, že hlava všechno ví, ale tak nějak se to nedokáže dostat
- 14:39hlouběji a. Ano tenhle krok.
- 14:44Myslím si, že udělal ten skok přes tu zeď, do které jsem pořád
- 14:47narážela a mohla jsem se vydat dál.
- 14:50Ta zeď souvisí s tím, co jste taky popisovala s těmi hranicemi
- 14:55a byly to hranice, kdy jste vlastně vy i vzhledem k tomu, s
- 15:00kým žijete, řešila, kde je ještě láska, kde jsou hranice lásky,
- 15:06kde je sebeobětování a nebo potlačování sebe sama?
- 15:09Kde je ta sebehodnota? Jo jo jo, s tímhle to s tímhle
- 15:13to souvisí a je pravda, že já myslím, že jan to má posledních
- 15:176 let se mnou poměrně těžké, protože ta žena, se kterou žil
- 15:20na začátku, se změnila v dost jinou ženu a.
- 15:26Je asi těžké v jeho věku minimálně vlastně pochopit tu
- 15:30proměnu. Nehledě na to, že jany v mnoha
- 15:32ohledech skutečně jako zahleděný do sebe a nedokáže a nechce ani
- 15:36nahlídnout toho. 2 tak myslím, že vznikají poměrně jako
- 15:40kuriózní. Kuriózní situace a.
- 15:45Na 2 stranu, když jsem zmínila i ten věk, tak ty nůžky se opravdu
- 15:49rozevřely hodně. On ten věkový rozdíl
- 15:51pětačtyřiceti let, který mezi námi je znamená, že když jsme se
- 15:55potkali, tak já jsem byla mladá. Dost často říkám, že i blbá.
- 15:58Neměla jsem odžito, byla jsem ráda za vztah.
- 16:01Vlastně jsem se bála toho, že když tenhle vztah skončí, tak,
- 16:07že budu třeba sama, tak jsem asi v mnohém ustoupila, ale bylo to
- 16:12moje vědomé, nebo spíš nevědomé rozhodnutí, ale bylo to roz.
- 16:16A nesu si tu zodpovědnost já sama a.
- 16:20Po tý, čtyřicítce to prostě je jinak, no.
- 16:23A, řekla byste, že tedy jste našla sebe samou, už že ta
- 16:28cesta? Na to bych vám velmi ráda
- 16:30odpověděla, ale. To může, víte?
- 16:33Já věřím sebehodnota, věřím, že jsem si tu cestu našla.
- 16:38Věřím tomu, že dokážu poznat ty situace, kdy se dostávám k těm
- 16:42starým vzorcům a za včas je zastavit.
- 16:45Ale směju se tomu, protože si myslím, že do života přicházejí
- 16:50ty situace proto, aby vás vyzkoušeli a něco naučili.
- 16:54A ano, může se stát cokoliv a nejsem si jistá, že jako
- 17:00stoprocentně obstojím myslím, že vždycky je to zkouška a jak jsem
- 17:03se naučila za ty poslední minimálně 2 3 roky.
- 17:06Je hodně důležitý to umět popsat.
- 17:09Že nemusíte, nemusíte vždy zareagovat správně a můžete se
- 17:13klidně vrátit do toho starého vzorce, ale říct si zavčasu,
- 17:17hele, tohle takhle žít nechceš? Je asi.
- 17:22Velký velký krok v tom, co jsem za těch posledních 6 let
- 17:26dokázala. Jsou taky, hlavně asi nechcete
- 17:28být pouze definována Janem. Saudkem no to bych byla ráda.
- 17:32Ne, já říkám, že už vlastně jsem jenom Pavlína.
- 17:35Vyfotíte stále také? Jo jo já mám ráda portréty,
- 17:39protože připravuju, připravuju s kamarádkou Janou brázdiovou 1
- 17:44knihu s osobnostmi z armády. Svojí 2 knihu na téma morální
- 17:51autority a hodnoty v současné společnosti je to rozhodová
- 17:55kniha a já mám hrozně ráda a velmi ráda správně.
- 17:59To propojení toho rozhovoru s tím portrétem.
- 18:02Takže ano fotím teďka fotím portréty a ráda bych fotila víc,
- 18:09ale ten den vám bohužel pořád jenom 24 hodin prozradíte s.
- 18:13Kým do té knihy připravujete rozhovory, alespoň někdo, když
- 18:17jste říkali, že ta situace ve společnosti není moc
- 18:22optimistická, že právě vy jste našla lidi, kteří vás nabíjí.
- 18:26J já prozradím velmi ráda a uzavřu to 1 člověkem, pro
- 18:31kterého to může být tenhle náš rozhovor taky trochu výzva, tak
- 18:35pro tu armádní knihu s Janou máme třeba Karla řeku nebo Aleše
- 18:40opatu, který byl vlastně předchůdcem pana řehky je teďka
- 18:45velvyslancem v Litvě, ale máme tam třeba také to byl kouzelný
- 18:50rozhovor studenta univerzity obrany Christiana něničku.
- 18:54Který mě. V těch dvaadvaceti letech
- 18:58překvapil jako neskutečnou hloubku a tím smýšlením AV té
- 19:01knize velmi rezonuje vlastně služba vlasti.
- 19:05Láska k vlasti přísaha. Svědomí a ta služba vlastně ona
- 19:10to strašně zní zatíženě tou dobou jako minulou, ale ta
- 19:16podstata toho citu a té emoce, kterou všichni ti lidé, kteří v
- 19:20té knize jsou, je pro mě nepředstavitelná IV tom, že oni
- 19:25jsou vlastně ochotni a připravení.
- 19:26Skutečně za tu vlast za nás všechny zemřít.
- 19:31Tak to je ta 1 kniha a 2 kniha. Moje oblíbené téma morálních
- 19:37autorit a hodnot. Tak mám rozhovor s Radkou dennem
- 19:41markovou otakarem foltýnem a ten, o kterém jsem zmiňovala, že
- 19:46pro něj by to mohla být výzva, tak je právě váš šéfredaktor
- 19:50erik táber je, se kterým jsme si sice už jako kývli, že ten
- 19:52rozhovor uděláme, ale už asi půl roku domlouváme termín a mně se
- 19:58trošku blíží headline. Tak tohle bude takový erikolast
- 20:03col last třeba. Třeba to klapne, ale ale chápu,
- 20:07že těch věcí, které erik dělá, je mnoho, tak a já nejsem
- 20:12uháněcí, takže napíšu jen tak jako občas jemně ťuknu AA
- 20:15uvidíme, když to nepřijde teď, tak určitě někdy ano.
- 20:19Já se chci ještě dostat k jiné věci.
- 20:23Vy jste často mluvila o tom, že se nabíjíte v lese nebo taky
- 20:27díky otužování, ale 1 věc je nabíjet se 2.
- 20:31Právě využít ten prostor pro hledání sebe sama to máte pořád.
- 20:38Já jsem teď neměla strašně dlouho, ale opravdu strašně
- 20:41dlouho. Asi od listopadu čas strávit
- 20:43celý den v lese a musím říct, že mi to chybí, že ta příroda, i
- 20:47když tam trávíte chvilku, tak vás nabije, ale nic se nevyrovná
- 20:51tomu, kdy jdete opravdu. 25km od rána do večera hornatou
- 20:55krajinou. Ta ta hlava se naprosto vypne,
- 20:59protože ve chvíli je toho nějakého fyzického vyčerpání a
- 21:02já přiznávám, že nemám úplně dobrou fyzičku, tak ne že bych
- 21:07chodila po 4 ke konci. Ale je pravda, že občas něco
- 21:10zabolí. Občas je to dlouhé, ale.
- 21:15Ta vůle dojít, protože musím dojít k autu.
- 21:18Tam je a zjistila jsem, že opravdu, když to tělo nemůže,
- 21:22tak v té hlavě pak nezůstane vůbec nic.
- 21:24Takových těch otázek. Politické situace a společenské.
- 21:30Která je tady a opravdu vypnete, ale včera jsem si byla zaplavat
- 21:37v jezeře, protože už je to teplé, už je to přes 20 stupňů,
- 21:40tak to už tomu neříkám otužování.
- 21:42To už je sezóna plavání. A poprvý jsem si dala plavání
- 21:46kilometrů a jak jsem tak tak jako byla vprostřed toho jezera,
- 21:50tak jsem si tam jenom lehla na vodu.
- 21:53Když se vám ty uši dostanou vlastně pod hladinu, tak to
- 21:56úplně utlumí jakýkoliv zvuk a tam jsem se dostala vlastně jako
- 22:00do podobného stavu vypnutí. Tak musím říct, že to bude asi
- 22:03moje oblíbená kratochvíle teď přes léto.
- 22:06AK otužování jste se dostala jak?
- 22:11To jsme zkoušeli právě zase SS Janou brázdilovou.
- 22:14Na začátku covidu jsem říkala jako tak, jaký to asi je tak
- 22:19pudem do tý Vltavy. A zalíbilo se mi to možná taky
- 22:25jako 1. Z těch činností, které šly během
- 22:27covidu dělat. Která doplnila i ty ty hodiny v
- 22:32lese a pro mě to bylo ani ne otužování, abych byla zdravější.
- 22:38Nebo cokoliv jinýho, abych se zlepšila imunitu.
- 22:40Ale protože ta studená voda vás fakt zastaví, to je pořád to
- 22:44zastavování myšlenek mě ta hlava jede v pořádku.
- 22:46Mám nějaký otázky, pořád o něčem přemýšlím.
- 22:49Díky tady těm hodinkám, které měří stres.
- 22:52Já jsem zjistila, že největší stres mám paradoxně v autě, když
- 22:55jsem sama v divadle, v divadle je to, protože jsem velmi jako
- 23:00introvertní a plachý člověk. Takže když je někde víc lidí,
- 23:02tak ten stres cítím AV autě kvůli tomu, že si procházím
- 23:05všechny resty, které jsem kdy jako neudělala.
- 23:08Na které mě čekají a dostávám se do toho stresu sama.
- 23:11A ta voda tam, když vlezete a má to já nevím mezi 3 1 stupněm tak
- 23:17vás to zastaví okamžitě tam skutečně se najednou začnete
- 23:20soustředit jenom na ten na to dýchání a rozhodně nečekejte ode
- 23:25mě žádnou jako metodu vyma hofa já spoustu věcí dělám
- 23:30intuitivně, nevím, jestli to dělám správně.
- 23:34Někdy ne, ale jdu si svou vlastní cestou a jenom.
- 23:37Ten efekt poznám podle toho, jak se cítím a. 1 rok ve vodě jsem
- 23:43asi potřebovala ty myšlenky zastavovat jako hodně a měla
- 23:45jsem na to ten čas. Takže když jsem tam prostě byla
- 23:48těch 30 40 minut, tak to nahradilo jakoukoliv jinou
- 23:53meditaci. Mluvíte právě o tom, že se
- 23:56snažíte zastavovat v té nejistotě?
- 23:58Já tady z lidí se snažím dostat presně nějaký návod nebo rady na
- 24:04to, aby se nám to dařilo. Všem mě teď napadlo, nechcete ty
- 24:08hodinky sundat? Nenosit já je nemám tak dlouho,
- 24:12takže zatím jsem ve fázi jako studování a baví mě to, protože.
- 24:18Mně všichni říkali něco o stresu a já vždycky říkala jako no tak
- 24:21jako ten stres, který máme takový ten normál.
- 24:24Já jsem na to zvyklá, prostě takhle funguju fungujou takhle
- 24:26dlouho. A ano až.
- 24:29By to nebylo. Až když jsem zjistila, že ty
- 24:31hodinky pětkrát do týdne skutečně říkám dnešní den byl
- 24:34stresový zvolněte, tak jsem říkala dobře, tak o tom na tom
- 24:38stresu asi něco bude. Ale to si to si nestěžuju.
- 24:43Já se tím bavím a ty hodinky v podstatě mám jenom kvůli tomu,
- 24:47abych věděla, kolik za ten den ujdu.
- 24:49Já ten stres zas až tak zas to až tak nehodnotím, ale ty kroky
- 24:53mě vlastně baví sledovat a zhodnotit si na konci dne.
- 24:57Jestli jsem byla líná a sedící u počítače a nebo jestli jsem si
- 25:01zdolala to svoje nutné minimum aspoň.
- 25:05To je docela velká přísnost. Já myslim, že to tak jenom zní.
- 25:10Vy jste říkala, že připravujete 2 knížky rozhovorů.
- 25:13Tím si asi kompenzujete to, že už nejste reálně novinářkou.
- 25:20Byla jste zástupkyní šéfredaktora harpers bazaru a
- 25:23chcete se k té práci ještě vrátit, nebo téhle kombinace
- 25:27psaní a toho, že jste ředitelkou nadačního fondu vyčerpay, je pro
- 25:32vás uspokojivá? Začnu začnu ani ne tak tím
- 25:37psaním jako tím nadačním fondem. Ona je to taková volnočasová
- 25:42aktivita, která se přehoupla do toho, že je to skutečně jako
- 25:45full time job, byť na bázi dobrovolnictví, protože.
- 25:51I když mám pozici ředitelky, tak mi skutečně se snažíme všechny
- 25:54vydělané peníze dát tam, kde je potřeba a jsme si dobrovolníci
- 25:59ve své vlastní organizaci a. Myslím si, že pro návrat do
- 26:06médií opravdu nemám časovou kapacitu.
- 26:09Nemám na to tu dostatečnou časovou kapacitu na to, abych
- 26:12mohla fungovat v týmu, protože to potřebuju hodně přizpůsobovat
- 26:17svému programu a myslím si, že nemám ani časovou kapacitu k
- 26:21tomu, abych mohla odevzdávat. Jako klasickou poctivou
- 26:27novinářskou práci, za kterou bych se dokázala postavit, takže
- 26:31si radši zůstanu u toho psaní knih a.
- 26:35AU nadačního fondu, který vlastně dává tomu tomu životu
- 26:39jako dost velký smysl. Jak se vůbec filantropie v Česku
- 26:43mění, protože vy v nadačním fondu chcete vlastně ten pohled
- 26:47lidí nejenom na to slovo, ale vůbec na filantropii.
- 26:50Nějakým způsobem měnit. Daří se to.
- 26:54Naše srdce zaplesala, když se prezidentem stal petr Pavel,
- 26:58protože se. Změnil způsob komunikace k
- 27:02neziskům. Teď se obávám, že se doba trošku
- 27:09zase zkomplikuje. Byť prezidentem máme stále
- 27:12stejného a nezisku nakloněného. Ale ten zbytek.
- 27:18Lidí, kteří jsou veřejně vidět, samozřejmě.
- 27:22Jsou na tom trošku pozemanovsku bych řekla.
- 27:26My máme, co se týče ty velikánský štěstí, že kolem sebe
- 27:31máme lidi, kteří nám dali důvěru a dávají nám jí poměrně
- 27:36pravidelně rok co rok na té nejdůležitější akci, kterou
- 27:41máme, což je naše galavečeře a letos, což je předevčírem.
- 27:49Jsem skutečně měla jako silný pocit nervozity, který je teda
- 27:55každý ten večer, ale tentokrát právě vzhledem k té změně.
- 28:00Ve společnosti, kterou cítím, a to je nějaké opatrnosti a zase
- 28:03odtažitosti. Tak jsem si říkala, jakpak to
- 28:07asi dopadne. Ta situace je jiná než bývala,
- 28:10ale opravdu naši donátoři. Ta pevná skupina to pevné jádro
- 28:16jsou velmi. Velmi empatičtí lidé, kteří ví,
- 28:22co děláme, kteří ví, že ty peníze jdou opravdu na ty
- 28:26konkrétní děti, případně na konkrétní přístroje, jde do do
- 28:29nemocnic, které kupujeme napřímo, takže nemocnice nemusí.
- 28:34Nemusí vypisovat 0. Výběrová řízení, která by vedla
- 28:39k tomu, že se třeba koupí podobný stroj, ale ne úplně ten
- 28:41nejlepší, jenom bude prostě levnější.
- 28:44Tím pádem vyhraje a dopadlo to dobře.
- 28:48Nedopadlo to tak skvěle jako minulý rok.
- 28:50Je tam i podle mě IZ té ekonomické situace zkrátka.
- 28:55Se vyvodí jako dopad na na neziskový sektor, ale jestli si
- 29:00to pamatuju správně, tak ta částka je 8 8 6 3 508 1863500
- 29:03korun. A to je jako pro nás závazek.
- 29:11Zprostředkovat tu pomoc dál tak silný, že?
- 29:18Je opravdu důležité vlastně věřit v tu kontinuitu, pomoci i
- 29:23kontinuitu podpory. Jsem za to velmi ráda a možná
- 29:26jsem se do toho teďka zamotala. Tak jestli ta odpověď nedává
- 29:29hlavu a patu, tak se omlouvám. Dává dává.
- 29:34Nejenom ekonomická situace, možná ale právě nejistota.
- 29:37Trochu ten sektor teď svírá. Myslím si, že nikdo z nás.
- 29:42Netušíme nočními fondy. Někdo z nás netušíme, co bude.
- 29:47Ale je pravda, že my třebas beacharity máme velikánskou
- 29:50výhodu, že jsme naprosto nezávislí na státu.
- 29:52My jsme nikdy nežádali o žádný grand, nemusíme.
- 29:56Vyplňovat 0 lejstra směrem ke státu.
- 29:59Takže vlastně můžeme být, jakžtakž mimo ten hlavní proud
- 30:04těch škrtů vládních, ale tak jak?
- 30:10Jsou nebezpečné ty plány myslím. Si že máte snad?
- 30:14Před celým tím sektorem. Myslím si, že ano, protože
- 30:17protože ten star vlastně neziskový sektor potřebuje stát
- 30:21spoustu věcí z toho, co ten nezisk dělá, vlastně neumí.
- 30:25Neumí se postarat o ty nejslabší v té míře, kterou potřebují a
- 30:30vlastně i my z toho nezisku jsme někdy smutní, že nedokážeme
- 30:34pomoct všem, ale to, co slýcháme už jenom z hlediska třeba
- 30:39placených rehabilitací AA možností, protože my v
- 30:43beacharity máme handicapované děti, většinou s dětskou
- 30:46mozkovou obrnou, tak ten stát skutečně nabízí.
- 30:50Třeba 1 za rok lázně, ale v lázních máte 20 minut.
- 30:54Rehabilitace a ta vás fakt neposune, takže pro ty rodiny
- 30:58pak může být spásou dostat se dostat se na do nějakého
- 31:02soukromého do nějakého soukromého sektoru proší prožít
- 31:06si prožít si tu intenzivní neurorehabilitační cestu s tím
- 31:11dítětem a pak vidět, že se něco, že se něco mění a ty
- 31:16neurohabilitační pobyty jsou potřeba třikrát čtyřikrát do
- 31:18roka. Tohle fakt stát neumí.
- 31:20Já se ještě vrátím k té filantropii jako takové.
- 31:25Je českoušená té cestě, že dohání, pokud jde o filantropii,
- 31:30západní Evropu nebo spojené státy americké, tak, jak jsme tu
- 31:34filantropii tam znali dřív bohatí lidé opravdu dávají a
- 31:41nedávají zištním. Ono se to asi jako nedá
- 31:47paušalizovat. Jak jsem říkala, my máme štěstí
- 31:50štěstí na donátory a mezi nimi jsou právě ti, kteří.
- 31:55Jako dokážou nahlédnout to, že pokud se oni nenarodili pod tou
- 32:00šťastnou hvězdou, tak je vlastně povinností a závazkem pro ně
- 32:05pomoct pomoct těm, kteří mají problémy.
- 32:08Já jsem teď v rámci toho večera. Který jsme měli, říkala vlastně
- 32:12příběh tak, jak tam všichni seděli u těch kulatých stolů,
- 32:15tak jsem říkala, ať si představí, že tam sedí, ale že
- 32:17nejsou ještě těmi lidmi, že jsou teprve před narozením a že
- 32:20uprostřed stolu jsou rozdané nebo rozdané položené karty.
- 32:25Tak, aby nebylo vidět, co na nich je AA víme, že 1.
- 32:28Ta karta z těch, které před nimi jsou, je černý petr černý petr
- 32:32toho handicapu, ať už ten handicap má podobu jakoukoliv a
- 32:37oni ať si prostě jenom slíbí v té partě u toho stolu.
- 32:41Že ať si ho vytáhne kdokoliv, tak ti zbylý mu prostě pomůžou.
- 32:47A to je podle mě základ společnosti.
- 32:50Vychováváte tak i svoje děti sledují vaši práci v nadaci.
- 32:56Tak já myslím, že sledují hlavně to, když nejsem doma a zjišťuji
- 33:00proč a. Dcera chce studovat mimoškolní
- 33:06pedagogiku. Tak ta si myslím, že může mít
- 33:08trošku nakročeno k té sociální sféře.
- 33:13A já vůbec netuším, jaký to bude mít dopad.
- 33:15Já se snažím jako máma jako vyprávět ty příběhy.
- 33:19Někdy teda i tou formou, které se směju sama, a když hraju na
- 33:24tu strunu, že jsou ti nevděční za to, co mají a za to, že jsou
- 33:28zdraví a co všechno můžou? Ale jak jsem řekla, smějou se
- 33:32tomu sama, protože vím, že to mentorování na děti nepůsobí.
- 33:36Ale ano, občas tak mimoděk zmíním příběh některých jako
- 33:40rodin, které máme kolem sebe a. Jako v nadačním fondu jich máme
- 33:44150, takže těch příběhů můžu vyprávět vlastně co 2 den.
- 33:47Když. Se ještě vrátím k dílu jana
- 33:51Saudka. Přemýšlíte o tom, že ať už by to
- 33:58byla nějaká výstava v zahraničí, nebo nějaká obrovská u nás?
- 34:03Jak vy osobně byste ji chtěla pojmout, jaký jinak vlastně ho
- 34:09představit? Jde to ještě?
- 34:11Na můj velký sen je udělat divadelní představení, což ale
- 34:14úplně nesouvisí s tím, na co se ptáte?
- 34:17Ale jo, i když jakou formou jinou formu.
- 34:21Vyloženě. Výstavu.
- 34:23Teď přemýšlím nad tím. Jak by bylo možné to dílo
- 34:28vlastně ukázat moderněji a přitom neztratit ten espirit té
- 34:35analogové fotografie, která jako je s Janem spjatá?
- 34:38Ještě jsem to nevymyslela, ale vlastně mě to tak jako táhne tou
- 34:42jinou cestou a možná je to vlastně i způsobené já novým
- 34:46věkem a tím, že už nezvětšuje, tak, jak zvětšoval.
- 34:50A ty fotografie přece jenom analogově jsou jiné, než než
- 34:54kdo. Když někdo dělá digitální fotku,
- 34:57kterou vytiskne, že tam prostě potřebujete.
- 35:00Já jsem přesvědčená o tom, že tam skutečně je potřeba ten
- 35:02dotyk autora, že to nemůže udělat nikdo jiný, že se to
- 35:07nemůže naučit já, že se to nemůže naučit můj syn, že ty
- 35:10fotky nemůžou prostě potom žít dál, že jich bude jenom omezený
- 35:13počet? AA zkrátka.
- 35:17Nějakým dnem se ten příběh těch fotografií jako toho vyprávění
- 35:22uzavře a budeme žít už jenom s ním.
- 35:24A pak je otázka jako najít ten prostor jak to jak to předat
- 35:28dál? A vlastně mě napadá, jestli pro
- 35:33tu současnou mladou generaci ty fotografie budou vlastně
- 35:37zajímavé, jestli je dokážou oslovit, jestli tam dokážou
- 35:42vidět třeba tu oslavu ženského těla nebo lidského těla jako
- 35:47takového, i když těch mužů tam potom už bylo míň.
- 35:51Tak jestli přijmou vlastně to, že jan už od samého začátku své
- 35:56tvorby. Držel to, že to tělo je krásné a
- 35:59že padá jakoukoliv. Ale samozřejmě asi je potřeba
- 36:05vyslyšet i hlasy, které si myslí, že to je jistá
- 36:08dehonestace žen, které se samozřejmě i vzhledem k tomu,
- 36:11kdy vznikaly jeho 1 fotky. Jaká byla doba dnešníma očima
- 36:16mladých holek na to dívají jinak.
- 36:18Bavíte se s nimi? O tom máte sama vlastně dcery?
- 36:24To mě hrozně zajímá, tohle je, jak vidí já tomu vaše dcery,
- 36:28jeho fotky i ty. Jeho staré fotky a ten jeho
- 36:33život. Já jsem přesvědčená, že kromě
- 36:37Matěje ty dcery. Fotky vnímají vlastně velmi
- 36:41okrajově, protože pokud doma něco na těch zdech máme, tak
- 36:45jsou to obrazy na motivy těch fotek, což je zase něco trošku
- 36:48jiného než fotografie jako taková.
- 36:52Pamatuju si, když máte začal studovat, že si vzal tu
- 36:57velikánskou monografii do ruky a říkala bych si taky mohl někdy
- 37:00na ty fotky podívat, co já ano. Oni v tom vyrůstají, takže pro
- 37:06ně je samozřejmost, že se někde nějaká fotka opírá o ze, že
- 37:10někde nějaká fotka visí, že jsou nějaké vernisáže, ale myslím si,
- 37:14že to období, kdy. Budou vnímat to dílo?
- 37:20Tak to teprve přijde a nevím, jestli to přijde s jejich věkem,
- 37:23nebo třeba sianovou smrtí, že tam podle mě to bude jako velký
- 37:28velký, velký milník pro nás všechny a uvidíme, co bude, když
- 37:34jste se ptala na ty mladé já na tom naprosto rozumím a myslím
- 37:38si, že kdyby jan tvořil teďka. Nebo.
- 37:42Stane rajčat ano v lepším případě dostane rajčetem, ale
- 37:45myslím si, že taková kauza meatu nebo hnutí by se.
- 37:49Já mu fakt nevyhlo, kdyby, kdyby byl jednak v Americe AV současný
- 37:54době nebo před pár lety, kdy byl ten vrchol.
- 37:57Je hezké to sledovat na 2 straně v té době, kdy jan tvořil tak to
- 38:02milie ve společnosti, bylo opravdu jiné.
- 38:05Myslím, že jsme a neříkám, jestli bylo něco dobře nebo
- 38:08špatně, ale že v kontextu té doby, kdy ty věci vznikaly, se
- 38:13na to díváme jinak AV kontextu současnosti, kterou žijeme, je
- 38:17to také úplně jiné. Což ale není omluva.
- 38:19Myslím si, že já třeba hodně hodně škrtal v tom, jaké
- 38:25fotografie ukazovat. Minimálně z hlediska toho, když
- 38:30na té fotografii bylo dítě. Tak tuhle hranici a tu
- 38:35autocenzuru on vlastně od té doby, co jsme se potkali,
- 38:40uctíval a říkal, doba se změnila.
- 38:42Teď je to jinak, nemuselo by to být pochopeno.
- 38:46Fotí ještě ne. Ne, ne, ne, ne vůbec já už nefo
- 38:50mám, ne, ne, už neuslední. Roky žádnou fotku ani do
- 38:54rodinného. Alba já nejsem prorok, abych
- 38:59abych řekla, že stoprocentně vím, že to tak bude, ale troufám
- 39:03si říct, že na 99%. Už 0 fotografie nevznikne.
- 39:09A myslím si, že on dokonce pozbyl schopnost toho procesu
- 39:14fotografického. Já moc děkuju, že jste přišla
- 39:18moc děkuju za vaše sdílení. Děkuju za pozvání.
- 39:22Jsem ho vážila. Krásných chvil.
- 39:26Děkuju. Mějte se hezky.
- 39:27Krásný den.