Latest / Karty na stôl s Norom Dolinským / Milan Markovič: Sociálne siete sú cintorín, z televíznych stresov človek len zostarne

Transcript

Milan Markovič: Sociálne siete sú cintorín, z televíznych stresov človek len zostarne · Karty na stôl s Norom Dolinským

• 0:00
  SPEAKER_00: Želám príjemné pravé poludne, už niekoľko desaťročí komentuje diane na Slovensku humorom.
• 0:04
  SPEAKER_00: Jeho satrická šok v 90.
• 0:06
  SPEAKER_00: rokoch sa stala doslova legendou, ktorú s nenechávali ujsť milióny divákov, hostil politikov umelovala aj osobnosti spoločenského života, ktoré formovali našu novodovú históriu.
• 0:17
  SPEAKER_00: Ako sa pozerá na dnešnú dobu a komunikáciu politikov, aj na Slovensku ešte atmosféra, v ktorej sa dá chuti zasmiť.
• 0:24
  SPEAKER_00: Opýtam sa môho dnešného hostia v diskusi Karina na živo začala sa.
• 0:27
  SPEAKER_00: Výtajte dobrý deň.
• 0:32
  SPEAKER_00: Pozornému divákovi neušlo, že môj hostom je Milan Markovič.
• 0:36
  SPEAKER_00: Vítajte dobrý deň.
• 0:38
  SPEAKER_02: Ďakujem vítajte.
• 0:39
  SPEAKER_00: Ďakujem ste prijali pozvanosti.
• 0:41
  SPEAKER_00: Humorista, scenarista, herec, pedagog, skutočne veľa ste toho zažili za vašu kariéru a stále ste aktívni, po markovi.
• 0:49
  SPEAKER_02: Tak stále sa drže po neviem, to viete, človek to nedá.
• 0:56
  SPEAKER_02: V rámci teda dôchodcovského statútu.
• 1:01
  SPEAKER_02: Človek nevydržili tam nejak doma, čo bude nakúpovať, občas, visávať, sme si vynáša, to nebaví druhého človeka.
• 1:14
  SPEAKER_02: Pokračuje v podstate možno trošku inými chodníčkami, ale stále v tom, do čoho som pred mnohými a mnohými rokmi zabrol.
• 1:24
  SPEAKER_00: A budeme samozrejme o tom hovoriť ešte predtým by som rad privítali všetkých tých, ktorí ste s nami naživo, či už na stránke Plus KSK alebo našich platformách YouTube a Facebook plus jedan deň.
• 1:33
  SPEAKER_00: Už vopreďujeme za vaše komentáre.
• 1:35
  SPEAKER_00: Opýtam sa prihod, Pan Markovič.
• 1:37
  SPEAKER_00: Vy aj sociálne siete.
• 1:38
  SPEAKER_00: Keď hovorím teraz o sociálnych sieťach je vaše.
• 1:44
  SPEAKER_02: Nie som prvý, čo to skôr nazývam na sociálne siete, ale to berete.
• 1:51
  SPEAKER_02: Takže my konzervatívci, skoro by som až povedal konzervatoristi.
• 1:58
  SPEAKER_02: Už niečo by som to nepoznal.
• 2:01
  SPEAKER_02: Štyri roky som bol na Facebooku kedy dávnejšie.
• 2:07
  SPEAKER_02: Považujem za hrdinstvo, pretože tam vydržet.
• 2:12
  SPEAKER_02: Chcel som, aby to prehovoril, aby som tam vstúpil.
• 2:18
  SPEAKER_02: Je to určitá reklama, které robotičky robíme a propagace.
• 2:25
  SPEAKER_02: Časí je to tak, ale já se mám také zvláštní člověk už nikdy opodstatněný.
• 2:34
  SPEAKER_02: Tak jsem vstupil do takový debaty, samozřejmě pod vlastní ostatní bohové, kto je.
• 2:43
  SPEAKER_00: To je to hajstý menu na sociálně světě.
• 2:46
  SPEAKER_00: Havně gotě známost.
• 2:53
  SPEAKER_02: Přijem do debata che se nem gula to serious debata.
• 3:00
  SPEAKER_02: Tak vysvetlovat někomu, čo je staro che vysvetlené, prepada divné.
• 3:18
  SPEAKER_02: Potom zistil, že poluka neprečítal žiadnu knihu.
• 3:38
  SPEAKER_02: Asi som na to ešel nesprávnet, trošku inacho me.
• 3:48
  SPEAKER_02: Know that sie existuje, viem que majú svoje opodatnie.
• 3:54
  SPEAKER_02: Ale u to nie je nic privada.
• 3:58
  SPEAKER_02: Spominám sa spominám si na Michael Chalmans have špitali, kedy si sombě ním.
• 4:05
  SPEAKER_02: Anoche co bude to pracuje dalej Milan.
• 4:16
  SPEAKER_02: To si on si opodstatňoval time, že prostě neveděl, co se baví z toho zvukau, že tento set už nie je prejemný.
• 4:27
  SPEAKER_02: Snapite tak to nevaru.
• 4:32
  SPEAKER_00: Stalo si tam.
• 4:34
  SPEAKER_02: Tak tento svet.
• 4:37
  SPEAKER_02: A zlo šťastie je potrebné si trošku vytvoriť aj svet svoje.
• 4:42
  SPEAKER_02: Nie že by som ten ostatný nevnímal, to sa celkom nedá, nie je to ani vhodné, ale zkrátka nájte svoje miestečko, kde sa možno bez bolestne pohybovať.
• 4:57
  SPEAKER_00: Je to stálé Javisko.
• 5:00
  SPEAKER_00: A tu by som veľmi rád premosil možno práve k tomu, aj keď sociálne sieť a televízia, tomu samozrejme príjde, to nevycháme.
• 5:05
  SPEAKER_00: Ale ako vávím ste stále veľmi aktivní, jak sa nímé na budúci týžden máte kabaret, z tých pravidelných kabaretov.
• 5:11
  SPEAKER_02: Vlášť devia utorok, áno.
• 5:14
  SPEAKER_02: Začínáme se zonu po prázdinách.
• 5:18
  SPEAKER_02: A já jsem zjistil, že podvedom jsem k tomuto smeroval, k tomuto kabaretu.
• 5:27
  SPEAKER_02: Už od divadla se zhruz a televizu jsem vždy mal takovou tendenciu s divákom pracovat a zkrátka stíráť ten rozdíl mezi jáviskem a hlediskem.
• 5:45
  SPEAKER_02: A to skončilo naozaj pri tométě.
• 5:50
  SPEAKER_02: Už v divadle to bylo tak, že improvizací začalo byť trošku viac než si tam mnohý predstavovali.
• 6:00
  SPEAKER_02: No ale skončil som pri tom, čo mám najradšej a mám dojem, že to uspokuje nielen mňa.
• 6:14
  SPEAKER_02: Peter Lipa.
• 6:17
  SPEAKER_00: Možno dala pozvanka pre tých, ktorí nezabudili na vaše umenia a radi by sa pozreli.
• 6:21
  SPEAKER_02: Dokon 31.
• 6:22
  SPEAKER_02: oktobra, posledný október to je sobota pride František Hrinkoček.
• 6:27
  SPEAKER_02: Další moj súkrmenovec.
• 6:30
  SPEAKER_02: To bude veľmi dobrodružité predstavené.
• 6:32
  SPEAKER_00: Práve tá interakcia s publikom, však tým ste známy, vy ste mimori známe večery Milana Markovič a vysiali de facto na život.
• 6:39
  SPEAKER_00: Ale to bolo to.
• 6:40
  SPEAKER_02: To bolo skoro vždy.
• 6:42
  SPEAKER_00: Se tam pánoval nějaké moratorium pred volbami, tak tam se nesmělo.
• 6:47
  SPEAKER_00: Ale interakcia s divákom je teda skutečně pre vás taká signifikantná.
• 6:50
  SPEAKER_00: Nako je to ťažké?
• 6:54
  SPEAKER_02: Než si na to zvyknete a nessi na to zvyknu sami diváci, tak treba všele to preklenut?
• 7:04
  SPEAKER_02: Či už to bylo i studiu například v Prahe ještě vstaralou se maforek a steblové pasáži tambošicách to byl velmi vidění publiku, nejčastější a nejlepší na Slovensku asi.
• 7:30
  SPEAKER_02: Je dost důležité, když oslovíte někoho, kto z tím je až tak velmi počíta.
• 7:38
  SPEAKER_02: Kromě otázky připravenou odpověď.
• 7:41
  SPEAKER_02: Protože ten divák si zaplatil a má právo se odpočívat.
• 7:47
  SPEAKER_02: Třeba za zdějemu, je to sice tak nepohodlná nocová, ale prostě stává se někde u někoho možno.
• 7:57
  SPEAKER_02: A keď na to lidí na určitě, tak si zvyknu, že název ten kamerát to je velký rozdíl mezi jazdem a hlediskem.
• 8:07
  SPEAKER_02: Nlepše to pochopil u mě, například Jarek Noha vyceňbal, takonku a chodil mezi stolami mezi lidmi zpíval, lidi se podávali, chodili spolu a s gytarou.
• 8:24
  SPEAKER_02: Takže to je ten žánr nebo multižáner, nebo když se spýtá těch 100 lidí na definíciu kazu, tak se dozvěte, že možná 100 definící.
• 8:38
  SPEAKER_02: Vy si tam de facto můžete dovolit vozou všeho, nebo má to nějaké hranice, že to už nejvíc.
• 8:45
  SPEAKER_02: Za kamer už jsem viděl se vydává aj nějaké masážné salon, myslím si.
• 8:51
  SPEAKER_02: Ale například varieté je taky žánr mezi kabaretem a už cirkus soidními typy.
• 9:05
  SPEAKER_02: Ale už má jsem tam i povraz obelectvo, ale ten povraz byl na zemi to je pravda.
• 9:13
  SPEAKER_02: No, závisí vždy od toho návštěvníka, co tam máte dominantého pozvaného a boli tam zaujímavé, že Daniela Hantuchová tam hrála na klavíry a tamutě byl skvýlý a musel.
• 9:35
  SPEAKER_02: Nebo často vsupu do toho divácia núcili ho k tomu, aby naozaj predvětl, a kadenciu má ten samopal vzor atději.
• 9:45
  SPEAKER_02: A musel to všechno domach.
• 9:48
  SPEAKER_02: A Česky zvyklo včlenil se do toho zkrátka něco mezi divadlami, televizia není rozlaz tam čaká žádný záznam, že by možno nějaký blokovalo.
• 10:05
  SPEAKER_02: Bolí aj napríklad prišel Václav Klaus.
• 10:09
  SPEAKER_02: A nikdy som nerádal, že taký nepodceňoval som nikdy alebo to predsať je to ekonom, je to profesor, je to prognostika.
• 10:22
  SPEAKER_02: Smyslov prehumor dokonca pre seba a iróniu.
• 10:25
  SPEAKER_02: Veľmi mimo a prekvapil a dodnes sme v kontakte.
• 10:28
  SPEAKER_00: Viete, či to bude?
• 10:29
  SPEAKER_00: Podľa mňa je moderátorov, nechcem z nejako nadbiehať, ale skutočne vy ste mali ten dar a všetko on to tých 90.
• 10:36
  SPEAKER_00: rokoch zobrieme tú televíznu šou, tu si mnohy päťajú.
• 10:39
  SPEAKER_00: Vy ste s tými hostami dokázali hovoriť tak, že ste dostali do polohy, že boli skutočne uvolnení.
• 10:44
  SPEAKER_00: Bola to príprava predtým, alebo niečo plinulo aj bez intuizácie.
• 10:49
  SPEAKER_02: Bolo treba.
• 10:51
  SPEAKER_02: Niektorí si nežili, ale na začiatku úplná väčšina.
• 10:58
  SPEAKER_02: Ale samozrejme som povedal, že áno, také tematické okruhy budú možno toto, možno toto, ale aké budú otázky, to ešte ja neviem.
• 11:10
  SPEAKER_00: Či nie je to nejako pripravené od slova do slova.
• 11:12
  SPEAKER_00: Lebo skutočne ja mám ten pocita, vtedy som bol v týmžerských rokoch, keď som sledoval a to každý pozeral vašu šovu, to skutočne bola legenda, neboli aj tie sociálne siete ešte.
• 11:22
  SPEAKER_00: To ste mali veľkú výhodu, ale myslím, že tá kvalitnášnohy si aj teraz naši divací čitatia na to pamiętaj, že to plynulo takou neskutočnou ľahkosťou.
• 11:32
  SPEAKER_00: Ja sa tak percentuálne som pýtal, koľko bolo za tým skutočne tvrdej prípravy, na vyššie to bol živý prenos tam, neboli povolen nejaké chyby.
• 11:39
  SPEAKER_02: My to excoven tam boli dvebenia.
• 11:45
  SPEAKER_02: To bylo o čtvrté a potom na život.
• 11:50
  SPEAKER_02: Čiže to prvé predstavenie, tak is to publikum inháni, samozrejme to byla vlastně kamerová zkuška, to byla zkouška.
• 11:59
  SPEAKER_02: Protože tam, si to pamatí, to byla arena v podstatě.
• 12:06
  SPEAKER_02: Tam režisé, tam byl vladáfici vynikající milan a six a to chvíli režíroval, tam nemá velmi co povedať.
• 12:17
  SPEAKER_02: Tam je dôležitý hlavní kameraman.
• 12:22
  SPEAKER_02: A ten vám povie, a ještě si musíte na to pamáť, že keď môžete tam chodit, ale on vám povie, kde môžete a kde nie.
• 12:32
  SPEAKER_02: Aby se kameraman nesníhali navzájom.
• 12:38
  SPEAKER_02: Potom you hovel, že myšle otázky si chiedeš a to a to.
• 12:45
  SPEAKER_02: Ja som tam nemal to bolsy bočik, ale som měl minuty and secondi to odkiaci.
• 13:01
  SPEAKER_02: Kody more, aby to neprekročili ten čas andarlo some, which is geniality, ale kada som maximálně raz prešiel 20 seconds.
• 13:26
  SPEAKER_02: To se dneska nepodarí nic.
• 13:32
  SPEAKER_02: It's the spot of professionality and the moderators and all of it, if you did a záznak, take a total ešte, ještě čtyřikrát.
• 13:46
  SPEAKER_02: To vás neuči profesionality, ale also a hlavne se pesniček.
• 13:56
  SPEAKER_00: No to som chcel opítä, protože vy jste tam de facto mali každý týden viaceros nových pesničiek, nové text, nové melodie.
• 14:03
  SPEAKER_00: To jsem mu poznal and two pesničky.
• 14:21
  SPEAKER_02: To bylo najtashí.
• 14:24
  SPEAKER_02: Ale čo I půjde by otvorení to na vás, to byl mladý week, že jsem nemal ešte stressi.
• 14:43
  SPEAKER_02: Acconá, začne hotla vedere oro, nikto vám to nepotvrdil, ale nevyraci.
• 15:03
  SPEAKER_02: Conchite proní slow, samozrejme stare, but to jest a lot oficial.
• 15:10
  SPEAKER_02: Concience pruhá, si voy a mysti, jak to začne slova.
• 15:21
  SPEAKER_02: I make the dojem, že mezi team zostaní oreck.
• 15:28
  SPEAKER_00: I had si hovoril na vezes when you had the text, which is a second trvá jeden rok, napríklad to neuvěřitelné.
• 15:36
  SPEAKER_02: Například vzpomínám si Milana Lasicu, že to režíval zvláštní posteroval kumě už zvučka, Petr Brainer už hrál a se viděl, kde je tam vstúpiť.
• 15:54
  SPEAKER_02: A mávisel nad schodíkami stal se mnou milá a co chystal, a tak ma posmilej.
• 16:03
  SPEAKER_02: My sevám to vůbec idea.
• 16:06
  SPEAKER_02: On byl obrovský trémista.
• 16:10
  SPEAKER_02: Samozřejmě, že to z vás spadne to.
• 16:17
  SPEAKER_02: Ale dá sa to trénovat a dá se that trama odstranit, dá sa odstranit theme, to som si tak zvyklo na to, že zkrátka nemá na neu čas ani v tej príprave.
• 16:33
  SPEAKER_02: Dokonce, keď na vysokej škole pred z kúškami a tak, absolútne nemysleď na to, nemusel, ešte sa učiti, čo ne určite.
• 16:48
  SPEAKER_00: Ale že začať myśleť na to počas to show alebo vystupenia, že ako to ide ďalej, ako ste povedali, že to človek, ale ešte zbytočne stresuje.
• 16:56
  SPEAKER_00: To sa neopláne.
• 16:58
  SPEAKER_00: Ale zase naživo vysielať, aj my ideme naživo a som veľmi rád.
• 17:02
  SPEAKER_00: To je fajne.
• 17:02
  SPEAKER_02: On to veľmi hodnoté.
• 17:04
  SPEAKER_00: Ja skutočne veľmi rád vysielam na živo, či už v televíznych časoch, pre tým rozhlasových, alebo trádich teraz aj tu, v online plus 1 deň, pretože to živé vysielanie má svoje čaro.
• 17:15
  SPEAKER_00: Ja som to mal v ten na pozerané asi všetko, a niektorým episodom sa možno aj dostalé, nemôžete prekvapení.
• 17:22
  SPEAKER_00: Ale že skutočne na živo, stalo sa niekedy, že aj to nešlo podľa vašich predstav úplne, ale že museli ste to nejakým spôsobom zahráť, aby si to dieľak nevšimlo.
• 17:33
  SPEAKER_00: Lebo ja som mal pocit, že všetko pliná.
• 17:36
  SPEAKER_02: Samozrejme, že nie všetko vám vidí na všetko z pomeně.
• 17:47
  SPEAKER_02: Teba zaimprovizovať, ale tak, že divák nevie, či to má byť alebo nie.
• 17:57
  SPEAKER_02: To veděl dobré Jan Vichy, který prostě breptoval pre riekolsa a neopravoval sa čím by jen upozornil na to, že se stala chyba.
• 18:10
  SPEAKER_02: Ale zpravil se další vystupeně.
• 18:15
  SPEAKER_02: Z toho chybí v tom pokračoval Měrich Orniček.
• 18:21
  SPEAKER_02: To boli moji učiteli.
• 18:24
  SPEAKER_02: Tak jsem veděl, že jako to třeba zúradovat.
• 18:30
  SPEAKER_02: Svách chimek, to boli lidi, kteří toto veděli a vlastně tu i káružím si já támácku dělat.
• 18:42
  SPEAKER_02: Ras se stalo jediný raz, že to bylo počas pesní, si pamatujem se volá provizorium, spadl lemon.
• 18:54
  SPEAKER_02: A nevěděl se to byli komorníci, hráli boud a museli to stopnut a museli zobrat texty z aley pesníček bylo asi 150.
• 19:05
  SPEAKER_00: Ale zase byte to divák podle mě ocení.
• 19:07
  SPEAKER_00: Protože vidí, že je to živé vysiláné a že je to umelec, který dává nějakou tvorbu.
• 19:12
  SPEAKER_00: Ta chyba nemusí být šádě.
• 19:23
  SPEAKER_02: Ten záznam jsem robil jsem také rozhovory na děla.
• 19:31
  SPEAKER_02: Nikdy jsem si nebuli, co z toho tam stane, co nije.
• 20:11
  SPEAKER_02: Tak to neustrážite.
• 20:15
  SPEAKER_00: Je to strihané určite.
• 20:17
  SPEAKER_00: Môžem sa prijavíť, pánovičky teraz viděli bolo pred neklovi dňami desiátimi.
• 20:25
  SPEAKER_00: Bolo tam niečo vystrihné, čo vám potom zamrzelo, že ste tam nepovedali.
• 20:29
  SPEAKER_00: Môžete to teraz povedať.
• 20:32
  SPEAKER_02: Bolo tam niečo, čo bolo škodu, že to vystrihli.
• 20:40
  SPEAKER_02: Ináče strihy boli veľmi profesionálne.
• 20:43
  SPEAKER_02: Tam nezbadáte nejaký zlý nácilní, alebo oni to vedia.
• 20:48
  SPEAKER_02: Ale bolo tam niečo, kde som tak naznačil také trošku politiku a on to tam nechce nič zho.
• 20:58
  SPEAKER_00: A my jsme se dohodli, že tej polity dáme do tohoto rozhovoru najmenej, ale nevyhnete sa tomu, pán Markovič, lebo preferíte politickou statu.
• 21:05
  SPEAKER_00: Šadě je okolo náš.
• 21:09
  SPEAKER_00: Markoviča.
• 21:11
  SPEAKER_00: Oni sú některé děli ještě volně dostupné na YouTube, to znamená, že každý si to může pozriť, já se k tomu velmi rád vrátím a někam kolik nášho rozhovor.
• 21:19
  SPEAKER_02: Ale si reklamu jak dovolit je na moje.
• 21:23
  SPEAKER_02: Markovice.
• 21:24
  SPEAKER_02: Tam je většinou archivů, tam jsou večky, všechny, ale mnoho mnoho z těch televizních aznásových představení.
• 21:38
  SPEAKER_02: které indě jsou už ani nedostupné.
• 21:41
  SPEAKER_02: Ale to všechno tam najděle, okrem toho, že se chystá, čů nového.
• 21:48
  SPEAKER_02: A když tak ostatné, to je obrovský denarchý.
• 21:52
  SPEAKER_00: Vyběrím si rok 1994.
• 21:55
  SPEAKER_00: Asi jste to možná nečakali, že právě ten.
• 21:57
  SPEAKER_00: Ale od těch sú dostupné i teda, keď.
• 22:00
  SPEAKER_00: Opec a nechcem to toho politiku, ale posledný krát stal premion vladimír Mečiar.
• 22:05
  SPEAKER_00: Tak ste sa lúčili vtedy s tými divákmi, že už asi nedostanete priestor.
• 22:09
  SPEAKER_00: Ono de facto bolo i začalo koncept.
• 22:10
  SPEAKER_02: No to jasné.
• 22:11
  SPEAKER_02: To bolo to riaditeľvo toho darma, toho štáruka pamięta dárovízia.
• 22:18
  SPEAKER_02: Pamí tam si zlodového.
• 22:20
  SPEAKER_02: Tak áno, 1995 až 1998, už bolnaší ploše.
• 22:28
  SPEAKER_02: To bylo oddeněné.
• 22:29
  SPEAKER_00: To bylo to, že jsme vysielali v Prahe.
• 22:32
  SPEAKER_00: A tu sa právě chceme opýtat, nakoľko to bolo ťažké v tých časoch vysielať de facto kabaret, ktorý nebol teda spriazný s terášou dobou.
• 22:41
  SPEAKER_00: Neboli sociálne sieť, vy jste mali k tomu aj nějaký.
• 22:44
  SPEAKER_00: Okrem toho, že jste byli odjediné aí nějaké ataky či už vám, alebo vašim blízkým osobám, nebo niektoré věci tvrddo, ale inteligentně tam zazněli v tom kabarete.
• 22:53
  SPEAKER_02: My siže.
• 22:55
  SPEAKER_00: Áno, ještě byli v Slovenské to.
• 22:59
  SPEAKER_02: Lenové také momenty naši studiu také vstupné velké skláněné dveře.
• 23:08
  SPEAKER_02: Ty boli potom prelepané prelepené, protože kto si tam nějaký diemantům čosome a tak, to nevěděl.
• 23:19
  SPEAKER_02: A ještě jedna věc, a to těžka je samozřejmě přivěné prenos mělice, jako režisér v prenosovém vozidle zatajil, že mal telefonát, že je tam bomba.
• 23:31
  SPEAKER_02: A on to zatajil.
• 23:33
  SPEAKER_02: Risk to, nebo vytušilo.
• 23:36
  SPEAKER_02: No kdyby to bylo akceptoval, tak nešlo na záznam, ale muselo zrušit to představě to.
• 23:46
  SPEAKER_02: Do televizie musel na radný program.
• 23:50
  SPEAKER_00: Ale negativné zkusenosti obohatují člověka.
• 23:54
  SPEAKER_02: To je zkusenost.
• 23:55
  SPEAKER_00: To je zkusenost určitě.
• 23:56
  SPEAKER_00: Možná preto je hovorím taký známý jako legendou politické satyri.
• 24:01
  SPEAKER_00: Když ste scromný člověk, tak to nepriznáte, ale mnohí vás tak to vnímají určitě.
• 24:11
  SPEAKER_02: Ona satíra v podstatě nemůže být nepolitická.
• 24:26
  SPEAKER_02: Dneska one pomaluje vojenského nábreží a spravit to sandu, and it's a politics.
• 24:49
  SPEAKER_00: A když porovnáte to publikum, jaký sa srednávate dnes a generation se možná zmenilo a to bylo v 90.
• 24:55
  SPEAKER_00: rokoch.
• 24:55
  SPEAKER_00: Je tam nějaký rozdíl v rámci interakce divákov na prilike.
• 25:01
  SPEAKER_00: Do těch vašich show.
• 25:03
  SPEAKER_02: No, momentálně v kamatě je samozřejmě trošku jiné.
• 25:07
  SPEAKER_02: A už i v tom, že naučili se na to chodit, nehovím stále ty jistý, ale mnohé takové se už je poznám.
• 25:17
  SPEAKER_02: Jednak ta reklama, ta propagace tě představení není na to vše objímáce širokáby se o tom dozvedě miliony lidí a ta kapacita je tam 100 lidí.
• 25:31
  SPEAKER_02: Takže je to publikum už trošku jiné, samozřejmě.
• 25:39
  SPEAKER_02: A dokonce říká se to i česka.
• 25:44
  SPEAKER_02: Je to neporovnatelné.
• 25:47
  SPEAKER_02: A i to, že lidé jako pocitují tu politiku a to dělanie a to polarizovanie.
• 26:02
  SPEAKER_02: Počil jsem minule u vás, a chvilára je naozaj neskutečné jako sa vytvorili minimálně dva poly alebo dva skupiny lidí, které si pomáji vyvraž, protože toto je správná, kde to vzniklo a prečo to vzniklo, tak možno aj pretože, že sme až príliš naviazaní na to politicko spoločenské dianie, že sme viac informovaní, kedy si sa nedalo zistit, co sa deje vo Federálnom zhromaždení alebo v slovenské národnej rade.
• 26:52
  SPEAKER_02: Dneska to máte všetko.
• 26:53
  SPEAKER_02: On a všetko.
• 26:56
  SPEAKER_02: Vidíte, ako sa tam žerú, ako si tam nadávajú tá kultúros, nedajou cultivovanosť, nulová.
• 27:07
  SPEAKER_02: Takže to.
• 27:13
  SPEAKER_02: Teraz sa obrácajte na volič a rozhodol.
• 27:18
  SPEAKER_00: Môžeme o tom zápolemizovať.
• 27:20
  SPEAKER_00: Prečo kde sa to stalo a kde sa to udialo, že prečo je to tak?
• 27:24
  SPEAKER_00: Ako životné skúsenosti dloročné aj s publickom, aj s vašou tvorbou.
• 27:28
  SPEAKER_00: Eduardo se to rozhovore používil dokonca pojem studená občianská vojna.
• 27:32
  SPEAKER_00: Keby nám dalej zbranie, tak sa pobijeme.
• 27:34
  SPEAKER_00: Tak to nejako to dokonca povedali, já som zdał.
• 27:37
  SPEAKER_02: That's near tak ďaleko odby.
• 27:50
  SPEAKER_02: Tío dodávajú stále na vezi branie co, nazývajú mierotvorci a keď poviete niekto o mieri, tak ste.
• 28:03
  SPEAKER_02: Orientujete sa v tom.
• 28:06
  SPEAKER_00: To šivotné paradoxy, oximory.
• 28:11
  SPEAKER_00: Vy ste to tak trošku má Markovič naznačili, t tom môže za tú dobu.
• 28:15
  SPEAKER_00: Skúsme sa porozprávať možno o politikoch a o ich vyjadrovaní.
• 28:18
  SPEAKER_00: Ja si pamiętam však moderné politické diskusie už vyššie 10 rokov aj viac.
• 28:23
  SPEAKER_00: Pamietám sa, že volaký a rozprávali sme sa o tom tesne pred touto našou spoločnou diskusiou, že volaký to boli skôr také vecné diskusie.
• 28:30
  SPEAKER_00: Vice tíci sa v úvodzok poškriepili, pohádali, ale vecne a dokázali si podať ruku po relácii.
• 28:37
  SPEAKER_00: To bolo také okridlené, že tam sa hádajú a potom sú kamaráti mimo tých diskusných vysielaní.
• 28:42
  SPEAKER_00: Ono neboli kamaráti, ale dokázali si ruku podať skutočne.
• 28:45
  SPEAKER_00: Ale dnes mám pocit, a vidno aj v parlamente medzi politikami to animosita absolutne, že sa nepozdravia.
• 28:52
  SPEAKER_00: Absolutne žiadna ústava, čiže nevedia si podať ruky, nevedia vypočuť iný názor, že kde sa stáviti.
• 29:00
  SPEAKER_02: Niet to tak is.
• 29:02
  SPEAKER_02: Keď sa zjaví formulácia, že to politicky stáva thin, which nevie nič iné.
• 29:15
  SPEAKER_02: Koliko stalo, že politics námby tam style andesku tam neviedrali, že Latska Budika.
• 29:28
  SPEAKER_02: I was ministry of Kultur 30.
• 29:39
  SPEAKER_02: To bylo chistý človek, který si nedal prehonáč.
• 29:50
  SPEAKER_02: Tak for some neželí do tej party.
• 29:55
  SPEAKER_02: A jak mě napisał, že za to.
• 29:57
  SPEAKER_02: Napísal dva mil.
• 30:09
  SPEAKER_00: No ale nepřeskočil byste na tu duhku.
• 30:13
  SPEAKER_00: Ale neauvažoval jste ani vůbec, že byste.
• 30:16
  SPEAKER_02: Ne.
• 30:17
  SPEAKER_02: Dokonce ani jsem se nikdy nějakyroval.
• 30:22
  SPEAKER_02: Dokonce ani v těch relácích raději nemenoval.
• 30:28
  SPEAKER_02: Nikdo nenajdě, když jsem v večeri Milana Markoviče toho samozřejmého ocavnosti pomenoval.
• 30:36
  SPEAKER_00: To bylo taky skrytý odkaz, aby byl to inteligentní humor.
• 30:41
  SPEAKER_00: A každý viděl, o co hodí.
• 30:43
  SPEAKER_02: Ale asi jsem ten vždy šíril já jsem za humor.
• 30:47
  SPEAKER_02: On nemal rád satyru, ale samozřejmě nemá pravdu, že se tomu neměnoval.
• 30:53
  SPEAKER_02: To velmi jemně velmi skřý, ale vždy naznačil volumně v rozhlase po dlhom čase jsem zavolal pod pyramidu v této bylo.
• 31:10
  SPEAKER_02: Tak na ty svoje zákazy a reagoval.
• 31:19
  SPEAKER_02: Hovoril o nějaký straně jsme hauli on hově.
• 31:22
  SPEAKER_02: Ducháové buchtičky te by mali zakázat a nie další otázku.
• 31:28
  SPEAKER_00: To je detalgý horizon.
• 31:31
  SPEAKER_02: Takže umělá satrada umělá asi to satíra bola evidentá potřeba, že už aj v solar si vezmie tam neboli žádna satira, keď si tam pod Michalskou bránu.
• 31:47
  SPEAKER_00: Ano, tam som bol párkrát, napríklad vašom predstavení.
• 31:50
  SPEAKER_00: Zičio palac.
• 31:53
  SPEAKER_00: A si o tom tiež hovoríme.
• 31:54
  SPEAKER_00: Ja sa chcem ešte opýtať, keď sa pozeráte na dnešné formy humoru.
• 31:59
  SPEAKER_00: Zoberíme taký jeden príklad.
• 32:01
  SPEAKER_00: Si robia tí stand up comicky často žáci z toho z absurditého bežného života.
• 32:06
  SPEAKER_00: Dá sa to možno trošku nazvať satilovne, ako to vnímáte.
• 32:10
  SPEAKER_00: Je dnes humor iný ako bol v tých 90.
• 32:13
  SPEAKER_00: rokoch, keď ste boli televíze veľmi aktívní.
• 32:15
  SPEAKER_00: Hovím humorovíte do dnes, ale je to niečo iné, ako bolo.
• 32:19
  SPEAKER_02: Vyjadrovať sa tým spôsobom, že kedy to bolo iné.
• 32:27
  SPEAKER_02: To mi pripomína už pomalý, čo jsme mali v škole žiaci povinné by se to s priámým účastníkom SMP aby nám rozprával a oni hnali tak Němců z lesa.
• 32:41
  SPEAKER_02: Takže nebudeme měl rozpravitáv o tom, že to, co jsem já robil, to bylo nejlepší.
• 32:48
  SPEAKER_02: Ale tak porovnávám.
• 32:51
  SPEAKER_02: Vždycky se dost lidí smělo, co je cíl každého zabávač alebo učinkujícího tvrzu.
• 33:03
  SPEAKER_02: Ale dnes se velmi často pozoruje, že často směre učinku jako.
• 33:12
  SPEAKER_02: No te naznačují, že měl by nastat směch a reakce.
• 33:19
  SPEAKER_02: The humor is trošku násilný.
• 33:21
  SPEAKER_02: Ach to prescím z Milanou Lasican, we mirk horničku, because ležel v nemocnici v Liberci with Doctor Mara.
• 33:46
  SPEAKER_02: Já jsem se snažil stáli to, nepoznal byste toho Mirka.
• 33:58
  SPEAKER_02: Humor to potřebuje.
• 34:00
  SPEAKER_02: A on už vtedy, to je už dost rokov, co by povedá tedy zory Milané, má tam taky malý televizor, kdy strane nějaký pozival.
• 34:08
  SPEAKER_02: To už není humor, to jsou jenom legrácky.
• 34:12
  SPEAKER_02: Takže toto je definice toho rozdělu humor a legrácky srandíčky povedali by jsme.
• 34:22
  SPEAKER_02: Humor je zložitá věc a vyžaduje si spolu tvorců.
• 34:28
  SPEAKER_02: Výrho, jako když kopete míč oproti jdi, ona se musí vrátit, jinak si nezakupete.
• 34:35
  SPEAKER_02: Mě rechordnější hovorý.
• 34:38
  SPEAKER_02: To je jako, když máš zabalený bonbon a vložíš ho tomu člověku do kapsy usa.
• 34:46
  SPEAKER_02: On musí vědět, co s ním.
• 34:49
  SPEAKER_02: On musí vědět prostě ta interakce z humoru.
• 34:54
  SPEAKER_02: Když povět je humor, on musí rozumět, že on musí dotvorit.
• 35:00
  SPEAKER_02: On musí vědět, že co to má, a musí vědět, že ho třeba rozbalí.
• 35:07
  SPEAKER_02: My dnes už dáváme velmi často, velmi často ten bonbon tomu člověku priamo do pusy už rozžovaný.
• 35:18
  SPEAKER_02: Toto je ten rozdíl a to je to, ako by se ten humor nemá robiť vulgárně pomenovaný.
• 35:27
  SPEAKER_02: Já chápem, že keď my jsme začínali, ale já jsem televizí bylo STV 1 a STV 2.
• 35:39
  SPEAKER_02: Mali jsme sledovanost 62%, nemám rád ten pojem.
• 35:45
  SPEAKER_02: Takže to nedodráželo spokojenosti.
• 35:51
  SPEAKER_02: Dneska máte toliko televizí, že ich scenaristicky tvorbou autorský interpretačně nena krmí všetky.
• 36:04
  SPEAKER_02: American tourybe pobrali, i tam máte množstvo toho, ale dá se nást.
• 36:11
  SPEAKER_02: Dá se násty.
• 36:13
  SPEAKER_02: Takže mnohým lidom sa však hľadat nechce.
• 36:19
  SPEAKER_02: A preto podliehajú někdy taky forme zábavy, která sa tou zábavou alebo tým humorom len nazýva.
• 36:31
  SPEAKER_00: Až má taký strach sa vlastně Markovič teraz opítať na základe toho, čo hovoríte.
• 36:36
  SPEAKER_00: Dáže sa milanarkovič na niečo nasť.
• 36:48
  SPEAKER_00: Čo ma tak povaví ako človek, ktorý robí umor, alebo robí umor celý život.
• 36:59
  SPEAKER_02: Čo sledujete alebo na čo na čo si spomenujete?
• 37:04
  SPEAKER_02: Prečo dnes v televízii či už u nás alebo v Česku vidíte naozaj z toho hornížka, toho vercha.
• 37:20
  SPEAKER_02: Starocomicy nesmírně vzdělaný člověk.
• 37:24
  SPEAKER_02: Let's go coloci.
• 37:26
  SPEAKER_02: Let me nikomu neublížil.
• 37:28
  SPEAKER_02: Ale by se nedeformoval ten pojem zábavy nežaducí smerom.
• 37:38
  SPEAKER_02: Mal som dvou psov, teda mi jedan wynuláš maltezáči.
• 37:46
  SPEAKER_02: Od toho jsem sa doť veděl na učitý pověm.
• 37:55
  SPEAKER_02: A dvě věci som se naučil naučiť od psíka.
• 38:00
  SPEAKER_02: Jednak že svede jedna velká čítanka a po druhé, že na všetko je stále dosť času.
• 38:09
  SPEAKER_02: To má zkrátka nie vždy sa len na ľudí obráci, keďže chcem, aby bolo porozumené.
• 38:21
  SPEAKER_00: Myslím, že mnoho z nás má také pocit, že keď hovorím o obsach, tak priateľ je často úprimnejši ako človek.
• 38:30
  SPEAKER_00: Je to naozaj tak.
• 38:31
  SPEAKER_00: Pretože on dáva najavo svoje úprimné emócie a človek je často závisek.
• 38:35
  SPEAKER_02: Takisto.
• 38:36
  SPEAKER_02: Tak nechcem ti povedať, že by sa už dneska nedalo na niečo zmiňa.
• 38:42
  SPEAKER_02: Má viacerých ľudí a priateľov nie sú ich armády, teda ale z ktorými vieme aj požartovať.
• 38:55
  SPEAKER_00: Ja som premišľal pre toto našu spoločnou reláciu pred našim strednutím, že volia kedy Milan Markovič, alebo Milan Vasica Július Satinsky potom tláčí štefanov, teda Štefanskú Miroslav a podobne.
• 39:10
  SPEAKER_00: Jaro Filip áno, kýka s nami, takých 190ky to myslí boli.
• 39:14
  SPEAKER_00: Že také osobnosti humoru a ja som premišľal pred našou diskusiou, že či ja si teraz spomeniem, že to v dnešnej dobe je taká osobnosť humoru.
• 39:21
  SPEAKER_00: A viete, že na to som nepišiel, ale ostrovem sa možno, že len som sa nedostatočne hlboko zadumal.
• 39:27
  SPEAKER_00: Skúste sa vy tak to zahledby.
• 39:29
  SPEAKER_02: Vyč by ste si, že naozaj v tej 90.
• 39:32
  SPEAKER_02: roky keď mi hovorili, ty si konečně toho mufy ho poslal k vodu a ty si sa ozvý.
• 39:49
  SPEAKER_00: Of Andrač a Jelená Vacalová a jejich rozhlasové ještě legendárně.
• 39:54
  SPEAKER_02: Takže jsme variáce pod pyramidou a vy jste hlasovali.
• 39:58
  SPEAKER_02: A to byly tzv.
• 40:00
  SPEAKER_02: zábavníky, nepoludnější.
• 40:06
  SPEAKER_02: My pišně hovořili, jak jsme dobrý a jako jsme nahradili tu panorámu, co byla před námi s Petrom Hrčarom and Barbarom a že toto je moderný náš humor.
• 40:32
  SPEAKER_02: Trošku mi sclap, že jsem dostal list, neboli mail, to byla výhoda.
• 40:42
  SPEAKER_02: Pán Markovič, strašně počuť vaše relácie, variácie to byly.
• 40:52
  SPEAKER_02: Ale viem, že cončíte, thouverad resense dopolyky.
• 41:01
  SPEAKER_02: Pod pyramidou mali jsme tam a binusto, školský idealní, priamo prenos.
• 41:28
  SPEAKER_02: Any jsem se pořád, nebyl rozumě.
• 41:35
  SPEAKER_02: Samozřejmě jsem se urazil.
• 41:37
  SPEAKER_02: Vybilali jsme si ten pás phonoty, pusil jsem si to redaktivity on our stuff, samozřejmě pravdu.
• 41:47
  SPEAKER_02: To je ta škola života, kterou musíte acceptovat.
• 41:50
  SPEAKER_02: To jsou všetko zkušenosti.
• 42:07
  SPEAKER_02: Ale spolupráce s divákem je zaujímavý.
• 42:24
  SPEAKER_02: Miláš Kopeckého skvělý člověk.
• 42:29
  SPEAKER_02: O brinzových haluškách je někdo povedať, vyzval som děčinu ahu a sudno na visko.
• 42:42
  SPEAKER_02: To bylo problém.
• 42:45
  SPEAKER_02: On a možno má je trošku hrknut, ale jej se nedalo zbavit.
• 42:54
  SPEAKER_02: To zaujímavé, vždy vás publicum nepodrží.
• 42:57
  SPEAKER_02: Nebo aksi stane, že domů většinou sala nedělá kršma, přišel nějaký ochmelka a začal tam vykrikovat, tak jeho spacifikují lidi a pošlu ho děje.
• 43:12
  SPEAKER_02: Ale a bit je to, že to machra, já s publican začím.
• 43:19
  SPEAKER_02: A tak, tak se ukáže.
• 43:23
  SPEAKER_02: Si navalil, tak máský hozí.
• 43:27
  SPEAKER_02: To se nevělý z dětí.
• 43:29
  SPEAKER_02: Já už jsem tak nepatrně ublížoval a všeový tam.
• 43:35
  SPEAKER_02: Nie to jednoduché, a trzeba se, na všechno.
• 43:40
  SPEAKER_02: A spozoruje si u mě nějaký talent, tak je to převšetký možná nadaně, možná schopnost učit se od modlejších.
• 43:49
  SPEAKER_02: A toto som myslím si, že to má drží dodnes.
• 43:54
  SPEAKER_00: Vy jste těch Anonymov možno z 90.
• 43:56
  SPEAKER_00: rochů dostávali aj poměrně dost.
• 43:58
  SPEAKER_00: Já si pámtám, že ještě a jač.
• 44:00
  SPEAKER_00: 15.
• 44:01
  SPEAKER_00: roky dne sa každý vyventiluje na sociálně světi anonymně, pokud napíše všetko možné, čité a nie jeste.
• 44:07
  SPEAKER_00: Ale měško takých listov došlo, lebo keď politiku moderujete, tak to je tiež velmi nevdačná úloha, rastte za mačka, ste za zuringu, rastě za radičov, razte za ficá, já nevím, tak to funguje.
• 44:18
  SPEAKER_00: Ale tedy ty babky demokratky.
• 44:22
  SPEAKER_00: To je asi také jedno velmi známé vaše číslo.
• 44:25
  SPEAKER_00: A tato pěstně asi dostali vela do takovéto pesničky.
• 44:29
  SPEAKER_02: To už nevím, věce, proč, protože já jsem má spole u mého spolupracovníka jedna v Čechách a jednak agentura a potom i moje cenera doma.
• 44:44
  SPEAKER_02: Takže ku mě se nedostal.
• 44:45
  SPEAKER_02: Ale mi přinesla lidsk, který nebyli se hovado.
• 44:54
  SPEAKER_02: A ona hovorí, no věš, oci tak rozmýšlej, je to o slovení nebo je to podpis?
• 45:02
  SPEAKER_02: Takže asi boli určitě boli nějaké.
• 45:07
  SPEAKER_02: Ale zase těch bylo naozaj na rozdíl od dnešních e-mailů mých dozaj odložených.
• 45:17
  SPEAKER_02: Ale každý, kdo aspoň náznakovou vyžadoval odpoví, každému odpovíd.
• 45:24
  SPEAKER_02: To bola robota a napoštu a chodí s tým a tak.
• 45:29
  SPEAKER_02: Ale to boli ľudia.
• 45:32
  SPEAKER_02: Oni užijú.
• 45:35
  SPEAKER_02: Ty ľudia poztráceli, pomreli.
• 45:39
  SPEAKER_02: A sa tak sem tam pýtam, čo ja tu ešte robím.
• 45:42
  SPEAKER_00: Zostaníte ešte.
• 45:44
  SPEAKER_00: Zostanete nikto vás nevýha z tohoto sveta.
• 45:47
  SPEAKER_00: Keď sme zavili rozhovoru, čas veľmi rýchlo plínila, keď tak alebo by ste boli, stále ste aj umelecký aktivní, že pred rokom 89.
• 45:54
  SPEAKER_00: Potom v tých 90.
• 45:55
  SPEAKER_00: rokoch stále sa venujete Kabaretom a sledujete aj to súčasné spoločenské dianie okolo, z ktorého obdobie bolo pre vás tak tvoršie najbohšie, keď som skutočne to hrovou najlepšie robilo, najlepšie písalo texty.
• 46:08
  SPEAKER_02: No to bolo asi 90.
• 46:13
  SPEAKER_02: roky.
• 46:13
  SPEAKER_02: Asi je z 90.
• 46:15
  SPEAKER_02: A spolupráce s ľuďmi jako byl Peter Briner, jako byl Arofilip auda, který stále má už 90.
• 46:28
  SPEAKER_02: autor Babě Demokratie.
• 46:33
  SPEAKER_02: A vůbec ľudí, s kterýme jsem zastretol, a učil jsem od nich.
• 46:42
  SPEAKER_02: A už dneska se častější.
• 46:48
  SPEAKER_02: Si vzpomínám na jméno Jara Koute.
• 46:52
  SPEAKER_02: To byl starok dlhé roky v americkém exile.
• 46:59
  SPEAKER_02: Po mě se tam se vrátil.
• 47:02
  SPEAKER_02: Machar oženil se novinárkou Marcelou o 60.
• 47:07
  SPEAKER_02: rokov to potom nebyl.
• 47:12
  SPEAKER_02: A prišel za mnou, tak jsme měli představený nevýzuvají se, to bylo taky zájazdové improvizačně.
• 47:22
  SPEAKER_02: Teatrálně si klapuolete a blahoželí, tak vy jste základy tu položili, nebý vás nebylo by dneska ani nás všedka čestvání trošku starším, a oni vedu nezabudně a na kterou si dnes času vzpomínám, víte, pánši Markoviši.
• 47:50
  SPEAKER_02: Stáží je kouzel nejenom tím, že už znáte odpovědi na všechny otázky.
• 47:57
  SPEAKER_02: Jenže už se vás nikdy to nic nepá.
• 48:00
  SPEAKER_02: To byla naozaj veľmi pekná bka nášho rozhovor.
• 48:05
  SPEAKER_00: Ale zákončím to a prípomnění možno tým, ktorí prišli neskôr k nášmu vysílaniu k našej relácii, že ste aktív v najbližší útorok ste spomínali.
• 48:17
  SPEAKER_02: Nech sa páčím.
• 48:18
  SPEAKER_02: Vrači kurbo, áno.
• 48:21
  SPEAKER_00: Milan Markovič, ďakiem, že ste prišli do podnotky.
• 48:23
  SPEAKER_00: Vážím si, že ste prijali moje pozvanie.
• 48:25
  SPEAKER_00: Ani som neveril, nedúfal, ale som rád, že ste prišli.
• 48:29
  SPEAKER_02: To má ja rád.
• 48:31
  SPEAKER_02: Zase nie ste len tak hociť to.
• 48:34
  SPEAKER_00: Tak si vyvenili complimenty.
• 48:36
  SPEAKER_00: Dobre ďakujem pekne ešte raz za všetko dobre vlázdíme.
• 48:39
  SPEAKER_00: Všetko vám dobre.