Latest / Týdeník Respekt / Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě
Transcript
- 0:00Časy se mění svobodu s námi na korsu národní slavíte už 10 let.
- 0:04I letos si s námi 17. 11. na národní.
- 0:07Připomeňte, že svoboda není samozřejmost ani prázdné slovo.
- 0:10Zavzpomínejte u modlitby pro Martu s malovanou projekcí
- 0:13uctěte památku svíčkou anebo diskutujte o tématech, která
- 0:17rezonují naší společností. Díky, že můžem.
- 0:20Dobrý den, tady šéfredaktor deníku respekt erik tabery.
- 0:23Možná už jste slyšeli, že náš časopise osamostatnil, pokud nás
- 0:27chcete podpořit, tak budeme moc vděční a můžete tak učinit v
- 0:30rámci našeho crowfundingu na www.respekt.cz děkujeme.
- 0:35Dobrý večer, vážení přátelé, já vás tady vítám v antikvariátu
- 0:39dejvického divadla na akci čtení s respektem.
- 0:42Dnes poprvé tedy proběhne u nás v divadle berme to jako takový
- 0:471. Vykopnutí spolupráce s
- 0:49respektem, protože nejenom já osobně, ale mnoho lidí v divadle
- 0:52vlastně celé dejvické divadlo respektu fandíme a rádi bychom s
- 0:56ním navázali i spolupráci i jinak než doposud.
- 1:00A věřím, že této akci se bude tady v antikvarel dařit.
- 1:04Nejenom ze strany respektu, ale že i prodejcké divadlo to do
- 1:07budoucna bude možnost, jak tento prostor oživit.
- 1:10Já osobně se omluvím, přečtu tady krátkou ukázku, ale protože
- 1:14mám za chvilku představený dole, tak poté odběhnu AA předám
- 1:18slovo. Ale nyní už předávám slovo
- 1:20štěpánovi, aby zahájil tuto akci.
- 1:23Tak já jsem Štěpán Sedláček autor podcastu týdeníku a
- 1:25respekt a vítám vás na natáčení podcastu čtení s respektem.
- 1:30Tentokrát bude řeč o eseji moc bezmocný.
- 1:32Václava Havla myslím, že v případě tohoto díla není třeba
- 1:37tu knihu nějak šířeji předtím před tou samotnou debatou
- 1:41představovat ani samotného autora.
- 1:44Tento politický esej můžeme říct manifest napsal tedy dramatik,
- 1:48disident, pozdější prezident české republiky Václav Havel, a
- 1:51to před zhruba pětačtyřiceti lety v období normalizace zhruba
- 1:56rok po vzniku charty 77. A věnoval ho tedy památce
- 2:00filozofa. Jana Patočka.
- 2:02No a my se tady tedy dnes budeme společně zamýšlet jak tento text
- 2:08o moci a disidentech, kteří tedy slovy toho manifestu obcházeli
- 2:13jako strašidla v tehdejším post totalitním systému.
- 2:17AA jak Havel, který vymezoval tehdejší režim v kontrastu vůči
- 2:21klasickým diktaturám. Tak, jak to vše může rezonovat i
- 2:25pro dnešní čtenáře a rozebírat to tedy budu SS našimi ctěnými
- 2:30hosty. Z různých perspektiv pozvání
- 2:33přijali polský novinář, bohemista a překladatel, mimo
- 2:36jiné také autor biografie Havel pomsta bezmocných, který vede
- 2:40čtvrtletník a spen review central Europe.
- 2:43Alexandr kačerovský dobrý den. Dobrý den.
- 2:50Dále je to divadelní teoretička, literární kritička, odbornice na
- 2:54české moderní drama, která se tedy mimo jiné podílela jako
- 2:58autorka na vydání her Václava Havla a působí na ústavu pro
- 3:02českou literaturu akademie věd české republiky Lenka
- 3:05jungmannová. No a do třetice je to disident
- 3:12chartista, investigativní novinář a 1 ze spoluzakladatelů
- 3:15týdeníku respekt, který se dlouhodobě věnuje tématům jako
- 3:19svou bezpečnost, spravedlnost, ale také limity demokracie a
- 3:23zneužívání moci. Jaroslav sporný.
- 3:29No a teď tady už předám slovo uměleckému šéfovi dejvického
- 3:33divadla Martinu myšičkovi, protože ten nás v praví přímo
- 3:38do. Textů do atmosféry a přečte nám
- 3:41zhruba řekněme. Vychází to tak na 10 minut
- 3:45úryvek z moci bezmocných. Děkuji za slovo, já bych ještě
- 3:49jenom za sebe osobní poznámku. Když jsem to četl, tak slovo
- 3:52post totalitní, tak já bych to chápal, jako že to je vlastně
- 3:56termín, který se vztahuje ke společnosti po naší revoluci,
- 3:59teda naší jako v roce 89. Ale je to jako post totalitní ve
- 4:02smyslu 70 let jako po ostré totalitě v 50.
- 4:06Letech, ale mluvíme o společnosti.
- 4:08V 70 let u nás jo specifika post totalitních poměrů s jejich
- 4:13absencí normální politiky a nedohlédností jakékoli šance na
- 4:18důraznější politickou změnu má 1 pozitivní aspekt, nutí nás
- 4:23zkoumat naši situaci na pozadí jejich hlubších souvislostí a
- 4:28ukazovat o naší budoucnosti v kontextu dlouhodobějších a
- 4:32globálnějších vyhlídek světa, jehož jsme součástí.
- 4:36Nutnost trvale zakoušet, že nejvlastnější konfronta se
- 4:40člověka a systému probíhá nepoměrně hlouběji než na rovině
- 4:44nějaké bezprostřední politiky předurčuje při tom.
- 4:47Zdá se i směr takového uvažování.
- 4:52Naše pozornost se tak nevyhnutelně obrací k tomu
- 4:54nejpodstatnějšímu ke krizi soudobé technické civilizace
- 4:59jako celku. K té krizi, kterou heidegger
- 5:02popisuje jako bezradnost člověka tváří v tvář planetární moci
- 5:08techniky technika. Toto dítě moderní vědy jakožto
- 5:13dítěte, novověké metafyziky s vymkla člověku z rukou.
- 5:18Přestalo mu sloužit, zotročila ho a donutila, aby jí asistoval
- 5:23u přípravy své vlastní zkázy. A člověk nezná východisko.
- 5:29Nedisponuje myšlenkou vírou a tím méně nějakým politickým
- 5:34konceptem, který by mu vrátil situaci do jeho rukou bezmocně
- 5:38přihlíží jak onen chladně fungující stroj, který vytvořil
- 5:43ho nezadržitelně pohlcuje. A vytrhuje, ze všech jeho
- 5:47přirozených vazeb, například z jeho domova v nejrůznějším slova
- 5:52smyslu, včetně jeho domova v biosféře, jak ho vzdaluje
- 5:56zkušenosti bytí a uvrhuje do světa i soucen?
- 6:02Z mnoha různých pohledů byla tato situace už popsána mnoho
- 6:05lidí a celých společenských skupin ji bolestně zakouší a
- 6:10hledá z ní východisko. Například příklon některých
- 6:13skupin západní mládeže k orientálnímu myšlení, zakládání
- 6:18komu a podobně. Jediným sociálním, respektive
- 6:22politickým pokusem něco s tím dělat, který má v sobě onen
- 6:25nezbytný prvek univerzality, tedy odpovědnost k celku a za
- 6:30celek? Pokusem ovšem omezeným jen na
- 6:33určitou představu, jak diktátu techniky technicky čelit, je
- 6:37dnes zoufalý a ve vřavě světa se ztrácející hlas ekologického
- 6:43hnutí už jenom nějaký bůh nás může zachránit, říká heidegger a
- 6:49zdůrazňuje nutnost jiného myšlení, to jest rozchodu z
- 6:54filozofií v tom, čím po staletí byla a radikální změny celého
- 6:58způsobu. Jímž člověk chápe sebe, svět a
- 7:02své postavení v něm východisko nezná a jediné, co je schopen
- 7:08doporučit, je příprava očekávání.
- 7:12Zdá se, že perspektivu, v jejímž směru různí myslitelé a různá
- 7:16hnutí cítí ono neznámé východisko, by bylo možno
- 7:20nejobecněji charakterizovat jako perspektivu nějaké obsáhlé
- 7:25existenciální revoluce. Sdílím tuto orientaci a sdílím i
- 7:30názor, že východisko nelze hledat v nějakém technickém
- 7:35grifu, to jest vnějškovém projektu té či oné změny.
- 7:39Nebo revoluce pouze filozofické. Pouze sociální, pouze
- 7:43technologické či dokonce jen politické.
- 7:46To všechno jsou oblasti kam ona. Existenciální revoluce může a
- 7:51musí svými konsekvencemi dolehnout jejím nejvlastnějším
- 7:55prostorem však může být jedině lidská existence.
- 7:59V nejhlubším slova smyslu. Teprve odtud může přerůstat
- 8:03nějakou celkovou mravní a nakonec ovšem i politickou.
- 8:08Rekonstrukci společnosti. To, co nazýváme konzumní,
- 8:13industriální či post industriální společností co
- 8:17orterkai gaset, rozuměl kdysi svou vzpourou davů, tedy všechna
- 8:22myšlenková, mravní, politická a sociální bída dnešního světa,
- 8:27jsou asi jen různé aspekty hlubinné krize, v níž se ocitá
- 8:32dnešní člověk vlečený globálním samopohybem.
- 8:36Technické civilizace. Post totalitní systém je jen 1.
- 8:41Obzvláště drastickou AO to jasněji svůj pravý původ
- 8:44dosvědčující tváří této celkové neschopnosti moderního člověka
- 8:49vyjít pánem své vlastní situace. Samopohyb tohoto systému je
- 8:54určitou speciální a extrémní verzí globálního samopohybu
- 8:58technické civilizace lidské selhání, která zrcadlí je jen 1
- 9:03z variant celkového selhání. Moderního člověka.
- 9:09Planetární krize lidského postavení prostupuje ovšem
- 9:13západní svět stejně jako svět náš pouze v něm nabývá jiných
- 9:18společenských a politických podob heideger výslovně mluví o
- 9:23krizi demokracie. Nic skutečně nenasvědčuje tomu,
- 9:28že by západní demokracie, to jest demokracie tradičního
- 9:31parlamentního typu, otevírala nějaké hlubší východisko.
- 9:36Dalo by se dokonce říct, že oč více je v ní ve srovnání s naším
- 9:40světem prostoru pro skutečné intence života.
- 9:44O to lépe jen před člověkem. Krizovou situaci skrývá AO to
- 9:49hlouběji ho do ní ponořuje. Skutečně nezdá se, že by
- 9:54tradiční parlamentní demokracie nabízely způsob, jak zásadně
- 9:59čelit samopohybu technické civilizace i industriální a
- 10:03konzumní společnosti. I ony jsou v jeho vleku a před
- 10:07ním bezradné jen způsob, jímž manipulují člověka je nekonečně
- 10:12jemnější a rafinovanější než brutální způsob systému post
- 10:17totalitního, ale celý ten statický komplex ztuklýž
- 10:23koncepčně rozbředlých a politicky tak účelově
- 10:27jednajících masových politických stran.
- 10:30Ovládaných profesionálními aparáty.
- 10:33A vyvazující občana z jakékoli konkrétní osobní odpovědnosti
- 10:37celé ty složité struktury skrytě manipulujících a expanzivních
- 10:42ohnisek kumulace kapitálu. Celý ten všudypřítomný diktát
- 10:47konzumu, produkce, reklamy, komerce, konzumní kultury a celá
- 10:53ta povodeň informací to všechno tolikrát už rozebráno a popsáno.
- 11:00Opravdu lze asi těžko považovat. Za nějakou perspektivní cestu k
- 11:05tomu, aby člověk znovu nalezl sám sebe?
- 11:10Solženicin ve své harvardské přednášce popisuje iluzornost
- 11:14svobod. Nezaložených na odpovědnosti AZ
- 11:18toho pramenící chronickou neschopnost tradičních
- 11:22demokracií čelit násilí a totalitě.
- 11:26Člověk je tu sice vybaven mnoha nám neznámými osobními svobodami
- 11:30a jistotami. Tyto svobody a jistoty mu však
- 11:34nakonec nejsou k ničemu. I on je posléze obětí samopohybu
- 11:39neschopnou uhájit si svou identitu.
- 11:42A ubránit se svému zvnějšnění. Překročit rámec své starosti o
- 11:48soukromé přežití a stát se hrdým a odpovědným členem polis
- 11:54participujícím reálně na tvorbě jejího osudu.
- 11:59Myslím, že dlouhodobost našich vyhlídek na nějakou výraznější
- 12:04změnu k lepšímu nás přímo zavazuje.
- 12:06Vnímat i tento hlubší krizový aspekt tradiční demokracie.
- 12:11Zajisté, kdyby se k tomu v některé zemi sovětského bloku
- 12:15vytvořily podmínky, jako že to je stále míň pravděpodobné, mohl
- 12:20by být tradiční parlamentarismus s obvyklým spektrem velkých
- 12:25politických stran, jakýmsi vhodným přechodným řešením,
- 12:29které by pomohlo rekonstruovat zdecimované občanské sebevědomí,
- 12:34obnovit smysl pro demokratickou diskusi.
- 12:38Otevřít prostor ke krystalizaci elementární politické plurality
- 12:42jako bytostné intence života. Upínat se však k tradiční
- 12:48parlamentní demokracii jako k politickému ideálu a podléhat
- 12:52iluzi, že jen tato osvědčená forma může natrvalo zaručovat
- 12:56člověku důstojné a svéprávné postavení.
- 13:00Bylo by podle mého názoru přinejmenším krátkozraké.
- 13:05Obrat politické pozornosti ke konkrétnímu člověku vidím jako
- 13:11cosi podstatně hlubšího, než jen obrat k obvyklým mechanismům
- 13:16západní nebo chceteli buržoazní demokracie.
- 13:20A jestli jsem si ještě v roce 1968 myslel, že se náš problém
- 13:24vyřeší založením nějaké opoziční strany, které bude umožněno
- 13:28veřejně soutěžit o moc se stranou dosud vládnoucí.
- 13:33Pak už dávno vím, že tak snadno to vskutku nepůjde.
- 13:37A že 0 opoziční strana sama o sobě tak jako žádný nový volební
- 13:42zákon sám o sobě nemůže garantovat společnosti, že se
- 13:46nestane brzy obětí nějakého nového znásilnění.
- 13:51Taková garance vskutku asi není záležitostí nějakých suchých
- 13:57organizačních opatření v nich opravdu lze asi stěží hledat
- 14:01toho boha, který nás už jedině může zachránit.
- 14:07Václav Havel hrádeček 1978. Já děkuji Martinu myšičkovi za
- 14:14tenhle úryvek z textu, kterým dokládám stále živá témata,
- 14:18kterým se Václav Havel. Věnoval a také chci ještě
- 14:23poděkovat za přijetí tady v antikvariátu dejvického divadla
- 14:26moci toho vážíme. Rádo se stalo.
- 14:28Já jsem ještě zapomněl zmínit 1 věc, kterou jsem chtěl pro
- 14:32kontext, že ten text samozřejmě je ten v mnoha různých
- 14:36kontextech a zemích. On byl přeložen do více než 20
- 14:39jazyků. A co mě zaujalo, když jsem na to
- 14:41teď se díval IS ohledem na úmrtí Karla Schwarzenberga, tak v roce
- 14:472012 se dočkal vydání. V arabštině a tehdy, tedy v
- 14:51Egyptě, slavnostně uvedl knihu na trh právě tehdejší ministr
- 14:56zahraničí Karel Schwarzenberg, který ho tehdy při křtu v Káhiře
- 15:01označil za 1 z nejdůležitějších textů v životě.
- 15:04Já myslím, že ten text dokládá, proč je pořád dobré Havla číst,
- 15:11že nestačí, pouze já si ho připomínat.
- 15:14Formou nošení vytažených kalhot nebo jenom omíláním určitých
- 15:18citátů. Že to je stále autor živých
- 15:23textů, kterým je dobré se vracet a na úvod by mě tedy zajímalo
- 15:28taková takové rychlé kolečko o odpovědí.
- 15:31Co vám dnes, když se ho teď poslouchali, když jste si třeba
- 15:34ten text osvěžili před touhle debatou, přišlo nejzajímavější
- 15:38nebo nejpodstatnější, proč se k němu případně vracet nebo
- 15:42nevracet? Tak jo.
- 15:46Tak já jsem především jsem si připomněl, jak jsem začátkem
- 15:49tohoto tisíciletí. To znamená myslím v roce 2000,
- 15:55nebo to bylo ještě 1999 nějak tak.
- 16:00Jsme s šéfa traktorem gatety do baru v žádném mětníkem přijeli
- 16:02do Prahy. A komu dělají rozhovor s
- 16:05Václavem charlem a tehdy bychom během toho rozhovoru.
- 16:12Václav Havel řekl Adamovi místní koho, jestli si pamatuje, že moc
- 16:18bezmocný vlastně napsal na jeho objednávku a myslím překvapen
- 16:22vás zeptal, ty si to pamatuješ? No jo, přece jinak bych to vůbec
- 16:26nenapsal, že jo. Takže i když to možná bylo
- 16:29trošku taková krutlázie, tak tam je skutečně takové historické
- 16:32zázemí. Ono spočívá v tom, že.
- 16:36Text moc bezmocný vzniká na podzim roku 1978.
- 16:42To znamená krátce, potom slábnem setkání polských a českých
- 16:48disidentů v Krkonoších. Což bylo vlastně to setkání,
- 16:52kterého se zúčastnili Marta Kubišová, Václav Havel z české
- 16:55strany žibedna jo. AZ polské strany.
- 17:02Jan dětinský adam míchni, kantonín mačrevič to setkání se
- 17:05koná v červenci. AU této příležitosti mají se
- 17:10vlastně dohodit na několik věcí. Ta 1 věc byla, že vlastně tam
- 17:13sepsali takový druh manifestu, jakože tady jsme se setkali 10
- 17:17let po invazích armád vršavské smlouvy do české Slovenska a
- 17:21prostě. Proti této inbalaci AA její
- 17:26okupaci a jejím důsledkům nespolečně protestujeme.
- 17:29Tam vlastně vznikl taky několik nápadů, jak mohli bychom
- 17:32koordinovat jako opoziční působení v Polsku a
- 17:36Československu? A tak v dalších zemích a 1 z
- 17:40těch nápadů byl, že by vlastně bylo dobře, pak jestli by vznikl
- 17:43takovej soubor esejů v českých, slovenských a polských autorů.
- 17:50Oni si dokonce i vymysli název, to to ten si nepamatují, ale to
- 17:54ani není ani tak důležité, protože ten sborník nevím.
- 17:56Jo ten ten sborník nevznik, protože ti Poláci nic nenapsali.
- 18:01A proč ti Poláci? Oni se napsali, protože vlastně
- 18:03krátce potom zapřála jako dobrochová jako revoluce
- 18:07solidarnosti. Jo ty velký stávky a daňskou AA
- 18:11dalších AV dalších městech, takže oni už prostě tak se aspoň
- 18:15pospravedňovali po tom jo, že už prostě na nějaké psaní neměli
- 18:20čas, protože začali jako přišla doba jako aktivity způsobení
- 18:23jako skutečně tu revoluci dělat. Takže ovšem vznikly české texty
- 18:30AA moc bez hmotných je prostě 1 z těch textů.
- 18:34Vlastně nejdůležitějších texty z těch českých textů, které tehdy
- 18:38vznikaly. Já jsem si včera ten ten ten ten
- 18:41esej samozřejmě ještě 1 jako přečetl nebo minimálně připomněl
- 18:45hlavně pro mě velice. Já si vlastně myslím, že to pro
- 18:48samotného. To je pro mě nejzajímavější,
- 18:51protože jsem napsal jako chápu životopis.
- 18:54Já si myslím, že právě v tento moment přístrojovický a právě
- 18:57tento text je prostě ten zlom, ve kterém vlastně končí. 1
- 19:01epocha v životě basila bacha a začíná.
- 19:04Něco úplně jiného bychom se prostě vyhledali jako novou
- 19:06cestu a neví co co bude jo, ale zcela je zřejmé, že to budou.
- 19:10Úplně, takže prostě začneme doba, ve které požaduje nové
- 19:14nové myšlení. Jo, protože do značné míry, když
- 19:17si přečtete tu moc bezmocnost, to je dlouhý text, jo, když si
- 19:19to kdysi, když si to přečtete celý, tak si všimněte, že to je
- 19:23to značné, být taková rekapitulace, charlova myšlení a
- 19:28prostě z nějakých konfliktů spolu kontroverzí, které sa hájí
- 19:32ještě až k 60. Letem.
- 19:34Jo, že on to prostě vlastně všechno jako nějak rekapituluje,
- 19:38dává dávat dohromady. Ale, ale co je tam
- 19:40nejdůležitější, jsou právě i ta ta ta nova perspektiva AA on tu
- 19:44perspektivu najde právě v té filozofické rovině, jako že
- 19:47prostě tady nejde ani. OOOO takovou o přímou politickou
- 19:53aktivitu tady nejde ani o organizování nějakých nějakých
- 19:58politických stran ilegálních nebo něco takového, ale prostě
- 20:02ta ta doba požaduje. Aby, abychom úplně novým
- 20:07způsobem začali přemýšlet o tom. Kde jsme a taky, aby prostě ty
- 20:12otázky, které si klabeme a ty odpovědi, které se snažíme
- 20:14najít, aby byly. Relevantní nebo důležité nejenom
- 20:19pro nás, nebo nejenom pro samotného charta, ale vlastně
- 20:22pro pro čtenáře kdekoliv je přítomen jo, nedohodným blokům
- 20:27nebo v západní Evropě nebo ve spojených prostě kdekoliv
- 20:30prostě, protože všichni jsme součástí toho, co mu říká.
- 20:36Ta technická civilizace jo, která je zapadnout, ale to si,
- 20:40když si uvědomíš, že 35 let potom jak ten text napsal, jo,
- 20:45tady sedíme a přemýšlíme. A vlastně už když jsme slyšeli
- 20:50ten ten ten ten fragment textu a máme to jinak velice aktuální
- 20:54topožat je jo, takže jak to rezonuje prostě s problémy,
- 20:57kterým kterým, kterým čelíme, tak tak vlastně v tom je myslím
- 21:02ten ten jako ten chladný ten hlavní objev jo, jakože poslední
- 21:06věta, když jsem třeba psal před 10 lety, když jsem psal tu tu
- 21:10knížku obaslavu Karlovi, tak jsem.
- 21:13Čím víc jsem, jako toho hadla četl.
- 21:15Víc jsem jsem si uvědomoval jako.
- 21:18Mnoho tam ještě jako můžeme. Můžeme najít vlastně jak, jak
- 21:21jak mnoho inspirativních textů, protože to samozřejmě není jenom
- 21:26moc bezmocných. Jako tam byly zajímavé texty
- 21:28před tím a samozřejmě taky taky potom.
- 21:31Ale myslím si, že právě moc moc bezmocných je ten moment, ve
- 21:34kterém chábe se prostě světovým spisovatelem a svým způsobem
- 21:39dicidentem. Asi by mělo zaznít, že to je
- 21:42sex. Respektive spíš teda abysme měli
- 21:45říkat, že to je esej, protože texty je všechno.
- 21:48Co je napsáno tak esej, který jasně vymezil, co je opozice v
- 21:54tu chvíli v Československu? Co to je disident a řekněme, co
- 21:59to je? Harta 77, i když k chartě je
- 22:01spousta materiálů, ale tohleto byl jasný signál navenek a
- 22:07samozřejmě i dovnitř té společnosti, pakliže můžeme
- 22:09spekulovat, kdo se k němu v té době dostal.
- 22:13To bylo velmi omezené a zároveň si jak jste tady slyšeli, to je
- 22:17na pochopení taky velmi. Je těžké, já si myslím, že
- 22:20tohleto myšlení částečně vyrůstá z té předchozí Havlovy tvorby
- 22:27určitě už nejmíň od roku 60. Já se zabývám divadelníma hrama,
- 22:31takže je vám jasný, že mířím spíš tam, ale tam je to naprosto
- 22:35prokazatelné. A speciálně na základě téhleté
- 22:39ukázky je třeba říct, že Havel tady to postavení.
- 22:42Chcete li československé totalitní?
- 22:45Politiky a opozice vůči ní, která se teprve potom roce 70.
- 22:507. Když to tak řeknu, i když to
- 22:52samozřejmě už bylo těsně po okupaci, ale začala jako nějak
- 22:56důsledně formovat a nově uvažovat o tom, jak bude
- 22:59fungovat v rámci takovéhle společnosti.
- 23:02Tak chtěla jsem říct, že trochu jako zvláštní a zajímavé na tom
- 23:06je, že on tohleto opřel o vlastně.
- 23:12Filozofické teze, jak pochopitelně je jana patočky
- 23:15známou tezí 1. Život v pravdě, kterou tam Havel
- 23:18na jiných místech. Zmiňuje a rozebírá, ale také o
- 23:23učení brněnského filozofa Josefa šafaříka, který právě například
- 23:28v esi člověk ve věku stroje postavil nebo pojmenoval a
- 23:33definoval krizi lidské identity člověka, který přestává už být
- 23:38člověkem v různých důvodů a stává se více či méně strojem.
- 23:43To je myslím taková situace, která odpovídá i současné
- 23:47kultuře. Tomu konzumerismu, o kterém se
- 23:49tam mluví to. Tady nemusím rozebírat zkrátka a
- 23:53dobře, že Havel tady sebral to své myšlení, když to
- 23:57zjednoduším, které bylo předtím a posunul ho někam dál.
- 24:01V nové situaci, kterou začínal prožívat a která byla velmi
- 24:06intenzivní poslední věta, proč to dnes číst no ne budeme
- 24:11zastírat? To, že to je text vázaný na
- 24:14dobovou situaci? Ale.
- 24:18Jak se často říkám, že to někdo třeba nemá rád, ale já to
- 24:20použiju. Je to text nebo esej, který má
- 24:25přesah, jak v tom časovém, ale i prostorovém smyslu, protože byl
- 24:30koncipován na celou tu východní totalitu sovětského typu, nikoli
- 24:36jenom na československo, které bylo v jiné situaci relativně,
- 24:39protože bylo prostě vlastně tvrdě okupováno.
- 24:44Jardo, když ten text vyšel, tys byl dvacátník, už jsi měl
- 24:47zkušenosti SSTB, strávil jsi řádově tuším měsíce za mřížemi,
- 24:54tak vzpomen si, v jakém kontextu se k tobě dostal.
- 24:58A když srovnáš to čtení dnes a tehdy.
- 25:02Já začnu trošku zeširoka, protože jako čtení textu Václava
- 25:06Havla se nedá mluvit jako jo. Přečetl jsem si oslovil, bylo to
- 25:09skvělý. Mě samozřejmě, když mi bylo 17,
- 25:11jako to byl raný 70. Roky a já jsem tehdy hodně četl,
- 25:16a tak jsem strašně přemýšlel nad tím, okolím a strašně mě fakt mě
- 25:19fascinovalo, jak ty lidi žijou a pořád jsem byl takový udivený a
- 25:23říkal jsem si, proboha, jako vždyť oni si lžou oni neříkají
- 25:27pravdu, oni se pohybujou, někde oni jdou do práce, tam říkají
- 25:30něco jiného doma, říkají něco jiného, žijou v nějakých věcech
- 25:34a tak dále, a to bylo vlastně to byla vlastně to bylo něco, co mě
- 25:37nakoplo směrem. Co bych už tehdy nazval životem
- 25:41v pravdě. Já jsem začal přemýšlet, jak
- 25:43tuhle situaci situaci vyřešit. Já jsem si myslel, že někde v
- 25:47Československu v tehdejším najdu nějaký lidi, kteří tak nežijou,
- 25:51nebo že jsou, nebo že že přece ta lež nemůže být tak tak
- 25:54rozšířená. A čím více jsem se snažil
- 25:57zbavovat toho života v lži a jít do k tomu životu v pravdě čili.
- 26:02Vlastně jsem odmítal tehdy tehdejší návrhy exmentu, tak ti
- 26:06více si uvědomil, že tady vlastně není téměř žádný žádný
- 26:10prostor. A Václav Havel si to musel
- 26:14uvědomovat daleko intenzivně a daleko s daleko většího nadleu
- 26:18než já. A já ten jeho text považuju za
- 26:22za naprosto. Brilantní analýzu tehdejší doby
- 26:27on dal strukturu k něčemu, co už tady bylo, co vzniklo?
- 26:31Charta 77 vlastně vznikla velmi překotně na základě plastiků to
- 26:36hnutí tady ještě v pětasedmdesátým zdaleka nebylo
- 26:39nějak zvláště strukturovaný z roku zvlášť silný a najednou.
- 26:43Za 2 roky jsme tady měli velmi silnou strukturu něčeho, co
- 26:48ovšem nikdo nevěděl jako nazvák AZ toho textu je velmi patrné,
- 26:51jak se Václav Havel velmi bránil.
- 26:54Tomu slovu opoziční, že tehdy tam byli takový pocity pocity
- 26:59mluvit, že by to, že je to opozice a tak dál a on tu pozice
- 27:03nebyla, to bylo tam šlo skutečně o životní postoj, který se,
- 27:07který byl třeba vidět zejména v tom undergroundu, ale IO životní
- 27:10postoj řady signatářů charty 77, který přišly z různých z různých
- 27:15těch a vlastně ten jediný možný průsečík mezi všema, byl v tom
- 27:19smyslu, že? Ten život v pravdě.
- 27:24A ať to byl katolík, komunista a ndergán nebo kdokoliv, tak tohle
- 27:27bylo jediný, co je spojovalo a zároveň to přinášelo obrovskou
- 27:30loajalitu a respekt k sobě navzájem.
- 27:34Ještě 1 taková vzpomínka ze současnosti.
- 27:37Já jsem byl někdy na jaře petr placák v rámci křtu nějaký knihy
- 27:42tak svolal vlastně žijící signatáře charty 77 a některé
- 27:46další další disidenty a mě fascinovalo na tom setkání, jak?
- 27:52Vlastně připomínalo to setkání těch disidentů, pokud to vyšlo,
- 27:56pokud někde bylo tehdy tehdejší dobu, že tam, že tam byla pořád
- 28:00ta radost, ten vzájemný respekt to uvědomí si, že jsme to
- 28:04nějakým způsobem zvládli. Ne, že jsme tuhle zemi přivedli
- 28:07k demokracii, ale že jsme tehdy těch 12 let zvládli nějakým
- 28:11způsobem, aniž bychom se nějakým způsobem zpronevěřili, že jsme
- 28:15tu cestu hledali. V tomhle si myslím v tomhle.
- 28:17Ten text byl pro mě důležitý. Takže ve správný okamžik v mém
- 28:20životě mi bylo 24, když jsem ho četl, pojmenoval něco, co jsem
- 28:25si mohl už pak strukturu a říct ano, žiju tímhle způsobem.
- 28:28Takže to rozhodovalo v té době? My to rezonovalo velmi to
- 28:31rezonovalo jako restinge. Časopis, který vznikl vlastně na
- 28:34na na pozadí disidentů ivan lamper Jáchym to po já další
- 28:41lidi dneska jsou tam myslím ještě pořád při se natáří karty
- 28:44jako. Vlastně všichni si.
- 28:47Které jsem znám v těch 80 letech, potom tady v Praze, tak
- 28:51byly nějakým způsobem formulovaný moci bezmocný a moc
- 28:54bezmocných byla napsaná navíc takovým způsobem, byť je
- 28:57složitá, tak pro pro lidi, kteří se rozhodli žít mimo ty
- 29:01struktury a tím pádem byli vystaveni automaticky nějaký
- 29:04represi, tak těm ta kniha dodávala nějakou opravu sílu,
- 29:09jak něco nějaký vědomí, nějaké sounáležitosti.
- 29:12Myslím, že Václav Havel jako fakt.
- 29:15Že se mu podařilo. Napsat něco úryvek, který četl
- 29:18pan myšička, jakoby jel vlastně současný tam až na pár výjimek,
- 29:21kdyby to bylo napsaný dnes, tak by to platilo.
- 29:23Ten úryvek, který jsme vybrali vlastně v té z té závěrečné
- 29:28části té eseje právě se týká. Už vlastně i toho tématu post
- 29:33demokracie, ke kterému ještě dospějeme, ale myslím, že 1 z
- 29:36těch kulturních částí je postava zelináře, která se tam opakovaně
- 29:42vrací. Zelinář, který si dává do
- 29:45výlohy, tedy tu výzvu proletářům, ale je to pouhý znak
- 29:50v té společnosti a. A vlastně si to reálně nemyslí.
- 29:54Něco tím manifestuje, tak mě by zajímalo právě s odstupem těch
- 29:58pětačtyřiceti let. Proč zrovna zelinář?
- 30:03Jak to dnes číst? Je to třeba ještě stále platná
- 30:07postava i dnešním systému? Myslím, že v dnešním systému to
- 30:11není platná postava. Tehdy byl zelinář symbolem
- 30:14něčeho. Co vlastně co, co VV tý totalitě
- 30:17představovalo takový fakt? To největší způsob vzdání, že ti
- 30:23zelenáři si přivydělávali tím, že mě zboží pod pultem jako
- 30:27ostatně velká většina lidí, ale zároveň zároveň samozřejmě
- 30:31přišly banány. To znamená někomu to schovávali,
- 30:34byly tam dohody, oni na 1 stranu reprezentovali tady tohle
- 30:38takový? Lehkou šedou zónu prostě
- 30:41veksláky a tak dál a na 2. Stranu opravdu nad těmihle, řekl
- 30:46bych výhonky kapitalismu, která veseláského kapitalismu tam měli
- 30:51a mívali to poctivě ti semináři v těch výlohách to proletáři
- 30:55všech zemí, spojíme se AA podobně a vlastně málokdo asi v
- 31:00tom tehdejším vnímání, a to se vnímá i tak já.
- 31:04Jako cestoval tu postavu tu. Zároveň karikaturu, ale zároveň
- 31:09jisté hrůzné zpodobnění toho běžného totalitního člověka,
- 31:15který který tam vyvěsí, se tedy tady tenhle proletáři všech zemí
- 31:19spojte se. Ale tím myslí, já se tak trochu
- 31:24bojím a proto se přiznávám tady tímhle způsobem a budu dělat to,
- 31:28co vy chcete, abych já si mohl dělat svý vlastní věci, takže
- 31:30ten zeinář. Myslím si, že byl vybraný
- 31:34naprosto jako. Jako jasná, jasná postava, možná
- 31:38by tam ještě šli najít řezník, možná automechanik a tím by to
- 31:43asi jakoby skončilo. To by byly povolání, který
- 31:46zásluhou zásluhu nedostatkové zboží reprezentovali.
- 31:50Přesně tady tuhle společnost. Na gaugmanová přikyvuje.
- 31:53Já jsem chtěla říct, že prostě ten život pravdě, o kterém se
- 31:56tady dost často mluví, myslím v tom eseji, je postavený na tom,
- 32:01když to zjednodušíme, že člověk je odpovědný za své jednání,
- 32:06ručí za něj, a to, co se tady ukazuje v případě toho zelináře
- 32:11alespoň v 1. Části řekněme nebo v 1 půlce to
- 32:15asi je, že on. Za tohle neručí za to, že nějak
- 32:20podporuje ten režim. Přikyvuje mu formálně, dodržuje
- 32:25alespoň formálně, řekněme dodržuje ty jeho nároky, vyvěsí
- 32:29tam heslo a spoustu jiných věcí, který musely dělat lidi třeba v
- 32:33nějakých funkcích, byť to byly takovéhle jako s prominutím
- 32:36podřadné nedůležité v té politice.
- 32:40Tak ten člověk za nic neručí, protože pravděpodobně ve svém
- 32:46nějakém nitru ale IV tom okolním chování je kšeftuje s těmi s
- 32:50těmi. S tou s ovocem a zeleninou s je
- 32:54vlastně pokrytec 2 půlka toho eseje se zabývá situací si to
- 32:59zjednoduším, kdy se zelinář vzbouří a začne reprezentovat
- 33:05to, co jako člověk reprezentovat, má tu svoji
- 33:07lidskou odpovědnost. Tohleto si myslím, že pořád
- 33:11aktuální naštěstí už nemusíme bojovat úplně s tím režimem,
- 33:16stavět se proti němu nebo případně mu poklonkovat tímto
- 33:19způsobem. Ale pořád jsme potřebujeme
- 33:25nějaké ručení za své chování a to si kromě nějakých zákonů a
- 33:28ostatních věcí to tady nebudou rozebírat.
- 33:31Za to si každý nese sám v sobě. Zeptám se pane kučerovského.
- 33:36Jak chci zelinářů četli lidé v Polsku AV tomhle trochu jiném
- 33:42kontextu, už jste zmiňoval právě solidaritu?
- 33:45A to, že polští autoři se tedy nepřipojili k Václavu Havlovi a
- 33:49nevyšla ta sbírka, ale pouze esej moc bezmocných?
- 33:52Tak jak jak jiné, bylo to čtení v dobovém Polsku.
- 33:56Ten hlavní rozdíl mezi Polskem a československé 70 let byly v
- 33:59tom, že v Polsku takový zeninář, který samozřejmě takový taky
- 34:03byly, jo oni vlastně ani žádné chasnat nemuseli jako.
- 34:09Nevyšounat jo, protože nemusej to dělat, aby kšeftovali a to je
- 34:13ten rozdíl mezi těmi 2 2 společností AIV jejich
- 34:15historickém politickém vývoji. Toho se šíří 5 jo taky, když si
- 34:19vlastně. Když o tom o moc bezmocných, tak
- 34:25teď mluvíme o tom nese i tak ji stále více jako uvědomuji jak z
- 34:29velké míry je to text a vlastně to etise homorálice jo a
- 34:35zbytečno v Polsku v té době vlastně tu etickou laborální
- 34:39sféru vlastně řekli bychom svým způsobem obsluhovala
- 34:42elektronická církev. Jo teda taky se těšila na
- 34:45nějakou autonomii, jo uvnitř jako komunistického státu.
- 34:48Takže samozřejmě pro polské čtenáře.
- 34:51Bez mocných byla svým způsobem text net akademický jo ale ale.
- 34:57Víc teoretický než pro čtenáři české.
- 35:00Ovšem když ten text došel polsky a to se stalo, myslím, už v roce
- 35:061980, to byla vlastně 1 z 1 publikací český ilegálních v
- 35:10Polsku. Tak samozřejmě bylo jasné jako
- 35:13pro pro lidi, kteří to četli a pamatuji si třeba zbytní hudbu
- 35:17jak ty, když si ten, který dopraví o tom, jak velký dojem
- 35:20na něm ten text udělal. Tam vlastně to nejdůležitější na
- 35:24tom textu pro pro pro Poláky byl ten Poche složitost pravdi jo a
- 35:28myslím si, že to je prostě univerzální a to a to i
- 35:31srozumitelné jako vše a všude AA vždy jo, protože když o tom
- 35:36mluvíme, tak jsem si ho představí třeba nějakého
- 35:39zdeinaře v současném Rusku v Moskvě.
- 35:40Jo, ten tam vše, co skutečně musí každý den jako nějak
- 35:44vyvěšovat v uvozovkách. Jo, že krym náš jo tombasnáž a
- 35:48tak dále a vůbec mohl tam fungovat a nesmí žít třeba že že
- 35:52válka. Smrt, a tak, protože za to
- 35:54prostě půjde na 3 roky minimálně do do vězení, takže ta zkušenost
- 35:58je podstata společnosti. Není nějaká teoretická, nebo
- 36:01není to nějaká historická záležitost?
- 36:03Takže prostě ti tam stále milionů lidí, kteří vlastně
- 36:07kolem nás jo velice velice blízko.
- 36:10Já bych dodal jenom vlastně, když se k tomuto textexu dostal
- 36:14a on o tom mluvil Lenka jungmannová, ale i vy tam jde.
- 36:17Především ten text je postavený na.
- 36:20Na mravním základu. Pana na odpovědnosti a já jsem
- 36:25si nějak v tu dobu uvědomoval. Jako čtenář jsem si uvědomoval,
- 36:29že prostě moje odpovědnost je, že já jsem svobodný člověk a
- 36:33můžu se rozhodnout IV tom v té totalitě, k čemu chci?
- 36:39Mám mám naprostou naprosté právo si svobodně k čemu k čemukoliv
- 36:43rozhodnout, ale zároveň jsem si uvědomoval tu obrovskou míru
- 36:47odpovědnosti, kterou za to rozhodnutí nesu.
- 36:50Já jsem nedokázal a havl o tom mluví.
- 36:52Já jsem nedokázal dohlédnout, jaksi konce všechny důsledky
- 36:57svého rozhodnutí, ale věděl jsem, že i za to, co nedohlédnu,
- 37:00nesu odpovědnost a tady tenhle text to pro mě vlastně poprvé.
- 37:05Jaksi nějakým způsobem mě to přiblížil, že že to je větší
- 37:09součást nejen mýho vnitřního života, ale že to může být
- 37:13součást života. Nějaké společnosti, nějaké tu
- 37:17paralelní záležitost je a. V tomhle ten text byl zprávy
- 37:20strašně důležitý v tý odpovědnosti, kterou každý
- 37:23samozřejmě v té disidentské struktuře.
- 37:25On tam Václav Havel to slovensky dává do do uvozovek v tý
- 37:29disidentský struktuře. Každá byla maličko jiná, ale
- 37:33vlastně to byla ta věc taky. Život v pravdě a ta odpovědnost,
- 37:36který ty lidi spojoval. Ona ta výzva k životu v pravdě
- 37:41tedy vede v případě i zelináře, který by se vzbouřil defakto k
- 37:46tomu, že se stává tedy disidentem, nebo že nějak začíná
- 37:50spadávat do těch? Do těch paralelních struktur tak
- 37:55právě ta analýza nebo manifest toho disidentského hnutí z
- 37:59pohledu dneška mě tam zaujalo to, co je ale potom IV havlově
- 38:04pozdější. Díla i politické známé důraz na
- 38:08takový ten nepolitický přístup na to, že to není opozice, že to
- 38:13je nějaká jiná cesta, jak právě žít v pravdě a vystavovat se
- 38:19tomu režimu jinou cestou, než že by nabízel alternativní
- 38:22politický program tak jak jak to reflektovat.
- 38:27Z dnešního pohledu je to je to nějaká slepá?
- 38:30Cesta, nebo vlastně model, který pořád je, je živý.
- 38:34Já se omlouvám jestli budu mikrofon a velmi krátce.
- 38:37Já si myslím, že to Václav Havel vyzkoušel v 90.
- 38:40Letech ve svém prezidentství, že on opravdu se vnesl prvek a to
- 38:45bylo cítit téměř každého jeho projevu z každého kroku té
- 38:48nepolitické politiky, když on dával daleko větší důraz,
- 38:51skutečně na tu odpovědnost, na to budování státu než na ty
- 38:55strany samotné k nim vlastně od počátku měl jistou nedůvěr von s
- 39:00nimi s nimi mluvil a tak dál to znamená, že on si to vyzkoušel.
- 39:02Jo a my tady vidíme ten jeho experiment, který prosvítá nejen
- 39:07tímhle textem, jako to v řadě jiných textů v textech jako o
- 39:10tom víte určitě víc než já to najdeme, tak jsem měl možnost
- 39:13vyzkoušet v praxi a ono to opravdu není tak jednoduché,
- 39:18protože a to právě slyšet jsme ukázku z toho textu, protože mi
- 39:23vždycky k sobě pustíme nějaké schéma.
- 39:27Nějaký koncept, který byl v tom v té totalitě.
- 39:31Celkem zásadně lživý. Dneska je podstatně méně neživý,
- 39:35ale pořád jsou to koncepty něčeho.
- 39:37Tahle strana nám slibuje něco, tahle strana nám slibuje něco
- 39:39jiného a my na tyhle koncepty koncepty přistupujeme.
- 39:43To znamená, že jaksi ta společnost zase nemá prostor čas
- 39:47a chuť a hraje tady tuhle hru a nemá chuť žít ten život v
- 39:50pravdě, ten život plný plný odpovědnosti.
- 39:52A to si myslím, že je to, co Václava Havel chtěl a co bychom
- 39:56asi tak jakoby mohli praktikovat.
- 39:59AA ono by to někam vedlo. Až na to, že že se obávám, že ta
- 40:04jeho existenciální vzpoura v nejbližší době asi asi nevyjde.
- 40:09Já jsem optimista a já nesdílím, jaksi úplně řadu řadu postojů,
- 40:15že by tenhle svět byl prostě upíjenej, ale ale tady tohle
- 40:19tohle bude věc jednotlivců. Já jenom řeknu, co mě tam trochu
- 40:24zarazilo na že, že bych si to předtím nepamatovala a teď, jak
- 40:27to tady zaznělo, jak tam prostě zdůrazňuje, že nemáme spoléhat
- 40:30na tu parlamentní demokracii? To se mi zdá naivní naprosto jo,
- 40:34ale Havel IV jiných jako v jiných myšlenkových kontextech.
- 40:40Se vždycky snažil vybočovat z těch zavedených stereotypů.
- 40:45Tady to je nepolitická politika a tak, tak tomu odpovídá.
- 40:50Tam bych viděl zatím tenhle důvod.
- 40:51A potom ještě navíc tady v tom roce 78.
- 40:56Já myslím, že on spíš z tohohle hlediska nepolitické politiky.
- 41:00Chcete li, že spíš mluvil o tom? Nebo vycházel z toho, že on jako
- 41:06představitel opozice nebo disentu a jeho kolegové a
- 41:10kolegyně není schopný zformovat nějakou stranu nebo takovou
- 41:14opozici, která by usilovala o moc.
- 41:17Chcete li teda politickým způsobem jakkoliv, co, co, co v
- 41:21tý době tomu tak můžeme říkat, takže jako věděl, že že ta
- 41:24jejich perspektiva je někde na okraji.
- 41:27A to taky si myslím, že byla ta moc, kterou nakonec operovali,
- 41:32nebo kterou celou dobu operovali.
- 41:33A nakonec. Naštěstí to přivedli, teda k té
- 41:36revoluci, ale to už jsme trošku bych řekla jako v právě v
- 41:40oblasti literatury. Prakticky to bylo někde jinde o
- 41:43něm postupně ten její hlas zesiloval a dovedl tu zemi k
- 41:49naprosté, teda změně. A to je dobře samozřejmě.
- 41:52Když Václav Pavel psal moc bezmocný k tomu byla 3000, to
- 41:56nebyl politik jo a vůbec nechtěl být politik, ale já si myslím,
- 41:59že on vlastně nikdy se těm politikem nestal.
- 42:01On byl s tím světlem o tom jako. Jako dotváčem to IZ té politické
- 42:05pozice jako vůbec opozičního okruhu jako karty a řekněme
- 42:09existentského hnutí v 80. Létech jako vůdčí osobnost a pak
- 42:14samozřejmě jako prezident Československa české republiky
- 42:16jo AA jako bral na sebe ty úlochy, protože jako cítil
- 42:19odpovědnost jako jako že je to prostě logické, že kdo by to měl
- 42:23dělat jo jako přece všichni očekávají, že to bude dělat on
- 42:27tak tak, tak se tak prosím musí ten úkol splnit.
- 42:31On byl ale především umělec. On byl prostě spisovatel,
- 42:34filozofii, spisovatel a já jsem prostě, když jsem si to pochopil
- 42:39Václava Havla skutečně jako přečetl celýho jo, tak jsem si
- 42:42uvědomil, že on měl vlastně jako několik možná větší.
- 42:47Takový prostě ide, které se kterými, se kterými bojoval jako
- 42:51celý život. Jo, to bylo prostě pro mě to
- 42:53byla existenční jako záležitost, jako nějak si to vysvětlit,
- 42:56nějak tomu dorozumět, nějak se s tím vypořádat prostě.
- 42:59A podle toho prožít. To hlavní téma, vlastně jeho
- 43:03jeho tvorby dramatické. Myslím si a ale taky, ale taky
- 43:07potom eseistické je přece moc. Je to taková prostě jenom bez
- 43:12osobní, jak se to česky řekne? Prostě ano, není moc jo, se
- 43:17kterou se. Které čelíme každý den v každé
- 43:21vtežměste ho z toho života a jako velký objem byl v tom, že
- 43:26on si uvědomí, že on sám je častý moci, která z něj nevolí
- 43:31prostě, které který kraje dělá. Součástí té Tomáš huner prostě a
- 43:34že manipuluje s nima, která tím manipuluje.
- 43:37To je to je přece. Když píše o tom, zda lidi a že
- 43:40ten ředitel špatně mají svou ideologií.
- 43:42Jo, to je velice zajímavý, protože on jako chápe velice rád
- 43:45používá známá slova v úplně jiném smyslu, než myslím běžnej
- 43:50jo jako on, když říkal postatalitní společnosti, tak to
- 43:54vůbec jako nejde o nějakou součást společnost?
- 43:57Jo, to to ono to definuje jako jako setkání konzumní
- 44:02společnosti a diktatury. To je postavení společnost, to
- 44:05je prostě to je. To je diktatura, která už nemusí
- 44:08vraždit. Ona má prostě k nim
- 44:11rafinovanější způsoby takové, že bych už to to už není stálým.
- 44:14To je spíš jako co o čem psal míšo fuko že jo má jako prostě
- 44:18moderní společnost, která má 1000 způsobů, jak prostě si
- 44:21podřídit ty občany, prostě ty ty ti lidé, aby fungovali uvnitř
- 44:27konkrétního systému, nebo když potom říká, mluví o post
- 44:30demokracii, jo, tak taky prostě tomu nadává jistý originální.
- 44:36Smysl AA stejně je s tou ideologií, protože.
- 44:39Vlastně u uchabla z ideologie, prostě sebetlam.
- 44:42To je prostě něco, čemu předstíráme, že tomu ví žijeme.
- 44:44Občas možná k tomu do nějaké míry věžujeme, ale prostě to je.
- 44:47To je takový způsob myšlení, nebo soustava nějakých nějakých
- 44:52symbolů, které nám umožňuje každý den lhát.
- 44:56A cítit se s tím dobře? Jo, že vlastně děláme to, co co,
- 44:59co bychom měli dělat. Takže on si vlastně třeba
- 45:03zapomněl velice zásadní existenční otázky.
- 45:06Vlastně mi pracoval takovýmto prostředky, které měl.
- 45:09Té z pozicích to znamená spisovatelskými jo on to
- 45:11rozebírá ve svých hrách. Když se podíváme na ty 1 chvíli
- 45:15ještě jako. Jako úplně 1 jo 50 a 60 60 léta
- 45:20tak tam všude. Ta most bude prostě nějaká
- 45:22anonymní byrokratická struktura. Jo a ti hrdinové budou úplně
- 45:27jako takoví, jak bych dechumanizováni jo on pak se to
- 45:31stane do situací, když se tam najednou objeví hrdina, který
- 45:35čelí ten anonymní moci. Jo a pak se najednou a to bude
- 45:39třeba hodince a pak jsme najednou to končí vlastně.
- 45:43Kromě nejlepších ve svém a to znamená largo desolátor jo.
- 45:46Kde, kde vlastně ten hlavní už vlastně on už s tou mocí bojuje.
- 45:53Oni vnímá nějakou jako ten bojovník, ale on už jako není
- 45:57zase ztotožní s tou úlohou. Jo, jako on si cítí, že to je
- 45:59prostě umělá pozice, doktore se se se dostal, takže tam tam jako
- 46:04chápal batu, schopnost prostě pořád se ptát na sebe sama.
- 46:08Jo, jestli skutečně ta cesta k turou jdu, jako je po pravdě,
- 46:13jo, je to jestli není to další ideologie, kterou si.
- 46:16Kterou jsem si, kterou jsem si ji vytvořil, takže krátce krátce
- 46:22jsem do toho. To je zajímavý, že tam, že že
- 46:24chabel se v moci bezmocných zmiňuje třeba o složení synový,
- 46:28který v 70. Letech se ocitne v exillu
- 46:32vlastně je vyna ze sovětského svazu, pak dostane tu nobelovou
- 46:36cenu. Stane se z něj morální auto,
- 46:38lítá světová. AAA bude z toho každý jako rok.
- 46:43Každý další desetiletí bude z toho stále větší.
- 46:46Trapas. Jo, protože najednou potom
- 46:49prostě prostě po roce v 90 letech zjistíte, že vlastně ten
- 46:51sociální ten souložení, prostě evropský shobovými stra jo a tím
- 46:56způsobem on sám jako diskredituje jako CS své dílo
- 46:58celý celý svou životní dráhu. To je celý ten symbol, jako
- 47:01který kterým, kterým byl, tak tady jako pro mě pracoval.
- 47:05Pavel je úplně opačná postava, i když se to psal do té do té.
- 47:10Živé politiky, řekněme, i když působil jako prezident a tak
- 47:13dále, tak přece on si tu murální nebo duchovní existenci.
- 47:18Sociální integritu uchovat líp AAV tom.
- 47:21Zachoval AV tom případě si myslím, že to je že že prostě
- 47:24velice velice důležitý, prostě příklad, jakože je velice těžko
- 47:30se bavit jenom o díle ve slavách Havla a nemluví to ve slavu
- 47:32chlapovi jo, což je vlastně největší kompliment.
- 47:35Jaký můžete říct spisovatel, spisovatelovi?
- 47:38To si myslím, že je taky. Taky věc, proč vlastně dokázal
- 47:43ne on dát? Jako to samozřejmě bylo trošku
- 47:46trošku publikovanější. Kdy zase když vznikla karta 77.
- 47:50Vlastně na základě na základě procesu s plastiky AS lidmi s
- 47:53lidmi kolem kolem toho, tak tohle byl ten klíčový klíčový
- 47:59rozměr. Vy jste říkal, že on vlastně sám
- 48:02sebe neustále konfrontoval s tou zkušeností s tou morálkou šel,
- 48:06že vlastně on byl vlastně i symbolem svých vlastních děl.
- 48:09Tak nějak jako a ale že on. Objevil IV řadě nejenom on
- 48:15samozřejmě, ale. Ale třeba jan jan potručka o tom
- 48:17musel krásně, ale třeba v tom undergroundu právě tuhle
- 48:21existenciální sílu. Tohle, jaksi nemluvit, ale žít
- 48:26to ono to často mělo rozměry řekněme z hlediska z hlediska
- 48:30běžné běžné morálky, jakoby téměř až nepřijatelné, ale
- 48:33zároveň to heslo poselství svobody.
- 48:35AK poselství té vlastní konfrontace s tím systémem AAS
- 48:40morálkou s tou pokřivenou morálkou.
- 48:43A teď to říkám trošku kosebatě a vlastně tady v tomhle celém
- 48:46spojení. Se prožilo těch 12 let v
- 48:48neustálé konfrontaci. V tom, jestli teda žijeme
- 48:52správně a nebo jestli opravdu se chceme tedy stát, budu si to
- 48:57Martina jirouse, když se vy disidenti, když se 1 stanete
- 49:00prezidenty andergradi zůstanou vždycky dole, nikdy se nestanou,
- 49:05nikdy nepůjdou, nepůjdou do politiky, ale spojení tady tě
- 49:08těhle 2 proudů ovlivňovat oba oba 2.
- 49:11Jako z mého pohledu neuvěřitelným způsobem a dalo
- 49:13vlastně tomu českému disentu tomu.
- 49:15Životu v pravdě tomu, o čem mluví ta moc bezmocných
- 49:19obrovskou autenticitu to propojení, že tam nešlo jenom o
- 49:23nějakou intelektuální strukturu nebo o politickou strukturu,
- 49:26nebo OO jiné, že tam skutečně šlo o nějaké občanské hnutí,
- 49:31které, které v sobě zahrnovalo řadu řadu těch složek jako řadu
- 49:35těch myšlenek řadu těch těchto a nešlo ani OO ty myšlenky jako
- 49:40takový a nešlo o ten život ustát ustát ten tlak.
- 49:44Jaksi VV tý mravnosti AV tý pravdě.
- 49:47Tam je ještě důležitá otázka jako co je vlastně, která
- 49:50společnost je pravdivá a kde jaká je uměná, protože vlastně,
- 49:54když se jako skrz bezmocný podíváte na českou společnost 70
- 49:58let AA ještě možná preciznější popis tachom najdete v tom
- 50:02slavném dopisu kusakovi, což je vůbec 1 z nejlepších savnových
- 50:05eselí. Jo, tak v tom je to přesně
- 50:07psané, že přece ta normální společnost je.
- 50:12Stoprocentně umělá. No jako v tom smyslu, že ona je
- 50:15prostě všichni, kteří, kteří dny fungují, jakým způsobem fungují
- 50:19nepřirozeně, protože celý ten ten systém je nepřirozený.
- 50:21Jo, je to přes ten systém, který vznikne nasílím.
- 50:24Je to prostě okupace jo, je to diktatura 1 strany, která.
- 50:30Předstírá, že věří nějaké ideologii, ani ona už ty
- 50:32ideologií komunistické přece nevěří.
- 50:34To je prostě takový aparat moci, které se požíte 15 milionů lidí
- 50:37a oni prostě musí, musejí každý den říkat.
- 50:39A ano, běžíme to, běžíme tomu, i když tomu už nikdo.
- 50:42Někdo drží v tom smyslu? To je prostě lež, to je prostě,
- 50:44to je úplně umělý osud jo jako celého národa.
- 50:47Celý sport se dvoumerou jo jako celé celé té společnosti a
- 50:51prostě ti jednotlivci. Nejsou se z toho s tím snížit
- 50:56jako z různých důvodů. Jo, oni se najednou setkávají
- 50:59právě na půdy. Trochu toho disidentského knuty
- 51:02a 1 přijde s cirkvec a další příjde za ten grandtuře.
- 51:05Ty přijede z nějakého divadla jo civete z nějaké továrny, jo a ti
- 51:09všichni lidé prostě si rozumíme. Já jenom na to na to zareaguju
- 51:14tady tohle je, je pravda já já, když jsem na začátku vlastně
- 51:17říkal jak jak jsem byl udivenej jako jak jak jak všichni dokážou
- 51:20v tý lži žít a vlastně si to nepřiznat jako já, když jsem tam
- 51:23být nechtěl, tak mě nenapadlo, že když udělám jenom 1 drobný,
- 51:28aniž bych cokoliv udělat 1 drobný úkrok stranou a řeknu
- 51:31nějakou věc, jako že tahle země porušuje lidská práva AV roce 5
- 51:3575 takže mě to bude stát. Okamžitě prudkou cestu do
- 51:40kriminálu prostě velmi brzo na základě nějakých podivných
- 51:44podivných jenom proto byl. Nebyl jsem vůbec ničím ani
- 51:47významný, ani ani ani nijak důležitý, ani nebezpečný.
- 51:52Prostě jsem řekl nějakou větu a řekl jsem jí veřejně, a to ten
- 51:56systém přinutil. To byl neuvěřitelný,
- 51:58neuvěřitelný náraz do zdi do zdi ty ty ty lži a vlastně v ten
- 52:04okamžik. Vy dostanete náraz, tak buď to
- 52:06všechno vzdáte úplně, až jsem se tou nejloajálnější bytostí lži,
- 52:11to jsem nechtěl a nebo potom už vám nezbývá než žít v tý pravdě.
- 52:15Mě by zajímalo to, já si nalenku jungmannovou, protože Havel byl
- 52:20primárně co autor, literární dramatik, tak jaká drama,
- 52:25případně ta postava třeba nejlépe doplňuje to moc
- 52:28bezmocných. Čím si to je nejlepší dokreslit,
- 52:31pokud bychom. Si chtěli dodat takové jeviště.
- 52:34Divadelník v té eseji. Vy víte, co co chcete slyšet za
- 52:38odpověď? Jo, myslíte asi Ferdinanda
- 52:41Vaňka? Dobrý den.
- 52:47Laik. Bojí, že dál ozvete se.
- 52:56Ne děkuji. Jestli vemte.
- 53:04Děkuji, tak jsem, jak to jde. Děkuji dobře.
- 53:11Musíte že jo. Co dnes děláte ohlídek,
- 53:16přikuluje. No přikulovat je.
- 53:22Lepší než koule že ano. Dneska šerkezi vám přišel ano
- 53:29před chvílí. Vožralej.
- 53:31Trochu. A víte proč nepijete?
- 53:36Děkuji, nejsem na pivo moc zvyklý.
- 53:42Podivá se tady naučíme talíře na pivo, řeknete tady, pijeme pivo
- 53:47všichni. To už je taková dratice.
- 53:52Já vím. A nebojte smutný.
- 53:56Já nejsem smutný. Hlavní ale nikoli jedinou
- 54:06postavu Havlových aktovek, které shodou okolností vznikaly právě
- 54:10v době řekněme mezitím dopisem husákovy 75 mocí bezmocných 78
- 54:18totiž audience vernisáž a protest, když teď.
- 54:23Ponechám stranou, že třeba takovou předchůdkyní.
- 54:28Audience byla hra anděl strážný, která prostě, na níž začal Havel
- 54:33pracovat už v roce 63, takže to přesahuje docela hodně let
- 54:37zpátky. A nebo i některé pozdější hry to
- 54:42znamená hry napsané proce 78 Havlovi, specielně teda všechny
- 54:46hry do roku 89, které napsal, tak v nich se objevují podobné
- 54:51postavy jako právě Ferdinand Vaněk.
- 54:55A ale v těchhle 3 aktovkách se objevují motivy zcela totožné s
- 55:03právě těmi, kteří jsou, které jsou v moci bezmocný.
- 55:07Takže třeba ten motiv toho konzumerismu, kdy člověk vymění,
- 55:12jak říkal xandr kačerovský režim měl nemusel zavírat prostě jako
- 55:16v 50. Letech do kriminálu nebo alespoň
- 55:18ne tolik a směřovat některé, bohužel případy nešťastné k
- 55:23trestu smrti ale mohl použít ty mechanismy toho konzumu.
- 55:29To ukazuje haval dobře ve vernisáži, kde prostě manželé
- 55:32vymění. Svojí skutečně lidskou identitu.
- 55:37A za to mlčení vůči tomu režimu jenom za odměny, jako je
- 55:42cestovat do zahraničí, mít dobrý plat, takže si můžou nakupovat
- 55:47věci do bytu a podobně. Havel na konci v té hře ukazuje,
- 55:50že oni nemají vlastně žádnou identitu, protože už to všechno
- 55:53vyměnili. A ten majetek, který mají a za
- 55:56ten falešný požitek, že tohle stačí k životu například ale
- 55:59samozřejmě jenom už jenom jenom poslední větu.
- 56:04Ten motiv, že člověk je. Podléháte mechanizaci a nějak se
- 56:09stává strojem. Ten už je u Havla.
- 56:11Dejme tomu zahradní slavnosti rovněž ve vyrozumění to znamená
- 56:16roky 63, 65 a především pak ve ztížené možnosti soustředění
- 56:21hra, která byla uvedena v roce 78, kde je postava člověka,
- 56:26který ano postava mušek, který odmítá fungovat jako člověk.
- 56:31Neustále se na něco odvolává, nemá vlastně taky žádnou
- 56:33identitu. A naopak proti tomu jako legrace
- 56:36postava ta postava stroj takovej jako počítač nebo předchůdce
- 56:40počítače, který se chová jako člověk.
- 56:43To je muzima tu zase teplo a má pořád nějaké takové výhrady.
- 56:47Přestože jinak nekomunikuje, komunikuje tam a Havel ukazuje,
- 56:50jak co si vlastně tyhlety bytosti chcete li postavit v té
- 56:54hře hrozně podobné čili? On se na to právě pod vlivem
- 56:58jaksi učení toho Josefa šafaříka.
- 57:01Zaměřoval už vlastně od počátku. Už i dřív, než byla zahradní
- 57:06slavnost takových aktovkách. 1 z nich se jmenuje ela hela a stop,
- 57:11které napsal pro Ivana vyskočila ještě jako původní osazenstvo
- 57:15divadla na zábradlí, které nakonec nebyly v té inscenaci.
- 57:21Vyskočilově uvedeny ale dochovali se a tak, že zkrátka
- 57:24tohle téma ho zajímalo a proti tomu stálo téma, který ho taky
- 57:28zajímalo vždycky jakkoli, jaksi ty systémy můžu li to tak říct?
- 57:33V, kterých on žil, se proměňovali, totiž téma
- 57:36mechanizace společnosti. Jak společnost prostě
- 57:39mechanizuje své občany a akorát, že.
- 57:46My tomu v teorii tady divadla nebo v literární vědě říkáme, že
- 57:50to bylo jako hry v systému. Je to pojmenování, které použil
- 57:55poprvé můj kolega Zdeněk hořínek, který už není mezi námi
- 57:59hry, které psal v tom systému a hry po roce 68, které byly už
- 58:03tam, už byly ty postavy vlastně. Existovaly jako mimo systém on
- 58:07volil postavy, které jsou řekněme z toho disentského
- 58:09prostředí, nebo se tak se chovají, ale tohle to je pro
- 58:14Havla naprosto pro tu dramatickou tvorbu naprosto
- 58:17charakteristické. I když samozřejmě jako autor se
- 58:19vyvíjel a doba se měnila. 1 věc, já jsem myslím, že vlastně
- 58:27takový 1 velice důležitý esejistický text Václav bacha,
- 58:32na které bychom měli nezapomenout v kontextu moc
- 58:35bezmocných anatomie. Gagu jo, je to text trochu
- 58:38myslím 63, což znamená, že to napsat, když mu bylo sedět 27.
- 58:42Jo, a to je vlastně to, to se může zdát, že je to takový umí
- 58:45lidsko teoretický rozbor prostě, co je vlastně gag, jako proč,
- 58:50proč, když se díváme na. Film černý čepína nebo bastard,
- 58:55tak se tam prostě. Budem se smát jako nemyškáš dost
- 59:00tady jak se to vlastně jak se to vlastně dělá, že jo, rozesměje
- 59:03toho člověka a on tam velice přesně popisuje, že prostě ten
- 59:07smích. To je prostě ten okamžik, ve
- 59:09kterém si uvědomíte, že ten svět je směšný.
- 59:12Jo, a co znamená, že je směšný, jakože oni umělý, že tam je
- 59:16prostě že, že tam je nějaká nějaká prostě mystifikace a vy
- 59:20si najednou uvědomíte, že ten svět je mystifikovaný ten svět,
- 59:23ve kterém žijeme a on tam dává 1 geniální příklad.
- 59:27A to je taková typická kawovská struktura citátu citátu a ještě
- 59:31citátu. Jo on tam prostě připomene 1
- 59:33scénku scénu ZZ Romanu velká míru, kde ta hlavní hrdinka, jak
- 59:39se jmenovala Nataša si. Jde do divadla?
- 59:44Jo, to bylo vlastně na operu a tam jako jako operu jo tam
- 59:48vždycky je tam, prostě jsou tam takový jako velcí ty.
- 59:50Zpěváci jsou velcí jo. Prosím, abyste to musíte mít ten
- 59:55hlas jo, takže musíte mít těch 100 kilo, prostě toho teď jo,
- 59:59abyste prostě ten hlas jako vyprodukovala, takže tam je tam
- 1:00:04prostě nějaká veliká diva a je tam nějakej velkej tenor jo, a
- 1:00:07oni tam zpívaj o lásce jo a ono se začne tomu smát, protože si
- 1:00:10najednou vědomí, že je to prostě je to stupidní, jakože prostě
- 1:00:13tomu tomu tomu se nedá věřit prostě a najednou i napadne.
- 1:00:17Možná teď už trošku konstabuluju jo, ale je to tak nějak uchadla.
- 1:00:21Že přece to stejně takhle to vypadá v církve, když ten kněz
- 1:00:25ten pops slouží mšisfatou jo, že to je taky prostě takový levný
- 1:00:30divadlo svým způsobem. A když se prostě na na na m
- 1:00:34šisfatu začnete dívat takovým způsobem jako na špatnou operu,
- 1:00:38tak prostě to to je jako v matrixu, takže prostě to všechno
- 1:00:41se najednou zhroutí. Celá ta ideologie, celá ta
- 1:00:43imagologie, jak by to může Kundera, chce to všechno kolem
- 1:00:46vás zhroutí a najednou si kde myslíte, že ten svět je prostě
- 1:00:49úplně o něčem úplně jiném? Jo.
- 1:00:51AA to je ten to je ten ten ten bod 0 jo prostě tady můžete
- 1:00:54začít jo, to všechno je lež a teď můžeme začít objevovat, jak
- 1:00:58to fakticky funguje. Myslím, že to je základní moment
- 1:01:01jako pro samotného Havla, jako jako umělce AAA prostě člověka,
- 1:01:04který přemýšlel o sobě OO lidech kolem o světě, o všem.
- 1:01:07On se prostě uvědomoval jako ten neo v tom matrixu.
- 1:01:11Jo, že prostě to všechno je prostě lež jo, že že ten ten
- 1:01:15smysl musíme najít v tom samý a že prostě a že to je úkol, to je
- 1:01:19náš odpovědnost jako za. Osud za to, kým jsme kdo, kým
- 1:01:24budeme jo a tak dále, že prostě že jenom každý z nás je prostě
- 1:01:29ten, který může dát tomu všemu ten jako jako nějaký smysl.
- 1:01:34Jo, ne, nějaký bůh, který nás zachrání, ten už jako tomu
- 1:01:37scheidergr vyřešil žádný bůh není, který nás zachrání.
- 1:01:40Jo, musíme to udělat sami, takže v tom smyslu to je skutečně na
- 1:01:44to i radikální asi asi prostě nevzpomenu na jediného polského
- 1:01:48politického. Když se to tedy prostě kovy
- 1:01:52základní otázky porosko, to bylo vždycky.
- 1:01:53Prostě jak půjčit nějaký tiskárnu jo, nebo založit
- 1:01:58nějakej kroužek. Bylo to velice praktické, nebo
- 1:02:01to bylo prostě konfesní? Jo, že prostě jako papež v římě
- 1:02:05a tak dále. Jo, ale tady se dostanu možná
- 1:02:09někam dál, ale jo on samozřejmě Václav Havel, tady tady tím, kdo
- 1:02:13se dostal do osobního dilematu. On vlastně dokázal docela
- 1:02:18rozebrat. A rozebral to naprosto skvěle
- 1:02:21něco, co co, co. Co prochází vlastně světovým
- 1:02:25náboženstvím a nebo filozofiemi, a to jsou ty, to je věc
- 1:02:29konceptu, věc, že si vždycky dokážeme postavit nějaký
- 1:02:32koncert. Nějaké schéma, které má jistou,
- 1:02:36vždycky má jistou formu nějaké lží.
- 1:02:38Vždycky do toho projektujeme něco, co co může být iluze, co
- 1:02:41nemusí být pravda a nemusí to být zrovna zrovna úplně ta post
- 1:02:46totalitní společnost, jak ji popisuje, může to být současná
- 1:02:49společnost, může to být jakákoliv společnost.
- 1:02:51A zároveň s tímdle konfrontovat a to už se k tomu buď si vezmu
- 1:02:56dostává právě k tomu závěru v tomhle konfrontovat svoji
- 1:03:00skutečnou pravdivost. To už přesahuje tu pravdivost
- 1:03:03toho boje proti komunismu nebo proti té postotalitní
- 1:03:07společnosti. To už zasahuje do do do rozměrů.
- 1:03:10On tam jmenuje heidegrál. Jestli bychom dokázali věnovat
- 1:03:14daleko více více filozofů, hodně navazuje na patočku na já na
- 1:03:17patočku. O tom, co je ten skutečný život
- 1:03:20v pravdě. A to už se dostávám někam daleko
- 1:03:23dál, ale on vlastně tady v téhle roli toho toho dilema, toho toho
- 1:03:27hledání toho vyvážení toho bytí v tý společnosti a zároveň
- 1:03:30hledání svý vlastní vnitřní pravdy přivádí skrze to své
- 1:03:37prezidentství IIII do Česka a my jsme vlastně v těch 90 letech.
- 1:03:40Ani si to řada z nás uvědomovala.
- 1:03:42Dostali tady v tomhle smyslu jakoby ohromný dar až na to, že
- 1:03:46opravdu ta společnost jela v tom.
- 1:03:49Jakési setrvačnosti a samospárů té post totalitní společnosti,
- 1:03:52takže nemělo šanci se to moc moc uchytit, protože se vracím k
- 1:03:55tomu, co jsme říkali na začátku. Ale mě mě fascinujou, opravdu
- 1:03:59teď s odstupem času na moci bezmocných právě to dilema, ta
- 1:04:03konfrontace, ta konfrontace těch konceptů schémat iluzí s tím
- 1:04:09skutečným životem v pravdě, který může mít nejen ten rozměr,
- 1:04:13jaksi odporu proti tý lži, ale rozměr.
- 1:04:17Postavení pravdě. Tý tý pravdy ve svém vlastním
- 1:04:22vlastním smyslu a tam Václav Havel nachází cestu v mravnosti
- 1:04:27a odpovědnosti. A to už je zase téma pro
- 1:04:29filozofi. To si na to teď netroufám
- 1:04:31mluvit. Já jsem rád, že jsme dospěli
- 1:04:34vlastně zpátky k té úvodní ukázce, kterou jsme si četli.
- 1:04:36Která je tedy z té závěrečné části moci bezmocných?
- 1:04:39Mně přijde, že ono to volání po existenciální revoluci v něčem
- 1:04:42vlastně navazuje. Na Tomáše Garrigua Masaryka,
- 1:04:46který hodně taky mluvil o té mravní potřebě vlastně.
- 1:04:50Nějaké mravní obnově revoluce, ale to mě právě zajímá z pohledu
- 1:04:54dnešního čtenáře, který třeba zná tu politickou kariéru.
- 1:04:59Václav Havla jeho prezidentství, řekl bych, který se nevymezoval
- 1:05:03vůči těm západním liberálním demokraciím v čele se spojenými
- 1:05:07státy. A teď, když si bude číst tenhle
- 1:05:10text z roku 78, tak právě narazí na post demokracii na určité.
- 1:05:17Vymezení i vůči tomu systému. Na západě, tak jak tomu dnes
- 1:05:22rozumět, je vlastně třeba to volání po nějakých disidentských
- 1:05:26strukturách, tedy univerzální pro pro všechny ty systémy,
- 1:05:32protože i dnes třeba vidíme lidi, kteří se sami sebe
- 1:05:35označují za za disidenty a hledají tedy nějaký jako
- 1:05:39alternativní model vůči té soudobé bez bez bezpochyby
- 1:05:43svobodnější společnosti. Tak jak jak to čtete vy dnes?
- 1:05:47Je těžká otázka. Ale to je opravdu těžká otázka.
- 1:05:49Samozřejmě alternativní alternativní paralelní
- 1:05:54struktury. Když použiju zase to výraz z
- 1:05:57mocnosti, tady najdeme. Ve středověku najdeme tady v
- 1:06:01církvi, jako najdeme tady kdekoliv, jako vždycky tady byly
- 1:06:04nějaké struktury, které tak úplně nesouhlasily s tím s tím,
- 1:06:07co se dělo. Ta totalitní společnost byla
- 1:06:10tady v tomhle, jaksi ukázková. Tím, jak byla tím, jak byla
- 1:06:15postavena. Samozřejmě to najdeme.
- 1:06:17Najdeme i teď já si zase připomenu Václava Havla jako
- 1:06:22jako jako prezident. Já si myslím, že on si
- 1:06:24uvědomoval za prvé, že politika potřebuje jistou odlehčenou, že
- 1:06:28potřebují určitý nadhled, že potřebuje ten rokenal v té
- 1:06:32politice přece jenom jako měl nějaký nějaký nějaký význam.
- 1:06:36A tady v tomhle dokázal žít, ale zároveň si uvědomila nějakou
- 1:06:39hranici, protože. Ten svět jako spravedlnost
- 1:06:43samozřejmě máte je dvojí. Je instituciální a potom je
- 1:06:47nějaká mravní ve vás s tou podvykou je to stejné.
- 1:06:50Vy můžete udělat existenciální revoluce, ale stejně vždycky
- 1:06:54narazíte na to rozložení těch sil těch sil ve světě AA je
- 1:06:57nutné se k tomu k tomu stavět. Jenom je tam otázka otázka té té
- 1:07:01té vyváženosti té odlehčenosti. Když tu byl frank zappa někdy v
- 1:07:0690 v 90 třiadevadesátým a pokud se dobře pamatuju, tak navrhoval
- 1:07:10Václavu Havlovi, že by dovážel dovážel traktory ZUSA, nebo že
- 1:07:14byl. Zprostředkovatelem tak
- 1:07:16samozřejmě Václav Havel se s ním o tom nebavil, byť měl franksu
- 1:07:19franku za po jakoby velký velký respekt, takže ta najít tu
- 1:07:23skutečnost tu vyváženost zase toho života v pravdě.
- 1:07:27VV tý demokratický společnosti je velký umění.
- 1:07:31Když jste, když jste, a zejména pro toho, když je někdo politik
- 1:07:36za tu za, tu za tu zemi, pro mě jako pro novináře je ta byť ta
- 1:07:42pozice. Třeba alternativní je daleko
- 1:07:46daleko jednodušší, ale já si myslím, že všechny ty paralelní
- 1:07:50struktury, alternativní struktury, ty tý struktury,
- 1:07:53které se snaží, ale skutečně snaží žít nějakým způsobem v
- 1:07:57pravdě nějakým způsobem pojmenovávat věci, které které
- 1:08:02úplně ta společnost nebo ten systém nepojmenová dobře, jako
- 1:08:06že že že to je, že to je správný AA stejně tak jako víme, kolik
- 1:08:10lidí dneska se snaží. Ten pojem disidentství jakoby
- 1:08:14jak jakoby zneužít, ale to mě nějak zvláštně.
- 1:08:16Trápí to jejich problém a je to jejich život ve lži, že jo.
- 1:08:21To je vlastně nejzajímavější období v celém životě Václava
- 1:08:24Havla a nejtěžší k pochopení a popsání.
- 1:08:28To je tech několik let jako konec 80 let, začátek 90 let.
- 1:08:33Jako jak se vlastně z toho autora mocí bezmocných kdysi
- 1:08:37denta, který mluví o postotalitě post demokracii, jo a tak dále a
- 1:08:41vlastně tam ta post demokracie, je to přesně, jak bych popsána
- 1:08:45jo. Když si připomeneme ty všechny
- 1:08:47velice kritické slova, které říkal o třeba parlamentní nebo
- 1:08:50typické. Prevenční demokracie, jak se z
- 1:08:53něj vlastně stran takový řekl? Bych dost jako normální
- 1:08:59liberální demokratický politik z konzervativními z
- 1:09:03konzervativními sklony, kterým se stal v letech 90 už jako
- 1:09:06prezident. Já jenom nebudu hledat nějakou
- 1:09:12nějakou stoprocentní odpověď, ale myslím si, že tady tady byl
- 1:09:16tady v tom. V tom v tom byly velice jako 2
- 1:09:20velice důležité, pak to bylo 1. Je biologický.
- 1:09:23To znamená, když se stal prezidentem, bylo tolik let,
- 1:09:27kolik je dneska, takže můžu pochopit a 2 věc je to je ten,
- 1:09:33to je ten hlavní pojem v celém chamu díle odpovědnost.
- 1:09:38A ještě 3 vlastně je, že on, jak už jsem říkal, on vlastně nikde
- 1:09:41neví politik, takže on, i když měl tu možnost v roce 89 začít
- 1:09:46dělat politiku, tak žádnou skutečnou stranickou politiku
- 1:09:49dělat dělat nechtěl. On se prostě ocit najednou VV
- 1:09:56takovém případěckém okamžiku, kdy se prostě neuvěřitelně
- 1:09:59najednou stalo skutkem jo, že prostě tady skutečně ten
- 1:10:02komunismus skončil a můžeme dělat něco.
- 1:10:07No pak právě nového nebo nebo nebo nebo starého vrátit se do
- 1:10:10do nějakých osvědčených způsobů a myslím si, že díky své
- 1:10:14odpovědnosti díky díky tomu, že by to prostě velice inteligentní
- 1:10:17muž a taky díky tomu, že kolem sebe několik dobrých přátel jako
- 1:10:21stejně jako rozumných on, si prostě uvědomit, že to nejlepší,
- 1:10:24co může dělat, je prostě. Odpovědně. 5 pak jsem vlastně z
- 1:10:32toho bylo 12 nebo 13 let. Prostě snažit se usnadnit tu
- 1:10:37transformaci v té postkomunistické společnosti.
- 1:10:41Ty liberálně demokratickému systému, který bude fungovat v
- 1:10:46tom kapitalistickém světě, který je prostě, ke kterému jako české
- 1:10:49zemi vždycky vlastně patřily? Jo.
- 1:10:53A že prostě, pokud by se najednou snažil dělat nějaký
- 1:10:55nějaký realizovat nějaký svět představy, tak prostě bude to.
- 1:10:59Bude to za prvé směšné za 2 chloupe, za všechny po 3 jako
- 1:11:03utopické jo a prostě, že jako vůbec to nechci dělat.
- 1:11:06Jo, protože on přece není politik, on je umělec, občan
- 1:11:10zodpovědný člověk, který se vždycky snažil prostě dělat jako
- 1:11:15rozumět světu, ve kterém žije AA prostě AAAA nějak rozumně v tom
- 1:11:18v tom světě fungovat, jo? On prostě v té v té úloze
- 1:11:23prezidenta našel ten způsob, jak vlastně ještě něco této země dát
- 1:11:27jako ze sebe za sebe. A tam jsou samozřejmě takový
- 1:11:30velice zajímavý věci, jako že on třeba v roce 19 100 řekne, že
- 1:11:33vlastně jako nepotřebujeme na to nepotřebuje.
- 1:11:35Stejně jako nepotřebujeme pracovat smlouvu jo a za 2 roky
- 1:11:38začne prostě koledovat, pracuje, že musíme tam na to.
- 1:11:41Jo, no ale tak to si přečtete několik knih jako pa svému
- 1:11:44Karlovi, tam je to všechno. Líp nebo nebo už popsané, ale je
- 1:11:49to samozřejmě je to je to je to je to 1 z největších záhad.
- 1:11:52Tam je 1 1 z největších 1 z nejzajímavějších věcí, které se
- 1:11:57týkají prostě osudu charlách, umělce, občana, politika.
- 1:12:01Přesně. Je Lenka junmanováno nějak
- 1:12:05navázat, jen mě tak napadá, jestli se to třeba pak ještě
- 1:12:08nezračí v odcházení tenhleten posun.
- 1:12:10Já nevím, co mám, co mám říct o odcházení?
- 1:12:12Já myslím, že trochu se to tam zračí, ale já to zas tak teda za
- 1:12:15tak významnou hru nepovažuji v rámci toho díla, ale to nakonec
- 1:12:19je vždycky jenom subjektivní pohled no.
- 1:12:23Heleďte, ať už když to přeženu úplně do krajnosti, ať už ten
- 1:12:27Havel až na některé výjimky typu, že nechtěl jmenovat to to
- 1:12:31to naštěstí. Potom se mu podařilo.
- 1:12:33Jaksi revidovat a dobře to dopadlo.
- 1:12:36Já jsem nikdy od té doby od toho roku 89, možná jenom několika
- 1:12:41málo případech neměla pocit, že chci svrhnout tu moc.
- 1:12:45A to myslím, že je důležité. Zatím se ta situace nikdy
- 1:12:48nevrátila, že bysme to potřebovali.
- 1:12:52Já doufám teda, že se ještě dlouho nevrátím, i když nám
- 1:12:55někteří politici, nebo dokonce bohužel i prezidenti.
- 1:12:59Musí konvenovat, nechovají se jako jaksi občané, jak by se v
- 1:13:03této funkci měli chovat. Ale zatim jsem tu potřebu
- 1:13:08neměla, možná jsem příliš mírná na to.
- 1:13:09Ještě 1. Věc, která vlastně odkazuje na
- 1:13:13tu formu celého té eseje, protože on začíná tu slavnou
- 1:13:16větou východní Evropou obchází strašidlo, kterému na západě
- 1:13:19říkají disidentství, což je tedy odkaz samozřejmě na komunistický
- 1:13:23manifest Karla Marxe končí tedy tou existenciální revolucí
- 1:13:27nekomunistickou revolucí, ale nakonec tedy.
- 1:13:30Se přikloní k 1 z těch kompromisních modelů liberální
- 1:13:33demokracie. Tak jestli to vlastně není v
- 1:13:34rámci. V rámci toho nějakého žánru nebo
- 1:13:38oběť toho toho žánru, který si zvolil v té eseji.
- 1:13:40Já si myslím, že to je v tom je ironie jo jako samozřejmě to, že
- 1:13:44použije tu větu tu 1 větu vlastně prafrazuje ten
- 1:13:49komunistický manifest. Prostě takový ironický způsob,
- 1:13:52jak vlastně tomu čtenáři od 1. Jako sdělit od vědomí řekne jako
- 1:14:00já nejsem politik, to není politik, politický manifest, já
- 1:14:03nejsem žádný guru. Já jsem prostě člověk, který
- 1:14:05sedí někam. Už pokryl dalších jo, protože
- 1:14:08nemůže nikde pracovat. Nemůže by se jako vystavovat
- 1:14:11vlastně vlastně 1 jako jako normální zaměstnání, které měl
- 1:14:16za posledních 8 let? To bylo v tom v tom pivovaru v
- 1:14:19Trutnově jo a prostě sedmýmu lesa AA.
- 1:14:22Přemýšlím jako, co se co zas kětem jo a možná to vypadá
- 1:14:27hloupě. Jo, prostě, že ten nějaký nějaký
- 1:14:29zakázaný dramatik, o kterém už ten již nikdo nepamatuje,
- 1:14:31prostě. Píše, po tom, jak by si
- 1:14:34představoval budoucnost světa? Jo.
- 1:14:36Takže v tom je prostě taková autoironie jo taky a tam
- 1:14:40samozřejmě takovejch těch lůzí jako na tom komunistickým
- 1:14:43manifest je víc a vlastně ten způsob, který popisuje tu
- 1:14:45parlamentní demokracii. Tak to je vlastně stejný jako
- 1:14:48přístup, jako jaký k též marxistém marx.
- 1:14:51Samotný angels měli k burzuální společnosti, že to jakoby
- 1:14:53přechodný fáze jo, až pak to překonáme a dostaneme se k té
- 1:14:58revoluční a komunistické realitě.
- 1:15:01Jo. Ovšem on byl to byl velice
- 1:15:04vtipnej člověk. Taky, takže on si prostě jako
- 1:15:06uvědomil, že prostě že si že on si, že on si prostě používá i
- 1:15:10stop, tak literární formu jo, to je přece literární dílo taky,
- 1:15:14takže naštěstí jako pro ni moc bezmocných se nikdy nestala
- 1:15:18nějakým deklarativním manifestem, který by pak museli
- 1:15:22realizovat, když už byl na tom hradě.
- 1:15:24Jo to jako to to, to by byl nesmysl jo, takže v tom smyslu
- 1:15:29tam. A to jako v tom díle vlastně
- 1:15:31hlava. Najdeme mnoho takových míst, kde
- 1:15:33on dokonce dokáže, třeba to je. Půjzu jo, že on tam najednou
- 1:15:38jako příklad takového úplně stupidního referátu vědeckého
- 1:15:42cituje vlastně stup vlastní referát, který napsal, napsal
- 1:15:45nějaké nějaké příležitosti, takže on prostě měl tu ironi a
- 1:15:49autoironi především. No ale samozřejmě zavidíme ve
- 1:15:53slevu charlovi taky jako té 1 věty moci bezmocných, protože to
- 1:15:58je prostě. To je taková věta, kterou si tam
- 1:16:00prostě udělal celý celý esej. Už si to každý zapamatuju, a
- 1:16:03když tam ještě přijde, to chození naležet, tak už je to
- 1:16:05prostě. Já si myslím, že ta ta moc jí
- 1:16:09bezmocných je taky trošku jaksi debata s řadou signatářů charty,
- 1:16:14protože v tu dobu samozřejmě ono se to časem časem usadilo nějak
- 1:16:18v tom sedmasedmdesátým osmasedmdesátým byly obrov
- 1:16:21debaty, co to vlastně charta je a jeseli opozice nebo není a
- 1:16:24opravdu ty ty proudy, které se tam střídaly a potom vlastně
- 1:16:28bývalí komunisté z osmašedesátého a tak dál ty ty
- 1:16:31rozpory tam byly a on vlastně. V tý moci bezmocný nebo nějaký
- 1:16:34takový pasáž, že jsem tam našel, opravdu řeší vlastně ty ty
- 1:16:37vnitřní rozpory na tom, že jim dává daleko větší, daleko větší
- 1:16:41plochu? A zase já tam opravdu jako ten
- 1:16:43ten odstup a ten jistý humor a sebeironie tam cítí od začátku
- 1:16:47až do konce, to je, to je na těch knize výborné.
- 1:16:50Tak dospěli jsme do závěru, blíží se 7:30?
- 1:16:54Já bych se chtěl ještě zeptat, jestli kdokoliv sále má případně
- 1:16:57otázku připomínku, kterou bych chtěl vznést a někdo tady z pane
- 1:17:03listu, chce ještě něco dodat. Hodnocení moci bezmocných.
- 1:17:06Určitě by o tom ještě šlo mluvit dlouho, protože to je ne tak
- 1:17:10dlouhá, ale náročná nabitá esej. Kromě se tam baví, když třeba
- 1:17:14tyhlety slideru před pár lety psal.
- 1:17:17Jak aktuální je to stejné velice zvědav, jestli skutečně.
- 1:17:21Jako co sloni umyslí současní Američané, třeba když kéž budou
- 1:17:24volit příští rok mezi bidedem a Trumpem.
- 1:17:27Jo, nebo co si o něm myslíš? Co si o tom textu o tom eseji
- 1:17:30myslí způsobem Rusku? Jo, co si o něm myslí Ukrajinci
- 1:17:35v Ukrajině? No to tak vlastně mám takový
- 1:17:38nápad. Takový studický soudrž na eseji
- 1:17:42globální globálním rozměrů. Ale fakt to bylo to, myslím si,
- 1:17:45že to by bylo velice. To bych taky chtěl vědět.
- 1:17:49Tak nezbývá než zakončit naše rozjímání nad mocí bezmocných.
- 1:17:53Já moc děkuju všem zúčastněným Alexandru kačerovskému, Lence
- 1:17:58jitmanové, Jaroslavu od mikrofonu se loučí Štěpánek,
- 1:18:03Sedláček. Dík, že věnujete pozornost
- 1:18:05týdeníku respekt, že nás čtete i posloucháte.
- 1:18:08Připomínám, že podcasty vznikají díky našim předplatitelům a
- 1:18:11předplatitelkám a aktuálně také můžete podpořit osamostatnění
- 1:18:16našeho týdeníku v crowdfundingové.
- 1:18:18Kampani a sledují to naše sítě brzy vyhlásíme po čem a kdy bude
- 1:18:23příští tý čtení s respektem? Díky.