Latest / Noční Můry / když máma viděla, že jsme v bezpečí, tak zemřela...

Transcript

když máma viděla, že jsme v bezpečí, tak zemřela... · Noční Můry

• 0:00
  Tato epizoda je sponzorovaná oblečením můra.
• 0:04
  Dnešním příběhu se vydáme do nezačleněného ostrovního území
• 0:09
  spojených států amerických v karibickém moři, kterému nikdo
• 0:13
  neřekne jinak než portoriko. Přesněji se přesuneme do roku
• 0:17
  1996. Je to příběh obyčejné matky 2
• 0:21
  dětí, která se rozhodla jít s nimi do nedalekého nákupního
• 0:25
  střediska. Koupit jim boty.
• 0:29
  Nákupy, které měly všem udělat radost, hlavně cenám.
• 0:33
  To, co se ovšem stalo, byly nákupy, na které už portoriko
• 0:38
  nikdy nezapomnělo. Událost, které se dalo velmi
• 0:41
  lehce předejít a které kdyby se předešlo, tak by tam nezhaslo
• 0:46
  desítky a desítky životů. Vítejte na podcastu noční můry
• 0:51
  podcast, který se zabývá příběhy lidí, kteří si prošli opravdovou
• 0:55
  noční můrou. Jestli vás takový podcast zajímá
• 0:58
  a baví. Tak ho nezapomeňte sledovat, dát
• 1:01
  follow nebo odběr na platformě, kde ho posloucháte, jestli
• 1:04
  chcete tento podcast podpořit, tak ho můžete například sdílet
• 1:08
  na vaší sociální síti napsat komentář na Spotify nebo
• 1:11
  ohodnotit na Apple podcast, nebo jakoukoli interakcí, kterou vaše
• 1:15
  platforma dovoluje. Pokud nás chcete finančně
• 1:18
  podpořit, tak si můžete něco zakoupit na VVV tečka
• 1:21
  nocnimury.com a nebo můžete všechno tohle ignorovat a jen si
• 1:25
  jednoduše užít. Tuhle epizodu ničím se tedy
• 1:29
  teďko nenechte rušit. Je totiž čas pustit se do
• 1:32
  dnešního příběhu. Kalendář na stole marici rámos
• 1:42
  ukazoval datum jednadvacátého listopadu roku 1996.
• 1:46
  Venku bylo jasno krásně, nejspíš se zase chystal být 1 z těch
• 1:52
  rozpařených tropických dnů. Kdy teplota neklesne pod 30°
• 1:57
  marice to nevadilo, mohla alespoň vyrazit na nákupy do
• 2:02
  města. Byla ráda, že je zpátky v
• 2:04
  sankhuanu v portoriku po několika letech v zahraničí v
• 2:08
  new Yorku se konečně vrátila zpátky tam, kde měla pocit, že
• 2:13
  patří. Přestěhovala se na místo, kde
• 2:15
  prožila celé své dětství. Když přemýšlela nad tím, kam by
• 2:20
  v polovině listopadu v sankhuanu vyrazila nebo co bude dělat.
• 2:24
  Bylo jasné, že nic z toho, co plánovala, nemohla podniknout
• 2:28
  sama. Do svých plánů musela totiž
• 2:31
  zahrnout i své 2 dcery čtyřletou joselselin a skoro tříletou
• 2:35
  kasandru. Když nad tím chvíli přemýšlela,
• 2:38
  došlo jí, že by holky potřebovaly nové boty jako
• 2:42
  milující máma teda šla k holkám a pošeptala jim, jestli nevyrazí
• 2:47
  na nákupy, věděla, jaká reakce přijde joselline i kasandra
• 2:52
  okamžitě křičeli. Že chtějí jít a sotva to
• 2:55
  křičeli, tak už se i oblékali. Bylo brzy teprve okolo 8 ráno,
• 3:00
  ale marica věděla, že když se oblečou a rovnou vyrazí, tak to
• 3:05
  bude nejlepší. Znamenalo to totiž, že stihnou
• 3:07
  vidět san juan ještě s poloprázdnými ulicemi a taky to,
• 3:12
  že se vyhnou odpolednímu horku všechny 3 se proto nachystaly a
• 3:16
  vyrazili do města marica vedla své 2 dcery do obchodu umbertovi
• 3:20
  dal. Umber to vydal byl obchod z
• 3:23
  obuví, který stál na 1. Z hlavních ulic sanchuanu
• 3:27
  marica. Chtěla jít sem, protože
• 3:29
  umbertovi dal byl obchod pověstný svou nabídkou.
• 3:33
  Koneckonců měli po san juanu i portoriku hned několik poboček a
• 3:38
  ona tak věděla, že v tomhle obchodě najde to, co hledá a
• 3:42
  možná nejen pro holky. Trochu doufala, že si toho rána
• 3:46
  uloví nějaké boty i sama pro sebe.
• 3:49
  Když se z josellin a kasandrou vydala k obchodu, tak se
• 3:53
  potvrdily jejich myšlenky. Venku bylo nádherně holky, které
• 3:57
  se těšily na své nové botičky, měly skvělou náladu celou cestu
• 4:02
  tak vyprávěly, hyhňaly se a cupitaly.
• 4:05
  Všude kolem marica je však chtěla držet za ruku a mít jim
• 4:09
  blízkou sebe. Přeci jen procházeli po 1 z
• 4:12
  hlavních ulic města a ona nechtěla, aby se 1 z holčiček
• 4:16
  rozběhla směrem do silnice. Když marica s dcerami dorazila k
• 4:20
  obchodu, bylo ještě zavřeno. Holky však nehodlaly v klidu
• 4:24
  čekat a okamžitě se vrhly k výloze, kdy ukazovaly na boty,
• 4:28
  které si vyberou, hihňaly se a tahali maricu za ruku, aby už
• 4:33
  tam konečně šli. Dovnitř.
• 4:34
  Bylo 8:29 ráno, když vedoucí obchodu arturo o neal otočil
• 4:39
  cedulku na dveřích se zavřeno na otevřeno, následně otevřel
• 4:44
  dveře. Marica pozdravila prodavače
• 4:46
  Arthura a omluvila se za to. Jak jsou holky rozparáděné a
• 4:51
  divoké? Marica se však neměla, čeho bát
• 4:54
  arturosein usmála, vůbec si rozlítaný holek nevšímal.
• 4:59
  Marice pak holky přivolala k sobě a začala s nimi vybírat
• 5:03
  boty. A zatímco vybírala boty, tak je
• 5:05
  o kousek dál pár ulic od nich snad blog daleko zrovna pracoval
• 5:10
  39 letý Louis rosario. Louis pracoval už roky jako
• 5:15
  zaměstnanec pošty. Bylo něco po 7:30 ráno, když byl
• 5:18
  v budově? Která se pod ním neuvěřitelnou
• 5:21
  silou zatřásla zemětřesení, muselo to být zemětřesení.
• 5:26
  To bylo 1. Co Louise napadlo s touhle
• 5:29
  děsivou myšlenkou okamžitě vyběhl ven z budovy sotva Louis
• 5:32
  doběhl ven z budovy, tak už se rozhlížel kolem.
• 5:37
  Když si najednou všiml, že je obloha, potemněla k nebi stoupal
• 5:41
  obrovský sloupec dýmu a prachu na ulici.
• 5:45
  Všichni panikařili louisi najednou uvědomil, že to nebylo
• 5:49
  zemětřesení, ale něco jiného. Marica byla v obchodě se svými
• 5:54
  dcerami sotva pár minut, když tomu záchvěvu došlo, holky
• 5:58
  zrovna vybíraly, které botičky se jim líbí nejvíc a artudo
• 6:01
  mluvil s marycou o tom, jaké botky by jim doporučil.
• 6:05
  A na rozdíl od Louise si marica holky ani sám arturo neměly
• 6:09
  možnost ani čas přemýšlet o tom, co záchvěv způsobilo a zda to
• 6:14
  bylo zemětřesení. 8:35 ráno totiž pobočkou s botami
• 6:19
  umbertovidal na hlavní třídě města san juan otřásl ohromný
• 6:23
  výbuch. Výbuch byl tak silný, že
• 6:26
  rozdrtil zdi budovy zohýbal kovové konstrukce na ulici pak
• 6:30
  doslova. Odmrštil zaparkovaná auta a
• 6:33
  dodávky do lidí chodících kolem. A budov stojících naproti přes
• 6:37
  cestu. Výbuch byl tak silný, že se v
• 6:40
  dalších ulicích a blocích projevil jako silný otřes
• 6:44
  připomínající zemětřesení. Přesně takový otřes, jaký cítil
• 6:48
  i 30 devítiletý pošťák Louis tam, kde ještě před chvílí stála
• 6:53
  pobočka a hlavní centrála prodejny umbertovi dal v 8:36
• 6:57
  ráno 21. 11. 1996. Už nebylo nic než prach.
• 7:03
  Trosky a chaos výbuch zdevastoval jak prodejnu
• 7:07
  umbertovi dal tak i další 4 patra nad touto prodejnou v
• 7:12
  patrách výše bylo ředitelství obchodu, kanceláře spadající k
• 7:16
  obuvnictví, pak také klenotnictví a obchod s hudbou.
• 7:20
  Pod prodejnou byl sklep se skladem patřící k prodejně
• 7:24
  naproti umbertovi a další stavba s malými obchůdky a přes cestu
• 7:28
  na 2 straně byl klášter a škola. Kde ve chvíli výbuchu začínala
• 7:33
  výuka venku. Jen pár minut po výbuchu se celá
• 7:36
  ulice začala hemžit policií a hasiči.
• 7:39
  Všichni, kteří dorazili na místo jen ztěžka, popadali dech a
• 7:43
  zadržovali slova hrůzy a slzy. Na nic z toho však nebyl.
• 7:47
  Prostor museli začít jednat pod troskami.
• 7:50
  Prodejny obuvnictví byly oběti, někteří z nich naříkali, jiní
• 7:55
  byli hrozivě zticha. Mezi obětmi byla i marica a její
• 7:59
  2 malinké dcery holky, které ještě před chvílí běhaly po
• 8:03
  obchodě a vybíraly si s mámou botičky.
• 8:05
  Teď ležely někde pod troskami a bojovali o život.
• 8:09
  Nikdo nevěděl, kolik lidí bylo v moment, kdy to bouchlo v
• 8:12
  obchodě. Nikdo nevěděl, kolik dalších
• 8:15
  lidí procházelo kolem budovy ve chvíli, kdy to vybouchlo a
• 8:19
  zřítilo se všichni věděli jen to, že musí okamžitě začít
• 8:23
  odstraňovat trosky a hledat. Proces však nebyl nijak
• 8:27
  jednoduchý. Budova se mohla kdykoliv zřítit.
• 8:31
  Každé pohnutí s troskami mohlo způsobit úmrtí někoho pod nimi.
• 8:35
  Jen pár minut po policii a hasičích dorazili i zdravotníci
• 8:39
  a média. Celý průběh záchrany se okamžitě
• 8:42
  začal natáčet a vysílat živě v televizi.
• 8:45
  Když konečně ustal prach, tak se lidé okolo záchranáři i hasiči
• 8:49
  začali všímat katastrofy v plném rozsahu.
• 8:53
  Všude na ulici ležely těla. Byli to lidi, kteří zrovna
• 8:57
  procházeli okolo, kteří byli tlakem odmrštěni do zdí dalších
• 9:01
  budov ti, které zasáhly betonové kusy nebo letící auta.
• 9:05
  Hasiči okamžitě začali mrtvé zakrývat potom, co je
• 9:08
  zkontrolovali, aby mohli být v klidu odnesení.
• 9:12
  Kromě těl však hasiče a policisty vyděsila i další věc.
• 9:15
  Budova byla zničena od přízemí. Až do 2.
• 9:19
  O patra budovy to znamenalo, že celá stabilita a statika budovy
• 9:23
  byla narušena. Znamenalo to, že zbytek budovy,
• 9:27
  který doslova sotva stál, mohl kdykoliv spadnout a zřítit se na
• 9:31
  všechny záchranáře, pomocníky i oběti pod sutinami.
• 9:35
  Všem bylo jasné, že musí pracovat rychle a zároveň co
• 9:39
  nejvíce opatrně, a to jak kvůli lidem pod troskami, tak kvůli
• 9:44
  právě statice budovy. Všude panoval zmatek.
• 9:47
  Kromě lidí, kteří byli v době výbuchu dole v přízemí.
• 9:50
  Se musely zachraňovat i lidé, kteří zůstali uvězněni ve 4.
• 9:54
  A 5. Patře budovy.
• 9:56
  Tyto patra sice zatím stály, ale mohly se kdykoli zřítit a
• 10:00
  pohřbít tak další oběti. Kromě tohoto nebezpečí se však v
• 10:04
  těchto patrech při výbuchu roztříštilo a všemi směry
• 10:08
  rozletělo sklo a další části místnosti.
• 10:11
  Lidé v těchto patrech tak byli sice naživu, ale pořezaní
• 10:16
  zranění a nemohli se nikam dostat patra pod nimi totiž už
• 10:20
  neexistovala. Někteří z 4 a 3 patra.
• 10:25
  Propadli dírami. V podlaze a spadly ony 3 4 patra
• 10:28
  volnym pádem dolů na sutiny na ty, kteří byli v 1.
• 10:32
  Patře a přízemí se při výbuchu zhroutily 2 patra betonu.
• 10:36
  Ocelových výztuží, nábytku a lidí nad nimi 1 z obětí byla
• 10:40
  imilágros ta už několik let pracovala v kancelářích obchodu,
• 10:45
  kde se starala o chod téhle i dalších poboček.
• 10:48
  Jen pár minut před otevřením obchodu přišla do práce, kdysi s
• 10:52
  arturem popovídala a následně utíkala do vrchních pater
• 10:56
  budovy, kdy jí čekala práce, spěchala.
• 10:58
  Do 8:30 si totiž musela odpíchnout svůj příchod a tím,
• 11:02
  že se zapovídala s arthurem. Tak kvůli tomu měla naspěch
• 11:07
  doběhla tak tak, aby si včas odpíchla, že je v práci.
• 11:11
  Popíchačce se 20 devítiletá milágros na chvíli zapovídala se
• 11:15
  svou kamarádkou na recepci. Nestačili si pořádně prohodit
• 11:19
  ani pár slov, když se budova zatřásla a dřív, než si
• 11:22
  uvědomili, co se vlastně děje, tak padala spolu s celou recepcí
• 11:27
  napříč spodními patry na sutiny pod ní.
• 11:31
  Následně milágros ztratila vědomí, když se po několika
• 11:33
  dlouhých minutách temna konečně znovu probrala.
• 11:36
  K životu tak si nedokázala vzpomenout, kde je a co se děje
• 11:42
  až po pár vteřinách jí došlo, jak jí všechno hrozně bolí, že
• 11:46
  se nemůže moc hnout, viděla na svých rukou krev všude kolem
• 11:50
  sebe slyšela záchranáře a hasiče, kteří něco pokřikovali.
• 11:55
  Moc jim ale nerozuměla, byla zmatená a pořád nechápala, proč
• 11:59
  je nad ní obloha a ne strop její kanceláře.
• 12:01
  Když tak koukala kolem sebe a rozhlédla se pořádně.
• 12:06
  Jak si najednou všimla něčeho, co v ten moment věděla, že už
• 12:10
  nikdy nevymaže z hlavy jen pár metrů od ní jen kousek ležela
• 12:15
  pod sutinou její kamarádka recepční z kanceláře humbertovi
• 12:19
  dal ve chvíli výbuchu seděla za stolem recepce.
• 12:22
  Milágros stála kousek od ní ten kousek však způsobil velký
• 12:27
  rozdíl. Těch pár kroků rozhodlo o životu
• 12:30
  a smrti. Milágro se začala naprosto
• 12:33
  šíleně bát. O svůj vlastní život, nemohla se
• 12:36
  pohnout, nemohla se dostat pryč, chtěla domů do bezpečí dřív, než
• 12:41
  naprosto propadla panice, tak se za ní vyškrábal. 1 ze záchranářů
• 12:46
  milá groso chytila za ruku a začala ho prosit, aby jí tam
• 12:51
  nenechával, že nechce umřít, aby jí nenechal odejít.
• 12:55
  Samotnou záchranář však neměl na výběr musel stát odejít a nechat
• 13:00
  tam milák rozležet. Panikají, prostupovala celým
• 13:03
  tělem. Záchranáři však neplánoval
• 13:06
  nechat osamotě dlouho, pouze si všiml, že se nemůže hýbat.
• 13:10
  Bál se, aby neměla poškozenou páteř a věděl, že s ní nemůže
• 13:14
  manipulovat sám. Odešel proto zavolat posily,
• 13:17
  které jim přišly pomoci, AS nimiž dokázal milák rozpřeložit
• 13:21
  na nosítka a opatrně krok po kroku snést dolů.
• 13:25
  Následně byla naložena do sanitky a odvezena do nemocnice.
• 13:29
  Marica s holkami byla stále pod sutinami.
• 13:32
  A stále o nich nikdo nevěděl. Až skoro na minutu, přesně
• 13:36
  hodinu po výbuchu 1 ze zachránců vyhrabal ze sutin malé děvčátko
• 13:41
  hned nato i 2. Byla to joselline a kasandra.
• 13:45
  Dívky se držely své matky, která už jen plytce dýchala.
• 13:50
  Dívky byly okamžitě vytaženy z trosek a převezeny do nemocnice.
• 13:54
  Obě 2 jako josellin, tak kasandra byly jen odřené, ale
• 13:58
  jinak v pořádku. Záchranář se snažil vyprostit z
• 14:02
  trosek imaricu. Mezi tím, co záchranáři bojovali
• 14:05
  o život matky obou holčiček marici, tak se lékaři snažili
• 14:10
  zjistit, kdo vlastně holčičky jsou, a protože neměli žádné
• 14:13
  způsoby, jak z holek dostat jejich identitu bydliště nebo
• 14:18
  jakékoliv další informace, tak se rozhodli dát do televize
• 14:21
  krátkou reportáž, ve které holčičky ukázaly a prosily
• 14:25
  veřejnost o to, zda dívenky někdo zná a ozve se.
• 14:30
  Mezitím se pokračovalo v záchraně dalších lidí.
• 14:33
  A rozjelo se i vyšetřování, které mělo za úkol odhalit důvod
• 14:36
  celé nehody a výbuchu. Po pár chvílích od odvysílání
• 14:40
  reportáže se ozvala sestra marici, která uviděla své neteře
• 14:44
  v televizi. Žanet okamžitě vyrazila do
• 14:47
  nemocnice. Bylo to poprvé, co byly holky
• 14:50
  někde samy a ona moc dobře věděla, že musí být vyděšené.
• 14:54
  A taky, že ano, když joselin a kasandra uviděly svou tetu.
• 14:59
  Ihned na ní zareagovali a joselin starší z dívek.
• 15:02
  Teď řekla, že na maminku spadla zeď, a že je celou dobu držela
• 15:07
  za ruku, řekla jí také větu, která žanet navždy zůstala v
• 15:12
  hlavě. Teď řekla, že byla máma
• 15:15
  skřípnutá pod sutinami a že jak joselline, tak i kasandře,
• 15:19
  neustále opakovala, že ať se nebojí, že budou v bezpečí, že
• 15:23
  je nedá žádné sestra. Marici začala okamžitě plakat a
• 15:27
  obě dívky utěšovat, že všechno bude v pořádku.
• 15:31
  Marica celou dobu dívenky držela za ruce, mluvila na ně a
• 15:35
  bojovala potom, když je záchranáři našli tak krom toho,
• 15:39
  že se jí ulevilo, tak ještě malinko reagovala, ale jen
• 15:42
  chvíli poté, co holčičky vyprostily a odvezly do
• 15:46
  nemocnice, tak marica ztratila vědomí a už ho znovu nikdy
• 15:50
  nenabylo. Ačkoli pro maricu a joselin s
• 15:53
  kasandrou boj o život skončil, tak pro další oběti ještě stále
• 15:57
  pokračoval. Pod troskami budovy stále ležely
• 16:01
  další desítky obětí a ve vyšších patrech budovy byly stále
• 16:05
  zaseklý další lidé. Další hodiny se policisté,
• 16:09
  hasiči a záchranáři snažili vyprostit další a další lidi z
• 16:13
  rozpadlé budovy před troskami se hromadily desítky lidí.
• 16:17
  Byly to rodiny, obětí a pohřešovaných.
• 16:20
  Všichni naříkali, plakali, ptali se záchranářů, jestli už nenašli
• 16:24
  jejich syna matku dceru manžela. A záchranáři neměli odpovědi.
• 16:30
  Po několika hodinách navíc šéf policie musel vydat hrozný
• 16:33
  rozkaz. Rozkázal, že záchranná mise musí
• 16:36
  skončit. Rozhodl, že šance na to, že pod
• 16:39
  troskami ještě někdo žije, je příliš malá na to, aby tolik
• 16:43
  záchranářů a hasičů riskovalo svůj život.
• 16:46
  Budova byla příliš nestabilní a bylo pravděpodobné, že každou
• 16:50
  chvíli spadne. Šéf policie tak rozmýšlel,
• 16:53
  jestli při uš takřka nulové šanci na nalezení.
• 16:56
  Živého člověka riskovat další životy, desítek zachraňujících,
• 17:01
  které by zřícení budovy mohlo připravit o život.
• 17:05
  Nakonec padlo rozhodnutí, že riziko je příliš velké a pátrací
• 17:09
  akce byla odvolána. Týmy se na místo znovu vrátily
• 17:13
  až po dlouhých 27 dnech, kdy byla statika budovy zpevněná
• 17:18
  podpěrami a konstrukcemi. Záchranáři a hasiči vynesli z
• 17:23
  trosek desítky mrtvých lidí. Poslední obětí, kterou
• 17:26
  záchranáři vynesli 29 den po výbuchu.
• 17:30
  Byl prodavač obchodu s obuví arturo.
• 17:32
  Ten podle pitevní zprávy zemřel na vdechnutí příliš velkého
• 17:36
  množství prachu a malých částeček suti a následné
• 17:40
  udušení. Znamená to, že zemřel při čekání
• 17:44
  na pomoc. To, jestli byl při životě ve
• 17:46
  chvíli, kdy šéf policie odvolával.
• 17:49
  Pátrání se však nezjišťovalo, když bylo pátrání po obětech
• 17:52
  ukončeno, tak policejní zpráva potvrdila, že měl výbuch na
• 17:56
  svědomí 33 obětí. A 69 těžce i lehce zraněných.
• 18:01
  Policie, fbi a další národní vyšetřovací programy a skupiny
• 18:06
  se okamžitě daly do vyšetřování toho, co se v obchodě umbertovi
• 18:10
  dal stalo. 1 verzí, se kterou všichni pracovali, byl možný
• 18:15
  teroristický útok portoriko a konkrétně město san juan bylo
• 18:19
  místem, kde se řešila vysoká kriminalita spojená s omamnými
• 18:23
  látkami AS různými organizacemi. Které bojovaly o nezávislost na
• 18:28
  USA. Tyto boje měly většinou velmi
• 18:31
  drastickou a tragickou podobu. Tyto skupiny a organizace pro
• 18:35
  své přesvědčení často využívaly násilí brutality a klidně i
• 18:40
  bomby. Pro tuto verzi však policisté a
• 18:42
  vyšetřovatelé nenašli žádné důkazy, rychle tak od ní
• 18:46
  upustili. Nijak je to ve vyšetřování,
• 18:49
  neposunulo až později. Mnohem později se policisté
• 18:53
  dostali k dalším zajímavým informacím.
• 18:56
  Zjistili, že ve čtvrtek 14. 11. 1 z prodavaček.
• 19:00
  Která pracovala v obchodním domě hned vedle umberto vydal, cítila
• 19:04
  v prodejně zvláštní smrad, trvala jen chvilku a ona ho tak
• 19:08
  neřešila a jen ho překryla parfémem, který vystříkla do
• 19:13
  vzduchu. Měla za to, že nejde o nic
• 19:16
  vážného. Arturo ve vedlejším obchodě v
• 19:19
  obuvnictví. Nic o tom, co cítila prodavačka,
• 19:22
  vedle nevěděla. Když však vešel do své prodejny
• 19:25
  z obuví, tak ho pach okamžitě zarazil.
• 19:29
  Chvíli přemýšlel, dokud mu nedošlo, že to, co cítí, musí
• 19:34
  být určitě plyn. Pak si ale řekl, že to plyn být
• 19:38
  nemůže. Budova nebyla nikdy připojena na
• 19:42
  plynové potrubí, nikdy k nim plyn nevedl, a tak v tu dobu
• 19:47
  nemohl ani unikat, protože mu to ale přišlo velmi zvláštní, tak
• 19:52
  se rozhodl, že nechce nic riskovat.
• 19:55
  Než tedy otevřel obchod, tak zvedl telefon a zavolal na
• 19:58
  plynárenskou společnost. Sanhuangas, kde oznámil, že cítí
• 20:03
  ve své prodejně plyn ze společnosti, během pár chvil
• 20:07
  přijali kontroloři prošli s arthurem celý obchod včetně
• 20:11
  skladu v podzemí, kde byl zápach nejsilnější.
• 20:13
  Když to tam však celé zkontrolovali, tak nic nenašli
• 20:17
  nikde, ani kousek plynu jejich hlásiče nic nehlásili.
• 20:22
  Naprostá 0. Kontroloři tak arturovi řekli.
• 20:26
  Že jde nejspíš o smrad z uskaleněných bot.
• 20:29
  Arthur jim dal trochu za pravdu, snažil se tímhle řešením
• 20:33
  uklidnit, ale nedávalo mu smysl, že za 8 let, co na místě pobočka
• 20:38
  stála, nikdy žádný takový zápach necítil doteď poté, co
• 20:43
  kontroloři společnosti odešli, se arturo cítil o kousek
• 20:46
  klidnější, ale zápach nepřestával.
• 20:49
  A to ani po pár dnech v následujících dnech tak arthuro
• 20:53
  zavolal společnosti na kontrolu ještě dvakrát.
• 20:56
  Ale nikdy nic, dokonce se ptal i milágros zda ten zápach cítí a
• 21:00
  ona řekla, že ne. No tak za to, že je všechno v
• 21:04
  pořádku. Společnost san juangas mezi tím,
• 21:07
  aniž by o tom arturo věděl, dělala průzkum IV ulicích.
• 21:11
  Společnost zasunula několik testovacích sond do země a
• 21:16
  kontrolovala úniky plynu, ten však nikde nebyl.
• 21:20
  Všechny kontroly se ukázaly jako negativní.
• 21:23
  Další možností tedy bylo, že. Šlo o zastaralou kanalizaci v
• 21:27
  portoriku mají už dlouhou dobu problémy s vysokým počtem
• 21:31
  obyvatelstva na příliš zastaralou a úzkou kanalizaci.
• 21:35
  Spekulovalo se tedy, zda nešlo o zápach z kanalizace v den
• 21:40
  výbuchu pak arturo cítil pach nejsilněji mluvil o tom s muži,
• 21:44
  kteří mu přišli zkontrolovat klimatizaci a ti řekli, že
• 21:47
  zápach také cítí. Arturo se 21. 11. 1996.
• 21:54
  Jestli má svůj obchod otevřít anebo ne a pak jen pár minut
• 21:59
  před výbuchem obchod otevřel a přivítal v něm maricus
• 22:03
  holčičkami. Národní rada pro bezpečnost
• 22:05
  dopravy se rozhodla držet se toho, že spoustu na sobě
• 22:09
  nezávislých lidí cítilo podivný zápach podobný plynu.
• 22:13
  Rozhodla se proto rozjet vyšetřování vyšetřování národní
• 22:18
  rady pro bezpečnost dopravy za pár dní odhalilo, že i když do
• 22:22
  obchodu s botami přímo nevedl žádný původ.
• 22:25
  Plynu tak jen nedaleko od budovy byl zavedený plynovod.
• 22:29
  Tenhle plynovod vedl ve svém potrubí propan, který je těžší
• 22:33
  než vzduch. Vyšetřování rady ukázalo, že
• 22:36
  potrubí tohoto plynovodu bylo na několika místech porušeno a
• 22:41
  ohnuto znamenalo to, že výbušný plyn se z plynovodu jednoduše
• 22:46
  dostal až do sklepa. Obchodu s botami je způsoboval
• 22:50
  zmiňovaný zápach. Největší záhadou však bylo, jak
• 22:54
  se může tak pevné potrubí samo porušit, poničit a to jak to, že
• 23:01
  technici plynové společnosti nebyli schopni únik plynu
• 23:04
  detekovat. Ještě před výbuchem
• 23:06
  vyšetřovatelé při výkopu plynovodního potrubí zjistili,
• 23:10
  že k jeho porušení došlo už před lety.
• 23:13
  Před několika lety se totiž na této ulici vykopávali díry.
• 23:17
  Kterými se zaváděl nový vodovod při plánování položení nového
• 23:20
  vodovodu, však nikdo nekoukal a nedbal na to.
• 23:23
  Jak daleko se vodovod umisťuje od původního plynovodu a tak 1
• 23:28
  potrubí tlačilo na 2 vodovod pak na potrubí pod sebou začal být
• 23:34
  příliš těžký a neustálým tlakem plynovod na několika místech
• 23:38
  ohnul a porušil nebezpečný propan se tak začal pomalu
• 23:42
  uvolňovat do půdy okolo sebe, stále však bylo záhadou, jak to,
• 23:47
  že plynová společnost nezaznamenala únik.
• 23:51
  Takhle nebezpečného plynu? Arthuro se totiž zachoval přesně
• 23:54
  tak, jak měl hned třikrát zavolal dodané společnosti a
• 23:58
  opakovaně žádal o kontrolu s tím, že cítí zápach velmi
• 24:03
  podobný plynu. A ačkoli společnost provedla
• 24:06
  kontroly, a to hned na několika místech, tak vyšetřování
• 24:09
  ukázalo, že došlo k naprosto osudným chybám, které stály
• 24:14
  život 33 lidí. Vyšetřovatelé totiž odhalili.
• 24:19
  Že testovací sondy, které zasunuly do země.
• 24:21
  Co plynová společnost jsem juangas používala pro detekci
• 24:25
  plynu. V podzemí byly v hloubce pouhých
• 24:28
  46 cm, ale propan, který je těžší než vzduch, se držel až v
• 24:33
  hloubce 120 cm v podzemí. Tímto způsobem tedy nebylo možné
• 24:39
  detekovat, že plyn unikl o mnoho vážnější.
• 24:43
  Chyba však nastala při kontrole suterénu obchodu.
• 24:47
  Umbertovi dal technici, kteří na výjezd přijeli, totiž.
• 24:50
  Žádný plyn nezaznamenali a vyšetřování ukázalo, že se tak
• 24:54
  stalo proto, že přístroj na detekci plynu nezapínali venku
• 24:59
  na čerstvém vzduchu, než vstoupili do budovy, ale až po
• 25:02
  vstupu do budovy při vcházení do sklepa.
• 25:06
  Přístroj tím pádem porovnával vzduch ve sklepě, kde byl propan
• 25:10
  se vzduchem v prodejně, kde také byl propan nezaznamenal tak
• 25:15
  žádné rozdíly. Byl jednoduše špatně
• 25:17
  kalibrovaný, kdyby přístroj technici zapnuli na čerstvém
• 25:21
  vzduchu. Tak jak správně měli a pak by s
• 25:24
  ním vešli do prodejny, tak by jim přístroj už v prodejně nejen
• 25:29
  ve sklepě, hlásil únik velkého množství plynu.
• 25:33
  Společnost san juangas však výsledky šetření odmítla a
• 25:37
  prohlásila, že výbuch mohl být způsoben plynem ze špatně
• 25:41
  fungující kanalizace. Tento plyn je ale lehčí než
• 25:44
  vzduch, a tím pádem by se shromažďoval u stropu.
• 25:48
  Pro pan, který je těžší než vzduch, se naopak shromažďoval.
• 25:51
  U podlahy vyšetřování ukázalo, že výbuch v obuvnictví vymrštil
• 25:55
  všechny boty směrem nahoru, což dokázalo, že výbušný plyn musel
• 26:00
  být u podlahy a šlo tedy o únik pro pannu, za který byla
• 26:04
  zodpovědná plynárenská společnost stejným směrem.
• 26:07
  Zespoda nahoru se ohnuly i trámy a další věci, což tohle
• 26:12
  vyšetřování je potvrzovalo. Společnost tak brzy čelila více
• 26:16
  než 15 100 žalobám. Které na ní uvalily rodiny,
• 26:20
  obětí a oběti, které byly zraněni sami.
• 26:24
  Soudy se táhly více než 5 let, přičemž se 725 ze všech žalob
• 26:29
  vyřešilo mimosoudně domluvou a dalších 101 žalob skončilo
• 26:33
  soudně v neprospěch společnosti sun v bangas.
• 26:37
  Tak co umíte si představit, že si v klidu nakupujete a najednou
• 26:42
  se pod vámi propadne zem? Co říkáte na ten fakt, že marica
• 26:47
  matka 2 dcer zůstala při vědomí, dokud nevěděla, že jsou její
• 26:51
  dcery v pořádku? Myslíte, že to byla otázka
• 26:56
  minut, než by ztratila vědomí, nebo že by s nima byla při
• 27:00
  vědomí mnohem déle? Kdyby se tam záchranáři
• 27:02
  neukázali? Co říkáte na tak relativně
• 27:06
  banální chybu, která stála tolik lidských životů, může v tom mít
• 27:10
  prsty nevzdělanost nebo čistá lehkovážnost napište svůj názor
• 27:16
  do komentáře.