
Tamara Suchánková: Obyčejná kapka štěstí
Obyčejná kapka štěstí
Jednou ráno mě probudila svěží vůně deště, která se - spolu s chladným vzduchem drala do pokoje skrze pootevřené okno. Napadlo mě, že by bylo úžasné, kdybych nemusela nikam chodit. Jenže co naplat, musela jsem vstát.
Den v návalu běžných každodenních povinností rychle utíkal; odpoledne jsem sedla do auta a jela na faru, kde jsme měli mít s dětmi náboženství. Stěrače stíraly kapky deště, které padaly na přední sklo a snažily se ke mně očividně dovnitř probubnovat.
„Chudáci moji malí,“ pomyslela jsem na děti, „ze školy a v tom dešti ještě jít na faru.“ A začala jsem…
The skinny
The skinny isn't ready yet — notes appear once the transcript is processed.