Latest / Týdeník Respekt / Nebojte se člověka s rakovinou zeptat, co od vás potřebuje
Transcript
- 0:10Je pondělí 26. 2. tady je Zuzana Machálková a další víte respektu
- 0:16dnes s magdalénou fajtovou o seriálu české televize smysl pro
- 0:19tumor a taky o tom, jak komunikovat o rakovině.
- 0:25Tak respektuji. Zřejmě dnešní výtah respektu.
- 0:30Teď krátké zprávy. Evropská komise stvrdila
- 0:33rozhodnutí české vlády, že bude hc dočasně zařazeno na seznam
- 0:37zakázaných návykových látek. Platit to bude nejspíš od
- 0:40března. My jsme to téma ve výtahu před
- 0:42časem řešili s Františkem trojanem, tak pro detaily vás na
- 0:45něj odkážu. Nicméně vláda o zákazu HHC
- 0:49rozhodla poté, co v souvislosti s ním muselo být několik dětí
- 0:52hospitalizováno. Zakázaná bude tato látka nejspíš
- 0:55do konce roku, kdyby měla začít platit novela zákona o
- 0:58návykových látkách, která by hc nezakazovala, ale přísně
- 1:02regulovala. Ta je teď ještě v poslanecké
- 1:04sněmovně. V Paříži začíná summit evropské
- 1:07unie o pomoci Ukrajině. Zástupci členských států by měli
- 1:10jednat o způsobuch, jak zemi, která čelí ruské agresi pomáhat
- 1:14efektivněji, jak budovat dlouhodobé kapacity zbrojního
- 1:17průmyslu v Evropě i na Ukrajině. Ale taky o pomoci s výcvikem
- 1:20vojáků, kdy za česko tam míří premiér petr fiala právě na téma
- 1:24Ukrajina po 2 letech války byla páteční debata respektu s
- 1:27prezidentem Petrem Pavlem, kterou už v tuto chvíli najdete
- 1:30na webu respektu, jak v podobě textu, tak i jako podcast.
- 1:33No a já už v centru langhans člověka v tísni nejsem sama, je
- 1:36to se mnou i kolegyně majda fightová, ahoj majdi, ahoj.
- 1:39Co bys ještě dodala ty za zprávu?
- 1:41Já mám zprávu, která je taková tématická.
- 1:43Vzhledem k tomu, o čem si budeme povídat.
- 1:44Podle onkologického ústavu Masarykova onkologického ústavu
- 1:48v brně totiž roste výskyt nádorových onemocnění u mladých
- 1:52lidí a je to o přibližně procento ročně.
- 1:55A týká se to zemí evropských a vyspělých zemí, takže je to
- 1:59docela zarážející a zároveň si myslím, že se to asi odhaluje i
- 2:03stále častěji, což je zase asi dobrá zpráva, protože při časném
- 2:07odhalení té nemoci je větší šance, že se člověk z ní vyléčí.
- 2:16Dnešní výtah respektu. Jak někomu říct?
- 2:22Že máte rakovinu? Cítíte se jako pilot bombardér?
- 2:30Ahoj. Peču.
- 2:33V české televizi skončil osmidílný seriál smysl pro
- 2:36tumor. Vznikl podle belgické předlohy a
- 2:39je o studentovi medicíny, u kterého se na 1.
- 2:41Dobrou zdá, že má úplně všechno, má rodinu, má dobře našlápnuto
- 2:45má ambice, má spoustu přátel, spoustu sexu chodí na párty a
- 2:49chce se stát neurochirurgem AV 1.
- 2:51Moment je všechno úplně jinak. Lékaři mu diagnostikují
- 2:53rakovinu, kterou si prošla i naše kolegyně Magda fajtová,
- 2:56která o tom napsala naprosto výjimečný osobní text do
- 3:00aktuálního čísla respektu. Já vás odkážu k tomu, abyste si
- 3:03ho přečetli. Rozhodně to stojí za to.
- 3:05Ale my ho dneska trochu naťuknem a trochu rozebereme hlavně kvůli
- 3:09tomu, že majdi, když ty sleduješ seriál o něčem čím sis sama
- 3:12prošla, tak jaké pro tebe je něco takového sledovat?
- 3:14Je to pro tebe něco, co je dobrá osvěta anebo to vnímáš jako
- 3:18trochu patos hru na city? Já si myslím, že záleží na
- 3:21každém případu a zrovna tenhle seriál se mi zdá jako velmi
- 3:24dobře udělaný, protože mi přijde strašně fajn, že se mluví o
- 3:30něčem, jako je rakovina takhle otevřeně, protože já jsem se o
- 3:33tom bavila i se svojí maminkou a ona měla takovou poznámku, že
- 3:36vlastně to, co jí na tom nejvíc jako baví, nebo co jí napadlo,
- 3:39je, že prostě dřív se o rakovině mluvilo vždycky jenom jako o
- 3:42něčem skrytém děsivém. Něčem prostě, co si ten člověk
- 3:47musí vyřešit sám někde mimo tu společnost.
- 3:50Jo tak tabuizované téma, že se o tom prostě nemluví ono.
- 3:53Na to téma vzniká celá řada seriálu i filmů.
- 3:55Máš pocit, že ještě na začátku roku 2024 to je pořád ta bo i
- 3:59třeba s tvojí zkušenosti, když ty jsi najednou před něčím
- 4:01takovým stála, tak mělas pocit. To je něco, o čem já nemůžu
- 4:05úplně mluvit s kýmkoliv. Já jsem ten pocit neměla a já
- 4:08jsem ho teda neměla ani ani v roce 2020, když jsem onemocněla.
- 4:11A co se týče teda té jako společenské tabuizace, tak to já
- 4:15úplně asi nedokážu posoudit, protože je to přece jenom téma,
- 4:17na které se jako zaměřím, když ho někde kolem sebe
- 4:20zaregistruji, protože je to samozřejmě jako moje téma a mám
- 4:23pocit, že se ale i díky teda seriálu, o kterém teď mluvíme,
- 4:26ale ne jenom teda díky němu, ale i jiným různým filmům, knihám a
- 4:30tak dál, tak se o této nemoci mluví stále častěji.
- 4:34Tak nějak otevřeněji a doufám, že to bude jako stále.
- 4:37Více přístupné téma pro všechny, protože si myslím, že IV
- 4:41rakovině, i když je člověk nemocný, má má prostě nádor, tak
- 4:45ten život jako jde dál a nechce být úplně odstrčený na okraji
- 4:49společnosti. Nechce na to být sám v tom kruhu
- 4:52té svojí rodiny, ale prostě chce mít pocit, že pořád patří do té
- 4:56společnosti a že pořád má to svoje místo.
- 4:58I přesto, že je nemocný AI, přesto že mu třeba hrozí smrt
- 5:00to. Je právě to, co mě zajímá.
- 5:01My se o tom teď bavíme na nějaké celospolečenské úrovni, ale mě
- 5:04zajímá i ta úplně osobní já teď ji oceuju něco z toho tvého
- 5:07textu. Kde píšeš o tom, jak ses
- 5:09dozvěděla o své diagnóze, tak cituji znovu a znovu jsem si
- 5:12přehrávala, co mi řekl lékař? Ten nádor byl zhoubný a navíc to
- 5:16nebyl obyčejný karcinom, ale velmi zřídkavý a velmi
- 5:19nebezpečný. Sarkom je tak neobvyklý, že
- 5:21celosvětově jsou popsány jen jednotky podobných konec citace
- 5:25Maggie. Já když jsem to četla, tak jsem
- 5:26měla chuť okamžitě obejmout a hrozně mě vlastně zajímá, co ty
- 5:30potřebuješ v takové chvíli, kdo tě napadne, že to s ním musíš
- 5:34sdílet? Mířím k tomu, jakou reakci ty
- 5:36potřebuješ od okolí. No v ty 1 dny to byl jenom šok,
- 5:40takže tam člověk vlastně moc neví co chce.
- 5:41To si myslím nebo zase nemůže mluvit za všechny, ale u mě to
- 5:45bylo tak, že jsem vlastně byla jenom v šoku.
- 5:47Já jsem vůbec nevěděla, co potřebuju.
- 5:49Já jsem věděla, že potřebuju spát vypnout se a to jsem
- 5:52potřebovala ty 1 dny pak vlastně u mě to bylo ještě takový, že se
- 5:55to vlastně šlo docela rychle, takže já jsem šla hned pár dnů
- 5:58po tomhle zjištění jsem šla na operaci.
- 6:01Zároveň byl covid, takže 1 vlna covidu.
- 6:04Všechno bylo úplně jinak. Já jsem měla ty podmínky podle
- 6:07mě dost jiný než třeba. Lidi třeba dneska je.
- 6:09To tak, že to vlastně společně s tvým světem, který se zastavil,
- 6:12se zastavil úplně celý svět, kdežto u toho smyslu protomor
- 6:15tam asi bylo to téma navíc, že ten člověk řešil, že zatímco on
- 6:18se zastavil, tak zbytek té společnosti jede dál, jeho
- 6:21kamarádi, rodina. Přesně mi to přišlo hodně
- 6:22symbolické. Já jsem si říkala, že to je
- 6:24vlastně, že když už nic jiného, tak aspoň mám pocit, že nejsem
- 6:28jediná, kdo, pro koho se něco úplně radikálně jako zhroutilo v
- 6:33životě. Pro mě to byla taková jako
- 6:34nějaká útěcha, že jsem si říkala, že.
- 6:37Ta úplně naprosto výjimečná situace.
- 6:39Není jenom u mě, ale je vlastně u všech tak nějak.
- 6:42A ale přesně jak jsi mluvila o tom seriálu, tak ono se to
- 6:45postupně potom začalo. Samozřejmě uvolňovat ta
- 6:47pravidla. Šly se jako rušila, dalo se už
- 6:50vyjet do zahraničí. Já jsem asi jela do Chorvatska
- 6:52na dovolenou, a přestože to byl trochu jiný svět, pořád tak
- 6:55vlastně už to začal zase trochu připomínat i normální život a já
- 6:58jsem sice měla po operaci. Už jsem měla i tak nějak jako
- 7:02docela velkou jistotu, že že nezemřu teď v nějaké dohledné
- 7:05době. Takže jsem byla víceméně v
- 7:08klidu, ale samozřejmě ty následky.
- 7:09Které to operace s sebou přinesla, tak jsem měla v hlavě
- 7:12pořád a pořád jsem zažívala to, co si myslím, že v tom seriálu
- 7:16velice dobře popsáno, že pořád člověk je vlastně sám.
- 7:20A teď si představme, že jsme tam tehdy spolu.
- 7:22Co bys ode mě potřebovala? Má člověk opravdu našlapovat
- 7:25třeba po špičkách, nebo má komunikovat s tím člověkem a
- 7:28zeptat se přímo, co ode mě potřebuješ, nebo je lepší sdílet
- 7:32tu lítost tu bolest nebo ten strach tu nejistotu a nebo je
- 7:35lepší to zlehčit a dávat takovou tu naději?
- 7:38Bude to dobrý poplácat po rameni jsi silná.
- 7:40A ty to zvládneš? Buď rád, že je to jenom tohle.
- 7:44Protože je to třeba kranio farmy, tak to by byl teprve
- 7:48průser. Hurá.
- 7:51Mám jenom rakovinu lymfatickejch zlas.
- 7:54To bude dobré. Věra už pak pokročila.
- 7:57Co pomáhá. No, já myslím, že každý člověk
- 7:59potřebuje něco jiného a podle mě je nejlepší.
- 8:01Je zase ho zeptat, co by si tak představoval, že by od těch
- 8:03kamarádů mohl dostat? Čekala byste od přátel, že za
- 8:06tebou přijdou a na rovinu se tě zeptají, co od nás potřebuješ?
- 8:08Moji přátelé to dělali, což je jako skvělý.
- 8:10Já jsem za to hrozně vděčná, že se mě ptali.
- 8:12Hele, chceš klid, nebo si chceš povídat?
- 8:15Myslím, že jsme nějak hráli s některýma kamarádama AZ kvíz
- 8:18online, což byly takový momenty, kdy jsem třeba dokázala i na pár
- 8:22vteřin zapomenout, co se mi děje, to bylo hrozně fajn.
- 8:24Kluci nechť toho laskavě ano. Jako čeho.
- 8:29Když máš raka. Kámo.
- 8:31No a to není nakažlivé, ne tak nemusíte takhle uhýbat.
- 8:34Hele je to vlastně v pohodě, že hraješ, to je dost naba když
- 8:37jsi. Nemocný.
- 8:38Byly postupně prostě lidi se ptali, jestli je v pořádku, když
- 8:41se zničeho budou dělat legraci. Já jsem byla rozhodně pro a já
- 8:44si myslím, že co mě napadlo u toho sledování toho seriálu, že
- 8:48jako ten název smyslu pro tumor je vlastně jako skvělej, protože
- 8:53pro mě bylo hrozně uklidňující. Když když jsem si o tom mohla
- 8:56dělat s někým dělat legraci, protože spousta lidí, když si
- 8:58děláš legraci, o něčem tak závažným jako rakovina, tak
- 9:00vlastně nevědí, jak na to mají reagovat?
- 9:02Jo. A pro mě bylo opravdu nejlepší,
- 9:05když prostě 1 můj kamarád a to píšou v tom textu.
- 9:07Michal zadkovský tak mi napsal, ty máš nádor, který měl jenom 50
- 9:12lidí, to jako vyhrát loterii, ale obráceně že?
- 9:15Takže humor pro mě byl hrozně zásadní a věřím, že to tak má
- 9:19hodně lidí. Ale zase myslím si, že ten jako
- 9:21hlavní ta rada, kterou bych třeba dala někomu, kdo má takhle
- 9:23nemocnýho kamaráda nebo příbuznýho, je prostě zeptejte
- 9:26se, co ten člověk po vás potřebuje.
- 9:39Ještě 1. Další část z toho tvého textu.
- 9:41Tam jich bylo několik pasáží, které člověka zasáhnou. 1 z nich
- 9:44je ta, když ty jsi měla po 2 operaci, tak jsi napsala,
- 9:48cituji. V rádiu hrála písnička žila se
- 9:50odkládá a já jsem si říkala, že od teď už by mohlo být dobře,
- 9:54abych 1. Někomu mohla říct.
- 9:55Věděla jsem, že už bude dobře. Když jsem slyšela hrát v rádiu,
- 9:58žila se odkládá konec citace, tak co ti pomáhalo odkládat ten
- 10:03žal? Byly to takové ty momenty
- 10:05každodennosti. Byla to vize toho, že opravdu
- 10:08bude dobře, že se uzdravíš a nebo to byla ta práce s tím,
- 10:11jaká je realita. V tom začátku po té operaci.
- 10:13To jsem taky psala v tom článku, tak mně hrozně pomohlo AZ těch
- 10:16jako největších temnot mě vytáhla.
- 10:18Moje kamarádka co jsme mu byla na pokoji, která prostě už měla
- 10:22za sebou 1 hroznou operaci a tak nějak.
- 10:24Přestože byla o myslím 5 let nebo 6 let mladší než já, takže
- 10:27jí po 19 tak byla prostě hrozně jako silná a dokázala mi pomoct,
- 10:30takže mě nejvíc v nemocnici pomohlo.
- 10:32Když jednak jsem myslím, napsala nějaký status na facebook, takže
- 10:36mi lidi začali psát konečně už jako se přestali bát mi psát,
- 10:38což mi teda jako pomohlo, protože jsem měla to to spojení
- 10:41s tím světem, ale hrozně mi pomáhalo právě od té kamarádky,
- 10:43že někde splašila prostě plechovku piva.
- 10:46A. Moc krásné jak to o tom?
- 10:48Píšeš do 2 skleniček a říkala, tak musíme jít teďka ven,
- 10:51protože už svítí sluníčko a my si sednem ven.
- 10:54Sice jsme nemohli skoro chodit, protože jsme prostě měli
- 10:56rozřezané břicho od od hora dolů, ale šli jsme, prostě se
- 11:00dobihali jsme se na zahrádku a chytali jsme 1 sluneční
- 11:03papražský a pili jsme tam to pivo a bylo to najednou takový
- 11:06normální mohli. Bychom prosím normálně trénovat,
- 11:08aniž byste ze mě dělali blbce. Přesně jak jsi říkala, no ten
- 11:13ten normální život, to je to, co člověku může hodně pomoct.
- 11:16Protože to, čím se ocitl předtím, byla prostě hrozná jako
- 11:19abnormalita. Něco tak strašně nečekanýho na
- 11:21to, co člověk nemůže být prostě připravený.
- 11:24A ty nechceš přijít o to o normální život, že jo, teďka
- 11:26jsme tady na obědě hodinu si povídáme a já hodinu nemyslím na
- 11:29svoji rakovinu, to je tak výborný pocit.
- 11:31Že že máš jako dovolenou od tý nemoci?
- 11:34To je něco, co mě zajímá, jestli ti třeba pomáhá to sdílet s
- 11:36někým, kdo zažívá to stejné dívat se na ty filmy a seriály,
- 11:39které er šíří osvětu pro lidi, kteří si tím neprocházejí, ale
- 11:43zároveň přibližují to téma někomu, kdo si tím prochází.
- 11:46Zrovna tak pomáhalo ti to žes třeba četla články na téma
- 11:50rakoviny na to, jak s tím někdo prošel, nebo že jsi sledovala
- 11:53podobné seriály a filmy, jako je smysl pro tumor.
- 11:56Určitě ano. Já jsem měla někdy prostě chuť
- 11:59být s lidma a někdy jsem měla chuť být úplně mimo mimo
- 12:01všechny. Já jsem chodila na terapie.
- 12:04Poté po té operaci nezvládla. Hrozně důležité.
- 12:06Protože to je něco, co ten seriál mě nepokrývá, tak.
- 12:09Mě právě pomáhalo mluvit o tom s někým, kdo kdo mě nebude litovat
- 12:13někdo, kdo prostě k tomu přistupuje, jakou jakou doktor
- 12:16jako lékař, takže mě to hrozně pomáhalo.
- 12:18A právě na těch terapiích jsme mluvili o tom, že já mám občas
- 12:21takovej pocit. Já miluju město sarajevo, kde
- 12:23jsem pár měsíců žila, tak jsem měla občas takovou takový pocit,
- 12:27že by mi hrozně pomohlo utéct do hor kolem sarajeva, tam jenom
- 12:30tak sedět a koukat na to město a nebýt součástí toho města v tý
- 12:33kůže. Protože někdy člověk potřebuje
- 12:36být sám v tomhletom pocitu, protože jako nikdo ho nezažil.
- 12:39AA určitě mi někdy pomáhalo se prostě koukat na příběhy lidí,
- 12:43kteří jsou na tom podobně. Myslím si, že prostě všem
- 12:46pomůže, když o tom můžou mluvit s lidmi, kteří mají rádi nebo
- 12:50kterým věří, ale zároveň nechtějí žít ten život jako
- 12:53prostě tragédii, protože kdo by to chtěl?
- 12:56Pro tebe osobně u téma rakoviny, co je za tebe nejdůležitější, co
- 13:00je něco, co je takové největší tabu?
- 13:02A ty bys byla hrozně ráda? Abys o tom víc mluvilo.
- 13:04Nebo když se řekne rakovina, tak co tebe u toho napadá?
- 13:07Všímejte si toho víc. Rakovina je velmi variabilní
- 13:10nemoc a může napadnout spoustu orgánů a může napadnout různé
- 13:15typy lidí a každému způsobí něco jiného.
- 13:19Já samozřejmě se pohybuju hlavně v okolí lidí, kteří mají
- 13:22rakovinu třeba prsu, nebo právě vaječníků.
- 13:25Gynekologická rakovina a tak dál, tak tam se to pojí taky s
- 13:29nějakou otázkou ženství. Já jsem pořád žena, když nemám
- 13:32vaječníky a dělohu. Co mě třeba strašně jako trápilo
- 13:35tady tahle otázka, když někdo přijde o prsa, tak si umím
- 13:39představit, že zažívá ten samý pocit, že si říká, já jsem pořád
- 13:42jako nevypadám na 1. Pohled, tak jak jsem vypadal
- 13:46dřív. Přišla jsem o nějaký rozměr své
- 13:48ženskosti a máš. Pocit, že tady o těch věcech by
- 13:51měly začít mluvit lidé, kteří se tím prošli a třeba je potřebují
- 13:54probrat a nebo to téma můžou otevírat i lidé, kteří to téma
- 13:57osobně neprožili. Já si myslím, že to může otevřít
- 14:00kdokoliv, kdo je schopen to zpracovat citlivě?
- 14:03Myslím si, že tvůrci seriálu smysl pro tumor taky ne všichni
- 14:07asi prošli rakovinu. Přesto si myslím, že byli
- 14:10schopni to zpracovat velmi dobře.
- 14:12Zhruba tam a pocit, že seš jak spráskanej pes.
- 14:16Jo. Ale nejhorší je ten spálenej
- 14:20sdělit špatnou zprávu lidi na mě koukejte to vlastně ještě ujde.
- 14:24A co když jim řekneš, že máš rakovinu?
- 14:28Jakoby byl člověk už napůl mrtvej, protože v tom jste
- 14:30především se svojí rodinou, kamarády.
- 14:34Nejtěžší je přijmout, že váš vlastní život se zastavil.
- 14:39Asi důležité je prostě naslouchat lidem, co tu
- 14:42zkušenost mají nezavírat oči před čímkoliv, co by možná mohlo
- 14:46být? Jako vnímáno jako tabu, protože
- 14:48prostě je to lidské tělo. Je to nemoc, která může, jak
- 14:51jsem říkala, napadnout úplně kohokoliv, když to budeme
- 14:54zavírat do nějaké skříně, nebudeme o tom mluvit, tak
- 14:56zaprvé lidi nebudou chodit na ty kontroly, protože to jako
- 14:59zásadní ten screening je strašně důležitý a za 2.
- 15:02Ti, kteří tou nemocí onemocní, tak si budou připadat, že
- 15:04nepatří do společnosti a to to rozhodně nikomu nemůže pomoct.
- 15:07Já ti moc děkuju za to žes to sdílela.
- 15:10Děkuju za pozvání. No a pokud ještě nemáte nové
- 15:12číslo respektu s pořadovým číslem 9, tak vás k němu zve
- 15:15šéfredaktor erik tabery. Tak já bych rád teda ještě 1.
- 15:18Zdůraznil, že ten text ma, kdy je strašně důležitý a zároveň
- 15:23výborně napsanej jako novinářsky, takže opravdu
- 15:25doporučuju, ale řekl bych, že když se dívám na to číslo,
- 15:28samozřejmě na 1. Místě je velký text Ivany
- 15:31Svobodové oslovovanské situaci AO tom, jak vláda vlastně loví
- 15:35novináře. Takže to rozhodně velmi
- 15:37doporučuju, ale třeba taky. I tu esej Davida Bruce o
- 15:42pesimistickém myšlení on tam trefuje tak strašně moc věcí,
- 15:45které já myslím, že všichni prožíváme a vnímáme hlavně třeba
- 15:48na sociálních sítích, jak nás pořád někdo hodnotí, jaký to má
- 15:51vliv na nás a tak dále. AV neposlední řadě text marka
- 15:55švihli o našem kolegovi Pavlu raisenaureovi je to o zejména o
- 16:0180 letech. To znamená, kdy se jakoby rodil
- 16:03kreslíř Pavel reisenaur a potom od začátku 90 letech už v
- 16:08respektu. Výtah respektu.
- 16:13Dnešní výtah respektu. No a tady je dnešní výtah u
- 16:17konce. Díky, že posloucháte a těším se
- 16:19na slyšenou zase zítra v 5.