Latest / Výtah Respektu / Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Přinese letos La Niña ochlazení?

Transcript

Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Přinese letos La Niña ochlazení? · Výtah Respektu

0:00
Jarní akce od lomaxu, pořiďte si venkovní žaluzie, screenové
0:04
rolety nebo předokenní rolety lomax na míru pro váš domov a
0:08
získejte dálkový ovladač song zdarma.
0:11
Více na lomax cz. Je úterý 15-04.
0:26
Tady je Zuzana Machálková a víta respektu.
0:29
Evropa se otepluje rychleji než jiné kontinenty, tak i to je 1 z
0:32
výstupů nové zprávy o stavu klimatu, kterou rozereme se
0:36
Štěpánem sedláčkem. Tak respektujte.
0:44
Dnešní výtah respektu. Nejdřív ale souhrn zpráv.
0:48
Česko úterkem ruší zákaz dovozu zvířat z části Rakouska kvůli
0:52
slavce a kulhavce u Slovenska a Maďarska.
0:55
Zákaz dovozu ohrožených zvířat podle státní veterinární správy
0:59
dál trvá. Nově nicméně bude možné ze
1:02
zmíněných zemí dovážet do Česka některé tepelně neopracované
1:05
živočišné produkty, tedy za podmínky, že byly vyrobeny ještě
1:08
před výskytem tohoto onemocnění. V Česku zatím nevíme o žádném
1:13
případu. Dobrou zprávou je i to, že
1:15
německo je znovu oficiálně zemí bez výskytu, slintavky a
1:18
kulhavky. Na začátku roku byla evidována
1:21
východně od Berlína, od té doby se žádný jiný případ neobjevil.
1:25
Generální tajemník osn Antonio gutereš odsoudil izraelské útoky
1:30
na zdravotnická zařízení v pásmu gazy.
1:33
Vzdušný úder na vstupní bránu kuvajtské polní nemocnice v
1:36
oblasti mavásí si podle agentury ap vyžádal životy několika
1:40
zdravotníků i pacientů. V minulosti izraelská armáda
1:44
přitom vytyčila tuto oblast jako humanitární zónu, kam se mají
1:47
obyvatelé, kteří jsou vysídlení kvůli bojům uchylovat.
1:51
V oblasti provizorních stanových táborů tam přežívají statisíce
1:55
lidí. V neděli taky Izrael udeřil
1:57
proti nemocnici al alí, když šlo o jedinou nemocnici v gaze,
2:01
která je stále v provozu. Podle izraelské armády se ale v
2:05
těchto místech skrývají ozbrojenci teroristického hnutí
2:08
Hamás a ve výtahu už vítám Štěpána Sedláčka, tentokrát ne
2:11
tedy na straně moderátora, ale na straně respondenta.
2:14
Ahoj hello from the other side. Ahoj zuzko.
2:17
Je to. V rozhlase to známe z obou
2:21
stran. Štěpáne, jakou zprávu bys ještě
2:23
doplnil? Tak mě zaujalo to, co se stalo
2:26
ve spojených státech a sice, že vláda prezidenta Donalda Trumpa
2:30
tedy zmrazila financování federální finance, harvardově
2:35
univerzitě a to ve výši 2,2 miliardy dolarů.
2:39
Poté, co tedy vedení téhle přední americké univerzity,
2:43
která připomeňme, je o 140 let starší než samotné spojené
2:46
státy, odmítlo vyhovět některým požadavkům vlády.
2:49
Harvard se vymezil vůči snaze o kontrolu studentů.
2:53
AI změnám, které tedy vláda ospravedlňovala tím tažením
2:57
proti antisemitismu a rektor univerzity alan garberg k tomu
3:00
uvedl, že se univerzita nevzdá své nezávislosti ani ústavních
3:04
zpráv. Tak uvidíme, jak se to bude dále
3:07
vyvíjet, pokud vás zajímá, jak to souvisí víc s nějakou hlubší
3:11
strategií a bojem, nebo tedy tažením americké vlády proti těm
3:16
elitním americkým univerzitám, tak jsme o to měli 1.
3:18
Díl americké krásy našeho podcastu.
3:26
Dnešní výtah respektu. Světová meteorologická
3:29
organizace a meteorologická služba evropské unie copernicus
3:33
vydali společnou zprávu ke stavu klimatu v Evropě, podle které je
3:36
tento kontinent v uvozovkách kontinent nejrychleji se
3:39
oteplujícím kdy loňský rok byl vůbec nejteplejším v historii
3:43
měření štěpáne? Ty si tu zprávu procházel.
3:46
Tak co ti tam přišlo takové nejzajímavější, nejklíčovější
3:49
klidně v bodech zatím jenom. Z toho pohledu, že změna klimatu
3:54
a její projevy je třeba vždycky hodnotit s určitým odstupem
3:58
časovým a často to jde trochu i proti logice zpravodajství
4:02
logice naší práce, kdy my se snažíme popisovat, co proč, jak
4:05
se to děje právě teď a tahle zpráva o stavu klimatu v Evropě
4:10
mi přijde zvlášť cena v tom, že poměrně na malé ploše ta plná
4:14
verze má nějakých 100 stran. Hodnotí v jakém klimatu jsme
4:17
jako Evropané tady v Evropě, tedy žili v minulém roce a jde
4:21
ji srovnat i se stejnými zprávami z těch uplynulých let.
4:24
A když se tedy přidržím těch klíčových fakt, které vybraly i
4:28
samotní autoři té zprávy? Tak jde mimo jiné o to, že ten
4:31
počet dnů se silným, velmi silným a extrémním horkem byl
4:36
vlastně 2. Nejvyšší v historii záznamu na
4:39
2. Stranu rekordně bylo málo také
4:41
mrazových dnů. Také jsme v Evropě zažili
4:44
nejrozsáhlejší záplavy od roku 2013.
4:46
Velké povodně se týkaly třetiny říční sítě v Evropě.
4:51
O tom ostatně víme v Česku a sousedních zemích.
4:56
Své s ohledem na to, co tady tedy na tropily důsledky.
4:59
Té bouře Boris to stále vlastně asi v řadě obcí dodnes řeší.
5:04
Ty následky to můžou čtenáři doplnit o to, co se potom dělo
5:08
ve Valencii, ve Španělsku a další kontext, ale taky mě
5:12
zaujal ještě 1. Fakt.
5:14
A to je tedy rostoucí podíl výroby elektřiny z obnovitelných
5:17
zdrojů v Evropě, který dosáhl pětačtyřiceti procent.
5:20
Pár fakt na úvod. Štěpáne to jsou tedy takové
5:23
body, ale pojďme je rozebrat podrobněji.
5:25
Zastavme se u toho oteplování pozorují meteorologové podle té
5:28
zprávy, že by v některých místech Evropy bylo tepleji než
5:32
jinde. Jsou tam nějaké výraznější
5:33
rozdíly. Tak ty už jsi to zmiňovala, že
5:35
Evropa se tedy otepluje nejrychleji ze všech kontinentů,
5:39
když teda necháme stranou, že to přísně vzato úplně není
5:42
kontinent. Otepluje se zhruba dvakrát
5:44
rychleji ve srovnání s tím globálním průměrem, ale rozhodně
5:48
se to neděje nějak rovnoměrně úplně homogenně, což myslím,
5:52
není úplně překvapivé. Jak vám potvrdí věci.
5:55
A já jsem se o tom dnes i bavil s klimatologem Radimem tolašem z
5:58
českého hydrometeorologického ústavu.
6:00
V zásadě je to dáno tím, jak jsou rozložené pevniny a oceán
6:04
na zeměkouli severní polokoule. Obecně se otepluje rychleji,
6:08
protože obsahuje. V uvozovkách větší množství
6:11
pevnin. A Evropa, když se na ní
6:13
podíváte, tak je to continent relativně veliký a centrální
6:17
část Evropy je vzdálená od oceánu už hodně daleko a oceánu
6:22
působí jako řekněme transformátor, tepelné energie
6:26
nebo kondenzátor tepelné energie.
6:28
To znamená, že oceán ochlazuje své okolí pevninu, která je blíž
6:33
k oceánu a ten střet se otepluje rychleji.
6:36
A to se ostatně projevuje i na samotném moři.
6:39
Jak v té zprávě, o které je řeč? Věci píší hladina středozemního
6:43
moře. Loni byla podle tedy té zprávy o
6:46
1,2 stupně Celsia nad průměrem, ale vlastně i krajinu.
6:50
Lokálně potom ochlazují, že jo řeky a další vodní plochy.
6:54
Štěpáne, když mluvíme o těch extrémních vedrech AO tom, že
6:57
přibývá dnů, kdy jsou vedra, tak jaký dopad to má na člověka,
7:01
protože to se jako musí nějakým způsobem projevit, tak známe už
7:05
nějaké dopady. Známe, ono by to vydalo celkem
7:08
na dlouhé povídání, ale myslím, že stále podceňované téma je
7:12
právě dopad těch vln veder zesílených změnou klimatu na
7:17
lidské zdraví. Ostatně i tady v podcastu jsme o
7:20
tom opakovaně mluvili, ale předloni tedy podle studie
7:24
publikované v nature v souvislosti s vedry zemřelo
7:27
zhruba 48000 lidí v Evropě. Já jsem se ptal i českých
7:32
odborníků na tohle téma, jak to bylo v tom loňském roce, ale
7:35
bohužel za ten. Uplynulý rok k tomu ještě nejsou
7:38
dostupná data, nicméně v té zprávě, o které se bavíme dnes,
7:42
připomínají závěru panelu appc, který upozorňuje, že pokud
7:45
nárůst globální průměrné teploty dosáhne 1 a půl stupně, kde
7:50
ještě teď nejsme jsme zhruba na. Na tom 1,3 stupně, tak to v
7:53
Evropě může souviset s 30000 úmrtími přímo v důsledku
7:57
extrémního horka, přičemž nejvíc takových úmrtí podle vědců se
8:01
bude tedy týkat jehovýchodní. Evropy.
8:07
Ty už jsi naznačil i to tání ledovců, které souvisí s
8:09
oteplováním? Tak to je potom ten vliv na
8:12
přírodu tu ta zpráva tedy taky zmiňuje tak, jak je to stáním
8:16
ledovců, je tam něco překvapivého?
8:17
Pro nás. Tak Evropa je nejrychleji se
8:20
oteplující kontinent, ale pokud bychom se bavili o území, které
8:23
se nejrychleji otepluje, tak je to araktida.
8:26
Máme tady i arktické části Evropy a při pohledu na tuhle
8:30
zprávu je zajímavé, že právě ledovce.
8:33
Ve Skandinávii na špicberkách zaznamenali vůbec nejvyšší
8:36
úbytek hmoty v historii měření. Ostatně já jsem poslouchal tu
8:40
tiskovou konferenci k téhle zprávě a šéfka, tedy světové
8:44
meteorologické organizace se lezte, saulo zmiňovala.
8:48
Že jo těch 70 let, kdy se to monitoruje celosvětově roztálo
8:53
přes 9 bilionů tun ledovců a to je hodně ledu.
8:57
Pro lepší představu, ona i uvedla příklad, to je masa ledu
9:01
o velikosti Německa. A tloušťce nebo šířce 25m AV.
9:05
Důsledku tohohle tání vlastně vzrostla hladina oceánu nějaké
9:08
3cm. Aktuálně tady ten nárůst je
9:11
zhruba necelé 4 milimetry za rok.
9:13
AK tomu doplním, že tedy. UNESCO a světová meteorologická
9:19
organizace ten letošní rok vyhlásil jako mezinárodní rok
9:23
ochrany ledovců, takže o tom ještě asi z více stran uslyšíme.
9:27
Taková hladina oceánu je o 0,7 stupně Celsia teplejší než z
9:32
těch předindustriálních dobách, což se může zdát jako zcela
9:36
zanedbatelné číslo, ale měli bychom si uvědomit, že 0 7.
9:41
Pokud se bavíme o vodě, která má velkou setrvačnost a kondenzuje
9:44
tu tu tepelnou energii nejenom v těch povrchových vrstvách, tak
9:48
těch 0 7 může opravdu hodně. A stačí se ohlédnout jenom
9:54
nějakých 15 let zpátky a těch 0 7 byla vlastně vzestup globální.
9:59
Teploty nejenom oceánu, ale pevnin na země kouli a dneska
10:03
jsme na dvojnásobku, takže když si uvědomíte, že by se oceán měl
10:07
oteplovat stejně rychle nebo podobně rychle, jako se oteplují
10:11
pevniny, tak bychom za dalších 10 15 let mohli očekávat, že ta
10:16
povrchová hladina oceánu bude přesahovat z hlediska toho
10:20
rozdílu teplot 1 stupeň Celsia. A to si myslím, že pro ty
10:24
ekosystémy a organismy, které žijí v oceánii, už není vůbec
10:28
příjemné. Štěpáne ona Evropa loni zažívala
10:31
enormní kontrasty i co se sucha a záplav týče a tam to ta zpráva
10:34
o stavu klimatu v Evropě rozděluje mezi východem a
10:37
západem. Tak v čem přesně ten rozdíl je a
10:40
proč vlastně? No z té zprávy se přímo píše o
10:44
oblasti nízkého tlaku nad severozápadní Evropou.
10:46
V kontrastu s tím vysokým tlakem nad východní částí Evropy.
10:50
A tenhle ten převládající vzorec.
10:54
Cirkulace vzduchu v průběhu roku právě souvisel s odlišným
10:57
počasím. Kdy tedy na východě bylo spíše
10:59
suché, slunečné až extrémně teplé počasí?
11:02
Zatím co na západě bylo oblačno vlhko, méně teplo a tenhle
11:06
kontrast se potom projevoval mimo jiné právě na oblačnosti,
11:09
srážkách nebo slunečním záření, ale i průtoku řek.
11:13
Ale to je teda věc, která se může výrazně lišit rok od roku,
11:17
jak jsme viděli v minulých letech, to není nějaký trvalý
11:20
jev. No máme ale i 1 pozitivní
11:22
zprávu. A protože podle té zprávy o
11:25
stavu klimatu v Evropě. Víc než 1/2 evropských měst už
11:28
má vypracované nějaké specializované adaptační plány
11:31
na změnu klimatu, což je skoro 1 tolik než v roce 2018.
11:34
Tak můžeš uvést nějaké příklady, jak ta města hodlají zpracovávat
11:38
právě změny klimatu? Je to tedy zhruba jednapadesát
11:42
procent měst, které mají formulované nějaké konkrétní
11:46
kroky, jak chtějí a už to třeba i dělají se přizpůsobovat na ty
11:51
rostoucí teploty a další dopady, tedy probíhajícího zahřívání
11:54
planety vyvolaného spalování. Naním skleníkových plynů AV té
11:58
zprávě konkrétně zmiňují sérii měst, konkrétně třeba Milán, kde
12:02
budují a rozšiřují přístřešky, kam se lidé můžou schovat a
12:06
rozvíjí také tu zeleno modrou infrastrukturu, často sklo
12:09
skloňovanou, pak je tam. Paříž, kde revitalizují parky,
12:13
rozšiřují zelené plochy, vysazují nové stromy.
12:17
Ale je tam i Bratislava, tedy z našeho regionu, kde se podle
12:21
vědců tedy daří budovat nádrže na dešťovou vodu nebo zelené
12:24
střechy, a to jsou všechno. Souhrnně opatření, která nějak
12:28
pomáhají omezit i ty tepelné ostrovy v zahřátých městech v
12:32
době, kdy tedy bude přibývat tropických dnů i nocí.
12:35
A Praha tam není teda. Praha tam na té mapě je
12:38
vyznačená není, ale myslím, že Praha rozhodně patří mezi města,
12:42
která má klimatický plán a vlastně i adaptační strategie
12:46
rozpracované a můžeme sledovat některé konkrétní kroky asi v
12:51
ulicích. Ta zpráva zmiňuje, že 1.
12:53
Z těch opatření má být i dikarbonizace energetiky, tak
12:56
jak se to v Evropě loni dařilo. Ano, to jsme vlastně už
12:59
zmírňování změny klimatu tím, že se soustředíme na tu příčinu, a
13:03
to je tedy vypouštění emisí skleníkových plynů AV evropské
13:06
unii se tedy daří meziročně už nějakou dobu emise snižovat.
13:10
A jak už jsem zmiňoval v tom uplynulém roce se tedy podařilo
13:14
vyrobit pětačtyřicet procent elektřiny v Evropě z
13:18
obnovitelných zdrojů oproti těm 40 tří procentům v roce v tom
13:22
roce předtím teď 2023. Když se podíváme, tedy.
13:27
Ehm podrobněji tak přibližně 18% energie bylo vyrobeno z větru
13:31
přibližně 9% ze sluneční energie a asi 18% z vodní energie a
13:35
počet unijních zemí. Kdy tedy ty obnovitelné zdroje
13:40
vyrábějí už dnes víc elektřiny než ze spalování fosilních
13:44
paliv, tak už je většina celkem 20 20 zemí.
13:47
Ostatně to množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů
13:51
roste IV dalších regionech světa.
13:54
A podlé té zprávy organizace embre, kterou vydala před
13:58
týdnem, tak vlastně celosvětově už bylo vyrobeno 32% veškeré
14:03
elektřiny loni právě z obnovitelných zdrojů, což je
14:07
nárůst o nějaké 2 procentní body.
14:10
Meziročně. Dá se k tomu vlastně přičíst 9%
14:13
elektřiny z jádra, což je taky čistý zdroj, takže celkově se
14:16
daří navyšovat ten podíl energie, který máme z čistých
14:20
zdrojů. My se teda bavíme o minulosti,
14:23
ale když se podíváme do budoucnosti obecně, co se změny
14:25
klimatu týče, tak máme nějaký výhled.
14:27
Pro letošní rok víme, co by nás tak mohlo čekat.
14:31
No tuhle otázku klimatologové moc nemají rádi, protože se to
14:34
hledá těžko predikovat, ale zajímavé je, že v souvislosti
14:38
právě s atmosférickým jevem lá nia, což je v překladu holčička,
14:43
tedy ze španělštiny. Tak věci čekali, že tenhle rok
14:47
by mohlo být spíše chladněji. Kvůli přítomnosti tohodle jevu,
14:50
jenže teď se podle posledních zpráv tedy ukazuje, že ten vývoj
14:53
tohohle atmosférického. Jevu se zastavil a jak by
14:57
potvrdil i klimatolog Radim. Ale to luž, tak by se po tomto l
15:02
měnilo často skloňované mohlo vrátit dřív, než se čekalo.
15:06
Se snad nevyvine, nebo už se její vývoj zastavil a začne to
15:11
přecházet zase do toho mezidobí, po kterém by měla se vrátit er
15:16
nino, což je z mého pohledu docela brzo ve srovnání s těmi
15:20
statistikami za poslední desetiletí ta lanina, já bych to
15:23
trochu uvedl na ještě do podrobností znamená, že bych
15:27
globálně mohlo být chladněji. V okamžiku, kdy ta lanině se
15:31
nevyvinula, tak nemůžeme spoléhat na to, že by letošní
15:34
rok měl být globálně chladnější, než byl ten loňský, ale to není
15:38
předpověď. To je realita toho, jak se jak
15:42
se utváří teď to proudění nejenom na severní, ale i na
15:46
jižní polokouli. AZ mého pohledu se utváří jinak,
15:49
než jsme očekávali ještě před pár měsíci.
15:52
Takže teď vlastně nelze vyloučit, že i letos by mohl
15:55
padnout další rekord ohledně průměrné teploty?
15:59
Což kontrastuje s tím očekáváním vědců, kdy se spíše čekalo, že
16:03
bude o něco chladnější rok. To se teď nepotvrzuje.
16:07
Na té zprávě, o které jsme se tady bavili, se podílela zhruba
16:10
stovka vědců a vědkyň. Tak k čemu vlastně jsou ta data,
16:14
která oni dávají k dispozici? Je to třeba potom využíváno
16:17
politiky k nějaké implementaci různých opatření, nebo má to
16:21
nějaké praktické využití? Tak to potom záleží na těch
16:25
konkrétních politicích a političkách, jak s tím dál
16:27
pracují. Ale myslím, že je to určitý
16:30
ukazatel důležitá připomínka toho, jaké konkrétní zesílené
16:35
projevy teplejšího klimatu. Tedy vidíme, jaké to před sebou
16:39
přináší, a to konkrétně v Evropě, kdy se bavíme v době,
16:43
kdy evropští politici řeší, jak případně upravit tu zelenou
16:49
dohodu pro Evropu. Tedy green deal a ty související
16:52
politiky a myslím si, že to je jako argument do té debaty v tom
16:57
smyslu, že ten cíl, tedy snížení těch emisí až na čistou 0 je
17:03
stále důležitý. Protože se potvrzují všechny ty
17:07
predikce vědců, zhoršují se ty dopady změny klimatu.
17:11
Čili je stále silný veřejný zájem na tom, aby se podařilo
17:16
tedy nějakým způsobem omezit ten nárůst.
17:20
Protože stále vlastně globálně ty emise rostou a je to vlastně
17:25
trošku proti tomu argumentu politiků, kteří říkají, zrušme,
17:29
zrušme green deal 1. Věc je se bavit o nějakých
17:31
úpravách těch politik, ale další věc je, aby to potom v součtu
17:36
dávalo smysl a pomáhalo to tedy v ochraně klimatu, byť je
17:41
potřeba brát ohled prostě na na různé sociální otázky.
17:44
Tolik Štěpán, Sedláček štěpáne, děkuju, mějte se hezky.
17:47
Děkuju na slyšenou. A než se rozloučíme tak ve
17:49
výtahu vítám i Martina štorka na ahoj martine.
17:52
Ahoj zuzko. Tys nás přišel pozvat ke svému
17:54
textu, který už je na webu respektu.
17:56
Tak o čem je? Můj text se věnuje takzvanému
17:59
dětskému certifikátu, což je pozměňovací návrh k aktuální
18:02
velké novele trestního zákoníku. Už nedávno.
18:07
Text věnuje tomu právě jaká debata teď kolem něj probíhá,
18:11
protože část ods proti tomu návrhu, přestože už se řeší asi
18:17
3 a půl roku, v poslední době začala vystupovat IV médiích.
18:21
Někteří ti poslanci úplně mění své názory, je to docela
18:25
zajímavé čtení, tak si to dejte. Výtah.
18:28
Jo tak respektuji, co ještě jiného.
18:32
Výtah respektu. A to je pro dnešek vše pokud
18:36
máte nějaké téma, které byste ve výtahu rádi slyšeli nebo máte
18:40
jakékoli nápady? Připomínky poznámky, můžete mi
18:43
dát vědět na mailovou adresu Machálková zavináč respekt CZ,
18:47
díky, že posloucháte a zase zítra.