Latest / Týdeník Respekt / Filosofie může začít kdekoli. Jan Sokol by nám na nedožitých devadesátinách nejspíš radil být vděční
Transcript
- 0:00Tady Havel tady Havel slyšíte mě slyšíte mě, čím dřív začneme tím
- 0:04líp, mohl bych jen maličkost, pokud budeme držet pohromadě,
- 0:09budeme se mít všichni aspoň trochu rádi.
- 0:11Navzájem si naslouchat a 1 2 chápat nemůžou proti nám nic.
- 0:17Přeji vám mnoho úspěchů. Vážené kolegyně, kolegové,
- 0:23vážení studenti. Pěkně vás tu vítám, jmenuju se
- 0:27sokol a měl bych s vámi absolvovat semestrální kurz
- 0:33etika a život. Který dnešním dnem začínáme,
- 0:36možná bych ho výborně jste zavřeli.
- 0:39Ano, možná tamhle vzadu, kdyby někdo šel k tomu vypínačům, tak
- 0:44by se tam nahoře dalo kolegům rozsvítit.
- 0:48Jestli je to potřeba, děkuju. Ta ne tohle ne.
- 0:57A to je ono, to je ono. Děkuju.
- 1:01Já vás všechny vítám na tomto setkání a debatě ku příležitosti
- 1:05nedožitých devadesátin jana sokola a chce nese název smysl a
- 1:09naděje pramenící z vděčnosti. Tuto událost tedy pořádá
- 1:13knihovna Václava Havla a. Knihovna jana sokola moje jméno
- 1:18je Štěpán Sedláček. Já jsem novinář a autor podcastů
- 1:21týdeníku respekt, také absolvent, tedy fakulty
- 1:24humanitních studií univerzity Karlovy, kterou založil, jak
- 1:27víte, jan sokol a Zdeněk pinc tak jan sokol už s námi není
- 1:31přes 5 let. On byl opravdu výraznou, ale
- 1:34přitom velice skromnou uměřenou tváří, řekl bych vyčnívající z
- 1:39české polistopadové a nejen polistopadové společnosti.
- 1:43Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu.
- 1:46Mnohým vystřídal řadu povolání, mimo jiné tedy byl znám jako
- 1:51filozof, učitel, překladatel, křesťanský intelektuál,
- 1:54matematik, programátor, zlatník, vyučený a akademik, děkan,
- 2:00univerzitní profesor disident 1 byli 1 z 1 chartistů, poslancem,
- 2:04ministrem, kandidátem na prezidenta, ale také manželé
- 2:07františky patočkové a otcem 3 dětí, dědečkem nebo
- 2:10wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih abych
- 2:13zmínil aspoň část těch. Různých rolí titulů, poslání
- 2:18povolání, které měl AV dnešní debatě, se tedy pokusíme aspoň
- 2:22několik vybraných tváří jana sokola a jeho život přiblížit s
- 2:28našimi ctěnými hosty a pozvání do této diskuze o jeho životě a
- 2:33díle přijali lidé, kteří s ním ušli větší či kratší kus jeho
- 2:37dlouhé životní cesty, ale každopádně k němu měli opravdu
- 2:41velmi blízko. Začnu tedy po mé pravici.
- 2:44Vojtěch Sedláček, podnikatel, programátor, signatář charty 77,
- 2:49také někdejší šéf úřadu vlády, průkopník porevolučního
- 2:53sociálního podnikání a zakladatel mimo jiné projektu
- 2:56nejdřív střecha nebo nadace nejdřív doma.
- 2:58Dále je to Václav sokol, výtvarník, ilustrátor, signatář
- 3:02charty 77, také publicista a kurátor, mladší bratr jana
- 3:06sokola a. Mimochodem, právě v těchto dnech
- 3:09je tedy otevřená výstava jeho děl s názvem hojnost.
- 3:13V muzeu Kampa na protějším břehu Vltavy až do čtyřiadvacátého
- 3:18května tak vřele doporučuji navštívit a pozvání přijal také
- 3:21Tomáš Halík, římskokatolický kněz raligionista, sociolog,
- 3:25psycholog, autor mnoha knih a teolog filozof oceněný
- 3:29tempotonovou cenou a naši čtveřici uzavírá Marie pětová,
- 3:33filozofka, pedagožka, architektka, také někdejší
- 3:36děkanka fakulty humanitních studií univerzity Karlovy.
- 3:39Já bych na úvod vás poprosil o takové úvodní kolečko, prosím o
- 3:43stručnou odpověď. Teď na otázku, která je stejná
- 3:45na vás všechny, jestli byste mohli opravdu v pár minutách se
- 3:49podělit o nějakou pro vás významnou vzpomínku na jana
- 3:53sokola, ke které se nejčastěji vracíte, která nějak vystihuje
- 3:57jeho podstatné rysy, rysy jeho osobnosti a tím, kým byl, kým je
- 4:04IV tom svém odkazu a poprosím na úvod, jestli.
- 4:09By mohl se zhostit té otázky Václav sokol.
- 4:13Pro vás tedy byl o 2 roky starší bratr.
- 4:17Vím, že se v 1 rozhovoru svěřil, že vlastně jeho úplně 1
- 4:22vzpomínka byla z roku 1938, kdy jede s vaším tatínkem
- 4:26architektem, marektorem u promianem sokolem trolejbusem,
- 4:28tedy do porodnice za vámi za maminkou, Jiřinou, historickou
- 4:33umění. Tak co je ta vaše?
- 4:37Neříkám 1 ale. Ta nejsilnější vzpomínka na
- 4:41bratra jana. Teď spíš to poslední, teda,
- 4:44protože já jsem, já jsem měl takový.
- 4:50Prostě zavolala mě mařenka, že bráchovi blbě a byl teda v tý
- 4:55vojenský nemocnici a bylo to v době covidu a oni všichni měli
- 5:03nějakou karanténu nebo prostě něco.
- 5:06Takže já jsem jako byl. Abych tam šel.
- 5:11Tak jsem tam šel samozřejmě a oni byli tam hrozně ochotný a.
- 5:20Ty sestry AS takovým panem. Doktorem jsem to měl mluvil, ale
- 5:25s bráchou jsem teda nemluvil, protože on už nemohl.
- 5:29Takže a takže já jsem akorát tam byl a že jsem mu občas jako
- 5:37popotáhl. To dejchátko, kterýmu nějak.
- 5:41Spadlo, ale jinak vlastně no a. Tak, a když v průběhu těch 5 let
- 5:48po jeho odchodu si na něj vzpomenete při při jakých
- 5:52chvílích třeba nejčastěji se vám vybaví, kdy kdy třeba postrádáte
- 5:57jeho hlas jeho nějakou myšlenku, nebo vůbec kontakt s ním
- 6:02nejčastěji? Je to hanba, ale je pravda, že
- 6:06brácha nás jako podporoval jo mojí rodinu a takže vždycky když
- 6:13přišel. Výpis z účtu tak tam bylo
- 6:17vždycky. Jan sokol, 3000.
- 6:24A to bylo dlouho. Takže takže jako no.
- 6:31Byl strašně hodnej ten brácha. A byl tedy podporující mohutným
- 6:37starším bratrem o od počátku. Nebo jaké bylo to dětství?
- 6:41Byli jste spíše rivalové, nebo takoví kumpáni?
- 6:45A on vám on vám je držel ochrannou ruku?
- 6:49Jak byste to přiblížil? No.
- 6:53Nějak se to nic z toho, co bylo s tím tak jako úplně neshoduje.
- 7:00Ale fakt je, že jsme se prali to jo.
- 7:05Ale. Brácha to 1 teda jako uťal.
- 7:11A byl to takovej divnej a tak jako trochu.
- 7:16Jako jsem viděl, že má jako trošku na krajíčku.
- 7:21A pak říkal, hele, já jsem si myslel, že vlastně když sme ty
- 7:25bráchové, že bysme se nemuseli prát.
- 7:29A od té doby. No a.
- 7:34No a vod tý doby jsme se neprali.
- 7:40To mě připomíná. Našeho psa kterej?
- 7:48Včera byla přišla návštěva a on jako vždycky jako strašně řval.
- 7:54A 1 ten pán mu řekl neštěkej a on přestal.
- 8:11Obrátím se teď. Na Tomáše Halíka a jeho pro něj
- 8:16nejvýznamnější vzpomínku nejenom sokola.
- 8:19Nevím, jestli to souvisí třeba s 60 roky, kdy byl v kontaktu
- 8:23živém s Jiřím Němcem a Janem sokolem, v tedy v seminářích
- 8:28četli i společně literaturu, tak to už nehám na vás, jestli.
- 8:33Jo já jsem jana neznal tak dlouho jako jeho brother, ale
- 8:37hodně dlouho. Skutečně od tý 1 1/2 60 let a je
- 8:41to spojeno s jircháři. S tím seminářem a byl takový
- 8:45počátky mého křesťanství, který mu jan dal jasný profil tím
- 8:51ekumenismem a otevřeností a otevřel mě skutečně jako jinou
- 8:55tvář křesťanství, než kterou tak člověk běžně znal pak.
- 9:02Velmi intenzivní doba byla, když jsme se scházeli víc než 7 let
- 9:06mi. Každý pátek večer u prázdnu.
- 9:10Malířům. V na vinohradech a četli jsme
- 9:15zejména ničeho z radhostru stále dokola, takže tam si pamatuju i
- 9:21dokonce na chvíli, kdy poprvé jsme se dozvěděli o chartě,
- 9:27protože jsme byli jednadvacátého srpna roku 76 na hradě houska,
- 9:34kde byl tenkrát. Custodem sváťaka rásek a přitom
- 9:40dlouhém večeru. Nám, řekl jiří Němec, zakládáme.
- 9:47Tady mám svědka, zakládáme s Václavem Havlem politickou
- 9:50stranu a pak se z toho tedy vyklubal.
- 9:55Vyklubala charta 77 tak tam poprvé o půlnoci jsme si tam na
- 10:00té věži četli tuničeho noční píseň.
- 10:04No a samozřejmě to bylo strašně moc povídání.
- 10:07Doufám, že někdy budu prostor během toho večera ještě, abych
- 10:10řekl, co pro mě vlastně on. Především především znamená,
- 10:15když ještě ty konkrétní věci, tak jan byl vynikající v tom, že
- 10:22vždycky vystihl tu chvíli, kdy ty své přátele podpořil.
- 10:28Tady bylo řečeno o finanční podpoře, ale byla to taky ta
- 10:32morální podpora. Já jsem vždycky věděl v těch
- 10:35posledních desetiletích. Když jsem byl vystaven nějakýmu
- 10:38útoku, ať to byl Václav Klaus. Nebo kdokoliv nějaké noviny a
- 10:42tak, tak se vždycky tu příští neděli objevil u nás v kostele a
- 10:47jako nic neříkal, ale dal najevo.
- 10:50Já za tebou už stojím. Já jsem přišel, aby si věděl, že
- 10:53já vím, že teďka máš těžký období a já za tebou stojím.
- 10:58A to myslím, že mnozí z nás mají tenhleten zážitek.
- 11:02Byl schopen se vždycky za ty své přátele postavit.
- 11:06On byl takovou gandalfovskou postavou jakkoli ta přezdívka
- 11:10vím, kam tady vypatřila vám. Takže možná pro pro vás byl.
- 11:16Určitě pro mě především takovým jako opravdu morálním majákem.
- 11:21Jo, já vím, že tohleto není jako pietní pohřební shromáždění, kde
- 11:26se tak rozdávají ty superlatymy, ale pro mě to není vůbec laciný
- 11:32superlativ. Já skutečně považuji jana sokola
- 11:36za nejčestnějšího člověka, kterého jsem ve svém životě
- 11:39poznal. A byl pro mě skutečně takovým
- 11:43morálním majááákem. Měl jsem velmi podobnou
- 11:46zkušenost, kterou vyslovil petr Pithart, říkal, když přišly
- 11:50nějaký chvíle, kdy jsme se měli rozhodnout, že se vyjádříme k
- 11:54nějaký události nebo prostě k něčemu, co se děje.
- 11:59Tak skoro, vždycky jsme si říkali, no ještě se podíváme, co
- 12:03k tomu říká Honza sokol. Protože jestliže zjistíme, že má
- 12:10stejný názor, jaký máme my, tak je to pro nás obrovský
- 12:13povzbuzení a jistota. Jo, kdybych zjistil, že na tu
- 12:17věc má jiný názor, neříkám, že bych změnil svůj názor, ale
- 12:22rozhodně bych si ho znovu promyslel.
- 12:24Jo, protože ten jan byl pro mě takovou autoritou.
- 12:28Člověka, který má obrovský cit pro to, co je správné a co je
- 12:32pravda. Jo takže a to je myslím
- 12:34obrovský. Obrovská role ve společnosti, že
- 12:37je známe, že je několik takových lidí, na který se člověk
- 12:40orientuje. A když zjistí, ano, ten člověk
- 12:43si to myslí taky, tohle to tak to bude asi pravda.
- 12:47A takový lidi, každá společnost strašně potřebuje, nemá jich tak
- 12:51moc a jan patřil k takovým lidem těm majákům, který vám řekli,
- 12:56ano, tak tady asi je to správně. Jakkoli jsem váhal, jestli lze
- 13:00mít pravdu. Vojta Sedláček, já si vás
- 13:05představuju, že jste trávili dlouhé dlouhé hodiny a dny za
- 13:09nějakými obřími počítači. Mimo jiné tedy jste nějak
- 13:13programovali společně, ale také právě při čtení na těch
- 13:17seminářích tak která. Ta významná řekněme životní role
- 13:22jana sokola se vám vybaví na 1. Místě.
- 13:26Jsme i vlastně od 70 roku spolu intenzivně jak pracovali, tak
- 13:34jsme se stýkali a vlastně jsme se stali takovým životními.
- 13:42Druhy bych řek a. Z jestli já bych měl to, co
- 13:48říkal Tomáš, to je tak jako s ním.
- 13:51To bylo dokonce takový, že? Já se nepoznal člověka?
- 13:57Tak evidentní přirozenou autoritou.
- 14:03Ta byla taková, že když jste s ním byl a my jsme spolu, byli
- 14:07velmi často i rodině, jezdili jsme po světě a tak dále.
- 14:12Tak jste měl takovej pocit, že se vám nemůže nic stát, že když
- 14:17je tam ten Honza, tak se vám nemůže nic stát.
- 14:21Bylo to tak, jakože? Třeba.
- 14:26Já je v pátek osmnáctýho března, myslím byl funus.
- 14:32Břevnovským hřbitově profesora patočky a my jsme s tím Honzou
- 14:39do toho vcházeli na ten hřbitov a ten byl prostě strašný řev,
- 14:45protože je tam plocho, drážní motorky AA helikoptéry AA teď
- 14:51tam byly na začátku takhle vysázený takový ty tajný jako v
- 14:55těhlec a. 2 a teď prostě Honza všimnul, že 2 z nich kouřej.
- 15:01Jo AA teď to bylo tak jako že ten disident tenkrát neměl
- 15:08žádnou vlastně žádný práva. To oni mohli rozhodnout.
- 15:13O vás mohli okamžitě sebrat a zavřít na 48 hodin a ten Honza
- 15:20přistoupil k dvoum, který tam byli nejblíž a říká jim,
- 15:24rozhodně jako jste na hřbitově? Nekuřte.
- 15:30A přesto že tam byl tenhle okamžitě, oni se za sebe koukli
- 15:35a típli ty cigarety zašlápli je. A dokonce ty, který byly okolo,
- 15:41který to nemohli pro ten řev slyšet ty tajný a ty se poznali
- 15:46podle toho, že všichni kouřili. Jo, tak tak ty to všichni
- 15:52zatípli. Jo to prostě ten Honza to je to
- 15:57je tohle? Jo, já nevím, řeknu si,
- 16:00představte, řeknu drogově trošku tohle.
- 16:05On se my jsme spolu dělali samozřejmě ne.
- 16:07Ne jako, že bysme byli ve stejným, prostě ve stejnýho
- 16:12zaměstnavatele, ale on, když se rozhodl, že mám nastoupit ve
- 16:17vounu k němu, a to jako chartista, tak si představte, že
- 16:23toho dosah. Jo prostě stat jediný případ
- 16:28jako v republice, kdy bylo možný, aby prostě výzkumnej
- 16:32ústav na kvalifikovaný místo najmul, protože všude vás
- 16:36vyrazili. To byl Honza sokol.
- 16:39Si ho všichni vážili, že? Jo jo byl to takovej jakoby ne
- 16:43jako ne nepochybná jako taková samozřejmá.
- 16:50A teď ještě vono tam bylo, jestli ten den on měl a což bylo
- 16:54pozoruhodný. Pro on mě seznámil s Jirkou
- 16:57Němcem jako v tom 70 roce on měl to jsem se poprvý setkal s
- 17:02dvouma. Takovýma věcma do tý doby jsem o
- 17:05tom neměl potuchy, jo, že to existuje. 1 bylo, že jak ten
- 17:10Jirka, tak ten Honza měli s takovou.
- 17:16Jasnou schopnost se bavit s kýmkoliv tak, že to bylo
- 17:20vzájemně uznaný, jako že to byl rozhovor, jo, to jsem to měl za
- 17:26to, že to do tý doby nejde, že jo, že prostě některý lidi jsou
- 17:30blbý AA nemá smysl se s nima bavit, jo to to AA 2, což byly
- 17:36i. Což bylo předvedený, pak nejenom
- 17:40tedy u těch brázdů sobě slovo až 4, že ho pamatuju jako teďka
- 17:45jenom pro ilustraci. Představte si, že to končilo
- 17:49vždycky. Já nevím IO půlnoci, že jo, to
- 17:51jako bylo poměrně tohle a byli tam lidi jako třeba vensa žák,
- 17:56dej mu, pán bůh větší nebe, který na tu kecandu jezdil z
- 18:01brna. A pak potom jezdil zase zpátky z
- 18:06tý Prahy. Do brna jo taky jí to měl ten
- 18:09den. Na motorce no no no, ale neřekl
- 18:13jsem to hlavní už se mě nikdy po převratu nestalo, že bych našel
- 18:18prostě skupinu, kde by bylo možný hovořit a debatovat a
- 18:24poslouchat se tak, jak to bylo možný tenkrát třeba u těch brázd
- 18:29ono to nebylo. Ono to bylo taky na maninách u
- 18:32drápal jo, ono jich bylo samozřejmě víc, ale prostě.
- 18:36To už nejde. Jako jo já si teda vzpomínám, že
- 18:39když jsem přišel. Jako student na fakultu
- 18:42humanitních studií tak byl zrovna jan sokol na Harvardu,
- 18:45kde byl semestr nebo 2. Myslím semestr ale bylo cítit,
- 18:49jak vůdčí postavou. Samozřejmě tehdy na fakultě byl
- 18:52a jak ohromnou autoritu měl. A já jsem byl hodně zvědavý na
- 18:55to, kdo teda přijede. Jo, to ten to tady teda asi
- 18:59srovná a překvapilo mě, jak vlastně mírně on dokázal působit
- 19:07vřele nikdy nikoho neodbyl to, co už.
- 19:10Tady II zaznělo ale Marie jak jak vy vzpomínáte nebo co?
- 19:15Co bude taková ta klíčová vzpomínka pro vás, kterou byste
- 19:18přidala? No já jsem jana sokola poznávala
- 19:22postupně samozřejmě ze zúčastněných jsem ho znala
- 19:25nejkratší dobu, ale bylo zvláštní, že jsem postupně po
- 19:29krocích objevovala všechny jeho dary a tu jeho tu šíři těch jeho
- 19:36darů, který teda rozhodně měl a já jsem ho vlastně poprvé
- 19:41zavnímala jako překladatele. V knihovně svých rodičů někdy
- 19:46asi 70. 80. Léta to byly ty překlady.
- 19:50Z Vyšehradu. Pak jsem po revoluci nastoupila
- 19:54na fildu a najednou nám ten jan sokol.
- 19:57Teď už jsem ho viděla přednášel a bylo to úžasný.
- 20:02I když to nebyly přednášky, a to možná II.
- 20:08Vy jako jeho žáky a student a případně další, potvrdí jan
- 20:13sokol nepřednášel, takže by strhával pozornost na sebe, ale
- 20:17dokázal teda upoutat. Přesvědčivostí toho obsahu toho,
- 20:23co vykládal. No a pak samozřejmě jsem ho
- 20:27začala vnímat jako politika veřejně činnou osobu.
- 20:33A pak najednou jsem se o cla na fakultě.
- 20:36On byl mým šéfem a poté kolegou to bylo moc pěkné, protože já
- 20:41jsem za to moc vděčná, protože jsem ho poznávala i jako
- 20:44člověka. A pokud se ptáte na nějaký
- 20:48zážitek, nebo něco na při, jaké příležitosti se na něj velmi
- 20:52často vzpomenu, tak já si na něj vzpomínám prakticky denně.
- 20:57A asi. Čekali byste, že teď řeknu
- 21:00nějakou jako nějaké filozofické modro?
- 21:02Ale já jsem až. Když jsme spolu takhle byly na
- 21:05blízko, pochopila a poznala, jak ohromně skromný a laskavý.
- 21:09To je člověk a poznala jsem tu jeho neobyčejnou pozornost a
- 21:16schopnost vidět nejenom lidi kolem sebe.
- 21:19AI prostě ten svět kolem sebe a jeho jeho krásy.
- 21:23Takže mě kdysi překvapilo strašně jak sme 1 se seběhli na
- 21:29kolegium a. A všichni sme byli takový
- 21:33uspěchaný AV hlavě ty. Hrozně důležitý věci, co máme
- 21:36udělat, on říkal, všimli jste si už rozkvetli a todle bylo jeho
- 21:41pro ně hodně charakteristický a já to s ním mám spojený bydlím
- 21:45nedaleko ondřejova. Takže když jdu tou Ukrajinou,
- 21:49tak si strašně často vzpomenu na to.
- 21:52Nemysli si teď na to, co budeš dělat, vnímej to, jak je to
- 21:56kolem tebe hezký. To on dokázal.
- 22:00Dřív, než se teď posunu k filozofii jana sokola ještě mě
- 22:03zajímalo václave, když jsem zmiňoval tu výstavu tak, že tam
- 22:08je i portrét kresba jana sokola od vás.
- 22:14Jestli se nepletu. Je tam dokonce prvně
- 22:18namalovanej. A.
- 22:22Že mu to nestál, teda ale vydržel to jo.
- 22:27Je je to přemýšlející jan sokol. Tak trochu zkroucený nad knihou
- 22:32je to tak. Protože já jsem chodil na tu
- 22:38výtvarnou školu, takže jsme měli za úkol nakreslit někoho z
- 22:44rodiny a brácha. Tenkrát byl učeň zlatnický.
- 22:53A, ale přitom on. Pořád měl knihy votevřený AA to
- 23:00takže? Takže já jsem jako.
- 23:06Moc se nehejbal, takže já jsem ho mohl.
- 23:11Mohl jsem ho, mohl jsem ho nakreslit AA potom.
- 23:18To maženka s tím přišla, že z toho uděláme to ex libris.
- 23:24Ano takže? To mě ještě zajímalo, to místo
- 23:30to místo knih a literatury, potažmo teda filozofické
- 23:32literatury ve vaší domácnosti. Jestli to bylo důležité pro vás
- 23:38čtení knih IS rodiči jste o tom třeba komunikovali, nebo
- 23:41kdybyste mohl přiblížit tu vaši výchovu v tomhle směru?
- 23:45No. My jsme teda seděli na těch
- 23:49larustech. Když jsme byli malí, že jo.
- 23:52Tak to měli, protože oni byli rodiče byli frankofonní a byli v
- 23:58Paříži. Měli tam nějaký stipendium a.
- 24:03A nějakým způsobem přivezli tilarusy a jak to udělali, to to
- 24:07nevím, protože to je velice těžké.
- 24:11Bylo to 7 dílů, takové veliký knihy.
- 24:16Dobře se na tom sedělo dobrý a já jsem si tam.
- 24:22Ovšem. Prostě každej to vidí ze svýho
- 24:27úhlu AA, já jsem tam měl. Tam byly všecky možný země.
- 24:36A když to byla ta země, tak tam byla mapa a pak tam bylo vojsko.
- 24:45A to se mně strašně líbilo, tam byly jako uniformy.
- 24:49A některý byly na koních AA tak bylo to.
- 24:52No tak to to to ten larus to bylo.
- 24:56Já nevim tak začátek století to bylo asi.
- 25:01Nádherná nádherná kniha. Kde vždycky na začátek kapitoly.
- 25:09Podle. Podle písem byli tam.
- 25:16Jaký jsou různý, jak vypadají? Jak tohle písmeno vypadá v
- 25:21různejch jako polohách? No a to to bylo tak jako moje.
- 25:30Re ale to jako opravdu z filozofií to nebylo moc
- 25:35společnýho. Francouzský lépe.
- 25:38Ale ano ano ale ano to je francouzský a brácha.
- 25:43Prostě si to jako vyjednal, chodil na franštinu k madam
- 25:49fiscaliny. A protože měl dobrou hlavu, tak
- 25:54prostě. Se naučil francouzsky, no rodiče
- 25:59teda občas praktikovali takovej nešvar že.
- 26:07Jako začali spolu mluvit francouzsky.
- 26:10S. Tím, že jako my jsme mimo že jo.
- 26:13Protože mrzí. Ale on ten brácha jako moc
- 26:18posléze mimo nebyl. Takže vám to potom překládal
- 26:24nebo jak to probíhalo? Tak jako byl in.
- 26:32Oligl jo tak on byl strašně veřejně nadaný, ne, ne na
- 26:38jazyky. Předtím měl taky stipendium do
- 26:42Anglie, on ho přijal, ale nebylo to, ale to vůbec neuměl anglicky
- 26:48a řekli, no ale to je podmínka, musíte.
- 26:53To je za 3 měsíce. Pojedete do Anglie, ale musíte.
- 27:00Umět anglicky. No a on prostě natočil.
- 27:07A takže když potom je opravdu teda samozřejmě vlakem do
- 27:14Londýna, tak hned. Ve vlaku.
- 27:21Sice ho obvinili, že asi skot. Ale.
- 27:29Jsem měl tvrdší r nebo? Ale on.
- 27:36Prostě radil lidem. Jo, kde jak najít ubytování a
- 27:41takhle prostě. A pak.
- 27:48Prostě byl nadaný úžasný, teda. A já jsem byl takovej jako.
- 27:54Blbeček. Ale.
- 27:58Jiné nadání. Já jsem jo já jsem jako hodně
- 28:02jsem čmáral to. A vy jste potom teda mimochodem
- 28:07kongeniálně spojili ty svoje nadání v knize v té 1 z roku 69,
- 28:11ale já tady mám to čtení z bible.
- 28:15Kde jsou tedy vaše ilustrace a výběr?
- 28:18A komentáře jana sokola. Tohle je 2 vydání.
- 28:24Který je vlastně technicky lepší než to 1 to 1.
- 28:31To tiskli tamhle v té. Podželezničním mostem tam byla
- 28:36taková tiskárna a já jsem chodil, protože mě tam to
- 28:42samozřejmě hrozně záleželo, tak jsem tam chodil jako ke každý,
- 28:47ke každýmu archu. Jako byl a.
- 28:54Všelijak jsem, jako je mustroval tam někerý a oni 1.
- 29:01Dokonce jsem přikázal. Zastavit výrobu jo že to takhle
- 29:10nejde. No ale jo, tak to bylo takový a
- 29:16my jsme se samozřejmě. S bráchou teda hádali jako jo,
- 29:22protože jemu jako IV. Týhle tý knížce to ještě,
- 29:30protože on k tomu psal takový glosy.
- 29:34Které jsou? No a já jsem mně se zdálo, že by
- 29:38bylo hezčí, kdyby byly po straně, aby ten text byl jako
- 29:45kompaktní a brácha. Říkal to ne, pane?
- 29:52Takže jako. IV tomhle byl rozhodně teda
- 29:58autorita, i když jsme se už neprali.
- 30:02Jenom teda ještě poslední věc, k které ne fázi, jste ze
- 30:05vzdělanecké rodiny on IZ toho vašeho povídání byl prostě
- 30:09mladým intelektuálem pod vlivem rodičů, ale třeba i vašeho
- 30:12dědečka mušla a potom samozřejmě i pod vlivem té změny režimu
- 30:17nemohl studovat, že jo střední školu pak si dodělával maturitu
- 30:22až na večerním gymnáziu šel do učení, stal se zlatníkem a on to
- 30:27vždycky podával tak, že vlastně. V tom našel objevil taky tu
- 30:31krásu. A moc mu to nevadilo, tak by mě
- 30:33zajímalo, jestli z vaší zkušenosti opravdu si
- 30:36nezanadával. Jan sokol, že nemohl se rozvíjet
- 30:40v tom vzdělávání. On měl opravdu úžasný takový
- 30:47dar, že že jsi tam vždycky našel nějaký dobrý lidi, takže měl
- 30:54dlouho. Ještě asi před 10 lety jsme byli
- 30:58na osmdesátinách. Jeho kamaráda z letníka a to
- 31:03bylo, jako kdyby tam šel rovnou z tý dílny, takže to to opravdu.
- 31:11On si to tak jako užíval docela teda ono potom to řemeslo mělo
- 31:17špatnej, protože. Nějakej pitomec v Rusku řekl, že
- 31:23to je buržoazní, že to je heslo. Zlatý činnost tak jako trošku
- 31:28skřípli a oni. Oni pak neměli práci a dělali.
- 31:36Takovou náhradní výrobu, a to byli holící strojky.
- 31:41A brácha teda měl dvoukolák a jezdil po těch všelijakejch
- 31:48dílnách kerých bylo tady po starým městě dost a rozvážel
- 31:53materiál a. A oni nikdy o tom nemluvili
- 31:59jako. Otravovat to.
- 32:03Nebo valné hodinky a budíky všechno.
- 32:07Protože on sice byl zlatník, ale v pondělí to bylo.
- 32:15A pak přesedlo ano přesedl na tu fuj taifr to byl fakulta
- 32:22jaderné. A tam pracoval jako mechanik v
- 32:28dílně teda. Začal tam dělat prostě oni
- 32:32viděli, že je šikovnej a tak začal dělat.
- 32:39Beatlon asi se hlavici, z který nějak lítaj ty.
- 32:45Neutro. Já to dělal tak jako normálně
- 32:51pozvat nicku pečlivě přesně. No a.
- 32:59Byl tím, bavilo ho to a to dokonce teda udělal.
- 33:05Zase z toho zlatnictví ne že by. Jako toho úplně nechal, ale.
- 33:14Někdy v nějakým? Butiku koupil si takovej malej
- 33:20valounek. Lapislazuli byl vybroušenej ten
- 33:26takový a on z toho udělal takovej náhrdelní takovej závěs
- 33:33vlastně a. Maminka z toho měla hroznou
- 33:38radost. A ale pak to bohužel ztratila.
- 33:42Takže. Ale to to jako ale brácha jako
- 33:48nebyl dotčenej nějakým. Nějakou jako estetikou, jo.
- 33:56Tak na tom na tom měl vás. Ještě 1.
- 34:02Děkuji, já si teď dovolím teda přečíst kousek odstaveček z jeho
- 34:07asi nejslavnější nejčtenější, řekl bych knihy malé filozofie,
- 34:13člověka, aliastery, slovníku filozofických pojmů.
- 34:17Já jsem ještě psal do Vyšehradu, protože mě zajímalo, kolik se
- 34:19toho vlastně prodalo. Ona teda nejdřív vyšla v
- 34:22pedagogické fakultě 2. Vydání pak dalších 6 tedy vydal
- 34:26Vyšehrad. Takže v té češtině prodali
- 34:29zhruba 12 000 výtisků, ale ono to potom, že jo vyšlo IV.
- 34:33Překladech v angličtině v čínštině naposledy a já tady teď
- 34:37ocituji o poslání filozofie nebo úkolu filozofa ze závěru té
- 34:42knihy filozofie nemusí vždycky začínat jen svými nejmilejšími
- 34:46otázkami pobytí vůbec a tak podobně, nýbrž může začít
- 34:51kdekoliv. Přesněji řečeno všude tam, kde
- 34:54se dokážeme něčemu divit. Nad něčím žasnout, něčím se
- 34:58nechat překvapit. Každá taková věc, která na 1.
- 35:02Pohled vypadá úplně banálně a obyčejně skrývá pro člověka,
- 35:06který se naučil vidět a myslet nějaké tajemství.
- 35:10Ať je to mokrá asfaltka v létě písnička a žluté ponorce,
- 35:14vědecký důkaz, čas peníze nebo ctnost.
- 35:18To všechno jsou úkoly nebo lépe příležitosti k přemýšlení.
- 35:23Nejen teď ve škole a při přednáškách.
- 35:26Ale hlavně potom a úkolem filozofie je udržovat toto
- 35:29povědomí, že všude kolem nás je plno podivuhodných a úžasných
- 35:34věcí, které volají po tom, aby se nad nimi konečně někdo
- 35:37zamyslel. Proč by to měl udělat ze 2
- 35:41důvodů? Předně se může stát, že na něco
- 35:44přijde a něco vymyslí, objeví, vytvoří vynález vědecké dílo,
- 35:50báseň. A nebo se jen naučí žít mezi
- 35:52tajemstvími, která nejsou nijak tajemná.
- 35:55A to jest nepřístupná, zašifrovaná a záhadná.
- 35:59Za to však hluboká a živá člověk, který na ně úplně
- 36:03zapomene, ztrácí nejdřív hloubku a nakonec své lidství filozofie
- 36:09by tu měla být kvůli tomu, abychom nezapomněli a
- 36:12neztratili, abychom nepřestali být lidmi.
- 36:16Je tu ještě 1 úkol, ale to už dál číst nebudu.
- 36:19To si dohledáte? Ve vašich knihovnách jistě sami.
- 36:23Mě by zajímalo, když se bavíme o.
- 36:25Filozofovi janu sokolovi v roce 2026 se vším, co k tomu se pojí,
- 36:29tak jak vnímáte ten filozofický odkaz a specifika filozofie v
- 36:35jeho podání, kdy on také často říkal, že úkolem filozofa je
- 36:39pečovat o ten jazyk, dávat pozor na ty pojmy a střežit je byl
- 36:44alergický na vymezení třeba postfaktická doba.
- 36:48Říkal to, že lidé lžou. To neznamená a zneužívají lži
- 36:54neznamená, že to otočíme a řekneme, ta doba je podfaktická
- 36:57a ne, je potřeba to nazývat pravými jmény.
- 37:01Tak Tomáš Halík přikyvuje, zajímalo by mě.
- 37:05Co, čím je nejvíc živý? Jan filozofian sokol v této
- 37:10době. Tak jan nebyl nějaký originální
- 37:13filozof, ale byl úžasný popularizátor a to slovo
- 37:20popularizátor tady vůbec není spojeno s nějakou banalizací.
- 37:24Jo, on měl fantastický dar vysvětlit i složité věci.
- 37:31Velmi jednoduše. A jako to slovo obyčejný, že on
- 37:35měl spoustu těch neobyčejných talentů, ale zároveň to byl
- 37:40obyčejný člověk, který objevoval tu krásu a hloubku obyčejných
- 37:45věcí. Jo, to myslím mě strašně.
- 37:48Tím je blízký chatlanovi a Karel čapkovi.
- 37:52Jo, to byly 2. Autoři, kteří pro mě mnoho
- 37:55znamenali AZ těch žijících, jsem tohleto objevoval v Honzovi
- 37:59sokolovi. Tu úctu k těm obyčejným věcem.
- 38:03Jo on říkal, a to měl ve vztahu k filozofii, ale IK náboženství
- 38:08říkal. Nejdůležitější je, když člověk
- 38:12má ten pocit žasnutí a vděčnosti jeho teorie náboženství začínala
- 38:20jako ty racionalisti, že říkali, že to náboženství se zrodilo ze
- 38:24strachu a oni si to představovali tak, že ten náš
- 38:28chlupatej prapředek šel tím přesvědčkovým hájem a teďka
- 38:32prásk nějakej. Nějakej hrom a on se strašně
- 38:36polekal a vymyslel si boha a říká, ale vono to mohlo tak
- 38:41nějak bejt, ale ještě důležitější je tam je to, že von
- 38:46pocítil tu ohromnou vděčnost, že to neprašdilo do něho.
- 38:53A von ten ten prvek, jako z něho se zrodilo ta víra.
- 38:56To náboženství byl spíš ten pocit tý vděčnosti.
- 39:00Já myslím, že i evolučně dává smysl.
- 39:03Zázračnost obyčejných věcí jo, tohleto myslím, že je takový
- 39:08opravdu šestratský, čapkovský a hluboce sokolovský, že on měl
- 39:13takový v tom vystupování oblečení ve všem skutečně jako
- 39:18obyčejný člověk a přitom sobě nese opravdu neobyčejnost, ale s
- 39:23ohromnou pokorou. A to to myslím, že že že byla
- 39:28taková specifika. Jo.
- 39:31Marek, když filozofové, tedy současní rozebírají dílo jana
- 39:35sokola, nevím, jestli je aktuálně seminář o janu sokolovi
- 39:39na na fakultě, taky je to třeba právě ten rozměr vděčnosti.
- 39:44Ten údiv nad tím, že jsme všichni dlužni už tím, že se
- 39:47narodíme a vyvstává z toho právě to další ta svoboda, ale je ta
- 39:52odpovědnost. A to.
- 39:55Jo, to si myslím, že pro něj byla úplně jako základní
- 39:58myšlenka. A projevovala se jak v jeho
- 40:02filozofii, ale tak ostatně v jeho v jeho životě v jeho osobní
- 40:07víře, v tom jeho pojetí a křesťanského života.
- 40:12Ale já se ještě vlastně mě napadlo, když jste říkal, že se,
- 40:15že dokázal, že měl ten dar vyjadřovat velmi složité věci,
- 40:20velmi jednoduše a srozumitelně, což je vlastně.
- 40:24Jeho charakteristika. Tak, když jsem nad tím
- 40:28přemýšlela, tak já v tom, čtu ještě 2 věci, jednak je to dar.
- 40:32Jednak je to jeho práce s jazykem.
- 40:36S na který na který byl vlastně taky rád a vděčný ten vždycky,
- 40:42když vyjmenovával to, za co má být člověk vděčný, tak máteština
- 40:46tam vždycky stála. A pak si myslím, že v něm zůstal
- 40:50pořád ten zlatník, ten řemeslník a obdivovala jsem i jeho
- 40:55preciznost, kterou projevoval. Nejdřív jako v tom řemesle tak
- 40:59IV tom v té práci se slovy AS myšlenkami a to si myslím, že i
- 41:04přispívalo k té jednoduchosti srozumitelnosti, ale v posledku
- 41:09i přesvědčivosti toho, co říkal. Co slovo to prstýnek.
- 41:13No tak nějak a myslím si, že je ale.
- 41:18Spousta samozřejmě. Témat motivů, které je potřeba
- 41:24rozvíjet a kde byl vlastně originální nebo spíš?
- 41:27Ukázal to, co už zapomínáme. Jo a tam si myslím, že je na co
- 41:33navazovat a je to hodně aktuální.
- 41:35Jo třeba jeho pojetí svobody práva jo, to si myslím, že ty
- 41:42jeho jednoduchý, jednoduchý vyjádření, jednoduchý formulky,
- 41:47jakože svoboda je ten prostor mezi tím.
- 41:52Mohu AS mým a teďka, to je vlastně hrozně silný a nad tím.
- 41:57Myslím, že je potřeba přemýšlet stejně tak, jako když dojde k
- 42:01nějakému takovému jako průzračně jasnému vyjádření stran, práva
- 42:07společnosti a tak dále. On často šel proti nějaké třeba
- 42:11více rozšířené stereotypní představě, že svoboda tedy není
- 42:16jenom svoboda od něčeho, a to bourání překážek, ale svoboda
- 42:20jako hra definovaná těmi pravidly, což může znít pro
- 42:24někoho paradoxně, že? To dává smysl, až když je to
- 42:28vymezené. Přesně no a nebo II.
- 42:32Když třeba citoval ono opravdu nebyl ten typ filozofa, který by
- 42:36se vyžíval. Na historii filozofie, který by
- 42:39jako žáky studenty jako zkoušel z toho, co řekl ten AA onen, ale
- 42:46byl schopen vystihnout a vybrat zase něco hrozně jednoduchého,
- 42:50silného, jako třeba když opakoval to aristotelovo, že
- 42:56spravedlnost je dobro těch 2. Jo to si myslím taky, že je tak
- 43:02jako kumšt vytáhnout z tý etiky nekomachovi, kterou teda jako ty
- 43:08studenti čtou tu větu, která si myslím, že že stojí za za
- 43:13promyšlení a je strašně aktuální.
- 43:15A tohle otočení měl třeba IU lidských práv ne přesně tak to
- 43:19právo není jako mě jako individuál, to znamená tu
- 43:22odpovědnost vůči všem vůči všemají to právo.
- 43:25Vojta. Jenom říká právo na život, to se
- 43:31nemyslí na můj to se myslí na tvůj, to znamená právo na život.
- 43:37Je pro mě moje povinnost. A je pro vás třeba v tomto
- 43:41kontextu překvapivé? Kam vlastně on v tom svém díle
- 43:46dospěl? Kdy tedy, když pomitu skvělou
- 43:49knihu? Rozhovorů s panem beránkem tak
- 43:52to jeho poslední knihou byla etika život a instituce.
- 43:57Kde se teda věnuje právě antropologii institucí?
- 44:01On někdy připomíná myslím pola rického v téhle souvislosti, že
- 44:07ten cíl je teda teď, jak to je dobrý život a spravedlné
- 44:10instituce. Kdyžtak mě opravte tak, jak
- 44:13vnímáte ten? Že dospěl vlastně k hájení toho
- 44:17státu a institucí a filozofickým rozjímáním právě nad nad tím,
- 44:23jak jsme všichni pod vlivem nějakých takovýchto celků.
- 44:26Ale vlastně se to příliš často netematizuje.
- 44:30Jako pro něj to bylo, pro něj to byla zásadní věc.
- 44:34Přece že jo, to je já. Když jsem přemejšlel a bavili
- 44:38jsme se vo tom to z tý revoluce v tom roce 89 z kraje 90 zbyde
- 44:43jo, tak. Vyšlo, že zbydou jenom 2 věci to
- 44:48totiž vzpomínky a instituce, pokud nejsou ty instituce a
- 44:53nebudou fungovat, tak vlastně ta společnost.
- 44:56Nemůže fungovat, jo, protože jako on upozorňoval Honza velmi
- 45:03silně na to, že člověk vlastně bez těch druhejch lidí vůbec
- 45:09nemůže fungovat. Jako že tady ta vzájemnost, jo,
- 45:13to znamená, líbí se mi to jako, ale už to obrat od alentový,
- 45:19prostě na to, abych moh vlastně. Bejt a myslet na to nejdřív jsem
- 45:24se musel narodit. Jo a narodil jsem se do peřinky,
- 45:29říká ten Honza do kultury, do škol, který tady jsou.
- 45:34Vlastně je toho jazyka, jo, do toho, jak se ty věci dělají.
- 45:40Tomáš. On takovou tou svojí
- 45:43střízlivostí. Uklidňoval to, co v nás bylo v
- 45:48těch dramatických chvílích takovýho romantickýho jo on
- 45:52oproti to takovýmu tomu romantismu a patosu vždycky byl
- 45:56velice střízlivý jo a obhajoval ty věci, který jsme snadno
- 46:01přehlédli jako třeba ty instituce.
- 46:03On říká, dejte si bacha, tohle jsou důležitý věci.
- 46:06Jo, myslím, že to byla i docela dobrá, taková.
- 46:10Korektiva vůči Václavu Havlovi nějak tedy někdy jako některý
- 46:14věci podceňoval? On říká, ne, prostě ty ty ty
- 46:18instituce jsou důležité a pak no, a ty křesťani, kteří říkají
- 46:23politika, je špinavá věc. No ona je špinavá jako ta
- 46:27kuchyně. Jo, to je jako když jste, když
- 46:29jste v kuchyni pracuje, tak prostě ta kuchyň se zašpiní a
- 46:32pak se musí jako pořádně vyčistit.
- 46:35Jo AA. A ty peníze že jo další taková.
- 46:402 věc, o který jako lidi duchovně orientovaní, tak se na
- 46:45ně dívali a on víte, to je důležitá věc filozofická.
- 46:48To je velké filozofické téma, peníze a zacházení s penězi.
- 46:52Jo tak tyhlety prosté věci, který u jako mnohých romantiků
- 46:58revoluce, jako byly něco, co jako, čeho se se distancovali,
- 47:04jako jsou instituce, peníze, ekonomie.
- 47:08Tak on jako tohle to bral strašně vážně.
- 47:11Ano. Jeho vlastně myšlenka velmi
- 47:15vostrá je, že ty peníze jsou zhmotnělou důvěrou jo, jako to
- 47:22nadávání na tohle a je to vlastně trošku tak jako že je
- 47:26rozdíl. Jestli přijdete do toho
- 47:28pekařství z kalašnikovem a nebo s pětikorunou.
- 47:35Marie já. Jsem jenom k těm institucím si
- 47:38vzpomněla, že ten. Přechod vlastně od tý revoluční
- 47:43doby romantický slazený na charismatický osobnosti.
- 47:49Jak byl Václav Havel, že jan skokovou rozpoznal, že už byla,
- 47:53že už je doba přejít k tomu spolehnutí se na ty instituce a
- 48:00při té příležitosti jsem si vzpomněla na jeho kandidátskou
- 48:04řeč, když kandidoval na prezidenta.
- 48:07Na tom doporučuji k připomenu. Na tom to mě vlastně hodně
- 48:11postavený a byla to velká pravda.
- 48:15No bohužel s tím prezidentem nestává.
- 48:20To na to myslím strašně často, že jo, kdyby tenkrát a bylo to
- 48:25vo pár hlasů, kdyby. Ta velká křižovatka.
- 48:28Kdyby ten Honza se stal tím prezidentem, tak myslím, že ty
- 48:32naše moderní dějiny budou vypadat dost jinak.
- 48:35Jo, ne, protože by ten prezident měl takovou moc, ale že přitom a
- 48:39zvlášť u nás, že jo, kde je to pořád obklopeno tou vlastně
- 48:43císařskou a masarykovskou aureolou.
- 48:46Ten prezident je bran spíš jako nějaká.
- 48:49Morálně duchovní autorita než čistě jako 1.
- 48:52Úředník státu. Tak.
- 48:57Ten prezident tím svým vystupováním, jazykem, chováním,
- 49:01stylem života obrovsky poznamenává takovou takovýto
- 49:06morální kalima společnosti. Jo to vyzařování je a zvlášť u
- 49:10nás pořád to s tím bylo spojený, že jo?
- 49:12A kdyby tu svoji obyčejnost pro mě on byl ztělesněním
- 49:17demokracie, jo, jsou prostě určitá slova, při který si
- 49:21vybavím nějakého člověka. Jo, když se řekne víra, když se
- 49:24řekne naděje, když se řekne. Vzdělanost, tak vždycky si
- 49:29vybavím nějakého člověka. Když se řekne demokracie, tak si
- 49:32vybavím jana sokola, to je. To byl člověk, který byl opravdu
- 49:36takovým ztělesněním těch demokratických ctností.
- 49:40Právě v týhletý respektu k tomu obyčejnému občanovi k jeho
- 49:46faktickým potřebám? Jo, ne, nějaký krásný
- 49:50idealistický řeči, ale podívat se na to, co na čem skutečně
- 49:54stojí ten život a štěstí a naplnění naplnění lidí.
- 49:58Já to viděl velmi střízlivě. A kdyby tuhletu střízlivost jako
- 50:03vtělil, opravdu do toho do toho úřadu a tak já myslím, že by
- 50:07mnohé v té společnosti vypadalo dost jinak.
- 50:11Podívejte se, já bych jenom připomněl ta kampaň.
- 50:17Toho Honzy sokola vlastně bylo, tak byl to bast neuvěřitelnej,
- 50:22protože za ním přišla ta tříst koalice Špidla.
- 50:27Jestli by to jako nechtěl? Sociální demokraté a lidovci a
- 50:31unie svobody. Nedali mu vlastně žádnou
- 50:35podporu. On měl jenom 2 2 lidi, který mu
- 50:39prostě byli něco platný. Daniel hrázková, která tady je a
- 50:44ta byla pravá ruka a já jsem tedy s ním seděl.
- 50:47Byl jsem levá ruka a neumíte si představit, co to bylo, že ten
- 50:53Honza během vlastně 2 měsíců. U opravně jako tohle v podstatě
- 51:00z 0. Se dostal do pozice, že byl
- 51:06nezvolenej jenom proto, že tam byla ta sviňárna vod těch, který
- 51:12uměli ten hlas dát a nedali jako jo jo, to bylo takhle těsný jako
- 51:18jo. Na limonádní auto nic no prostě
- 51:22dostal. Dal mu strana KDU 20 000 jako.
- 51:28Kolega v redakci, který tehdy psal o těch volbách AV redakci
- 51:31respektu mi říkal, že koloval vtip, že prohrál kvůli tomu
- 51:35baretu, že to nebylo dostatečně prezidentské, tak myslím, že
- 51:41současnému prezidentovi bibaret jistě prošel teda.
- 51:45Ne, ne, ne, prosím vás. Bylo to skutečně tak, jako že
- 51:48ODS. Speciálně v tom parlamentu si z
- 51:52něj dělají srandu, nosili bárek a tak jo a tak dále.
- 51:55Ale to nebylo kvůli tomu baretu. Jo, to bylo prostě proto, že on
- 52:00byl najednou. On byl takovou normou, jako byl
- 52:06najednou tak neuplatitelnej, že to prostě nebylo přijatelný pro.
- 52:12Tak zároveň jan sako často připomínal to platónovské, že
- 52:17vládnout by měli. Ti, co to příliš nechtějí, to na
- 52:22něm trochu bylo vidět, že se nechá přemluvit do té funkce,
- 52:27ale možná to je právě ta. Může být ta slabina, že potom
- 52:32vyhrávají ti, co to opravdu chtějí a udělají proto naprosto
- 52:35vše a jdou i bez jdou přes určité normy hrany.
- 52:40Byli jsme u toho ne, není to tak.
- 52:44Já jsem ne ne jako bylo to, já jsem za ním, on byl děkanem.
- 52:49Měl kancelář svojí, začala ta kampaň a on měl ceduli děkan a
- 52:55já jsem tam seděl, jakože tam jsem si dovolenou, že bych mu
- 53:01dělal takovou poddrž tašku a teď tam chodili studenti nebo
- 53:06tenhle. A já mu říká, tak jsme se o tom
- 53:09bavili a já říkám, hele to nejde, to se musí sundat ta
- 53:12cedule a všecko to jako vypadnout.
- 53:15A Zdeněk pint pak říkal, no, já jsem nechtěl věřit a to je
- 53:19samozřejmě s 1 otázkou. Ten ho třeba velmi přemejšlel o
- 53:23tom, co co mu třeba nedošlo v tu chvíli a skutečně rapid střehem
- 53:30během 1 dne. Přestal bejt děkanem.
- 53:35A na fulltime job dělal prostě tu kampaň.
- 53:39Jako jo jako, ale bylo to s ním taky těžký.
- 53:42Když jsem mu řekl jediný, kdy na mě jako tak zvýšil hlas, nebo to
- 53:46když jsem říkal, hele, ale nemůžeš se takhle, když jseš
- 53:50kandidát, nemůžeš se takhle hrbit a musíš si dát nějaký,
- 53:54musíš si dát nějaký pořádný šaty, taky musíš se oblíknout a
- 53:58nesmíš se. Nemusím.
- 54:04Ale tomu jenom poznámku, to asi synové tady můžou dozvědět, co
- 54:10dalo práce ty boty, že jo na tu volbu, ale ty byly potom pěkný.
- 54:15Nebyly to ty na ty sucháče. Které nosily do taláru AA mohl.
- 54:22Na 2 stranu špatně pro republiku, ale dobře pro fakultu
- 54:27ne, to byla velká oslava. Když se tedy vrátil z hradu, aby
- 54:32se znovu ujal vedení. Je to zvláštní jako já.
- 54:36Ten ten večer si hodně pamatuji, celý den si pamatuji.
- 54:39Já jsem byla teda zoufalá, že jan sokol nebude naším
- 54:43prezidentem a přijela jsem na tu fakultu, kde byla taková podivná
- 54:47atmosféra. Jakýsi radosti jo nevím z čeho
- 54:51ale. Pak to na mě taky přešlo, prostě
- 54:54ta fakulta ho čekala, až přijede nebo přátelé.
- 54:59A možná ta fakulta si oddechla, protože se jí vrátil její děkan
- 55:04a ten, který posouval dál. Tak to jo, ale za mě je to teda
- 55:08veliká škoda. Určitě.
- 55:11Václave vzpomenete, jak jste to prožíval vy, že brácha
- 55:16pravděpodobně bude prezident? Prostě tak to tak šlo.
- 55:28Já jsem mu ani nepomáhal. Protože.
- 55:34Jsem to neuměl, logo jste nakreslil.
- 55:39Ale. Tak jako tady že jo Vojta nebo
- 55:42venca žák pomáháli že jo to to to byli takoví opravdu jako.
- 55:54Ale. Já jsem.
- 55:58Tak byl bych asi jako rád, kdyby byl prezident, ale jako to já
- 56:06jsem ještě, ale to už teď to není už.
- 56:09Č SL, chtěl jsem ještě zmínit, on z těch z těch rodinnejch
- 56:15kořenů. Měl strašně rád dědečka toho
- 56:20astronoma u dřeva. Který měl právě tuhletu
- 56:26vlastnost. Že.
- 56:30Že dovedl. Složitý věci říct jednoduše na
- 56:36tom si dával jako. A moje maminka, která byla,
- 56:43která chodila potom na tu kunsthistorii tak byla neměla
- 56:50ráda matematiku jako a ve škole měla hroznou známku.
- 56:58Byla humanitně zaměřená. Ale ale.
- 57:03Dědeček řekl, no to s tím. Co uděláme.
- 57:09Učili ji jako dlouho a ona měla pak už nějakou dvojku nebo něco.
- 57:17Velikej jako úspěch, takže. Dokonce dědeček potom byl.
- 57:26Vedl tu hvězdárnu na ondřejově a, ale přitom on byl jako
- 57:33konstruktér pro toho friče pro tu fabriku na ty přesný stroje,
- 57:42že? AA on on pořád něco, vymejšlel
- 57:46až do pozdního věku. Jeho syn inženýr.
- 57:54Na Barrandově a dědeček řekl, já musím k tomu frantíkovi zajít
- 58:01ještě s něčím jo prostě furt jako on to nedalo.
- 58:09A oni si z něj pak dělali tam srandu, protože on.
- 58:16Dělal takový, který ty přístroje.
- 58:19Je jako postavil na tom, co měl doma.
- 58:24Takže jestli snad je tam ještě v tom muzeu?
- 58:27Je tam nějaká ta ta dětská stolička, z který on udělal
- 58:34nějakej astronomickej přístroj? Ze stoličky ke hvězdám, to je
- 58:41krásný. To to jako brácha hodně.
- 58:44Tohle to s ním si rozuměl s tím dědečkem.
- 58:49A dědeček taky mu už jeli cos on byl.
- 58:53Dědeček byl teda jako původem matematik a potom potom ten
- 58:58astronom a byl takovej působil jako že jako mimo.
- 59:06Že prostě má něco mentálně něco jako.
- 59:11Řeší a to takže byl takový zamyšlený a.
- 59:18Ale byly v tom takový i 1 v ondřejově na procházce na 1.
- 59:26Von chodil oblečenej opravdu sako vestu jo všecko krásný ne
- 59:34to nebylo nějakej jako přes nějakýho předního stálo, no ale
- 59:38jako bylo to takový. Jako pěkný, vlastně a on.
- 59:45Jako a řekl, uděláme si Kotrba. A opravdu?
- 59:55Předvedl potom na hřišti. Kdyby byl Honza prezidentem, tak
- 1:00:00se vám změní i život. Jmenoval se nůž.
- 1:00:05Jak nám vypravoval ivan Havel? Vždycky, že se ho ptají a vy
- 1:00:09jste mladší bratr nebo starší. Bratr a Ivana říká, no já jsem
- 1:00:13mladší bratr, kdybych byl starší bára, tak jsem prezident.
- 1:00:23Tak než dám slovo publikum ještě nakustněme 1 téma, protože ZZ
- 1:00:28rodiny si odnesl jan sokol také svou víru.
- 1:00:34Vím, že on to sám tématizoval, že jako náctiletý se s tím taky
- 1:00:38nějak musel vypořádat, proměnit tu svoji víru z nějaké.
- 1:00:43Řekněme dětské na dospělejší formu, nějak se s tím sám s tím
- 1:00:48zápasil? Ale samozřejmě potom byl znám
- 1:00:52jako křesťanský intelektuál, jakkoliv si myslím, že někteří
- 1:00:55lidé, kteří ho znali třeba z jiných kontextů, to nemuseli ani
- 1:00:58úplně vědět, že je, že je věřící, že je katolík, tak
- 1:01:04václave mě by zajímalo, jestli byste k tomuto tématu ještě měl
- 1:01:08nějaké okénko do té rodinné situace.
- 1:01:11Jak to u vás vypadalo ve vztahu ke katolické víře?
- 1:01:16Měli. Takový zvláštní jako.
- 1:01:22Ten čas jsme prožívali jako všichni.
- 1:01:27A. Tam prostě bylo.
- 1:01:32Že já jsem byl asi ve 2. Třídě.
- 1:01:36Tam nás zavolali do do takový do tělocvičny a tam naše taková
- 1:01:43učitelka občanské výchovy. Já bych řekla, že to je hrozný,
- 1:01:48co se tady objevilo. V našem sousedství prostě
- 1:01:57zrádci, který nás chtěli povraždit a měli už připravený
- 1:02:03zbraně a chtěli. Nás všecky zahubit, ale naše
- 1:02:09jako orgány IV tom zamezily a já byl.
- 1:02:14Opatem opasek a. Ten ten jako s otcem, hodně se
- 1:02:26měli rádi a otec mu dělal občas nějaký něco navrhoval.
- 1:02:31A tak ne moc, ale něco jo a. No a potom najednou ten opasek
- 1:02:39nebyl a. Byl teda na těch.
- 1:02:44Já nevím 10 do 12 hodin. A podobně podobně i.
- 1:02:54Nižší, kterých bylo teda málo, ale pak byly na v nějakejch těch
- 1:03:01takových těch soustředěních. Králíka, nebo to byly takový?
- 1:03:13Jako určitě proti, že tam jako netloukli nebo něco takového.
- 1:03:19Ale byla to internace teda. Takže potom v téhle té době?
- 1:03:28Já jsem byl takovej prostě povolnej, takže jsem tam přišel
- 1:03:35do administrátor valter jedlička, kterej byl strašně
- 1:03:40hodnej a tak. A já jsem chodil tak
- 1:03:43ministrovat. Nakonec jsem udělal i
- 1:03:45kostelníka. A brácha brácha ten jako už si
- 1:03:51dal zpátečku jo to a naopak. Naopak se potom teda myslím,
- 1:04:00jako seznámil s Jiřím Němcem. AS celou tou rodinou AA to bylo
- 1:04:07pro něj, opravdu to bylo úplně jako novej novej impuls AAA tam
- 1:04:15všecky ty kecandy a tohle jo. Ale.
- 1:04:20My jsme vlastně spolu moc o těchto věcech nemluvili, ale.
- 1:04:28Já jsem, během let jsem někdy měl jako pocit, že vlastně.
- 1:04:36Já jsem taky pak už 6,5 hodin do kostela tak tak ale.
- 1:04:43Že že jsme vlastně, že si myslíme vlastně docela podobný
- 1:04:47věci, ale moc jsme o tom nemluvili.
- 1:04:52Ale máte to čtení z bible společné jako dílo.
- 1:04:55Je prostě ty obrázky, které jsou.
- 1:05:01Jsou někdy někdy lepší, někdy horší?
- 1:05:05Můžu doplnit z náboženské historie vaší rodiny, jak mě
- 1:05:09vyprávěl Honza že váš tatínek v pátek jezdil s monsionem
- 1:05:16cibulkou. To byl zase můj předchůdce u
- 1:05:18salvátora, kterej byl slavný konzistorik.
- 1:05:21A protože pátek byl půst, že jo, a to se nevztahovalo.
- 1:05:25Na poutníky takže jeli 3 stanice do?
- 1:05:31Roztok, nebo je tam nějaký restaurace si dali si dali v
- 1:05:35mocňor cibulka poručil kachnu. Elektríny sumus jsme poutníci
- 1:05:44pellegríny sumus, takže to je taky 1 typ katolicismus lidskou
- 1:05:50tvář. Ještě teda poslední otázka, ale
- 1:05:57jan sokol teda z pohledu toho jeho odkazu v tom křesťanském
- 1:06:02intelektuálním poli jako člověk, který se podílel na ekumanickém
- 1:06:06překladu bible, jeho 1 odborná kniha, za kterou vlastně začal
- 1:06:09sbírat ty akademické fríčky po revoluci je člověk a náboženství
- 1:06:13tak z vašeho pohledu z pohledu Tomáše Halíka.
- 1:06:18Co tam vyčnívá nebo co je nejvíc živé z toho?
- 1:06:21Jeho myšlenkového díla. Hlavně ten ekumenický rozměr
- 1:06:26toho křesťanství. Jo, já myslím, že že on a jiří
- 1:06:30Němec byli lidi, kteří. Jako nejvíc nasáli toho ducha 2
- 1:06:36tykánského koncilu jenom pochopili, jako že je to opravdu
- 1:06:41nějaká veliká změna a zejména ten ekumenický rozměr tam byl
- 1:06:45strašně živý. Potom pak přišli jako ty lidi až
- 1:06:51osmašedesátý. Nebo těsně před osmašedesátimi
- 1:06:55se jako byl zvěřina mádr a tak dále, který seděli, že jo
- 1:07:00dokonce 14 let a 16 let. A to bylo zajímavý, že zatímco
- 1:07:05tady jako spoustu těm kněžím vlastně ten 2.
- 1:07:09Vatikánský konci a ta reforma moc nedošla, protože neměli
- 1:07:13možnost studovat ty autory, který byly takový ten
- 1:07:18intelektuální backround toho colu tý reformy.
- 1:07:21Takže když jsem přišla ta reforma, tak tady byla velice
- 1:07:25povrchní, vlastně obrátíme oltář jako čelem klidu AA nahradíme
- 1:07:31češtinu latinou, ale ten duch vlastně zůstal ten klerikální a
- 1:07:37paradoxně nejvíc tomu porozuměli lidi, který byli nejvíc
- 1:07:43izolovaní. To byli lidi v tom kriminále.
- 1:07:46Který tam poznali takový ten spontánní ekminismus.
- 1:07:49Jo tam byly prostě s těma evangelíkama, tam byly s těma
- 1:07:52masarykovci, že jo tam byli IS těma reformníma komunisty, kteří
- 1:07:56se taky ocitli v tom kriminálu a tam oni se naučili opravdu ten
- 1:08:01ekmenismus a tam říkali, jako jestli 1 ta církev bude
- 1:08:05svobodná, tak musí být jiná, musí být otevřená, musí být s
- 1:08:10chudými, musí se zbavit prostě toho.
- 1:08:14Klerikálního triumfalismu tý 1 republiky to.
- 1:08:19Si pamatuju, jak mě vyprávěl tam myslím byl další takový velmi
- 1:08:23milý člověk v tomhle tom okruhu Jaroslav vrbenský, že když seděl
- 1:08:27tam s nějakým světícím biskupem z Olomouce, tak mu přinesli tam
- 1:08:33drali peří a tady máte ten materiál excelence a že a ten a
- 1:08:38neříkej mi excelence a říkám, a jak vám mám říkat excelence,
- 1:08:42říkej mi bratře. Jo a já jsem potom potom.
- 1:08:47Po revoluci. Říkal vlastně teďka je strašně
- 1:08:50důležité, abysme od těch bratří jsme se nešli nazpátek těm
- 1:08:53excelencím jo a myslím si, že Honza sokol a jiří Němec byli ty
- 1:08:57lidi, který ukazovali opravdu takovou jinou tvář křesťanství,
- 1:09:01než kterou lidi znali z těch karikatura a ferkuráta katce a
- 1:09:07tak dále. Jo, a to AS obrovskou s
- 1:09:10obrovskou pílí s obrovskou poctivostí.
- 1:09:14S tím fantastickým jazykovým vybavením.
- 1:09:17AS tím citem pro ty klíčové autory jo, jak potom by dali
- 1:09:23vlastně spolu? Že jo, takový ten sborník
- 1:09:26křesťanství dnes do dneška, jako to dávám studentům, protože tam
- 1:09:31oni vystihli, že v tom kratičkém období po 68. 69 a ta ta hlavní
- 1:09:38cenzura přišla až tak 72. Jo, tak ty nejlepší knížky
- 1:09:42paradoxně vycházely. V tom počátku těch 70 let a oni
- 1:09:47využili tuhle tu dobu. Že vlastně zplodili ve velice
- 1:09:51krátký době překlady AAZ toho jsme žili vlastně potom celou tu
- 1:09:56normalizaci objevili pro nás já rade scharden a řadu prostě těch
- 1:10:01autorů carl ranera. My jsme nikdy se k tomu
- 1:10:03nedostali, kdyby nebylo překladu Honzy AAA Jirky Němce a zároveň
- 1:10:10ten ten obrovskej cit pro tu pro tu moderní kulturu.
- 1:10:15VA Janovi jsem oceňoval taky to. Víš, že měl vlastně strašně v
- 1:10:21pořádku i ten osobní a rodinný život?
- 1:10:24Jo, přece jenom. V řadě jejich disidentů jako to
- 1:10:29poznamenalo prostě jejich manželství, rodinnej život a tak
- 1:10:33dále. Jo, nejde o to to nějakým
- 1:10:35způsobem soudit, ale prostě často v těch turbulencích toho
- 1:10:40dosáhl. U jana ne jo, jan byl ten
- 1:10:43člověk, myslím. Držící opravdu tu velikou
- 1:10:47věrnost. Rodinu a tak dále, no to jsem si
- 1:10:51na něj taky vážil. Ano no a mravu morálce etice se
- 1:10:54nepřemýšlel dost a teď už tedy prostor pro vás pro vaše dotazy
- 1:10:59připomínky. Vzpomínky dobrý den, já moc
- 1:11:03děkuju za tu. Přednášku, teď jsem nervózní,
- 1:11:05tak nevím, jestli to dobře zformuluju.
- 1:11:07Já mám takový dvojdotaz zaprvé. Jen sokol byl dlouho, teda
- 1:11:10pedagog, tak co pro něj bylo jako tím gró toho vzdělání a
- 1:11:15zadruhé, co těm studentům? Co.
- 1:11:17Bylo to nejdůležitější, co jim vlastně chtěl předat?
- 1:11:20Tou výukou. Děkuji tak, kdo se chce zhostit
- 1:11:23reipetová? Tak asi je to na mě.
- 1:11:26Otázka je těžká. Myslím si, že rozhodně to nebylo
- 1:11:30předávání vědomostí jako znalostí faktů.
- 1:11:37Ale. V posledku nějak udělat člověka
- 1:11:42lepším? Ne?
- 1:11:43Tak k tomu nějak to vzdělání. By mělo směřovat a já se u jana
- 1:11:51sokola hrozně vždycky vážila, a to už jsem tady říkala.
- 1:11:57Ta jeho jako přesvědčivosti, a to nejenom pokud jde teda o tu
- 1:12:00výuku, ale třeba o tu víru, o který jsme se tady bavili.
- 1:12:03Jo, takový to to osobní ručení. To, že když něco vo něčem
- 1:12:10vykládá nějaký filozofický téma, tak ho má prožitý, promyšlený,
- 1:12:15prožitý a nějak za tím stojí, ručí.
- 1:12:19Zatímco říká svojí svojí osobou svojí svým životem.
- 1:12:24Šno mu taky hodně o tu schopnost myslet.
- 1:12:27On mě inspiroval k jedný zásadně, který jsem vždycky
- 1:12:30říkal studentům, víte, jako mě tak nezajímá při tý zkoušce, že
- 1:12:37mě vychrlíte jako to, co jste naučila, zapamatoval jo, já
- 1:12:42strašně oceňuju, když vy to nevíte, ale jste schopen si to
- 1:12:46vymyslet. A jako tam se ukáže ten skutečný
- 1:12:51talent toho studenta. Ne v tom, že on mi to odříká,
- 1:12:54tak si to zapamatoval. On to vlastně neví, ale na tu
- 1:12:58otázku si to dokáže vymyslet tu správnou odpověď.
- 1:13:02Dobrý večer, já bych chtěla k tomu říct velice krátce, že jsem
- 1:13:06u něj byla na zkoušce AI, když jste o tom začali mluvit, tak
- 1:13:09jsem si vybavila, že to byla teda 1 z mála zkoušek, z které
- 1:13:12jsem odešla s pocitem, že jsem, že jako když to nevím, tak to
- 1:13:18vymyslím. Prostě on dal člověku pocit, že
- 1:13:20je chytrý a to teda z většiny zkoušek.
- 1:13:22Člověk odcházel s pocitem, že ti pedagogové často jako mají
- 1:13:27takovou. Tu nemoc, já jsem taky pedagog
- 1:13:29teda. Že dávají najevo, co všechno
- 1:13:32jsme nevěděli a on byl přesný opak, děkuju mu.
- 1:13:37Strašnější zkoušející byl Patočka.
- 1:13:41To si pamatuju, že tenkrát toho se všichni báli a já jsem se
- 1:13:45gentlemanství nabídl jedný studentce, že budu místo ní k
- 1:13:49tomu patočkovi a tam bylo to, že on nám vždycky udělal přednášku.
- 1:13:54Jo Patočka začal nám přednášet a každej by úplně fascinován tím,
- 1:13:58že teďka velký Patočka tady před ním k němu jedinému dělá tu
- 1:14:02přednášku, ale on v 1 takovým okamžiku vždycky přepnete.
- 1:14:06No, no jako my jsme měli pokračovat jako v tom.
- 1:14:11No no. Každej byl úplně úplně skenělej
- 1:14:16z toho, že jo, takže to byli, to bylo těžký.
- 1:14:19Takže jan sokol nebyl takhle po svém tchánovi?
- 1:14:24Honzovi se líbila, věděl jsem o něm o takovou příhodě, že 1.
- 1:14:29Starší profesor říká, no tak jsem ji zkoušel.
- 1:14:37No nevěděla nic, tak jsem se jí zeptal na heidegra.
- 1:14:40Ona říká, že to v životě neslyšela a.
- 1:14:47Říká ten tak jsem jí musel dát trojku.
- 1:15:02Já jsem se chtěla podělit o 1 zkušenost.
- 1:15:08Která ukazuje, jak aplikoval v životě ty své cíle.
- 1:15:14On mi volal, než byl ministrem školství.
- 1:15:19Jestli bych ho doprovodila a dělala mu tiskovou tajemnici?
- 1:15:23Což mě bylo velkou, ctí být takhle oslovena, takže jsem
- 1:15:28odešla z nějaké radnice. A když jsem přišla k němu do
- 1:15:33pracovny, tak říkal danielo. Nebudeme tady chytat zloděje.
- 1:15:41Jdeme prosadit nový školskej zákon.
- 1:15:44Musíme to zlobovat a jemu se to prostě za ten půl roku podařilo.
- 1:15:50Díky právě jak uměl vyjednávat. Se všema poslancema že si řekl,
- 1:15:57že prostě ty hlasy sežene tak i tenhleten rozměr se mi zdálo, že
- 1:16:03je důležitý doplnit. Ano ty jsi se dotkla 2 jeho
- 1:16:10vlastně on byl a to slovo je adekvátní.
- 1:16:14On byl génius, personální inteligence, ale on byl génius
- 1:16:19interpersonální inteligence. To už se ukázalo, když byl v
- 1:16:24parlamentu VO 1. Jako volbách a vlastně jeho
- 1:16:29schopnost vlastně najít. To společný tak jakože člověk
- 1:16:36neměl pocit, protože jako. Si zavdal, nebo že něco ztratil?
- 1:16:40Byla naprosto výjimečná. Já bych se chtěl zeptat čistě
- 1:16:44náhodou jsem se dověděl, že jan pracoval na tématech pro
- 1:16:49wikipedii. A to je velmi záslužná práce,
- 1:16:53úžasná a dověděl jsem se to čistě náhodou, i když jsme se
- 1:16:59jako znali dobře, ale pak už po převratu jsme se tolik nevídali.
- 1:17:05Jestli o tom něco víte bližšího, co by mě velmi zajímalo.
- 1:17:12Byl to profilovaný wikipedista udělal 35. 1000 hesel.
- 1:17:19To ne to ne to bude tak 3,5 4000 ne plus potom. 35 1000 jako
- 1:17:26opravoval nebo jako dál? Jako že jo, já bych se založil
- 1:17:29já nevím jako těch 3,5 1000. A jako.
- 1:17:36Argumentoval tím, že když mu studenti začali jako říkat jako
- 1:17:40blbosti nějaký a ptal se, kde je kde, k nim přišli tak jako a
- 1:17:46řekli, že v tý wikipedii, tak se prostě tou wikipedií začal
- 1:17:51zabejvat jo čili, to je tohle a pak jako si i jako chválil to,
- 1:17:58že když už je jako třeba unavenej, takže to je senzační
- 1:18:02práce, protože večer může prostě vzít to heslo a to heslo prostě
- 1:18:06opravit, nebo? Nějaký doplnit a takhle jo, taky
- 1:18:10se podívejte i ty wikipedie s tím mu udělali naprosto senzační
- 1:18:14heslo, když dáte na wikipedie heslo jan sokol, tak takhle má
- 1:18:19vypadat jako na nejvyšší úrovni zpracovaný heslo jo, to je to,
- 1:18:25jak oni vlastně vyjádřili tu hlubokou poklonu?
- 1:18:31On byl taky tváří to programu senioři píší wikipedii a ta
- 1:18:34komunita si ho hodně považovala jako ve velkým zastáncem
- 1:18:38wikipedie. Ale tady ještě.
- 1:18:39Byla, chtěla jsem říct ještě 1 vzpomínku, aby zůstala prostě v
- 1:18:45našich hlavách. On byl potom působení na
- 1:18:49ministerstvu školství znova vlastně zvolen do poslanecké
- 1:18:53sněmovny. A přišel za ním Josef lux a
- 1:18:57říkal, hele, já to místo potřebuji.
- 1:19:01Pro pro Kalouska. A.
- 1:19:05On říká OKA prostě potřebuješ ho tam, takže rezignoval nebo
- 1:19:11prostě nevzal ten mandát. A mně říkal já tam nechci, to je
- 1:19:16takový hrozný skleník. Já já půjdu do tý školy, to je
- 1:19:20prostě větší smysl, kterej mi v tom životě dává ta fakulta
- 1:19:24humanitních studií. Potom jsme ho s Vojtou
- 1:19:28doprovázeli tou prezidentskou volbou.
- 1:19:32Což byla taková cesta fakt samý zrady a ty hlasy, který mu
- 1:19:38chyběly, to byly ty hlasy Kalouska.
- 1:19:43A jeho. Přátel, takže jenom.
- 1:19:49Tenhle ten příběh mi přijde do života takovej hodně symbolickej
- 1:19:53ta velikost těch lidí, kteří se obětují.
- 1:19:58A já to nedokončím, asi to taky domyslíte.
- 1:20:06Pardon, já mám s ale dojem, že von mu nechal místo na
- 1:20:09kandidátce, že nebyl zvolen, že nebyl zvolenej, ale že na
- 1:20:13kandidát ten lux potřeboval místo pro Kalouska.
- 1:20:16Ne vopravdu jako že ho zvolili a hledat.
- 1:20:22On ten bude působit příliš sebestředně.
- 1:20:24Jedná moje osobní vzpomínka s mojí bývalou přítelkyní Lucií
- 1:20:28severovou, která je shodou okolností taky sousedka jana
- 1:20:32sokola, tak jsme organizovali tenkrát tu studentskou
- 1:20:36demonstraci na hradě. Která byla v době právě jeho
- 1:20:39kandidatury a myslím, že dopadla velice hezky, sice nás tam bylo
- 1:20:43pár, ale byl tam třeba i panner a spoustu dalších milých lidí
- 1:20:47připomenu nějaké heslo poslance bedny sokola hoď do bedny a
- 1:20:50podobně a jako trošku taková temnější stránka věci jo ještě
- 1:20:56chci připomenout, že moje bývalá přítelkyně celá její rodina
- 1:20:59volila Václava Klause. Jo, to bylo zajímavý, ale její
- 1:21:02otec nám tam přivezl transparent jako na podporu prostě dcery na
- 1:21:05podporu souseda pana sokola. A ještě pak ta temnější stránka,
- 1:21:11že tenkrát bohužel jako část pravidelový žurnalistiky, která
- 1:21:14jako podporovala Klause, se dost tak jako nevybíravě i Klaus sám,
- 1:21:18že se tak jako nevybíravě prostě otřeli.
- 1:21:21Já si vzpomínám na jeho text, odborník na teologii, třeba jo,
- 1:21:26kterej mě nějak uvízl v hlavě, že to bylo opravdu taková ta
- 1:21:29přesně 1. Z těch přesně načasovaných
- 1:21:31klausovských jedovatostí mimozemšťan odborník na to a tak
- 1:21:36a. To bylo jako zajímavý.
- 1:21:38A bohužel ještě 1 hořkost takovou drobnou vzpomínám si
- 1:21:42nevyrovnaný účet. Trošku pan Pečinka tehdy měl
- 1:21:45takovou na naši adresu. Bylo to takový jako.
- 1:21:48Studenti dostali volno, aby šli podporovat jana sokola.
- 1:21:52Já myslím, že skoro nikdo z nás nebyl z fakulty humanitních
- 1:21:55studií jenom pro tu historickou paměť a bylo to takový legrační,
- 1:21:58tak jsme pak psali, tak pokud je tady pan Pečinka, tak bych ho
- 1:22:01rád pozval na drink, že bychom to společně zapili a zasmáli se
- 1:22:04tomu. Jenom prontext volba byla 2003.
- 1:22:07Prezidentská ministrem byl v tošenovského vládě úřednické 98.
- 1:22:11Myslím 7 8 ano. Jestli můžu mě teď jenom napadlo
- 1:22:16tady k té hořkosti AK těm steskům, které zazněly jo, tak
- 1:22:21mě napadá, kdyby tady ten Honza s náma seděl, tak by řekl,
- 1:22:24nechte toho, to už je pryč. A.
- 1:22:29Jednak uměl úžasně odpouštět, ale hlavně to byl člověk, kterej
- 1:22:33si nikdy nestěžoval a kterej mi nikdy nezůstával u toho špatnýho
- 1:22:37negativního AA rozhodně ten jeho vzkaz a poselství, který nám
- 1:22:43vlastně říkal, třeba na těch osmdesátich.
- 1:22:45Jestli si pamatujete? Tak v té jeho řeči zaznělo právě
- 1:22:50tohle, jako to to, jak jsi pořád stěžujeme a nadáváme tak tady
- 1:22:55teda by bylo na co, ale velmi často ani nemáme na co.
- 1:23:00Tak nechme toho to hubování k ničemu nevede a dává to takový
- 1:23:04ty 3 rady jo jako co co. Jak se toho zbavit ideální?
- 1:23:12Dívat se více z okna a méně na mediální zprávy na televizi.
- 1:23:17Zbavit se jestli si to dobře, pamatuji toho syndromu toho
- 1:23:21dítěte, který má všechno a bere to jako samozřejmé.
- 1:23:27A chce ještě víc a je frustrovaný z toho, že to nemá a
- 1:23:30pak to 3. Prostě buďte vděčný za to co je
- 1:23:34co máte a je to hrozně moc a je to všechno.
- 1:23:37Je to krásný, kým vlastně začínala ta moje vzpomínka na
- 1:23:40Honzu na to, že byl opravdu velmi pozorný na ty krásy světa
- 1:23:45a na to dobro, co co kolem sebe máme.
- 1:23:48Takže on by nás teďka určitě péroval za to, že že nemáme
- 1:23:53končit negativně a stěžovat si Vojta myslím něco.
- 1:23:59Chtěla jako to dítě, on on velmi.
- 1:24:04Velmi ostře. Viděl ten schodek v tom, že máš
- 1:24:10najednou na něco nárok? Jo, říká, co si o sobě vlastně
- 1:24:14myslíš? To je, to je takhle jinak jako
- 1:24:17on byl zvláštní, protože jsme spolu.
- 1:24:20Jezdili jsme sdělili vždycky jako cimru, tak on byl zvláštní
- 1:24:25i takovou věcí, že? Jako sám.
- 1:24:32On byl naprosto srozumitelnej a jednoznačnej.
- 1:24:37V tom jak fungoval jo? Tak jsme si povídali.
- 1:24:44Najedli jsme se koupili, jsme si vždycky chleba a máslo nebo
- 1:24:48nějakej sejr. Povídali jsme si několik hodin,
- 1:24:52pak jsme šli spát a on v tu vteřinu spal.
- 1:24:59Jo vždycky, já jsem se točil na kanapě jak ventilátor, jo?
- 1:25:05Tenhle jo prostě. On neměl spravedlivý, no no no
- 1:25:10on neměl jako. Jako podobně jako tyhle nevídaný
- 1:25:15sviňárny, jako u kterejch jsem prostě blízko.
- 1:25:18Byl tak on vůbec, jako že by se mu rozbušilo břicho, nebo měl
- 1:25:23nějaký tenhle vůbec, jako se nechtěl ani to, aby mu to někdo
- 1:25:28vyprávěl? No jo, prostě to šlo.
- 1:25:31To bylo pozoruhodný, jak on byl, jako jako on byl.
- 1:25:36Jaký je on piru prostě. Já mám takovou úplně z jiného,
- 1:25:41prostě Honza sokol byl člověk s velkým č.
- 1:25:44To bych řekla tak, jak si představovat lidi vypadaj AU pro
- 1:25:47mě osobně. Prožila jsem těch 29 let v tom
- 1:25:51hunsu Honza sokol, největší v řavě politický.
- 1:25:55Já jsem se hroutil a ze z osobních důvodů.
- 1:25:58A. Potřeboval jsem na balkoně
- 1:26:01udělat jakýsi nesmyslný květníky.
- 1:26:03Kdo myslíte, že by přijel pomoct?
- 1:26:06Honza sokol přijel a 2 hodiny tam se mnou stloukal nějaký
- 1:26:10nesmyslný, prostě, protože to byl.
- 1:26:12Člověk, to je všechno, děkuji. Taky tak.
- 1:26:17Ten náš čas stanovený na oficiální část.
- 1:26:19Tuhle debaty se pomalu vyčerpal. Debata probíhá tedy v knihovně
- 1:26:24Václava Havla, ale teď ještě bych se rád zeptal na tu
- 1:26:28knihovnu jana sokola, která se nějak rodí.
- 1:26:32Vím, že do toho projektu je zapojeno vícero vás a je to
- 1:26:35právě ta instituce, která může nějak dál rozvíjet odkaz a
- 1:26:39připomínat myšlenky hodnoty, které.
- 1:26:43Zastávaly. Tak Marie mohla byste k tomu?
- 1:26:47Tak já se toho ujmu II. Když Vojta je tady můj spolu
- 1:26:51spolu knihovník. My jsme jednak bych chtěla moc
- 1:26:55poděkovat knihovně Václava Havla, že s námi tady ten večer
- 1:26:59společně uspořádala knihovna jana sokola.
- 1:27:03Jak asi nahlédnete? Se inspirovala knihovnou Václava
- 1:27:08Havla. Bohužel to není, jak jsme říkali
- 1:27:11knihovna bývalého prezidenta, ale je to knihovna člověka.
- 1:27:16Jehož myšlenkový odkaz bychom chtěli připomínat spravovat AA
- 1:27:21nějak ne z dál vlastně ta myšlenka vznikla tím, že nám
- 1:27:24rodina věnovala opravdu knihovnu honzovu knihovnu, odbornou naší
- 1:27:29fakultě a my jsme si říkali, že možná by to chtělo ještě něco
- 1:27:34víc. Takže.
- 1:27:36Naším cílem je uspořádat taky trošku archiv jana sokola
- 1:27:41zpřístupnit jeho texty, jeho nahrávky.
- 1:27:45Takže pokud chcete a máte zájem, tak zkuste najít naše webové
- 1:27:50stránky, které jsou stále ještě ve výstavbě, ale už tam leccos
- 1:27:55najdete postupně tam kolegové umísťují Honzovi texty nahrávky
- 1:28:01jeho přednášek. Jsou tam, pokud šlo nahrané i
- 1:28:06nějaké debaty, které už naše knihovna pořádala.
- 1:28:11A pokud byste měli zájem a. Uvedli tam svou emailovou
- 1:28:17adresu. Tak vám budeme posílat
- 1:28:19upozornění na různé akce nepravidelné, které pořádáme,
- 1:28:24abyste nemuseli sledovat a proklikávat neustále stránky.
- 1:28:30To co bysme co máme v plánu, je jakási čítárna, protože.
- 1:28:34Pro, už to tady i zaznělo pro jana sokola.
- 1:28:37Celý ten okruh vlastně disidentů byly důležité ty semináře a
- 1:28:42společné četby. A myslím si, že se to i hodně
- 1:28:46propsalo do podoby naší fakulty. Kde?
- 1:28:51Ty důležité knihy, jak se to kdysi nazývalo, vlastně hráli
- 1:28:56zásadní roli. Někteří to asi znáte, a tak nám
- 1:29:00přišlo, že vlastně ta společná četba a společná četba něčeho co
- 1:29:04živí. Co je aktuální?
- 1:29:07Společný potkávání se nad tím textem je něco, co možná chybí.
- 1:29:14Máme v plánu je rozjet 1 takový společný seminář.
- 1:29:20Kdybyste tam mohli potom nějak zakomponovat taky takový ty
- 1:29:23výjezdy? To, že jezdil prostě po tom
- 1:29:27venkově, to bylo strašně důležité.
- 1:29:30Jak vznikla česká křesťanská akademie, tak ona všecky ty, ty
- 1:29:34ty skupiny, které máme rozeseté 60 v různých i malejch městech.
- 1:29:38A tak vždycky jel vlakem, že jo AA velice obětavě.
- 1:29:45Přednášel pro pár lidí naprosto v ne akademický.
- 1:29:49Oblasti ale prostě ctil ten ctil ten venkov a to prostředí jako
- 1:29:54mimopražský. To si myslím, že je něco, co je
- 1:29:57taky hrozně potřebný kulturně politicky.
- 1:30:02A že málokdo tohle to tohle to dělá, to je taky 1.
- 1:30:06Teda z jeho velikejch zásluh. Jako mě u toho teda napadlo.
- 1:30:10Jo, že by ho asi všichni znáte tu postavičku, která skutečně
- 1:30:14jako nejezdila autem, ale neustále po těch nádražích.
- 1:30:18S tou s tou aktovkou a když jsem se teď jsem si vzpomněla na 1.
- 1:30:24Rozhovor s jeho dcerou mařenku, zdravíme do Francie, tak ta
- 1:30:28říkala, když se tak roztrh pytel s tím pojmenováváním různých
- 1:30:33ulic a náměstí po janu sokolovi, tak mě by přišlo dobrý, kdyby po
- 1:30:38něm někde pojmenovali nádraží, tak jenom výzva, kdy by bylo
- 1:30:43někde volné nádraží, tak tak rozhodně.
- 1:30:46Myslím si, že je to super nápad. Opravdu na těch nádražích seděl
- 1:30:53rád a potom nám kreslil obrázky. Váš otec?
- 1:31:00Prosím otec. Otec jste říkal?
- 1:31:02Ano, nádherně on prostě to měl prohlédnutý, takže máme takovou
- 1:31:09kresbu, takový posunovací lokomotivy, kde jsou opravdu
- 1:31:14všechny táhla. A.
- 1:31:18Nádherný a potom samozřejmě veliká inspirace byly pohádky o
- 1:31:24mašinkách. Což byla 1 z našich zásadních
- 1:31:29dětskejch knih. A on, který teda ilustroval
- 1:31:34nádherně Kamil lhoták, ale otec nám to kreslil taky, protože mu
- 1:31:41to dělalo radost. A takže máme taky takový
- 1:31:45nádherný obrázek, jak vyjíždí z výtopny lokomotiva a je zřejmě
- 1:31:54pod plnou párou. A.
- 1:32:00ZZ kanceláře vybíhá. Nejvyšší pan železničář takhle
- 1:32:07drží. Ten den vácačku plácačku no a?
- 1:32:15Takový takže? Opravdu on byl úžasně?
- 1:32:20Otec byl opravdu strašně nadanej a uměl kreslit jak pánbůh, ale
- 1:32:28to vlastně se nesouvisí. No souvisí.
- 1:32:33A všechno se to. Slyší, když měl jako vás ne?
- 1:32:37Tak, že to opravdu bylo. Ještě kdykoli to někomu ukážu
- 1:32:43tak lidi jako žasnu. On táta potom toužil, že by
- 1:32:49nejhezčí bylo na starý kolena bejt v nějakým wechtterhousu.
- 1:32:53A protože chodil přes veleslavín, tak ten
- 1:32:56veleslavínskej vechterhaus se mu líbil vždycky.
- 1:32:59Takže to. Já jsem v jedný. 1 fázi, když
- 1:33:05nějak jsem. Neměli jsme se nějak v stavbách
- 1:33:10silnic a železnic rádi, tak mě vyhodili a já jsem chtěl nějaký
- 1:33:17jiný zaměstnání. AV 1 mě napadl veleslavínské
- 1:33:20mechterhause. Tak jsem tam šel, jenže oni mě
- 1:33:28pak na to neprokádrovali, protože jsem byl u drážního
- 1:33:32doktora a řekl. Že jsem alergik AA tohle a vůbec
- 1:33:40a prostě. Takže jsem nemohl, pak jsem se
- 1:33:45uchýlil pod znova do pod střechu staveb silnice železnic.
- 1:33:50Skončil jsem tam jako vrátný. Já jsem chtěl jenom poznamenat k
- 1:33:55tý knihovně. Jo ten Honza, když jsme se
- 1:33:59bavívali o tom, co je téma tý doby.
- 1:34:04Tak on jako říká prostě. Lidi se začnou ptát, až když jim
- 1:34:12začne bejt ouvej. Takže nemá moc smysl dopředu
- 1:34:17říkat. Na jako říkat nějaký odpovědi.
- 1:34:24Smysl má AV tom on byl jako doopravdy nenahraditelnej, že
- 1:34:28když je ti ouvej, tak já třeba tak nějak těch esej jak glos
- 1:34:34dluh života tak ty tam najdeš 1 co tam najdeš je přesnou vlastně
- 1:34:43artikulaci tý tvý otázky. Jo, takže ty jo jako což je to,
- 1:34:51to je víc než to. Jako že hledáš odpověď jako jo,
- 1:34:54ty se potřebuješ nejdřív. A to, že někde bude místo, kam
- 1:35:00se můžou ty lidi, až jim bude ouvej nebo někdo obrátit.
- 1:35:05To je vlastně ten smysl a. Myslím, že u tohoto bychom mohli
- 1:35:10zakončit toto připomenutí díla života jana sokola, jeho
- 1:35:14nedožitých devadesátin. Já moc děkuji vojtěchu
- 1:35:17sedláčkovi Václavu sokolovi, Tomáši halíkovi a Marii květové.
- 1:35:24A vám všem, co jste v hojném počtu přišli?
- 1:35:27Děkujeme, díky.