Latest / Týdeník Respekt / Facky už padat nebudou. Zákon nově ukládá rodičům výchovu dětí bez fyzických trestů
Transcript
- 0:00Tady Havel tady Havel slyšíte mě slyšíte mě, čím dřív začneme tím
- 0:05líp, mohl bych jen maličkost, pokud budeme držet pohromadě,
- 0:09budeme se mít všichni aspoň trochu rádi.
- 0:11Navzájem si naslouchat a 1 2 chápat nemůžou proti nám nic.
- 0:17Přeji vám mnoho úspěchů. Tak dobrý večer dámy a pánové,
- 0:24já teda musím říct, že jsem úplně téměř až dojata tou
- 0:27připomínkou Václava Havla, ale zpět v naší debatě vítejte na
- 0:31další debatě týdeníku respekt a knihovny Václava Havla.
- 0:34Moje jméno je Sylvie lauder, pracuji jako redaktorka týdeníku
- 0:37respekt a budu vás touto debatou provázet.
- 0:40Já jsem jí trochu nazvala provokativně, facky už padat
- 0:43nebudou, což je samozřejmě reference na známé rčení.
- 0:48Škoda každé facky, která padne vedle.
- 0:50Možná je to mírně optimistické, což potom probereme s dvěmi mými
- 0:55respondentkami a respondentem a mám velkou radost, že se nám
- 0:58podařilo sestavit velmi zajímavý panel.
- 1:01Moje pozvání přijala Petra vinčová, dětská terapeutka,
- 1:04zakladatelka, ředitelka centra locika.
- 1:06Dobrý večer. Vladimír Polák, soudce a
- 1:14místopředseda krajského soudu v ústí nad Labem.
- 1:17Dobrý večer. A Martina se balovňuková,
- 1:24výzkumnice a psycholožka psychiatrické kliniky 1.
- 1:27Lékařské fakulty univerzity Karlovy, dobrý večer.
- 1:34Tak já jsem si vlastně říkala na základě i nějakých reakcí, které
- 1:38jsem zaznamenala ve veřejném prostoru, že by možná bylo na
- 1:42místě začít skutečně od té změny, která začala platit před
- 1:47několika málo dny, která já mám pocit.
- 1:50Možná si to potvrdíme stále vlastně vyvolává určité zmatení.
- 1:53Co se to vlastně schválilo, co to bude prakticky znamenat?
- 1:57Takže bych na vás směřovala 1 otázku tuto od 01-01 tedy platí
- 2:02novela občanského zákoníku, který teda přináší řadu změn,
- 2:05ale mimo jiné také vysloveně stanoví, že rodiče by měli své
- 2:10děti vychovávat a teď cituji bez tělesného trestání duševního
- 2:14strádání a jiných ponižujících opatření.
- 2:17Tak já se zeptám, jako kdyby 1 otázku, co co to je tedy za
- 2:21změnu a jak je zásadní? A pak teda se dostaneme, že jo k
- 2:25nějakým podrobnostem praktickým. Může se toho ujmout kdokoliv.
- 2:31Já klidně zareaguji, protože pro pro můj obor, kde pracujeme s
- 2:37dětmi, které zažívají násilí, je to změna zásadní a čekáme na ní
- 2:42víc jak 20 let. Proti české republice už byly
- 2:45vedena i celá řada řízení, že vlastně nepřijatelnost tělesného
- 2:49trestání pořád není u nás jasně deklarovaná.
- 2:52AV praxi to znamená, že nikdo už nemusí přemýšlet.
- 2:57Jak moc může svoje dítě být, aby to bylo v pořádku a je jasné?
- 3:01Že vůbec, a to je důležité, jak pro rozhodování rodičů, ale
- 3:06například i soudu o spodu ve všech v okolí.
- 3:10Přispěje to jak ke změně atmosféry, tak IK tomu, že děti,
- 3:14které zažívají doma násilí. Se dříve dostanou k pomoci a
- 3:18nebudou mít pocit, že to je jejich vina, protože teď to v
- 3:22pokud je to vlastně násilí, rámované, výchovně tak pořád.
- 3:26Ty děti mají pocit, že tu chybu udělali oni a je důležité, aby
- 3:30věděli, že násilí není v pořádku v žádné podobě.
- 3:34Já teda vlastně připomenu, než než dám slovo dál, že vlastně ta
- 3:37dosavadní právní úprava jistou formu tělesného trestání
- 3:42připouštěla. Pokud je tahle ano, vidím, že
- 3:46právník mezi námi mě chytá za slovy, ale jako dostaneme se k
- 3:50vám, takže pojďme nejdřív teda probrat.
- 3:52Jak moc je to zásadní změna a pak se můžeme bavit.
- 3:54Teda, co se změnilo, z čeho? Myslím, že z pohledu psychologie
- 3:58je to taky velmi zásadní změna, protože to dává jasný signál těm
- 4:02dětem. Že jsme ve společnosti, která se
- 4:04shodla na tom, že trestání fyzické trestání dětí není
- 4:07akceptovatelné. A že teď ty děti budou vidět,
- 4:11když se to bude třeba dít kamarádům, nebo uvidí to na
- 4:14hřišti, že tohle není v pořádku, že to dává signál i těm dětem?
- 4:18Vidíme vás, vnímáme vás a jsme si vědomi toho, že tohle není v
- 4:22pořádku. Takhle se to dělat nemá.
- 4:24A myslíte si, že k dětem se tedy dostane novela občanského
- 4:27zákoníku jako skrze třeba nějaký výchovný poradce nebo učitele,
- 4:33že jo, nebo možná přes ty dospělé, že jo, které je
- 4:35obklopují ideálně zřejmě. Ideálně i přes ty dospělé, ale i
- 4:39přesto, že vlastně jak jsem říkala na hřištích už by se
- 4:42neměli rodiče jenom jako obracet sklopit oči, když se to děje
- 4:47děti ve školách už by si neměly povídat o tom, že tak jsem
- 4:50dostala doma na zadek za to, že jsem přinesla špatnou známku, že
- 4:54prostě pomaličky do. Narativu se posouvá to, že
- 4:57normou není trestat ty děti fyzicky, že to není v pořádku.
- 5:02Jaká teda byla ta dosavadní formulace AV?
- 5:05Čem teda spočívá ta změna? Takhle já si myslím, že zákonná
- 5:10formulace my jsme vždycky vázáni ještě něčím víc než zákonem.
- 5:13To znamená mezinárodníma smlouvama a tam, pokud se týká
- 5:16důstojnosti nelidského ponižujícího zacházení, byl
- 5:19vždycky zákaz to, že my jsme to úplně nebyli schopni dotáhnout
- 5:23až do té myšlenky, která je teďka výslovně napsaná občanském
- 5:26zákoníku. Tam je totiž ještě kromě těchhle
- 5:28vět napsáno i to, že pokud to někdo dělá, tak jedná proti
- 5:32důstojnosti dítěte. Jo čili tam je teďka výslovně
- 5:34napsáno, je to důstojnost dítěte, kterou porušujeme.
- 5:37Ale on to tam jako bylo čili, kdo to tam.
- 5:39Viděl. Důležité, proč?
- 5:40Pardon, že vám do toho skáču, protože důležité vyloženě to
- 5:43zarámovat tu důstojností. Protože se dostáváme mimo běžný,
- 5:46jakoby běžné právo, dostáváme se do toho práva ústavního, že jsme
- 5:49vyloženě chráníme základně lidská práva, právo na
- 5:52důstojnost. Jo čili to je to je důležité,
- 5:55protože v okamžiku, kdy se dostaneme do základních lidských
- 5:57práv, tak státu vznikají nějaké práva a povinnosti a je důležité
- 6:03říct, že mu tam vznikají takzvané pozitivní závazky.
- 6:05To znamená, on to říká státe. Ty musí zabezpečit, aby k tomu
- 6:09nedocházelo a mimo jiné k tomu jako zabezpečí toho právní rámce
- 6:14čili zabezpečovat to tou novelou a teďka jde o to, aby se to
- 6:18zabezpečilo IV konkrétních případech třeba justice.
- 6:22A teď se pojďme dostat k těm konkrétním případům.
- 6:25Jak teda vám jako soudci? A nebo když se potom budeme
- 6:28bavit o nějakých dalších profesích, kterým teda stát
- 6:31ukládá, aby to zabezpečovali, tak, jak vám ta legislativní
- 6:36změna v tom buď pomůže, nebo nepomůže, nebo jak?
- 6:39Co to pro vás vlastně znamená prakticky?
- 6:41My jsme se bavili nahoře. Já jsem řekl, že nijak a nebyla.
- 6:45To. Asi úplně dobrá odpověď, ale ale
- 6:48chci říct, jako je asi naivní si myslet, že za posledních 13 dní
- 6:53nepadla v české republice pohlavek nebo na zadek, protože
- 6:56se za mě je naprosto zásadní, že toho téma otevřelo, že se o něm
- 7:01tak dlouze mluvilo AA že je v zákoně a myslím si, že vlastně
- 7:05pro justici je důležité, aby se z toho stala norma.
- 7:09Která se dodržuje bez toho, aniž my bychom do toho museli
- 7:12zasahovat, protože se můžeme bavit o tom.
- 7:15Představte si je zjistíte, že 2. Rodiče.
- 7:19Zcela v souladu oba 2. S tím souhlasí čili konsensuálně
- 7:22trestají dítě. Co má udělat soud?
- 7:28Jaké máme prostředky, tak můžeme rodiče napomenout.
- 7:32To asi nepomůže, můžeme jim uložit odbornou pomoc.
- 7:35To by jako mohlo, ale když pořád konsenzuálně budou trestat a
- 7:40nebude to dosahovat, to je něco, na co jsou psychologové, jsem
- 7:43zjistil alergičtí nějaké intenzity.
- 7:47Tak vy vlastně zvažujete, co je pro to dítě lepší?
- 7:50Jestli nechat ho v tom prostředí, kde k tomu dochází AA
- 7:54nebo vlastně udělat ten největší zásah, to znamená ho z rodiny
- 7:57odebrat čili. Já si myslím, že pro justici je
- 8:01důležité, aby se stala norma z toho, že se děti nebijí, abychom
- 8:04se vůbec do těhlech dilemat nemuseli dostávat.
- 8:07A ta nová úprava? Vám to teda zjednodušuje v tom,
- 8:11že máte pevný a jasný právní. Nechci říct rámec ono to není
- 8:17rámec, ale nějaký podklad, na kterém to můžete stavět.
- 8:20Rozumím tomu správně. Já si nemyslím jako že pro
- 8:23aplikaci pro každodenní život pro, respektive pro každodenní
- 8:28souzení si nemyslím, že je to jako zásadní krok a já to vůbec
- 8:31nechci snižovat, ať to tak nevypadá.
- 8:33Já si myslím, že to je zásadní krok, ale pro tu deklaraci a pro
- 8:37učení se co je norma, to znamená, jak se má dítě normálně
- 8:41vychovávat a znova říkám, nechci se dostávat do situací, abych
- 8:46musel porovnávat, co je horší. A věřím tomu, že ta novela může
- 8:50nebo nemůže. Že ta novela napomůže tomu, že
- 8:53se z toho stane norma. To znamená, že já jako soudce
- 8:55nebudu v dilematu, jestli má dítě tohle strpět v rodině, nebo
- 9:00už má být odebráno? Já vám Petro hnedka dám slovo
- 9:03jenom, abych nezapomněla tu doplňující otázku.
- 9:06A když se teda vrátíme k té předchozí formě té legislativy,
- 9:09tak tam to vypadalo. Jak vám to tedy jo?
- 9:13Dalo by se třeba říct, že vám to právě ještě víc komplikovalo tu
- 9:16práci? Nebo ta neshoda na tom na té
- 9:19intenzitě a na tom, že to teda je výchovný prostředek, tak tak
- 9:22znamenala něco. Znamenalo to, že to komplikovalo
- 9:26vaši. Práci zase možná přiblížím, jak
- 9:28se odehrávají právní spory o dítě.
- 9:31Buď to máte tak, že vám přijdou. Rodiče jsou na všem dohodnuti.
- 9:36A tam se nedozvíte. Že dítě trestají, respektive je
- 9:40je zajímavá otázka, protože jsem říkal, že stát má nějaké
- 9:44pozitivní závazky na poli ochrany rodinného života.
- 9:46On má i negativní, to znamená, že něco dělat nesmí a nesmí
- 9:50ingerovat do rodinného života. Není li to nezbytně nutné?
- 9:54Takže si vemte, když vám přijdou 2 dohodnutí rodiče a chtějí
- 9:57upravit poměry dítěte, jestli se máte nebo nemáte ptát, jestli
- 10:02doma? Dítě byjí jako výchovný
- 10:05prostředek. Jo, já vím, že právě Petra
- 10:08vinčová k tomu měla moc hezkou připomínku rosse ona násilí
- 10:11nezeptá, ten se o něm nedozví, ale kupodivu, kdy jsme měli
- 10:15poslední sympozium justiční, tak převážil ten názor opačný a
- 10:18říkal soudek. Když ti přijdou 2 do hodnutí
- 10:21rodiče, tak se jich na to prostě neptej, protože nemáš ingerovat
- 10:24do jejich rodinného života. By se chtěla Petro dodat něco
- 10:30ještě k té změně? Já jsem tam chtěla zareagovat
- 10:33vlastně na 2 věci, jednak souhlas jim, a protože to v
- 10:36občanském zákoníku, že jako deklaratorní norma, že jde o to,
- 10:39změnit ten společenský status, co je a co není v pořádku, co je
- 10:44a co není normální. Já to někdy přirovnávám ke
- 10:47kouření. Já, když jsem začínala, tak bylo
- 10:51běžné kouřit v kanceláři. Moje maminka vypráví, že se
- 10:54kouřilo ještě v autobusech v tramvajích.
- 10:57Pamatuju, že se kouřilo ve vlacích, s čímž na sobě
- 11:00prozrazuju datum svého narození, ale akorát tam já a.
- 11:04Dneska je běžné, že sami kouří ani v restauraci na večírcích.
- 11:07Všichni všichni jdou ven a něčeho podobného.
- 11:09My potřebujeme dosáhnout té výchově, aby bylo všem jasné, že
- 11:13to nepatří k slušnému vychování, být svoje děti, byť třeba jenom
- 11:17jako jenom fackou nebo tak. A 2 věc je, že tělesné tresty v
- 11:22rodině jsou významné rizikový faktor, na který když pracujeme
- 11:26s ohroženými dětmi, je potřeba se ptát a soud by to měl zajímat
- 11:30v okamžiku, aby když se tam ty rizikové faktory nakumulují,
- 11:34zjišťoval, co dál se v té rodině děje.
- 11:37A to doteď bylo opomíjené do teďka, když se řeklo, že dítě
- 11:41dostává doma pár facek, tak to všichni brali jako věc, kterou
- 11:44je není třeba se zabývat. A podle celé řady výzkumu.
- 11:49Týrání začíná v 75 procentech případů.
- 11:52Právě tou obyčejnou fotkou je tam i tendence vlastně stupňovat
- 11:57tohle chování k dětem, pokud tam není nějaká stopka a ta stopka
- 12:01může být i společenská, ten společenský tlak na to, že když
- 12:04i rodiče takzvaně ujede ruka, tak si řekne, že to není v
- 12:07pořádku, zamyslí se nad tím vyhledá klidně i sám někde
- 12:11nějakou odbornou pomoc nebo informace, jak to, jak to dělat
- 12:15jinak, a to je to, o co usilujeme.
- 12:16Určitě ne. O to, aby byly z tohohle důvodu
- 12:18odebírané děti. A když teda ještě zůstanu, u
- 12:21toho ještě chvíli u toho, co se teda schválilo, tak pro vás
- 12:26martino to znamená co jako psycholožku a výzkumníci, že se
- 12:30jo je, je to třeba. Nějakým způsobem jako validace
- 12:35vaší odborné práce, protože vlastně ten zákon konečně
- 12:39reflektuje třeba vaši odbornou odbornou práci de facto.
- 12:43Spíš než my si myslím, že by nešlo nezmínit.
- 12:46Tedy jméno profesora Radka ptáčka.
- 12:48Který začal bojovat za ty děti a často byl on sám, kdo stál na té
- 12:54straně barikády spolu s péťou a bojovali za to, že fyzické
- 12:57tresty jsou nepřijatelné. Bohužel se nedožil toho, aby
- 13:01viděl, že konečně přišel ten zákon v platnost.
- 13:04Ale je to jednoznačně validace jeho práce, se kterou jsem mu já
- 13:08před pár lety začala pomáhat na tom výzkumu a je to rozhodně.
- 13:13Je to znamení, že okej, mělo to smysl.
- 13:16To, že se tady x let na to upozorňovalo, že jsme o tom
- 13:19psali, že jsme k tomu dělali ty tiskovky, mělo to aspoň nějaký
- 13:22výsledek, ale to neznamená, že končíme.
- 13:25Určitě budeme ty. Názory a ty postoje mapovat dál,
- 13:30protože to, že se něco uzákonilo, přesně ještě
- 13:32neznamená, že. Že že jak Vlado řekl, že za těch
- 13:3613 dní se postoj celé společnosti vůči tomu změní.
- 13:39Ano, já mám ještě 1 takovou laickou otázku, ale znova se
- 13:43vracím vlastně okruhem, že jo, k té debatě ta změna, když jsme
- 13:47tady několikrát zmínili, tedy jak jsi deklarativní jaká
- 13:49zastřešující, hlásíme se k nějakým svým závazkům.
- 13:53Nicméně jak teda se bude vymáhat, pokud tam nejsou
- 13:58adekvátně k tomu stanoveny nějak nějaké tresty a teď znova říkám,
- 14:02uvědomuji si, že to je velmi taková.
- 14:04Jako laická lidová otázka, ale ona ona padá v té debatě.
- 14:08Já. Se ráda zareaguji v dětské
- 14:14psychologii AZ výchovy dětí. Víme, že tresty nefungují, proto
- 14:18já mě vlastně v té úpravě vůbec nechybí tresty ani pro dospělé.
- 14:24Tresty zastrašují, nepřispívají ke změně.
- 14:27Jenom můžou zastavit některé chování, ale vlastně nepřispějí
- 14:30k tomu, aby se to dělalo jinak. Nedávejte návod na to, jak tu
- 14:34situaci řešit jinak a nám šlo o to dospělé zastrašit, ale o to,
- 14:39aby vlastně uzačaly o výchově svých dětí uvažovat jinak,
- 14:41protože to ovlivňuje strašně moc věcí, vlastně celou celou
- 14:45společnost. A když se teda zastavím, chvíli
- 14:48u vás, tak pozorujete. Já vím, že tady zmiňujeme těch
- 14:5013 dní. Ano, to není úplně dlouhá doba,
- 14:52nicméně pozorujete třeba v praxi central locica, že by se třeba
- 14:56zvyšoval počet dotazů, nebo jo nějak nějaký pohyb, který je
- 15:01inspirován tím zákonem, že by se lidi třeba víc ptali, nebo víc
- 15:04hledali pomoc a tak dál? Ano a je to něco, z čeho máme
- 15:07obrovskou radost? My vlastně centrum?
- 15:09Mocikari jsme před 10 lety zakládali, tak většinou volali
- 15:13rodiče, kteří mluvili o tom, že ten 2.
- 15:15Ubližuje jejich dítěti teď daleko častěji volají rodiče,
- 15:19kteří říkají. Včera jsem praštil svoje dítě,
- 15:22už to nechci opakovat, můžu k vám přijít a poradit se, jak to
- 15:26změnit, a to je něco, s čím my umíme.
- 15:28V téhle takhle takovému rodiči umíme pomoct vlastně strašně
- 15:32dobře z takových klientů. Máme radost a jestli před 10
- 15:36lety byly 2 ročně, tak teď jich máme plnou poradnu.
- 15:40Řeknu vám přesné procento, ale poradny využilo za loňský rok
- 15:44asi 800 lidí a velká část z nich právě s touhle tématikou.
- 15:47Takže ten nárůst je. Obrovsky tím, že souviset IS tou
- 15:51veřejnou debatou, že provázela schvalování toho zákona.
- 15:56Já mám ještě 1 otázku k tomu co tady taky už padlo, že vlastně
- 16:01šlo o velkou nějak společenskou změnu, jejíž schvalování nebylo
- 16:05úplně snadné a trvalo dlouho. Co jsou podle vás ty důvody?
- 16:11Protože. Zjevně to něco vypovídá o naší
- 16:16společnosti a teď já zase nechci úplně jako nikam za roh se dívat
- 16:19do nějaké naší. Zkušenosti s totalitními režimy
- 16:22a podobně. Ale co v české společnosti podle
- 16:27vás způsobilo, že tak dlouho trvalo, než se tato věc
- 16:31schválila? Nemůžu, často to byl i ten
- 16:36jazyk, jakým jsme o tom mluvili, protože vy jste to sama zmínila.
- 16:40V českém jazyce máme spousty rčení o fyzických trestech.
- 16:43Až mě to jako překvapilo, když jsme dělali ten výzkum a hledali
- 16:46jsme jako škoda každé rány, která padne vedle a bavíme se o
- 16:50dětech a je to jenom 1. Výchovná a podobné věci, takže
- 16:53vlastně tenhle jazyk umožňoval v podstatě normalizaci toho násilí
- 16:58a. Tím, že jsme si prostě
- 17:00zakódovali, že je to jenom 1. Výchovná, tak jsme to nebrali
- 17:03jako násilí. Nebrali jsme to jako fyzický
- 17:05trest, ale vlastně jsme si tak nějak jako zakódovali, že okej,
- 17:08to je vlastně nějakej styl výchovy a strašně dlouho trvalo,
- 17:13než se vůbec jako změnilo. To, že tímhle jazykem nemůžeme o
- 17:16těch fyzických trestech mluvit, že vlastně fyzické tresty jsou
- 17:20násilí na dětech. Pojďme se bavit o tom, že prostě
- 17:23nebudeme se dopouštět násilí na dětech a ne že je to nějaký
- 17:27nějaká forma výchovy, protože není, protože přesně, jak péťa
- 17:30řekla, ty děti se tím nic neučí. Tohle není jako po.
- 17:34Něčemu tím se jenom zastaví nějaká akce, ale vlastně to dítě
- 17:39si z toho nevezme. Jak to má udělat správně?
- 17:41Jenom si vezme, že tohle nemám dělat, ale vlastně už tam není
- 17:44to b, má se to dělat takto. Tak jako můžete, ale potřebujeme
- 17:53kvůli nahrávce do mikrofonu, tak tak, tak ho řekněte.
- 17:57A já ho zopakuji dobře, tak děkujeme.
- 18:01Možná je to předčasné, ale já si představuji situaci, kdy vidím
- 18:06svojí sousedku, která zjevně nečte občanský zákoník ani třeba
- 18:11noviny a nevyjde respekt. Nerozumím tomu ten rozdíl ode
- 18:15mě. A vidím je jak prostě.
- 18:18Který ujedou nervy a začne tam bydlet někde svoje dítě jo a teď
- 18:23si říkám, co mám dělat? Jo, já třeba vím kamarádka z
- 18:26Norska mi říkala, jo, vy nemáte na trampolíně ohrádku?
- 18:31No to u nás, byť je hnedka soused nareportoval jo, že seš
- 18:34jako týráš. Dítě, tak jak jinými slovy, jak
- 18:39se zachovat jako svědek, jako občany, jako jako občan a říkám.
- 18:44Hele už to nemůžeš dělat, nebo? Já děkuju za to přerušení, to je
- 18:47velmi praktická a funkční otázka, takže?
- 18:52A já klidně ráda zareagujeme, k tomu máme i celou řadu letáků v
- 18:56centru locica a ta nejjednodušší věc, která kterou můžete udělat.
- 19:00Pokud to samozřejmě není nějaké závažné týrání dětí, je přijít
- 19:04tam a zeptat se, že vidíte, že je v úzkých, jestli nepotřebuje
- 19:08pomoct, že takhle tu situaci řešit nemůže ten dospělý a je to
- 19:13strašně důležitý signál, jak pro toho dospělého.
- 19:16Tak pro to dítě, že ta si že ta situace není v pořádku.
- 19:20A samozřejmě, pokud se od sousedů trvale ozývá pláč
- 19:23dítěte, slyšíte tam rány, tak je to ta situace, kdy je na místě
- 19:27tu situaci hlásit a opravdu se nebojte, že by došlo k odebrání
- 19:31dítěte dítěte z té z té rodiny, ale přinese to nějakou pozornost
- 19:36do té rodiny a často to může přinést i pomoct, takže ten
- 19:39takže nezůstat vlastně nedívat se stranou, netvářit se, že to
- 19:44je soukromá věc té rodiny, ale aktivně do toho vstoupit je
- 19:47strašně důležité. Ale zároveň citlivě, protože to,
- 19:50co se snažíme v té komunikaci dělat, je ty lidi nezostudit,
- 19:54protože v okamžiku, kdy toho člověka zostudíte, tak on jde do
- 19:58obrany. Vlastně nemá, nemá snahu to
- 20:01změnit a většina z nás se násilí dopouští, když je v úzkých.
- 20:06Ať vůči dětem nebo nebo nebo vůči vůči blízkým, takže vždycky
- 20:11je tam 1 na na místě ta nabídka nějaké pomoci, až potom se to
- 20:14samozřejmě ta komunikace stupňuje.
- 20:19To strašně záleží na tom, jak ta situace vypadá.
- 20:23Pokud se to týká dítěte nejjednodušší je ozvat se na
- 20:26místě příslušný ospod. Pokud máte ale pocit, že jde o
- 20:29zdraví, o život toho dítěte, určitě je na místě to hlásit
- 20:33policii. Souběž souběžně s tím ospodem
- 20:36oni. Oni jsou propojení, pokud se to
- 20:38odehrává například ve veřejném prostoru, jde o nějaké narušení
- 20:43pořádku. Tak je možné zavolat i městskou
- 20:45policii. Chcete však zareagovat na to,
- 20:51protože mě ještě napadá taková podotázka.
- 20:53Jak vlastně tuto situaci dobře pojmout tak, aby to zároveň.
- 20:59Nebyla ta myslím bohužel v Česku poměrně běžná tendence lidí
- 21:04vychovávat jiné lidi a mluvit jim do jejich výchovy.
- 21:07Jak to vlastně jakoby dobře tuhle situaci pojmout?
- 21:13Přesně jak Petra zmínila, ten klíč je neobviňovat, protože ten
- 21:17rodič pak bude mít pocit, že se útočí na něj a vlastně přejde
- 21:20také sám do útoku. Takže opravdu ten dotaz děje se
- 21:24něco je všechno v pořádku, můžu nějak pomoct?
- 21:28To jsou ty nejlepší formy, jak do toho zasáhnout, protože když
- 21:32bych aktivně do toho vstoupila stylem, tohle nedělej.
- 21:35Tak samozřejmě ten rodič automaticky přejde do nějaké
- 21:38formy obrany, a to bych vlastně vrátila zpátky IK tomu, jak tady
- 21:42byl ten narativ. A když jsme začali upozorňovat
- 21:45na to, že fyzické tresty nepatří do výchovy, tak spousta rodičů
- 21:49to vzalo jako útok na ně, a proto jsme i my sami museli
- 21:52změnit ten narativ. Tady se nikdo nesnaží trestat
- 21:55rodiče, nikdo se jim nesnaží říkat, že jsou špatní rodiče.
- 21:58Jenom se jim snažíme říct, že možná se to dá dělat jinak, a
- 22:01to, co dělá locika, je moc krásné.
- 22:03Všechny ty materiály, které jim připravily těm rodičům, že tady
- 22:07je pro vás pomoc, pojďme to společně zkusit jinak, takže už
- 22:12tam je i to b nejenom nedělej to, ale dělej to takhle.
- 22:15Jde to jinou cestou. Teď mě vlastně napadá, když když
- 22:18mluvíte martino, že mě zaujal velmi v tom dlouhodobém výzkumu,
- 22:22kterému se věnujete na psychiatrické klinice 1.
- 22:26Lékařské fakulty univerzity Karlovy.
- 22:28Že mě velmi zaujalo vlastně ta vaše zjištění, co vede rodiče k
- 22:33tomu, že sáhnou po tomto výchovném prostředku?
- 22:38Když teď jsme si teda řekli, že to není výchovný prostředek, ale
- 22:40nedoporučujeme výchovném prostředku, a to by možná nám
- 22:44mohlo všem vlastně pomoci porozumět.
- 22:46V jaké situaci se ten člověk nachází?
- 22:48Tak kdybyste nám možná připomněla vaše zjištění a na co
- 22:53jste tedy přišli během těch výzkumů?
- 22:55Tak jo vlastně my, když jsme se rodičů zeptali, jestli trestají
- 22:59fyzickými tresty, tak v podstatě pouze 40% respondentů řeklo, že
- 23:03fyzické tresty nepoužívá, ale potom jsme vlastně zjistili, že
- 23:07ti rodiče nechtějí těm dětem ubližovat.
- 23:09Nikdo nechce ty děti být, nemají radost z toho, že to dítě potom
- 23:13brečí. Ale nejčastěji, když sáhnou po
- 23:16fyzických trestech, je, když jsou sami v ústí, když jsou ve
- 23:19vysokém stresu. Když to dítě opakovaně
- 23:22nezareaguje na nějaký pokyn prosbu prostě něco, co mělo
- 23:25udělat. A ten rodič vlastně sám už neví,
- 23:28kudy kam a zároveň jsme zjistili, a to je něco, na co
- 23:32upozorňujeme, že je to vlastně trošku přenos traumatu, protože
- 23:36když jsme se potom podívali, jestli ti rodiče byli sami.
- 23:40Trestáni fyzicky v dětství tak většina těch, co teď sahá po
- 23:43fyzických trestech, tak sami byli trestáni v dětství.
- 23:47A to nám vlastně ukazuje, že teď, když jsou ve stresu.
- 23:50A neví kudy kam tak sáhnou po tom, co se naučili v dětství, že
- 23:54ten mozek prostě přepne do toho automatického režimu?
- 23:58Tohle opakují ty vzorce. Přesně tak, tohle fungovalo.
- 24:01Mamince tatínkovi, tatínk tatínek.
- 24:03Maminka mě milovali, nechtěli mi ublížit, dělali to tak to dělám
- 24:07i já a samozřejmě potom, když se sejdou 2 rodiče, kteří společně
- 24:12trestají to dítě a vlastně není tam ani ten druhej, kterej?
- 24:15By tomu rodiči řekl, že takhle se to nedělá tak takže to potom
- 24:19nejrychlejší cesta k tomu, že vlastně.
- 24:21Nevidí, nevidí důvod přestat, ale vlastně ta nejdůležitější
- 24:25zpráva z těch dat nám tam vyplývá, že je to trošku jako
- 24:28volání o pomoci ze strany těch rodičů, protože neví po čem
- 24:32jiném sáhnout, protože jak jsem říkala, netrestají, protože by
- 24:35jim to dělalo radost. Trestají, protože neví, jak to
- 24:39dítě vychovat, jinak neví, jak si jinak poradit.
- 24:42A bohužel máme jenom 1 lociku a neobsáhne všechny všechny
- 24:48rodiče, takže neví vlastně ani často, kam si pro tu pomoc jít,
- 24:53případně se stydí si pro tu pomoc dojít, protože v dnešní
- 24:56době, když se podíváte online, zeptáte se na radu, tak máte.
- 25:03150 plus příspěvků. Každý by vám rád poradil, jak to
- 25:06dělat. Jak to dělat správně, jak to
- 25:08nedělat AA vlastně v té změti těch informací a těch různých
- 25:12přístupů, tak ti rodiče často ani jako neví, po čem sáhnout, a
- 25:16proto sáhnou po těch vzorcích z dětství.
- 25:18Což byly často ty fyzické tresty.
- 25:22Mě vlastně napadá, taky už jsme se toho dotkli, že jo před
- 25:24debatou, že vlastně celá ta kapitola o tělesných trestech je
- 25:29de facto nějakým úvodem do potenciálně velmi široké debaty
- 25:34o výchově, že my vlastně de facto neřeším, nevedeme širokou
- 25:40společenskou debatu o tom, jak vychovat, protože to mě napadá
- 25:43vlastně u té bezradnosti, že jo, protože to teda znamená, že.
- 25:47Že se dostatečně v té společnosti nebavíme o tom.
- 25:49Když ne teda pohlavkem tak jak jinak.
- 25:52Takže vlastně ta otázka možná IK těm že jo situacím nebo k těm
- 25:57konverzacím? Já si vlastně dovedu tedy
- 25:58představit, že by třeba mohla nastat dobře, ale moji rodiče
- 26:03takhle vychovávali mě jejich rodiče takhle vychovávali je
- 26:06vidím to všude ve svém okolí. Tak co teda mám dělat, když to
- 26:10dítě mě neposlouchá nebo nerespektuje mojí autoritu?
- 26:15Pojďme si uvědomit spíš jako, co se stane, když nastane ten
- 26:18fyzický trest, protože ten fyzický trest teda přeruší to
- 26:21nevhodné chování, které ten rodič vnímá.
- 26:24Ale to je vše. To dítě si z toho jako odnese
- 26:26jenom to, že to nemělo dělat, ale neodnese si z toho to, jak
- 26:29to mělo dělat správně. Neodnese si z toho, proč se
- 26:32tohle stalo, takže určitě se dá jít jinou cestou.
- 26:37Dá se jít cestou vysvětlování, dá se jít cestou lepší
- 26:40komunikace? Tedy neříkáme, že děti nemají
- 26:42mít pravidla, že děti nemají mít hranice.
- 26:45Samozřejmě, ale že tyhle pravidla, ty hranice se mají
- 26:48nastavovat komunikací a samozřejmě adekvátní komunikací,
- 26:52komunikací, věku, věku dítěte. Já možná ještě doplním, já se
- 26:58vrátím k té 1 otázce, proč to v Čechách tak dlouho trvá?
- 27:01My jsme v mnohém hodně konzervativní země a tady pořád
- 27:06přetrvává takový názor, že dítě je vlastně malý dospělý, kterého
- 27:10je potřeba tvarovat. A teprve v okamžiku, kdy už
- 27:14splňuje všechny ty charakteristiky dospělého, tak
- 27:16je ho možné vpustit třeba do veřejného prostoru a že za to,
- 27:19jak se chová dítě, vlastně odpovídá rodič a.
- 27:23Když se podíváte na moderní výzkumy, tak ty ukazují, že to,
- 27:27co vyroste z našich dětí, pokud je tedy nebijeme, netíráme, tak
- 27:31za to má odpovědnost rodič z necelých 30%.
- 27:35Je strašně dole. Jsou ta zbývající procenta.
- 27:37Je to vliv taky okolí je tam nějaká genetika, je tam něco, s
- 27:41čím se to dítě rodí, jako je jeho osobnost.
- 27:44To, jak interaguje s okolím, což je vlastně strašně odbřeňující
- 27:49pro rodiče a dostává. Je to do pozice někoho, kdo to
- 27:53dítě má dobře doprovázet k tomu, aby dítě dobře dospělo, ale ne z
- 27:57něj tvarovat někoho, kdo mu nebude dělat ostudu, když když
- 28:01to řeknu. Strašně zjednodušeně, nebo bude
- 28:04známka toho, jak je ten rodič úspěšný, jestli to bude ten
- 28:07primář a vystuduje ty 3 vysoké školy, nebo ne, spíš by to mělo
- 28:12v rodičích probouzet zvědavost, kdo se jim to do té rodiny
- 28:14narodil, jaké má potřeby, jak to dítě podpořit.
- 28:18A to úplně mění vlastně ten způsob, jak o tom uvažujeme a
- 28:21daleko lépe se v tom dýchá vlastně ostatním.
- 28:24Takže třeba kolegové ze zahraničí, kde tělesné tresty ve
- 28:28výchově nejsou možné, už dlouho. A zmíním třeba Barboru jakobsem,
- 28:33která z čech se přesunula právě do Skandinávie.
- 28:36Tak říkala, že jí se vlastně strašně ulevilo, že v okamžiku,
- 28:40kdy byla ve společnosti, kde se neočekávalo, že dítě zpacifikuje
- 28:45pomocí tělesných trestů, kdykoliv dělá na veřejnosti.
- 28:48Například má záchvat vzteku, protože chce lízátko.
- 28:51Je to malé tříleté dítě, ale to okolí nějak jako chápe, že se
- 28:54tyhle věci dějí je, spíš jí dá podporu, tak i jí jako mámě se
- 28:58daleko víc ulevilo. A že vlastně je to daleko méně
- 29:01náročné vychovávat děti bez tělesných trestů než s nimi, ale
- 29:04platí tam ta důležitá podmínka, že děti potřebují hranice.
- 29:08To není výchovný nástroj, to je vývojová potřeba těch dětí,
- 29:12takže hranice limity, nějaký řád, to jsou věci, které tam
- 29:15patří, ale ne z toho důvodu, abychom dítě nějakým způsobem
- 29:20zásadně formovali, ale abysme naplnili jeho vývojové potřeby.
- 29:24My si možná neumíme představit řád jinak, než právě nějak
- 29:27vymáhán fyzicky. Téměř že jo, to je možná problém
- 29:31naší společnosti, ale ještě velmi krátce k tomu, proč to tak
- 29:33dlouho trvalo. Netrvalo to tak dlouho také,
- 29:38protože mezi jaksi konzervativní aktéry české společnosti patří
- 29:42také právnická obec třeba IV těchto otázkách.
- 29:46Tak trošku se nás zastanu. Myslím si, že to není taková
- 29:49hrůza. Jde vidět, jak se strašně mění
- 29:52nastavení lidí v čase. Já poměrně dlouho již vzdělávám.
- 29:55Soudce vzdělávám mladé soudce kandidáty.
- 29:58Když jsem se před 5 lety zeptal skupiny, kolik lidí si myslí, že
- 30:03je nepřípustné plácnout dítě přes zadek, tak to bylo 50 na
- 30:0750. Když to byla lepší skupina,
- 30:09naposledy už nezvedl ruku nikdo jo čili chci říct, že si myslím,
- 30:13že se, jako jestli to. Nastavení soudci nebo soudci
- 30:16různých. Tohle teď, když se teď bavíme,
- 30:18tak zrovna tyhle skupiny jsou úplně jako nastupující mladá
- 30:22krev. Já osobně si myslím, že to proč
- 30:25to trvalo tak dlouho v české republice je vůbec způsob tvorby
- 30:29zákonů, které se týkají rodiny a dětí.
- 30:32Když budem přijímat zákon o jaderné energii, tak si myslím,
- 30:36že poslanci nebudou mít moc vlastních nápadů.
- 30:39Jak řídit řetězovou reakci. Ale tak jako možná se.
- 30:44Možná se tolik vtipů, které by se dali udělat.
- 30:49Ale. Zejména s novou vládou mrk.
- 30:54Ale když se podíváme já mám pocit, že tak jak ví, že
- 30:57mistrovství světa v hokeji, tak každý čech je trenér, tak když
- 31:01dojde na to, jak to má být s rodinou, tak každý čech přesně
- 31:05ví, jak to má být. A vidí to i zákonodárci a je to
- 31:09něco, po čem my třeba voláme v justici.
- 31:11My říkáme, když rozhodujeme případy, když něco tvoříme, tak
- 31:14pojďme to tvořit na základě vědeckých důkazů a možná by
- 31:17nebylo špatné, kdyby i zákonodárce tušil.
- 31:21Že i tyhle věci mají nějaký vědecký podklad.
- 31:24Protože věřím tomu, že kdyby bylo zvykem přijímat zákony na
- 31:29základě vědeckých podkladů, kdyby takové bylo vlastně zadání
- 31:32zákonodárce, tak jsme to měli přijato daleko dříve, ale
- 31:36pravděpodobně projektuje vlastní životní zkušenosti, vlastní
- 31:42hodnoty. Tak to trvá tak dlouho, a proto
- 31:44se mohou projevovat tady ty konzervativní záležitosti,
- 31:48protože jak jinak chcete vyvrátit konzervativci jeho
- 31:51pohled na svět? Než tím, že mu předložíte fakta.
- 31:55Ale zároveň silnou motivací v politice je také hlas veřejnosti
- 32:00a myslím si, že právě také v české politice fascinující, že
- 32:03někdy ty naši volní zástupci jsou v mnoha směrech
- 32:07konzervativnější, než je ta společnost, což se ukazuje na
- 32:09celé řadě hodnotových otázek. Je to tady stejné, nebo vlastně
- 32:14tam je? Tam je možná překryv že, že tady
- 32:17zrovna ty politici odrážejí. Dlouhodobé naladění té
- 32:20společnosti, které se samozřejmě taky už mění, ale ale.
- 32:24Teď tady o tom, že jo mluvíme 1 půlku debaty, jaké existují ty
- 32:28názory vlastně ko společnosti, takže se to odráželo potom
- 32:30logicky v té politice. Já bych strašně podpořila to, že
- 32:36je potřeba, aby politiky ohledně rodiny a dětí se dělaly na
- 32:40základě faktu, aby a vědecký a nikoliv na základě osobních
- 32:45zkušeností, ale to, co my jsme například slyšeli v poslanecké
- 32:49sněmovně i někdy v médiích, když se prosazovala nejenom
- 32:52nepřijatelnost tělesných trestů, ale i třeba.
- 32:56Dětský certifikát nebo změna zákona.
- 33:00O znásilnění, která která se týkala i dětí.
- 33:03Tak to máte pocit, že jste v úplně jiném světě a člověk se
- 33:07opravdu stydí za to, že tohle může zaznívat vlastně na veřejné
- 33:12fóru a myslím si, že to je vlastně opravdu neznalost a
- 33:16spoléhání se. Na nějaké staré stereotypy
- 33:20například aktuálně máme statutory rape, to je znásilnění
- 33:23z podstaty ne na věk 12 let, což odkazuje k nějakému středověky k
- 33:29středověkým zákonům. Ale každý rozumný člověk jako
- 33:33ví, že dítě ve 12 ve 13 letech není schopné samo rozhodovat,
- 33:39kdo má děti o tom, jestli chce mít dobrovolně sexuální aktivitu
- 33:43s někým, kdo je, kdo je výrazně starší, než je on.
- 33:46Tak jenom že se to netýká jenom tělesných trestů, ale vůbec
- 33:50ochrana dětí je tady opravdu hodně konzervativně.
- 33:54Odpovídá tomu i aktuální nastavení.
- 33:57Toho systému, který má děti chránit, když jsme to srovnávali
- 34:01s kolegy ze zahraničí, tak si troufnu říct, že minimálně 50
- 34:04let za vyspělým světem aktuálně jsme, a to tady je spousta
- 34:07skvělých odborníků, kteří jako drží ty ostrůvky pozitivní
- 34:11deviace, ale ten systém jako celek funguje opravdu šíleně.
- 34:15A teď znova proč? Já já vím, já mám tady samý
- 34:20strašně zjednoduchý otázky, ale já vím, že to je komplex příčin
- 34:25a tak dále a tak dále. Co v české společnosti bude
- 34:27typicky východoevropská středoevropská společnost?
- 34:30Má tam nějaký vliv? Teda skutečně to, že ta že ta mě
- 34:35i napadá, že tam může být ta rovina toho, že nejsme úplně
- 34:39vstřícní k tomu, když stát zasahuje do rodiny?
- 34:43Já jestli můžu tak? Co nejjednodušší odpověď,
- 34:47protože to nikoho pořádně nezajímá.
- 34:50Já já si to jako opravdu nabyl jsem za tu dobu dojmu, že to
- 34:53není téma, které by přineslo jakékoli politické body.
- 34:57Je to těžké problematické téma, protože potřebujete sladit
- 35:00spoustu resortů. To není o tom, že prosadí zákon,
- 35:03ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo
- 35:06spravedlnosti. Vy potřebujete, ať se domluví 4
- 35:095 ministerstev a to jako opravdu je koncepční práce většinou.
- 35:16Jako více než na 1 volební období a nikoho to nezajímá.
- 35:21Zároveň se jsem vetřel. Ten argument mě také rodiče
- 35:24fyzicky trestali. Já jsem v pořádku, proč by se to
- 35:27mělo měnit, protože vlastně si to lidi vzali jako útok na sebe,
- 35:32že tím, že kdybysme řekli, že fyzické testy nejsou přijatelné,
- 35:35tak by se nějakým způsobem asi snížila jejich hodnota hodnota
- 35:39jejich rodičů to tím nikdo nemyslel, ale je velice těžké
- 35:42překonat vlastně to, že lidi si často jako nechtějí připustit,
- 35:47že to, co třeba dělali jejich rodiče nebo prarodiče, nebylo
- 35:50ideální. Protože si nechtějí pokazit ten
- 35:53vztah, kteří s nimi mají, takže je jednodušší si to potom v té
- 35:57hlavě uspořádat. Opravdu do toho argumentu mě
- 35:59také trestali. Já jsem v pořádku, nevidím s tím
- 36:02nic špatného. Protože kdybych připustila ten
- 36:05opak, tak to vlastně ukazuje, že ano, tak ti mí milující rodiče
- 36:09nějakým způsobem pochybili, ale to je v pořádku.
- 36:12Chybět je lidské, musíme s tím nějak pracovat dál.
- 36:16Což je přivádí k další, pardon. Ještě jenom doplním, aby to
- 36:19říkal, jestli myslím, že nikoho nezajímá, tak to byl jako širší
- 36:22okruh než než fyzické tresty. Teď jsem myslel jako obecně
- 36:25ohrožené děti. Ano my jsme tady taky já jsem
- 36:28vzpomínala na na to, kdy jsem měla na debatě téhle respekt
- 36:32knihovna Václav Havla. Rekordní nejmíň lidí za celou
- 36:37historii těch debat a bylo to na debatě o tom, jak pomoci
- 36:41ohroženým dětem, což musím teda říct, že že i když jsem měla
- 36:45debatu o hymně, tak tady bylo natřískáno, což jsem právě
- 36:48myslela, že je hymna nebude vůbec nikoho zajímat, ale.
- 36:52Ale znova já teda musím se ale znova zeptat, proč teda nás
- 36:56nezajímá? A jak se naše společnost staví k
- 37:00nejslabším členům? AK údajně teda tomu bohatství
- 37:05našeho národa, což strašně se shodneme, že jsou, jsou ty děti,
- 37:09jo, proč to teda není něco, co by nás víc, co by bylo?
- 37:14Co by bylo teda větší ten? Ono těch důvodů určitě bude
- 37:17hodně, ale 1 z nich je, že za zájem dítěte se schovává vlastně
- 37:21spousta jiných zájmů. A děti samotné nedostávají vůbec
- 37:26hlas. Třeba aktivní participace dětí,
- 37:29to je něco, co se teprve učíme, ať je to v rozhodování o věcech
- 37:35nebo nebo IV. Soudních řízeních tak, aby to
- 37:37probíhalo skutečně citlivě. A navazuje to na něco, čemu my
- 37:41říkáme strukturální trauma, které souvisí ještě s do určitě
- 37:46s tou totalitou, které jsme žili, kde jsou automaticky.
- 37:51Je tam zakořeněná nedůvěra v instituce.
- 37:54Ale zároveň IV to, že neschopnost mluvit společně o
- 37:57těžkých věcech. My například v Čechách máme 1 z
- 38:00největších institucí pro ohrožené děti.
- 38:03Takhle rozsáhlý vlastně systém dětských domovů a dalších
- 38:08ústavních zařízení pro děti jako máme v Čechách, to je rarita v
- 38:11Evropě. To opravdu jako celá řada
- 38:14výzkumných institucí s námi ze zahraničí chce spolupracovat
- 38:17právě proto, že jinde už takovouhle skupinu dětí, které
- 38:20by byly ohrožené deprivací v ústavních zařízeních, nemají.
- 38:23A to není dané tím, že by ty soustavní zařízení nebyly třeba
- 38:29dobře vybavené, že by že by tam nepracovali lidé, kteří mají ty
- 38:32děti rádi, ale jako systém, to je pro ty děti naprosto
- 38:35nevyhovující. Ale je v tom tolik peněz tolik
- 38:38moci, že to zastaví vlastně ty slabé snahy o to tyhle věci
- 38:43změnit a ty děti nemají volební právo, nemají hlas velmi často v
- 38:49ohrožené děti jsou považované za ty, které vlastně jako zlobily
- 38:54třeba síť výchovných ústavů nebo dalších.
- 38:57Věcí z nějakých socioekonomických poměrů, u
- 38:59kterých společnost višnová má pocit, že se jich to netýká, a
- 39:02tak ten. Ten roste pro kriminál stejně a
- 39:05vlastně ty děti tenhle okamžik přestávají tu společnost
- 39:08zajímat. AA to to je něco, co se budeme
- 39:12muset společně zamyslet, jak tohle jak tohle změnit?
- 39:15Ale má to celou řadu takhle rozsáhlých souvislostí.
- 39:18Já bych ještě doplnila, z těch dat vidíme, že většina
- 39:21respondentů nám souhlasí s názorem za výchovu dětí si
- 39:24zodpovídá rodič, ale přeložili si to stylem, co se děje za
- 39:27zavřenýma dveřmi. Do toho nám nechoďte prostě
- 39:31státe, ty se nestarej, nechte nás být, my si své děti
- 39:34vychováme tak, jak my. Máme vhodné mě.
- 39:37Vlastně ještě k tomu napadá to, co jste říkala vy Petro, že my
- 39:41teda chceme, aby se děti chovaly jako malý dospělý v kavárně AV
- 39:45tramvaji když jsou jim 3 roky, ale zároveň potom se na ně
- 39:50nedíváme jako na nějaké entity, které mají nějaký názor, nebo
- 39:53právo se k něčemu vyjádřit později.
- 39:56V životě jsou takový zvláštní paradox.
- 39:57Vlastně a je tam i někdy obava z toho, že když se budou
- 40:00prosazovat dětská práva, jestli to neusuškodí těm dospělákům.
- 40:04A se často ptají, jestli teď třeba děti nebudou udávat svoje
- 40:08rodiče k. Pavka morozo tak opět rozrazuji
- 40:12datum svého narození. Ano, takové.
- 40:15Ty úplně jako absurdní absurdní obavy.
- 40:18Otázky, že tam není taková tendence, ta přirozená podle mě
- 40:21děti chránit a podporovat. Ale jako kdyby to byl někdo,
- 40:25koho musíme hodně kontrolovat a být hodně ostražití, dokud ty
- 40:28děti teda nevyrostou nezačnou se chovat jako ti dospělí.
- 40:32Ještě napadá martino k tomu, co vy jste říkala, že jo o tom
- 40:35nějakém psychologické logice vlastně toho, že je možná velmi
- 40:40obtížné dospět, který názorů, že já se svými rodiči sice jsem
- 40:44měla hezký vztah, ale zároveň tam byly nějaké problematické
- 40:47momenty, že to potom může i komplikovat změnu té výchovy,
- 40:51protože to nevyhnutelně vede k nějakému mezigeneračnímu
- 40:54konfliktu v té rodině, že jo, když teda ta 1.
- 40:57Generace dospěje k názoru, že to nebyl vhodný způsob výchovy.
- 41:00Tak to nebo nebo řekne, já chci svoje děti vychovávat jinak.
- 41:03Tak to musíme vyhnutelně vést, nebo může to vést ke generačnímu
- 41:08konfliktu? Ráda bych se vyhlavu
- 41:11nevyhnutelně, ale ano, může to vést k tomu konfliktu?
- 41:15Ano, protože můžou si z toho ty rodiče převzít potom tím, že mě
- 41:19trestali, to dělali špatně. Takže všechno, co dělali, je
- 41:21špatně. Zgeneralizujeme to a budu dělat
- 41:24všechno úplně naopak, jenom proto, abych to nedělala tak,
- 41:26jak to dělali mí rodiče. A samozřejmě i ti prarodiče v
- 41:31týhle pozici se můžou cítit ublíženě, že já tě přece
- 41:34miloval, milovala, tak jsem to nemyslel špatně.
- 41:37Tak to nemůžeš takhle brát, takže může to vést k těmhle
- 41:41těžkým debatám AA přesně, jak tady bylo zmíněno, my nejsme
- 41:44připraveni na tyhle těžké debaty, že OK, možná jsem
- 41:48udělala chybu a to je i další věc, co vidíme v těch datech, že
- 41:52vlastně co se děje potom fyzickém trestu?
- 41:56Je často důležitější, než je to, že padla ta facka samotná.
- 41:59To, že ten rodič je třeba schopen se tomu dítěti omluvit,
- 42:02přiznat tu chybu a hlavně mu zvalidovat, že já tě pořád
- 42:06miluju. Jsi pořád jako moje milované
- 42:08dítě a nic na tom nezmění. To, že mi teď ulítly nervy, nebo
- 42:12že jsem já pochybila a tyhle komunikace o emocích jsou pro
- 42:17nás velmi náročné. AA zatím je, nebo ne, ne
- 42:21nezvládáme, ale často v nich tápeme a neumíme si s nimi
- 42:24poradit. A pozorujete třeba v tom
- 42:26výzkumu, že třeba tohle se mění postupně, že že třeba právě
- 42:30přibývá lidí, kteří si uvědomují, že to není úplně
- 42:33ideální a přemýšlej nad tím, jak teda postupovat dál a tak dál.
- 42:37To je vlastně ten největší posun, co v těch datech vidíme.
- 42:40My srovnáme roky 2023 a 2025, takže ta doba zase nebyla tak
- 42:43velká, aby tam byl nějaký zásadní potun.
- 42:46Moc se nám neposunulo to, kolik lidí ty fyzické tresty využívá,
- 42:50ale kde vidíme největší posun je opravdu v tom, že si ti rodiče
- 42:55uvědomují, že to třeba snižuje tu rodičovskou autoritu, že to
- 42:57není i ideální volba. Ale jak jsem říkala, sami
- 43:01přiznávají, že je to v podstatě nějaké volání o pomoc z jejich
- 43:04strany, že já nevím, jak dál. Já nevím jak si s tím poradit,
- 43:10takže je tam ten posun v tom, že rozumím, že to není ideální.
- 43:14Rozumím, že to nějakým způsobem naruší ty vztahy, což už odráží,
- 43:18že nějak se snaží ti rodiče s tím pracovat, že nějak se to
- 43:21mění, ale zatím nemají ty kompetence, co co s tím a tady
- 43:26si musím trošku nasypat popel nahou, jak jsem říkala, i když
- 43:29my jsme to otevřeli tu debatu, tak jsme jí otevřeli s tím,
- 43:33nemůžete to dělat, nemůžete to dělat AA vlastně i za pomoci
- 43:36lociki tu debatu měníme na tak pojďme to.
- 43:39Jinak tady jsou rady, tohle můžete dělat, pojďme, pojďme
- 43:43změnit to, jak k tomu přistupujeme.
- 43:45Počkejte, to je zajímavej zajímavej detail.
- 43:47To znamená, že jste přehodnotili, jak to jako celý
- 43:50vlastně rámujete, protože AZ jakýho důvodu, že že ste si
- 43:53všimli, jak to vnímá ta společnost, nebo.
- 43:55Vlastně jsme i zareagovali na tu odezvu, která na to byla,
- 43:58protože když jsme poprvé, nebo ještě poprvé, když Radek napsal
- 44:02o tom, že děti se nemají trestat, tak tolik negativních
- 44:06komentářů jsme k žádnému jinému výzkumu nezaznamenali, než k
- 44:09tomu, že vy mi nebudete kecat do výchovy.
- 44:11Já jsem taky v pořádku. Ale prosím vás 1 facka a tak
- 44:14dále. A že jsme se vlastně zamysleli?
- 44:16OK, tak asi jsme i my někde udělali chybu tím, jak jsme
- 44:21začali o tom komunikovat, protože to vlastně ti rodiče
- 44:24vzali jako útok na sebe, že nějakým způsobem zpochybňujeme.
- 44:27Je jako rodiče nebo zpochybňujeme tu jejich lásku k
- 44:30těm dětem a my vlastně říkáme, ne, to vůbec není pravda, to se
- 44:33nesnažíme říct, jenom se snažíme říct, respektujte ty práva těch
- 44:37dětí, respektujte to, že prostě to dítě má nárok vyrůstat v
- 44:41rodině, kde nebude. Kde nebude to násilí?
- 44:44Ještě napadá, vy jste chtěl něco říct?
- 44:47Já bych to doplnil já. Vám samozřejmě milion
- 44:49doplňujících otázek, ale. Možná nám chybí to, co co je ve
- 44:53světě standard a to heslo nějaké.
- 44:55Je to žádoucí rodičovství. My se vlastně nebavíme o tom, co
- 44:59je normální, jak je normálně vychovává dítě a teďka nejenom
- 45:01zákaz fyzických trestů. A já vždycky, když chci úplně
- 45:05rozhádat publikum, tak tak teda 1 dotaz byl fyzické tresty?
- 45:09Ano, ne 2, kdy poprvé může dítě přespat bez maminky s tatínkem?
- 45:15AA 3 dotaz, kdy může dítě poprvé zůstat samo doma?
- 45:19Vlastně ty 2 otázky jsou kontroverzní proč?
- 45:24A zase jsme u toho i každý do těhle otázek.
- 45:26Vlastně projektuje svoje životní zkušenosti.
- 45:30AA jsme u toho, že tak tak jak vlastně Martina a Petra říkali o
- 45:33tom, že to teda postavili pozitivně, tak možná by bylo
- 45:36dobrý jako pozitivně vůbec se bavit o tom, jak je dobře
- 45:40vychovávat děti jako v těch v tom širším rámci, že nejenom
- 45:44výchovné metody, ale co je normální?
- 45:47Možná bychom udělali experiment tady s publikem na konci, že
- 45:50bychom se teda zeptali, kdy je ten věk, kdy může dítě přespat.
- 45:54A teď jsem zapomněla tu 3 otázku.
- 45:57Poprvé přespat dítě samo že jo může.
- 46:00Být samo doma. Stane samo doma.
- 46:03To je to je opravdu pozorné to, co všechno může být kontroverzní
- 46:07téma v české debatě, ale myslím, že se přesně vracíte vlastně k
- 46:11tomu, že že ta debata o těch tělesných trestech by měla být
- 46:15vlastně jenom odrazovým můstkem. K tomu začít se skutečně.
- 46:18Masivně společensky bavit o tom, co je výchova a jak má vypadat,
- 46:22kdo kdo by to měl uchopit? Tadytu tadytu debatu a teď teda
- 46:26tady se různě že jo. Sype popel na hlavu, nebo nebo
- 46:28se zmiňují naopak pozitivní posuny.
- 46:31Tak já bych k tomu přidala určitě média z obou, tedy
- 46:34pohledů, že určitě to, jakým způsobem to téma pojednávají.
- 46:38Česká média dlouhodobě taky není ideální, ale zároveň mám pocit,
- 46:42že i to se to se mění, že to taky možná může pomoct, protože
- 46:46to je 1 z dílků té skládačky. Jako kdyby k té změně, ale když
- 46:50se vrátím na začátek té testy, kdo by teda měl vést debatu o
- 46:53výchově? Jak by to teda mělo vypadat?
- 46:55Aby ten zákon, který byl teď, je vlastně určený od 01-01, dobře
- 46:59fungoval tak, jak tomu určitě nutná nějaká dobrá informační a
- 47:04edukační kampaň ve všech státech světa, kde byl tenhle zákon
- 47:07přijatý, to tak bylo. A teprve tahle kombinace vlastně
- 47:12té přijaté deklarace nepřijatelnosti tělesných trestů
- 47:15a dobré informační kampaně dobře funguje spolu.
- 47:18A všude ji dělal stát, byla to velká státní kampaň.
- 47:21My bohužel nemáme zatím žádné signály, byť se ptáme, kde
- 47:25můžeme, nabízíme pomoc s tím, že by se něco takového chystalo a
- 47:31centrum locika. Já jsem na něj nesmírně hrdá, co
- 47:33se podařila, ale pořád jsme 1. Nezisková organizace tady v
- 47:37Praze a určitě si nemyslím, že takováhle kampaň by měla stát
- 47:42jenom na neziskových organizacích, že to tam je
- 47:44strašně důležitá. Ta úloha státu, který se k tomu
- 47:47zatím bohužel nehlásí. A bylo to v plánu, když se třeba
- 47:52to schvalovalo ten zákon, nebo nebo vůbec nikdy se to jako
- 47:55neobjevilo jako téma k debatě AA pod otázka stát, tedy kdo takže
- 48:02úřad vlády nebo některé z ministerstev, protože
- 48:05zdravotnictví to asi nebude spravedlnost práce a sociální
- 48:08věci? Ano.
- 48:09Ale za mě by to mohlo být kterékoliv ministerstvo.
- 48:13Prevence násilí v řadě zemí spadá pod zdravotnictví.
- 48:17Mohl by to být i úřad vlády, ale v tomhle vlastně ta změ jako
- 48:21změna vlády a politického uskupení nepřinesla úplně
- 48:26zásadní změnu. Už předtím to bylo velmi
- 48:28rozpačité, možná trošku otevřenější k tomuto kampaň
- 48:31udělala, ale rozhodně jí nikdo neplánoval a není.
- 48:34Není připravená ani od té vlády minule, ani o té aktuální.
- 48:38Neslyšíme, že by to bylo téma, které někoho velmi trápí.
- 48:42A ono je to strašně důležité IZ toho pohledu, že existuje zase
- 48:45celá řada výzkumu. Jak souvisí?
- 48:49Výchova a to jestli obsahuje třeba tělesné tresty, psychické
- 48:52ponižování s duševním zdravím. Děti do 10 let v zemích, kde byl
- 48:57tento zákon přijat a došlo k té IK té změně, se výrazně zlepšilo
- 49:01duševní zdraví a klesla například sebevražednost u dívek
- 49:04ve věk oku 13 plus až asi 80%. Takže to je něco, co má dopady
- 49:10do mnoha vlastně oblastí našeho života a státu by se to
- 49:15stoprocentně vyplatilo. Jo ono ono by to mohlo vypadat
- 49:19něco jako zákon o dítěti a možná by byla fajn ta veřejná debata,
- 49:23která by byla úplně stejně prospěšná jako ta veřejná
- 49:25debata, která se teďka týkala nepřijatelnosti fyzických
- 49:28trestů. A zákon o dítěti tím myslíte, co
- 49:31že by byla nějaká norma, která by teda rámovala?
- 49:34Co to je výchova a jak? Která by prostě říkala vlastně
- 49:38upravovala by všechno, co se týká nezletilého dítěte, jo jeho
- 49:41ochranu primárně jeho ochranu, ale dovedu si představit, že
- 49:44právě součástí přijímání té normy by bylo i nastavování
- 49:48pozitivních rámců. To znamená, má to být takhle?
- 49:50Nejenom to nedělejte to, ale udělejte to tak.
- 49:54Ještě napadá, že ta souvislost, která tak také někdy mám pocit,
- 49:59že se nedělá úplně automaticky byť.
- 50:01Já jí tam teda vidím jako velmi silně, ale že se začíná stále
- 50:05více, teda zhruba v posledním roce, že jo mluvit o tom, že
- 50:09roste agresivita dětí mladých teenagerů a teď jsou nad tím
- 50:17nejrůznější, vlastně jako úvahy. Co s tím dělat?
- 50:20A zároveň se úplně právě nedělá ta souvislost s tím, že třeba v
- 50:24právě v té společnosti, kdy je tedy zvykem?
- 50:27Byť se to mění zrovna připomeneme.
- 50:29Kde je tedy zvykem řešit konflikty, násilím nebo nějaké
- 50:32stresové situace, tak ty děti to potom aplikují vlastně jako ve
- 50:37svém životě, tak je to přehnaná souvislost, nebo nebo ji tam
- 50:41vidíte taky? Jo, že, že to prostě nějakým
- 50:43způsobem souvisí a možná tohle je cesta, jak to téma ještě
- 50:46znova otevřít. Já to nemám, ale vidím jí tam
- 50:51jednoznačně. Děti se prostě učí to, co vidí
- 50:54doma, opakujou. A když vidí doma, že vyřešit
- 50:56konflikt je normální násilím, tak to budou opakovat a začne to
- 51:00třeba přesně na tom hřišti zpátky k těm bábovičkám, že něco
- 51:05se mi nelíbí. No tak plácnu to dítě vedle mě.
- 51:08A když to rodič vyřeší tím, že on mě plácne zpátky, tak si
- 51:11jenom zakóduju OK, takže vlastně takhle to pokračuje a ten cyklus
- 51:15násilí potom pokračuje, protože jsem si znormalizovala.
- 51:18Že vyřešit konflikt. Násilím je vlastně adekvátní
- 51:22způsob, jak ten konflikt vyřešit.
- 51:24Nemám žádné jiné naučené reakce, případně když jsem ve stresu,
- 51:28tak prostě sáhnu po tom, co mi, co mi je nejbližší, co mám
- 51:32naučené? Jako mě jako poučeného laika
- 51:35naprosto ještě fascinuje epigenetika a dědění traumatu.
- 51:40Jestli bys mohla Martinu říct něco ještě tady o tom jo,
- 51:44protože vlastně fyzické násilí se může stát lehce
- 51:49traumatizujícím zážitkem, respektive nelehce, ale může se
- 51:52stát traumatizujícím zážitkem. AA věda říká, že se traumat dá
- 51:56dědit. To máme za to, že si děláme
- 51:58soudce od trauma zohledňujícím příznivu a pak mě tady půjde z
- 52:02toho zkoušet. Ale ano, prostě je to je to
- 52:07mezigenerační přenos. Já jsem si odnesla nějaké trauma
- 52:10z toho, co mi udělali rodiče a vlastně nevědomky.
- 52:13To trauma přenáším, přenáším na ty děti tím, že vlastně opakuji
- 52:17to chování a přesně, když do toho nevstoupí, nikdo nezastaví
- 52:21ten cyklus, ať už je to třeba partner, který to nezažil a
- 52:24řekne, OK, takhle se to nemá dělat, nebo prostě třeba ten
- 52:28zákon a řeknu si, aha, takže se to nemá dělat.
- 52:30Obrátím se na nějakou formu, on si tak nevidím důvod, proč bych.
- 52:33Proč bych to měla zastavit? Já myslím, že možná ta poznámka
- 52:38jako taky se hodí k tomu, že že zdůrazňuje, že nás to fakt
- 52:42zasahuje na nějaké téměř jako buněčné, že jo vlastně jako
- 52:46kdyby úrovni a já taky úplně v tomhle tématu nejsem zběhlá, ale
- 52:50připomenu taky, jako kdyby jako coby poučený laik, ty jako
- 52:55přelomové studie o následcích holocaustu, že jo o přenosu o
- 52:59tom, že jsem vlastně ta DNA skutečně těch dalších generací,
- 53:02z toho prožitého extrémního. Čímž nechci srovnávat,
- 53:05samozřejmě tělesné tresty v domácnosti s holokaustem, ale že
- 53:09to už je jako téma, který se řeší UU různých typů situací.
- 53:15Mozek dítěte opravdu jako nesnese násilí, prostě my máme
- 53:18nějaká vývojová období, vývojová okna, a když se prostě s tím
- 53:23fyzickým trestáním ti rodiče zrovna trefí do toho vývojového
- 53:26okna, tak to zasáhne to dítě na celý život, protože ten mozek si
- 53:29z toho dítěte, který potřebuje, se vyvíjet potřebuje.
- 53:32Mít správné prostředí na to, aby to dítě fungovalo dál, tak si to
- 53:36odnese s sebou dál a může se to projevit potom v dospělosti.
- 53:41A to potom jsou plné ordinace kvůli tomuhle, ale prostě potom
- 53:45mají plné ruce práce psychologové, protože ti mladí
- 53:49dospělí nebo dospělí často ani neví, kde se to v nich vzalo.
- 53:52A vlastně je to tam, protože si to ten mozek odnesl s sebou do
- 53:56té dospělosti. Jenom k té vaší paralele
- 54:00existují studie, které srovnávají vlastně.
- 54:04Transgenerační přenos u domácího násilí a oběti holocaustu a jsou
- 54:07tam velmi jako podobné výsledky. Ale co mně přijde ještě strašně
- 54:12důležité u těch tělesných trestů?
- 54:14Všechny výzkumy ukazují, že vlastně pokud rodič používá
- 54:17tělesné tresty, tak zvyšuje agresivitu u toho dítěte a
- 54:20snižuje i schopnost vlastního úsudku.
- 54:23A zároveň v té rodině ve smyslu, že to dítě začíná být
- 54:27komformnější, poslouchá, poslouchá daleko víc autoritu a
- 54:30ztrácí se tam dobrý kontakt s tím rodičem.
- 54:33Což jde například v dnešní době, kdy jsou sociální sítě, kde je
- 54:36spolu například ohledně manosféry a dalších oblastí, tak
- 54:40je zásadní to, aby dítě mělo dobrý kontakt s rodiči a mohlo s
- 54:43nimi o náročných věcech mluvit a nedostalo se vlastně do vlivu
- 54:47různých těch algoritmů a skupin, které které tam působí a které k
- 54:50tomu násilí ve společnosti výrazně také přispívají.
- 54:54A vlastně pokud používáme ve výchově tělesné tresty, tak
- 54:57oslabujeme tenhle základní nástroj, který tam pro dítě
- 55:00máme. Že se mu os o spoustě věcí
- 55:02společně můžeme bavit a naopak tam rostou ty rizikové faktory,
- 55:06které u toho dítěte pak můžou způsobit.
- 55:08To, jestli jste viděli film adolescent, kdy sami rodiče se
- 55:11potom diví, co čeho je vlastně jejich syn schopný?
- 55:16Tam se třeba ty lesné tresty nepoužívaly v té 1 generaci, ale
- 55:19v té generaci toho otce a vlastně mělo to dopady i na jeho
- 55:22syna. On si říct, že vlastně je velmi
- 55:25nepříjemná potom situace, kdy stát selže v ochraně dítěte v
- 55:29rodině. Nechá ho celý život vystaveného
- 55:32fyzickým trestům. Dítě se naučí chovat agresivně,
- 55:36začne být trestně odpovědné, spáchá trestný čin a okamžitě
- 55:40vlastně za to sankcionováno čili ono, které je oběť systému, tak
- 55:45systém potom okamžitě vytáhne a tresta.
- 55:49Mě ještě napadá 1 věc, my jsme se toho dotkli na začátku, ale
- 55:52nedá mi to, ještě se k tomu vrátit.
- 55:55Té toho tématu ožehavé o té intenzity, že jo jak vy jste to
- 55:59naznačil, že tedy psychologové možná v loce to taky nemají
- 56:02rádi? Dá se teda říct, že?
- 56:07Neexistuje. Teď teď si to musím opatrně
- 56:11formulovat a že neexistuje forma, která by byla míň.
- 56:16Já úplně vidím, jak trpíte, protože že jo, já když to jako
- 56:20přeložím zase do do do do jazyka běžné populace, tak.
- 56:25V té debatě se opravdu objevuje jakás jakési rozlišení mezi
- 56:30skutečně bytím násilím a mezi jemným pohlavkem jemnou nějakou.
- 56:38Způsobem jako jak to, jak to dítě tedy plácnout takzvaně, tak
- 56:42pojď. Pojďme si teda říct, že i to
- 56:44plácnutí máme nějaké. Teda studie o tom, jak to
- 56:48plácnutí působí na děti. No debatu o intenzitě, my už
- 56:58řešíme asi rok právě kvůli tomu, že kdy teda má soudce zakročit a
- 57:03kdy ne? AA pořád se mě snaží dostat, ze
- 57:07mě snaží dostat odpověď, že teda přesně, kolik facek je v pořádku
- 57:11a týhle odpovědi se bráním. Jak to kvantifikovat nějak jako
- 57:15vyjádřit exaktně? Když nevím co, tak se obrátím na
- 57:19data a na studie a obrátila jsem se i na kolegy ze zahraničí.
- 57:22S dotazem, že umíte nějakým způsobem, teda mi říct, jak je
- 57:28ta, jak pracovat s tou intenzitou AV zahraničí na mě
- 57:31koukali, co co myslíš tím s intenzitou?
- 57:34Prostě fyzické násilí na dětech se jako tam nemá, nemá být
- 57:38nepatří tam a neřešíme žádnou intenzitu.
- 57:42Takže. Tady selhaly i mé poslední
- 57:45zdroje ze zahraničních studií, kdy opravdu intenzitu neřeší,
- 57:49protože tu debatu uzavřely s tím.
- 57:51Že prostě děti se nemají fyzicky trestat a omlouvám se za mě
- 57:56prostě jinou odpověď nerostej. Já vůbec vás nech nechci násilím
- 58:00nutit do jiné odpovědím, jenom vlastně já sama jako přemýšlím,
- 58:05jak jako vstoupit ještě do že jo do té veřejné debaty s nějakým
- 58:07jako validním argumentem, jak to ještě jako líp vysvětlit.
- 58:12Já to možná doplním z pohledu toho dítěte tam není rozhodující
- 58:15intenzita té bolesti, kterou zažívá.
- 58:18Jako ten fakt, že někdo, kdo ho má milovat a chránit ho, může
- 58:22ponížit ublížit mu a vlastně tím ho se snažit donutit k tomu, aby
- 58:26udělal něco, co ono chce a to vnímání jako z té dospělácké
- 58:30perspektivy. AZ té dětské perspektivy je
- 58:33úplně jiné. Je to v práci s dětmi, vidíme,
- 58:36vidíme každodenně, takže ten samotný fakt, že někdo, kdo mě
- 58:39má chránit AA ochraňovat, mi může ublížit a způsobit bolest,
- 58:43byť malé intenzity je to, co tam narušuje ten vztah s tím
- 58:46rodičem. A to je vlastně to, co nejškodí
- 58:49nejmíň. Mě ještě napadá, že intenzita,
- 58:50jak jí vnímáme jako dospělí lidé, kteří se pohybují na světě
- 58:54nějakou dobu a jak ji vnímá tříleté dítě, tak může být
- 58:57vlastně ohromně rozdílná. Jo, jo já bych té intenzitě.
- 59:03My jsme z toho totiž udělali nakonec jiný problém než
- 59:06psychologický. Jsme to vyřešili, že jsme z toho
- 59:09udělali problém právní. Protože asi se shodneme na tom,
- 59:13že není rozdíl mezi tím, jestli je to, jestli je to na zadek
- 59:17pohlavek, nebo nebo rána. Vařechou samozřejmě můžou být
- 59:23rozdělené následky, něco z toho už může být trestně právní
- 59:26následek. Nicméně pro soud je potom asi
- 59:30důležité zvažovat, jestli to dítě v rodině může zůstat.
- 59:33AA my jsme si teda řekli, že to nebude otázka intenzity, kterou
- 59:37nedokážeme změřit, ale není to nic jiného než otázka právní.
- 59:41Kdy a jsme v tom ústavním právu vy budete posuzovat 2 principy,
- 59:45právo na ochranu rodinného života nebo právo na zachování
- 59:49důstojnosti dítěte? A prostě víte, že jako že to
- 59:52není ideál, ale asi nebude dobré odebrat dítě, které dostane
- 59:57dvakrát za rok po zadku, tak asi ho nebude dobré odebrat z
- 1:00:01rodiny. AA vlastně to, co my se snažíme
- 1:00:05najít, tak je ta hranice, kdy už převáží právo dítěte na
- 1:00:09zachování jeho důstojnosti před tím, aby vyrůstalo v rodině, o
- 1:00:14které navíc to dítě bude mít pocit, že ho miluje.
- 1:00:17Čili velmi jednoduše řečeno podívat se komplexně na život
- 1:00:23toho dítěte, protože já že jo tady ještě zmíním a připomenu,
- 1:00:26že v tom občanském zákoníku se zmiňuje také duševní strádání,
- 1:00:30že jo, a to vlastně, že jo k té intenzitě znova tam může být.
- 1:00:32Něco, co jako kdyby vypadá fyzicky nebo z hlediska toho
- 1:00:36násilí jako ne příliš intenzivní, ale třeba nějakou
- 1:00:39rafinovaností nebo způsobem ponižování, vlastně může vést k
- 1:00:42mnohem většímu duševnímu strádání než třeba jiná forma.
- 1:00:49Tam jsme vlastně ale narazili ještě na další problém, že
- 1:00:51nechceme to posuzovat podle následků, protože každé dítě
- 1:00:56může mít jinou formu jiný jinou resilience.
- 1:01:00Může se s tím poprat jinak, takže nechceme na to právě
- 1:01:03pohlížet tím, jaké to mělo následky, protože tam se potom
- 1:01:08do toho můžeme také zamotat, že dítě, které by bylo odolnější,
- 1:01:12tak si třeba i. S víc intenzivním fyzickým
- 1:01:16trestem poradí lépe. Než dítě, které tu tu odolnost
- 1:01:20nemá, takže tam tam jsme narazili ještě na tento problém
- 1:01:23a ještě bych taky upozornila na to, že vlastně tam pracujeme IS
- 1:01:28tím, že to v těch dětech vyvolává strach.
- 1:01:30A jakmile mají strach z těch rodičů, jakmile mají strach z
- 1:01:33někoho, jak Petra krásně řekla, kdo měla milovat a ochraňovat,
- 1:01:38tak to asi není domácnost, kde prostě to dítě chce být a kde by
- 1:01:42se cítilo bezpě. Jinými slovy i výruška vlastně
- 1:01:45tím násilím, že jo může být něco, co způsobuje strach a
- 1:01:48stres. Já tam ještě doplním, pokud
- 1:01:51nejsme v trestněprávní rovině, kde je týrání toho dítěte,
- 1:01:54myslím dobře dobře definované, tak je strašně důležité ta
- 1:01:57ochota toho rodiče pracovat na změně.
- 1:01:59To je pro mě tam ten strašně důležitý, strašně důležitý
- 1:02:03faktor, protože IU toho násilí je tendence se stupňovat.
- 1:02:08Ono to vlastně funguje tak, že v okamžiku, kdy to dítě bouchnete,
- 1:02:11tak se tomu rodiči uleví. A začíná tam vznikat vzorec
- 1:02:15chování, který je podobný závislostnímu chování.
- 1:02:18To znamená, že příště bouchnete to dítě dřív zvětší intenzitou
- 1:02:23častěji, že skutečně je to významný rizikový faktor, a to
- 1:02:27jestli ten rodič si trvá na tom, že na tohle má svaté právo, bude
- 1:02:30to dělat, nebo jestli je ochotný k nějaké změně dělá konkrétní
- 1:02:33kroky, a to chování se mění. Je tam pro mě strašně důležité,
- 1:02:37když se o tom rozhoduje. Mě napadá teďka?
- 1:02:40Nedávno byla studie, kde se zeptali zahraniční.
- 1:02:44Bohužel nevím, z jaké země, kde se zeptali lidí.
- 1:02:49Ve velké většině to byli tedy muži, kteří týrají svoje
- 1:02:52partnerky. Proč to dělají a skutečně aby
- 1:02:55dali velmi upřímné odpovědi, aby tam nebyla rozčílil jsem se a
- 1:03:00vlastně to bylo nesmírně poučné v tom, že oni vlastně všichni se
- 1:03:04shodli na tom, že to dělají proto, že to je prostě funkční.
- 1:03:07A že jim to usnadňuje život, že to je něco, co funguje.
- 1:03:10Oni mají snažší, přehlednější, jednodušší život.
- 1:03:13Protože proto je všude toho násilí tolik, že násilí funguje,
- 1:03:17funguje rychle a efektivně, ale má dlouhodobé dopady potom na
- 1:03:22naše vztahy a na celou řadu dalších věcí.
- 1:03:25Takže toto je to je úplně přesné, jako když dítě bude,
- 1:03:29bude zvyklé dostávat pár facek nebo rodiče na ně budou křičet,
- 1:03:32budou mu vyhrožovat tak ono v ten okamžik vás jako poslechne.
- 1:03:35Ono to zafunguje v ten okamžik. Ale dlouhodobě to máš jako
- 1:03:40závažné dopady, jak na ten vývoj toho dítěte, tak hlavně na váš
- 1:03:43vztah s tím dítětem AS tím přichází člověk o ten hlavní
- 1:03:47vlastně výchovný nástroj, jak se pořád volá po výchovných
- 1:03:50nástrojích. To je dobrý vztah s tím dítětem.
- 1:03:54Já jsem vám zrovna chtěla dát prostor, protože jsme zhruba
- 1:03:57hodinu v naší debatě, takže nyní nastává prostor pro otázky z
- 1:04:01publika a už se vám nese mikrofon?
- 1:04:03Prosím pěkně běží hlavou, když se bavíme o té komplexnosti AO
- 1:04:06tom, na co je společnost zralá a není.
- 1:04:09A. Já se pohybuji ve ve střední
- 1:04:13třídě, kde jako se nikdo nepřizná k tomu, že by dítě byl
- 1:04:16nebo ani je nebijou, ale funguje tam.
- 1:04:18Já jsem se naučila ten nový termín, ten mil class a bese.
- 1:04:21To psychologický týrání, to šrejmování, té trestání a to
- 1:04:27vlastně vytváření tady těch pocitů, o kterých jste mluvila.
- 1:04:31Sofistikovanější metodou, což je podle mě jako těžko
- 1:04:34rozpoznatelné. Každý rodič to asi dělá nějaké
- 1:04:38míře, i když nechceme. Vím, že to není téma debaty,
- 1:04:43ale. Já jsem to zažila i ve vlastním
- 1:04:47jako vztahu, kde prostě se to jako dělo ze strany 1 rodiče.
- 1:04:55Jakej je váš jako názor? Řešíme to, neřešíme to.
- 1:05:00Teď ne nejsem si jistá, jestli rozumím otázce, ptáte se na jiné
- 1:05:04formy chování problematického ve vztazích, které nejsou fyzicky
- 1:05:09násilné, ale můžou být manipulativní nebo ano?
- 1:05:12Tak já myslím, že to souvisí úzce, že jo, to jsou jako
- 1:05:15spojené nádoby. Koneckonců i ten zákon to
- 1:05:21obsahuje. Tam je vlastně to ponižující
- 1:05:24strádání a další další tyto, protože samozřejmě psychické
- 1:05:29násilí má stejně negativní následky na dětech, jenom se
- 1:05:33daleko hůře rozpoznává. Daleko hůře postihuje, ale my
- 1:05:37třeba v loci, co jsme měli v péči celou řadu dětí právě z
- 1:05:40vysoce postavených rodin, kde bylo primárně třeba silné
- 1:05:44psychické násilí a ty děti to odnášely velmi ošklivě daleko.
- 1:05:48Hůř se s tím samozřejmě pracuje. Já to s trochou nadsázky.
- 1:05:51Říkám, že když máte rodinu, kde maminka je psychiatra a tatínek
- 1:05:55soudce, tak my jako nezisková organizace tam máme daleko menší
- 1:05:58možnost tomu dítěti pomoct. Zvlášť když jde třeba o
- 1:06:01psychické, o psychické násilí, než když je to maminka z
- 1:06:06azylového domu. Jo, že že že že že bohužel,
- 1:06:09bohužel to takhle v praxi funguje, je o tom důležitém
- 1:06:11mluvit. Ale taky bych řekla, že my jsme
- 1:06:16ještě na začátku téhle debaty, že ano, teď jsme nějakým
- 1:06:19způsobem zpracovali to fyzické násilí a pomaličku se budeme
- 1:06:23posouvat dál. Proto jsem říkala, že ani ten
- 1:06:26výzkum nekončí ani ta debata určitě nekončí, že začíná se to
- 1:06:30normalizovat, ale jsou to malé krůčky, ale určitě určitě se na
- 1:06:34to myslí. AA ví se o tom.
- 1:06:38A myslím, když jsme, že jo mluvili o tom komplexním
- 1:06:40posouzení života dítěte v té rodině, tak si dovedu
- 1:06:43představit, že i toto posuzujete.
- 1:06:45Ono je zajímavé, že vlastně máme poměrně detailně rozpracované
- 1:06:48domácí násilí jako takové, a přesto jsme z něho ještě
- 1:06:51vyčlenili, vyčlenili ty děti AA opravdu se teďka bavíme v
- 1:06:55uvozovkách? Teprve o tělesných trestech a
- 1:06:58tam už postihujeme ekonomické násilí v rámci toho domácího jo
- 1:07:01že je vlastně je je vůbec otázka, jestli je nutné?
- 1:07:05Protože je to násilné chování, se je nutné říkat.
- 1:07:08Tohle je násilné chování na dítěti a tohle je násilné
- 1:07:11chování na dospělém člunu domácnosti, protože je to
- 1:07:14vlastně totéž. A není nicméně rozdíl v
- 1:07:17postavení té oběti ve smyslu. Není rozdíl mezi mezi tím mezi,
- 1:07:25že dítě vyžaduje větší ochranu. Takhle jsme to mysleli.
- 1:07:27A dítě samozřejmě vyžaduje větší no no, no, to je jako otázka,
- 1:07:31jestli jestli to měřit. Ono asi každá oběť vyžaduje,
- 1:07:35vyžaduje ochranu. Ano.
- 1:07:36Tím samozřejmě nechci replikovat, že mají odcházet ty
- 1:07:39oběti a tak dál. Ale spíš paradox je, že
- 1:07:42kdybychom teda přijali tu tezi, že dítě vyžaduje větší ochranu,
- 1:07:45tak tak ji vlastně máme upravenou méně podrobně než
- 1:07:49domácí násilí. Čili máme méně upravenou ochranu
- 1:07:53někoho, kdo vyžaduje větší ochranu.
- 1:07:57Nějaké další otázky prosím. No.
- 1:08:02Dobrý večer, já bysem se vás chtěla opýtat, či byste bolí
- 1:08:07taky láskavý a popísali ti restoratin nemožnosti?
- 1:08:11Naznačili stee, že diete je sú častějou komplexného systému
- 1:08:16rodinného je součásťujou celé i spletitej sětiv stěhou a akéma
- 1:08:22tě. Aťé sú možnosti v naší krajině.
- 1:08:27Pracovat právě v situaci, keď už rozhoduje těch či na súdě.
- 1:08:33Alebo v jiných prostrediách práve ty možnosti pre rodinu AS
- 1:08:39jednotlivými členmi, aby došlo k nápravě, AK podpoře.
- 1:08:43Děkujeme. Já moc děkuju za otázku a
- 1:08:46zareaguju, protože centrum locika úplně na začátku, když
- 1:08:49jsme ho před 10 lety zakládali, jsme spouštěli i restaurativní
- 1:08:53program pro rodiny a bylo to hodně rodině.
- 1:08:56Terapeutický komplex, kde koncept, kdy jsme pracovali s
- 1:09:00oběma rodiči, ale velmi brzo jsme zjistili, že.
- 1:09:05Ještě na to ne. Naše společnost není úplně
- 1:09:07nastavená a 1 z těch podmínek byla právě vysoká tolerance k
- 1:09:10násilí, která hodně souvisí. S tolerancí k tělesným trestům
- 1:09:16nám ty koncepty dobře vlastně v tomhle v tomhle prostředí
- 1:09:20nefungovaly. Udělali jsme i velké jako
- 1:09:23evaluační vyhodnocení. Obrátili jsme se do zahraničí a
- 1:09:25aktuálně máme dětské advokační centrum, které je daleko víc
- 1:09:28zaměřené na ochranu toho dítěte. A ten 1.
- 1:09:32Z hlavních důvodů byl, že tím základem toho restaurativního
- 1:09:36přístupu je, že ten člověk přizná, že udělal chybu.
- 1:09:39Že vlastně to, co by ty děti, třeba, které vyrůstají v domácím
- 1:09:42násilí, potřebovali slyšet. Ideálně od obou rodičů promiň,
- 1:09:46že si tohle musel vidět zažít udělám všechno pro to, aby se to
- 1:09:50neopakovalo. Ale k tomu zatím vede dlouhá
- 1:09:53cesta. Je to pořád jako ideál, který je
- 1:09:55tam postavený, ale my jsme před těmi 10 lety měli pocit, že jsme
- 1:09:59to hodně předběhli a že je právě potřeba začít hodně od začátku a
- 1:10:03začít pracovat i na té vysoké toleranci k násilí ve
- 1:10:06společnosti obecně. Proto mám taky takovou radost z
- 1:10:09tohodle zákona, protože to je základní kámen toho, aby se ta
- 1:10:12vysoká tolerance k násilí začala měnit.
- 1:10:14A kdybych vás mohla poprosit, že byste nám krátce připomněla, co
- 1:10:17jsou teda ty restaurativní postupy?
- 1:10:19Restaurativní postup je vlastně postup, kde nejde jenom o
- 1:10:21potrestání pachatele o nápravu těch vztahů v rodině je to velmi
- 1:10:27sympatický, nebo v rodině vůbec mezipachatelem a obětí?
- 1:10:31Je to velmi sympatický jako koncept.
- 1:10:34Teďkonc máme nově v trestním zákoníku i restaurativní zásadu,
- 1:10:38takže se to týká nejenom programů, ale vůbec toho, že
- 1:10:41kdokoliv, kdo je účastný trestního řízení, by se měl na
- 1:10:44to dívat pohledem, aby vlastně. Té oběti pomohl.
- 1:10:48Napravit ty vztahy tak, aby pro ní třeba trestní řízení nebylo,
- 1:10:52nebylo další zátěží to, zatím co je aplikovatelné pro nás v té
- 1:10:57práci s dětmi je ta restaurativní zásada právě v
- 1:11:00rodině. V okamžiku, kdy třeba vám ujede
- 1:11:03ruka, bouchnete dítě. Tak vězte, že je možný ten vztah
- 1:11:06znovu resperovat, napravit právě tou tou omluvou, která je ale
- 1:11:10vážně myšlená. Jo a neznamená to omluvu pro to
- 1:11:14chování, ale má to být omluva pro dítě.
- 1:11:17Aby se necítilo za tu situaci vyno to znamená promiň.
- 1:11:20Tohle jsem neměl dělat, byla to byla to moje chyba.
- 1:11:23Zase udělám všechno pro to, aby se to neopakovalo a nesmí to
- 1:11:26zůstat jenom u těch slov, ale ale myslím, že to je
- 1:11:30restaurativní oblasti nás čeká ještě hodně práce.
- 1:11:32Jestli do toho můžu vnést ještě další pojem a to je problém
- 1:11:35solving justins, protože restaurativní instice je i
- 1:11:39kapánek ještě možná něco něco jiného.
- 1:11:42AO, co se teďka snažíme? Spolu s justiční akademií již 1.
- 1:11:48Bývalá členka tady je tak jí zdravím, protože.
- 1:11:52Má má velkou velkou zásluhu na rozvoj tohohle tématu, tak je,
- 1:11:57že vlastně najednou jsou to, říkáme, nemá být jenom ten.
- 1:12:00Kdo rozhoduje věc, ale má být ten, kdo řeší problém?
- 1:12:04Jo a typicky v případě dětí, které jsou postiženi násilím je,
- 1:12:09je to naprosto zásadní věc a platí to, co říkal, a to, co
- 1:12:13říkala Petra, že pro nás je zásadní, jestli rodič přijme
- 1:12:17odpovědnost. A jestli je potom ochoten na
- 1:12:20sobě pracovat, nebo není ochoten na sobě pracovat?
- 1:12:24Protože to, s čím zatím ta justice umí celkem dobře
- 1:12:27nakládat, tak je pozitivní motivace.
- 1:12:30Těch lidí samozřejmě daleko horší je to, pokud oni motivaci
- 1:12:33nemají, tak asi víme, že nějaké nápravné programy intervence
- 1:12:38budou budou spíše selhávat. To si myslím, že je právě 1 z
- 1:12:41těch rizik, že jo tady těch restaurativních postupů, které
- 1:12:45jste vlastně zmínili, že když se používají nějak vyprázdněně a
- 1:12:48formálně. Bez toho, aniž by tam došlo k
- 1:12:50těm důležitým krokům, tak mohou být až vlastně nebezpečné, že
- 1:12:54jo, pokud jsou ty oběti do toho nějak jako nuceny nebo
- 1:12:57manipulovány. Tam by měla být prioritizovaná
- 1:13:01ochrana té oběti AV dobrých restaurativních programech.
- 1:13:04Je to tak vlastně vždycky a zároveň je tam nutné to přijmutí
- 1:13:09odpovědnosti toho, kdo se toho dopustil.
- 1:13:13Jo to úplně souhlasím. Jako priorita je ochránit oběť
- 1:13:16čili v tomhle případě ochrání dítě AA potom se to liší právě
- 1:13:20podle toho, jestli ten člověk je ochoten přijmout odpovědnost,
- 1:13:23nebo není ale ještě ani pře převzetí odpovědnosti nutně
- 1:13:27neznamená, že tam bude docházet bezproblémové péči, že se že se
- 1:13:31bude starat o to dítě do budoucna.
- 1:13:33Ono už záleží tam opravdu na historii té rodiny.
- 1:13:38Tak tady máme další otázku, vydržte prosím na mikrofon.
- 1:13:45Já se jmenuju lea brodová jsem dětskej psychiatr z Motola,
- 1:13:51rozumím si jako rodinnej terapeut a.
- 1:13:55Hodně mě ta debata zajímala. Myslím si, že je důležitý, aby
- 1:14:00jsme. Vypíchli nějaký fakta, který v
- 1:14:07naší kultuře jsou implicitní a nevnímáme.
- 1:14:10Je například, že je ubikvitní to nebo všeobecně jako rozšířeno,
- 1:14:16že chápeme, že dvouleté dítě nebude umět násobilku a že ho
- 1:14:20napřed musíme učit čísla, ale máme pocit, že regulaci emocí má
- 1:14:27zvládat. Čili co tady vyvádíš?
- 1:14:29Co se vztekáš? A tak dále a tak dále.
- 1:14:34A teďka nám to nefunguje, řveme na to dítě, takže jim ten
- 1:14:38příkladem, jak jste říkali toho, jak se řve a řeší se to tím a.
- 1:14:46Vlastně to, co bychom chtěli z toho dítěte vychovat, to znamená
- 1:14:51toho zdvořilýho spolupracujícího člověka.
- 1:14:55Tak se nám vlastně si do toho takhle házíme vidle.
- 1:14:59Na to ovšem na to ovšem nemůžem například, protože todleto
- 1:15:03přesvědčení nám nikdo neřekl, že ty děti uměj ty emoce regulovat
- 1:15:09až později a kromě toho v naší kultuře je neumíme regulovat
- 1:15:14skoro nikdo. A to je moje 2.
- 1:15:17Poznámka a. To je velmi důležitá poznámka,
- 1:15:20ano. Že.
- 1:15:24Když já se snažím s těma rodinama pracovat, tak 1 co se
- 1:15:28snažím, co vy taky děláte? Ale je to hodně těžkej úkol říct
- 1:15:34těm rodičům, že určitě dělaj maximum toho, co dokážou, že
- 1:15:39dělaj to nejlepší, co si uměj představit a že prostě rozhodně
- 1:15:45dělaj fůru věcí dobře a začnu s nima pracovat tak.
- 1:15:50Aby oni si uvědomili, co dělají dobře a říkám jim, a když tohle
- 1:15:58uděláte třeba dneska, tam byla maminka, která je nejchytřejší
- 1:16:01na světě pro. Žila.
- 1:16:04Strašlivý dětství nějaký a chce to dělat úplně jinak a je nadu
- 1:16:09nadupaná ze všech kurzů ví, co je to, co já vim támhleta
- 1:16:14hedonická adaptace atachment vystřihne definice hned to jede.
- 1:16:19Jo ale. Jako je moc rychlá, okamžitě
- 1:16:25radí, okamžitě dává pokyny okamžitě.
- 1:16:30Vlastně to dítě staví do velmi bezmocný pozice, i když už je
- 1:16:33pubertální. A ta komunikace, přesto že ta
- 1:16:37holka dělá těžký sebevražedný pokusy, naposled se vrhala z
- 1:16:41okna, ale už to bylo velký posun, protože.
- 1:16:46To nebyl totální boj a ona se domluvila s těma rodičema a
- 1:16:51zavolali sanitku a nechala se ošetřit a bylo to jinak.
- 1:16:55Ale pořád je to tak, že já jsem pro ni konkurent pro tu maminku,
- 1:17:00protože ona to umí hrát nejlíp a samozřejmě, protože jsem taky
- 1:17:05takhle vychovaná, že vidím spíš ty negativa za to taky nemůžem,
- 1:17:10protože ten krokodýl. Co má tady vzadu tu amigdalu,
- 1:17:13tak umí jenom život neživot. Takže vysvětlit třeba rodičům,
- 1:17:17že když dítě nechá školy, tak že není mrtvý.
- 1:17:21To je docela těžkej úkol. A 1 je prostě.
- 1:17:28Vyhecovat ty rodiče, aby šli do toho aby začali si za každou
- 1:17:33dobrou věc, kterou dokážou si dát vnitřně plus body.
- 1:17:37Nemusí to být přímo na ty výchovné rovině, ale cokoliv, co
- 1:17:42se jim jo teďka jsem přestala přemejšlet dlouho, kam jsem šla,
- 1:17:49odklonila jsem oči a pak mi to moje paměť hodila.
- 1:17:52A to je výkon, jo. A dělám to s těmi dětmi, které
- 1:17:56na to velmi dobře reaguji. A ptám se těch rodičů, jestli by
- 1:18:00něco takovýho u sebe taky mohli a vážíte si toho, že jste dneska
- 1:18:05neřekla, prosím tě, co to děláš? A všiml jste ho někdo a vy byste
- 1:18:11si mohla tohle uznat a kolikrát za den byste mohla?
- 1:18:14A když ty lidi pochopěj, že já opravdu po nich nejdu a že vím,
- 1:18:19nebudu vyprávět, jak se mají děti vychovávat, tak v tu chvíli
- 1:18:23se nám to začne dařit. A tahle ta rodina, která dřív
- 1:18:27přišla, nemohli na sebe. Podívat holka neřekla slovo a
- 1:18:31tak dále. Bylo to úplně šílený, tak dneska
- 1:18:35přišli se smíchem, přišli, o šli vode, mě se smíchem a jsou
- 1:18:40jinde. Nejsou na konci a celý jsou v té
- 1:18:45obrovský. Tady naší nešťastný.
- 1:18:50Západní tý, která má ten rozdíl proti těm.
- 1:18:55Těm kmenům v těch různých májů. A inuitu a nevím koho tak má ten
- 1:19:01rozdíl, že má všechno. Na to je ta hedonická adaptace,
- 1:19:06takže si neumí vážit toho, co oni dělají dobře, ale ani ty, co
- 1:19:10dělají za to taky nemůžou. Mozek šetří na pozitivech, zvyká
- 1:19:15si na ně, zase máme krokodýla jo.
- 1:19:18Máš krokodý mozku je velmi mocný.
- 1:19:20Já vám moc děkuji za vaši zkušenost, nicméně směřujete k
- 1:19:23otázce, že bychom to posunuli k nějaké otázce na naše.
- 1:19:27Panelistky panelisty. Jestli by nebylo možné nějak v
- 1:19:32tom zpracování těch zákonů? Jo, dát tyhle ty jednoduché
- 1:19:37informace, které prostě v té naší kultuře zmizely za
- 1:19:42posledních 300 let. Není to dlouho, jo, a jak teda
- 1:19:46říct těm lidem? Tohle se nedá od takovýhleho
- 1:19:50třeba vývojová psychologie, jo, že co se dá očekávat, co se nedá
- 1:19:54očekávat? A toho, že třeba ten koncept
- 1:20:01toho, že oni můžou provázet děti.
- 1:20:05A je to jenom 30% a nemusejí za to mít tu největší odpovědnost,
- 1:20:09i když to babička říká, to se těm inuitům stane.
- 1:20:12To babička nikdy neřekne. Dělá to.
- 1:20:15Já bych trochu polemizovala s tím, že naši předci během jako
- 1:20:19více do minulosti mínus 300 let jako uměli regulovat emocionálně
- 1:20:24svoje děti, ale. Je ale vedly je.
- 1:20:28To rozumím, co říkat vlastně se vracíte k tomu, jak nějak do té
- 1:20:31společenské debaty? Vnést.
- 1:20:34Nějaké zásady o dětství, o výchově, o tom, co na nás.
- 1:20:38Působí a jak probíhá učení, když si vezmete, jak se učí dítě?
- 1:20:43Rodný jazyk řekne, takhle se mu hejvají ty čelisti, řekne mama a
- 1:20:48všichni šílej radostí a volej babičkám a nevím co.
- 1:20:51A takhle se dítě učí v zásadě do tří let u nás AV těch třeba
- 1:20:55kulturách se učí takhle do 6 let.
- 1:20:59A učí se ne zametat podle návodu, jak se to má dělat, ale
- 1:21:05radujou se rodiče, že dítě pomáhá, i když jim to rozkope a
- 1:21:10necpou ho tam zpátky a neříkají mu, ať to dodělá a nic takového.
- 1:21:15Jo určitě, takže otázka, kterou ještě položím, je teda, jakým
- 1:21:20způsobem vnést vlastně do té debaty připomenou nějaké
- 1:21:23psychologické zásady? To, jak rozumíme vývoji, jak
- 1:21:26rozumíme dětství? Ano.
- 1:21:28Ano a 2 věc je jak oslovovat tu levou hemisféru, protože to je
- 1:21:35zase ten 2 pól. Takhle to musí být teda
- 1:21:37jednoduché, že jo, aby to ty rodiče mohli tomu rozumět.
- 1:21:41A potom jak je naučit, že udělat takhle je důležitější než říct
- 1:21:47ty seš strašně šikovnej jo, že fůra lidí říká, vždyť my to
- 1:21:51děláme, my ho chválíme jo a tak dále, on to nerad slyší jo čili,
- 1:21:56jak se naučit jednat. S tou emoční hemisférou tak, aby
- 1:22:00ten krokodýl nám do toho ty vidle tolik neházel a to se týká
- 1:22:04jak těch dospělých v tom senátu, tak těch dětí.
- 1:22:08A tohle bych já viděla jako důležitou věc.
- 1:22:12Doporučuji 2 knihy, 1 je od shapira nové dětství a 2 je od
- 1:22:18paní nějaký Američanky úplně blbej název tajemství přirozené
- 1:22:23výchovy. Já jsem na to koukla jenom pro
- 1:22:25to co to bude za blbost a ono to je výborný.
- 1:22:27Takže. Děkujeme za doporučení díky moc,
- 1:22:32takže znova se vracíme teda k té kruciální otázce, jak teda
- 1:22:36posunout tu debatu, že jo o výchově jak jak vlastně naučit
- 1:22:39lidi vychovat svoje děti? De facto, že jo, když to řeknu,
- 1:22:42takto. Já jenom vlastně připomenu to, o
- 1:22:45čem už jsme tady mluvili, že by byla strašně důležitá nějaká
- 1:22:48informační edukační kampaň, která by obsahovala přesně to, o
- 1:22:51čem mluvíte vývojové možnosti dětí, způsoby, jak reagovat
- 1:22:55jinak a většina těch reakcí hodně vychází.
- 1:22:58Tivní psychologie, která přesně vychází z toho, že pozitivní
- 1:23:02motivace funguje mnohem lépe než trest a zastrašování a tydle
- 1:23:06věci a dneska se používá k řízení moderních týmů do používá
- 1:23:10se IV armádě všude všude jako v moderních armádách.
- 1:23:14Všude jinde tak není jediný důvod, proč bysme si to neměli
- 1:23:17začít učit ve výchově dětí, pokud pro ně chceme dobrou
- 1:23:20budoucnost. AA ty informace existují o
- 1:23:22pozitivní psychologii. Když se já jsem studovala před
- 1:23:2530 lety nás to učili. To nejsou jako nová nová fakta.
- 1:23:29Takhle a rozhodně ne do zákona. Jo, že si nedovedu představit,
- 1:23:32že bychom měli uzákoněno, jak mám vychovávat dítě podle jeho
- 1:23:35vývojové fáze? A to nemá nadále, to je napřed
- 1:23:41potřeba zkracovat. Ano, díky tak nějaké další
- 1:23:45otázky. Tak já si dovolím ještě 1 otázku
- 1:23:49a vlastně nadvezuji na slova paní doktorky sava zod tam na
- 1:23:54ten výzkum. Ono totiž může vzniknout
- 1:23:57kraťučká úvaha. Možno dojem, že vzdělaný ludia
- 1:24:02vediako vychováva děti. Nech.
- 1:24:08Janě som ještě pri otázky, je to špekulativná úvaha, ně že by som
- 1:24:13sa s ňou ztotožňovala a pretože vediače atačment vedia aké sú
- 1:24:18pravidla, komunikácia rešpektujúci komunikaci či ne
- 1:24:21musí znamenat, že to dodržuju. Ale co aby som sa opýtať na to
- 1:24:25rozložení, aké výsledky vám vychází u prave vo vzťahu k
- 1:24:31triede k sociálnému kontextu? Násilíu, respektive násilíu na
- 1:24:39dětioch, respektive využívání od fyzických trestou.
- 1:24:44Děkujeme, jestli to zkoumáte teda.
- 1:24:45Vůbec jste naprosto přesně žádné, protože na tuhle otázku
- 1:24:49se neptáme, protože jsme na to nechtěli upozorňovat z pohledu
- 1:24:54třídy z pohledu věku z pohledu příjmu, protože to ty to fyzické
- 1:24:59tresty se dotýkají všech a nechtěli jsme změnit ten narativ
- 1:25:02stylem, že týká se to jenom lidí s tímhle příjmem nebo s tímhle,
- 1:25:06takže tyhle data záměrně nesbíráme a upozorňujeme na to
- 1:25:10jako celospolečenský problém. Nejenom problém konkrétní třídy.
- 1:25:15Pokud není ještě nějaká další otázka, tak já vám všem
- 1:25:19poděkuju, že jste přišli. Děkuji také Petře vinšové,
- 1:25:23Vladimíru polákovi a Martině sebolo.
- 1:25:26Vňukové doufám, že jsem vám nezkumolilo jméno, tak děkuji a
- 1:25:29budu se zase těšit. Někdy příště na debatě respektu
- 1:25:33a knihovny Václava Havla. Hezký večer, díky, že jste
- 1:25:35přišli.