Latest / Noční Můry / Příběhy Lidí, Kteří ŽILI CELÝ ŽIVOT V IZOLACI, ABY PŘEŽILI (2 Příběhy)

Transcript

Příběhy Lidí, Kteří ŽILI CELÝ ŽIVOT V IZOLACI, ABY PŘEŽILI (2 Příběhy) · Noční Můry

0:00
Tato epizoda je sponzorovaná oblečením můra.
0:04
Umíte si představit, že by vám někdo řekl, od zítra si lehneš a
0:09
už krom obličeje nebudeš moct ničím hýbat.
0:12
Umíte si představit, že byste měli jakousi bublinu, ve které
0:16
byste museli žít a nikdy byste se už nemohli dotknout jiného
0:19
člověka? Jinak byste zemřeli?
0:22
Přijde vám to jako noční můra? Dnes si povíme 2 příběhy.
0:26
Kde se budeme bavit o právě takovýchto nepředstavitelných
0:29
situacích? Budeme se bavit o lidech, kteří
0:32
byli přinuceni žít v bublině, bez které by jinak nemohli žít.
0:38
Vítejte na podcastu noční můry. Jestli tě podcast noční můry
0:42
baví, tak prosím, nezapomeňte zmáčknout tlačítko sledovat, aby
0:47
ti 0 z budoucích epizod 2 sezóny neutekla.
0:50
Rád bych tě také poprosil, aby jsi ohodnotil náš podcast.
0:54
Velmi to totiž může pomoct dostat noční můry k lidem.
0:58
Kteří ho ještě neznají. Jestli si chceš naše epizody
1:01
vychutnat s obrazem, tak běž na youtube kanál noční můry.
1:05
Teď už ale k našemu příběhu. Sotva se David Filip veter
1:14
narodil. Bylo jasné, že něco není v
1:17
pořádku. David byl prakticky ihned po
1:19
svém narození přesunut do sterilního inkubátoru a jeho
1:23
rodiče matka carolin an petr a táta David Joseph better junior
1:28
slyšeli zprávu, která jim zlomila srdce.
1:31
Už podruhé lékaři rodičům oznámili, že jejich syn David
1:35
Filip petr se narodil s těžkou kombinovanou imunodeficiencí,
1:40
známou pod zkratkou SCID. Tahle nemoc způsobuje, že
1:44
člověku kolabuje imunitní systém, děti zasažené tímto
1:48
chronickým problémem často trpí chronickými průjmy, kvůli
1:51
kterými ubývají na váze a trpí dehydratací.
1:55
Dále se potýkají s plísňovou infekcí úst.
1:59
Ztracejícími se plicními onemocněními a všeobecně trpí od
2:03
narození. Různými závažnými bakteriálními,
2:07
virovými a plísňovými infekcemi. Děti narozené jsou to vadou se i
2:11
přes léčbu běžně nedožívají více než 1 roku věku a umírají právě
2:17
na ony závažné infekce nejrůznějších částí těla pro
2:21
kerolin a Davida. Tahle zpráva byla dýkou do
2:24
srdce, ale nebyla překvapením. SCID je dědičné onemocnění a oni
2:28
na něj již pohřbili jejich prvorozeného syna Davida Josefa
2:32
vetra 3. Na SCID zemřel v 7 měsících a už
2:36
ve chvíli, kdy carolin byla v očekávání s Davidem, tak oba
2:41
rodiče dobře věděli, že pokud jejich dítě bude muž, tak
2:44
existuje padesátiprocentní šance na to, že bude nositelem této
2:48
nemoci. Carolin a David po úmrtí svého
2:51
prvorozeného syna měli další dítě dceru a po ní se rozhodli
2:56
zkusit své štěstí. Nejspíš doufali, že budou mít 2
2:59
dceru. Rodinné neštěstí tak nějak
3:02
pomine, ale bohužel. Čekali Davida Filipa a on, jak
3:07
už bylo ovšem jasné, nevyhrál loterii z 50 procentní šancí na
3:11
zdraví. Narodil se SSCID David Filip tak
3:15
víceméně rovnou z matčiny dělohy putoval do připraveného
3:19
speciálního sterilizovaného lůžka inkubátoru, které pro něj
3:24
bylo připraveno. V tomhle inkubátoru byl poté
3:26
David Filip i pokřtěn sterilizovanou svěcenou vodou.
3:31
A, zatímco David tak nějak přežíval ve svém sterilním
3:35
domově, lékaři sestavovali s rodiči plán, jak jejich synovi
3:39
pomoci. Jedinou cestou se zdála být
3:41
transplantace kostní dřeně. To, co mohlo Davidu Filipovi
3:45
zachránit život, byly totiž takzvané krvetvorné kmenové
3:49
buňky. Ty se dají získat z kostní dřeně
3:52
periferní nebo pupečníkové krve. Tyhle buňky mají schopnost se
3:57
replikovat, násobit množit v těle pacienta, tedy Davida
4:01
Filipa a pomáhat tvořit další zdravé buňky a krvinky, které by
4:06
mohly Davidovi pomoci vyléčit nebo minimálně potlačit jeho
4:10
nemoc. Jde však o velmi náročný zákrok,
4:14
pro který je potřeba mít buď identické dvojče, nebo najít
4:18
dokonale shodného dárce. Lékaři i rodiče Davida Filipa
4:22
doufali, že dokonalým dárcem bude jeho starší sestra.
4:26
Sdíleli přeci spoustu podobných a stejných genů dědičných faktů,
4:31
a tak rodičům dávalo smysl, že by 1 dítě mohlo pomoci 2.
4:36
Po několika testech se však odhalilo, že starší sestra není
4:40
vhodným dárcem kmenových buněk. Pro Davida Filipa a jak už
4:44
všichni po úmrtí prvorozeného syna věděli, byl to závod s
4:48
časem. Nicméně Dejvic strávil několik 1
4:52
let života v dětské nemocnici ve městě huston Texasu.
4:56
Avšak jak vyrůstal a žil, tak mohl trávit čím dál více času.
5:01
Doma se svými rodiči a starší sestrou Catherine rodina vetroví
5:05
žila nedaleko Houstonu, a to ve městě.
5:08
Do bin v Texasu to, že David Filip mohl trávit doma víc a víc
5:11
času. Nebylo však tím, že by mohl
5:14
opouštět inkubátor nebo tím, že by se jakkoli lepšil jeho
5:18
zdravotní stav. Mohl si to dovolit, protože
5:21
texaská dětská nemocnice spolu s nasa, což je národní úřad pro
5:25
letectví a vesmír, vymysleli věc, kterou nikdo nikdy dřív u
5:30
pacientů SSCID nevyzkoušel, ale která, jak se později ukázalo,
5:33
fungovala, byl proto ve svých 3 letech ze sterilního prostředí
5:37
nemocnice přesunut do další naprosto sterilní bubliny,
5:41
kterou vybudoval. Léčebný tým, díky které mohl
5:46
David žít u sebe doma z nemocnice domu do bubliny a
5:50
naopak byl David vždy převážen pomocí sterilní transportní
5:54
komory. A později, když bylo Davidovi 6,
5:57
tak mu vědci z nasa vyrobili speciální oblek, který byl hodně
6:02
podobný skafandru astronautů. Tenhle oblek později umožňoval
6:05
to, že David mohl opustit bublinu a trávit čas IV jiných
6:09
místnostech v domě nebo třeba hrát hry se svou sestrou, a tak
6:14
podobně. Nebylo to však nijak zvlášť
6:16
jednoduché, jelikož David byl IV obleku neustále připojen trubicí
6:20
ke své. Průhledné sterilní komoře tahle
6:25
trubice měla být z látky a měla. Měřit něco okolo 2 a půl metrů,
6:30
což bylo dost na to, aby se David trochu prošel, ale nebylo
6:34
to dost na to, aby se byť jen přiblížil k normálnímu životu
6:38
bez bubliny, především až tenhle oblek umožnil carolin, aby
6:42
poprvé v životě obejmula svého syna, aby ho přitiskla k sobě a
6:48
aby ho mohla hodně opatrně nadzvednout a pochovat oblek,
6:53
který David a jeho rodina tehdy dostali.
6:55
Darem měl hodnotu přibližně 50000 $.
6:59
Což je nějakých milion korun, naprosto všechno, co bylo nutné
7:03
k Davidovi dostat, tedy voda, jídlo, oblečení, ale i vzduch
7:08
muselo být poctivě sterilizováno, než se toho mohl
7:12
David vůbec dotknout. Pleny a oblečení byly umístěny
7:15
do komory naplněné plynným etilonoxidem na 4 hodiny a
7:20
vystaveny teplotě 60 stupňů Celsia.
7:23
Poté byly provzdušňovány několik dní a až poté mohly jít konečně
7:28
k Davidovi, k němuž se tyto. Dopravovali skrz speciální
7:32
uzávěry v bublině. Kromě těchto uzávěrů byli v
7:35
bublině vytvořené i 2 otvory, ke kterým byly natrvalo a napevno
7:40
připevněny rukavice. Těmito otvory mohli lidé
7:44
především rodiče na Davida sahat a zároveň si být jistí, že se k
7:49
němu nedostane 0 bakterie ani infekce.
7:52
Zatímco David trávil čas ve své bublině a občas se mu podařilo
7:56
dostat se ven. Tak lékaři pracovali na léku,
7:59
který by dokázal SCID vyléčit. Tohle hledání ale bylo nekonečné
8:04
a nakonec i bezúspěšné. Vedly se dokonce spory dohady a
8:08
konverzace o tom, zda je vůbec etické vychovávat dítě v
8:12
bublině. Avšak většina z nich byla vždy
8:15
uzavřena s tím, že ano, protože tahle bublina byla jedinou
8:18
možností pro davidův život, nechat ho z ní vyjít by
8:22
znamenalo podepsat mu rozsudek smrti.
8:25
Navíc Caroline s Davidem, rodiče Davida Filipa, se nikdy
8:28
nepřestali snažit vytvořit synovi tak.
8:31
Bezpečné a běžné prostředí, jak jenom to šlo?
8:34
Snažili se s Davidem učit hrát si psát si kreslit a zkrátka vše
8:40
jako s naprosto zdravým dítětem. Nebylo to však jednoduché nejen
8:44
proto, že byl David oddělený doslova ve své vlastní bublině,
8:48
kam za ním nikdo nemohl ani ne tolik proto, že bylo těžké k
8:51
němu dostat jakýkoli předmět, nebo ho bezpečně přemístit do
8:54
skafandru, aby mohl bublinu opustit, ale také proto, že
8:59
foliová bublina byla neustále nafukovaná kompresory.
9:03
Tyhle kompresory dovnitř neustále vháněly sterilní
9:06
vzduch. A drželi tak bublinu sterilní
9:09
nafouknutou a obyvatelnou, ale zároveň stěžovali jakoukoli
9:13
komunikaci s Davidem tím, jak hlasité byly.
9:17
David se snažil žít, jak nejkvalitněji to šlo a všichni
9:21
kolem něj se mu snažili činit jeho nemoc co nejjednodušší a co
9:26
nejméně omezující. Ale všem bylo zároveň jasné, že
9:30
takhle David nemůže žít napořád. A proto bylo nutné začít řešit,
9:34
co dál na výzkum léku a všeobecně na davidovu péči bylo
9:38
do 12 roku jeho života vynaloženo přes 1 a půl milionu
9:43
dolarů. Tedy přes nějakých 30 milionů
9:46
korun AI přes všechno vynaložené úsilí nebyl nalezen žádný
9:51
skutečný lék a ani nebyl nalezen žádný vhodný dárce.
9:56
Lékaři se proto rozhodli se souhlasem celé rodiny vyzkoušet
9:59
dárcovství kostní dřeně od kefrin, starší sestry carolin a
10:03
Davida transplantace k překvapení všech proběhla
10:07
úspěšně a zdálo se, že dvanáctiletý David je na cestě k
10:11
lepším zítřkům, avšak sotva pár měsíců po zákroku.
10:14
Se u Davida projevila infekční mononukleóza, což je nemoc
10:18
příznaky podobná angíně, ale na rozdíl od ní viry z mononukleózy
10:23
přetrvávají v těle po celý život člověka.
10:26
Úspěšnou léčbou se tak vlastně pouze uspí tato nemoc a pak se
10:31
může kdykoliv znovu probudit. Kombinace toho všeho způsobila,
10:35
že o pouhých pár měsíců později David zemřel na takzvaný
10:39
barkituv lymfom. Neboli rakovinu lymfatického
10:43
systému, která se objevila znenadání až po smrti Davida.
10:48
Při pitvě bylo zjištěno, že kostní dřeň.
10:51
Sestry obsahovala latentní neboli spící a neaktivní viry
10:56
absteinbarové, což je virus způsobující právě infekční
11:00
mononukleózu. Bohužel všichni tušili, co se
11:08
děje, když se šestiletý paul Richard Alexander v Dallasu v
11:12
Texasu vrátil zvenku domů s tím, že se necítí moc dobře.
11:17
To, co zprvu znělo jako jen nevolnost, se po chvíli jasně
11:20
projevilo v něco vážnějšího. Ve městě se týdny měsíce mluvilo
11:25
o jakési nemoci, která postihuje děti v okolí.
11:28
Když se tedy matka Paula podívala na svého syna a jasně
11:32
viděla, že sotva stojí, pomyslela si, že to je snad jen
11:36
blbý vtip. Doslova se otočila ke svému
11:39
malému synovi se slzami v očích a pronesla, prosím, bože, jen ne
11:44
můj syn. Dřív než si stihl cokoli
11:47
uvědomit, byl odvezen do nejbližší nemocnice.
11:51
Do nemocnice, kde ležel na oddělení s podobně starými
11:54
dětmi, které trpěly podobnou chorobou.
11:57
Chorobu, na kterou se umíralo, poležel v posteli a snažil se
12:01
mluvit k bohu. Ptal se ho, proč tam leží zrovna
12:05
on, proč tam je tolik dětí a proč?
12:08
Všichni umírají šestiletý paul na rozdíl od dospělých a svých
12:13
rodičů nedokázal pochopit, co se děje a nedokázal si celou tuto
12:18
situaci dát do kontextu. Paul se narodil 30-01 roku 19
12:22
146. Ve městě Dallas v Texasu VUSA až
12:27
do tohoto osudného dne byl zcela zdravé vitální dítě, ale zničeho
12:32
nic bylo najednou. Vše jinak a paul ležel na
12:34
oddělení parklantské nemocnice, stejně jako spousta dětí z jeho
12:39
okolí. Nemoc se šířila zákeřně dlouho
12:43
byla asymptomická, neboli bezpříznaková.
12:46
A když už se nějaké příznaky objevily, tak se zdály být
12:49
nepatrné a běžné. Zvýšená teplota nebo třeba slabá
12:53
bolest v krku? Děti si na nic nestěžovaly,
12:55
nenaříkaly, dokud nebylo pozdě. 1 den v nemocnici paul věřil, že
13:01
o nic nejde a že brzy půjde zase domů doufal.
13:04
V to doufal, že bůh stojí při něm.
13:07
Dalšího dne se však paul nedokázal posadit, ať dělal, co
13:11
dělal, nedokázal přimět své tělo, aby si sedlo na kraj
13:14
postele panikařil máma ho ale tišila.
13:18
Snažila se, aby nepanikařila, ale 3 den začala panikařit i ona
13:23
sama. 3. Den v nemocnici paul už
13:25
nedokázal pohnout prsty. A nakonec ani celýma rukama.
13:29
Polův stav se zhoršoval, ale nikdo mu nedokázal pomoc.
13:33
Nikdo nevěděl, co dělat, respektive každý věděl, že se
13:37
nedá dělat nic. Navíc takových jako pól tam bylo
13:41
plné oddělení plné oddělení dětského řevu pláče a beznaděje
13:47
bez naděje rodičů, dětí i lékařů.
13:50
Polův stav se zhoršoval celý týden hodinu za hodinu den za
13:54
dnem. Ke konci týdne v nemocnici se
13:57
celá situace zdramatizovala a šestiletý paul přestával dýchat.
14:01
Při vědomí vnímal a odpovídal, ale nadechnout se mu zkrátka
14:07
nešlo. Lékaři zvonili na poplach v roce
14:10
19 152, když bylo polovi pouhých 6 let a on přišel z nevolností z
14:16
venku, tak to, co považoval za pouhou krátkou nevolnost, byla
14:20
ve skutečnosti nemoc, která sužovala prakticky celou Ameriku
14:24
na začátku 50. Let.
14:28
Minulého století nemoc, která se neptala na věk nebo barvu kůže
14:33
nemoc, která. Postihovala 1 dítě za 2 a nemoc,
14:38
která 1 dítě za 2 zabíjela. Důvodem toho, proč polova matka
14:43
tak zbělela a skoro padla na kolena, když jí její chlapec
14:48
oznámil, že mu není dobře, bylo uvědomění toho, že jejímu synovi
14:53
se to nevyhnulo i její malý chlapec byl postižen
14:57
polyomielitdou tedy obrnou. Zkráceně se této nemoci v
15:02
zahraničí, říká polyo podle polyovi.
15:05
Který tuto nemoc přenáší. Většina případů polia dopadne
15:09
dobře dítě či dospělí si nemoci projde bez většího povšimnutí.
15:14
Může jít o krátkou nevolnost lehkou bolest v krku nebo
15:17
podobně malicherné příznaky v menším měřítku se však obrna
15:22
může u člověka rozvinout natolik, že skončí v nemocnici s
15:25
paralýzou, tedy s ochnutím svalstva.
15:28
Problém u obrny nastává v tom, že neexistuje 0.
15:32
Specifická léčba a jedinou možností je vakcinace.
15:36
V době polova narození nebyla k dispozici navíc v době, kdy pól
15:40
onemocněl onemocněl obrnou napříč celou Amerikou 1000 dětí
15:46
obrnou. V té době nebylo jak kontrolovat
15:49
ani zastavit. Navíc se jedná o vysoce infekční
15:53
onemocnění, které se z 1 dítěte na 2 dokázalo přenést třeba jen
15:58
napitím ze stejné sklenice ve chvíli, kdy však v parklandské
16:02
nemocnici ležely stovky dětí. Kterým kolabovalo svalstvo a
16:06
celé organismy, tak lékaři neměli žádnou léčbu, nebylo nic,
16:12
čím by mohli nemoc zpomalit nebo ideálně zastavit.
16:15
Matky tak seděly vedle svých dětí na postelích a modlili se
16:19
za to, aby jejím dětem pomohl alespoň bůh polova prognóza
16:24
zněla stejně svaly bez jakékoli reakce na léky ochabovaly a
16:29
ochabovaly až do té chvíle, kdy je nebyl schopný jakkoli zapojit
16:33
do funkce. Nepřišel však jen ocit v rukou
16:36
či o možnost chodit. Po ztratil jakoukoli kontrolu
16:39
nad svým tělem, nedokázal korigovat své potřeby jít na
16:42
záchod nedokázal přimět svůj hrudník, aby se zvedl pod tlakem
16:47
vzduchu v plicích a nedokázal přimět své tělo, aby do oněch
16:51
plicích vehnal vzduch. Když bylo jasné, že paul
16:55
nedokáže dýchat sám, tak ho lékaři převezli do jeho poslední
16:59
naděje do takzvaných ironlangs neboli kovových plic.
17:04
Tyhle kovové plíce mají podobu obrovského kovového monstra, z
17:08
něhož malému polo vytrčela jen hlava.
17:11
Zbytek těla byl vleže zavřený v přístroji železné plíce, což je
17:16
taková velká oválná komora. Funguje jako podtlakový
17:20
ventilátor, který jak obklopuje většinu těla člověka, tak mění i
17:25
tlak tak, aby simuloval dýchání. Dalo by se říct, že tlak v
17:29
přístroji pravidelně roztahuje a stlačuje hrudník nemocného, čímž
17:34
vhání a vyhání vzduch do AZ plic.
17:36
Paul byl 1. Z těch, kterým umělé plíce tak
17:40
nějak zachránili život život, kdy 24 hodin denně potřeboval
17:43
pomoct dalších lidí. Okolo a kdy nebyl schopný nic
17:48
jiného než ležet. A tady by nejspíš jeho příběh i
17:51
skončil. Kdyby však po svém boku neměl
17:54
opatrovatelku, která viděla, jak moc se paul snaží, napadlo jí,
17:59
že když Paula motivuje, třeba se jeho úhel pohledu změní a
18:03
nastartuje ho to k lepšímu zítřku polova ošetřovatelka ho
18:07
proto naučila metodu takzvaného žabího dechu, který spočíval v
18:11
tom, že paul nemusel zvedat celý hrudník proto, aby se nadechl,
18:16
ale dýchal pomocí polykání vzduchu.
18:18
Celá metoda funguje tak, že pól. Bral malý obsah vzduchu do úst a
18:23
následně zavřel své měkké patro tak, aby se nabraný vzduch
18:29
nedostal ven nosem a jazykem spolu spolknutím vzduch poslal
18:33
do plic polova. Ošetřovatelka mu řekla, že pokud
18:37
zvládne 3 minuty, žabí o dechu, aniž by byly kovové plíce v
18:41
provozu, pak mu koupí štěně polsi představoval svého
18:45
čtyřnohého kamaráda den za dnem. Kdy trénoval dýchání bez
18:50
přístroje? Doušek vzduchu za douškem, dokud
18:54
1. Dne opravdu vydržel 3 minuty
18:56
mimo přístroj a jeho ošetřovatelka mu opravdu koupila
19:00
štěně pola. Tohle nejen motivovalo.
19:03
Paul najednou dostal chuť žít dál a dál se zlepšoval a den za
19:09
dnem dokázal vydržet bez kovových plic déle a déle mimo
19:13
kovové plíce pol nevedl normální život, nebyl to už ani zdaleka
19:18
ten bezstarostný malý kluk. Kdepak byl odkázán na vozík a
19:22
neustálou pomoc okolí. Jediné, čím mohl hýbat, byla
19:27
část mimiky v obličeji. Očí a úst jinak nedokázal ani
19:32
otočit hlavou. Většinu času mu také zabíralo
19:35
právě polykání vzduchu, a tak nedokázal rozsáhle a zdlouhavě
19:39
hovořit. Nic z toho však pola nedokázalo
19:43
zastavit. Jakmile 1 zjistil, že dokáže
19:46
opustit kovové plíce, nechtěl přestat.
19:49
Postupem času potrávil v přístroji méně a méně času,
19:53
dokonce se stal 1 z 1 studentů domácího studia.
19:58
Vdalas indipenden school district nedokázal si psát
20:01
poznámky. Ale naučil se pamatovat si
20:04
každou větu. Byl schopný pamatovat si vše, co
20:08
učitelé říkali a učil se víceméně zpaměti.
20:11
Nic z toho ho však neomezovalo a on v roce 19 167 promoval na 2.
20:16
Místě ve své třídě na Dublinu. Somewel high school and air ley
20:21
college v jednadvaceti letech a stal se tak 1 člověkem, který
20:24
absolvoval střední školu v Dallasu, aniž by fyzicky
20:28
navštěvoval třídu. A nepřestal.
20:32
Paul se po dokončení střední školy přihlásil a získal
20:35
stipendium na sadn metody z univerzity, ze které později
20:40
přešel na texaskou univerzitu v austenu, kde v roce 19 178
20:44
získal bakalářský titul AO 6 let, později i diplom doktora
20:48
práv paul Richard Alexander se i přes neskutečnou nepřízeň osudu
20:53
rozhodl. Že se nevzdá a stal se skvělým
20:58
právníkem, který obhajoval před soudem několik případů.
21:02
Doslova o sobě řekl high was the good layer neboli, že byl velmi
21:08
dobrý právník a opravdu byl svou techniku dýchání dokonce
21:12
vypiloval natolik, že letěl do Mexika a dokázal i několik dní
21:17
zůstat v hotelu s operativní a ambulativní pomocí.
21:21
I přes všechny své úspěchy se však paul noc co noc vracel do
21:25
svých kovových plic a dnes v nich už opět tráví veškerý svůj
21:29
život. Paul Richard Alexander měl
21:32
možnost vyměnit své kovové plíce za přístroj.
21:35
Který spíš odpovídá našim zdravotnickým možnostem
21:38
jednadvacátého století, avšak vše odmítl.
21:42
Říkal totiž, že jeho poslední možností je mít volnou pusu, což
21:47
by u jiných přístrojů neměl, jelikož by byl pravděpodobně
21:51
intubovaný pól pomocí své pusy komunikuje, užívá si jídlo
21:56
stejně jako kdokoli jiný, ale také třeba píše na počítači.
22:00
Pomocí tyčky v ústech v průběhu 5.
22:03
Až 8 let napsal a následně v roce 2020 i vydal knihu s názvem
22:07
free minutes for dag my life in iron lang neboli 3 minuty pro
22:12
mého psa. Můj život v železných plicích,
22:17
která popisuje celý pólův život. Paul popisuje, že žije život
22:21
jako každý jiný. Ráno si vyčistí zuby s pomocí
22:24
pomocníka si oholí tvář a následně si naplánuje svůj den.
22:28
Paul Richard Alexander je 1 z posledních lidí, kteří využívají
22:33
kovové plíce a zároveň je nejdéle žijícím člověkem v tomto
22:37
přístroji, čímž si zasloužil čestné místo v guinessově knize
22:41
rekordů. Tedy.
22:43
Byl nejlepšícím člověkem v kovových plicích.
22:46
Paul Richard Alexander totiž 11-03 roku 2024 zemřel.
22:49
Dožil se věku 78 let. Tak co umíte si představit, být
22:55
paralyzovaný od brady dolů? Myslíte, že byste měli stejnou
23:00
chuť žít jako pól, nebo byste se jen trápili?
23:03
A co si myslíte o rodičích? Davida byl jejich boj o život
23:08
jejich syna neetický. Nebo bylo spíše neetické napadat
23:13
rodiče Davida, že se ke svému synovi chovají sobecky.
23:17
Co si o tom celém myslíte? Napište svůj názor do komentáře.