Latest / 2vKrosně / #7 Stopem napříč Střední Asií: Írán, Kyrgyzstán, Sibiř | Jak cestování učí žít naplno

Transcript

#7 Stopem napříč Střední Asií: Írán, Kyrgyzstán, Sibiř | Jak cestování učí žít naplno · 2vKrosně

0:01
Dvojka. V krosměr.
0:10
Ahoj ahoj, vítáme vás u dnešního vánočního speciálu našeho
0:15
podcastu, který se jmenuje? Stopem z Íránu do Česka.
0:20
A náš podcast se jmenuje dvojka krosně.
0:24
A máme tady dalšího speciálního hosta, než tady prozradíme jeho
0:30
identitu. Tak ho v krátkosti představíme.
0:32
Je to člověk, kterej studoval v zahraničí v mnoha zemích.
0:36
Vydal se stopem z Íránu do Česka a potom.
0:41
Byl v kyrgystá v Kazachstánu a na Sibiři a tak.
0:44
Byl taky v Palestině. Byl na hodně místo na hodně
0:47
hodně nebezpečných místech. A jmenuje se.
0:50
A je to pan tajemný dobrodruh nikdo jiný než Peter papoušek.
0:56
Petr Petro a říkáme Peter. Tak ahoj.
1:02
On z toho vůbec není nadšený z tohohle představení.
1:04
Já jsem z. Toho hrozně nervózní, ale ale
1:06
užíval si to. No, já jsem si říkala, jak by
1:09
jsme pietra představili jako 1 slovem, jak bys ho popsala.
1:12
Tajemný. Hele je zábavný, že seznam.
1:16
Mě taky napadl tajemný. Že se známe asi 8 let.
1:18
Takovýhle otázky jsme si nikdy navzájem nepoložili.
1:20
To je docela vtipný a. Tak to je my to musíme tady
1:23
nějak představit těm lidem. A proč by jsme si pokládali
1:26
otázky, popiš se 1 slovem jen tak normální řeči, že jo.
1:30
To my jsme byli divný kamarádi. Po 2 flaškách vína v Lisabonu mě
1:33
napadla ledacos. Tak.
1:37
Jsme se poznali tak. My 3 se známe stejnou dobu a
1:41
potkali jsme se úplně stejně a stejný.
1:43
Čas na stejném místě. Na erasmu v Lisabonu v roce 2 18
1:49
a pamatuji si, že z vendy jsme začli spolu bydlet.
1:53
Vyznali jsme se třeba 2 dny a pak mi říkal, ty jo, píše mi na
1:55
facebooku nějakej 5 ro papoušek, že je tady taky na erasmu a je
2:00
taky z jižních čech? No tak já nevím.
2:03
No, protože já jsem s ním byla v kontaktu dřív, on si mě někde
2:05
vyhledal na nějaké skupině, kde jsem hledala ubytování v
2:08
Lisabonu. Jo a tys mi přidal do nějakýho
2:10
hromadnýho chatu a chtěl jsi abysme spolu bydleli, ale nějak
2:14
pak to z toho sešlo. A asi.
2:16
Bydlela se mnou 1 dostal tady. Joe, tak to já nevím, kdy někdy
2:21
byl v Lisabonu, tak víš, že tam je to úplně zoufalý, že by tam
2:23
že jo. A já jsem tehdy tady byla padla
2:25
ta palestina, tak já jsem tehdy jel do Palestiny na dovolenou a
2:28
asi tejden na to po návratu z Palestiny jsme měli z do
2:30
Lisabonu na Erasmus. No AA, když jsem byl v
2:33
Palestině, tak jsem řešil ubytování v Lisabonu, což jako
2:35
na dálku není úplně sranda. Jak jste poznali že jo a?
2:37
Kdo byl na erasmu, tak ví, že najít obědko právě v Lisabonu je
2:40
fakt. Ještě jako za dobrou cenu z
2:43
Erasmus penězma jako, takže takže já jsem to bral jako že
2:46
beru kohokoliv, což tak nemyslím ani vůči tobě.
2:51
A osobně nakonec nezavál k tobě, ale k jinýmu.
2:54
Dneska už můžu říct kamarádovi a bylo to úplně stejně skvělý.
2:58
Jako jste to měli vy? 2.
3:00
A nakonec nakonec nás ten Erasmus stejně svět dohromady.
3:03
To je pravda. Jo byste měli takový specifický
3:05
byt? A já si pamatuju.
3:07
Jo. A nemlulo se tam nádobí.
3:10
Ale já si pamatuju to. Se nedělalo spousta věcí a
3:12
naopak spousta věcí se tam dělalo.
3:15
Ale pamatuju si, já mám fotku v telefonu je to asi 1 z mejch 1 z
3:19
Lisabonu a ty stojíš ve sprše a čůráš do ní.
3:23
Protože to byla nějaká velká párty a byla tam hrozná fronta
3:26
na záchody a ty sis s Michalem prostě šel na féra do tý sprchy.
3:30
Hele to takhle si tě, tak tohle je moje 1 vzpomínka na tebe to.
3:33
Si sice nepamatuju, ale úplně dobře to vystihuje.
3:35
Myslím celej ten Erasmus jako. Jaký bylo tvoje 1 setkání joese
3:40
s pietrem? To si nepamatuju, já taky ne.
3:43
Já vím, že měl palestinu a klobouk.
3:44
Hele jako ten šátek ne. Kterej jsem přivedl z tý
3:48
Palestiny? Že jo, ale já.
3:50
Normálně palestinu s palestinou. Ne takovou tu prostě ze sapi.
3:54
Reálnou palestinu s Palestiny, ale z takovýho toho upřímnýho
3:57
materiálu a ale. Já jsem prodal, tak si kupujem
4:01
10 palestin. Počkej, protože já, když jsem
4:05
sem jel, tak jsem jí jako chvíli se ohlížel jako v minulosti,
4:08
když se jako máme bavit o nějaký jako minulosti a cestování.
4:11
A mě normálně jako to úplně uchvátilo v tom autobuse, když
4:13
jsem jako vzpomínal na ten Lisabon, na který už jsem jako
4:15
docela dlouho nevzpomínal. Jo.
4:17
A jako že to vlastně bylo fakt skvělý.
4:19
Já si asi nepamatuju, že bych jako při nějakým období v životě
4:23
vypil za a tolik alkoholu a zažil tolik jako takový
4:26
alkoholový bezprostřední zábavy. A vlastně se mi jako vybavily
4:31
některý zážitky s váma, který mi přišly jako úplně fantastický
4:34
jako. Přespávačka na pláži myslíš?
4:36
Nebo jaký ta? Jednoznačně ta jednoznačně a
4:40
která a no ne tak jako. My jsme tam spali, my jsme
4:44
vždycky přijeli na nějakou pláž a přespali jsme tam.
4:47
No a ještě to bylo, že jsme se jenom sešli na tý pláži.
4:50
Museli jsme se tam dostat nějak své pomocí stopem pěšky.
4:53
Nebo tak? Každej se tam dostal svou
4:55
cestou. A pak.
4:56
Jsme tam spali jenom kdyby náhodou v tom v tom lysovou v
4:59
tom Portugalsku nikdo jako nebyl s posluchači jo, tak tam tak ty
5:01
pláže to není jako Chorvatsko nebo já nevím Itálie.
5:03
To jsou prostě veliký, pískovcový útesy, který můžou
5:06
mít nevím klidně 10 20m a pod nimi dole je je ta pláž písečná
5:10
a vlny, který jsou obrovský, že jo kousek od Lisabonu se sjíždí
5:14
největší vlny na surfu na světě. AA tak tam na takovýhle nějaký
5:17
jako pláže úplně opuštěný, jsme vždycky jako chodili několikrát,
5:20
že jo s váma a já si pamatuju tu 1 to bylo u toho města se
5:25
simbra, to je jižně od Lisabonu, tak jsme jak no AK tomu přesně
5:28
směřuju, my jsme tam prostě přišli někdy vodpoledne, že jo
5:31
každej měl v tom v tom ruksaku ty já nevím 2 flašky.
5:35
Abysme toho měli dost na osobu, tak tam jsme se jako vožrali jak
5:38
nevim a to. Byla poslední noc na pláži.
5:41
Mám před. Odjezdem.
5:43
Jak jsme tam usly v těch spacácích ráno jsme se probudili
5:45
každej s tou kocournou, kam jsme se zvedli z toho spacáku a před
5:48
náma takhle pár desítek metrů. Ta skupina těch delfínů, že?
5:51
Jo no tam jsme byli úplně sami. To, no, to bylo úplně jako, to
5:55
bylo fantastický Jaroslav, podívali se to jako reálný nebo?
5:58
Jestli jsme všichni ještě vožralí.
5:59
Jo že tam usla jako 1 na tý pláži.
6:01
My jsme tam jezdili ještě popili a jelikož tam nebyl signál a my
6:05
jsme chtěli vidět výsledky hokeje, protože se hrálo
6:07
mistrovství, tak jsme vyšly úplně někam pryč.
6:09
Nahoru zase jako prostě jsme se vrátili na signál a nechali jsme
6:13
tam joese samo to. Vůbec nevzvlášť a ona spala jsem
6:17
tam jak zabitá. Ale na 1 věc jsi zapomněl na ty
6:20
nádherný západy. Co tam?
6:21
Bylo. Jasně, protože tam to je skvělý,
6:23
jak to Portugalsko vlastně má. Celý to pobřeží orientovaný na
6:26
západ, takže v Portugalsku vždycky zapadá slunce nad
6:29
oceánem všude nebo tak. Kromě toho teda krátké jižní
6:33
pobřeží. No a pak mám 2 historku, na
6:34
kterou jsem si vzpomněl a to se týká primárně josefiny, protože
6:37
josefína v Lisabonu slavila narozeniny.
6:41
A já si pamatuju taky že s Michalem.
6:46
Za dárek no. Počkej, a ten josefín je si
6:49
právě pamatuju AO tom chci mluvit jo, protože já ty si to
6:51
pamatuješ na. To pamatuješ, já si.
6:53
Nepamatuju, ty jsi mě teda nemám.
6:54
O tom mluvit nebo ne? Tak mně to.
6:55
Přijde jako já mě to úplně rozesmálo.
6:57
Dneska v tom autobuse, protože my jsme na.
6:59
Poslední chvíli nahlas. Samozřejmě nebo celý autobus se
7:02
smál nahlas. Protože protože jako vzorný
7:06
posluchači ví, že jako josefína je od přírody bohatě vybavena.
7:11
Posluchači mě nevidí tak jak to můžou vědět.
7:13
Já jsem já sleduju jako jako teda věrný fanoušek, tak sleduju
7:17
sociální sítě a tam jste vidět obě krásně a vždycky vám vždycky
7:21
vám to oběma sluší AA my jsme na poslední chvíli s Michalem s tím
7:24
spolubydlícím všechem vymýšleli nějakej dárek a nenapadlo nás
7:27
samozřejmě větší kravina na nějakou jako takovouhle
7:28
narozeninovou párty než prostě tý jozefíně koupit podprsenku a
7:32
obkreslit i každou 1 ruku od každého z nás na na 1 ten košík
7:37
a pak jí to jako dát jako, aby na nás měla z pobytu koš.
7:40
Koš no a šli jsme prostě do primarku a tam tam přes ven.
7:43
Když jsme zjistili jako velikost tý podprsenky.
7:46
Takže já byla stejnej špeh úplně přesně.
7:49
A my jsme došli do toho primarku a říkáme, že chceme.
7:52
Nevím tu velikost, já si nepamatuju a ty na nás vyvalily
7:54
oči a řekli, že prostě to to není jen tak a dali nás.
7:58
Primarku jedině kvalitní podprsenku bylo.
8:00
To prostě na párty. Louka z období.
8:03
No AA nakonec jsme tam je to. Nějak pláclo přes den a byli
8:05
jsme a. Byli jsme s tím Michalem takhle
8:07
2 a chtěli jsme takovouhle podprsenku, tak na nás jako je
8:09
všelijak koukali. No a pak jsme tam teda nějakou
8:10
sehnali. Měli jenom ty černý a bílý, tak
8:12
myslím, že jsme vzali černou obkreslili jsme tam ty jako ty.
8:14
Července nebyli. Že jo, taková růžovo.
8:18
Dobře vidíš to, víš jak to už si nepamatuješ.
8:20
Barvosla no já si každopádně já si každopádně.
8:22
Pamatuju ten moment, jak jsme jak jsme ti to donesli na ten na
8:25
ten váš byt dali jsme ti ten dárek ty sis ho oblekla.
8:28
A pak máme někde nějakou společnou fotku, jak Michal a já
8:32
ti držíme ruku na na těch prsou a přišlo mi to jako takový
8:34
hezký, že to taky vystihuje. Tu atmosféru toho erasmu.
8:39
Ta atmosféra erasmu byla prostě chytat ženský za prsa.
8:43
A tak ne ne nutně, ale tak jako si tak jako si stěhujou užívat
8:47
ten život. Non konsensuálně.
8:51
Jsme tě. Donutili k tomu, jestli si ji
8:53
oblékla. Já už nevím ty.
8:55
Jo to si taky teda nepamatuji. Já myslím, že po tom vínu tam
8:58
dělal každej všechno dobrovolně. Tak to no dobře, tak.
9:00
Děkuju za podprsenku. No, a když jsme tady u toho
9:04
erasmu, tak vlastně kde všude ty jsi studoval.
9:08
Ale no. A co jsi studoval?
9:10
Já jsem studoval mezinárodní vztahy a měl jsem tu výhodu, že
9:14
mě jako to bylo úplně neplánovaný, že mě jako osud
9:16
zavolal na západočeskou univerzitu v Plzni, která je
9:18
taková regionální a asi by se tam dalo opřít jako do řady
9:21
věcí. Prostě to není třeba.
9:23
Karlovka nicméně má oproti všem ostatním aspoň co já vím, 1
9:26
velikou výhodu a to je to, že vy tam je prostě pár pár učitelů,
9:31
který který jsou schopný navázat jako zajímavý vztahy ze
9:34
zahraničníma univerzitama a pak tam těch pár studentů, který tam
9:37
jsou a chtějí jako někam jezdit. Tak vysílat jako hodně krát,
9:40
takže zatímco třeba na karlovce aspoň zase z toho, co já vím,
9:43
tak člověk jako musí procházet nějaká výběrkama a tak, tak
9:45
prostě na tý na tý na tý západočeský přijdete a pošlou
9:48
vás, kam chcete. Kolikrát chcete furt tak.
9:51
Já jsem každej rok někam jezdil a jako já jsem za to strašně
9:53
vděčnej jako strašně. Vlastně bych řekl, že to do
9:55
značný míry se jako projevilo do toho, jakej jsem nebo nejsem,
9:59
no, ale. Tímhletím si západočeská trošku
10:01
napravila reputace. Nebo jako.
10:04
Jo jo jo tak já jako IV tomhletom chválím kudy chodím,
10:06
protože mi to přijde fakt jako obohacující a tak to vy dobře
10:08
víte, že jo, z vaší životní zkušenosti.
10:10
Takže ať už jsou to erasmy nebo nebo nový zélandy, o kterých
10:12
jste tady mluvili opakovaně, tak ten ten Erasmus je vlastně jenom
10:16
jenom jako té stejný princip prostě.
10:19
Takže kde jsi byl? Prostě jsem na to byl ty vole.
10:22
Já vím, nevím, jestli si z toho všimli, tý tenhlezí a já už to
10:26
úplně jsou takový škodolibý nebo?
10:29
Úplně lidi, jak dostanu naloženo.
10:30
Ty jo jak v tom? Podcastu.
10:32
Prostě strašně ne, ne? Protože já si to jako no ne tak.
10:35
Tak kde sis to dala ale ne. Ne, ne, ne tak jako nějak.
10:37
Ze mě. Nějaký nějaký jako Lisabon už
10:40
zaznělo Rumunsko, turecko a pak jako ty ty exotičtější.
10:45
Většinou írán turecko asi zaznělo kyrgyzstán dvakrát rusko
10:49
dvakrát. AA tak no.
10:52
Takže a proč zrovna sis vybral tydle země, co ti vedlo třeba k
10:54
Íránu turecko? Hele mě to vždycky přišlo
10:57
intuitivně jako zajímavější, než prostě ten západ, protože já
11:00
nevím, tak pojedeš do Paříže. A co jako v Paříži?
11:02
To je jako trochu jiná. Praha.
11:03
Jasně, že to je jiný. Jasně, že to má taky něco do
11:05
sebe a tak ale mě vždycky přišlo zajímavější jako pozorovat i
11:08
jiný kultury, tý jako jiný lidi, tý jiný mentality a třeba v
11:11
těhle těch zemích. Jasně, nebyla to taková zábava,
11:13
třeba z pohledu toho nevím alkoholu a nespoutanýho života,
11:15
jako byl třeba Lisabon. Nebo to Rumunsko, ale zase to
11:18
člověku dalo něco jinýho. No co ti to dalo teda?
11:21
Teda ještě tam byla 1. Pragmatická věc.
11:24
Dobře víte, že když pojedete na Erasmus jako do Británie, tak
11:27
tam necháte všechno, co vám dá Erasmus a ještě si na to vezmete
11:30
úvěr, ale když pojedete prostě do Kyrgyzstánu, tak 15000 na
11:32
měsíce hodně peněz. AA ještě vám z toho zbyde jo.
11:35
Takže. Takže když člověk chtěl jezdit
11:37
opakovaně, tak si takhle mohl jako levně navštívit hodně zemí.
11:40
To bylo jakoby docela takový pragmatický.
11:42
No AA, na co ses ptala? Err proč sis vybral tyhle země?
11:48
Na co si vlastně odpověděl? Jo ne tak, protože protože jo
11:51
jsou prostě za mě. Za mě jsou zajímavý.
11:53
AA teda jako pravda je, že že já jsem od počátku jako vnímal, že
11:57
to jsou země, který třeba v tý době šli navštívit a dneska už
12:00
nejdou. Dneska nepojedete studovat do
12:02
Ruska? Prostě jak hodnotíš kvalitu toho
12:03
vzdělávání v těch zemích? Myslím, že jako ve všech ve
12:06
všech byla relativně dost zoufalá teda.
12:10
Dost dobrá. Vždyť jsi říkal, že v tom
12:13
Rumunsku to bylo. Tak SS jedinou výjimkou a to asi
12:15
bylo to Rumunsko. Ale to byla jako 1.
12:17
To jsem já nevěděl dopředu, ale jako pak jsem zpětně se
12:20
dozvěděl, že to byla 1 z nejlepších univerzit jako v tý
12:22
zemi maj a bylo to opravdu vidět.
12:23
Taková jako rumunská, karlovka řekněme.
12:26
Jak se to jmenovalo? Babiš babiš, to je pojďte nějaký
12:30
historik nebo kdo? A to je to bylo v kluži.
12:32
Kluž je takový jako brno v rámci Rumunska.
12:36
Jo takových silicon valley s wishe.
12:40
Tak oni tomu říkaj, ale ta univerzita byla fakt dobrá,
12:43
takže tam tam to jako byl záběr, ale ale jinak zbytek tekly si
12:46
moc pamatujete, že normálně nevim, jak to bylo u vás jako,
12:48
ale já jsem. To měl docela těžký.
12:50
Já jsem třeba taky docela těžký. My jsme měli těžkou soukromou
12:52
školu, kde byly počítací předměty.
12:54
Ta byla taky jako. Vyhlášená.
12:57
Já měl nějaký institut, který byl úplně marný.
13:00
Jako. Jako mě třeba ten Erasmus dal se
13:03
vzdělávání mnohem víc než třeba celej bakalář.
13:06
Mě taky, no, protože já jsem se fakt musela učit každej den.
13:08
My jsme to bylo jak na střední. My jsme měli úkoly, každej den
13:10
jsme museli chodit do školy a od 8 od rána.
13:13
Hustý to nechápu jak se v tom alkoholu opojení jako zvládali.
13:16
Pak jsem se neprobudil ani ve 2 odpoledne.
13:18
Potom ke konci toho erasmu jsem byla.
13:20
Vyčerpaný, no já jsem nechala natolik jako tady slečna.
13:24
Tak já jsem byla mladá. No jo, no 1 mi řekla ježiš já
13:28
fakt jako musím ráno máme zkoušku, musím doško ať se děje
13:31
cokoliv, donut mě ať do tý školy jdu a ona tam byla ještě vožralá
13:35
se tam válela v posteli a já 7 59 vendulo vstávej.
13:39
Enn enn tak se jí to strhla tu peřinu, to si.
13:41
Pamatuju. A naplácala jsem jí nebo něco.
13:44
Ale já jsem se nikdy neučila víc jako tam tam to bylo fakt těžký.
13:48
Já jsem nevím, co jsem měla respekt.
13:50
No, já jsem si uvědomil, že už to v tom listopadu je fakt
13:52
špatný. V momentě, kdy někdy na konci
13:54
jsme byli na nějaký akci a my jsme přišli nad rádem domů a já
13:56
jsem se ráno probudil a zjistil jsem, že jsem si jako nazvracel
14:00
do nočního stolku jako tak. To to.
14:04
Už jsem si říkal, kámo, tak to se jako prober, tohle už není
14:07
možný. Třeba to vůbec nelituju, to bylo
14:09
skvělý, protože taky. Ne tak je.
14:11
Dobrý na bakaláři si zvolit nějakou takovouhle divočinu.
14:14
A potom na magisterským teprve tam až přemejšlet nad tím, aby
14:19
to bylo jako třeba, aby ti to studii něco dalo, že jo.
14:22
No tak, já jsem tam byla na magistru.
14:24
Takhle ale tak tolik jsi nekal. Ale já si myslím, že tyhlety
14:27
výjezdy do zahraničí, ať jsou jakýkoli, tak člověku vždycky
14:30
něco dají. Samozřejmě třeba během toho
14:32
bakaláře. Je to hodně o tom, že si člověk
14:33
zkusí být samo samostatný někde nebo jako něco řešit nějaké
14:36
problémy, které jsou v cizí zemi a nemá tam za sebou.
14:39
Já nevím, koho rodinu a okruh přátel a tak a musí si to
14:42
vytvořit a nebo pak i poznávání těch zemí.
14:44
Ať už jsou teda jakýkoli, ale ale poznávání to, že se prostě
14:47
dá v jinejch zemích žít jako jinak a lidi dokážou bejt
14:49
šťastný jinak a tak. No tak to je samozřejmě. 30
14:52
našich pos 30% našich posluchačů jsou právě mladý lidi jako od 20
14:56
do 25. Tak jsem si říkala, ty jsme
14:58
takhle mohli tady navnadit. Opravdu tak to jako jednohle?
15:01
Statistik na Spotify tak to prosím.
15:04
To bysme měli, to je naše mise. Takže nebojte se toho a jděte do
15:09
toho, nemůžete toho litovat. Takže err, jaký byly párty v
15:12
Íránu jstekal dokorativní, kde jsi naučil rusky?
15:16
No tak já jsem studoval dvakrát v Rusku a dvakrát v Kyrgyzstánu,
15:18
kde ta výuka byla v ruštině. Hele tak já jsem já mám jako
15:24
nějaký předky, který jsou teda jako sice z Ukrajiny, ale ale
15:28
ale vlastně jako byly ruskojazyčný a já jsem taky
15:29
vždycky nějak jako cejtil ne nutně, jako že mě fascinovala ta
15:32
země jako. Něčím já nevím, někdo má rád, co
15:36
já vim francouzský, já nevím šansony tak to jako nemám nic
15:38
takovýho jako v Rusku, že bych miloval literaturuma jako ale,
15:41
ale jako ta země je strašně rozmanitá, jo tam ono se to tady
15:44
my na ně koukám, že to jsou nějaký jako truhlíci, což jako
15:47
do značný míry asi jsou ale ta země ta země, jako je kulturně,
15:50
historicky a etnicky, jako mimořádně rozmanitá.
15:53
Jenom když se podíváte do statistik, kolik procent
15:56
populace je třeba jako islámskýho vyznání v Rusku,
15:59
vůbec se nebavím jako vo o šamanismu a buddhismu na Sibiři.
16:03
Jako nevím, kolik lidí by si jako tiplo v Čechách, že na
16:06
Sibiři jsou prostě buddhistický chrámy jako moji rodiče, tak je
16:09
to jako fascinující jo. Různý jako mongolský vlivy a tak
16:13
tak. A ta příroda, že jo máte máte,
16:15
máte prostě vysokej kavkaz altai, což jsou jako velehory.
16:18
Pak máte taigu tundru, máte tam stepi, máte tam moře, který na
16:21
Krymu, který vypadá jak? Nevim nějaká riviéra v Turecku a
16:25
tak, tak tak je prostě strašně rozmanitý.
16:28
Je to zajímavý. No a to je jako obyčejný lidi
16:30
jsou dobrý jako všude. A hlavně jak je to tak obrovský
16:33
a zároveň tam nikdo není, jako že tam prostě můžeš jít dny a
16:36
nepotkáš nikoho. Jako ten pocit ten pocit, kdy
16:40
kdy tam jste já nevím, někde to je 1 kde tak prostě uprostřed
16:43
Sibiře. A teď jako zjistíte, že tam vede
16:45
nějaká 1 páteřní cesta, ale vosmset kilometrů na sever je
16:47
jenom tajga, tak to je jako zábava.
16:50
Si to uvědomit, no zábava je to jako zajímavej pocit, kterej
16:52
tady moc nepoznáme, protože vyjedete za prahu a každý 2km je
16:56
jako nějaká vesnice, že jo, to to jako tam to tam prostě jako
16:58
není. No a kterej byl teda tvůj 1
17:00
zahraniční výlet a kolik ti bylo nebo výjezd takhle?
17:04
Já jsem já jsem to nějak vždycky v sobě jako cejtil mě bavilo
17:06
číst ty ty všelijaký jako lidi, který tyhle věci dělali a my
17:10
jsme poprvý se proto rozhodli někdy na konci střední školy
17:14
asi. Nebo jako co byl tvůj 1 takhle
17:16
že jsi někde studoval, studoval. No tak to jsme jeli do Rumunska
17:19
že jo. To byl 1.
17:20
Erasmus 1. Vážný a bylo to pro tebe, jakože
17:22
hustý jako šok a tak nebo normální.
17:25
Já jsem byl úplně můžu s tim mluvit sprostě.
17:27
No tady nejsme v chata já. Jsem byl úplně.
17:31
Nejsi. Talent já.
17:32
Sem byl úplně v prdeli, jako to. To sem byl poprvý jakoby sám bez
17:36
mamky a taťky bez starýho papouška.
17:38
Stýskalo se ti. No, hlavně hlavně já sem přišel
17:41
takhle. Já sem studoval základní střední
17:43
školu v tom malým městě v sudetech.
17:44
Já sem tak jako sudeťák ne na malým městě, na malym nějakým
17:47
gymplu a pak sem odešel do tý Plzně na vejšku sám.
17:49
Jako z toho gymnázia, to já jsem neměl vůbec nikoho.
17:51
No tak to ale jasně. A to bylo jako to jako hustý a
17:54
vlastně vlastně. Když říkáš, že hodně posluchače
17:56
mladejch tak 10. Procent tak.
17:58
Tady tahleta jako výzva je strašně zajímavá, jako si to
18:02
prostě tak takhle. Nakonec to zvládnul každej, kdo
18:04
někam jel, že jo, ať si vybral jakoukoli zemi.
18:07
Ale to poprvý to poprvý je vlastně ne ne nena pak už jako
18:11
nenapodobitelný podruhý už je to vždycky jiný, že jo.
18:13
Jenom jako tam vím, že to je i ze začátku je dost náročný to
18:16
zařizování toho erasmu, že to je fakt papírování.
18:19
To je taková zkouška tam. Člověk zjistí, jak funguje
18:21
evropská unie. Ale jakoby na rozdíl od toho, že
18:25
když se pak někam vydáš fakt žít bez tý univerzity, tak je to
18:28
vlastně super easy, protože to máš zařízený.
18:30
Jasně, jak se? Tam seznámíš?
18:33
Jo tam je milion mladých lidí kolem tebe studenti, všichni
18:36
jako touží po tom se seznamovat a.
18:39
V prostředí je hrozně hrozně nakloněný tomu tomu, aby aby to
18:42
sem člověk s někým novým poznával, je vlastně připravený
18:45
na to, že většina, kdo tam přijede, tak je v tomhle tý v
18:47
týhletý pozici, že si hledá nějaký to.
18:48
Samozřejmě je to taky dobrej mezikrok, proto kdyby někdo
18:51
chtěl třeba trvale žít v zahraničí nebo pracovat v
18:53
zahraničí, já si myslím, že to je jako ideální.
18:55
No jasně, ale jako že s tou školou je to víc easy než.
18:58
Ale samozřejmě samozřejmě, když tohleto člověk udělá poprvý ve
19:01
20 letech, tak má pocit, že to je jako největší výzva, jaký kdy
19:04
charl. Jsem tak husté, bar měli jste.
19:07
To podobně, když jste někam jeli poprvý.
19:09
A ty. Jsi.
19:12
V Anglii. A to jsem poprvé letěla
19:15
letadlem. Jsem tam letěla.
19:18
Moc se zpětně tak to muselo být úplně adrenalin, ne?
19:20
Asi jo no, já jsem se nezvládla ode mě.
19:21
Já jsem nevěděla, jak funguje ten pás a nemohla jsem se
19:24
odepnout a všichni už vstávali, odcházeli.
19:26
Já jsem tam furt nedělala. Musela jsem poprc nějakou starou
19:28
paní otec. Já jsem třeba úplně říkám, já
19:31
lidi poprvý a vona ježiš, to jste měla říct to už předtím a
19:34
ještě anglicky jste to musela jasně no.
19:36
No tak přesně tohleto bych každýmu tomu mladýmu přál,
19:38
protože to to pak na tohle už. Nezapomeneš jako důležitý nebo
19:41
já? Jsem jela poprvý po maturitě
19:43
dobrovolničit do Holandska do tý přírodní rezervace s pro nějakou
19:49
dobrovolnickou organizaci, kde jsem neznala nikoho že jo.
19:52
Takže taky máme sraz tady někde na nádraží s 20.
19:55
Dalšíma mezinárodníma lidma a budeme žít v lese někde spolu 3.
19:59
Tejdny. A taky mi to přijde super a.
20:01
To já jsem byla, úplně jsem se klepala.
20:03
A přitom Holandsko jako mega vyspělá země, že jo to země,
20:07
takže si nedokážu představit, jaký to je, když je to poprvý
20:09
tvoje v Rumunsku v nějaký nevyspělý a takhle.
20:12
Anglie jste nedemonizovali Rumunsko jo ona třeba ta kluž to
20:15
fakt vypadá jako normální český město jenom tam mluví jiným
20:18
jazykem. Ale to říkal jsi brno, takže to
20:19
se to trošku démonizovalo. OKOK.
20:21
Fridferpoint pořád je to silicon valley s.
20:27
Vyšel. A tvůj poslední Erasmus byl kde?
20:31
V Turecku v Turecku. To bylo, já jsem zrovna už to už
20:35
jo, jak byl poslední, tak už jsem chtěl něco nějakýho
20:37
zajímavýho a já jsem byl v adaně, což, což je město, který
20:40
je relativně kousek na mapě od syrskejch hranic a tehdy
20:44
samozřejmě jako běžela běžela naplno syrská válka a zrovna
20:47
jsem tam byl v době, kdy turecko spouštělo svojí jako pozemní
20:49
operaci, aby aby si zabralo sever Sýrie, který kontroluje do
20:53
dneška. Tak to bylo jako zajímavé být
20:55
tam v tý době, protože já jsem studoval mezinárodní vztahy a
20:57
ten ten tureckej režim, jako je nějakej, tak to bylo jako hustý
21:00
z tohodle pohledu. Jo janko, opravdu jako tam
21:02
vidět, že ty lidi se třeba bojí během přednášek mluvit o
21:05
politice, přestože jako studujete třeba moderní dějiny
21:07
do Turecka, tak. A bylo to zkreslený i jako v
21:10
rámci tý výuky, že ty profesoři. No takhle to už bylo, to už bylo
21:14
po roce 2 16 v angličtině. Jo jo, to už bylo po roce 2, 16,
21:17
kdy tam pro proběhnul jako pokus o převrat a.
21:22
Pokud protože se nepoved, tak. Tak ten režim jako vyčistil
21:25
univerzity od lidí, který byli proti režim jo, takže tam už
21:27
zůstali jenom ty. Ty jako loajální a bylo to jako
21:29
hodně cejtit a bylo to jako tohle bylo jako zase zajímavý.
21:32
Ale tehdy už jsem to jako chtěl. Tehdy už jsem nechtěl tolik tu
21:34
zábavu, ale chtěl jsem jako něco, co bude trošku ne jako
21:38
taková seriózní životní zkušenost, ale jako něco, co
21:40
člověka v tomhletom bohatí, jakože mě to zajímalo jako vidět
21:42
no. Tam byl půl roku nebo rok a.
21:44
My jsme to tam pak ještě s 1 kamarádem jako hrotili trošku
21:48
víc, protože jsme pak jeli stopem.
21:50
Během toho erasmu do iráckýho Kurdistánu, což zase jako byla
21:53
oblast. Tam tehdy Turci bojovali s
21:54
pekaka, což jsou ta, to je 1 tam KK no pekaka je prostě ozbrojená
21:59
složka kurdská, která která bojovala proti tureckýmu režimu
22:03
a teď v letošním roce uzavřeli míry.
22:05
To je 1. A viděl jsi někdy mrtvý lidi?
22:08
Neviděl jsi mrtvý lidi v životě? Myslím že ne fakt.
22:11
To bych řekla, že ty zrovna jo. Je to jenom otázka, vy jste
22:15
viděli někdy mrtvý lidi? Asi jenom nevím ale.
22:19
Ani. Přemýšlím.
22:20
Tam jestli nějakou? No tak jako jestli nějakou
22:22
nehodu, jsem viděla. Víš, když odvážel někoho
22:24
mrtvýho. Ne normálně tenhleten podcast je
22:26
pro mě o tom, že známe se hodně léta.
22:29
Padají tady otázky, které jsme si v životě nepoložili.
22:31
To mě tě baví. No počkej a tím pádem err to byl
22:34
ten moment, kdy jsi stopoval z Íránu do toho.
22:36
Česka vůbec vůbec vole, tohle byl jenom krátkej výlet.
22:38
Během se tam všude byl sakra, ale.
22:41
Ne ne ne to to pak hele jak jsme, jak jsem jako říkal, že
22:43
jsme už už na tý střední škole zkusili nějakej ten Balkán
22:46
stopem a tak dále. Tak mě potom v 1 moment jako
22:49
přišla ta Evropa v uvozovkách malá na ty dobrodružství a začal
22:52
jsem ve svém okolí shánět někoho, kdo by kdo by měl, jako
22:55
to když to může mluvit sprostě jako koule na něco pořádnýho.
22:58
A byla to dívka a. Proč jsi nás nekontaktoval?
23:00
Nebyla to dívka? A tak asi sama stehny nevnímal
23:04
jako stopařky a přitom. My to máme.
23:08
Z krve možná možná možná to možná to byla velká chyba.
23:12
Ne ne ne, nebyla to chyba ne to je jenom to, to bych to bych to.
23:15
Byla, to bych. Urazil toho svýho člověka, se
23:17
kterým jsem tam byl. No a právě na tom erasmu v
23:19
Rumunsku, o kterým jsme se bavili, tak tehdy jsem to tam
23:21
hodně řešil. AA ukázal jsem tam na 1.
23:23
Člověka, kamaráda, kamaráda, Slováka a říkal jsem mu, jmenuje
23:27
se. Jmenuje se Michal a říkám, hele,
23:28
michale prostě ty jsi sice někde moc takhle nebyla, já úplně jako
23:31
z tebe celý. Z tebe.
23:33
Předtím tu tu. Energii jakože to budeš ty to
23:36
bude jako a on a on byl takový životní situaci prostě ajťák,
23:38
kterej tak nějak se objevil na erasmu a ty?
23:41
Jsi to prostě. Nevěděl, co jsi jo, jo, já jsem
23:44
mu to. Já jsem mu to nabídl tak.
23:46
Říkám. Tebe.
23:48
AA že to? Že jste?
23:50
Že to jako půjdeme udělat? No a jako udělali jsme to a to
23:53
to probíhalo tak, že že jsme si stanovili takový jako pár
23:57
základních pravidel a řekli jsme si, hele, my prostě pojedeme
23:59
stopem, doletíme do Íránu. Do Teheránu a pojedeme stopem
24:02
domů s tím, že předtím ještě prostupujeme celej írán a budeme
24:05
to dělat tak, že nikdy nebudeme platit za dopravu a nikdy
24:07
nebudeme platit za ubytování. A měli jsme ani, že nebude mít
24:10
ani stan. Měli jsme jenom plachtu.
24:11
Tak já jsem se totiž chtěla zeptat, na kolik tě tenhle výlet
24:14
jako vyšel. No tak takhle ona to byla jako
24:16
jí to už je pár let zpátky. Jo, to je třeba rok, to je třeba
24:18
9 let, ale ale tehdy nás to stálo IS letenkama třeba 15000
24:23
celý jo a to trvalo já nevím necelejch 100 dní třeba ale, ale
24:26
protože my jsme měli takovej budget a teď jako mě neberte za
24:29
slovo třeba 100 korun na den na všechno, ale jako my jsme
24:32
vlastně měli jenom jako rejži a konzervu jo a jinak a občas nás
24:36
někdo na něco pozval, to v Íránu se tam stane každej den, kdo byl
24:39
v Íránu, tak ví, že tam to spíš odráží ty nabídky na na.
24:42
Ať jdete k někomu domů nebo na večeři a tak.
24:45
No tak my jsme jako projeli celej írán a pak jsme jeli přes
24:47
přes kavkaz turecko a Balkán zpátky zpátky do čech no.
24:52
A no a tak. No a jak tam probíhalo jako co
24:55
jste se stopovali? Jak dlouho?
24:56
Jste to bylo to? Hrozně rendo to.
24:58
Bylo nahodile? No jo, bylo to vlastně.
25:00
Bylo to vlastně jako nahodilý a my jsme.
25:02
Neměli plán ani ne, ne ne. My jsme chtěli projet jako celej
25:04
írán, takže jsme projeli kromě balučistánu, což je ten region,
25:06
kde v tý době unesli ty 2 Češky, kdo kdo si.
25:09
To pamatuje, žes říkal, že ale tam tak, že se nechovaly.
25:13
Úplně. Se prostě chovali tak, jak se
25:15
podle mě se z toho chovane? No jasně.
25:17
To bylo zakázaný, že? Jo to to si všude přečtete, že
25:19
tam fakt nemáte jezdit ani tehdy ani dneska.
25:21
Myslím ale ale tehdy jednoznačně, no, takže my jsme
25:24
projeli ty všechny ostatní tak jako jako regiony stopem.
25:26
No a aby nám to tak akorát vyšlo do toho víza, který se tam dává.
25:30
No a potom jsme, potom jsme přes ten kavkaz jeli zpátky domů.
25:32
No a bylo to jako úžasný, takže tak írán není jenom poušť, jo
25:35
írán má i jako velehory nahoře tam damavant, to je nejvyšší
25:39
hora blízkého východu to. Je kámoš tam jezdí na
25:41
platboardy. To je co na?
25:43
Snowboard jakoby. Jo no vidíš, vidíš.
25:46
Jakub od Elišky. Se zdravím, umím.
25:48
Si představit, že to musí být docela třeba levný pro ně.
25:51
Jako že fakt tam tady že jo, je to strašně drahá zábava kdeko
25:54
jedeš do alpa on tam teď už tam ale nemůže moc no.
25:58
Teď se tam jakoby horší a. To je zase to, co jsem říkal, že
26:00
do některejch zemí tehdy to šlo. Já jsem to chtěl v uvozovkách
26:03
stihnout. Ale a teď spousta zemí už jako
26:05
nejde rusko nejde írán, je složitější palestina problém?
26:09
No a tenkrát když. Se tam vlastně vkročil, tak tam
26:12
jsou problémy. Prostě přinášíš smůlu.
26:14
Tak třeba zase ten irák irácký koristány dneska úplně v pohodě
26:17
tam můžete znova. Stopovali, cítil ses bezpečně
26:19
víra. Tehdy, já jsem tehdy.
26:22
Petra nezná strach. Hele.
26:24
Ona josefe tak neříkej mi, že jste měl asi.
26:26
Hodně vymejšlí. Neříkej, že jsi tam neměl žádný
26:29
nějaký dno moment, nebo jak to myslíš?
26:31
Bylo divnýho člověka nebo ses nebál.
26:35
V iránu ne fakt, já jsem tehdy tehdy chodil po světě, teď bych
26:38
to třeba trochu jako upravil, ale chodil po světě a říkal
26:40
jsem, že írán je pro mě nejbezpečnější země na světě a
26:43
lidi, který tam byli tak často. Říkali to samý ne nutně, že by
26:46
to byla jako pravda, ale ty ta ta místní jako ty místní lidi
26:49
jsou tak strašně vřelý a pohostinný, že tam má člověk
26:51
pocit, že když se mu stane cokoli, tak ty místní se o něj
26:54
postaraj, jak kdyby to byl jejich syn nebo dcera.
26:57
AA oni tam jak jsou to že jo šati tak oni.
27:00
Oni často říkaj takový svoje okřídený fráze, jako když když
27:03
ti nepomůžu, když budeš před mým domem jako mít hlad a nemít kde
27:06
spát, tak tak nejsem muslim a to prostě musím udělat a je to pro
27:09
mě úplně automatický. Tak ta ta země.
27:11
Je to to strašně specifická to je, to se dá nějaké.
27:14
Nejlepší vzpomínka. Na írán.
27:18
A já mám ještě 1 otázku ty bláho?
27:20
A vlastně já vlastně jako nevím, co je.
27:22
Vidět máme hrozně moc. Jako spoustu dojmů, ale já
27:28
nevím, co je jako moje nejsilnější vzpomínka.
27:31
Zrovna to je prostě jako ten ten celkový dojem.
27:34
Jako tam máte pocit, že jste v zemi, která je sice docela
27:37
chudá, ale všichni se tam smějou.
27:40
Já vím, že vy třeba máte podobnej nějakej dojem, jestli
27:42
jste si přivezli z novýho Zélandu, nebo nebo ze sámo jo
27:45
jo, jo, možná na samo já jsem nebyl, ale ale jsou to takový
27:49
jako lidi, který. Třeba v tom Íránu jsou hodně
27:51
vzdělaný. Tam je tradiční vzdělání jako
27:53
hodně maj přehled vo světě, přestože to je jako tvrdej
27:56
režim, tak maj velkej maj velkou tradici ve vzdělání, takže se s
27:59
nima dá povídat o všem možným a jsou jako ohromně vřelý.
28:04
Takže takový to, že kam přijdete tam, jste vítaný, to je jako
28:07
tak. Takovej je to takový hodně
28:09
obecný ale ale je to vlastně docela silný, protože zase vy o
28:13
tom často mluvíte, je v tom velkej kus pravda, když
28:14
přijedete do čech, tak to jsou samý studený čumáky, že jo tady.
28:17
Chcete tady se? Chcete?
28:19
Někomu dělat s. Úsměvem radost a on se na vás
28:21
podívá jako kdybyste s ním měli nějaký nekalé úmysly, tak tohle
28:24
se jako v Íránu nestane a je to je to jako skvělý.
28:26
Jo, je to skvělý. No moje otázka byla, že lidi v
28:30
Íránu jsou i specifický. Samozřejmě tu perskou kulturou a
28:34
tím, že vypadají jinak než ostatní v tomhle regionu, že
28:38
jsou hrozně atraktivní. Za mě můj upřímný názor, protože
28:41
mají světlé oči a mají tmavý vlasy, že jsou fakt zajímavý a
28:45
maj hrozně dlouhý řasy. A výrazný rysy.
28:46
Obecný roky a. Jsou ženy, jsou hrozně hezký.
28:50
No tak jestli ti tam třeba nabízeli, ať si je s nima.
28:53
To nejde to nejde tam jako to to je nemyslitelné.
28:55
Tam tam tam je tam jako není možné ani ani třeba, aby jako my
28:59
jsme tam šli SS nějakou jako holkou, třeba jenom na kafe i
29:02
jenom přátelsky to nejde nejde. Já jsem tam potom ještě studoval
29:04
a tam toto nešlo. Jako se studentkama se jít
29:08
pobavit jako ke kafi. Úplně je to, jako že by s nám
29:10
byl nevím 5 studentů a 5 studentek jako a jdeme si jenom
29:13
popovídat o kultuře. Takže to je taková zlatá klec,
29:15
protože tam jseš mezi nádhernejma holkama a ty nemůžeš
29:18
nic dělat. No takhle trošku trošku to
29:20
zachraňuje, trošku to zachraňuje.
29:21
To že? Často bývají zahaleny, no ne.
29:23
Úplně nádherné. Ale ale i jo přesně já.
29:26
Myslím, že mají, že i ráno mají. Nemají, nemají, nemají, nemají,
29:29
nemají burku a nemají ani no, ani hidžáb oni mají v těch
29:34
konzervativních, mají čádory, ale zkrátka zkrátka jim vždycky
29:37
vidět jako celý obličej a případně část vlasů podle toho,
29:39
jak liberální město to je. Ale je to toto, ne?
29:42
Ale, ale jako stejně ten člověk vidí tam je na tom vlastně
29:44
úžasné. To si ze mě občas někdo dělá
29:45
srandu tam jako úžasné, že když ta žena.
29:47
Má jenom část povrchu těla k tomu, aby ho udělala krásnejm, v
29:51
tomhle případě jenom třeba část obličeje.
29:53
A protože pak oni musím, že jo po kotníky po ruce všechno musím
29:55
zahalený, tak je tam jako hrozně krásně vidět, jak to žena si s
29:58
tím dá tu péči, aby jako teda byla ta ta, jako aby tam
30:01
zdůraznila tu krásu svojí, aby jako byla krásná, protože
30:04
vlastně jakoby to přirozeně měla každá žena na světě a jenom oni
30:07
to dělaj jinak, protože nemůžu třeba tolik pracovat s vlasama,
30:11
tak pracujou. S očima jo s hodně častý, jsou
30:15
tam operace nosu. Třeba sleduju.
30:18
Takhle plastiky? Jo jo jo jo tam se taky hodně,
30:21
tam se taky hodně jezdí jako do Turecka, tak se jezdí do Íránu
30:24
no. A jo jo mě to jako je to hustý,
30:27
je to hustý. To máš pravdu no.
30:29
Teď trošku odbočím, ale já si jako pamatuju, že ty jsi říkal,
30:32
že když jsi jel vždycky na takovouhle cestu, tak si nikdy
30:34
neřekl doma, jako kdy se vrátíš, protože to přesně vystihuje to
30:38
svoje tvoje, to ten tvůj 1 slovní popis tajemný, že ty
30:45
právě jsi nikdy jako neřekl doma, kdy přijedeš a pak si se
30:48
prostě objevil mezi dveřma. A tak ono.
30:50
Je to taky daný, nebo tehdy, když jsme hodně stopovali tím
30:52
stopem, protože to prostě nevíš. Ty dojedeš a.
30:54
Konečně cca víš ale. Ale tady jako k tomu 1 takovou
30:57
jako vtipnou. Ale on se v tom vyžívá.
30:59
Shodou shodou okolností můj osobní rekord ve stopu byl, když
31:01
jsme se vraceli z toho Íránu, protože s tím slovákem s tím
31:04
Michalem jsme se rozešli u novýho sadu v Srbsku, což je do
31:08
čech třeba osmset 900km ještě po po dálnicích.
31:12
A já jsem z toho z toho novýho sadu stopnul auto, který mě
31:15
dovedl dovezlo před barák jako vyloženě před barák, což pocit
31:18
trošku, což po tý no on jel někam do Švýcarska, a tak jsme
31:21
se sblížili po tý cestě, že jsi udělal tu zajížďku.
31:24
Já nevím, pro něj to byla zajížďka třeba 200 300km.
31:25
To byl Turek jak my, jak oni v létě migrujou jakoby z těch zemí
31:30
v Evropě, kde žijou domů a zpátky, tak toho jsme to jako
31:33
tak jsem se s ním svez AA to to to bylo jako hustý, takže, takže
31:36
já jsem čekal, že to pojedu třeba ještě 5 dní.
31:39
A jel jsem to jako, jako kdybych chtěl vlastně autem prostě.
31:42
Tak se konečně paní papoušková doma teta.
31:48
To bylo vždycky jako vtipný, no je to je to jako je to je to
31:51
jako hezkej pocit mi došlo. Že my jsme neřekli jeho
31:54
příjmení, tak si lidi řekli. Řekli jako ty z ho vendy, řekla.
31:58
Pardon tak jsem. Tak no jako já bych tě zabila
32:03
bejt papouškovou a já jedu do Íránu.
32:06
Někdy se vrátím jedu s topem. Jestli si to moje mamka
32:09
poslechne, tak já bych jí chtěl touhle cestu poděkovat, protože
32:11
jsi toho musela jako asi prožít se mnou hodně, ale k tomuhle
32:15
tomu vracení. K tomuhle tomu.
32:16
Vracíme. Já jí říkám jitulka.
32:21
Tunka máš. Můj obdiv.
32:23
I tu už i tuž i tuž máš obdiv, ale k tomuhle 1 takovou vtipnou
32:26
historku, protože jiná cesta, kterou jsem pak erézoval ještě
32:29
delší, tak byla, tak byla střední asie a Sibiř.
32:31
A když jsme se vraceli ze Sibiře domů.
32:33
Naše další téma. Tak my už jsme z tý Sibiře,
32:35
potom jeli transsibiřskou magistrou do Moskvy.
32:37
AZ Moskvy jsme ale stopovali normálně do čech a nějak se ty
32:41
věci prostě staly, že my jsme se naposled s tou skupinou s tou
32:44
partou, se kterou jsem tam byl, koupali v bajkalu v jezeře a
32:47
byla. Moje otázka.
32:48
Jestli jo jo jo jo a tak tam jsem se naposled vykoupali, v
32:52
tom jezeře a pak pak AS tímhle v tomhletom stavu jsem dojel až
32:54
domů. No tak to jsi musel smrdět.
32:57
A na to na to přesně narážím, jo, protože.
32:59
Daleko bajka vole bajka je daleko.
33:02
Jako a. My jsme já si to přesně, neberte
33:04
mě to slovo. Ale ale třeba 17 dní to bylo jo
33:07
naopak. Ten vstup jako.
33:08
Šel rychle. Něco takovýho a to bylo opravdu
33:11
a to jsme měli za sebou. Ještě někde?
33:15
Do kufru, to jsme měli za sebou ty 3 měsíce nacisti, takže
33:18
všechno, co jsme měli sebou, tak nebylo už 3 měsíce.
33:20
Praný jako takhle, prali jsme to někde ve vodě v řece, ale nebylo
33:23
to praný jako v pračce na devadesátku, a tak jo, aby se to
33:26
nějak to ale no a tak, tak tak se mi to takhle jako dostupovali
33:30
domů. Samozřejmě člověk už potom sám
33:31
sebe nějak připravil. Ne, ne, ne, neměl, neměl, neměl
33:35
ne, byl to, bylo to v pohodě. Naštěstí ale ale proč proč to
33:40
prošlo? Celý říkám, nějak jsem to jako
33:41
dokodrcal domů a takhle zase neřekl jsem, kdy přijedu.
33:44
Přišel jsem takhle, přišel jsem domů, otevřel jsem ty dveře a
33:48
zazvonil jsem na zvonek a teď jako vyšla 1 ta mamka z těch
33:51
dveří péťánek peťánek se vrátil, teď jsem říkala teď myslím, že
33:55
jo, a teď jako jako teda správná správná mamka, jako ke mně na mě
33:59
jako naběhla, že mě obejmaj, dáme pusu, že jo.
34:01
Což teda udělala takhle na mě jako skočila a během
34:05
mikrosekundy zase vodskočila AZ tý z tý z tý emoce peťánek se
34:09
nám vrátil, byl jako do prdele. Co to je za bezďáka?
34:13
Tohle neřekla no. To je.
34:16
Super to to to to neřekla, ale úplně ji ten smrt jako
34:19
vodbouchnul pryč a teda vtipný je, že pak, když už sem jako
34:21
dojížděl domů, tak já si třeba pamatuju, že jsem na Slovensku.
34:24
To už jsem stopoval sám. Stopnul nějaký 2 mladý hrozně
34:27
krásný slovenky a takhle jsem seděl s nima měl nic nic nic,
34:32
ale ale jenom takhle jsem seděl na tom zadním sedadle a tak jsem
34:35
se jako skvěle povídali. Já jsem vyprávěl jako, co jsem
34:37
projel, že už se vracím domů. AA oni na mě AA oni vůbec jako
34:40
neoukázali na to, že že já tam musel smrdět na celý auto, že
34:44
jo. Byly slušný jako já bych ti to
34:46
teda asi řekla. No a oni byli hrozně slušný na 2
34:49
stranu jasně a možná možná, když jako se jim v 1 2 větách řekl,
34:52
odkaď jedu a co máme jako za sebou, tak si řekli, že to je
34:55
vlastně součást toho příběhu. Jo.
34:58
Ale ale muselo to hrozně smrdět nosíš mně se.
34:59
Stalo něco podobnýho, teda jako v opačný roli, jenom taková
35:03
vsuvka, že jsem čekala na kamaráda, než sem přijede z číny
35:08
a mělo to tam docela komplikovaný, protože se
35:10
nezařídil víza na poslední chvíli a zfalšova je, což v číně
35:14
je docela problém a drželi ho asi 2 dny na imigračním.
35:17
Prostě úplně jsem se svléknout dona a všechno tam kontrolovali.
35:21
Tudíž se jakoby no víc než 2 dny asi 5 dní.
35:25
Celkem se nemil. Od tý doby, co odletěl ze
35:27
Zélandu a pak jsme se viděli tady v Praze.
35:30
On furt úplně mě updatoval, že? No dobře, no tak jsem se
35:33
svlíknul do naha už tahle letadlo už stihnu.
35:35
Už mě na něj posaděj, jako že nebudu mít problém s těma vízama
35:38
a teď jsem se konečně jako objali a úplně fuj, ty smrdí jak
35:41
bezďák z vltavky, to je odporný. A hrozný no.
35:45
A nebudem se půlku podcastu bavit o tom, jak jsem smrděl,
35:47
když jsem jel do božene. Další a poslední téma tvoje
35:52
cesta kyrgyzstán Kazachstán a Sibiř transibiřská magistrála.
35:56
Tak kdy to bylo? A to s jel stopem taky?
35:59
Hele jo jo jo, ale to bylo. To bylo rok po tom Íránu,
36:01
protože my jsme byli my jsme byli v tom Íránu s tím Michalem
36:04
a Michael přišel s myšlenkou, že jako 2.
36:06
Je fajn, ale pojďme, pojďme to zkusit jako jako ve 4 ať ať ať
36:10
vstupujeme jako 2, 2 2 2 dvojce a udělali jsme normálně jako
36:14
takový konkurz, že jsme si, že jsme si natipovali každý nějaký
36:18
jako přátele, u kterých jsme si mysleli, že by jako na to jednak
36:21
měli a jednak by si to s námi užili.
36:23
No neřek. Proč si myslíš, že by jsme to
36:26
nezvládli? A já myslím, že zrovna jako v
36:28
tom období my jsme se až tolik nebavili.
36:30
My jsme tam. Měli takový mezery no.
36:32
No já myslím, že zrovna ten írán a to i když jsem byl v tom
36:35
tuhletu cestu 2, tak to bylo nějaký jako naše.
36:37
Já nevím, co to mohlo být za rok, ale.
36:38
Vendulce josefíně neozval. No a nebo naopak teda zase zase
36:43
jako. Až 2. 19 třeba.
36:45
Možná no něco. Já vůbec nevím, co jsem v tomhle
36:47
roce. No právě takže takže takže no,
36:51
no ale no, tak jsme dělali normálně konkurz a našli jsme,
36:54
tak jsme jakoby tipovat. Udělali jsme jenom jako výběrový
36:56
řízení a opravdu jsme vybrali jako 2 z našich přátel.
36:59
Který na to kejvli a. Bylo tam.
37:01
SS. Mensis man.
37:03
Centrum. AA bylo to no tak tak jsme jeli
37:06
jakoby jakoby 2 dvojice AA bylo to o něco delší, jak teda na
37:09
kilometry to bylo hodně delší? Ale nějaká dívka, ne?
37:12
A kolik měsíců jste to bylo? Hele to bylo, protože to je
37:15
plus. Mínus to bylo plus mínus na 100
37:17
dní. A já?
37:17
Zase 3. Měsíce c to bylo víc, tohle bylo
37:20
víc. A hlavně to bylo dál, protože
37:22
jako ten kyrgyzstán kyrgyzstán byl měsíc.
37:25
Do kyrgyzstána odsud se prostě si řekl, že pojedete zase jenom
37:28
stopem a bez placení samý princip magistr tak.
37:32
Snad takhle úplně stejnej princip, to znamená, jako že
37:34
nebudeme platit za ubytko, nebudeme platit za cestu z
37:37
dopředu naplánujeme naplánovanejma výjimkama,
37:38
protože když přijedete stopem třeba na ten bajcal a máte v
37:41
Rusku vízum na měsíc, tak to prostě nejde stihnout jako do do
37:45
tý. Evropský části Ruska zmizet jako
37:47
někam směrem na Ukrajinu. Tehdy to ještě šlo.
37:50
Takže jsme si dopředu naplánovali, protože trans
37:52
transsip je jako životní zážitek.
37:53
Kdo to, kdo to jel tak, že že do toho, že do toho vložíme tu
37:57
transsibiřskou magistrálu, takže tu jsme tu jsme jako do toho
38:00
vložily vědomě, ale jinak jinak jsme jeli, jako teda takhle.
38:03
A no a bylo to jako měsíc kyrgyzstán měsíc Kazachstán a
38:06
měsíc rusko a potom domů, takže jakoby 3 a potom nějakej zbytek
38:10
abysme to takže plus mínus jako stojí.
38:12
No to Kyrgyzstánu teda, nebo jako když to máš porovnat?
38:16
Co z toho bylo zase nejlepší? Dokážeš tak všechno.
38:18
Všechno bylo úplně tohle. Tohle byla asi největší,
38:20
největší jako cesta, co se týče dobrodružství, jakou jsem v
38:23
životě zažil a asi do toho dodneška čerpám.
38:25
No to jsou. Jako vyšlapali jste nějakou no?
38:27
Právě my jsme byli ještě takoví idioti, že takhle samozřejmě v
38:30
tomhletom věku. Jsme potkali ty holky. 6
38:34
tisícovky ne ne ne 6000 ne to je možná myslím, že jako lehce
38:37
přespět nebo kolem 5 ale ale samozřejmě my jsme byli ještě
38:40
takový idioti, že jsme měli jako pocit, že jsme nesmrtelný, že jo
38:43
v tom věku má. Palestinu na krku.
38:49
Ne, ale ale jako jako opravdu, jako když se na to zpětně zpětně
38:53
ohlídnu, tak já bych to znova neudělal, protože bysme měli
38:55
opravdu pocit, že se nám nemůže nic stát.
38:57
To je to. Bylo neuvěřitelný.
39:00
No a, jako byly tam takový jako přesně situace, že jsme si
39:03
řekli, no tak tudy jako taháme si, co všechno na zádech já
39:05
nevím, jak dlouho, ale taktory pětistůvkou prostě vylezem, co
39:08
bysme si jí nevylezli? A ještě jsme to dělali v
39:10
situaci, kdy 1 z náš z nás 4. Kvůli těm změnám nadmořskejch
39:13
vejšek dostal v tom Kyrgyzstánu trombózu.
39:16
A. Hlupáci bralsky.
39:18
Osel se jí dalo ne? On na ně nešel nahoru, on jí
39:21
dostal už jako předtím, takže tam byl jako takový jako
39:23
nepříjemný situace, ale nás nic z toho neodradilo.
39:26
A teda. A nebo jako že to spíš bylo
39:28
neohleduplný vůči němu, co teď myslím.
39:31
Ne, ne, ne, ne, ne to bylo úplně jako konsensuální.
39:32
To bylo úplně v pohodě. No, ale vy jste nahoře potkali
39:35
nějakého, vy jste ho. Pak dovedly ty holky.
39:37
No ale vy jste zachránili. Život.
39:40
Asi je přehnaný, ale to byly nějaký belgičanky.
39:42
To byly nějaký belgičanky, který se živily v Belgii cirkusem jako
39:45
zajímavý holky? Cirkusačky, cirkusačky.
39:51
Já ne ale 2 2 z nás myslím jo tak to.
39:54
Kecáš, ale dobře, tak až budete na závěr možná spacák.
39:58
No v 1 spacáku a dám nahoře, no my jsme my jsme spali pod tím
40:02
vrcholem a oni prostě jak ty holky.
40:04
Jestli my jsme měli pocit, že jsme nesmrtelný, tak ty holky
40:06
měly pocit, že nevím, ale ale oni tam lezli opravdu na lehko,
40:11
jako jestli čech chodí v žabkách v Tatrách, tak belgiček do
40:14
Kyrgyzstánu jezdí na boso. Nebo já nevím, to bylo
40:16
neuvěřitelný. No tak, tak tam jsem jako hodně
40:18
pomohli, protože jsme jim jsme s nima jako sdílili ty spacáky a
40:22
tam byla opravdu zima. Tam tam jsme se ráno probudili,
40:24
to bylo hodně přes 4000 a tam jsme se ráno probudili zapadaný
40:27
sněhem. A tu tu tu plachtu, kterou jsme
40:29
měli, jsme jako vytahovali ze sněhu a pak jsme šli na ten
40:31
vrcholek a tak a. Oni to jakože nedomysleli, že
40:35
jsem myslela, že půjdou jako jenom nahoru dolů oni.
40:36
Si mysleli, že můj život je jednoduchý AA že že prostě se
40:39
nemůže nic stát. A šli ano, kdyby neměli, kdyby
40:43
na nás nenarazili, tak podle mě se otočí a půjdou nějaký
40:45
nepříjemný noční seš jako sešup dolu a nějak to jako sejdou ale
40:50
a nebo by tam nahoře měli problém jako s mrazem teda.
40:51
Ale to je to je 1 tak to to bylo jako zábavný.
40:54
No a tak. Samozřejmě to je jako dobrý, že
40:56
na těhletěch cestách mám pocit, že člověk kupje štěstí, jakože
40:59
když je to takovej tenhleten jako ryzí život.
41:01
Počkej, já nevím. Já jsem s tebou byla tejden na
41:04
nejsušším místě Evropy a měli jsme tam záplavy.
41:07
Jo to to bylo, to byla z pohledu počasí nejhorší dovolená, jako
41:10
jsem v životě zažil. Naštěstí to bylo se skvělejma
41:12
holkama. 1 z nich byla vendy, takže to bylo tak.
41:14
Skvělý ta už tady byla taky. Takže takže to takže to bylo i
41:16
tak skvělý ale ale. To počasí, no to bylo tak to
41:20
úplně zbys no. No a třeba Kazachstán cos co
41:23
jste tam dělali? Tam jste spíš kaza?
41:26
Kazachstán je asi, takže jedete 1000km stepí a to vypadá 1000km
41:31
úplně stejně. Takže Kazachstán byl jakoby spíš
41:33
jako transport a kontakt s místníma, který ale jsou dost
41:35
podmným těm krvízům. Takže právě říkala, že ani nevím
41:38
co. Hele Kazachstán je velký.
41:41
Kazachstán je no no no je je to jako není ten kyrgyzstán je
41:45
fantastickej, kdo kdo chce do střední hasiče do nějaký země,
41:47
tak kyrgyzstán jako čísla. Koně v Kyrgyzstánu.
41:49
No jo, jo jasně, jasně a kurut. Jel jsi na koni?
41:53
A tak vysvětlit, co je komise a. Kumis kumis je zkvašený kobylí
41:58
mléko oni jak je to kočovní národy tak oni oni normálně dojí
42:02
kobyly to jako v Evropě by někdo řek, že to možná ani nejde, ale
42:05
fakt to dělaj a to mlíko na jak to sou kočovníci, který ty,
42:09
který ty koně v létě vytáhnou do těch hor, tak to oni tam nebydlí
42:11
žádný, oni tam byli v jurkách, že jo, tak každej ví jak vypadá
42:13
a oni to prostě nadojej do toho do toho kýble a nechaj to tam v
42:17
těch horách na tom slunci a ono to zkvasí fermentuje.
42:20
Nevím, neznám ten proces. A jí a pijou to s kvašený mlíko,
42:23
což jako když tam přijede Evropan, tak tak většinou.
42:26
Většinou. Je to dost efektivní projímadlo,
42:28
takže ale nějak jsme to jako ochutnali.
42:30
A když a akrut kurut je podobná věc to je, to je z kobylího
42:35
mlíka udělanej sýr, ale není to jako sýr na evropský styl, ale
42:38
jako hodně tvrdej je to opravdu tvrdý jako kámen a je to ve
42:42
tvaru, jako když vezmete bláto a stlačíte ho v dlani, taková
42:45
kulička a voni jak jsou takový prostě kočovně a to tak tak vy
42:49
vidíte tam vždycky otlačený ty prsty toho, kdo to vyráběl.
42:51
To jako v tomhletom tvaru a je to strašně slaný, aby to bylo
42:54
zakonzervovaný a oni to na těch koních vozí v těch kapsách a
42:58
vezmou si jich prostě 20 a jedou někam na koni na celej den a
43:01
jenom tohle to jí, protože to má strašnou výživovou hodnotu tím,
43:03
jak je to vlastně scvrklá bílkovina.
43:06
Jo tak to je, to je kurt no. My to máme doma.
43:09
Já jsem vypadá to trošku jako Rafael to už kupovaný je.
43:13
To takový jako já jsem. To spletla málem ze sladkosti,
43:16
protože to je jako kulička bílá. Když je to udělaný jako ne po
43:19
domácku. Tak je to dokonalá kulička,
43:21
která vypadá grafaile to je pravda?
43:23
No. Já jsem si to už chtěla dál je.
43:24
To strašně slaný. Je to strašně slaný a tvrdý jak
43:27
beton. Fakt beton.
43:29
Jako kámen jo jo jo jo jo. No a kdy si potkal medvědy?
43:35
Tak myslíš, ale to já nevim to není ani je to není ani zajímavý
43:39
nepotkal. Několik jo právě jestli to bylo
43:41
na týhle cestě zase. Jo jo hele na týhle na týhle
43:43
týhle cestě, my jsme je potkali na Sibiři, nebo je ale jak ale
43:48
tam ne napřímo. Tam to bylo prostě tak, že jsme
43:50
se probudili u bajkalu a viděli jsme jak kolem.
43:53
Tam jsme se ten večer hodně opili.
43:55
Takže a tak a? Pak děláš něco jinýho, než že
43:57
by. Na buddhistickým místě.
43:59
No AA my jsme znamenáno probudili a bajkal má má kolem
44:03
sebe jako docela písečný pláže jo to jako fakt hezký no AV tom
44:05
písku byly ty ty čerstvý stopy který byly nevím jako 30m od nás
44:09
tam kde jsme spali ale tam tam jsme tam jsme ho zrovna.
44:14
Neviděli to to, jako bylo v Íránu takový, jakože tam tam tam
44:17
nás hodně jako vyděsil no. A pak ještě jsme ho potkali na
44:21
na Balkáně 1 no v na hranice Albánie a.
44:26
Jo no tam jsem ho neviděla na vlastní oči, ale to je a tygra
44:29
ale teda nebo. Ale já teda já teda tygramy.
44:34
Tuhletu historku vytahovat nebudu.
44:36
Já jsem si z lidí dělal srandu s takovou 1 jizvou, co jsem si
44:39
dovedl, ale to to ne ty vole, to už je moc.
44:43
Můžeš nám tady takhle z hlavy, co si vzpomeneš říct nějaký
44:46
zážitky, fakt blízko smrti, že si říkáš, ty vole, to jsem měla
44:49
fakt sakra štěstí, že kdyby támhleten nevím, voják střelil
44:52
jenom o milimetr, tak už to mám už to nejsi.
44:55
Už jsem to, já to zkusím stručně, ale ale víte, že.
44:59
To neumí jenom tak jenom ne. Tak to zas, ale to by bylo.
45:02
No třeba, když jsme lezli. V tom v Kyrgyzstánu tu tu
45:04
vysokou horu. Tak bohužel, já jsem, já jsem
45:06
byl nejmladší z tý naší skupiny a.
45:09
Kolik ti bylo? Třeba 22, 23 nevím a mě tam mě
45:13
tam mě tam jako opravdu bych řek ruplo v bedně a my, když jsme
45:17
dali tu horu, tak tak v noci tam jako nasněžilo.
45:19
Ale ne zas tak moc a my jsme to šli nahoru, tak jsme tam nechali
45:23
v takovym sedle krosny a že teda vylezeme to samozřejmě v
45:25
Kyrgyzstánu naprosto neznačený a tak jo, to jedete prostě podjede
45:27
pod desky 5 no jasně bez bez horský služby.
45:31
Pokud to není nějakej jako národní park.
45:33
Měl se stažený jako mapy tečka CZ.
45:35
Nechci samozřejmě tam, že jsi šel potečkovaný.
45:38
Ne tak on ty hory jsou jakoby přehledný, prostě jdete nahoru
45:40
dokud ne, dokud už nejde vejš že jo.
45:42
Tam nějaká vyšlapaná cestička? Ne tady nebyla konkrétně, kde my
45:45
jsme, co my jsme si jako úplně náhodně vybrali.
45:47
No AA, teď jsme šli nahoru a já já nevím do teď proč, ale prostě
45:51
jsem šel jako rychlejš než ostatní jsem.
45:54
Já jsem hrozně toužil vylézt tak vysoké vylézt takhle vysoký
45:58
kopec. Vlastně když milujete o egu, to
46:00
ego to tehdy potřebovalo a já jsem šel a strašně jsem se těšil
46:03
na tu na ten vrchol a vůbec mi nedošlo, že utíkám tomu zbytku.
46:06
A ono začalo trošku. Trošku sněžit.
46:09
A tak. By se vstává doteď 22 a to je.
46:12
Na tom pracuju. A to je zbytek se rozhod, že to
46:15
otočí a půjdu zpátky dolů, že to počasí je blbý, ale mně to
46:17
nedošlo a já jsem furt šel nahoru a já jsem vylez nahoru.
46:20
Mám doteď někde uložený video jak tam jak tam mám prostě
46:22
takhle jako selfíčko? Jo, mířím ten na sebe nějakou
46:24
nějakým goproučkem začíná takhle sněžit a říkám, no tak jsem na
46:28
tomhle tom vrcholu je to úplně fantastický, ostatní už jako
46:31
jsem byl takovej zadejchanej, protože to je to už je fakt
46:33
vysoko. Zadejchaný.
46:34
Ty. Ostatní snad dojdou, nemůže tady
46:36
bejt dlouho a tak dále. No a nevěděl jsem, že oni už to
46:38
dávno dole otočili. AA teď takhle přišla zpoza tý
46:41
hory jako velká velkej mrak, kterej úplně zahalil tu špičku a
46:44
hodně začalo sněžit. No, já říkám, no, tak jako kámo
46:46
to. To s tím baťůžkem.
46:48
Ses jako posral v kině to to to je jako nebezpečný, takže jsem
46:51
začal, že to jako ten sestup jsem začal dolů no běžel jsem
46:54
dolů, ale ztratil jsem tu cestu, takže jsem tam jako různě tak
46:57
jako klikatil. No až naštěstí jsem to plus
46:58
mínus trefil, že jsem je v tom sedle, kde jsme nechali ty
47:00
krosny jako viděl a oni tam na mě čekali.
47:02
No ale ten Slovák, kterej takovej zkušenej jako lezec v
47:06
horách, jak je Slovensko a tatry a tak má hodně nachodí.
47:08
No, tak ten mě tam jako zojebal na 1 dobu úplně popravdě po jako
47:12
po právu tomu bylo kolik? Tomu by to bylo třeba o 26.
47:15
Třeba a ten jako my hodně naložil, že že jednak teda jsem
47:19
ohrozil, je tím, jak jsem to hrozně natáhl tempo a druhak
47:22
jsem ohrozil sebe, protože jsem šel sám a skupina se horách
47:25
nerozděluje. Ve všem měl pravdu.
47:26
Si z toho něco jo, jo. Jo jako Horák se nerozděluje.
47:30
A to třeba to třeba. Začíná z našeho minulého
47:35
společnýho výletu zná a je to a ten můj jako pro mě důležitej
47:40
definující zážitek byl třeba i jako 1.
47:41
Z motivací, proč třeba nějakej náš společnej výlet vypadal?
47:44
Jak vypadal, protože v těch horách se nerozděluje, ale.
47:47
Mě tady pijete pro minule promluvil do duše, já už teď
47:50
dělat. Nebudu.
47:50
To je to je to je jiná věc. No tak tohle třeba a 2 jenom aby
47:53
ho. Stručně dostala totiž pucun.
47:55
Třeba i za mě za mě jako 1 z největších nebezpečí na tom
47:57
vstupu je to, že nevíte, s koho si stopnete AA to jsem.
48:01
Se chtěla zeptat, jestli IU toho stopu, jestli jako jsi dal na
48:03
svý intuici, protože my, když jsme takhle stopovali ze zuzkou
48:06
IS Luckou na kanárech tak a pak jsme stopovat jí sáme.
48:08
Takže vlastně bezpečný země, tak my jsme si řekli.
48:11
Hele, když to nebude fill, ale prostě řeknem těm lidem ne.
48:13
A já vím, že 1 jsem viděla třeba.
48:16
Zastavená z chlap a měl prostě vedle jako.
48:18
Měl tam položený nůž. Prostě u tý řadící páky a mě to
48:23
nějak nevím, nějak mi to přišlo divný.
48:24
Kdo má sakra nůžky? Prostě velký mamky.
48:27
Prostě. Ty ruky, no tak prostě jsme
48:29
řekli, hele, ne čus jeď a tak, jestli jste to měl?
48:32
Tak tomuhle 2 věci. No takhle jednak, když super,
48:34
když člověk se bude v těchhle těch chudých zemí, tak často
48:37
nepozná, kdo je, kdo je dobrej a kdo je špatnej, protože všichni
48:40
vypadaj jak teroristi, jo? Za a.
48:45
No a, ale ale i když ten člověk je v pohodě, tak neví, neví ten
48:49
stopař, jak se chová řidič na tý silnici?
48:51
Jo a nám se třeba na tý Sibiři stalo, že jsme bourali ve vysoký
48:54
rychlosti. Protože protože blbeček
48:59
předjížděl před horizontem kamion a do protisměru přes ten
49:02
horizont přijelo auto. Naštěstí to auto na
49:04
zaregistroval v protisměru a zaregistrovalsačně brzo a bylo
49:06
to jenom tak, že si o to o to o ten kamion ten náš řidič obtah
49:10
pravej bok auta AA na levý straně mu ten protijedoucí řidič
49:14
urazil zrcátko, ale bylo to řekněme jako o 20cm nebo o půl
49:17
metru, aby to bylo třeba ve 120 čelnej čelnej střed jo.
49:21
A to samozřejmě by byla konečná. Takže to je druhej.
49:25
A když, a když a tak já bych to takhle jako nepře nepřeháněl,
49:28
ale bylo to jako štěstí. Bylo to velký štěstí AAA 2 věc s
49:31
tím autem, ty ty jsi zmiňovala ty nůžky, tak když jsme
49:34
stopovali v Albánii, tak jsme tak jsme.
49:38
Z prostěnda, ještě že to nevidíte, ale my jsme tady máme
49:43
kameru, no a něco míň. No tak to vidíte.
49:48
V tý v tý jo, když jsme vstupovali v Albánii, tak tak
49:51
jsme tam někde na venkově vstup na nějakýho frajera a to jsme
49:54
byli 4 a já jsem seděl na spolujezdci a 3 seděli vzadu a
49:59
my jsme a on uprostřed ničeho mezi nějakýma vesnicema zastavil
50:02
a neuměl neuměl ani anglicky neuměl jako nijak abysme se
50:06
pochopili a on zastavil jenom řekl, no on moment.
50:10
Vyběh za auto AZ křoví vytáhl krátkou zbraň.
50:14
Cože jo jo ruční ruční zbraně prostě.
50:17
A teď že teď šel zpátky do toho auta a teď já jsem ho viděl v
50:20
tom zpětným, začal říkám, no, tak to je mrtvý.
50:22
A ještě ještě k tomu bylo to, že 2 2 tejdny předtím to se dá jako
50:26
dogooglit, kdy to bylo 2 dny 2 týdny před tím v Albánii zabili
50:30
českýho stopaře tímhle tím způsobem, že ho někdo zastřelil,
50:33
zastřelil ho někdo, koho pustili z vězení a on do 14 dnů někoho
50:36
zastřelil. Bylo to tamhle ten českej stopař
50:37
no, tak mě se toho okamžitě vybavilo a říkám si, no tak.
50:40
Kámo tady. Protože vytáhni chucky.
50:42
Bylo to fajn, ale končíme, no ne, a to je vlastně zajímavý.
50:44
Si v hlavě, že jo. Jo jo a to je zajímavý.
50:47
Ale zase smrt, že tě někdo zastřeje a.
50:49
To je zajímavý jak aspoň v mým případě.
50:51
Tak jako když. Ale jo to to.
50:53
Bylo jako ztuhnutím. Já jsem nebyl schopný reakce.
50:56
No tak to já jsem. Jenom čekal, až tam přijdeš do
50:58
toho auta, sednul si tam za to za ten za ten volant a já jsem
51:00
říkal, tak co bude teď a on tu zbraň na mě namířil.
51:05
A já úplně jako. Úplně jako hotovo.
51:08
Úplně sohotovo a teď a teď a teď.
51:11
Já bych si nadělala jenom. Jak jak milujou, no to je.
51:13
Já jsem si to možná nadělal. Jako rajčata a teď a.
51:16
Teď takhle jako na dal tomu tak 2 vteřiny.
51:19
Díval se mi do očí. A mu tomu říká, ha ha ha sport a
51:23
chtěl jako říct, že to je sportovní zbraň.
51:26
A že? A že a to, že to že na mě.
51:29
Mívá. Jako byla jeho forma zábavy.
51:31
Tak to je to mi trošku smrdí tyjo.
51:33
A bylo to jako fakt divný, no jinak jinak já nevím, jestli to
51:36
byla pravda, nebo jestli to byl nějakej prostě blbeček s divným
51:38
smyslem pro humor. Nicméně Albánie v rámci Evropy
51:41
známá tím, že tam v nějakým roce nevím, jakým bylo nějaký
51:44
rabování státních zbrojnic a já nevím čeho a že tam mezi lidma
51:47
je obrovský množství nelegálně drženejch zbraní.
51:49
Vůbec netuším, jestli tohle byl ten případ jo, ale ale ta a ta
51:52
situace vlastně reálně nebyla nebezpečná.
51:54
Proto já nevím, jestli je správná jako fráze, že někomu
51:56
šlo o život. Jo, ale.
51:57
Ale ta situace. Byla.
51:59
Ta situace byla sehraná tak, že já, když jsem na to politici
52:02
byl, tak já byl úplně jako úplně hnědej ty jo.
52:07
To. Bylo jako fakt špatný.
52:08
Ale jako cejtili jste se s ním pak bezpečně, nebo kam jste?
52:11
Můžeme nás dovez do tý nejbližší vesnice a my jsme skončili a
52:14
ještě jsme jako po svejch jako to to ale.
52:15
To jsme dělali. Co nechápeš, co jsem ani vás
52:19
nechtěl okrást. Ne, ne, ne, ne, ne.
52:21
On to bral jako on se začal smát.
52:23
No, ale proč jste měl v křoví? Vůbec nevím, já jsem si to pak
52:26
vysvětloval tím, že jak to tam je nelegálně, tak oni to nemají
52:28
doma, aby to ju nikdo nenašel. A lidi to.
52:30
Maj. Lidi to maj svoje keře, kde se
52:33
schovávaj svoje zbraně. Jo.
52:34
A zrovna vás vez jo asi jo. Já nevím, ale ti prostě říkám,
52:40
já jsem si to nebylo reálný. Jak reagovat to nebylo reálný
52:42
ohrožení, prostě jenom blbá situace AA přesně jak ty.
52:45
Říkáš jako divnost. Divnej člověk.
52:47
Ale. Nevím, nevím co by co mi jako
52:49
stopaři tehdy studenti bysme mu dali.
52:51
No jako. Stopaři jsou každej.
52:53
Mi mu dá €50 a. Nevím no takže takže jo tak to.
52:58
Je no, takže to byl ne ještě toho medvěda jsi neříkal to
53:01
takže mám. Tě zabil medvěd, který tě
53:03
zastřelili. Málem jsi umřel.
53:06
Nahoře to nemám, já to nemám rád.
53:08
Jako málem umřel. Tak co to znamená no?
53:10
A tak taková otázka nakonec týhle cesty, tak co ti to dalo?
53:15
Tahle cesta. Konkrétně tahle.
53:19
Kyrgyzstán, Kazachstán. Ty vole, to je hodně těžká
53:23
otázka. Byl si byl jsi pak jinej já.
53:25
Myslím jasně, že to. Je úplně stejný, jako když vy
53:29
jste byli třeba na Zélandu. Jasně, že jste po návratu jiný,
53:31
než jste byli předtím, že jo a je to dobře a je to vím, že to
53:34
je jako 1. Co to je za dobrodružství a co
53:36
to je za zemi. Ale ten člověk se prostě vrátí
53:37
jinej, tak je to životní zkušenost, je to pocit nějakýho
53:41
životního dobrodružství, vzpomínky, na který bude ten
53:44
člověk vzpomínat celej život, je to pouto k těm lidem, se
53:47
kterejma to dělal, že jo, to už jako nedá smazat.
53:50
A je to je to pocit že? Že člověk jako opravdu žije,
53:57
opravdu žije. To si myslím, že to je něco co
54:00
co, co se tady jako jako nic prolíná asi řadou vašich dílů.
54:05
Ale, ale jakože člověk opravdu žije to jako že jako naplno
54:08
naplno to to to jo no. A taková odlehčená otázka, když
54:12
si po těhle těch rejžích a hroznejch jídlech hnusný vodě
54:16
vrátíš domů kýtu už co chceš, aby ti uvařila?
54:20
Květa dobrá otázka. Květákový placičky.
54:23
Fuj. Květa, no počkej počkej.
54:26
Počkej celery ne? Jsou k takové placičky a pak
54:29
jsou květákový placičky vodynky. Okay, to jsou 2 jiný věci.
54:34
A pozviš nás já. Myslela, že máš hrát ten celer.
54:37
Jakej celer? Smaženej celer.
54:39
Text vzdáme se vůbec míši smaženej celek smažnice smaží
54:46
celer no já ani. Já ani nevím jak vypadat celer.
54:48
Já je vždycky si všechno nakrájené.
54:51
Syrovej to řapíkat to je myslím, ale řapíkatej ne.
54:54
A já myslím jako tu bul, když nakrájíš na plátky no.
54:57
Prostě, jestli to jí tam jako posloucháš jako takový placičky,
54:59
prosím? A už nikam nebude.
55:01
Poslední otázky přeju si zase trošku to čára, jestli chceš se
55:05
o tom bavit a říct to, jestli to dokážeš shrnout ve 3 minutách a
55:08
pak mám ještě 1 poslední otázku na vás 2.
55:11
Čára, kdyby někdo věděl nebo nevěděl, co jsou larpy larpy,
55:14
jsou rollový hry, kde si může kdokoli na víkend zkusit nějakou
55:19
cizí roli nějakou cizí postavu, která mu je přidělaná, nebo
55:21
kterou si vybere. Čára je larp organizovanej ty
55:25
jo. Myslím, že pamětí národa a je to
55:28
OO. Člověk se může zkusit, jak se v
55:30
50. Letech dvacátýho století
55:32
převádělo přes československou hranici nelegálně na západ.
55:36
A může být 1 ze skupiny lidí, který se o to pokouší.
55:39
Opět se toho nedávno. Zúčastnil teď teď na podzim
55:41
proběh takzvanej běh, tak se tomu říká jako kolo a jsem měl
55:46
to jako štěstí, že jsem se tomu zúčastnit.
55:47
A koho kohokoliv by jako zajímalo jednak rollový hry tak
55:50
larp jako fenomén, kterej by řekl, že není čeho moc známej,
55:52
tak doporučuju si jako něco najít, protože můžete si zahrát
55:55
larp, kterej bude třeba na téma Harryho Pottera nebo pána
55:57
prstenů. Kdo to má rád, můžu si prostě
55:58
zahrát na víkend hermionu v kostýmu s hůlkama AS, kouzlama a
56:02
tak dále a. To mělo hodně zajímavý.
56:05
Kdo měl rád třeba historii, tak tohleto téma, protože to je
56:09
téma, který zažívali naši prarodiče a je to tak hezky
56:12
zpracovaný tím, jak je to zašítěný pamětní národa, kde
56:14
jsou prostě historici profesionální a tak dále, že že
56:18
je možný se vžít do do role konkrétní postavy ke který
56:22
dostane účastník detailní popis, tak je to je to jako mimořádnej
56:26
zážitek a je možný si tam v podstatě nanečisto v rámci hry
56:30
vyzkoušet, jak takhle kritický situace vypjatý v životě.
56:34
Vypadali a my jsme se tu dneska bavili vlastně uvolněně o
56:37
cestování, o nějakým dobrodružství adrenalinu.
56:39
Ale tam to byl vynucený adrenalin pro lidi, který o to
56:42
ani v životě nestáli a je jako moc zajímavý si to zkusit a
56:47
zažít. Tam v rámci toho přechodu
56:49
hranice. Normálně jsou pohraničníci se
56:51
samopalama se slepýma jako nábojema, takže jsem jako střílí
56:55
a tak a je to skvělý. Je to krásně krásně vytvořená
56:59
jako atmosféra a je to je to fakt silný, tak koho by zajímaly
57:01
takovýhle rollový hry, nebo to téma tak tady dělám reklamu čáře
57:05
k té skvělé. Petro bylo úplně plný emocí
57:08
potom. Kdybych nešel, abych to
57:10
nespojovala a já. Jsem právě nevěděla, jestli
57:13
můžeš i říct, asi bych zara. Asi bych neměl, co bych měl za
57:16
roli ne, ale to téma to je moje. To je moje vlastně fajn.
57:18
Ale znělo to mega zajímavě, takže taky.
57:20
Doporučuju jo jo. Jo no a.
57:22
Jenom řeknu vendy tam mohla bejt a já.
57:25
Se vysravila a. Vysrabila, což je velká škoda.
57:28
Jsem se bála, no a tak teda na závěr.
57:32
Jsem si říkala, že na tohle bysme se vždycky mohli ptát
57:34
našeho hosta. Že jestli 1 ňáká myšlenka,
57:37
kterou byste rádi předali dál, když už se i blíží konec toho
57:40
roku a je to na vás oba? 1 myšlenka.
57:47
Nebát se jako výzev AA jako plnit si to, co člověk chce čas.
57:51
Čas jako času je málo. Mě napadá teda taková trošku
57:55
vůdčí vymyšlenka, ale myslím si, že se to toho týká.
57:58
Je bejt vděčnej za to, co máš a za lidi kolem sebe i za to
58:03
jídlo. Právě že si pak víc vážíš těch
58:05
květákových placiček nebo čehokoli.
58:07
Takže vděčnost. Ještě bych k tomu, jestli můžu,
58:10
dodal. 1 věc. Budoucnost se snaží bejt co
58:11
nejrychlejší ten když jsem tehdy vzal toho Michala do toho Íránu,
58:15
tak pro něj to byla 1 takováhle cesta a jak to bylo hodně
58:18
intenzivní? Byli jsme jenom ve 2 a tak tak
58:19
to bylo jako neuvěřitelně jako v rámci toho budování toho
58:21
přátelství vzájemného. Jako neuvěřitelně silný, a když
58:24
jsme se loučili, to bylo tehdy v tom Srbsku, tak vlastně jako oba
58:27
jsme to obrečeli a jako hustý AA tak nějak jsme se rozloučili a
58:31
on pak ještě za mnou znova přišel a jako poděkoval mi za
58:33
to, že to, že jsem mu řekl vo tý možnosti a že jsem na tu cestu
58:36
vzal tak, že mu to, že mu to jako změnilo život a že mi za to
58:39
moc děkuje, že to je pro něj splněnej sen, což říkám jenom
58:42
proto do toho jako nového roku druhejm lidem jako plnit, to to
58:46
to, co to chtěj, je vlastně jako moc fajn pocit.
58:49
Vlastně pro mě to bylo ještě příjemnější než to, že jsem si
58:51
jako sám něco splnil, jako to. Až pro to uděláš pro toho
58:54
druhýho je je o hodně silnější, tak možná ještě tak jako.
58:58
A co to pro tebe, Wendy? No já bych asi navázala na tebe,
59:01
že vážit si těch maličkostí, protože to, co tady máme hodně
59:05
lidí ve světe, prostě nemá. Takže člověk by měl být vděčnej
59:09
a já mám já prostě už od Zélandu jsem si napsala, takový nevím,
59:14
jestli je to citát, jakože svoboda je drahá věc, kterou si
59:17
za peníze jako nekoupíš a vlastně to mám i na svým
59:19
visionboardu a hrozně ráda si to jako 1 za čas přečtu, abych si
59:23
jako uvědomila, co tady máme. Jenom zase rychlá vsuvka, když
59:27
jsme byli v tom Íránu, tak si nás tam odchytili takový mladý
59:29
lidi, který se scházeli na tajno v kavárně pozavíračce, aby si
59:33
povídali o věcech, který jsou v Íránu oficiálně zakázaný.
59:36
Oni nás tam na to pozvali úplnou náhodou a bavili jsme se tam o
59:38
tom a dostal jsem tehdy v těch letech 21 2 3 mi bylo takovou
59:42
otázku, kterou jsem předtím v životě nedostal.
59:44
Jaká hodnota je pro vás nejdůležitější?
59:45
Takhle to vypálil ten ten íránec na mě.
59:48
A já jsem vůbec neměl co odpovědět a úplně intuitivně ze
59:50
mě vypadla svoboda, tak jako jenom to říkám, navazuji, na co
59:53
na to? Na to, co se ty jsi říkala a
59:54
zpětně jako zjišťuju, že aniž bych nad tím tehdy přemejšlel
59:58
tak, jak to bylo i intuitivní, tak to byla vlastně docela velká
1:00:00
pravda. Takže takže z tý ta svoboda jako
1:00:03
velký bohatství? Který tady každý má přesně tak a
1:00:06
jin. Každý nemá právě.
1:00:07
No my jsme nás u nás spousta u nás.
1:00:10
Spousta lidí, ale na světě je to zdaleka, není samozřejmost.
1:00:12
Nebo v Evropě vlastně? Tak tak, takže to je jako takže
1:00:16
užívat si tu svobodu ať už to neznamená pro kohokoli cokoli.
1:00:20
No tak přejeme vám šťastné jo. Protože my už budeme muset
1:00:24
končit, my bysme si rádi tady ještě povídali další půlhodinu,
1:00:27
protože s Petrem jsme hezky povídá a.
1:00:29
Taky, že budeme ještě jdeme tady na nějaké fočko.
1:00:32
Jo a já s ním jedu do patagony na 3 tejdny, takže pak uděláme
1:00:36
díl o patagonii prosím. Tak já vás pak zpovídám.
1:00:40
To budeme to budeme vendy plnit sny.
1:00:42
Vendy chce vidět velryby tak schválně, jestli, až se tady
1:00:44
znova setkáme. Odpověděl, že není vodní
1:00:47
živočich. No ale chci chci 2 chci 2 peněz,
1:00:51
takže snad se tu. Nebo kosatky nebo?
1:00:54
Takže až si tu byla? Třeba.
1:00:57
Na 3 místech na světě, kde jsou tyhle zvířata.
1:01:00
Ještě neviděla. Zapracujeme na tom abysme vendy
1:01:02
splnili sen, až se tu znova potkáme, tak na to navážeme
1:01:04
plynule máme máme připravenej oslí můstek teď to nesmí zkazit
1:01:07
ty kosatky. Takže děkujem moc všem
1:01:11
posluchačům, že nás takhle posloucháte?
1:01:13
Vážíme si toho a můžete nás sledovat na instagramu a teď
1:01:15
máme i merch. Kšiltovky, dvojka v dvojka v
1:01:20
krásně nejsme 2 v krosně hodně lidí nám říká 2 v krosně a my
1:01:23
jsme dvojka v kromě. Tak děkuju holky za pozvání a
1:01:26
všechno dobrý do novýho roku hezký Vánoce a jste skvělý?
1:01:30
A bohatou nadílku. Bohatou nadílku.
1:01:32
Ne a veselé. Celý nový rok.