Latest / Týdeník Respekt / Jazyk se nejlíp naučíte přirozeně jako malé děti. Znalost řečí a akcentů pomáhá mazat předsudky
Transcript
- 0:01Angela Merkel v Praze v 1. Živovém rozhovoru v Česku pro
- 0:05respekt s Tomášem lindnerem. Jaká byla její 16 let trvající
- 0:09zkušenost v roli německé kancléřky?
- 0:11A jak se proměnila demokracie v Evropě?
- 0:14Dozvíte se 03-06 ve velkém sále lucerny vstupenky na goout cz.
- 0:19Rozhovor navazuje na autobiografii svoboda, kterou v
- 0:22českém překladu vydalo nakladatelství prach.
- 0:25Knihu můžete zakoupit i během večera.
- 0:29Dobrý večer, já jsem Klára zangas týdeníku respekt a vítám
- 0:34vás v prostorách muzea umění olomouc na festivalu populárně
- 0:38vědeckých filmů afo a vítám tady taky psycholingvistku z
- 0:43psychologického ústavu akademie věd č r Kateřinu chládkovou.
- 0:47Dobrý večer. Dobrý večer.
- 0:49Kateřina chládková se zabývá mimo jiné procesem osvojování
- 0:52jazyka, provádí behaviorální a neurovědecké experimenty s
- 0:57novorozenci kojenci ale IS dospělými AV.
- 1:00Následující zhruba hodině budeme se snažit moc nepřesáhnout.
- 1:05My se budeme bavit o tom, jak si osvojijeme mateřský jazyk, jak
- 1:09se učíme cizí jazyky, jaké všechny super schopnosti s sebou
- 1:12nese bilingvismus nebo jak spolu souvisí jazyk a stereotypy.
- 1:17Kateřino, co je nejdůležitější faktor, který rozhoduje o tom,
- 1:21jak dobře se dokážeme naučit cizí jazyk?
- 1:24Je to motivace, je to to, jak dlouho se ho učíme, v kolika
- 1:27letech začínáme, nebo je to úplně něco jiného?
- 1:30Tak oba tady tyhle faktory, co jste zmínila, motivace a věk.
- 1:36Se asi jako spoustě lidí zdají, že jsou ty hlavní faktory.
- 1:41A vlastně odborné literatuře a výzkumu se taky zmiňují jako ty
- 1:451 z hlavních faktorů. Motivace to znamená, jako proč
- 1:49se ten jazyk učíme, jestli se ho doopravdy chceme naučit a potom
- 1:54věk, jestli jsme mladí nebo starší a nebo ještě víc starší.
- 1:59Ta motivace bezesporu je ohromným faktorem podle
- 2:03vědeckých poznatků, ale věk to vypadá, že sám o sobě jako
- 2:07biologický věk vlastně až takovou velkou roli hrát nemusí.
- 2:13Možná vám to přijde jako neuvěřitelné.
- 2:16Ale co se ukazuje ve spoustě výzkumů, nebo co vlastně i
- 2:20taková? Naše hypotéza je, že proč se nám
- 2:24on se jako bezesporu se dospělým nový jazyk učí hůř než dětem a
- 2:28teďka spousta jakoby výzkumu říká, no to je, protože ti
- 2:31dospělí už jsou jako starší, už jsou za nějakým tím, senzitivním
- 2:34nebo kritickým obdobím pro naučení se jazyků a už se to
- 2:38prostě nedokážou takhle naučit. Ale co se ukazuje je, že vlastně
- 2:42s tím věkem souvisí ještě 1 faktor.
- 2:45Hor, který vlastně může být jakoby tím hlavním působitelem
- 2:49na to, jak dobře se nám učí jazyky, a to je to, jakým
- 2:51způsobem se je učíme. Jako děti se často jazyky učíme
- 2:55jinak než jako dospělý, nebo když jsme dospělí.
- 2:59A právě třeba okolo toho věku 6 let, který se často má za
- 3:02takovou tu jakoby kritickou hranici, kdy už se vlastně
- 3:05nemůžem naučit dokázat, mluvit jako rodilý mluvčí toho daného
- 3:09jazyka, tak to je i ten věk, kdy se nám vlastně mění přístup k
- 3:12tomu učení, když jsme jako ty malé děti do 6 let.
- 3:16Tak se ten jazyk učíme proto a tady zase jsme u té motivace.
- 3:20Učíme se ho proto, protože prostě chceme mluvit s těmi
- 3:23lidmi kolem nás, protože někdo, kdo s námi mluví tady tímhle
- 3:27jazykem, tak je pro nás nějak zajímavý, nebo s námi dělá
- 3:29zajímavé věci, takže prostě ten jazyk je naším komunikačním
- 3:33prostředkem pro tu danou aktivitu, nebo s tím daným
- 3:35člověkem a vůbec nad tím nepřemýšlíme, že se učíme ten
- 3:38jazyk, ale okolo toho věku 6 let, kdy kdy taky typicky jdeme
- 3:42do školy, tak už se prostě učíme, protože ten jazyk je
- 3:45předmět a. Musím se prostě naučit anglicky,
- 3:47tady se naučím prostě ty, takže ta motivace je zase jiná.
- 3:51A taky ten způsob toho učení už nejsem jakoby motivován tou
- 3:56sociální potřebou v tom jazyce interagovat, ale jsem motivován
- 4:01teda tím jet na výkon a podávat v tom jazyce nějaký výkon a umět
- 4:05ten jazyk pro ten jazyk samotný a taky se ho učím jinak.
- 4:09Často se od 6 let nebo nějak v té škole začínáme učit prostě
- 4:13seznamy slovíček, gramatická pravidla.
- 4:15Často čteme v tom jazyce, což nikdy nedělají ty malý děti.
- 4:19Takže vlastně s tím věkem souvisí ta metoda toho učení
- 4:22často i motivace a vlastně ten věk sám o sobě jako biologický
- 4:26věk není překážkou toho, aby my jsme se ten jazyk přirozeně
- 4:30vlastně jako děti dokázali naučit, ale překážkou toho je
- 4:33nějak naše hlava, že my v té hlavě máme od určitého věku daný
- 4:38nějaký potřeby nebo pravidla, jak se ten jazyk vlastně chci
- 4:41učit. A to nám to blokuje.
- 4:43By právě často mluvíte IV rozhovorech o tom, že jako děti
- 4:47se učíme hlavně tím poslechem tou nápodobou a potom, až se
- 4:52přidává vlastně ta gramatika. Až ve škole se učíme v tom
- 4:55jazyce psát, učíme se chápat ta gramatická pravidla.
- 5:00Proč jste vlastně ve školách v drtivé většině učíme ten jazyk z
- 5:04toho opačného konce o té gramatiky AO.
- 5:06Těch slovíček, když teda evidentně to nefunguje tak
- 5:09dobře, jako to se s tím jazykem seznámit a nějakým způsobem do
- 5:14něj. Přirozeně vplout.
- 5:16Proč se ho takhle učíme? Ono vlastně jakoby ty poznatky
- 5:20toho, že my bysme se dokázali naučit nějak tou přirozenou
- 5:23metodou i jako dospělý, jako není nic nového, to už se
- 5:26objevilo tady ty studie v 70. Letech.
- 5:30Přístup k učení se jazyků takhle jakoby přirozeně ne tou školskou
- 5:33metodou, ale vlastně jako velmi rychle VUSA, teda se tady ty
- 5:38studie dělaly velmi rychle. Se to nějak jakoby tady ta
- 5:41metoda upozadila. Taky z toho důvodu, že ten
- 5:46vzdělávací systém vlastně nevěděl, jak hodnotit ty děti a
- 5:50ty žáky a potažmo teda i ty dospělé potom, jak v tom jazyce
- 5:53jako hodnotit ten jejich pokrok? Takhle ta pří ta metoda, která
- 5:58se obyčejně využívá, jakože teda měřím, kolik slovíček se někdo
- 6:03dobře naučil, jak dokáže doplnit prostě koncovku do věty, tak to
- 6:07se strašně dobře jako kvantifikuje, hodnotí.
- 6:09Prostě máš tam 2 chyby, dostaneš dvojku.
- 6:12Ale vlastně učíme takhle jako lidi jenom zapamatovávat si
- 6:16pravidla a vyplňovat, vyplňovat písemky, ale neučí se ta jejich
- 6:21komunikační schopnost. Ono to jde hodnotit tu
- 6:22komunikační schopnost, nebo to porozumění.
- 6:25Ale nemáme proto jako nějak nastavený ty tabulky a pravidla
- 6:28a bylo by to jako chtělo by to víc kreativity a bylo by to míň
- 6:30objektivní asi taky no. Kdybych se teď rozhodla jako
- 6:34dospělá, že se naučím nějaký jazyk tou přirozenou metodou a
- 6:38nebo si oživím nějaký jazyk třeba ze školy, který jsem
- 6:42pozapomněla, tak co mám dělat vlastně?
- 6:44Mám si pouštět videa na youtube, nebo si zaklikat na instagramu
- 6:49nějaké profily, kde budu ten jazyk poslouchat?
- 6:53Mám poslouchat písničky. Všechno tady tohle, co jste
- 6:55řekla a bude úplně super. Poslouchat písničky.
- 7:00Poslou klidně koukat na nějaký videa.
- 7:02Který možná jsou jednodušší než videa, na který byste koukala
- 7:05normálně, takže nějaký dětský, který vás třeba nebudou iritovat
- 7:08tím obsahem zvládnete to jakoby po té obsahové stránce a budete
- 7:11prostě naposlouchávat si ten jazyk nakoukávat ty situace.
- 7:16Youtube videa taky super, nebo nějací prostě influenceři v tom
- 7:21cílovým jazyce, kteří postují kontent, co vás zajímá, protože
- 7:25už jako když se budete koukat na něco, co vás zajímá, tak jako
- 7:29máte z toho kontextu spoustu už slovní zásoby třeba.
- 7:32Nějaké mezinárodní dokážete jako pochopit, o čem to je, ale máte
- 7:36to v úplně novým jazyce, takže ze začátku třeba budete rozumět
- 7:395 procentům, z toho vlastně co už jako nějak znáte, když to
- 7:43budete nakoukávat znovu a znovu, tak vlastně postupně zjistíte,
- 7:46že rozumíte víc a víc je tam to jakoby audio.
- 7:48Ten zvuk máte k tomu i ten kontext té situace, vidíte to
- 7:52video a ideálně jakoby úplně nejlepší bude, aby se na to lidi
- 7:56nedívali. S titulky, protože vlastně ta
- 7:59psaná forma toho jazyka je něco, co nám strašně blokuje.
- 8:03Naši schopnost naladit si na ten zvuk.
- 8:05Abysme teda vnímali ten jazyk jako rodilý mluvčí a potom v něm
- 8:09i takhle mluvili IV něm takhle zněli, protože zase, když se
- 8:12podíváme na ty děti, tak děti se s psanou formou svého mateřského
- 8:17jazyka setkají, až umí úplně perfektně mluvit.
- 8:19Takže vlastně k té gramatice bychom se měli dostat také až ve
- 8:24chvíli, kdy budeme umět perfektně mluvit.
- 8:26Pokud se budeme držet té přirozené metody.
- 8:29Jakoby vysek té gramatice nebudete.
- 8:32Potřebovat dostávat nikdy. Pokud to s tou přirozenou
- 8:34metodou vydržíte dost dlouho, protože zase ve svým mateřským
- 8:40jazyce mluvíme, ale často nedokážeme vůbec jako říct, proč
- 8:43věci takhle říkáme, nebo proč, tak jsou spoustu toho nás
- 8:46naučili taky ve škole v češtině, což taky třeba není úplně jako
- 8:49užitečný třeťáky, prostě nutit učit se všechny pády a nevím, co
- 8:53ještě. Takže ve svém mateřské mě sice
- 8:56taky ty gramatický pravidla nemusíte umět expresně
- 8:58vysvětlit, ale umíte v nich mluvit?
- 9:00Samozřejmě, jako když je někdo dospělý, tak v určitém bodě už
- 9:03si přijde. Že to jako není dost, že by to
- 9:06prostě chtěl nějak chápat ten jazyk a znát prostě ty pravidla,
- 9:10co tam jakoby jsou pod tím povrchem tak jakože až to má
- 9:13dost naposlouchaný, nakoukaný umí rozumět, jestli komfortní,
- 9:17nějak jako v základním mluvení, tak asi jako si může tu
- 9:20gramatickou příručku otevřít a přečíst si o těch gramatických
- 9:23pravidlech. Vy jste zmiňovala takovou
- 9:25kritickou hranici 6 let, že po 6 letech věku už se nenaučím
- 9:30mluvit jako rodilý mluvčí. Proč to tak je a kam se kam se
- 9:34vytratí vlastně ta schopnost? Ono to tak není, ale některé
- 9:39studie tady tenhle věk jako udávaly ten hraniční proto,
- 9:42abychom se vůbec jako naučili. Někdy v životě znít jako rodilý
- 9:45mluvčí, že bysme měli začít učit ten jazyk, učit před 6 lety.
- 9:50No a my si myslíme tady s kolegou jonášem polívským, který
- 9:53se mnou dělá skoro všem tadyty výzkumy, že to je právě proto,
- 9:57že v 6 letech se člověk typicky začne učit číst a psát a nebo.
- 10:03Už jako je nějak zdatný čtenář a výzkumy ukazují, že vlastně
- 10:08jakmile my se naučíme číst a psát AS jazykem se setkáváme
- 10:11přes psanou formu, tak náš mozek už ten samotný zvuk toho jazyka
- 10:15zpracovává jinak, než když tu psanou formu nezná.
- 10:19Takže vlastně v těch studiích, který tady říkali, že těch 6 let
- 10:22je ten kritický věk, tam právě mohl být tady ten confaut?
- 10:25A asi velmi pravděpodobně byl, že 6 let není úplně jakoby
- 10:28biologicky kritický, ale je kritický v tom, že právě od 6
- 10:32let si ten jazyk bereme přes tu psanou formu.
- 10:35Takže my když to tak neuděláme a to jsme taky zjistili v našem
- 10:37výzkumu s dospělými, že když lidem nedáme tu psanou formu
- 10:41jazyka úplně nového jazyka, tak oni dokážou se na ten jeho zvuk
- 10:45naladit mnohem líp, velmi spolehlivě a líp, než když tu
- 10:49psanou formu mají. Takže a ani to ani nevěděli.
- 10:51Ti lidi, že se nalaďují na nový jazyk, takže my, když tu psanou
- 10:53formu nemáme, tak náš mozek stejně v jakémkoliv věku je
- 10:56schopný si ten zvuk vytáhnout. Vy se jako výzkumnice zaměřujete
- 11:01z velké části na to, jak si osvojují jazyk úplně malé děti.
- 11:06V čem je vlastně pro psycholingvistku a tohle
- 11:10vývojové období těch skutečně novorozenců a kojenců tak
- 11:14zajímavé? Co tam probíhá?
- 11:16No tak. To je vlastně období, kdy my si
- 11:20osvojujeme jazyk. Což je vlastně aspekt našeho
- 11:25života, který se jako projevuje úplně ve všech oblastech.
- 11:29Když si takhle jako představíte, co děláte bez jazyka, ať už
- 11:33mluveného nebo poslouchaného, nebo přemýšlení.
- 11:36Tak vlastně ten jazyk je úplně ve všech ve všem našem jako žití
- 11:41ve věku většině procentě dne i noci.
- 11:43Ten jazyk máme a tady tenhle kojeneckej věk u novorozenců a
- 11:47kojenců, to je ten začátek toho nabývání toho jazyka, takže my
- 11:51vlastně potřebujeme zjistit, co nás dělá tím člověkem tím
- 11:54jazykovým člověkem a jak se to stane, že mi ten jazyk získáme.
- 11:59Samozřejmě jako na to existuje už spoustu výzkumů na to, jak si
- 12:02malé děti osvojují jazyky, ale úplně Drtina.
- 12:05Drtivá většina z nich jsou na angličtinu.
- 12:10Ten výzkum osvojování jazyka existuje asi od 70.
- 12:12Let minulého století. Spoustu věcí se zjistilo o
- 12:15angličtině a dlouho se mělo za to, že to takhle prostě je, že
- 12:19takhle si děti osvojují jazyky a je to jenom jako pár let zpátky.
- 12:23Kdy si vědci začali uvědomovat kupodivu, že angličtina jako
- 12:27není ten jediný jazyk, i když je to jako nerozšířenější jazyk na
- 12:30světě a že bysme měli pochopit, protože jazyky se liší strašně
- 12:34moc. Jazyky jsou strašně jako různé
- 12:36na různých rovinách. A že bysme měli abysme pochopili
- 12:40to, jak si člověk vlastně jak nabije člověk ten jazyk, tak
- 12:43bysme to měli poznat jakoby z různých jazyků, tak jako
- 12:45existují výzkumy na němčině, na holanštině, na francouzštině,
- 12:48ale zase to je prostě indoevropská v jazyku strašně
- 12:51omezená. Takže mě třeba konkrétně zajímá,
- 12:55jak si český děti osvojují jazyk a už tím, jako že se od
- 13:00odklonilo od té angličtiny a začli se zkoumat dřív jako jiné
- 13:03děti, tak nejdřív na angličtině se myslelo, že.
- 13:07Zhruba do tří let dětem trvá, než se správně naučí anglické
- 13:10koncovky, jako že to se kdy se dává nakonec tak buď ve 3.
- 13:14Osobě jednotného čísla a nebo když je to jako množné číslo
- 13:19podstatné jméno. Tak se jako mělo za to, že to je
- 13:23zhruba ve 3 letech, kdy děti si osvojí takhle jakoby
- 13:25morfologický znaky jazyka. No a jak ses začal ale
- 13:30angličtina jako morfologicky docela chudá, to znamená, že je
- 13:32v angličtině máte fakt jenom málo koncovek asi jako 1 z mála
- 13:36z nich, která se používá. No a tím, že se třeba dělal
- 13:39výzkumná italských dětech, kde italština je mnohem bohatší na
- 13:42ty koncovky, tak se zjistilo, že je italský děti už v 18.
- 13:46Měsících jako dobře vědí, kam patří jaká koncovka tím, že mají
- 13:50jakoby tu koncovkovou gramatiku tu morfologii bohatší a jsou tím
- 13:55víc obklopený, tak si to jako rychlejš osvojí než ty anglický
- 13:57děti vlastně o polovinu času dřív než ty anglický děti a
- 14:01taky, protože tam jsou ty koncovky pravidelnější než těch
- 14:03pár koncovek v angličtině, takže jako ty poznatky z každého
- 14:06dalšího jazyka. Pomůžou líp pochopit, jak si
- 14:09člověk ten jazyk osvuje a na češtinu konkrétně my už jsme
- 14:12taky zjistili spoustu věcí, která je vlastně jinak, než se
- 14:15doposud myslelo. A to zase.
- 14:17Čeština je stejný jako ty. Ten typičtějších jazyků.
- 14:20Potom máme samozřejmě jazyky domorodý, jako o kterých toho
- 14:23víme strašně málo třeba v jižní, v jižní Americe nebo africké
- 14:27jazyky, a tam teďka už taky začíná výzkum, což je strašně
- 14:29super, aby jsme vlastně to, co dělá člověka člověkem,
- 14:33pochopili. Na co jste?
- 14:34Přišli, jaká specifika má čeština?
- 14:37No tak, čeština je třeba jako specifická tím, že ve srovnání
- 14:42třeba s angličtinou nebo s ruštinou zní jakoby moc neměla
- 14:46rytmus ona samozřejmě má, jakože všechny jazyky mají nějaký
- 14:50rytmus, ale čeština ho má jako míň vyznačený nebo třeba než
- 14:53italština v italštině dokážete jako hodně dobře jako
- 14:56vytleskávat takový to střídání slabik v češtině zas tak moc ne
- 15:00ve srovnání s italštinou. No a.
- 15:04Byly takový teorie, že při narození miminka.
- 15:06Dokážou rozlišit jazyky, který jsou od sebe jako rytmicky hodně
- 15:09rozdílný a jiný jazyky. Ne, no a my jsme vzali jakoby tu
- 15:13nerytmickou češtinu. Udělali jsme z ní jakoby trošku
- 15:17jako jiný dialekt češtiny, taky nerytmický, ale trošku jinak a
- 15:21zjistili jsme, že nejenom kojenci od 4 měsíců dokážou tady
- 15:24tyhle 2 nerytmický češtiny od sebe rozlišit, ale dokonce už i
- 15:28český miminka při narození tady tohle rozlišují, takže jsme
- 15:31vlastně zjistili, že hned při narození děti dokážou rozlišit
- 15:35jakýkoliv malinký rozdíly. A nemusí to být prostě
- 15:38angličtina versus italština, které jsou prostě rytmicky
- 15:41hrozně od sebe odlišné. To jako takové možná to zní jako
- 15:44taková blbost, ale třeba pro ty jazykový teorie je tady tohle si
- 15:47myslím teda jako velký průlom. No vy zkoumáte také bylingvismus
- 15:53a momentálně se věnujete tomu, zda by mohl zmírňovat příznaky
- 15:58dyslexie, tedy poruchy čtení, z čeho vzešla ta hypotéza, že by
- 16:03to tak mohlo být? Já si myslím, že to je totiž
- 16:05taková. Spojitost, která by člověka
- 16:07úplně nenapadla. Mě to taky nenapadlo, to je
- 16:10tady. Tohle je projekt.
- 16:11Můj doktorandský Kateřiny kynšlové, mojí kolegyně
- 16:14kateřinky kynčové, která dělá doktora tady na tohle téma
- 16:16dostala na to i letos grant univerzity Karlovy.
- 16:19Takže víc lidí si asi myslí, že to je užitečný.
- 16:21No a já bych jenom řekla, jakože proč bylingvismus a proč
- 16:24dyslexie tady ta anketa, co jste dělala na začátku?
- 16:29Jsme vlastně viděli, že tady není ani 1 monolingní člověk.
- 16:32Pokud to teda nebyl někdo, kdo se styděl přihlásit klidně, jako
- 16:35není za co stydět. Ale vlastně tady tohle ten
- 16:38výsledek té ankety a většina byla bilingvní nebo trilingvní.
- 16:42A tady tenhle výsledek té ankety tady je vlastně dobře, kopíruje
- 16:46ten stav světa. My často přemýšlíme, jakoby o
- 16:50bilingvismu, jako o něčem jako výjimečném lingvisti o tom taky
- 16:55tak dlouho přemýšleli, ale bilingvismus je jako ta norma
- 16:58nebo multilingvismus je ta norma než oproti tomu monolingvismu na
- 17:03světě je prostě mnohem větší procento lidí, kteří znají víc
- 17:05jazyků než 1. Ale zase jako takovej paradox
- 17:10toho lingvistického výzkumu je, že často se právě jakoby ta
- 17:14norma berou ty jednojazyčný děti.
- 17:18Nebo jednojazyční lidi, takže, což jako dává smysl na 1.
- 17:21Stranu, protože chceme vyzkoumat, pardon.
- 17:23A že vám do toho vstoupím? Není to české specifikum, že
- 17:26bereme, že to bereme jako. No je to vlastně jakoby napříč
- 17:30světem jako v lingvistickým výzkumu, že takhle jako my
- 17:33chceme samozřejmě vědět, jak se osvojem konkrétní jazyk, takže
- 17:36často se vezme jako mononní skupina.
- 17:39Někoho třeba anglických mluvčích nebo německých mluvčích nebo
- 17:42italských mluvčích, ale teďka zase už jako se to posouvá dál.
- 17:46A ten monolingvismus se přestává dávat takhle na ten peedestal
- 17:51AI, když se zkoumá osvojování jazyka, tak si vezmou klidně
- 17:55jako bilingvní mluvčí a třeba ti, co jsou dominantní v tom 1
- 17:58jazyce a ne v tom 2. Takže bylingvismus proto,
- 18:01protože vlastně to jakoby ta norma.
- 18:03A pokud my chceme vědět něco o jazykovým vývoji a ještě o
- 18:07jazykovém vývoji u netypických populací, což jsou.
- 18:10Ty děti s dyslexií, tak bysme vlastně se měli taky zaměřovat
- 18:14na ty bilingvní a nejenom na ty monolingní a dyslexie.
- 18:18Proč dyslexie? Protože dyslexie se jako bere
- 18:24většinou, jako když jde dítě do školy a taťka začne mít problémy
- 18:28jako s psaním nebo prostě špatně píše, nebo hůř píše, tak se
- 18:31pošle do pedagogickopsychologické poradny
- 18:33a tam jsou mu diagnostikuje jestli teda má dyslexii, nebo
- 18:36ne. Většina z nás to bere jako teda
- 18:39potíž jako se čtením a sepsáním potažmo.
- 18:44Ale ono vlastně dyslexie je jako ten její původ je na zpracování
- 18:49zase toho řečového zvuku, takže dyslexie není primárně problém
- 18:53se čtením, ale primárně problém, nebo většina teorií to takhle
- 18:56vidí primárně problém s tím, jak vlastně děti nebo lidi vnímají
- 19:00ty řečový zvuky. Ukazuje se, že už vlastně v
- 19:05novorozeneckým věku. Miminka, který mají v rodině
- 19:10riziko dyslexie, tak zpracovávají řeč jinak než
- 19:13miminka, který nemají v rodině riziko dyslexie.
- 19:18Hůř právě sledují ten rytmus jazyka, takže jejich mozek se
- 19:21hůř laďuje na rytmus toho jazyka, ale taky třeba hůř
- 19:24rozlišují jednotlivé hlásky mezi sebou, což vlastně sledovat
- 19:27rytmus jazyka a umět rozlišovat hlásky jsou takový jakoby z té
- 19:31zvukové stránky. Základní principy toho, abych se
- 19:34naučil mluvit v tom jazyce a potom teda i číst.
- 19:40A proč teda ještě říkám s rodinným rizikem dyslexie,
- 19:42protože dyslexie dyslexie vysoce dědičná a pokud rodič má
- 19:46dyslexii, tak je 60 až 80% šance, že vlastně jí má i to
- 19:49dítě, ale často se to vlastně ukáže až až v tom školním věku.
- 19:54No a proč teda bilingvismus a dyslexie tak u bylinních, pokud
- 19:58se srovnávají bilingvní a monolingní děti, tak se ukazuje,
- 20:01že ty bilingvní mají nějakou výhodu v tom, jak vnímají řeč
- 20:05nebo jak se učí řeč. Když si to vezmeme, tak to
- 20:08bylinný dítě. Pokud teda jakoby ideální nějaký
- 20:11bylinný, takový jako není skoro žádný, ale mělo by 50% na 50%
- 20:14každého jazyka ve svém prostředí a potom to malinko vnímá 100% 1
- 20:18jazyka. Tak to bylinivní si tady z toho
- 20:21vlastně z té poloviny inputu dokáže naučit jako to, co to
- 20:26monoling v ní z těch 100% toho inputu.
- 20:28Takže vlastně v 1 roce? Obě tyhle skupiny dětí začnou
- 20:33mluvit jo ony prostě těch milníků dosahují ve stejném
- 20:37věku. A ty bylinný děti teda dělají
- 20:39takový zázrak, že jenom z poloviny toho, co dostávají ty
- 20:42monogní pro každý jazyk, oni dokážou dosáhnout toho a nebo
- 20:46skoro toho, co ty mononymní, takže mají strašně jako
- 20:48efektivní ty. Vnímání, řeči a učení se řeči,
- 20:52když dáte bylinkovému dítěti nebo kojencovi nějaké jakoby
- 20:57úkol naučit se, jestli v jazyce je pravidelnější struktura AAB
- 21:03nebo ABA, co takové gramatické testy?
- 21:06Tak ten bylin dní se to naučí rychleji potom ve školním věku
- 21:10zase bylingní děti, prostě jazykové úkoly dělají efektivnit
- 21:13efektivněji než monolymní děti předškoláci dokážou prostě líp
- 21:19přehazovat hlásky ve slovech nebo hrajou rychlej slovní
- 21:22fotbal. A tady tyhle věci.
- 21:25No a tady tohle jsou přesně ty věci, se kterými děti, co mají
- 21:28riziko dyslexie, mají problém. To zpracování toho zvuku, řeči
- 21:33učení se takových těch jakoby. Zvukových gramatických pravidel
- 21:36jestli ABB nebo ABA je struktura v tom jazyce, který kolem sebe
- 21:40slyší, takže ta hypotéza katky kynčlové.
- 21:45Je že vlastně bylingvismus v tom, jak vlastně z těch dětí
- 21:49dělá takový, jakoby efektivní posluchače by mohl pomoct těm
- 21:52dětem, které mají tu dyslexii, aby vlastně se tady ti ty jejich
- 21:57dyslektický příznaky nějak kompenzovaly nebo neprojevily,
- 22:01takže by vlastně možná trošku jakoby.
- 22:04Neintuitivně to, že dáme dítěti víc jazyků a ono má nějaký
- 22:10vývojový jazykový problém jako dyslexij mohlo pomoct ty jazyky
- 22:14se svejma naučím, než když má jenom 1 já.
- 22:16Jsem tady na začátku inzerovala, že se budeme bavit o
- 22:19superschopnostech spojených s bylingismem, tak jsou tam ještě
- 22:24ňáké. Je tam ještě něco specifického
- 22:28něco? V čem to může být výhodné?
- 22:31Být vlastně v kontaktu se 2 a více jazyky od útlého věku?
- 22:35Tak ta hlavní superschopnost je, že se dokáže člověk domluvit víc
- 22:39jazyky, takže tím se mu vlastně jakoby otevírá mnohem větší
- 22:42svět, což zase jako může může znít jako jako přímočaře, že to
- 22:47je jasný, ale to, že my známe další jazyk, tak nejenom že
- 22:51dokážeme mluvit s víc lidmi, ale my vlastně i přes ten jazyk si
- 22:55osvujeme další kulturu nějaký jako jiný pohled na svět, nějaký
- 22:59trošku jiný vidění světa. A tady tohle, když děti
- 23:02dostávají od u tvého věku. Tak se z nich prostě stávají
- 23:06nějak jakoby tolerantnější jakoby světovější lidi v tom, že
- 23:12dokážou přijmout to, že někdo jiný si jako může myslet něco
- 23:16jinýho než já, což je jakoby strašně užitečná vlastnost mi
- 23:20řeč. Nevnímáme vlastně jenom sluchem,
- 23:22ale také vizuálně. Zjednodušeně řečeno odezíráním
- 23:27ze rtů a já jsem si zkoušela váš experiment, o kterém jste
- 23:31napsala pro časopis vesmír, který se zabývá nesouladem.
- 23:36Mezi sluchovým a zrakovým vjemem, když tak mě opravte,
- 23:39pokud bych to interpretovala špatně.
- 23:41Nicméně na tom videu jde o to, že vyslovujete pokaždé jinou
- 23:47slabiku. Co se týče polohy rtů, ale ta
- 23:50zvuková stopa tak ta přehrává stále stejnou slabiku a je tam
- 23:56vlastně taková hypotéza, že když se budu dívat jenom na ty rty.
- 24:01Tak se mi jakoby upraví i ta zvuková stopa, kterou vnímám a
- 24:04budu vnímat vlastně tu zvukovou stopu.
- 24:07Tak, jak to odpovídá těm rtům? To se nepovedlo mně úplně.
- 24:13Já jsem pořád slyšela jenom tu, která zněla v té zvukové stopě a
- 24:18nevím, jestli to nebylo jako tím, že jsem se na to
- 24:21soustředila, že jsem si to předtím četla.
- 24:24Každopádně, co to může znamenat, že to na mě nefunguje?
- 24:26Škoda, že to tady nemůžeme pustit ukázku, ale je to ten
- 24:30takzvaný jakoby mcorf efekt. Který taky už je známý od 70.
- 24:36Let minulého století. Kdy?
- 24:41Vlastně na tady tomhle experimentu, že vizuálně člověk
- 24:45vidí video mluvčího, který vyslovuje tak, abych se zase
- 24:48nespletla, který vyslovuje ga. Ale slyší k tomu audio ba?
- 24:55Tak asi zhruba asi 1/3 lidí nebo nějak tak zase nemusí to platit
- 24:58pro všechny, tak jako určitá část lidí, když se na to kouká a
- 25:03poslouchá to video, tak si myslí, že slyší da.
- 25:07Takže jakoby b ze zvuku AGZ toho vizuálu splynou v mozku.
- 25:13VD. A tady tohle někdo, ale někdo se
- 25:18někdo se přirozeně víc spolíá na ten sluch, takže bude slyšet to
- 25:21b nebo vnímat BA? Někdo se zase víc spoléhá na ten
- 25:24vizuál a bude prostě, ať je ta zvuková stopa jakákoliv tak bude
- 25:28slyšet jako toga. No a tady tenhle jakoby ten kdo
- 25:31slyší, d tak jsou příkladem toho, jak náš mozek vlastně
- 25:34integruje informaci z různých modelit.
- 25:38Takže jakoby on jako ty oči vidí co tam je ten zvuk taky jakoby
- 25:42slyší pravdivě co tam co tam je. Ale jakmile tady tyhle jakoby 2
- 25:47proudy informace přijdou do mozku, tak ten mozek si
- 25:50vyhodnotí, že jako z toho zvuku, že to nemohl být ten zvuk b,
- 25:54protože vlastně viděl neviděl. BA naopak to nemohlo být ani g,
- 25:57protože neslyšel GA, protože d je jakoby na půl cesty vizuálně
- 26:01mezi BAG, protože říkám BDG, tak vlastně jdu takhle jakoby od rtu
- 26:06do krku a zvukově to je taky takhle stejně, že je na pomezí,
- 26:10tak si prostě ten mozek vyhodnotí, že slyšel, d.
- 26:14Tak to je jakoby ten mengurkův efekt.
- 26:15Souvisí to nějak s tím, jak si osvoji řeč, nebo jak ji vnímám
- 26:21tady toto, jestli se ten můj mozek spoléhá spíš na ten
- 26:26sluchový, nebo na ten vizuální vjem a nebo jestli si je takhle
- 26:28spojuje dohromady? Ono to určitě souvisí s tím
- 26:31třeba, jak dobře vidím, nebo tak, jak dobře slyším, protože
- 26:35to jak? Jako ne jenom blbě.
- 26:36Vidím možná. Jako že lidi jako mají různí, že
- 26:41jo sluchové schopnosti, různé jako zrakové schopnosti, takže
- 26:44tady tohle určitě ovlivňuje. Je to ovlivněno taky tím, jestli
- 26:47třeba mám jako v pozadí hluk, nebo mám tam nějaký vizuální
- 26:51šum, možná jsi to neměla ostrý ten obraz a tady tohle všechno
- 26:55má vliv. Prostě někteří lidi mají jakoby
- 26:59preferuji. Spolíhat se na na slouhyní lidi
- 27:02spolíhat se názvu možná tady z těhle jako nějaký jako
- 27:05biologicky zdravotních důvodů a nebo prostě z toho, že jsou
- 27:09nějak víc jakoby sluchově. Vytrénovaní možná ale tady tohle
- 27:15se mění i vývojově. Malé děti se spoléhají víc na
- 27:18ten teďka nevím na ten sluch na ten sluch, že jo, malé děti se
- 27:23spoléhají víc na ten miminka na ten sluch zase, protože hůř vidí
- 27:27to hodně malé miminko. Potom jako jak roste, tak se
- 27:30začne spoléhat i na na ten zrak. A zase čím jsme starší, tak
- 27:34protože nám většinou vlastně II zrak i sluch, ale ten sluch
- 27:37kompenzuje míň než ten zrak, takže zase se spoléháme potom
- 27:41víc na ten zrak, protože sluch máme horší a na oči si většinou
- 27:44dáme brýle. No.
- 27:47Teď otázka do publika, kdo z vás zná buba a kiki?
- 27:53Trávíte málo času na instagramu? Teda tak já vám to vysvětlím.
- 27:56Jo dobře, tak si ukážeme boba a kiki, respektive ukážeme si 2
- 28:01obrázky. Uděláme anketu.
- 28:03Jo a. Ukážu teda 2 obrázky.
- 28:06Vidíte a 1 se jmenuje boba a 1 se jmenuje kiki tak kdo si myslí
- 28:11že toto je kiki jenom 1 2 a kdo si myslíš že to je buba?
- 28:19Jste se domlouvali dopředu? Tak to můžete vysvětlit.
- 28:25Jo, no to nám vysvětlíte, doufám, já to znám.
- 28:30Já to znám z instagramu, ale neznám to samozřejmě odborně a
- 28:36jde o to, že tedy mluvčí bez ohledu na to, jak jejich
- 28:41mateřský jazyk, tak se většinou shodují až na zhruba teda ty 2
- 28:47co jsou tady? V sále tak se shodují na tom, že
- 28:50ten zakulacenější tvar je buba a ten ostrý je kiki.
- 28:55A teď mi řekněte, jak to, že ty tvary vypadají tak, jak se
- 28:59jmenuje? A dobře, že ti 2 to neměli,
- 29:01protože to by nebylo jako důvěryhodný, kdyby to bylo úplně
- 29:05bez toho šumu. Ty výsledky.
- 29:09No je to pro je to. Tomu se říká takzvaný zvukový
- 29:12symbolismus. A jak jste řekla nezávisle na
- 29:18tom, jaký máme mateřský jazyk, tak máme tendenci spojovat si
- 29:22jako takový, jakoby zakulacený. Předměty.
- 29:27S láskama jako je u nebo o nebo b.
- 29:32Nebo ID možná a takový jakoby ostrý předměty s láskama, jako
- 29:38je třeba IA nebo to k. Je to proč to tak je?
- 29:45Může to být z různých důvodů a asi ta jako taková nej nejpřesi.
- 29:52Věčivější je právě kvůli tomu zvuku, protože i je prostě
- 29:55taková, jakoby akusticky hodně jako koncentrovaná energie ve
- 29:59vysoké frekvenci, zatímco a je jakoby akusticky taková, jakoby
- 30:03rozplizlejší v nízkých v nízkých frekvencích.
- 30:06Nebo to OAOAU. Stejně tak ten rozdíl mezi BAK,
- 30:12takže zvukový symbolismus. Někdo se třeba jakoby dřív jako
- 30:15navrhl, no to není kvůli zvuku, to je kvůli tomu, jak se to
- 30:17píše, protože zase když se podívám, jak se píše buba, tak
- 30:20jsou to taky takový zakulacený písmenka, zatímco kiki jsou
- 30:24všechny takový ostrý. Ale ukázalo se, že vlastně tady
- 30:27tenhle efekt toho, co je buba a co je kiki, mají i mimina už
- 30:32nejenom jakoby děti, co neumí číst a psát, ale i malý mimina,
- 30:35který jako určitě neumí číst a psát, takže i mimino.
- 30:39Vám řekne v experimentu, kterej jakoby je nadesignovanej tak,
- 30:42aby vám to mohlo říct, že tohle je boba a tohle je kiki a je to
- 30:47miminos jakéhokoliv jazyka zase nebo dospělý z jakéhokoliv
- 30:49jazyka. Takže ten ten to jak píšeme,
- 30:53vlastně taky nemá úplně tak vliv, i když jakoby lidi z
- 30:57jazyků, kteří jakoby nemají ty písmenka jako my BAK, tak to
- 31:00mají trošku míň ten efekt, protože tam možná má vliv jenom
- 31:03ten zvuk u nás mají. Mají vliv asi i ty písmenka, ale
- 31:07mají ho taky, mají ho dokonce i nevidomí lidi.
- 31:10Ale zase trošku menší než vidomí lidi jiné teorie třeba říkají i,
- 31:16že když si představíte, jako jak se kutálí tady tenhle předmět a
- 31:21když si představíte, jak se kutálí tady tenhle předmět, tak
- 31:24ten špičatej bude prostě víc vydávat takový zvuk skřípavý
- 31:28jako to IA ten kulatej víc jako třeba to o nebo u.
- 31:33No tak to je zvukový symbolismus a ještě je strašně zajímavý, že
- 31:37on vlastně funguje i ve slovech, které my jakoby při bubáky jako
- 31:40normálně nepoužíváme, který používáme.
- 31:43Na to byl nedávno výzkum, který vlastně napříč, že mnohé jazyky
- 31:48ukázal, že. Hláska r je asociovaná z nějak
- 31:53jakoby hrubýma z vlastností jako hrubosti povrchu, takže slova
- 31:58asi v češtině taky nevím, jestli tam měli češtinu.
- 32:03Slova, co mají v sobě r. Spíš jako budou označovat něco
- 32:06hrubého než slova, který 1 nemají, a to je napříč jazykama.
- 32:10No mě právě napadlo, jestli se ten zvukový symbolismus
- 32:14projevuje IV. Tom, jak se vůbec utváří třeba
- 32:17slovní zásoba nějakého jazyka? Protože často, když.
- 32:22Se právě jako jsem v kontaktu s nějakým cizím jazykem a hodně
- 32:25hodně to mívám se slovíčkama z francouzštiny, že mi prostě zní
- 32:29tak jako ta věc, kterou mají označovat a.
- 32:32Pak se mi to jako dobře pamatuje, a když mi to zní jako
- 32:35špatně, že to neodpovídá tomu, co to má označovat, tak se mi to
- 32:39naopak zase jako špatně pamatuje.
- 32:41Jo ono to je taková vlastně jazyková jakoby univerzálie.
- 32:44To znamená, že se tady tenhle efekt projevuje napříč jazyky,
- 32:47takže vlastně i líp naučitelný je to, co jak jak nějak
- 32:52koresponduje s tou univerzálií, než to, co jde proti ní.
- 32:55Já teď budu citovat z vašeho článku a experimenty s dětmi i
- 33:01dospělými ukazují, že určitou vlastnost člověka vnímáme jako
- 33:05zakořeněnější, pokud jej popíšeme podstatným jménem, než
- 33:09pokud pro popis použijeme sloveso nebo přídavné jméno.
- 33:14Chápu správně, že jde vlastně o takový efekt, kdy se třeba
- 33:19doporučuje neoznačovat člověka jako vozíčkáře, ale jako.
- 33:25Člověka na vozíku člověka, který používá vozík, zkrátka že.
- 33:30Ho jakoby nedefinuje tady tenhle ten jediný aspekt přesně.
- 33:33To je ten důvod, protože my, když někoho označíme tím
- 33:37podstatným jménem, tak tím ho jako vlastně zakategorizujeme.
- 33:42Dáme mu nějakou nálepku? Která jakoby už potom nejde
- 33:48odlepit a dáme mu nějakou prostě.
- 33:52Charakteristiku, vlastnost a tím ho definujeme, takže tím se
- 33:56třeba by se nemělo ani když, jako to jsou zase psycho,
- 34:00sociolingvistické výzkumy, že lidi vnímají třeba lidi z
- 34:04Ukrajiny, jinak, když o nich řekneme, to je tady nový
- 34:08Ukrajinec nájemník, než když řekneme, to je nový nájemník z
- 34:11Ukrajiny, tak vlastně mají jakoby víc ho berou.
- 34:15Že nepatří do stejné skupiny jako oni.
- 34:17Pokud řekneme to podstatné jméno, to znamená Ukrajinec.
- 34:22AA tím vlastně jakoby je on od nich dál.
- 34:24Je to tak takzvaný jakoby in group out group membership, kdy
- 34:27evolučně mi máme jakoby tendenci se bát toho nebo mít odstup od
- 34:34toho, co jako mimo tu naši sociální skupinu evolučně to
- 34:37jako bylo výhodný, že jo teďka už to jako moc nedává smysl a
- 34:41tady tenhle vlastně to rozdíl těch skupin těch kategorií my
- 34:44uděláme. Mnohem větší tím, když použijeme
- 34:47právě pro označení někoho to podstatné jméno.
- 34:50Ten prostě patří tady do skupiny Ukrajinců, nebo jak jsme se
- 34:54bavili o těch dětí s dyslexií, tak zase říkat o někom, že
- 34:58dyslektik nebo má dyslexii a nebo ještě líp má potíže se
- 35:02čtením. I když jsem vysvětlila, že to
- 35:04úplně není primárně se čtením, tak je vlastně jakoby míň jako.
- 35:09Nějak jako nálepkující nebo kategorizující, než když prostě
- 35:12řekneme přímo on je tady toto. My jsme vlastně rozhodujeme,
- 35:18nebo vyhodnocujeme, že někdo nepatří jakoby do té naší
- 35:21skupiny i tím právě že má jiný přízvuk v tom jazyce.
- 35:26Já mám třeba pocit, že lidé někdy méně důvěřují například
- 35:31lékařům, kteří nejsou z Česka a mluví česky, ale mají v té
- 35:35češtině logicky akcent. Je to není to jenom pocit
- 35:39bohužel. Tady na tohle taky existuje
- 35:43spoustu výzkumu. A ukazuje se, že opravdu pokud
- 35:47někdo mluví jinak než my a často to je jako relevantní právě v
- 35:52tom kontextu buď cizího přízvuku, nerodilého přízvuku a
- 35:55nebo třeba i regionálního nářečí nějakého, tak máme tendenci
- 36:00jednak lékařovi míň věřit tu diagnózu.
- 36:03To se zase dělaly výzkumy s nějakými jako lidmi a ptalo se,
- 36:07jestli jako by šly, jestli pro 2 názor, nebo jestli si myslí, že
- 36:10fakt tu nemoc mají na základě toho, jestli jim tu diagnózu,
- 36:13řekl lékařně jakoby s rodinným přízvukem.
- 36:15V jejich jazyce nebo s nerodilým přízvukem?
- 36:18Ne jenom tady tohle lidi třeba mají menší šanci uspět u
- 36:22pracovního pohovoru, pokud mají nerodilý přízvuk dokonce IU
- 36:29soudu, a to by měli být, jako že edukováni hodně, hlavně ti
- 36:31soudci nebo potom ty poroty tam, kde fungují poroty, tak jenom na
- 36:36základě vlastně rozdílu přízvuku zase.
- 36:38Bylo to v kontrolovaných experimentech.
- 36:40Takže přízvuk byl ta jediná proměnná, co se tam variovala,
- 36:44tak pokud ten obviněný byl mluvil jako s nerodinným
- 36:47přízvukem v tom jazyce. Tak měl větší jakoby šanci, že
- 36:50bude shledán v jiným, než pokud mluvil rodilým přízvukem.
- 36:55A tady tohle vlastně, nebo prostě pokud si hledáte byt, tak
- 36:59máte větší šanci, že ho dostanete.
- 37:00Pokud máte rodilý přízvuk, ale je tady tohle je ovlivněno
- 37:03vlastně i tou celou společností, jako v jaké v jakém kontextu to
- 37:08je. Takže to, pokud to je
- 37:10společnost, která je jakoby hodně uzavřená, jazykově a
- 37:14vlastně i nějaký jakoby míň variovanější.
- 37:17Tak jsou tam tyhle efekty mnohem silnější, než pokud ta
- 37:20společnost celá sama o sobě je prostě víc jako diverzifikovaná.
- 37:25To znamená, že české společnosti se asi týká spíš ten uzavřenější
- 37:31přístup, protože ta společnost je relativně pořád hodně
- 37:34homogenní. Jo vypadá to tak tady tyhle
- 37:36výzkumy, vlastně my to teďka děláme s malými dětmi i trošku s
- 37:39dospělými jsme to dělali. Tady tyhle efekty jsme všechny
- 37:42replikovali. To znamená, že teda nedělali
- 37:46jsme ty soudce a. A ty lékaře, ale důvěryhodnost
- 37:49člověka. Prostě, když vám někdo řekne.
- 37:53Co to bylo třeba za větu? Žirafa vydrží dýl bez vody než
- 37:58velbloud. A když vám to řekne v rodinném
- 38:02rodilou češtinou, tak tomu věříte víc, než když vám to
- 38:05řekne narodil češtinou. Ani nevím.
- 38:07Myslím, že tohle zrovna je pravda.
- 38:10No tak tady takový takovýhle věty, tak to vám to vás ovlivní
- 38:13a to jsme vlastně zjistili, že ty lidi, co mají francouzský
- 38:16přízvuk v češtině, tak jim prostě.
- 38:17Prostě češi jakoby věří míň tady tyhle věci a dokonce i lidi,
- 38:22kteří mají nějak jako netypickou výslovnost, mají rodilý přízvuk
- 38:26v češtině, ale třeba vyslovujou jinak r nebo nějakou jinou
- 38:29hlásku, tak už vlastně tenhle efekt tam zase je, že jsou bráni
- 38:33jako třeba míň důvěryhodní nebo míň kompetentní.
- 38:36Vy jste zmiňovala i vliv regionálního přízvuku nejenom
- 38:40přízvuku z jiného jazyka. Já pocházím z Ostravy a často se
- 38:45setkávám. Vlastně s podivením, že ten
- 38:47přízvuk nemám, co vlastně na základě regionálních přízvuků
- 38:52usuzujeme a čemu se vlastně ve skutečnosti lidé diví, když se
- 38:56diví, že nemám silný přízvuk? Tak to nevím.
- 39:00Ale ty efekty toho regionálního přízvuku jsou vlastně hodně
- 39:03podobný jako toho cizího přízvuku.
- 39:06A jako řekla bych, že. Můžou možná být někdy i
- 39:10silnější, protože s tím regionálním přízvukem mají lidi
- 39:14častějc spojený nějakej stereotyp než než s tím, jakoby
- 39:19cizím přízvukem, ze kterým se třeba setkali poprvé.
- 39:22My jsme to zkoumali u malých dětí, předškolních a školních a
- 39:28vlastně zjistili jsme u těch, ještě než šli do školy, že
- 39:33preferujou ten svůj přízvuk, to znamená děti z Opavy AZ Ostravy.
- 39:38Když jsme se jako jim pustili nahrávky nějaký jakoby jiných
- 39:40dětí a některý měli středočeský a některý měli jako ten
- 39:43moravskoslezský a byly to děti ze středních čech, AZ
- 39:46moravskoslezského kraje. Tak ty vlastně předškolní si
- 39:50vždycky měli víc tendenci vybrat.
- 39:53Toho svého. Ale potom vlastně jak šli do
- 39:57školy. Byl to jako malinký efekt.
- 39:59Ještě to musíme zreplikovat tak spíš jako tíhli všechny víc k
- 40:03tomu jako nějak standardnímu, takže.
- 40:07To vypadá jako že ta společnost a ono to tak nevypadá.
- 40:10Ono to tak je, že vlastně ty nářečí se jako trošku potlačují,
- 40:13což je škoda. A jakmile zase děti jdou do
- 40:15školy, tak nějak ti učitelé jsou jako nuceni nebo tlačení mluvit
- 40:19jako spisovně česky, nebo nějak jako víc standardně česky.
- 40:22A ty děti potom tíhnou ne k tomu jakoby vlastnímu regionálnímu
- 40:26přízvuku, ale k tomu, co je bráno za ten standard, což je
- 40:30možná, je trošku škoda, když už teda mají k něčemu tíhnout.
- 40:33To můžu, to můžu potvrdit, že na našem gymplu byl docela kladený
- 40:37důraz na to, abychom ty naše regionální speciality
- 40:41vynechávali. Pokud možno ještě mě k tomu
- 40:44napadá. Vy jste totiž zmiňovala, že
- 40:47potom ty školní děti mají tendenci.
- 40:49Tíhnout k tomu, jakoby dominantnímu asi můžeme říct.
- 40:53Nebo k tomu standardnímu, jakože někde se zmiňuje i ten
- 40:56prestižní, tak to se dělalo i hodně VUSA.
- 40:59Ty výzkumy, kde máte třeba ty rozdíly mezi různými jakoby
- 41:03státy nebo částmi USA, hodně velký.
- 41:06A něco to hlavně taková ta jižanská je brána jako míň
- 41:08prestižní než nějak jakoby víc ze středo.
- 41:12Východu možná. Tak vlastně ty děti zase, když
- 41:17byly malý, tak preferovaly to svoje.
- 41:19Ale až byly větší, tak jakoby? Brali jako důvěryhodnější lidi,
- 41:24kteří mluvili tou prestižnější varietou AIV těch cizích
- 41:27přízvukách je rozdíl některý přízvuky jako my bereme jako
- 41:30prestižnější nějak než nějaký jiný, takže nemusí to být jako
- 41:34nutně rodilý přízvuk, k čemu my budeme víc věřit, ale něco, co
- 41:37bude buď rodilý a nebo prestižnější než něco jiného,
- 41:40nebo v našich očích jako prestižnější.
- 41:42Já položím poslední otázku, takže si můžete pomaličku
- 41:46připravit dotazy z publika? Jestli budou, ať potom nejste?
- 41:50Ve stresu a my někdy můžeme podceňovat člověka, i když se
- 41:57hůře vyjadřuje třeba kvůli nemoci nebo pokročilému věku, i
- 42:01když je ta jeho mysl třeba jasná.
- 42:06Můžeme se vlastně od těchto předsudků nějak osvobodit, nebo
- 42:09je to něco, co je v nás tak hluboce zakořeněné, že to vůbec
- 42:13nejde? Jo, to je dobře, že to
- 42:15zmiňujete, protože to je jako dobrý říct ono třeba s těma
- 42:18cizíma přízvukama, tak si to jsou toho lidi aspoň trošku
- 42:22vědomí, někteří nebo i ti, protože spousta z nás má tu
- 42:26zkušenost, že jsme sami někde byli cizinci a tak, když potom
- 42:29jako slyšíme mluvit nějakýho cizince, tak možná hned jako si
- 42:33neřekneme a ten je úplně prostě blbej.
- 42:36Ale právě v komunikaci třeba se seniory nebo s nějak jako
- 42:39nemocnými lidmi, kteří třeba jsou nemocní, tak, že jenom
- 42:42prostě třeba se jim špatně vyslovuje.
- 42:45Tak nebo třeba že hůř slyší, tak máme právě tendenci jako jednak
- 42:50tu jejich řeč, jak jsem řekla, třeba s tou špatnou výslovností,
- 42:53tak rovnou jako kvůli tomu, jak mluví, tak je brát jako nějak
- 42:56jako míň kompetentní. Ale taky ten styl, který má
- 42:59potom my, mluvíme s nima, tak jakoby oni si toho jsou vědomi
- 43:02jak my s nimi mluvíme. A pokud jako někoho budeme, to
- 43:05se my to zkoumáme. Teďka na filozofické fakultě v
- 43:07takovém velkém projektu. Kde máme balíček zaměřený na
- 43:11výzkumný balíček zaměřený na multilingvismus ale taky na
- 43:14komunikaci jakoby s netypickými nějak populacemi a se seniory.
- 43:18Třeba hlavně seniorky se s tím setkávají, že se jim prostě říká
- 43:22jakoby holčičko. Koťátko tohle si dej jsem, jako
- 43:27že nějaký pečující personál v nemocnici a tu ženu nebo toho
- 43:31seniora to strašně jako dehonestuje a oni už takhle jsou
- 43:34třeba ve špatné situaci, jako cítí se špatně, jsou nemocní a
- 43:38ještě vlastně někdo, jako je takhle jakoby úplně mentálně
- 43:41snižuje. Takže jako dát na to pozor, jak
- 43:43komunikujeme s nemocnými lidmi nebo se seniory ne jenom prostě
- 43:46s cizinci. Samozřejmě my musíme přizpůsobit
- 43:50tu naši řeč tak, aby nám rozuměli.
- 43:51Pokud třeba špatně slyší, ale to stačí, že budeme prostě trošku
- 43:54líp artikulovat a třeba to zopakujeme, ale nemusíme vlastně
- 43:57používat takový, jakoby pejorativní výrazy.
- 44:00Moc děkuju za rozhovor. Já děkuju.