Latest / 2vKrosně / #9 Survivor Samoa: jak jsme zjistily, že tropický ráj může být dost drsný

Transcript

#9 Survivor Samoa: jak jsme zjistily, že tropický ráj může být dost drsný · 2vKrosně

0:00
Hello hello hello pod dlouhý době a po dlouhé odmlce vás
0:04
zdraví. Wendy.
0:07
A josei a my jsme. Dvojka.
0:10
V krásně. My.
0:13
Se omlouváme, trošku jsme zapomněli mluvit, protože jsme
0:16
měli další pauzu. Já byl na dovolené v patagonii.
0:20
Až v jižní Americe. A jo že teprv dovolená čeká,
0:24
takže to není tak. Exotická.
0:26
Ale ano docela jo taková zajímavá destinace to je.
0:31
Trošku se to vymyká našim běžným destinacím, do který jezdíme.
0:35
No jedeme do Egypta s rodinou jako výzdojovi, co byli na
0:38
pyramida. Jo 1 na pyramici to je dobrý.
0:42
Ale není to žádnej jako all inclusive u bazénu, právě že je
0:45
to nově na vlastní pěst. Tak si to představuju, že to
0:48
bude něco jako představuj ty výzvyový jo, já myslela, že jako
0:54
mumii ten a nebo nebo to chodit z kloboučkama noťáska košilka.
1:02
Objevíme tam nějaký památky? No to je 1, ale co ta tvoje
1:05
patagonie mendy? Tak o tom bude náš díl příště.
1:08
Jenom jsme vám chtěli dát takovej teezer.
1:10
A prozradíš s kým si tam byla? S našim kamarádem Petrem
1:14
papouškem, který už 1 v našem podcastu byl a mluvil o
1:18
stopování po východní asii. Tak to se těším a šli vás tady
1:23
zpovídám a dneska tady máme taky naší oblíbenou hostku zuzku ta
1:30
už tady. 1 byla zdravím, zdraví, milé, posluchače a děkuji za
1:36
další pozvání. Jo.
1:38
No a dnešní díl bude o takový zajímavý destinaci.
1:41
Takovým malým ostrůvku, kterej jsem myslela, že všichni znaj
1:45
ale zjistila jsem potom, že jsem snad geni já a nikdo nikdy
1:50
nevěděl, o čem mluvím a absolutně kde to je.
1:52
A je to ostrov. Já tomu přesdělám trošku taková
1:55
chudší Havaj a je to sámla. Já si myslim, že si to vyslovuje
1:58
samua ale lidi najednou. Říkají samua, já taky říkám
2:02
samo, a takže je to proti jedný. No je to ostrov 1 v polynésii je
2:08
to. 1 ostrov, na kterým je nový rok.
2:13
Na světě, no? To je pravda já.
2:15
Sem úplně. Zapomněla je normální sám nebo
2:17
ne? Si samo a americká samo a
2:21
samozřejmě my jsme byli na tý chudší, což je normální Samuel.
2:24
Ta se skládá ze 2 ostrovů. Jak Zuzka se tady vede deníček 1
2:28
se jmenuje. Svají savaji, to je ten druhej,
2:32
na kterej, na kterým není ani letiště.
2:34
Je to takovej lávovej ostrov jo a ten, na kterém je letiště a
2:39
hlavní město a pia se jmenuje. Upolu napolu to si připadám jak
2:44
u skošky a hlavně, že si to řeknu api a hlavní město.
2:49
No ale. Zajímavost je taky, že a pije
2:51
sice hlavní město a je to jediný město.
2:55
Takže my bysme vám rádi tady, kdyby náhodou se někdo chystal
2:57
na sám? No tak bysme chtěli, aby tenhle
3:00
díl měli trošku přidanou hodnotu a nikomu jako pomohl, protože
3:04
třeba joese si nevzal k srdci moje rady a pak tam umřela.
3:08
Já jsem taky chtěla zdůraznit, že vlastně opia je jediný město,
3:13
co tam je a taky jediný město, kde třeba seženete opalovací
3:16
krém nebo repelent a nebo i keš, což je vás podstatný, že?
3:23
A nejdřív si asi řeknem, proč jsme se rozhodli pro sám no a
3:25
jak jsme se tam dostali? Protože my jsme to měli, jak
3:29
jsme bydleli v nějakou bydleli a pracovali na Zélandu, tak to
3:34
nebylo tak daleko asi 3 nebo 4 hodiny cesty letadlem a my jsme
3:39
se vlastně ze, protože já jsem tam byla se zuzkou a josea tam
3:41
byla s jejím kamarádem Pavlem zdravíme Pavla.
3:45
Takovej messia katastro. Jako zajímavej člověk.
3:51
A my jsme se třeba, my jsme se rozhodovali, jestli si vybereme
3:54
Fidži kukáče. Nebo sámo a nikdo nám právě řek,
3:56
že sám je nejlepší, že není tak turistická, což já jsem
4:00
nevěděla, že není. Vůbec turistická, my jsme si
4:02
vlastně mysleli, že tam bude hrozně moc turistů a my jsme
4:06
nepotkali skoro ani nohu, takže možná jsme tam byli na konci
4:10
sezóny těžko říct, ale nakonec jsem fakt ráda, že jsme se
4:14
rozhodli tak, jak jsme se rozhodli, protože jsme potkali i
4:17
nějaký turisty, kteří byli jak na Fidži, tak na kukáčích a.
4:22
Ta sámoa mi přišla taková nejautin.
4:25
Autentičtější. Až jsem tam potkali pár jako
4:30
Australanů nebo tak, ale vlastně jo 1 rodinka byla z Dánska.
4:34
Tam byli prostě se třema dětma v chatrči.
4:37
Třeba mě to jsem si řikala, jak to ze měla.
4:40
Jo, protože já sám ho už měla jako na vyšlistu hrozně dlouho,
4:42
třeba od 9. Třídy mě.
4:44
Prostě se mě nějak googlila a vyběhla mě takový to typický 10.
4:49
Nejhezčích míst na světě a byla tam právě ta sámojská díra.
4:54
Která se jmenuje, to už je to díra díra, je to díra v zemi.
5:00
A je v ní vlastně mořská voda a já nevím, jak to mám jako takhle
5:03
popsat, protože to fakt nádherný místo.
5:04
Je to hrozně botagenický a. To dáme na instagru.
5:08
Ty jsi hlavně říkal, že se tam točil sluviber a taky další věc,
5:11
jako že, ale to jsem se, jako to jsem se pak obeznámila až potom,
5:15
že tam bylo prostě biver. Ale ne v tý díře vedle neli na
5:19
tom ostrově, kde byli ve vyhnanství.
5:21
Jo, jo jo, ale prostě díky tomu díky surviber znám sviber znám
5:26
sámo a potom, že jsem prostě jako dítě viděla nějaký článek
5:29
to nejhezčích 10 míst na světě. A já jsem to prostě viděla tu
5:34
díra, ona si říkala, já tam někdy musím, ale ví, že jsem si
5:37
googlila ty letenky a stály 100000 tu domů.
5:40
A jo tak tam se nikdy nepodí. Zkoukla do prasáku.
5:45
Jestli zuzkou jsme tam cestovali stopem a josea ty jsi tam
5:49
cestovala jak? My jsme nejdřív taky jeli docela
5:52
trestno a stop a potom kvůli nějakým komplikacím jsme si pak
5:58
půjčili složitě auto na poslední 2 dny, takže my jsme spali v
6:02
autě v kufru jakoby ale bez ničeho to nebylo žádný jako
6:06
předělaný auto. Takový to miniaudíčko.
6:08
Myslela jsem takhle spolu. Já totiž vy jste mě nejdřív auto
6:12
a pak jste stopovali. Ne 6 dní jsme stopovali a na
6:16
poslední 2 jsme si vzali out. Jo no protože tam jako je to
6:21
fakt maličký, takže za mě půjčovat si auto je blbost,
6:24
protože to projedete za den za 2 a nemáte tam fakt co dělat, že
6:29
je to fakt malý, že? Takže za mě jako ten stop taková
6:33
ideální volba a já? Jsem třeba stopovala poprvý v
6:35
životě a měla jsem z toho trochu strach.
6:39
Ale vlastně na sámole jsem vůbec neměla důvod, že většina lidí,
6:43
co jsme stopli, tak byli strašně milí hodný a řekla bych, že nás
6:47
to mnohem víc jako přiblížilo té místní kultuře, protože každý se
6:52
nás ptal, jak se jmenujeme, odkud jsme, i když nás popovezlo
6:55
jenom 5 minut, tak to vlastně bylo hrozně hezké, protože se
6:59
hrozně zajímali o nás. A kdybych jsme tam byli autem,
7:03
tak si myslím, že jsme víc jako prostě jenom spolu, ale k těm
7:06
místím tolik jako. Neproniknou.
7:09
No, takže tohle za mě bylo super 1.
7:11
Představ bezpečný. Hlavně to je taky jako že jinak
7:14
bych si tam asi netroufla jako vlastně kupovat, protože já jsem
7:17
starý srábotka. Voni že jako vy 2 blondýnky
7:22
drobný tak vám stopne všejou. Každej sám jsme tam byli
7:26
královny, ale to je taky i pak jak je to fakt rozkalý, že jo,
7:30
protože nějaký stopování taky jako vím, že 1 sna že řekli, že
7:35
tam. To, protože ten chlap měl takhle
7:38
u ruky nůžky. A já.
7:41
Jsme ho poslali dál a pak 1 lidi byli opilí.
7:44
Ale 1 jsme měli nejvíc cejf ty safty taxi, pamatuješ si to?
7:49
Policajty. Jo.
7:52
Vlezli do toho auta oni zamkli a 1.
7:55
Otázka byla jste v daný? No tak, jenže pak jsme zjistili,
7:59
že to je jejich běžná otázka, ale ono to.
8:02
Jako formuloval, jinak on řekl aj on tu marry white girl.
8:08
Podívali, raději vystoupila a jsem děkuju a sakra, když se mi
8:14
tady něco stane, komu zavolám policajtům?
8:17
Á sakra, já jsem policejní vole já právě jsem se ho ptala, je to
8:21
tady bezpečný a hlavně osamo je bezpečná.
8:24
Já okay a já vím, že my jsme v tuhle chvíli ani jako nesnažili
8:28
se stopovat, ale oni nám prostě zastavili, protože na sámo je
8:32
pro nás bylo hrozný vedro a hrozný jako vlhko a znal se
8:37
úplně teklo. My jsme byli úplně rudý, šli
8:40
jsme pěšky podél silnice. A oni se oni zastavili a říkali
8:44
nám. Prosím vás, to je v pořádku.
8:48
A tak to víš sama, že tam to bylo.
8:50
Šílený no. No, ale proto my sme jako
8:53
doporučení pro všechny, který tam, jako který tam někdy
8:56
plánujou jet, tak fakt, jako když vy přistanete v mapě v tom
8:59
hlavním městě, tak si vybrat peníze, koupit si opalovák.
9:04
A ne 100 mililitrovej mezi 2 litry že jo.
9:08
Protože tobě to nedojde, ale tam už na žádnej obchod jen tak
9:11
nenarazíš. A fakt jako já jsem poprvý
9:13
zažila, že jsem myslela, že tam zemřu žízní jo.
9:15
Ten tablety na vodu nebo film? No, tak to myslím vůbec neměli,
9:19
protože oni až na tu apium všude vlastně čerpají z dešťové vody,
9:23
takže se nedá pít, takže musíte narazit na nějaký na nějakou
9:26
malou sámošku by sis tu vodu prostě koupili a fakt jako tam
9:30
jsem si jako říkala ty jo hustý, teď si jako fakt vážím věcí,
9:34
protože jsem nečekala, jestli mi někdy stane, že.
9:37
Budu jako trpět žízní, no to. Jo my jsme tam jako hodně trpěli
9:41
v tomhle ohledu. Protože joese si ty peníze
9:43
nevybrala. Jako vůbec.
9:45
Ne nějaký jo ale. Že nedošly peníze v bankomatu?
9:50
Ne v bankomatu ne, ale my jsme si nejdřív.
9:53
Něco zaplatili hned ten 1. Den a tím nám došly peníze a
10:00
byli jsme úplně na tom na 2. Konci ostrova.
10:04
Protože Pavel říkal, to je můj víc, nepotřebujeme.
10:07
Prosím tě, to nebudeme teď řešit, to je v pohodě.
10:10
Já, když jsi předala důležitý rady, který už věděla, hlavně si
10:14
vybe, my jsme si nevybrali. Že bendym je až doporučila
10:18
samou. Já jsem taky chtěla jet buď na
10:20
kukáče Fidži nebo tog tongu a tak ale ven říkala samua jojo a
10:27
teď ti řeknu ty rady a já jo, jo jo jo, a teď jenom byl uvnitř mý
10:32
hlavy, byla taková ta opička s rodelama a já a vendy.
10:37
Bla bla bla bla bla. Aji už tam nenávidím sálo, málo
10:41
se tam chcípla a já. No tak.
10:43
Nejlepší dovolená. A my jsme vlastně vůbec nic
10:47
neplánovali, to já si pamatuju, protože na Zélandu člověk tak
10:50
jako bych řekla, jako, jak to říct.
10:55
Prostě to vzdá. Už přestane plánovat.
10:57
Počasí se vždycky kazí, a tak nějak s tímhletím duchem jsme
11:01
jeli i na tu sámou. Věděli jsme o pár míst, kam by
11:03
jsme se jako chtěli podívat, ale neměli jsme i ty nerář, takže
11:07
jsme se vždycky ráno vzbudili. A ty jo, tak kam by jsme mohli
11:10
dneska? No a nějakým způsobem jsme tam
11:12
vždycky dostopovali, to bylo super.
11:16
Ale taky jako vlastně bylo už období dešťů, že si pamatuju, že
11:20
1 2 3 dny hodně pršelo, takže jsme trávili na tom našem
11:23
ubytování vlastně na fales. To jsou ty typický přístřešky,
11:28
že jo, který jsou na pláži otevřený.
11:30
Člověk tam má jenom matraci, moskytiéru a nějaký prostěradlo.
11:35
A to stačí, protože je tam strašný vedro a tak jsme někdy
11:39
zabili na těch jako našich ubytkách.
11:42
Docela dlouho a vím, že jsme tam docela popíjeli.
11:45
Taky no, protože tam prostě. Nechtělo pokračovat dál, úplně
11:49
to tak ještě 1 den a měli jsme trošku to naplánovaný, že jo.
11:54
No prostě teď je to rodinný, ty se tam nabíjíš telefon, koukali
11:58
jsme tam na mistrovství světa v rugby a.
12:01
Najednou se jako s nima skamarádíš a teď mě se nechce
12:04
dávat, ale musíme abysme něco viděli.
12:07
No ale jinak to taky jako doporučujem.
12:09
Falez, který je otevřený, protože to je ten nejlevnější
12:12
možnost jako. Já to taky promiň s polopenzí,
12:16
že jak jsi říkala, že jsme furt hladověli, tak tady my sme měli
12:20
večeři i snídaně vlastně v ceně a pak vlastně člověk nějak musel
12:24
jako přežít odpoledne, když se někam chtěl dostat, ale.
12:28
Měli jsme fakt na nějaký jídlo za den a vy.
12:30
Jste tam měli i takhle velký jídlo?
12:32
No počkej velký to bylo to, co tě ten ostrov dal.
12:35
Oni nám fakt jako dali papáju nebo prostě kokos, protože právě
12:40
já jsem si to jako do tý doby neuvědomila, ale ten důvod tam
12:43
je. Proč?
12:43
To je s polopenzí, protože ty se tam nemáš den jinde najíst v tom
12:47
Ostravě. Já vím, že jsem 1 za to paní šla
12:50
a říkám, já mám fakt hlad, nemůžete mi utrhnout papáju a
12:53
pak 1 jsem šla a probudili jsme toho pána, jestli nám neutrhne
12:57
kokos ona se to učil jak se to sundá, jak se to prostě otevře a
13:02
tak, protože to bylo jako úžasný na tom ostrově, že oni fakt jako
13:06
v noci lovili a. Bylo to jako rybolov, prostě se
13:10
tam potápěli se šnorchlem, něco tam ulovili a druhej den ti to
13:14
dali právě k tomu jídlu. A nebo tam měl nějaký malý
13:17
prasátka tam podřízli, dali ti je a.
13:20
Tam vendy představuje jíst maso jo.
13:22
Protože to jako já, protože ta 1 paní se mě ptala, co chci 2 den
13:26
jako k snídani. Já právě doma nejím maso.
13:29
Ale. Já jsem to volnej rozum já.
13:32
Jsem jí řekla, že chci ten párek, kterej jsem měla, protože
13:35
já doma maso nejen tak, pak to do sebe láďu na těch dovolenejch
13:38
že jo. No, a já jsem pak viděla jak ten
13:40
kluk šel a podříz to malý selátko a já jsem z toho na den
13:44
onemocněla. Onemocněla.
13:46
Jako jsem, no měla jsem úpal. Úplně z prasat, ale protože jsem
13:52
byla. Jiný na podliště něco no to.
13:54
Ještě ty jo, protože tady těch příběhů bylo to ale ten 1.
13:58
Den jsme se přijeli do hlavního města, tak my jsme měli 1 ubytko
14:01
v hotelu. A byla to zas hotel nejlevnější
14:04
ubytko v okolí. Když se třeba v noci, bylo to
14:08
letiště a prostě mě tam napadly štěnice tím stylem.
14:12
Oni mě vlezli do baště oni vlezli do batůžku a živili se na
14:17
mě. Celou tu dovolenou, takže já
14:19
jsem. Byl si toho všimla 3.
14:21
Den no ale jako to projeví až pozdějc ale já měla poštípaný
14:25
celý záda a podle mě se, když ti něco roznesla, pozadí.
14:29
Takže jenže Zuzka, jelikož bydlela na Strahově.
14:32
Kdysi tak moc dobře věděla, co to je za zvířata a nechala mě v
14:35
tom spá. Takže si umíš představit, jak mi
14:38
to vendy dala se žrát? Vendy je to taky o nemoci
14:43
určitě, protože 1 den se tam spadla, no protože zkrátka zuzky
14:46
musela zeštípaná, zabili tam přede mnou zvíře nádherný.
14:52
A však si z venkova a seš na to zvyklá.
14:54
No to bylo malý selátka, ale mohla jsem za to já, protože
14:58
jsem řekla, že chci ten párek druhej den a ta ženská šla
15:01
zabila. Běloška si tam poručí, já chci
15:03
pálo. No, takže já jsem pak odpadla a
15:06
den jsem prostě spala, protože mě ten ministrov zničil.
15:09
Prostě na. Té baziky možná, protože jsme si
15:11
tam myli ruce vřezavý vodě a prostě ta hygiena nebyla úplně
15:16
vono, ale jo, ty štěnice to mě jako mrzelo, ale prostě to tak
15:21
jako dávala jsem jí to dost sežra a teď.
15:24
Neměla. Protože vylezli vendy do batohu,
15:27
ale. Z toho batůžku můžou naskákat na
15:29
tebe, jenže oni. Žrali jen mě v noci.
15:31
To už jsem se z toho stravovat taky.
15:34
Můžu, já říkám tak to zastravuje.
15:36
Všichni měli štěnice. Jako já jsem nikdy na pokoji
15:39
neměla. Já jsem trable, že pacient 0
15:42
víš. Ty víš jak vypadá?
15:44
Já jsem dost nedala v životě toho.
15:48
Broučka neviděla, že jo. Já jsem 1 chytla v brně
15:51
nejezděte do brna. Protože já jsem v Bratislavě.
15:55
Ne. Vy jste právě ztratili
15:59
posluchače na Slovensku? Jak je máme je to brno AZ brna
16:04
ty nemáme, no to se neukazuje, to už je bohužel česko.
16:08
Ještě. No ale každopádně jsem jenom
16:10
chtěla jako podotknout, že pro vás je prostě cute blondýnky
16:13
bílý. To bylo mnohem jednodušší než
16:15
prostě s fakting Pavlem, což je metro be katastrof.
16:19
On má trošku problém s alkoholem.
16:21
No ale říkala, že už něco. Neslám ale taky ne.
16:25
No to ne no. Ale hlavně ještě trošku Pavla by
16:28
to jsou větší poznala, pane? Můj kamarád, s kterymma nějakou
16:35
historii dávno. A on celou dobu žil nebo nějakej
16:41
čas? Žil jinde na Zélandu než já, ale
16:43
furt jsme byli v kontaktu a pak už jsem jako odjížděla ze
16:46
Zélandu a říkala jsem si, že musím jet někam na ostrovy a
16:49
vendy mi doporučila právě samou a říkala, no tam je to tak free.
16:53
Neplánovat si tam ti je 1 že něco neuvidíš, protože tam nic
16:56
není. Takže si takže tam by se hodilo
16:58
jakoby tam bejt klidně s nějakým průšvihářem je to 1.
17:02
Hlavně ať tam s někým jseš, tak jsem napsala Pavlovi a on
17:04
vážičku. Samozřejmě se s tebou pojedu,
17:06
kamkoliv si přeješ jasně no a od tý doby co tohle řekl, tak
17:11
prostě to byl průšvih za průšvihem a jak to jako ty
17:14
peníze to chápu, no peníze můžeš tam vlastně vůbec nic, jako
17:19
během třeba 20 minut posral 5 věcí jako jaký.
17:24
No tak třeba pojďme pomlouvat. Doufám, že jsi dole
17:28
neoposlouchal, ale pájo mám tě moc ráda.
17:31
A jsem ti hrozně vděčná za všechno, co jsme spolu.
17:34
Hele letní radovánky. Kdyby to bylo nudný, tak to tady
17:37
nevypráví. No, hlavně kdyby byl nudný, tak
17:40
si ho nevybereš jako. Já jsem si říkala, že prostě to
17:43
záporný člověk no tak začalo to tím, že jsme se viděli v
17:47
oaklandu a on mi jel greenstone, takže to bylo hrozně krásný, což
17:52
je takový kámen, který právě si může jenom darovat, aby nebyl
17:58
prokletej nebo něco. A dáš ho někdymu člověku, pro
18:01
kterého máš jako zvláštní význam.
18:05
Já jsem ztratila, dala mi ho Zuzka.
18:07
Pardon, nevím dál. Pěkný a říkal, že se polepšil.
18:13
Už je hodnej, nepije a prostě jak.
18:16
A pozval mě na zlatou revolutku do salónku v oukladnu, jak si
18:20
říkal, tak já jsem to odčinil zase greenstone, vajíčka zadarmo
18:23
vole. A dojeli jsme na samou na ještě
18:28
přestupem na Fidži, to je 1 a já říkám hele vendi říkal, že si
18:31
musíme vybrat ten keš, tak bych se vybral.
18:33
Jo si vybereme pak potom teď si vybereme jenom málo.
18:35
To přece nebudeme tahat ty peníze?
18:37
Ne, to je takový těžký. V batohu na tom ubytku všechno
18:42
na posteli. Veškerý doklady.
18:44
No ale jak je prostě kluci. Poslechl a radši Pavla než mě.
18:49
On má on je hrozně přesvědčivej. Nebo to když měla ona, měla tu
18:54
opičku v hlavě, víš teď? Toho moc nevím.
18:58
Ale jeli jsme podle vašich ubytovit ubytoven, říká.
19:03
Nevybírej to bylo něco nevybírej.
19:05
Všechno s casem. Vybírat cash.
19:12
Všude se dá vodit kartou jasně. Jo, a já jsem si ještě, já jsem
19:16
měla právě tablety na vodu, ty filtry, ale omylem jsem si
19:19
prohodila kosmetický taštičky a nechala jsem si tu pravou v
19:23
oaklandu. Ježiš, já jsem, já jsem měla i
19:25
ty filtry a všechno přechystaný, ale zapomněla jsem si to v
19:28
ocklandu, takže to byla chyba číslo 1, chyba číslo 2, že jsme
19:31
si nevybrali dost cashe. My jsme si vybrali v přepočtu
19:34
třeba 5 stovek, což stačilo jenom dát nějakýmu týpkovi,
19:37
protože my jsme se tam ze začátku na letišti nikoho
19:40
nestoupili. Protože Pavel asi prostě se
19:42
neumí tvářit, nebo co? Jo a nějakej chlap, co řek, že
19:46
nás tam za nevím s totala, hodí nebo něco takovýho úplně, ale s
19:50
total já nevím, to jsem si vymyslela.
19:54
Ale že to přesně? Ten náš.
19:56
Cash a tak to je 1 stop nás taky nám taky chlap řekl, ať mu
19:59
zaplatíme za tu 1 cestu. Tak jsme mu řekli, že si
20:02
vystoupíme jo. Protože.
20:04
Ten začátek, jak si rád, že tě někdo vezme a pak se jako
20:08
oťukáš. No jasně, no ale jak vy jste
20:10
říkali ta polopenze o papay o? Vyjeli nás tam prostě těma
20:14
palma. Byli jsme tam bohyně, no tak my
20:16
jsme tam měli. Třeba tam byl nějaký sbor
20:20
samuans a oni víte, jak jsou obrovský, oni prostě.
20:23
Tady by jako přetejkaly přes tu židli i ty ženy a byly i ty
20:27
mimina jsou velké jako vendy. To je základ takhle velmi.
20:34
No a my jsme mezi tímhle ty jako obrovský lidi dali třeba 3
20:38
vajíčka natvrdo 1 papáju. Tak co na nás bylo třeba čtvrtka
20:41
papáj? Komik já už nevím.
20:47
No a další fakt, co se stalo s Pavlem je, že jsem dostala
20:50
nějaký homeade mejdlo o deklena a takový tuhý jak jsem říkala jo
20:55
tak si ho tam. Veziklem byl kámoš ze Zélandu.
20:59
A Pavel jé já nemám ani mejdlo, můžu si ho půjčit a já ty vole,
21:03
jako by si to neposlal dost, ale puď si ho.
21:05
No a teď přišel o 5 minut pozdějc jak bylo drahý to
21:09
majdle, já ti ho koupím znovu a já ježiši jak zvuch jako za 5
21:13
minut ztratíme jídlo složená. Manžel.
21:18
Tam do místní sprchy, což jenom jako zídka ztvárnicema, kde
21:23
jenom trubka ani ne jako takhle to vypadá.
21:27
Samodat no a vtekle jsem myslel a chtěl si dát to mydlo nahoru
21:31
na tu zídku. No a ona byla dutá, že spadla až
21:34
dolů. Tak nic.
21:37
Tak se už nemáme ničím my. Pak jsme si řekli, tak si tady
21:40
dáme jako survivoru. My jsme prostě tak hustý, dáme
21:43
si kokosy a rozbiju ho on tak rozbil 1 2 napili jsme se a
21:46
najednou se za náma vynořáka samuánka vobrovská taky a zašla
21:51
na nás zvát, že to je její plášť, její kokosy a že nás
21:54
zabije vydávat machetu a že se tam ani nehneme. 20 stalo život.
21:59
Protože pro to nedoporučujem nikomu cestovat, s.
22:02
Pavlem. Kosanem, protože tam je fakt
22:06
nejlepší to fales, protože tam vše ně jako každá pláž každej
22:11
les. Vždycky to někomu patří a ty
22:14
místní většinou teda na na nás nevytahovali.
22:16
Na čertu ale řekli vždycky random cenu 20 telas, protože
22:20
tam všichni říkali 20 tallas na všechno, to je jejich měna sám.
22:27
1 chtěli. Jak to říct chtěli po nás
22:30
peníze, když jsme se chtěli vykoupat randomu.
22:34
Jako u nějaký plážičky, která podle mě nepatřila nikomu a oni
22:38
přišli. Jo všechno někomu patří, tam
22:41
není nic jako tam, to není státní.
22:44
Je to zprivatizovaný, takže těch 20 korun.
22:48
Já myslím je nedali. To nebudeme platit.
22:52
No a zajímavý je, že tam třeba oficiální jazyk je angličtina a
22:55
ty lidi neumí anglicky, protože tam ta nevzdělanost prostě je
22:58
velká. Jo, no.
22:59
Spíš oni neuměj ani jako číst a psát, jako jsou fakt zdravotní.
23:03
No. A když ty lidi, jako jsou chytrý
23:06
gramotný, tak buď vlastní fales a nebo žijou mimo sám.
23:11
Že jo třeba sezónní práce na Zélandu nebo někde, kde jsou
23:15
vlastně třeba 5 6 měsíců a pak jedou domů a živí z toho rodinu,
23:19
no. A nebo právě že jo permanentně v
23:21
zahraničí a posílají remitence domů.
23:24
Jo jo vendy se tam chtěla najít manžela a zůstat tam.
23:27
Jako to by nebyl problém. Ale no, protože ještě další
23:32
zajímavá věc tam je to takovej tinder.
23:38
Šivej the protože. Každej se vás ptá, jestli jste
23:42
zadanej nebo ne. A cos říkala?
23:44
No ale ty tam máš tu kytičku jejich typickou, která se tam
23:47
nosí za uchem a ty, když si ji dáš napravo, pozor, bylo to teda
23:51
strašně vdaná. Já si to.
23:52
Přečtu já to mám tady denní a. Když je to, kde to tady mám?
23:59
Vlevo tak jsi zadaná a vpravo nezadaná, takže my jsme to
24:03
nosili vlevo, protože už to tam to bylo potřeba.
24:06
No, já jsem jí musela, já jsem jí musela taky nosit vlevo,
24:09
protože nás se furt ptali a vy jste svoji.
24:12
A Pavla si vždycky vymyslel nějakou brutální historku, jak
24:16
jsme se zasnoubili mě požádal o ruka.
24:21
Kdy mě taky na začátku, jenom jo mám přítele v Česku, ale na
24:24
konci týdne vždycky vendy už říkala.
24:27
Mám manžela, mám děti v Česku děti.
24:30
Já jsem. Třeba 1.
24:32
Chtěl jít do muzea tam prostě. Nějakýho muzea.
24:36
Bylo tam někde na týden AV mapách teďka penzi.
24:39
Ne nebylo to bylo to jinde. My jsme do toho za netrefili a
24:43
šli jsme nějaký paní domů omylem.
24:45
Ona nám udělala sendviče a řekla, hele, tady muzeum není
24:48
bydlím tady, protože maminka umřela.
24:50
Byl to dřív i barák. Přestěhoval jsem se sem z
24:51
Ameriky. A tam jsme se najedli.
24:55
Já jsem teda. Říkala, že jí to otrávený, ale
24:57
kdyby ti trávil, proč by to dělala?
24:59
Ale prostě to no. Říkám, tak pak se to muzeum
25:03
našli a říká, OK, bylo zavřený. A všechno to bylo muzeum.
25:07
Hele nějaký muzeum, nevím, čeho jsou.
25:09
Místních věcí. Ale každopádně musím samo, bylo
25:14
špatně vyznačený v mapách a ještě pak bylo zavřený, protože
25:16
si to ten pán otvíral, kdy chtěl.
25:18
Takže říkáme, hele, tady je místní škola, tak se půjdeme
25:22
zeptat do tý školy, jestli si tam můžem projít a podívat se.
25:25
No a teď jsme tam chytli mezi těma dětma toho ředitele a
25:28
říkám, můžu se tady projít? Jsme turisti a jeho 1.
25:32
Otázka, byla si vdaná a já? No tak to se prostě i ten
25:36
ředitel. Potom bych chtěl vědět, jestli
25:38
máš přítele a jsi vdaná. Ale i když jsme řekli, že prostě
25:43
tady pšenka nepokvete, tak nám řek, že si ho všem projít po tom
25:48
areálu ale nemáme znervózňovat děti, protože píšou testy.
25:52
Že oni viděli bělocha, to stačí. Ale my jsme úplně tam prostě
25:56
rozhýbali. Tam bylo vidět, že podvádí
25:59
přitáhnu si prostě těch testech a voni byli fakt všichni úplně
26:03
zácpa, takže oni vybírali z těch lavic.
26:05
Všichni se s náma chtěli fotit, takže my jsme tam hrozně
26:08
narušili morálku jako. A nám to úplně nevadilo.
26:10
No a bylo jsem si s nima chtěli pokecat to bylo.
26:13
Hezký a cos na co jste se ptali? Nevím, oni se nás furt ptali,
26:17
jestli máme facebook, že nám pak někdo psal.
26:20
Mně píšou doteďka. Ty lidi, který jsem potkala a
26:23
dala jsem je facebook. A už psali instagram.
26:29
Asi nepoužívá, facebook tam jel a byli jako to bylo fajn, jako
26:33
mě to bylo. Hrozně zajímavej zážitek a my
26:35
jsme se školou vlastně ne z místní, ale taky vlastně díky
26:39
škole jsme měli taky 1 jako hezkej zážitek.
26:42
Protože my jsme byli v 1. Fales a přijela tam škola ze
26:46
Zélandu z hemiltonu a díky tomu, že tam bylo tolik lidí, tak
26:53
místní si připravili. Jejich taneček, a večer tam bylo
26:58
velký vystoupení, kdy celá ta rodina, která vlastnila ty
27:01
fales, tak tam tancovali a vlastně holky, kluci i malý
27:07
děti, všichni trsaly a fakt to měli fajn.
27:10
Fakt to maj v krvi. Všichni se jako všichni se hezky
27:13
hejbou, vůbec se nestydí a bylo to hrozně roztomilý.
27:16
A vlastně ono to jako já jsem. Byl to i natáčel, postoval na
27:19
instagram a vypadalo to hrozně turisticky, ale vůbec to nebylo.
27:22
To bylo jako docela spontánní, byl ne fakt to bylo hrozně milý
27:27
a bylo to fakt fajn a tam jsme taky se zasekli docela na dlouho
27:31
tam právě podřízli to prasátko, takže oni a tam hlavně jako tam,
27:37
bylo nádherně tyrkysová voda a byla tam jako dlouho mělčina,
27:40
třeba kilometr od pobřeží. No a takže to byl takovej
27:44
přírodní bazény? Je to sám, no ale dobře se tam
27:47
jako chilovalo, koupalo průzračný.
27:49
A já teda mám fobii se žraloků, je to absolutní iracionální
27:52
strach, ale bojím se žraloků. A vendy slyšela 1 historku a
27:56
prostě jsem věděla, že tam 1 bylo 1 napadení žralokem za 20
28:01
let. No ale úplně jsem si říkala ty
28:03
jak ty žralok se dostávají na to pobřeží a ptala jsem se každý na
28:07
tom místě, jestli to mají teda žraloky a všichni mi říkali, ne
28:10
tady žádný žraloci nejsou a říkám ty, jo, to to není možný,
28:13
to prostě to nelze a vlastně souvisí.
28:16
Že na tu mělčinu se ty žraloci dostávají skrz takový jako
28:19
průplavy, protože i ty rybáři se musí dostávat širý moře.
28:23
A ptala jsem se celej ten výlet vždycky jakým místě, protože mě
28:26
zajímalo, co mi řeknou a všichni říkají tam žraloci nejsou a já
28:28
jsem říkala, to je bolši. No a pak poslední noc jsem se
28:31
nebo poslední majitelky toho fale já jsem se zeptala.
28:36
Jestli tam mají teda žraloky, nebo jestliže.
28:37
Jsme věděli, že tam žralok někoho zabil někde na sámoje,
28:42
ale třeba. Jako v posledních 10 letech
28:44
podle mě. Jo jo jo.
28:46
Ale on dají časový hory. Vole vendy se jako.
28:49
Trefila AA. Když jsem se ptala paní u, který
28:52
jsme bydleli, říkám, tak jestli tam jsou žraloci a ona se jako
28:55
usmála, říká, no nejsou, ale mýho bratra zabil žralok a já jí
29:00
ježišmarja, takže. Má blbý otázky dopátrala,
29:05
kterýho toho 1 jedinýho člověka za těch 20 let tam zabili a šlo.
29:11
Asi ještě pak do oceánu. Jo, ale spíš to bylo hrozně jsem
29:14
se jako trefila a zeptala jsem se k týdle paní a tohle se stalo
29:18
a ona mi to popisovala, že ona říkala, že ten bratr byl rybář a
29:21
byl tam mrtvej. Delfín.
29:22
Pobřeží a on smrděl ten delfín a místní mu řekli heles rybář.
29:27
Prostě ho dostaň na moře a on si vzal šnorchl a místo by jel na
29:30
člunu. Tak to prostě tu mršinu vláčel.
29:35
No a on jak to ucítil žraloci už to tam bylo.
29:37
Nějakou dobu tak delfín krvácel. No takže oni sežrali toho
29:42
potápěče a oni to jako viděli ze břehu, ale už ho nestihli
29:45
zachránit. No a takže no, takže pozorovali
29:50
jsme tam želvy, ale já žádnou nevěděla, protože jsem se bála.
29:53
Já jsem je to viděla v tom 1 životě já taky.
29:58
A na ty velký clemps ty jo to bylo to my jsme nezvládli, ale
30:02
joshi to zvládla. Co jsme řekli, co jsou klemps
30:07
mušlené obří to jakoby? Ale obrovský, to je velký jak
30:10
půlka vendy. Jestli používala tuhle 1 akorát
30:13
jak to není moc turistický, tak fakt se tam na vlastní pěst
30:16
musíš to stát a je to daleko a taky samozřejmě prachy no který
30:21
si vymyslely vzkaz a my jsme ještě ráno všechno jsme tam měli
30:25
nějakým stopem, to bylo v pohodě.
30:26
Zrovna jako Pavel byl sympatický.
30:29
Prosím vás nebyl. A zas řekli, no tak kde se ptala
30:35
za to, že se tamhle můžete převlíknout a musíte se
30:37
převlíknout, protože oni jsou strašný křesťani je tam.
30:41
Kostel v každý v každý vesničce. No a teď sem se tam převlíkla a
30:46
tak a já jenom my mám hroznej hlad je tady něco a všechny ty a
30:49
já jich jako jsou sámošky, ale ty sámošky prodávaj jenom pár
30:52
věcí a to sou vždycky strůny do křovináče hodovej nanuk extrémně
30:57
nezdravej nejlíp. Není modrej a čínský nudle a
31:01
chipsy. Jo.
31:03
Já si pamatuju a modle i tady napsaný někdy, když jsme měli
31:06
přes den hlad a věděli jsme, že na úbytku se dostaneme až večer,
31:09
tak sme šly na nějakej. Market a přesně jsme říkali, no
31:14
tak celodem si zase koupit něco hrozně hroznýho.
31:18
Výjdeš? Hej, já jsem pak přesvědčila
31:20
vždycky, ať nás tam rozklepne jejich vajíčko, aspoň do toho do
31:24
těch nudlí a že jste nám je neuvařil, dýl horká vada horká
31:28
voda 20 tela. Víš to nevadí cokoliv už je to
31:32
tak vymejšleli pro vše. A znali jenom částku 20, ale já
31:36
ani nevím. Upřímně, kolik to bylo docela
31:38
dost, jako to nebylo. Málo no?
31:41
Fakt, ale to se na to už dlouho. No Pavel je chtěl vždycky zabít.
31:50
Chápu, no to nemluvila jsem ti o těch.
31:53
Klamcích jo, tak to jsou jako obrovský.
31:54
Málo na tom moři jste šnorchlovaly?
31:57
Jo, ale to nebylo u klamsu. Bylo jinde že jo.
32:00
To jsme potkali nějaký australany a byl tam nějaký
32:04
Australan si vzal samoánku a žije tam autrhl si svůj bar.
32:07
A my úplně jsme zachráněni. 2 pivolády.
32:11
S. Deštíčkem a on jo taky mám tady
32:14
člun, tak jestli chcete, můžu vás říct jako šnorchlovat.
32:17
Jedu tam ještě z 1 ostravskou rodinou 20 talent, no jako to si
32:22
to něco řek, že ale bylo v pohodě, protože byl Australan,
32:24
tak se s tím dal normálně bavit. A ráno nás se dá vyzved a já
32:28
říkám Pavlovi, hele namaž se. Fakt jako budeme tam, že takhle
32:32
jsme tady na tropickým Ostravě, prosím tě, cikáni se nepálej.
32:37
Hodně z Teplic ale není. Ciká teda rom ale.
32:44
No dobře, no tak abys nelitoval. Tak tak jsme jeli s tím
32:51
australanem a vyskočili jsme a on říkal, hele, já tady nemůžu
32:55
jako stát s tou lodí, tak já odjedu a za půl hodiny se nějak
32:59
vrátím. Když tak miřte támhle na ten
33:02
hnědej barák, to je jako teďka vzadu.
33:04
My jsme byli na úplně otevřenym oceánu, tak to bych si zas odjel
33:08
prostě a najednou to bylo takový jako nějak období dešťů a začalo
33:11
obrovská bouřka a teď jsem nevěděla, kde je nahoře dole.
33:14
Jestli běží seshora, zezdola a ten týpek odjel s tím člunem tam
33:18
nedošáhneš. Tam je třeba 5m a máš si užívat
33:21
potápění mušličky želvička jenom jak já tady umřu, prostě on mě
33:25
tady nechal uprostřed pacifiku. A ty ses nebál žraloků?
33:30
To mi bylo 1. Ty vole ty žraloce větší
33:33
nebezpečí nežra. No a pak teda přijel, což bylo v
33:36
pohodě. Odvez nás ještě na ten survivor
33:38
ile, že jo. No že přijel, ale po půl hodině
33:41
a já jsem tam šlapala vodu prostě a už jako jsem fakt už já
33:45
jsem tam. Prostě jsem polykala andělíčka.
33:48
To já bych teda. A pak nás ještě nechala na tom
33:50
survivor Islandu, že řekl, tady se natáčel ten survivor, tak já
33:55
ještě zkuste nazdar. Ale tady ani nevyhraju, my jsme
34:01
jenom v plavkách brejlema. Jo a po tomhle výletu pak Pavel
34:07
říkal, ty mě nějak bolej záda. Trošku brutálně se cpal, že tam
34:10
měl jako obrovský puchýře. To, jako si popálenin z druhýho
34:14
stupně, že jo, taky jsem vůbec netušil, že se spálím a já ty
34:17
vole, to se ti fakt neříkám. No a pak nám trochu další 3 dni,
34:22
že jsme museli jet do alphie pro nějakej že jo.
34:25
Aloe vera nebo cokoli? Aloe vera my jsme tam nemohli
34:28
sehnat ani opalovací. Které to jsme nesehnali, že jo
34:31
sehnali jsme v nějakém shopu zakysanou smetanu, takže mu to
34:34
ki dala na záda AV to už chvíli už jsme to vzdali a pořídili
34:39
jsme si to auto, který byl tam neexistuje lékár pas, že
34:43
zastavili můj pas a říkal, že když se nevrátím do tý doby, jak
34:46
ho prodají Číňanům, že evropskej.
34:50
Tak to jsme se měli každej trošku jiný zážitky.
34:53
A když jsme a pak jsme jeli trajektem na další ostrov, ale
34:56
jak tam všechno patří všem, tak jsme nemohli ani jako zaparkovat
34:59
na černo, jako na Zélandu nebo tak, než jsme tam.
35:02
Takže jsme zaparkovali u toho trajektu, prostě v přístavu a
35:06
nějaký noční hlídač tam šel v noci s baterkou a říkal, no a
35:10
jste svoji, jestli se svojí tak v pohodě a teď jsem si myslela
35:13
jako šílenou historku, jak se milujeme a všechno.
35:18
A ráno ještě jsem myslela, teda taková veselá historka.
35:21
Nevím, jestli to je jako pro podcast, ale.
35:24
Je to stejně poslouchám málo lidí, no já jsem po samue měla
35:27
jet do Japonska a já jsem se chtěla naučit aspoň základní
35:30
slovíčka japonsky, tak jsem si je napsala na takový kartičky a
35:33
teď jak vždycky, když cestujete, máte takovou tu plátěnku.
35:35
Tam máte šaráček a všechno zubní pastu všechno.
35:39
Tak jsem ráno potom, co jsme spali u toho trajektu musela jít
35:42
na záchod, tak jsem si vzala takovou tu tašku a šla na záchod
35:46
u toho trajektu. A najednou tam nebyl jako
35:50
toaleťák ale nebyl nikde a už bylo po akci.
35:54
Tak si říkám, aha, takže já jsem měla takový jako béžový kraťasy,
35:59
no prostě jako světlý oblečení, že jo?
36:01
No tak ta jenom prostě ne. Já jsem se koukala jakoby co
36:04
můžu použít z tý mojí plátěnky, protože tam vůbec nic nebylo.
36:07
Ta plátěnka tě nenapadla? Ta plátěnka.
36:10
No tady úplně vyšla ven. Ježiš on by si jí tam nechala
36:13
ne? Já jsem omylem, no tak jsem tam
36:19
vzala ty japonský slovíčko a vybrala jsem si ty, co nebudu
36:23
potřebovat a těma kartičkama. A nebo ti?
36:27
Vám to dokonale. A nebo těma.
36:30
Talent ses mohla otřít. Já jsem peníze ani neměla.
36:33
Ještě jakoby jsme se probudili. Bez toho auta a to nebylo to
36:37
představení auta, ale jak tam je takový to v kufru?
36:40
Jestli si vybavíte v každým autě je tak no jasně, ale ten
36:44
materiál ta láska je takovej ten zátěžovej koberec.
36:48
Jo jo jo. A teď Pavlovi si na to lehal
36:51
těma spálenejma Adama. S kuchyňma, aby jim tam trpěl
36:57
úplně chvěl dobře. Hele.
37:00
Možná se neinspira naše marato a ještě.
37:03
Se pro my jsme se probudili. Od toho se tím nešlo, to jsem
37:08
tam bylo třeba 4 samolance na kempingových židličkách jako
37:11
přímo vyloženě před kufrem a hrály tam mariáš ráno nebo karty
37:14
prostě. Říkám, proč tady byl zrovna před
37:17
naším autem. Hraju mariánští.
37:18
Tam ty vole nikde nic před vašima.
37:22
No takže zážitk silver. Jo jako na to že je to tak malej
37:26
ostrov, tak je to jako byl to brutální boj o přežití.
37:31
To, že ti chyběly základní věc. A já jsem hlavně ani nemohla
37:35
chodit, protože to bylo čerstvě potom, co my jsme dopracovali na
37:39
Zélandu na borůvkách. A my jsme si tam z vendy nějak,
37:44
jak to říct přeseděli 2 v nártu že se tam chebli a nefungovali,
37:50
že je prostě nemohla zvednout. Nemohla jsem tam zvednout
37:54
špičku, prostě že přední svaly na holení nefungovaly, takže já
37:59
jsem prostě nemohla chodit přespat.
38:01
Na je to teď vtipné. No jako oboje, já jsem prostě
38:05
necítila přední část. Tady a nemusím a jako ono to
38:09
vědět. Je to vtipný, ale ono v tu dobu
38:10
jsi fakt šel třeba pak si zakop, protože on ti to nefungovalo a
38:13
tys takhle tu nohu jako nezvedal, ona prostě takhle z ji
38:16
musel si zvednout celý to koleno.
38:18
No no chodil ségretar. Já jsem měla video pak na
38:21
letišti, když jsem byla jak u moturman v kilbylu a říkala jsem
38:24
pohni palce. Tyjo chodím sem a pak jsem začal
38:28
pomaličku hejbat jo počkej. Zuzka i brečela, protože ona
38:32
fakt šla najednou zakopla, protože ty necítíš ty nohy já.
38:34
Jsem najednou a nosit pantofle, protože já jsem prostě z nich
38:37
jako vypadla. Já jsem prostě chodila.
38:39
Spadneš na beton. A lidi si myslej, že to děláme
38:42
schválně, ale to nedělám schválně.
38:44
Já prostě nemohla, zvedat jsem nemocná.
38:48
Takže to přešlo? Za jak dlouho?
38:50
Pořád. Takhle máme tak měsících.
38:54
Na jako šla jsem s tím vy k doktorovi ve wellingtonu.
38:59
A byl pravej ten doktor to. Nevím přesně, v Čechách mi paní
39:04
řekli, že kdyby mi to zůstalo trochu dýl, tak mi ty holeně
39:07
musí rozříznout, takže. Vlastně ještě že?
39:10
To není vůbec vtipný, takže si važte vody.
39:11
Važte se toho, že můžete chodit. No a.
39:17
My jsme tam fakt trpěli. Paulo, že jak se spálil, měl ten
39:21
batůžek, pak jsme stopovali, neměli jsme jídlo pití, protože
39:24
jsme si tam dělali tu čtvrtku vajíčka a babaj mezi ty obrovský
39:28
lidi. Jako já jsem fakt nevěděla, že
39:30
jedeme do takhle ne civilizovaný země.
39:32
Ale to jsme tam taky vendy umírali, to bylo, když jsme byla
39:36
neděle, což je den, kdy prostě zavře, jezdí žádný autobusy.
39:41
Taky chodí do kostela a my jsme se chtěli dostat zrovna z 1
39:45
ostrova na druhej a měli jsme na to fakt jako hodinu, kdy jede
39:49
ten trajekt a vůbec jsme nevěděli, jak to zvládnem a
39:51
stopli jsme si nějakou rodinku. Byli to random pani?
39:55
Do tý nemocnice za babičkou. Ne, ne, ne, ne ty.
39:59
Jak nás pomalu chtěly, abysme konvertovali.
40:03
Z tý organizace? Baháy.
40:05
To byly 4 ženy a oni nás. Pozvali, že jedou na za nějakou
40:09
známou na oběd, že přijeli taky na sámo, ale vypadali jako
40:12
místní a byli nějaký na církvi. Ne spíš jaký sektě jako eště
40:17
horší, ale. Hrozně fajn a.
40:20
Pozvali nás na ten oběd no a my jsme se říká jakej oběd.
40:23
Prostě vyjeli za nějakýma známejma vždycky takový.
40:28
Jako řekněme více rodinný, větší obědy a všichni to má nějaký
40:33
speciální nástroj a ale. Tady bereme prostě 2 rande
40:38
holky. Pozvali jsme na oběd všichni
40:40
úplně v pohodě. Byla tam devadesátiletá babička
40:43
úplně prostě takovádle, ale miloučiva.
40:47
Jo, jo jo, ale možná. Jako bylo jí 90 jo a přežilo
40:51
tsunami. Vyprávěla mi to.
40:52
Ale oni neví kolik jim je. Necitla paní bylo 90 no tak asi
41:00
50, možná 65, ale ten novej příběh, co říkala předtím, byla
41:05
tak dobře, tak no. To je 1.
41:07
Bylo, bylo tam prostě hrozně moc lidí.
41:10
Celá ta velká rodinka a my jsme tam s zuzkou přišli na ten oběd.
41:14
Já jsem nepila den celej prostě byla jsem, bylo tam prostě 30
41:18
stupňů vlhkost. Úplně jsem myslela, že fakt
41:21
omdlím a jenom jsem tam seděla. U toho prostě nás pozvala na ten
41:24
oběd, že jo, takže to říkám, je to trapný, neomdli, prostě
41:27
pozvali tě tady na oběd, protože jsou tady devadesátiletá paní,
41:31
která to zvládá a teď oni já se tam měli někde nějaký borákový
41:34
masová jako čokoládu. A takhle jsem to jedla prostě
41:37
chtěla, prsa jsem my jsme čekali, než nám dají ten oběd a
41:40
to pití a prostě říkám hlavně neomdle.
41:43
Já jsem fakt byla v takovýhle kousek od toho, abych tam
41:45
sklapala todle a selátko. Jako fakt nepřehánim.
41:50
Ale skoro ty jo vole ne, ale furt mě se.
41:53
Úplně motal. Svět a teď já, že já potřebuju
41:56
cukr, teď oni tam dávali kokosovou vodu.
41:59
Já jako bylo mi to blbý přihlás pozvat na ten oběd a já tam
42:02
všechno, co jsem říkala. Jo a ještě 1 to tam ne a teď ta
42:07
paní nosterol. To prohýbal padesátiletá babiš
42:11
jich teda byl všichni v klidu. Říká, no ono to klima to počasí
42:14
tedy jako je to náročný. A ještě že mě chápu, protože já
42:18
dneska nechtěl. Omluvit no nechtělo se omlouvat.
42:22
Mi doma, byli jsme úplně dehydratovaný a jako jo
42:26
olizovali jsme tam čokoládou z nějakýho víčka.
42:28
Jo, ale pak ten oběd byl jako hrozně velkej, takže jako.
42:33
Přežili jsme ale vendy, ta ta měla takhle od.
42:38
Toho takže ji tam myslím 1 mluvil.
42:40
Teď tam oni, ty jejich děti, protože tam musíš jako
42:43
respektovat starší, tak děti jsou otroci a zkrátka nadšená,
42:49
takže teď nás tam ovývaly ty děti do toho pak já jsem se chci
42:53
jídlo a pak jsem třeba řekla, já mám.
42:55
Hroznou. Žízeň a oni jo přesně, a ti
42:58
proto. A teď to malé dítě běželo.
43:00
A já úplně. Ne to zas ne, takže prostě jsi
43:02
za ní nechtěl říkat, protože jsi tam nechtěl zotročovat malý děti
43:06
a bylo ti to blbý. Že tam ty.
43:07
Děcka takhle stojí, ale jako doslova na ně luskaly jo.
43:10
Jako stolek všechno tady víka 2 no jo ježiš dyť jsou to.
43:15
Tvoje děti, ale prostě mně bylo fakt blbě, že a říkám tak, tak
43:20
jo, tady obsluha starost. Jako zajímavý zážitky.
43:27
No a pak ta 90 letá babička říkala, že přežil tsunami v roce
43:31
2009 a brali si na nás čísla, že?
43:35
Až se tam 1 znovu vrátíme a tím dáme vide a říkal skoro každej a
43:40
facebook a pak nám hej havárium. Já si napíšu si to 1 slečnu
43:44
doteďka. Já mám vždycky random napíše a
43:47
mně neodpovídáš. Aj jo a tak mile mi nepíše tak
43:50
čau. Ježiš.
43:54
My jsme tam ale jako poslední den jsme narazili na fakt hodní
43:57
lidi, že i Pavel uznal, že jsou hodný nebo jako on si myslel o
44:01
všech, že jsou hodný, ale on jim nebyl sympatický, si myslím.
44:04
Hele, podle mě sám, já jsem ještě.
44:05
Nezažila, aby někdo na mě byl tak milej jako na sámle, jakoby
44:08
se z toho chtělo brečet. Jak jsem z toho byla dojatá.
44:10
Na tebe, že jo na mě tam byli samotnou taky milí.
44:13
Ne Pavel byl narušen, kdo nás třeba chtěli skoro zabít na tý
44:18
jedný pláži na savaji jsme jeli na ten druhej ostrov a tam to
44:21
bylo takový jako ještě civilizovaný.
44:23
No a ještě chudší ještě chudší. Tam byly jako ani nebyla tolik
44:27
zeleň tam byly normálně hubený lidi no a.
44:29
Nebylo tam tolik zeleně, že to bylo lávový?
44:31
Ne jo, bylo to lávový a my jsme jeli ještě na západ západu a
44:35
takže jsme byli úplně na západě západu všech západů, ale vlastně
44:39
na východě. No to je jako tam, jak se tam
44:41
láme úplně ta časová osa a to je chytrá.
44:46
To nemá absolutní představivost, tak vůbec teď netuším, že jsme
44:49
tam měla blátičku prostě, aby abys byla na to, ale říkala jsem
44:52
si. To bude nádherný západ slunce
44:55
tady na západě západu, tak tady budeme na tý pláži a tam byl
44:59
nějakej starej misionářskej kostel.
45:02
Když tam, že jim přijeli evropani tehdy v nějakým x tym
45:04
století šířit o křesťanství a byl rozpadlej, tak jsem řekl, a
45:08
nikdo tam nebyl vůbec nikdo, že jsme po gravelce asi hodinu a
45:12
půl přes banány a nikde, tak jsme tam vystoupili.
45:15
My jsme do toho kostela najednou, jak jsme tam vešli,
45:17
tak hned 20 tela. Někdo se objevil a chtěl prachy.
45:21
A Pavel říkal, ale já ti to prostě nedám, to není tvůj
45:23
kostel, to je prostě. To někomu patřil podle mě.
45:28
Fakt. Google, že jo říkal, že by
45:31
někomu. Patřil tak patřil Evropanům,
45:33
který tam založil to křesťanství.
45:37
Ale jako chápu a já jsem říkal, prosím tě, jde na ser ho tady,
45:39
protože tady budeme dělat on tady vytáhneme mašetu a co
45:42
jinak? Já to zaplatím, tak jsem mu to
45:43
zaplatila a pak jsme se hnuli na tu jinou pláž a tam nebyl vůbec
45:47
nikdo. To bylo prostě jako jako
45:49
nádherný pocit, že to je úplně konec světa.
45:52
Fakt jako doslova. Ale najednou se tam objevil
45:56
někdo na velkým traktu, prostě na toyotě highs třeba
45:59
osmdesátejch let. Tak kdo přijel týpci na korbě s
46:02
mačetou a říkali tohle naše pláž a jestli se tady vy budete
46:06
koukat na západ slunce, tak za každý jako to 1 podívání za
46:11
každý oko zaplatíte 20, ale takto mi to dělá, ale mně to
46:15
počítala asi půl hodiny. Kolik očí to máme a?
46:20
My. Úplně.
46:20
A takže když se budeme koukat jako 1.
46:22
Okem, že? Žádným nebo on si prostě na
46:26
chargoval za to, že se podíváme na západ slunce na zkoušelas.
46:29
To se jedině no a. On jako měl ty mačety, nedělal
46:32
si. Prdel a říkal teda.
46:34
No tak protentokrát tak za půl hodiny před západem, když
46:37
odjedete, tak je to v pohodě. Jinak si mě nepřejte.
46:40
Já se tam neodjedu skončit. Jako tam jediný, co tak místní
46:46
měli. Klacky, před když jezdili na
46:47
kole, vybíhali na ně titulový psi, tak 1 klackama.
46:50
Je pravda, že lidi nás spravovali tak jo.
46:54
Najdi si nějakej klacek na toulavý vsi dali jenom zbraň se
46:58
tam neviděla. No tak na tom 2 ostrově na.
47:00
Tom savaji tam jsme byli taky. Tak to bylo jako pro nás mnohem
47:06
vostřejší no. No mně přišlo teda tak hezký
47:09
jako ten. My jsme se tam hrozně hnali.
47:11
Na ten savaři, že určitě kamarád říkal, že je lepší a vlastně.
47:14
Byla ta blbost si. Užili víc ten 1, ale my jsme
47:18
vlastně viděli. I. 3 mini ostrůvek, kterej je
47:23
mezi oběma mail island manono island ano, vy si to pamatuje
47:27
celé 2 roky. Řekla jsem jí to včera viď?
47:31
No a co? A tam vlastně jsme se museli
47:36
dopravit na malý. Lodičce s nějakým místním
47:38
rybářem na tom ostrově nebyla 0. Cesta jenom pěšinka kolem dokola
47:44
ten ostrov měl já nevím po obvodu asi 3km a byla tam škola
47:48
a byla tam škola a. To bylo všechno.
47:50
My jsme vlastně celej ten ostrov zvládli obejít za hodinu.
47:54
Spali jsme tam ve fales a další den nás ten rybář vyzvednul zase
47:59
ráno a. To byl vlastně 1 taky hrozně
48:02
zajímavej zážitek to byla hodně velká samota, ale bylo vtipný.
48:05
Že ty jsi šel po tom ostrově a každej se tě ptal kam jdeš, kam
48:09
jdeš. A já nejde silnici je tu 1
48:11
cesta, protože se ten ostrov co to je za otázky jako proč zrovna
48:15
si vybrala otázku kam jdeš? Jo no toho se nás furt.
48:20
Kam jdeš fakt všichni. Kam jdeš a bez va ještě 1 svým
48:23
zeptat no kam jdu po tý jedný pěšně kolem dokola, tak jsem
48:28
byla třeba jako picka plane. Já jsem často, a to vy děti.
48:34
Taky choděj do tý školky 1 no nevím jestli je to fun fact.
48:37
Ale bylo to zajímavý, že najednou z těch ubytků
48:40
ubytování, kde jsme spali fales, tak tam jsem si ráno všimla u
48:45
snídaně, že tam je obrázek a bylo tam napsaný něco v češtině.
48:49
Já jsem na to tak koukala něco s cimrmanem, na kterou jsem se
48:53
zeptala, který jsem se. Zeptala s tim žralokem jo jo jo
48:56
takže jo takže na tom. 2 ostrově na savaj a ona nám pak říkala,
49:01
že tam. Mí 2 češi pomáhali s chodem toho
49:05
fales a že tam bydleli snad půl roku nebo rok a nechali tam
49:09
tenhle obrázek. A vlastně bylo tam něco z
49:12
Cimrmana. Něco tam starý Cimrman nikdy
49:14
nebyl. Jo no to tam bylo.
49:17
Aha, já sedíš nebo na tom nikde nekoupit tak 1 českej pár,
49:24
kterej jsme nějak jako znali, jeli na samou jenom na dovolenou
49:27
a nechali si všechno na Zélandu. No a pak jak byl covid, tak se
49:31
hranice zavřely a oni tam zůstali jenom s malejma
49:33
baťůžkama. A to budou.
49:36
Podle mě oni. Svět je malej.
49:38
A náhody není nouze to a ještě jsem jenom chtěla dodat ten
49:41
poslední. Den s Pavlem my jsme odevzdali
49:45
to auto poslední den, což bylo taky hrozný, protože jsme museli
49:48
ještě doplnit benzín a byl to 2 benzínky, který tady byly ve 4.
49:52
Od. Odpoledne já jsem si říkala, i
49:53
když se to nevrátíme, tak mi nevrátí pass prodaj ho Číňanům.
49:56
Jak se dostanu ze sauny, budu tady do brna výložka.
50:01
Jo no. Nakonec jsme to nějak udělali a
50:05
pak jsme si řekli, no jo, ale jak se dostaneme na to letiště a
50:08
letí nám to v 5. Teď je 10 večer a to letiště je
50:10
třeba 50km od toho města nebo něco takovýho?
50:15
Mrzí tam nic no tak si to někoho stopnem.
50:18
No tak jsem já stopovala 1 aby mě viděli jako 1 a najednou
50:22
prostě vy stopovali, že jo, protože viděli blondýnku holku
50:26
ještě a pak bych pohozek. Jasně.
50:31
Pavel je teda. Tmavovlasek todle nikdy bych tam
50:33
byla s blonďákem, tak mi zůstali, tak nám zastavěj taky.
50:36
Spíš to vypadá pochybně podle mě v každý den.
50:41
Doufám, že to neusly. No.
50:43
Ne no no a 1 týpek. Nám zastavil a ptal se jako
50:47
povídal si s náma a tak nám to letí až 5 a tak ale klidně nám
50:51
zastavte už tady. No tak to ne to já vlastně znám
50:53
se svojí rodinou a teď právě jsme tam přijeli k němu na
50:56
zahradu. On lusknul prstama, tak já mám 3
50:59
děti, ty přijely ty 3 otroci a on jako čtu roste, no no dal tam
51:06
stůl a říkal tak. Holky si dají asi vína my
51:09
chlapi, že jo. Jo jakou tu whisku ne?
51:13
Co ti říkají nějakej a teď nevím, jaký saboinský jméno?
51:16
Ty jo, tak já vůbec nevím, kdo lidi.
51:18
Jméno nevím. Ty říkám, vy tady máte vína, to
51:22
jsem nevěděla, že to je lokální. No a já myslela na samé nejsou
51:27
vinice ne? A teď to dítě přineslo to víno a
51:29
můžu tady to a tam bylo napsáno white wine.
51:34
AA ta jeho manželka na to sváděl.
51:37
Slepneme. A to.
51:40
Budou Putin flyháři na ty? Přinést Pavel nějakýho Jacka
51:45
nebo něco říkal? To je ta nejfajnovější whisky,
51:48
co tady máme? On tak to bych si to si dáme s
51:52
kolou ne to tady colu taky máme a dokázal nám to další nos no on
51:56
je monem ale tomoka a teď jsem se jich ptala, oni mají tu
52:01
vždycky nosit ty sukně, ale nosí to i chlapi, protože větrají a
52:05
tak úplně ztlávala a nechcilátková slávala a já jsem
52:09
se jich ptala kolik tak prosím tě máš těch lávala od doma mě
52:12
hrozně zajímaj, jakože všichni mi tam on.
52:15
Já jich mám tak moc, že normálně. 1 dám cvrnknu a zase
52:20
dítě nezlávalo a. Děkujeme, děkujeme vám, musíme
52:26
na to letiště a on tak já vás odvezu, ale ještě vám řeknu
52:29
prostě o našem vztahu a všechno a normálně oni počítali ty
52:32
milníky jejich vztahu říkali. No tak v roce 2019 to jsme si
52:37
koupili. 1 auto normálně nissan chápete to, co měli na nisan?
52:44
Já to chápu. A pak říkal, no to tam.
52:47
Nejsem to umřel. Můj tatínek je pochovanej támhle
52:50
na zahradě. Vstala.
52:55
Jsem. Cestovat muže opravdu každý.
53:05
Dobře tak ženisa, normálně mi teda ty.
53:07
Jo nisan hustý no to bylo asi rok potom, co umřel můj tatínek.
53:11
Ten je támhle pochovanej a ukázali.
53:13
Prostě oni mají všichni ty hrobky na zahradě a bruselovi tě
53:17
a teď. Vyprávěl o tom pohřbu.
53:18
Což jako další velkej mailstone. Z jejich kultury to je jako když
53:23
umře nějaká ta stařešina, tak voní normálně nějak zabal
53:28
zamujou a nechají týden, než pozvou všechny příbuzný ze všech
53:33
a musí se složit na ten pohřeb a říkal, že prostě to je dražší
53:36
než svatba pohřeb, že musí hostit tak to je pro ni
53:39
významnější vlastně, že jo, takže to byl.
53:41
Pohřeb a to auto. To byly pro ně největší
53:44
majostrovy a pak že se narodili nějaké děti, a to jim bylo
53:48
skvělý. Jo no a pak nás odvez na to
53:51
letiště a řikal, ale ještě vám teda já vám musím najít ňáký
53:54
jídlo. Oni milujou ten fast food, oni
53:56
měli smažený brambůrky všechno, ale ty děti, ty starší.
54:00
Ne ty prostě ví, že to není zdravý a že tvým ostrov dáte to
54:04
nejlepší, tak nám zastavil a degal.
54:07
Hele tak tady ten tady se cvrknul za vypadal nějakej mafou
54:10
ještě po něm nevim a dal nám třeba 20 chicken wing s hranolky
54:14
a tak a tady máte úplně. Byly jako pyšnej sám na sebe, že
54:18
tady. Že bůh mu to oplatí, nevím,
54:21
jestli najděte. Že nás takhle hezky pohostí, až
54:24
se nám to dalo tou láva láva mi dal to mám doteďka doma od nich,
54:27
přišel si nás na facebooku všechno.
54:29
A to je super, jako to oni byli hrozně milí.
54:32
Jakože, ale já si pamatuju, že jsme si třeba jako stopli a byla
54:35
to rodinka a to to bylo plný a teď oni no ona stop na 100 a my
54:40
jenom vzadu. Promiň, ale tam není místo a oni
54:43
ty děti. Takhle odsunuli tam já vím, že
54:45
ten chlapeček držel papáju a oni takhle byl nalepený na ten sklep
54:49
a teď já jsem si tam sedla a ty 4 děcka tam na té straně a já to
54:55
je mi fakt líto a vím, že jsem pak i chovala ty děti, no to byl
54:59
malý. Bábko a vendy prostě hodinu a
55:02
chovala jsem pinkala. Poslední věc, kterou jsem chtěla
55:07
říct. Já že oni vlastně tam bydlí taky
55:08
v těch faleš prostě ta dřevěná konstrukce bez 100 tam vedro a
55:13
co oni furt dělat tam nemakají prostě tam práce taky nevím
55:16
mysleli. Křoviňákem tam furt sekaj.
55:18
Ty a prostě zametají. Proč všichni zamet a oni fakt
55:22
vypadali ty jejich zahrady nádherně prostě nemaj ani barák,
55:25
bydlí tam na zemi, ale prostě zahrada vypintlovaná.
55:27
A já jsem furt jako taky. To byla další věc, co mě
55:30
zajímala, vrtala hlavou. No a pak jsem zjistila, že je
55:33
tam soutěž vesnice, rok ne zahrada roku.
55:37
Pardon zábavu. Zahrada roku.
55:42
Jo podle mě říkali to, že maj každý vesnici.
55:46
Možná jo, že se tam soutěží o to, kdo má nejhezčí zahradu v
55:49
každé vesnici, takže oni každý den zametali a snažili se to mít
55:52
hezky. No a taky nejenom že se zametali
55:54
a oni neměli. Jako normální se kočku takhle,
55:56
ale já jsem viděla jenom ten křovi a teda jsme věděli samý
56:00
křovíňáky. Dělat bohatou část.
56:03
Těch věcí asi jo, no a ještě vlastně ta jízda.
56:05
Autobusem to bylo největší zájem, protože tam to úplně
56:09
koule, muzika, to bylo mačkal autobus bez oken, jenom jako
56:15
takovej vlastně dřevěnej fakt dřevěnej a to pomalovanej.
56:20
Jsou tam nějaký božský nápisy jako.
56:24
Love your brother jo jsou, byly tam normálně digitální.
56:27
Hodinky jako. Přibitý.
56:29
V tom autobuse my jsme věděli, kolik je hodin jsi zaplatil a
56:33
teď to vohulili diskotéky. A když naopak se zastavíš a ty
56:36
říkáš, tak to už je konečná. Všichni vystoupí, ty tam sedí
56:40
sám a ne to je zas. Zastávka na nákup a všichni si
56:44
šli nakoupit ty politiky čekáš, vy se vrátí.
56:47
A. Jede se dál a jsou to vlastně
56:49
zastaví všem. Přes domem, a když řidič ví, tak
56:52
zase vlastně zaveze každého kam, takže za všech.
56:55
On teda víno, máš metr na metr ostro.
56:57
Velkej a ty tam jedeš celej den, protože on si tam každýho doveze
57:02
před jeho baráček. No takže to by tam taky
57:05
skončila. Zmrzlina na zádech vod jedný
57:07
holčičky v tom autobusedle ale to bylo to.
57:11
Nejmenší to, no my sme mě se hrozně líbily jak jakoby.
57:13
Rotují, jak vědí, že no, tak tady ty starší přistoupěj tady v
57:17
tý vesnici a teď voni se takhle vyměněj.
57:20
A teď tam přistoupila nějaká starší paní, tak jsem jí pustila
57:22
sednout, ale ona ne. Jako jo, děkuju takhle mně šála.
57:26
Dělá mě a zaklepala se na stehna a pojď na mě.
57:31
Tak jo tak jsem si sedla na její stehna a prostě celou hodinu a
57:35
půl v těch zatáčkách jsem na ní seděla a ona mě držela.
57:39
Tak je pravda, že oni tě oni ti říkaj ať si.
57:41
Sedneš na ně? Bylo to divný, ale no to bylo
57:44
pro ty australany, co jsme tam? Potkali my jsme tam byli krásný.
57:49
Každý tý vesnice a všichni nazpátek žil to a ještě tam měli
57:53
cimrát jakseník v tom autobuse. A to to nejde nápisy a tam byl
57:56
třeba lau papa 40 talla a my jsme si říkali ty co to je jako.
58:01
A pak jsme se jich ptali a oni říkali laupaje.
58:07
Jsou takový trámky, to si někdo objedná třeba z nějaký vesnice,
58:09
že potřebuje trámky, tak já mu to zapije dovezu, no ale jak
58:13
doveze trámky autobusu najde do tý chodbičky a můžeš si objednat
58:17
takhle kuřata prasata nebo ty trámky?
58:19
Takže laupapa je ten trám. No a na závěr?
58:24
Co bysme jako řekli tedy posluchačům, kdyby náhodou si
58:29
rozmysleli, že by chtěli zažít extrémně velký dobrodružství,
58:32
něco úplně jinýho a odlišnýho od Evropy od Ameriky a chtěli na
58:38
nějakej ostrov polynesii, tak co bysme jim doporučili a.
58:43
Ne jakože je to hodně. Jiný jako i.
58:45
Když už sem byla na hodně exotickejch místech, tak todle
58:49
bylo asi to nejlepší. Jako za mě je to rozhodně jiné
58:55
než cokoli jiného. Když takhle.
58:58
Vezmu ostatní. Pacifický ostrovy, na který jsem
59:00
nebyla, byla jsem 1 den na Fidži, tak tohle je z toho méně
59:05
turistický ještě jako tonga. Tak takže kdybych chtěla mít
59:10
fidžiku k nebo samo a další, tak volím samou volím, že tebe sámo
59:16
mně to taky. Přišlo super, jak to bylo
59:18
autentický a vlastně? Člověk žije s nima týden na
59:24
ostrově v pacifiku. To ten oceán je nádhernej.
59:29
Všude se tam dá koupat a všichni jsou strašně hodný člověk jí
59:33
jenom místní suroviny a fakt si tam odpočinete.
59:37
A vlastně. Jako kdyby.
59:39
Nic víc nepotřeboval, tak tam prostě přežije a neřeší prostě
59:44
hlavně jak je to křesťanský. Oni jsou sice křesťanství, ale
59:47
taky zachovávají hodně ty kmeny, takže jsou patriarchální a
59:52
všechno to rozhodujou stařešinové.
59:54
Mají 1 za tejden, vždycky jako council a třeba rozhodujou o
59:58
tom, že 1 týpek nějakej patnáctiletej kluk kouřil trávu,
1:00:01
oni ho nachytali a chtěli ho vyloučit z toho kmene z tý
1:00:04
vesnice ale řekli, že mu jde ještě jako nápravu, takže ovšem
1:00:08
rozhoduje ta komunita a je to hodně.
1:00:11
Já mu to říct jako rurální prostředí.
1:00:15
Takže to je vlastně takovej? Mix starého pacifiku a toho
1:00:19
křesťanství dohromady, což jako zajímavý a říct tam nalevo.
1:00:24
V rychlosti. A je to.
1:00:26
Čistě kvůli ekonomickým. Věcem no, protože všechny auta
1:00:31
jsou. Tam buď dovržený z.
1:00:32
Japonska nebo ze Zélandu, takže se řídí blemo, ale donedávna se
1:00:36
tam přežilo. V pravdě je to až v roce asi
1:00:38
2000. 9. Podle mě se to změnilo.
1:00:43
No. To je tak jako všechno, protože
1:00:46
mi zase přetahujeme. My si vždycky.
1:00:47
Rozkecáme se na začátku, stydíme a pak se rozmysit a nestihneme
1:00:53
všechny nezastavitelný ale. Příští díl bude o.
1:00:57
Pattagony ano a to budu já zas povídat tam jsem nikdy nebyla,
1:01:00
takže to mě moc zajímá jak se tam 5 rozvedli.
1:01:04
Měli jo a bude to ještě jako samozřejmě.
1:01:07
Čilé a Argentině, protože jsme z patagonie, samozřejmě.
1:01:12
Tak moc děkuju holky za. Pozvání a my děkujeme, že jsi
1:01:15
přišla naše podcastová prostitutka.
1:01:23
Jo to bylo fajn, takže těšíme se na další díl a měli jsme teď
1:01:27
takovou kratší pauzu, tak se omlouvám.
1:01:29
Děkujeme moc zuzi a vendy. Děkuji za strávený čas s vámi
1:01:33
jako vždy potěšení. Bajáky.
1:01:36
Ahoj.