Latest / Týdeník Respekt / Tady jsem doma. Když teď zemřu, bude to dobrá smrt
Transcript
- 0:01Jak posloucháte poslední ze série podcastů týdeníku respekt
- 0:08z naší nedávné cesty na Ukrajinu?
- 0:10Tentokrát o tom, jak se mladým lidem žije v zemi, která se 2
- 0:13roky, ať reálně 10, potýká s válkou.
- 0:16Po návratu do Česka mi od 1 z respondentek přišla zpráva, ve
- 0:20které stálo, jen co jste odjeli? Začali další dronové a raketové
- 0:24útoky. I to je teď jejich život.
- 0:26Nacházejí v něm ale mnohem víc. Mluvili jsme o tom, jak se za
- 0:29poslední 2 roky změnily, jak v čase války přemýšlejí třeba o
- 0:33vztazích a taky o smrti. Přínosný poslech přeje Zuzana
- 0:37Machálková. Ahoj takže jo.
- 0:51Online v širším centru Kyjeva sídlí v 1 z řadových domů
- 0:55nezisková organizace veterán hap, kde v útulném a moderně
- 0:58vybaveném prostoru plném lidí všech věkových kategorií se
- 1:01potkávám s nasťu, která mě hned u výtahu zdraví česky.
- 1:06Nasťa. Andres.
- 1:09Nosti je jednadvacet a je 1 ze tří mladých ukrajinských žen,
- 1:13které v podcastu uslyšíte. A ačkoli život v době války
- 1:16vnímá každá z nich jinak, tak 1 mají společné nějakou spojitost
- 1:20s Českem? Ta je čistě náhodná, nicméně
- 1:23konkrétně nasťa prý češtinu nějakou dobu studovala.
- 1:26Jak si z ní už nic moc nepamatuje, a tak spolu mluvíme
- 1:28anglicky. Říkám and talk about health
- 1:32problems and her family. Začínáme vlastně docela
- 1:35formálně, usedáme do pohodlné sedačky a bavíme se o tom, že
- 1:39nasťa ve veterán habu dobrovolničí, pracuje s
- 1:42veterány, které připravuje na návrat do civilního života.
- 1:45Žádný výcvik kvůli tomu prý neabsolvovala, protože její
- 1:48bratr byl sám ve válce, takže nasťa tak nějak ví, jak AO, čem
- 1:52komunikovat. Four of february twenty twenty
- 1:58two je bike himself je soubor. Po pár minutách, ale s návštěvou
- 2:05prolamuje ledy a dostáváme se k ní samotné, popisuje.
- 2:08Jak je válka změnila? Do té doby totiž prý řešila v
- 2:11jednadvaceti asi zcela přirozeně, hlavně sama sebe.
- 2:15Od čtyřiadvacátého února je ale všechno jinak, několik jejích
- 2:18přátel kvůli válce přišlo o život bolest, kterou cítila
- 2:22veškerou energii i empatii, které v sobě nacházela, tak
- 2:25začala vkládat právě do dobrovolničení a začala si víc
- 2:28než kdy předtím. Všímat 2 pochopila, že potřebuje
- 2:32každý den nějak napomoct tomu, aby válka skončila.
- 2:38Iris all my life and iron wine too cheap and the high speed.
- 2:48Motivací je pro nasťu její malý synovec.
- 2:50Je to jen batole všechno, co dělá, dělá pro to, aby nemusel
- 2:54zažívat a vidět to, co ona, když o něm nasťa mluví, tak se jí do
- 2:57očí derou slzy. Poprvé tady narážím na něco, co
- 3:00pak s respondentka mi zažívám ještě několikrát.
- 3:02Jsou to veselé, schopné a odvážné mladé ženy, které v sobě
- 3:06ale nesou obrovskou bolest z toho, co se kolem nich v
- 3:09uplynulých 2 letech stalo a že ačkoli dělají maximum, tak válku
- 3:13to doteď nezastavilo a nejspíš ani nezastaví, a tak se to v
- 3:17nich tak nějak pere síla i křehkost elán i zranění.
- 3:22Aj dont have happy. Student life and idea noe tintin
- 3:30about how i je. Err.
- 3:34Je a 1 now with my family and weather.
- 3:41Zde se dostáváme k tomu, nad čím sama už dlouho přemýšlím tedy,
- 3:44jestli člověk, kterému je kolem 20, takže je ve věku, kdy si za
- 3:48normálních okolností řeší nějaké svoje věci, které k této životní
- 3:51fázi prostě patří. Něco takového může zažívat i ve
- 3:54válce, je v ní čas na úplně běžné problémy, nebo se pojetí
- 3:59toho, co je problém ve válce promění, je v ní čas třeba na
- 4:02vztahy na lásku. No aj her like crazy crash.
- 4:11Suchý a dál. Fake.
- 4:16I like him so much right now. A to je to, o čem jsem mluvila
- 4:20cosi, které mělo nastat v očích, když zmiňovala svoji rodinu, se
- 4:24proměnily v jiskry, když mluví o tom, jak se do někoho zakoukala
- 4:27a vlastně neví, jak mu to říct. Make my heart pí insane.
- 4:35Jé vy tam cinder aj head bifur de fulcanelli.
- 4:39Nevadí, když nastanou, mluvíme o vztazích, tak si říkám, jak a
- 4:42jestli vůbec asi mladý člověk, který žije ve válce, plánuje,
- 4:46dělá to nejspíš většina z nás někde se vidíme nějak si sami
- 4:50sebe v budoucnu třeba představujeme.
- 4:52Co když ale spousta vašich vrstevníků, které jste znali ve
- 4:55válce, zahynuli? Změní to nějak to, jak ve svých
- 4:5720 letech plánujete? Lidov.
- 5:02Ten kebab tower features because we sing about it and now some
- 5:06relationships and about family beating about our dean sou.
- 5:12Takže ano, plánovat se dá i ve válce.
- 5:14Představa, že to tak není, je podle nasti vlastně trochu
- 5:17stereotyp. Mladé lidi to podle ní přitom
- 5:19učí být tak nějak flexibilní. Všechno se v posledních letech
- 5:22mění tak rychle, že to člověka naučí nelpět najednou plánu, ale
- 5:26když si 1 zbortí, tak si prostě vytvoří nový.
- 5:30We like, don't stuck in our planet.
- 5:34Když se tak snahu bavíme, tak se nějak nemůžu ubránit myšlenkám
- 5:37na to, že to musí být hrozně vyčerpávající, muset tak rychle
- 5:40dospět. Myslím na to, jak jsou lidé u
- 5:43nás často unavení ze zpráv o Ukrajině, že už je to zkrátka
- 5:46dlouho, že už je to moc. Aj ine lear old guard, and i
- 5:54want heathcliff. Iron guard because of.
- 6:03Recenze dead blond my land Evropy.
- 6:08Fakin sorry minet. Jste unavení ze zpráv říká
- 6:11nasťa, tak my jsme unavení z pohřbů, na které každý týden
- 6:14chodíme. I sám.
- 6:19Irad of news we are tired, we got the funeral, every bears.
- 6:28Celý 1. Okay.
- 6:33Dobrý den, po chvíli se k nám přidává elizaveta, budeme jí
- 6:36říkat krátce liza, která je stejně stará jako nasťa AI ona
- 6:40dobrovolničí ve veterán hubu. Po chvíli nás ale přerušuje
- 6:43poplach. Err.
- 6:50A víš normálního? Jako 2 den a navíc ne.
- 6:57Měně. Tedy balíme věci a přesouváme se
- 7:02do krytu jdeme velmi klidně. Během cesty si povídáme a míříme
- 7:06do vestibulu metra, které jen o pár bloků dál.
- 7:11As old ways the picture as. Generation and it yes, yes, bar
- 7:21on the road. Prostě se bavíme IO dalších
- 7:23stereotypech, nebo přesněji možná nějakých očekáváních a
- 7:26představách, které má svět o lidech, kteří žijí ve válce.
- 7:30Ano, chodí do restaurací, chodí tančit, setkávají se s přáteli,
- 7:34kteří dál žijí. Liza nasťa to vysvětlují úplně
- 7:37jednoduše. Každý opravdu každý den
- 7:40přispívají armádě, dělají, co můžou, do toho jsou ale pořád
- 7:44studentky, které mají svůj život.
- 7:45Jsou. Je to fajn.
- 7:54Vlastně to dává úplný smysl. Představte si, že jste rodič a
- 7:57jdete na frontu, tak jdete na ni s očekáváním, že vaše dítě bude
- 8:00sedět doma a smutnit, že skončí jeho život v době dospívání, že
- 8:05se prostě zastaví, ne jdete na frontu právě kvůli tomu, aby
- 8:09vaše dítě mohlo žít. Smát se chcete zabránit tomu,
- 8:12aby se mu někdo, jako se to už několik let děje, snažil?
- 8:15Tady to všechno vzít. Like, don't smile all angels
- 8:22lake green. Když se pak dál bavíme o
- 8:28vztazích AO tom, co se v nich v době války změnilo, tak z toho
- 8:31vyplývá jediné nasťa. Eliza si teď nevybírají jen tak
- 8:35někoho. Vybírají si mezi kluky, kteří
- 8:37jsou nějak aktivní ve válce, nějak se zapojili do obrany
- 8:40země, nechtějí, ale vojáky. Báli by se, že kdyby se něco
- 8:44stalo, tak to neunesou. Ideálně proto pokukují mezi
- 8:47studenty, kteří nemusí do armády.
- 8:51Dej boas afraid of losing earth and may be yo soy free office in
- 8:58my. Head a tady je taková 1 faktická
- 8:59odbočka totiž NKU nedávno zveřejnilo výroční zprávu za
- 9:02loňský rok, podle které česko není připravené na případný
- 9:06vojenský konflikt. Drtivá většina lidí by vůbec
- 9:09nevěděla, kam se jít schovat do krytu.
- 9:11No a zatímco do něj v centru Kyjeva míříme, tak si uvědomuji
- 9:14další rozdíl mezi člověkem, který válku nezažil tady mnou a
- 9:18člověkem, který v ní už několik let žije.
- 9:23Yes our way. Ukazuje, že sebou pořád nosí už
- 9:37celé ty roky. Takové KPZ má u sebe nůž má u
- 9:41sebe obvaz a další věci, které by mohla potřebovat.
- 9:43Kdyby se něco stalo, to by 1 u dvacetiletého člověka prostě
- 9:47nečekal. Olle.
- 9:57Very. Clean.
- 10:00Jenomže. Ono to tak.
- 10:03Je. Slovo taky.
- 10:05Sakra. Po té co poplach skončil jsme se
- 10:09vrátili do ulic ukrajinského hlavního města a přesunuli jsme
- 10:12se do školy, do které nastali. Zou chodili nasťa se s námi
- 10:15loučí a lisa mě vede do přízemí. Sám Apple Samsung school days in
- 10:23this. World a tady 1 zamrazí vcházíme
- 10:26do velké nevytopené místnosti, ve které se všechno ozývá, kde
- 10:30na zdech visí ukázky ze závěrečných prací studentů,
- 10:33kteří zemřeli ve válce. Friends.
- 10:37Z rizik, která do té doby působila naprosto suverénně, je
- 10:40v minutě jiný člověk působí křehce, stojíme před 1 z prací a
- 10:45ona mi ukazuje svého nejlepšího kamaráda od jeho smrti brzy
- 10:48uplynou 2 roky. Kent.
- 10:54On odejde. Že syn.
- 10:59Err child is not not. Když mi nezakazuje kamaráda,
- 11:06který před 2 lety zemřel a mluví o tom, že další její známí
- 11:10zemřeli, tak si říkám, jestli vlastně někdy napadá, že by se
- 11:13to mohlo stát i jí. Zajímá mě, jak přemýšlí o smrti.
- 11:16Víkend. Hmm.
- 11:20Ale not scared about my life? Lisa říká, že si uvědomuje, že
- 11:24smrt může přijít každým dnem. Nebojí se s klidem v hlase
- 11:28popisuje, že ví, že když ji zabije raketa, tak to bude aspoň
- 11:32rychlé. Rocket it will be quiet.
- 11:37Moment, kdy si říkám, jestli je to v pořádku, že si člověk v
- 11:40jednadvaceti letech říká, že kdyby ho zabila raketa, půjde to
- 11:43rychlé na Ukrajině to tak, ale holt je tam válka.
- 11:47Lidé zažívají věci, které by prostě zažívat neměli.
- 11:52Hmm. Daj ju.
- 11:57Wake up and. Skin okay?
- 12:03Tady ukazuje příspěvek svojí tety na sociálních sítích od
- 12:06její teta anna má 3 děti, 1 z nich je desetiletý michajlo.
- 12:10Ona tam popisuje, že lidé, kteří nejsou na Ukrajině, tak nemůžou
- 12:14pochopit, jak si lidé cítí, když je vyhlášený poplach, který je v
- 12:18Kyjevu dost častý a ona tam vlastně píše, že v těch pocitech
- 12:23je něco dost společného a popisuje tam situaci, kdy začaly
- 12:27sirény a její desetiletý syn přišel do třídy a bez toho, aniž
- 12:33by mu učitelka cokoliv řekla, tak se řadil 10 svých spolužáků.
- 12:37Zařadil i do dvojic, spočítal je a odvedl je do krytu, aby byli v
- 12:41bezpečí. AS lizou se tady bavíme o tom,
- 12:45že se tady z dětí vlastně mnohem dřív stávají dospělí, že by to
- 12:49měly být děti, které řeší úplně jiné věci, ale přitom už vědí,
- 12:54co mají dělat, když zazní siréna a dokážou rozpoznat, co se třeba
- 12:58může zrovna dít a co mají v té situaci.
- 13:00Dělat stejné chyby. Zůstáváme tady pro ně tak liza,
- 13:05vysvětluje, proč na Ukrajině pořád ještě zůstává.
- 13:09Nejspíš by nemusela minulé léto strávila na studijním pobytu v
- 13:12Praze na Karlově univerzitě, ale vrátila se.
- 13:15Cítí se být potřebná a má za to, že její místo je tady v její
- 13:19rodné zemi. Měli občas taková.
- 13:22Nějaká teď nemusíš já. Jak jsme s kolegy mířili z
- 13:30Kyjeva do Charkova jste slyšeli v 1 podcastu z cesty.
- 13:33Bylo to dlouhé a bylo to náročné.
- 13:35Z Kyjeva do Charkova se nicméně přesouváme IV tomto podcastu za
- 13:39táňou, která mě chce vzít do svého oblíbeného podniku.
- 13:44Takže to je podnik, které se otevřel během plnohodnotné
- 13:47války, když charkiv ještě ostřelovalo dělostřelectvo?
- 13:50Ano, slyšíte správně a nenarážím na název podniku, který v
- 13:53překladu znamená 3 pece nebo kamna?
- 13:56Narážím na to, že pětadvacetiletá táňa mluví
- 13:58plynule česky. A budeš to poprat cizince na
- 14:02karlovce a jako skoro jsem to vystudoval.
- 14:06Ještě musíme dodat bakalářskou práci, ale jako všechno jiné
- 14:10jsem už udělala. Takže vlastně jsem bydlela v
- 14:12Praze 4 roky a tady už. Jsem zase a tady vlastně
- 14:16navazujeme na to, kde jsme skončili.
- 14:17S lizou totiž proč mladí lidé zůstávají na Ukrajině i přes
- 14:21přetrvávající a stále nekončící válku.
- 14:24Přestože ta annin otec zůstal v Česku, tak ona se přestože
- 14:28nemusela, rozhodla nebo doslova potřebovala vrátit do.
- 14:31Charkova v zimě 20. 23 jako to bylo.
- 14:35Err led na mě 6 jo, nebo si ledna začátek února a to už bylo
- 14:40jako mnohem líp, protože už ta charkovská oblast už byla bez
- 14:45rusáků a vlastně už nebylo to dělo střelectví, protože toho
- 14:49dělostřelectvo pořád útočila na charkiv, když to byla jako ještě
- 14:53ten zoom palacký a všechno, když to bylo po okupaci a vlastně v
- 14:58zimě to už bylo jakoby mnohem líp, ale zase to se dá porovnat
- 15:02jenom s tím, jak to bylo předtím, protože jako pořád byly
- 15:05ty raketové útoky a nemůžeme říct, že jako to bylo klidné.
- 15:09Ale v porovnání s tím, jak to bylo předtím, tak to už jako
- 15:12bylo mnohem. Klidněji a.
- 15:14Ale každopádně ještě to bylo docela těžké, ale v té chvíli
- 15:18jsem pochopila, že prostě vidím svůj život jenom doma a jako to
- 15:24bylo. Jo, jo, ano, jenom v Charkově a
- 15:27vlastně to byly takové delší diskuze s mým tatínkem, protože
- 15:31on mě pořád říkal, že jako ne táňo navrať se zpátky a jako
- 15:36vrátíš se, když skončí válka. Ale čím dýl, to trvá tím víc
- 15:40jsem chápala, že jako nemůžu prostě.
- 15:44Nevím čekat na ten okamžik, když to celé skončí, protože nevím,
- 15:47jak dlouho to bude trvat. No třeba 5 10. 15 let tu otázku
- 15:51jsme si možná položili mnozí, kdyby se to, co se děje na
- 15:54Ukrajině, stalo u nás, jak bychom se zachovali, bojovali
- 15:57bychom za svoji zemi a pokud bychom bojovat nemohli, tak
- 16:00zůstali bychom v ní, nebo bychom před válkou utekli.
- 16:03A jak moc vlastně člověku stojí za to bojovat za svoji zemi, za
- 16:06svoje město? Protáhnu?
- 16:08Je to její tedy charkov extrémně důležité.
- 16:11V té době jsem začala přemýšlet, že když to je dlouhodobě, tak
- 16:15nechci, jako prostě nevím dát nějakou pauzu.
- 16:18Ve svém opravdovém životě a jen čekat, když to skončí a pak budu
- 16:22bydlet v Charkově a pochopila jsem, že jako prostě nevím, jak
- 16:26dlouho vůbec si ještě budu žít, ale chci žít tady, to je prostě
- 16:30moje místo a já jsem vždycky cítila, že jako charkiv, to je
- 16:34místo, kde já chci být jako konkrétně toto místo jako toto
- 16:38město, ta země. Ve městě, na které Rusové znovu
- 16:43intenzivně a často útočí. Podle jejich slov to ale prostě
- 16:47nejde jinak. Narozdíl od jinejch měst.
- 16:49To je město, které všichni mají strašně rádi.
- 16:53Že jako lidi z Charkova zbožňuji charkiv.
- 16:56No jako nevím, to je prostě nějakej takovej vnitřní pocit,
- 16:59že jako já jsem se tady narodila a vyrostla jsem tady a vlastně
- 17:04jsem pochopil, ještě nevím mě se zdá dávno v dětství.
- 17:08Jak důležité je ta vnitřní sebe identita?
- 17:12A ještě když mi bylo 6 let, tak vlastně byly volby, když byl
- 17:16Janukovyč a juščenko, takže bylo mi jenom 6, ale můj tatínek je
- 17:20jako vždycky byl. Takovej, nevím, vždycky chodil
- 17:24na nějaké protesty, my ten gag tak dal, takže od dětství jsem
- 17:27jako věděl. Jak to celé vypadá?
- 17:29A vlastně když začal ten euromaidan, tak teď ji nakreslil
- 17:33do Kyjeva nebo chodil v Charkově.
- 17:35A jako jsem vždycky cítila, že to pro mě je 1 z
- 17:38nejdůležitějších hodnot jako ta sebejistá identita.
- 17:41Když jsme v 1 podcastu z Ukrajiny mluvili o odhodlání
- 17:44Ukrajinců, tak ho určitě vidím. IU těch mladých vedle odhodlání
- 17:48je tam ale i nějaké smíření s tím, jak to je IS tím, že to
- 17:52může kdykoliv. Skončit Charkově jako občas,
- 17:55když jsou vzdušní poplachy a jsem nevím na nějakém koncertu
- 17:59jako ne jak to bylo včera, protože včera to bylo jako
- 18:02docela bezpečně. Ale jsou nějaké koncerty, které
- 18:04nejsou až tak bezpečných místech, tak vlastně, když jsou
- 18:08nějaké koncerty a vidím, že je vzdušný poplach, tak myslím, že
- 18:11jako když se chytne teď, tak to je docela hezká smrt, jako to je
- 18:16v mém rodném městě. Během nějakého dobrého koncertu.
- 18:19Takže. A zatímco nám s táňou chladnou
- 18:21vareniky, tak se bavíme o životě, o tom, jaké to pro ni je
- 18:24žít ve válce. Tohle mě jako víš, co je velice
- 18:27divný, protože když jsem byla v Praze, jako když jsem ještě před
- 18:31studoval a dělala jsem nějaké zkoušky, tak v Praze to pro mě
- 18:34bylo mnohem těžší než tady, protože když jsem jako uvnitř.
- 18:37Tohoto všeho toho všeho procesu tak jako to zažívám to mám jako
- 18:42tu vlastní zkušenost, že sama snažím tě vzdušní poplachy nebo
- 18:46občas nějaké ty výbuchy. A jako vím, že jsem tehdy, když
- 18:49jsem na svém místě, když jsem v Praze a slyším, že zase archiv
- 18:52byl ostřelován, tak to mě pro mě to bylo mnohem horší.
- 18:56Přiznává, že jsou období, kdy z toho všeho pociťuje obrovskou
- 18:59únavu. V té chvíli si dělá radost s
- 19:02tím, že jde na nějaký koncert na dobré jídlo, kreslí si nebo si
- 19:05jde zaplavat. Můžu říct, že byli jsem unavená,
- 19:11ale teďka moje únava není až tak OO tom okolí, co mě jako takhle,
- 19:16co se stával, jsem v samotném Charkově, ale spíš o tom, jak to
- 19:21je s mým životem. Když můj přítel jako šel s
- 19:26broňou sil Ukrajiny, protože to je taky docela těžká věc, jako
- 19:31máme dlouhodobý vztah. Už jsme jako trochu víc než 3
- 19:34roky spolu a vlastně zaprvé, že 2 roky trvá válka, takže byl 1
- 19:411. Jenom 1 rok bez války a za 2 žák
- 19:45od toho vždycky byl vztah na dálku, protože on byl v Charkově
- 19:48jsem byla v Praze a když jsem rozhodla, že vrátím se zpátky
- 19:52pro mě jako velice důležité bylo to, že budu se svým přítelem
- 19:55tady a vlastně jako během toho půl roku, jak jsme byli tady
- 20:00spolu v Charkově, už jsem zvyklá, že nevím, jako třeba
- 20:03každý víkend trávíme spolu, někam chodíme někam jezdíme,
- 20:06chodíme na nějaké koncerty, nebo prostě jako odpočíváme, něco
- 20:10děláme spolu tak teď, jak už jsem v tom samo a vlastně z toho
- 20:14je mi špatně, když to jsou nějaké výbuchy.
- 20:17Poplachy je mi absolutně 1. Jako na toho nereaguji, ale
- 20:21vlastně to, že on je daleko ode mě a že ten život se ještě 1
- 20:25změnil a ještě takhle docela radikálně.
- 20:28Tak to pro mě je fakt mnohem těžší.
- 20:31Táňa s přítelem se plánují vzít nejprve jen úředně, aby v
- 20:34případě, že se něco stane, byli manželé nejen partneři a až bude
- 20:38po válce, tak chtějí manželství pořádně oslavit.
- 20:41Zároveň ale takový návrat k něčemu co bylo a 1 by možná zase
- 20:45mohlo být k nějakému normálu, je pro táňu zatím nepředstavitelný.
- 20:50Jsem se vracela do právě, protože jsem měla začít dělat
- 20:52nějaké zkoušky, to všechno. A vlastně si tím to byl jako můj
- 20:56poslední měsíc v Praze. Předtím, jak jsem odjela a pro
- 21:00mě bylo velice nepříjemně se vracet do té normality, jako to
- 21:04je něco. A mně se zdá už jako nevím.
- 21:06Taková vnitřní změna, změna toho vnímání ale pro mě bylo velice
- 21:10těžké vidět lidi, které jako to celé nezažívají, které nerozumí,
- 21:15je té válce. Jako bohužel nevím, pro mě je
- 21:19docela těžké představit, jak to bude po válce, jako kdy to bude
- 21:22vůbec, ale kdybych se toho dožil.
- 21:25A kdybych to uviděla, tak mě se zdá, že jako na to zvyknou, že
- 21:30jako na ten normální život. Teď ho ale táňa pořád nemá.
- 21:34Byla to ona, kdo mi poslal zprávu, o které jsem na začátku
- 21:36mluvila. Později mi poslala ještě 1
- 21:39hlasovou. Je nejen o tom, jak se na
- 21:41Ukrajině žije mladým lidem, ale vůbec, jak se na Ukrajině žije
- 21:45lidem. Poslední době se život v
- 21:47Charkově s výrazně zhoršil a asi tak před 2 týdny přibližně tak
- 21:54ty utoky na charkiv stály takové, že jsou pořád ve dne AV
- 21:58noci. A útočí absolutně všem, čím
- 22:02mohou útočit a jako teď to vypadá opravdu tak, že nemáme
- 22:09skoro nemáme elektřinu, že to se vypíná jako kdykoliv, to nám
- 22:16nefungovala nějakou dobu. Metro tramvaje nejezdili,
- 22:20nejezdili jako ti naše trolejbusy, tak vlastně to je
- 22:25docela těžké IZ té, prostě morální stránky nejen nejen z té
- 22:30fyzické, protože když já nemám. Elektřinu tak to znamená, že já
- 22:35nemám ani mobilní spojení a nemám taky přístup na internet a
- 22:41já jako některé moje známé, tak my pracujeme online.
- 22:46AV takovém případě to znamená, že vůbec nemůžeme pracovat.
- 22:49Jako nemůžeme vydělávat peníze a to je nesmírně těžké, protože.
- 22:56Jak to mám teďka? Já že když ráno, když se ráno
- 23:01probudím, tak především zkontroluj, jestli je elektřina
- 23:06nebo není tak bohužel momentálně 80% případů vypadat tak, že
- 23:12elektřina není a já si ráno přemýšlím, co mám dělat dál,
- 23:17takže buď je jet do jiné části města a hledat, kde je ta
- 23:22elektřina, kde ještě není vypnutá AA nebo jet někam ke
- 23:27svým známým. Občas je mi strašně těž.
- 23:30Jako je to pro mě strašně těžké a občas prostě vyjdu ven a je mi
- 23:35špatně. Plakala jsem během dne a prostě
- 23:38půjdu ven, chci uvidět lidi a vidím lidi, které se smějí.
- 23:43Vidím lidi, které hraje na kytaru, zpívají nějaké
- 23:46ukrajinské písničky a jako děti, které se hrají, a děti, které
- 23:52jsou na dětských hřištích, tak to celé vidím.
- 23:55A to mi dává naději inspiraci a víru.
- 24:01Mgr podcasty z cesty na Ukrajinu, ale i všechny další
- 24:09vznikají hlavně díky vám, kdo si respekt předplácíte nebo
- 24:12kupujete? Děkujeme vám za to.