Latest / Další už se nevejde. / Janka Chudlíková: Mozek neumí odlišit myšlenku od reality. Využijte toho! Jak si vybudovat zdravou sebedůvěru? Jsme jedno velké nic? Proč si uzurpujeme ostatní?
Transcript
- 0:00Já vás vítám dnešním hostem podcastu je žena, která už roky
- 0:04pomáhá lidem pochopit sami sebe, své emoce a vztahy.
- 0:08Koučka, lektorka, která se nebojí otevírat, nepohodlná
- 0:11témata, ale dělá to s respektem, nadhledem a lidskostí.
- 0:15Mým dnešním hostem je Janka hudlíková.
- 0:18Budeme se bavit o vztazích, budeme se bavit o hranicích
- 0:20sebehodnotě o tom, jak přenastavit zajeté vzorce
- 0:23chování. A hlavně o tom, proč je důležité
- 0:26rozumět sami sobě. Protože pokud chceme mít svůj
- 0:30život opravdu pod kontrolou, tak je to bohužel nutnost.
- 0:33Je to tak, takže je to tak. Vítám tě u mě v podcastu.
- 0:36Ahoj ahoj moje milá eriko. A taky ahoj posluchačům.
- 0:40Je to tak, takže mám pro tebe prosím tě hnedka možná pár 1
- 0:45otázek ať to jako rozbijeme. My jsme se domluvili na tom, že
- 0:49já sice tady mám nějakou takovou jako osnovičku, ale prostě je
- 0:52můžu, že se k tomu vůbec nedostaneme, protože my se
- 0:55známe. Můžeme spolu několikrát měly
- 0:56takový tolky a vůbec nemáme problém se dostat do flow, že
- 0:59jo. A.
- 1:00Pořádně to roztočit? A jak to bude tak to bude.
- 1:02Je to tak je přesně tak, ale tak jako vykopnu tady jo.
- 1:06Mě zajímá 1. Věc, protože ty koučuješ lidi
- 1:09často. A dobře, protože slyšela jsem na
- 1:12tebe velice dobré reference. A to mi pak řekneš, že?
- 1:14Jo pátek a prosím tě, mě by zajímalo v rámci toho, jaký
- 1:18nejčastější třeba sebeklam o sobě lidé vyprávějí, když třeba
- 1:23k tobě jdou a jak ji řeší jako problémy takhle, co nemusíš
- 1:27říkat nic úplně intimního. Ale co vlastně u tebe nejvíc
- 1:30lidi řeší, když přijdou na takovej ten bantuan koučink?
- 1:32Hele takhle já bych mohla říct i to intimní, protože důležitý je,
- 1:35že nejmenuju a že to je zobecněný.
- 1:37Jo, takže můžu jo jinak samozřejmě platí důvěrnost
- 1:40informací, že neřeknu, že konkrétní osoba dělala.
- 1:43Říkala todle todle řešila tohle tohle?
- 1:45Hele, úplně nejvíc. Je to taková.
- 1:49Jakoby se ztratili v životě na cestě, jako kdyby nevěděli, co
- 1:52dál. Jo a bejvá to buď ve vztahu.
- 1:55Často to bývá i práce, ale je to takový.
- 1:58To většinou přijdou s tím, že. Vlastně v podstatě jako já bych
- 2:05to mohla zobecnit doslova že nejsou šťastný a že nejsou
- 2:08spokojený, i když tomu maj vlastně všechny předpoklady,
- 2:11všechny možnosti. Vlastně nic jim neschází, jo,
- 2:14taková ta ztráta sebe trošičku. Ale co je ta taková ta ty ses
- 2:18stala ten sebeklam, že já si myslím, že já bych to nenazvala
- 2:23sebeklam a takhle ono to jako sebeklam se pak chová a vypadá
- 2:27to, ale je to vlastně, že my nerozlišujeme příčinu a následek
- 2:31a můžu říct, že všichni prakticky klienti vždycky
- 2:34přijdou s následkem, takže úkol toho 1 sezení je, že oni už
- 2:38chtějí řešit něco jo situaci. Ve vztahu situaci v práci.
- 2:43A nebo s někým nebo něco, nebo jak něco vyřešit?
- 2:46Ale ve finále vždycky tam slyším už jak to znám, tak je tam
- 2:49vždycky ten následek, takže to, co možná je.
- 2:54Já vždycky říkám, že 1 sezení u mě je nejtěžší, protože já ji
- 2:59nedělám to co jako, k čemu je určenej i ten výcvik koučů, že
- 3:02přijdeš s problémem a rovnou se začne řešit.
- 3:04Jo, začne se hledat ta cesta, dívá se dopředu, hledají se ta
- 3:07řešení formou otázek, tarat ji tada dá.
- 3:11A já to nedělám. Já tam jdu v tom 1 sezení mám
- 3:15určitou takovou metodiku techniku, že hledáme jako
- 3:17vlastně proč to tak je a co je vlastně příčina toho, že třeba
- 3:21nejsem v pohodě, nebo nevím kam, nebo nevím jak řešit nějakou
- 3:24situaci. A samozřejmě že vždycky skončíme
- 3:28u nějakejch těch vzorců z dětství a skončíme vždycky u tý
- 3:31nedostatečný skutečný sebehodnoty.
- 3:33Ne ty našprtaný, ne ty naučený přes módu přes něco přes zpětný
- 3:39vazby. V podstatě je to vždycky, že?
- 3:40Vlastně nevědomky se neustále determinujeme, přesto hodnocení
- 3:45toho okolí ale nemáme tu sebehodnotu, to znamená
- 3:49hodnocení sebe sama v pořádku, ale mně.
- 3:52Přijde, že je češi celkově mají problém, možná s tím, že voni
- 3:55choděj, až když už je trošku pozdě, ne ke?
- 3:57Mně ani až tak ne tak hele jak kdy.
- 4:00Hele já tam mám různorodý ke mně choděj lidi i po terapii s tím,
- 4:03že říkali, že už jim přestala něco dávat a že cítí, že ano, že
- 4:07jim nějak pomohla do určitý míry.
- 4:09No ale že se potřebujou pohnout dopředu, a to je vlastně
- 4:12definice koučinku. Tím se liší, že se dívá na teď a
- 4:15dopředu. A zatímco terapie se dívá a to
- 4:18je nutný a taky potřebný na nějaký trauma, který tě tady a
- 4:22teď limituje a smyslem toho je ten to přerámování, to
- 4:25přehodnocení toho vlivu vlastně toho tramatu na to tady a teď a
- 4:30ke mně chodí buď třeba i po terapii, nebo chodí ty, co už
- 4:34jako fakt jako. Se fakt hodně v životě zamotali.
- 4:37Ale ještě to není na terapii, protože to taky musíme
- 4:41rozlišovat, kdy ten člověk je zralej na terapii a potom třeba,
- 4:45že potřebuju vyřešit nějakej partikulární problém nebo velký
- 4:48životní rozhodnutí, to znamená, jsou na nějaký křižovatce a
- 4:51nevědi. Takže já bych řekla, že to jsou
- 4:54takový hrubý 3. Skupiny co nejčastěji chodí AI
- 4:57muži i ženy bych. Řekl, že to maličko připomíná
- 4:59jako třeba silniční provoz. Jo, že spousta lidí má, tak
- 5:02jakoby to svoje to svoje vozidlo a vlastně.
- 5:06Jako umí. Řídit ale vůbec nechápu, z čeho
- 5:10se to jejich vozidlo skládá a zároveň moc nerozumí tomu,
- 5:14protože červená tak mají zastavit.
- 5:16A jo, a tohle přesně mně přijde, že když člověk se maličko aspoň
- 5:21jako sebevzdělává a maličko přemýšlí nad tím, proč třeba ten
- 5:24jeho mozek funguje, tak, jak funguje, proč se to děje, tak
- 5:27mám pocit, že to jsou ty pravidla silničního.
- 5:29Přesně rozumíš tý mašině. Jo a pak ji můžeš líp ovládat.
- 5:33A já bych dokonce řekla, že tam je vůbec pravidla, jak funguje
- 5:36to auto, co se děje, když jako šlápnu?
- 5:38Je na brzo kam mám nalejvat brzdovou kaparinu.
- 5:41To vozítko jak funguje potom to kam s někdy razim to je to okolí
- 5:45že jo, to znamená ty pravidla silničního provozu a má to
- 5:49nějaký řád, protože život mezi lidmi má řád a má nějaký jako
- 5:54pravidla hry a potom bych dodala přesně a potom bych dodala to
- 5:59možná nejdůležitější, že je dobrý vědět, kam jedeš, což je
- 6:02zajímavý, že v autě většinou víme AV životě, ne?
- 6:06To je zajímavý, jako kdyby jsme zapomněli na úplně základní
- 6:11lidskou dovednost. Jo, my jsme cívolovací lidi ve
- 6:13smyslu ráno vstanu a řeknu si, jo, zavolám frantovi jo, a to je
- 6:18cíl a jdu a volám frantovi, ale v životě jako v tom osobním
- 6:22jedeme na vejlet 1. Co řekneme, nebo co dohodnem s
- 6:25těma ostatníma nebo sobě řeknem, kam pojedu na vejlet to znamená
- 6:30k jako konec k jako kam. A to kam pojedu?
- 6:33Určitě co teď udělám, jak se zabalím, co si zabalím?
- 6:37A vlastně to určuje upřímně každý pohyb, mojí ruky a nohy v
- 6:40tom autě jo každou vteřinu všechno, co dělám, směřuje k
- 6:44tomu, kam jedu jo a pak jsme v životě a normálně se nám to
- 6:49úplně no. Ono se to nevydituje.
- 6:52Ono tou výchovou se to někam ztratilo, že zapomeneme jako na
- 6:55to, kdo jsme. A úplně zapomeneme na to svoje,
- 6:59kam? Já mám trošičku pocit, vždycky
- 7:02to budu dávat svůj takový laický vhled.
- 7:04Jo, já mám pocit, že třeba dřív ty lidi, když vnímám jako tu
- 7:08generaci jako našich maminek a tak.
- 7:11Takže to byli lidi, který jako neměli vůbec ani je nenapadlo,
- 7:16že mají vědět kam jet AV dnešní době zas těch možností, kam jede
- 7:20tolik, že že tam nastává taková ta rozhodovací paralýza.
- 7:23Prostě já sice vím, kam bych mohla, ale nevím, kterou z těch
- 7:26cest, co mám vybrat, protože vlastně.
- 7:28Informační chaos a ten přetlak toho těch možností je vlastně
- 7:32taky destruktivní. Je je je to.
- 7:34Musí řešit, to tebe lidi hodně ne, že určitě jako hele, nebo
- 7:37když to převedu i na informace. Vem si dřív, když si chtěla
- 7:40zjistit nějakou informaci, tak musela sis pojď někomu zavolat,
- 7:43nebo mít nějakou konexi koupit si IBC nebo do.
- 7:47Knihovny do knihovny. Přesně dneska bohužel už ty
- 7:50informace si vybírají jako bohužel ještě k tomu na.
- 7:52Tebe že jo že? Už to není jenom o tom, že je
- 7:54jich hodně, ale ještě k tomu si tě vybíraj.
- 7:57Tak v rámci těch augoatů, takže to já třeba vnímám jako velký
- 8:00problém. A to věřím, že těch tvých
- 8:02klientů musí být hodně zmatených IZ toho, že určitě někdo přijde
- 8:05a řekne, hele, já chci něco dělat, ale vím, co to množství,
- 8:09nevím co? Nevím co neumím si vybrat a to
- 8:12já s tím naprosto souhlasím a tady je ještě 1 věc.
- 8:15Hele evoluce, prostě my jsme se nějak fyzicky vyvíjeli a já
- 8:20tvrdím, že hodně utrpení vyplývá z toho, že nerespektujeme to,
- 8:24jak jsme se. Fyzicky vyvíjeli 1000.
- 8:27Desetitisíce let a my jsme naprostou většinu naší existence
- 8:32žili třeba příklad v kmenech a ty kmeny měly kolem 100 lidí.
- 8:36Pak už se štěpily na další kmeny, protože už tam začaly
- 8:38půtky. Už nevěděl někdo hů IS hůl, kdo
- 8:42je kdo, jakou má roli, tak se to přirozeně rozštěpilo na další
- 8:46kmen a to bylo v průměru kolem 100 lidí.
- 8:49A teď si představ, že my dneska víme třeba ivo utrpení a
- 8:53neštěstí celýho světa. Je to šílený, celý to na nás
- 8:56padá viď. Chápeš jako jako jako ještě moje
- 8:59máma pomalu nevěděla. Ve slovenskejch kopcích žila v
- 9:02kysucii byli chudý obyčejný jo, kde se ještě ono?
- 9:05To bylo opožděný na tehdejší dobu, ale záleží právě kam ses
- 9:09narodila. Třeba ses narodila do hezký
- 9:11kolíbky. Ve ve městě, kde to fungovalo,
- 9:15ona byla prostě v přírodě vůně přírody jako bída a chodili
- 9:18bosky do školy. Bylo jich 9 2 umřely na různou
- 9:21prostě nemoce u táty z 9 umřelo 7.
- 9:24Bylo to normální. Seběhli z kopců na jaře
- 9:26spočítali prostě, co umřelo, nahlásili u matriky, co se
- 9:29narodilo. Myslím si, že i ty data narození
- 9:32úplně neseděly. Jo, ale chci jenom říct, že oni
- 9:35třeba nevěděli pořádně, ani že kolem nich jde 2 světová válka.
- 9:39Oni to zjistili až někdy na konci, jako nějakýma takhle
- 9:44nějaký ti cestovatelé nebo něco AV té hospodě se tam něco občas
- 9:47doneslo a že se to někde něco děje, ale jako že to je daleko.
- 9:51Přitom to bylo kolem nich, že jo?
- 9:54A vlastně to pochopili až na konci války, když tam přes ně
- 9:57přišli na někdy uprostřed, když jim Němci přišli vzít jako
- 10:01dobytek, ale pak byl klid a potom na konci, když prošli
- 10:06banderovci. Ale proč to říkám, že my dneska
- 10:09víme fakt OO všem o všem o snu v celém světě, o válkách ve celém
- 10:14světě, ale taky o sousedovi AO támhle, AO celebritách a nevím
- 10:18co a. No prostě je.
- 10:20To nová zase? A porovnáváme se.
- 10:22S tím ten největší průser ale samozřejmě i to, že na to
- 10:25vypadají ty problémy toho světa, protože já třeba si to se snažím
- 10:29to trošku řídit. Jo, takže já se věnuju věcem,
- 10:32kterým můžu jako ovlivnit a nebo, který mi bezprostředně
- 10:36hrozí a ohrožují se tak. Takže OK, pro mě je třeba téma
- 10:40válka na Ukrajině, protože já sorry, ale to jako je taky
- 10:43kilometrů od nás. Ale když mně se někdo zeptá na
- 10:46to, co si myslím o tom, co se děje v kaze, tak já se jako s
- 10:49dovolením jako vyhrazuju. Právo nemít názor tak a nesoudit
- 10:54to AA prostě nevyjadřovat se k tomu.
- 10:55Já jsem nikdy k tomuhle nevyjadřuju, protože sorry
- 10:57nemám. Navíc do toho i nevidím jo a
- 10:59nevidím do toho proto, protože jsem se rozhodla do toho
- 11:02nevidím. To je ten fór.
- 11:04Přesně tak, a já do toho ani nechci vědět a upřímně jako ono
- 11:06to zní možná sobecky já IO tom, jak je teď třeba hodně sdílej
- 11:10lidi a já to chápu třeba i ty nemoci rakovinu, mažu, mažu,
- 11:13mažu, protože moje duše to prostě neunese.
- 11:17Já pomáhám nějakým způsobem tím, kterým já můžu a umím a pomáhám
- 11:21dost, jo, jo a víc nechci, teďka, mám stop stav, mám
- 11:26informační jako explozi, takže nechci já to já to fakt mažu
- 11:30blokuju. Jo.
- 11:33Ne. Jako možná to zní sobecky, ale
- 11:35já tvrdím, že mám jenom 1 zdraví a 1 nervy 1 nervy a 1 pozornost,
- 11:40protože hele pozornost eriko a vlastně pro všecky.
- 11:43Já se zajímám o neurovědu asi 17 let.
- 11:46To je naše největší bohatství, protože to, čemu věnuješ
- 11:49pozornost, to ti vyšlapává synapse v mozku a to ti tvoří
- 11:53biochemii v těle, ve který se koupe každá naše buňka, takže
- 11:57to, čím se zaobíráme, zásadně ovlivňuje naše fyzický i
- 12:02duševní. Zdraví taky se asi nejvíc
- 12:03obchoduje dneska, no samozřejmě naše jako ta největší komodita
- 12:07pozornost, protože inzerce tak já to vezmu sama, protože jsem
- 12:11na té 2 straně já taky pořád bojuju o pozornost a děláme to
- 12:14vlastně úplně všichni. Přesně tak, jak bojujeme vlastně
- 12:16o své místo, že jo v životě. Tak i tenhle podcast točí ne pro
- 12:19pozornost, vážení. Takže povídejte, ale tady se vám
- 12:22to vyplatí, aby vám. Ne jde o to, co nabízíme a jde o
- 12:24to, aby se to potkalo a aby to, čemu se naši posluchači diváci
- 12:28rozhodnou věnovat pozornosti, jim dávalo smysl, aby jim to
- 12:32dávalo něco dobrého. AI my, když to tvoříme, aby nám
- 12:35to dávalo i něco dobrého. Jo, to to neznamená, že to je
- 12:38špatně, ale jde o to vybrat si. Ale vědomě si vybrat to s těma
- 12:42lidma, že 100 lidí jako dřív okolo a že to bylo jako i na tak
- 12:47já jsem si třeba u sebe všimla. Já potkávám strašně lidí,
- 12:50protože konference, že tam jsou stovky lidí, 1000 někdy a prostě
- 12:55normálně. Nedokážu si zapamatovat lidi se,
- 12:57kterýma se nevidím aspoň třeba. Třikrát no já už dneska taky ne.
- 13:01Já jsem dřív měla paměť, jako že jsem fakt jako lidi ze školení
- 13:06ve firmách, protože já školy je ve firmách.
- 13:07Já si pamatuju třeba 3 roky, 4 roky.
- 13:09Já říkám, my jsme se už viděli. Jo, ty si mě pamatuješ jo a na
- 13:13obličeje jméno, už bych nedala jo.
- 13:15A teď přesně teď, jako, jak se to úplně znásobilo.
- 13:19Hele je to. Tak já taky mám problém
- 13:20zařazovat ty lidi. Fakt jo, ale já to vnímám jako
- 13:23skleničku s vodou a já už je mám plnou.
- 13:26Je plno. Ale nejenom jako ohledně lidí,
- 13:28ale ohledně přesně i jako ohledně prostě informací.
- 13:31Já už tam toho víc nedám, nebo ty určitě u mě ty to víš, že jo,
- 13:35že se věnuju záchraně. Zvíře a mně.
- 13:37Samozřejmě, jak to lidi věděj, tak mi denně chodí prostě
- 13:40desítky. Ježiš to dobře tak ne.
- 13:42Desítky na jednotky tejdně desítky, ale denně fakt
- 13:45jednotky. Prostě takovýho toho hele tady
- 13:47se děje tohle, já to prostě nemůžu vyřešit všechno a ani mě
- 13:51to fakt bolí. Jo, jakože když já to dost
- 13:53často, je to hodně blbý a mně to hrozně ubližuje.
- 13:56A já už to i vědomě některé věci ignoruju, protože já vím, že už
- 13:59nemůžu. Hele a tady ti dám jako možná.
- 14:04Rozumím tomu přesně, o čem mluvíš, protože mně se to dělo s
- 14:06lidma, protože já dělám toho kouče, že jo, a já jsem si pak
- 14:11vytvořila mechanismus, že. Mám věci zadarmo, bali se na
- 14:16youtubu doteď jako a jsou zadarmo.
- 14:18Chceš pak zadarmo nějakej ebook? Pak mám zadarmo nějakou.
- 14:24I online kurz potom dělám ty online kurzy, které jsou
- 14:28dostupný, jo některé dražší, některé levnější, ale dostupné.
- 14:31Proč si to jenom říkám, že tím jsem si obhájila, jak funguji a
- 14:35potom je to školení, školení ve firmách jsou drahé a koučinky je
- 14:38nejdražší forma seberozvoje. Když mi někdo bude vyprávět, že
- 14:41to je drahý, tak to je právě ta moje brána.
- 14:43Jestli mi rozumíš, to je ta selektivní brána, řeknu jasně,
- 14:46taky nejdeš do porsche nadávat, že to je drahý auto, nebo do roz
- 14:50jak prostě ne je škála a ty si vyber to, na co máš a já tím
- 14:54dělám tu selekci a já mám tím pádem obhájeno, že i pomáhám i
- 14:59charita tam je i všechno, tam je ale systematicky a mažu mažu,
- 15:04mažu. A to je super, že máš jakoby
- 15:06přesně takový hromosvod a tam řekneš hele.
- 15:09Je tady spousta obsahu, kterej vám může pomoct a on jakoby
- 15:11seberozvoj a to, že? Samozřejmě někde zvíře, ty
- 15:14akutně potřebuje pomoc a zásašku něco jiného.
- 15:16To je jako bohužel něco jiného a ten tlak je mnohem větší,
- 15:19protože ty víš, že tam někde mrzne prostě nějakej pes a teďka
- 15:23prostě já. Já, o co se snažím zase já, tak
- 15:26se snažím lidi učit, aby byli pomáhání samostatný, aby to aby.
- 15:30Věděli, co mají dělat. Aby věděli to, protože to nemůže
- 15:33bejt na mě jako stejně tak jako tak.
- 15:35A já potřebuju, aby ty lidi věděli, že mají prostě zavolat.
- 15:39KS béčko že mají zavolat. Starostovi nejlépe zburcovat
- 15:43lidi okolo sousedy, hlavně natáčet to všechno a nejlépe i
- 15:47medializovat, protože hele těch influencerů je strašně moc, tak
- 15:51tomu prostě pošlete na všechny influencery.
- 15:53Nejenom na mě na všechny jo, takže já se spíš snažím aspoň
- 15:56jako edukovat v tomhle a mě to taky jako další věc.
- 15:59Hele, změníme trošku do pozitivního téma jo tématu,
- 16:02takže prosím tě, zajímá mě 1 otázka, 1 věc a to je.
- 16:07Cos vlastně znamená skutečně dospět.
- 16:10Já jo. Já vím, je to záludný, ale
- 16:14protože já mám pocit, že se každý o sobě vlastně myslíme, že
- 16:17už jsme jako dospěli a že už jsme v té fázi, kdy všechno
- 16:20víme, teď se rozhodujeme určitě už správně a.
- 16:24Taky je nám tolik a tolik let. No přesně tak, jak je máme
- 16:27spoustu argumentů, jak se to obhájit a zajímalo by mě, jako
- 16:30co to vlastně znamená dospět, co vlastně znamená, jako kdy, kdy
- 16:33to je ta ta fáze, že už teda víme.
- 16:36Ta jsi trefená otázku, kterou já fakt hodně jako řeším v
- 16:39přednáškách IV kurzech. A, na kterou já jsem si vlastně
- 16:43já všechno, co vlastně školím, tvořím jsem si fakt odžila.
- 16:46Já mám za vším, co říkám vždycky svůj příběh.
- 16:49Akorát nechci otravovat těma příběhama taky často neříkám,
- 16:53ale pro mě dospět na milion procent znamenají vlastně jako 2
- 16:563 věci. Jo ta ta 1 je, že si vůbec
- 16:59uvědomím, že jsem totálně jakoby odrazem vzorců z dětství, že?
- 17:06Jedu v tady a teď v nahrávce a ta nahrávka je všechno, co jsem
- 17:09doteď zažila slyšela viděla. Ale hlavně z dětství nejvíc do 6
- 17:14let. A že je vlastně to, co dělám
- 17:16vlastně jenom pořád opakuji, co mi bylo narváno okorem do hlavy,
- 17:19ať už rodiče školou, školkou a že jsem produktem té nahrávky.
- 17:24Jo aha, to uvědomění. Aha, jako vůbec si tohle
- 17:28uvědomit, že ten mozek jede podle tý nahrávky a že tady a
- 17:32teď ten mozek vždycky vybere to, co už zná z té minulosti, ale že
- 17:35máme právo a možnost stopky nádech výdech stop a rozhodnout
- 17:40se jinak. Máme na to 8 sekund až několik
- 17:42milisekund, ale ono to není málo.
- 17:45To je to, že se nadechnu a řeknu si stop to stačí a až potom si
- 17:49můžu vybrat 3 dny 3 tejdny 3 měsíce na rozhodnutí jinýho
- 17:53modelu než toho. Nadanýho myslíš třeba?
- 17:55Hele cokoliv. Na modeluj mi něco jakože třeba
- 17:58dejme tomu. Někdo já ti to řeknu, já dělám
- 17:59cvičení na školení ve firmách. Jo, prosím vás, nekrást jo,
- 18:04lektoři mě sledujou často a nebo klidně si to počte a řekněte, že
- 18:07to je voda, jo. Já se třeba zeptám, co eriko co
- 18:12tebe napadne jako 1. Úplně 1 impulsy, že řeknu slovo
- 18:16kytka. Svěžest.
- 18:19Tak a teď zkus zapřemejšlet, když si jako kytka a teď chvilku
- 18:23tvůj mozek hledal, byl to fičák. Jako s čím si to tvůj mozek
- 18:27spojil? S čím sis to spojila?
- 18:29Teď, když se nad tím zamyslíš? Tak asi s loukou a pozitivní
- 18:33emocí. Tak a kdybych tam bys tam měla
- 18:36dát časový frame, to znamená jakoby minulost, přítomnost,
- 18:40budoucnost. Asi minulost je.
- 18:43To zkušenost z minulosti vždycky vždycky někdo řekne, zalévat
- 18:47někdo průser, někdo manželka mě ještě 1 člověk na školení, řekl
- 18:50vepřová kata a já říkám, OK, nikdy do toho nekecám, ale ta
- 18:54kata mě fakt zajímala, no víš, janko, já su z Moravy a moje
- 18:57babička, když jsem byl malý. I ta krájela vepřovou kýtu a
- 19:01říká, pojď honzíku, vem si tu kytku, my říkáme na Moravě,
- 19:04kytka, kytě vepřové jo a je to vždycky spojený nějak s
- 19:08minulostí. Jo AA, teď si představ, že
- 19:11takhle dělá, ale fakt všechno třeba máš konflikt partnerskej
- 19:16tvůj mozek ho bude řešit tak, jak to okoukal v dětství.
- 19:18Pokud mu nedáš tu zarážku, vždycky tě napadne to, co znáš,
- 19:23to, co tu normu, kterou ses naučila.
- 19:26Ví se, že třeba i týrané děti. Berou týrání jako normu, protože
- 19:29nic jinýho neznaj a myslí si, že to je normální.
- 19:31Je to ta jejich nahrávka. Bohužel dost často i já třeba
- 19:35koukám na různý dokumenty, takový ty krimi v obrazích a
- 19:38tak. A tam vlastně je docela
- 19:41zajímavý, nebo zajímavý, asi úplně jasný, že ten vzorec těch
- 19:44lidí je stejnej, že lidi většinou byli vždycky zneužívaný
- 19:47tejraný tejraný, někdo jim ubližoval a voni vlastně potom
- 19:50to nedokázali řešit jinak, než že to dělali to samý někomu
- 19:53jiný. Přesně tak, ale zase je
- 19:55zvláštní, že máš i třeba. Dělaly se různý výzkumy na
- 19:58dvojčatech třeba. Který vyrostly vlastně bez úplně
- 20:01stejný rodině, byl jednovaječný, a přesto z 1 mohl vyrůst třeba
- 20:04alkoholik AZ druhýho. Ale na základě toho právě na na
- 20:08jednovaječnejch dvojčatech se právě zjistilo, že to, že máš
- 20:12stejnou genetickou výbavu a predispozici dostat nějakou
- 20:16nemoc, ale potom právě ta nahrávka, to znamená to, co
- 20:20všechno zažiješ. Ty dvojčata od mala nezažívaj
- 20:23totéž, dokonce dokonce i zažijou stejnou situaci příklad. 1
- 20:28dvojče rozbije vázu a je za to hubovaný vod mámy je to stejnej
- 20:31zážitek. Ani no.
- 20:32Není, to je úplně rozdílná situace, i ta samá je rozdílná
- 20:36vlastně jo, takže neexistují 2 mozky se stejnou nahrávkou
- 20:40zkušeností emoční všechno, co jsme prožili, zažili, slyšeli,
- 20:44viděli, cítili, mysleli. Tak to máme každej unikátní.
- 20:48A právě na jednovaječnejch dvojčatech se to zjistilo.
- 20:50Proto existuje epigenetika, že se ví, že ty máš genetickou
- 20:54predispozici dostat nějakou nemoc stejnou třeba u dvojčat.
- 20:57Ale ty jí musíš něčím odemknout. Tomu se říká exprese genu a je
- 21:01to vlastně určitej protein, který ta a který je v tom
- 21:04biochemickém kotejlu, ve kterém se koupe ta buňka přes receptory
- 21:07a najednou to udělá cvak a odemkne se to a opravdu se ví,
- 21:11že třeba u rakoviny musíš udělat x těch odemknutí, to znamená, ty
- 21:14musíš dlouho něco dělat blbě, stresovat se, žít blbě, abys to
- 21:19odemkla a ví se a ten obor genetika řeší, že to kromě
- 21:24samozřejmě životní styl. To víme všichni, jo.
- 21:27Že pohyb, jídlo a kdesi cosi jo, ale proto na 2 straně kromě
- 21:32pohybu zdravýho spánku a jídla na 2 straně je stres.
- 21:36A pozor, a právě způsob myšlení a chování, protože hele, já tu
- 21:43prostě já tu neurovědu miluju, protože prostě.
- 21:47Už samotná myšlenka ti spouští do 0,5 sekundy až 1200
- 21:50biochemických reakcí v těle myšlenka, takže si představ, že
- 21:54se s někým hádáš a teď se ti děje ta stresová bouře v tom
- 21:56těle máš jo stresovou reakci. Jsi jednoznačně ve 3 u jo vypnu
- 22:01se ti parasympatickej systém, zapnul se sympatickej úplně
- 22:04jinak ti funguje. Prostě všechno, ale pokračuj.
- 22:08To je 1 a nikdo si to najde, ale chci říct jako všechno se ti
- 22:12děje úplně a teď. Jednak v tom prožíváš prostě to
- 22:15blbý, prostě tomu tělu je blbě. Když to je negativní.
- 22:18Jo a máš blbou biochemii v těle, která škodí prostě tvým buňkám a
- 22:24teď si představ, že na to ale budeš i myslet.
- 22:27Jo a ví se, že mozek neumí rozlišit myšlenku od reality a
- 22:30spouští ti tu samou reakci už i při samotný myšlence.
- 22:34No a teď si představ, když se ti furt koupou buňky takhle v blbým
- 22:38koktejlu a najednou, právě tohle pak odemkne tu genetickou
- 22:41predispozici dostat nějakou nemoc.
- 22:44Což znamená vlastně, že? Na naše zdraví má vliv nejenom
- 22:50životní styl, ale i stres a způsob myšlení a chování.
- 22:55Ty brďo. Takže takže dejme 3 tipy jak si
- 22:59zlepšit život. Třeba v tomhle jo, no takže my
- 23:03jsme mluvili o tom, ty jsi řekla předtím i dej mi.
- 23:06Tip. Proto jsem se tě ptala na tu
- 23:07kytku, abych ti dala příklad, že opakujeme furt to samé jo a
- 23:10opakujeme to, co nám bylo dáno. Do vínku a do hlavy jo nahráno
- 23:15prožitky formou prožitku. Vlastní zkušenost jo čili hele,
- 23:19představ si, že fakt to dítě neví, že když šáhne na hrnek, že
- 23:23je horký, že to pálí, až když si šáhne, tak zjistí, že to bolí a
- 23:27ten mozek funguje tak, protože má na starost přežití, že si
- 23:30řekne, aha, už nebudu šahat na horkej hrnek, takže se vyhýbá
- 23:34fyzickému a sociálnímu nebezpečí.
- 23:36Jo, přesně takhle, když se ti smály děti ve školce, tak
- 23:39nebudeš radši recitovat. Jo, a takhle to je a teď jseš
- 23:43konglomera těhle různých jako tý nahrávky a tam vznikla.
- 23:47Osobní prožitek jo, potom je tam kopírování, to znamená jakože
- 23:53pozorujeme jako děti to okolí a kopírujeme a pak je tam výchova.
- 23:57To znamená, že za něco jsme dostali pochvalu pozitivní
- 24:00odezvu od rodičů a za něco negativní.
- 24:03V podstatě je to jenom odborně se tomu říká odměna a hrozba jo,
- 24:06že byla znásobena odměna, nebo byla znásobena hrozba a takhle
- 24:10vznikla ta nahrávka. A teď my jsme jejím produktem a
- 24:13teď co s tím? Tak ji přetočíme, co s tím?
- 24:16No tak 1 je že si musíš uvědomit, že ji máš jo a to je
- 24:19to je to o čem jsem mluvila. My si nejdřív musíme uvědomit,
- 24:21že jsme vlastně úplně tupí. Prostě že jsme jenom roboti
- 24:25prostě jo, je to těžký, ale já vždycky říkám, každej problém se
- 24:30řeší velkým přiznáním. Jo, že si přiznám, mám problém.
- 24:33Problém? Jo tak tak no takže to je 1 krok
- 24:37a druhej krok nádech vídech stop na učený reakci to můžem.
- 24:40Máme čas jo a vlastně AA plus si sednout a udělat si revizi tý
- 24:46nahrávky. Co z tý?
- 24:47Když už si totiž uvědomím, že jsem nahrávka, tak už jsem
- 24:50ochotná uznat, že něco dělám blbě něco dobře a dívat se na
- 24:54sebe třeba zhora, jakoby ZZ pozice pozorovatel a říct si, co
- 24:58co je to plusový a co je to mínusový, co si chci nechat a co
- 25:03si přestat dělat, co si nechci nechat a eventuálně co novýho
- 25:06musím začít dělat, co se používá.
- 25:08IV byznysu, stop start continue duing jo.
- 25:11Čili přestat začít pokračovat a čili revize tý nahrávky a potom
- 25:17co? Já sem přesvědčená, jak si
- 25:18můžeme jenom zlepšit život je, že si musíme udělat osobní vizi
- 25:23toho, kým chceme doopravdy být. Ale pozor, vynechat z tý osobní
- 25:27vize, manželky, manželé, děti, psy, domy.
- 25:30Já vždycky říkám, to dáváš společenskou objednávku těm
- 25:33druhejm zase já těm domům, ať tě udělaj happy.
- 25:37Ne jak to vypadá, když bych se vrátila zpátky k tomu
- 25:40autentickýmu dítěti než přesto plnění očekávání jsme totiž
- 25:44všichni zapomněli. Kdo jsme to je totiž normální.
- 25:47Já bych ještě jako fakt chtěla pro posluchače zdůraznit, že
- 25:50nemáme mít pocit ven. Je úplně normální, když jako
- 25:53děti jsme museli poslouchat, tak logicky jsme zapomněli, kdo
- 25:56jsme, protože jsme dělali. Aha, ten chce to, ten se toho uč
- 25:59a chce to v podstatě jenom psychopaté a lidi s poruchou.
- 26:03Vlastně tohle nemají, jo, prostě je.
- 26:05To přirozené. Prostě je to přirozený, patří to
- 26:07k životu, že jsme ztratili tu nahrávku tu originalitu tu
- 26:11autenticitu, ale to je dobře. Protože i to rodiče za to
- 26:14nemůžou, takže dělali to nejlepší, co dokázali i špatnej
- 26:17rodič jdi au to nejlepší, co? Přesně tak to je 1 věc a 2 věc.
- 26:20Mně trvalo eriko rok, jestli uvědomit, no to není jenom matka
- 26:25a otec, ale je to i ta matka příroda, protože představ si, že
- 26:28by ty děti nikdo neomezil a že by jsme dětem řekli, dělej si,
- 26:32co chceš. No tak jsou z nich psychopati a
- 26:35nerozeznají dobro a zlo. Takže ono je to úplně.
- 26:37Oni by byli schopni zničit sebe, vždyť všechny děti pak jako
- 26:40trhaj žížalky viď pak si tak trošku mlátěj kamenem do hlavy a
- 26:45tak dále, pak se nakláněj třeba z okna skáčou pod auta, protože
- 26:48neuměj vodhadnout jako vzdálenost, takže voni by se
- 26:51zabili, vlastně by se zničili, takže i matka příroda zařídila,
- 26:55že nám je to jakoby odňato skrz to aha.
- 26:58Jako ta výchova to učení se pro život znamená přežít.
- 27:02Vlastně bejt v bezpečí AA vlastně ta nás jako učí.
- 27:06Aha, tohle je dobro, tohle je zlo.
- 27:08Tohle mi ublíží tohle svým tohle nesmím.
- 27:10Tohle se sluší v Japonsku, tohle se sluší v Česku.
- 27:12Tohle se sluší v Itálii a vlastně přes tohle vlastně
- 27:16postupně jako vyrosteme. Jenomže porosteme jako produkt
- 27:19tý nahrávky a zapomněli jsme, kdo jsme a to největší, co můžem
- 27:24udělat si to uvědomit, přiznat, zrevidovat nahrávku krok 2 a
- 27:28krok 3. Udělat si tu vizi toho svýho
- 27:31skutečnýho já vymyslet se znovu. Já tomu říkám fakt.
- 27:35Řekni si, kdo chceš bejt? Ale ty jako bez manžela bez
- 27:39manželky, bez dětí, bez baráku, bez su jak to vypadá, když fakt
- 27:43jako to budu já tak aby mi bylo uvnitř dobře?
- 27:47Protože zase jsem fakt přesvědčená, že uvnitř nám je
- 27:50jenom dobře. Když se dostaneme do harmonie s
- 27:53tím, kým fakt jsme, když neodporujeme té přírodě, když
- 27:57neodporujeme tomu, když prostě se staneme tím, kým fakt jsme,
- 28:01když si myslíme, ano, děláme. Ano, říkáme, ano, když si
- 28:05myslíme, ne děláme ne. Říkáme ne ale.
- 28:08Podle mě to je strašně těžký. Přes to jako nánosy, který na
- 28:11sobě máme jo osobnostní, protože samozřejmě, když třeba tak jako
- 28:15se zreviduju sama sebe, tak to všechno, co jako na sobě mám,
- 28:18nebo v hlavě, tak kdybych si připustila teda, že to je něco,
- 28:22do čeho jsem se jako naformovala během života.
- 28:25A tak to jsou strašný vrstvy, který by se muselo.
- 28:27Úplně odloupat no jo. A to podle mě a takhle ještě mi
- 28:30řekni 1 věc jo, bavíš se teďka sedíš s člověkem, to jsem já.
- 28:34Ne, já nemám jakoby žádnej problém.
- 28:36Já jsem třeba nedávno byla na jedný akci a byla tam věštkyně.
- 28:39Jo, ta byla ze mě úplně hotová. Chudák, bylo to jako dárek pro
- 28:43ty hosty, mohli jsme každej věštně a nechat si vyložit
- 28:45karty. Mě jí bylo tak líto, protože oni
- 28:48ty běžkyně očekávají hele. Teď, když budeš nějak.
- 28:50Spolupracovat, že úplně jako teď dáme stranu, jestli tomu věříme
- 28:53nebo ne. Já jsem úplně 1 jo, ale prostě
- 28:56věštkyně. Jako očekáváš, že tam přijdeš a
- 28:58máš nějakej problém? Tak to tam seš a ty tam přijdeš
- 29:01člověk, jako jsem já prostě sedneš si tam a ona prostě no,
- 29:05tak mi řekněte, co vás třeba trápí a já říkám, no, to to já
- 29:10nevím mě jako mě nic netrápí a ona tak a něco třeba byste
- 29:16chtěla jako vědět a říkám jako vy taky vlastně ne, já říkám mě
- 29:19jenom zajímá, co se bude se mnou dít, ale nemůžu říct, že by mě
- 29:22něco trápil, tak mě nechal jako vyložit karty a teďka tam se
- 29:25mnou jako nějak pracovala a mně ji bylo tak líto potom, když
- 29:27jsem byla nejhorší jako ten klient toho dneš toho.
- 29:30No jakoby večera, protože se mnou s takovým materiálem jako
- 29:33jsem já, že se cítím jako v pohodě.
- 29:35Tak vlastně to je naše je šťastný člověk.
- 29:37Ale já vlastně no, a to je právě to, na co se tě chci zeptat, že
- 29:40si říkám, má být štěstí, jako není štěstí uvědomění?
- 29:47Si toho, že ten život nemá být jenom štěstí, milý, zlatý,
- 29:50bublatí. Další část už není podle mě pro
- 29:52všechny uši, takže utíkejte na forendors nebo na komunitu a
- 29:56můžete si tam poslechnout třeba tohle.
- 29:58Představ si, že je všechno možný a že si ten problém už vyřešil a
- 30:02najednou ta kvalita kroků k tý vizi vyřešeného bude mít úplně
- 30:07jiná, dokonce budeš možná dělat úplně i jiný kroky, než když
- 30:10jdeš z problémů někam a nevíš, kam jo, a to je big point.
- 30:15To jsem ještě teďka řešila na svým instagramu.
- 30:17Já tam podle feedbacku poznám, co lidi jako zajímá, co s nima
- 30:21rezonuje. A 1 z největších témat, který
- 30:23jako zarezonulo s lidmi byl. Jsem říkala ve storíčku, že
- 30:28začínám cítit poslední dobou takovej tlak na toxickou
- 30:31pozitivitu. Proč já nemůžu říct?
- 30:33Já tě prostě upřímně nesnáším. Ty si ze mě udělal nepřítele.
- 30:37A proč já, jako abych v očích někoho byla jako lepší člověk,
- 30:41tak se musím povznést, i když to tak necítím.
- 30:43Opravdu je období, jako kdy máme honit ty samečky samičky?
- 30:47Chceme se líbit, jo, přeháníme to někdy?
- 30:50Vždyť se chceme. Pořád no jasně, ale jiným
- 30:52způsobem jako nejseš na lovu jo, já třeba nejsem na lovu.
- 30:56Ale líbit se chci, když někam vyrazím.
- 30:58Já chci mít dobrej pocit ze sebe.
- 31:00Upřímně, já, čím jsem starší, tím víc se chci líbit sobě.
- 31:02Nejvíc utrpení si způsobujeme tím, že nerespektujeme přírodu a
- 31:06přírodní zákony. A vývoj svůj evoluci, protože
- 31:09hele v něčem jsme se 1000 let vyvíjeli a to, že příklad i ten
- 31:13blahobyt mi neumíme s tím blahobytem vůbec zacházet.
- 31:16My ho prostě spotřebováváme na vlastně na umělý problémy a
- 31:21přitom se máme jako materiálně a biologicky nejlíp jako v
- 31:26existenci lidstva nejlíp víš, kolik lidí nemá sebeúctu, ty si
- 31:29ji musíš nejdřív právě vybudovat, to je ten můj point,
- 31:32kterej chci říct, proto jsou ty. Jako ty lidi se z toho
- 31:35nevybabrávaj a tančej furt ve stejnejch.
- 31:37Chybách ne nebo vyměněj partnera?
- 31:39Je to zase to samý a opakuje se to, protože oni nedospěli.
- 31:43To je to, co ti chci říct, že dokud nenajdeš vlastní sebeúctu,
- 31:47jak můžeš mít úctu i druhýho od druhýho ale k druhýmu.
- 31:51Co mě ještě trošku jako rozčiluje a vídám to okolo sebe,
- 31:54že ničí štěstí, závisí na mě a to mě rozčiluje strašně jo.
- 31:58Jakože bohužel, jakoby mám okolo sebe pár lidí, který jejich
- 32:02štěstí závisí na tom. Jestli já je pochválím.
- 32:06Jestli se jim pověnuju a mě to jako a to nemyslím teď manžela
- 32:10proboha jo, to ne, to je úplně. Toho jsem si vybrala.
- 32:13Dospělí a prostě jako jak poradit tady těm lidem, protože
- 32:16pokud je tady někdo z našich posluchačů, věřím, že jako je
- 32:19nás hodně, že každej možná, ale abych byla upřímná, máme nikoho,
- 32:23u kom třeba chceme jeho pozornost a kousek jeho jako
- 32:26jeho jako osobnosti? Jo, ale prostě, že to není v
- 32:29pohodě, aby já. Jsem moje nálada závislá,
- 32:33závislá na tom, jestli se mi někdo bude dost věnovat, nebo
- 32:36ne.