Latest / Týdeník Respekt / Nerovnost prochází žaludkem. Ženy sice posíláme do kuchyně, ale samy moc jíst nemají
Transcript
- 0:11Ahoj tohle jsou ženy XYZ mezigenerační feministický
- 0:14podcast respektu. Já jsem Klára zanga a se mnou je
- 0:17tady Markéta plíhalová a dnes také hostka eva ferrarová dobrý
- 0:22den. Dobrý.
- 0:23Den ahoj markéto. Ahoj, dobrý den.
- 0:25Eva ferrarové je antropoložka stravování.
- 0:29Dá se to tak říct z filozofické fakulty univerzity Karlovy a
- 0:33také feministka, která v minulosti prosazovala gender
- 0:37mainstreaming ve státní správě ve veřejné správě.
- 0:40A jak napovídá teda to, čím se eva ferrarová zabývá?
- 0:43Tak dnes se budeme bavit o genderovém aspektu jídla a
- 0:47stravování. Na, což se moc těším, protože je
- 0:50to strašně zajímavé téma. A ještě předtím je tedy tradičně
- 0:54Elena storytime, který se dneska připravila Markéta.
- 0:57Ano já dneska dneska to bude spíš takový zpravodajštější
- 1:01storytime. Vezmeme ho krátce, aby jsme ho
- 1:03pak měli dost času na rozhovor. Asi možná jste to zaznamenali,
- 1:09ale Japonsko má historicky 1 premiérku.
- 1:13Jmenuje se sana je ta kaichi a je z libe z liberálně
- 1:17demokratické strany a je může se asi zdát, nebo určitě to tak i
- 1:24je do velký míry, že je to jako. Velký feministický posun,
- 1:29protože skutečně je to poprvé v historii, co Japonsko má
- 1:32premiérku, ale zároveň ta péče je jako plná takových rozporů,
- 1:38dá se říct. Protože ona patří k velmi
- 1:41hlasitým konzervativním hlasům v té své straně a celkově v
- 1:45japonské politice. Podporuje tradiční rodinné
- 1:49hodnoty ve společnosti. Kdy tedy ženy se víceméně
- 1:54starají o domácnost, o děti a. Ona je premiérka.
- 1:57Ona je ano, právě k tomu. K tomu jsem se právě chtěla
- 2:00dostat, že ona je taková jako plná rozporů, že vlastně ona je
- 2:03třeba i proti tomu, aby se z dané páry měli rozdílné
- 2:06příjmení. A ale zároveň asi se právě dá na
- 2:12to dívat tak, že že je to žena, která veřejně jako se nehlásí k
- 2:17feminismu, ale nebo často jde i vlastně proti němu.
- 2:21Ale zároveň ho žije, dá se říct, ale musím říct sama.
- 2:26Ona třeba je vdaná nadvakrát, vzala si dvakrát toho stejného
- 2:31muže a ten muž si vzal její příjmení, což v Japonsku vůbec
- 2:34není běžné. Ne u nás taky ne, takže to je
- 2:38taková jako zajímavost. Ale jí se nelíbí, když mají
- 2:41páry. Rozdílný, no tak oni ho rozdílné
- 2:43nemají, že? No ale, ale muselo to být trošku
- 2:48pojato, teda ne netradičně. AA zároveň jako mě mě zaujalo,
- 2:54že ona je bubenice fanynka metalu je fanynka třeba kapely
- 2:59iron maiden a zároveň je ale velká fanynka.
- 3:02Iron lady železné železné lady margret Thatcherové, takže to je
- 3:07její velký politický vzor, takže myslím si, že je to opravdu jako
- 3:11zajímavá barvitá postava určitě nespadá do nějaké jako snadno
- 3:17definovatelné škatulky a jsem na to zvědavá jak, jak to v
- 3:21Japonsku bude vypadat. Já právě jestli si dobře
- 3:24vybavuju všechny ty gender gab reporty, tak to Japonsko právě
- 3:29bývá docela na chvostu toho žebříčku, že myslím, že se o něm
- 3:31často mluví jako o nejvíce vlastně sexistické z těch
- 3:36vyspělých zemí, tak si říkám, jestli to není i důvod, proč tam
- 3:42uspěla právě taková žena s takovými konzervativními názory,
- 3:45že možná jako liberální žena by. Takhle tradičně nastavené
- 3:49společnosti ani neuspěla. Ano no, ale asi asi fakt záleží,
- 3:53jak se na to člověk kouká. Jak moc konzervativní ta ty
- 3:56názory jsou určitě některé opravdu jako velmi, ale zároveň
- 3:59ona byla někdy v 80 letech v Americe.
- 4:02Na stáži u demokratické političky, která byla jako
- 4:05opravdu velkou feministkou. Takže jako fakt je tam těch
- 4:09rozporů docela docela hodně. Je to jako zajímavá postava.
- 4:13Ona i sama mluvila několikrát o tom, jak to ženy v japonské
- 4:16politice nemají jednoduché, jak se tam prostě domlouvají dohody
- 4:21v sauně a panenských klubech, kam ona se samozřejmě nedostane,
- 4:26takže takže jako. Je to fakt taková barvitá
- 4:30postava no. Naše dnešní téma, jak muži a
- 4:36ženy prožívají odlišně jídlo a stravování.
- 4:40Já se nebudu ptát, jestli to tak je, protože jsem si skoro jistá,
- 4:44že to tak je, že tam nějaké rozdíly jsou ale vy hovoříte
- 4:49vlastně často o tom, že to, jak se stravujeme, tak utváří naší
- 4:52identitu nějakým způsobem. Tak jak my si vlastně do jídla?
- 4:57Pro projektujeme identitu genderovou nebo jak si jí pro
- 5:00vlastně? Utvrzujeme se v ní skrze jídlo.
- 5:04Tak to je celkem komplexní otázka, nicméně je fakt, že
- 5:10kultura a tudíž i jídlo, je součástí naší identity sociální,
- 5:17etnické, ale taky genderové nebo věkové.
- 5:20Třeba a ten ten gender se nám do jídla pochopitelně promítá
- 5:26především na základě stereotypů, které existují.
- 5:31Na o tom, co má jíst žena a jak má jíst a co má jíst muž a jak
- 5:38má jíst a jak má. Potom následně pochopitelně i
- 5:41vypadat žena i muž v důsledku toho.
- 5:45Co jí a tyhlety stereotypy v podstatě jsou součástí naší naší
- 5:51identity, protože stereotypy jsou staré.
- 5:56Velmi všechno se změnilo. Po tisíciletí, ale ty stereotypy
- 6:03bohužel zůstávají, tudíž je to o tom, že ta žena má nedávat
- 6:10najevo moc velkou radost, když před ní přistane plný talíř.
- 6:14Že má se tvářit skromně má jíst lehké v uvozovkách věci nemá být
- 6:20moc alkoholu. Má se soustředit především na
- 6:25nějaké saláty. Ryby sladkosti, eventuálně lehké
- 6:32a muž má jisto maso, že jo má jíst hodně, protože potřebuje tu
- 6:38sílu, což dnešní společnosti, kde vlastně už muž nechodí na
- 6:43lov mamutů a že na nesbírá drobné hlodavce a bukvice, tak
- 6:52je paradox. Ale.
- 6:56Četla jsem třeba o výzkumu na 1. Americké univerzitě, ne příliš
- 7:02dávno, nebo je to tak 10 let, kde se ptali těch studentů?
- 7:07Studentek jak teda by měla jíst žena, jak by měl jíst možná oni
- 7:12tyhle ty stereotypy v podstatě opakovali s tím právě, že ta
- 7:17žena se nemá přejídat. To je ten muž, může a ta žena
- 7:21nemá dávat najevo ty pocity libe, když teda jí a podobně.
- 7:27Takže tohle je to součást naší identity, většinou ty, když
- 7:32hovoříme o naší. Identitě tak si představujeme
- 7:35něco příjemného bohulibého, co nás šlechtí, ale v tomhle
- 7:40případě si tím teda nejsem jistá.
- 7:45No a jak brzo tohle to začíná a jak brzy začínají muži a ženy
- 7:49nebo chlapci a dívky vnímat jídlo odlišně?
- 7:54Odmalička od malička vlastně. Existují studie na to, jak
- 8:00vlastně rodiče usměrňují své potomky.
- 8:05U chlapečků to je jen ať si dá. A bude to potřebovat, musí
- 8:09virus, že jo, musí být silný i se toleruje.
- 8:13Když chlapeček je bubelatý. Spíš než když se jedná o
- 8:18holčičku, u které už od malička. Kromě kojení pochopitelně, ale
- 8:23potom, když se začíná, začínají ty děti krmit tak jako najednou
- 8:29se zjišťuje, že ta holčička moc jí a že moc bubela ta a že teda.
- 8:34Je potřeba se nad tímhle zamyslet, takže už od malička.
- 8:38V podstatě nám je vštěpováno. Jak máme jíst, co máme jíst,
- 8:45kolik toho máme jíst? Prostě a tak.
- 8:49Si představuju, že vlastně bude u těch rodičů pak jako
- 8:51podvědomé, že si asi neřekneš úplně na vědomé úrovni, že jako
- 8:56tu holčičku třeba budu krmit míň a tak, ale může to tam jako
- 9:00nevědomě asi probíhat. Určitě ty stereotypy vždycky
- 9:03většinou na nás působí na naše povědomí, protože jsou jsou v
- 9:07nás. Pokud si je neuvědomíme natolik
- 9:11a nechceme proti nim bojovat, že ale jinak jsou v nás a prostě my
- 9:16podle nich jednáme. Já se vždycky bavím těmi
- 9:20stereotypy, například když jsem někde v restauraci, my jsme
- 9:23kdysi byli někde na Balkáně s partou kamarádů, v restauraci a.
- 9:27My jsme si s holkama objednaly pivo.
- 9:29A kluci si objednali různé nealkoholické nápoje a tak.
- 9:33A ta obsluha nám to dala přesně naopak.
- 9:35Samozřejmě ty drinky a my jsme si to pak vyměnili a vlastně tam
- 9:40bylo. Takový trošku šok jsem viděla
- 9:43jako úplně obsluhy. Je to vlastně porušení nějakých
- 9:47nepsaných pravidel, když člověk se právě nestravuje nebo si dá
- 9:52ty alkoholické nápoje, když by v uvozovkách třeba neměl určitě.
- 9:56Určitě tam ten v podstatě vy byste neměla.
- 10:00Pít alkohol, protože jste žena, nebo byste měla pít takový?
- 10:04Nějaký sladký likér. Sladký likéry, nebo.
- 10:09Já nevím víno, že jo, to je to ještě jo, ale já chci panáka a
- 10:14zabít to pivem to jako je na pováženou pořád ještě bohužel
- 10:18pořád ještě to tak funguje. Já si u toho vybavuju i citát
- 10:25Ladislava špačka, že žena vlastně není u toho stolu, aby
- 10:29se najedla, ale aby byla krásná, tak to přesně podle mě jako
- 10:33kopíruje tady ty stereotypy, ve kterých jsme se bavili.
- 10:38Znova špačka, vlastně přívěšek toho muže a dělá musí, musí být
- 10:43jeho ozdobou, že? Aby měla nějaké vlastní myšlenky
- 10:47na to, co třeba si dá k jídlu, nepopípí to.
- 10:51Tak ono asi když má sedět jako na 1 třetině židle.
- 10:54A jsem špatně graduje z jídla. To se pak špatně jako zbouchá
- 10:58nějaký burger nebo něco? To jsme se bavili vlastně o tom,
- 11:06jak se to projevuje z vnějšku, jak to vnímá vlastně ta
- 11:09společnost, ale. Mění vlastně stereotypy, i to
- 11:13naše prožívání. To, jak jako žena prožívám
- 11:15vnitřně to jídlo, to stravování. Určitě ano a ale záleží
- 11:23evidentně na tom, kde se geograficky nacházíte, kolik vám
- 11:27je let, kolik máte peněz, jaké máte vzdělání, tam vždycky
- 11:32vlastně ta naše identita? Není daná jenom tou kulturou,
- 11:36ale i sociálním nějakým prostředím a vzděláním AA všemi
- 11:42možnými a pochopitelně vy to prožíváte.
- 11:49To jídlo vlastně pořád je to ten samý stereotyp, jo.
- 11:53Ale já bych se já bych se trochu přemístil třeba proč.
- 11:59K tomu k tomu dalšímu. Je rozdělení genderovýmu, který
- 12:05se týká jídla a vaření, a to je právě.
- 12:11To, že ženy vaří doma. Jo, takže to jídlo vlastně
- 12:15prožívají jinak, než ho prožívají ti muži, kteří
- 12:19většinou přijdou k hotovému. To, že žena vlastně je
- 12:24pečovatelka. Je pravda, že je uzavřená v té
- 12:28domácí sféře taky a že pečuje o tu rodinu včetně toho vaření je
- 12:34taky pravda, ale paradoxně. Z výzkumu.
- 12:40Vyplývá z různých rešerší a kvalitativních i kvantitativních
- 12:44studií, že ty ženy, které pečují a jsou doma.
- 12:50Vaří to, co ony samy mají rády, ale vaří především to, co má ten
- 12:59muž rád, eventuálně potom i děti.
- 13:04A dokonce jsem četla 1 studii o domácím násilí AV Irsku ve
- 13:09spojitosti právě s tímhle, že žena teda neuvařila to, co muž
- 13:15chtěl. A jak jaké to mělo dopady?
- 13:19Potom VA mělo to dopady, jaksi tvrdé, protože velmi často se
- 13:26projevuje aspoň v Irsku. Já myslím ale, že to je
- 13:30rozšířený jev. Domácí násilí potom jako odplata
- 13:38za to, že ta žena neuvařila to, co ten muž chtěl.
- 13:41Neuvařila to tak, jak to vařila. Jeho maminka.
- 13:44Neuvařila to v ten čas, kdy to bylo požadováno.
- 13:49Neservírovala to to tak, jak bylo požadováno a tak dále.
- 13:54To jsou velmi časté případy při domácím násilím násilí vlastně
- 13:59výtka, ty si neuvařila. Je vlastně taková záminka.
- 14:04Jako v tom záminka je to ano, neumíš vařit ne a tak dále.
- 14:09No AS tímhle asi souvisí to, že obzvlášť generace našich maminek
- 14:14babiček vnímá tu přípravu jídla jako projev lásky.
- 14:18Moje babička je na tom mistryně, že se nás opravdu každých 5
- 14:23minut ptá, co si dáme, proč nejíme, že nachystala spoustu
- 14:26věcí, proč to nikdo nejí a je skutečně jako upřímně dotčená,
- 14:30když když dostatečně? Nadšeně nejíme, tak tohle to
- 14:36asi. Se dá vypozorovat.
- 14:38Určitě, určitě. To j je to to sdílení jídla,
- 14:44vaření pro 2 sdílení jídla je to především u.
- 14:50Starších dospělých. Žen je, to je to velmi častý
- 14:58projev. Lásky on je to ale zároveň.
- 15:04Mechanismus. Kterým se ty starší ženy.
- 15:11Snaží být užitečné, protože ve chvíli, kdy odejdou do důchodu
- 15:18třeba nebo. Období tak najednou si připadají
- 15:24neužitečné a 1 z těch způsobů a pravděpodobně ten nejčastější,
- 15:31jak dát té rodině najevo. Já jsem tady.
- 15:35Ještě a já se obas mohu postarat.
- 15:39Ještě nejsem na odpis. Je právě to vaření pro 2.
- 15:44Já to taky dělám, mám vnuka jeho, já mu vařim a taky se mám
- 15:48teda. Má rád to, co vařím, ale kdyby
- 15:51mi řekl, že to nechce, tak se urazím strašně.
- 15:54Já jsem z toho smutná. Takže tuhle situaci já znám
- 15:58velmi dobře a vám to vadí jako mladším, že ty babičky vám vaří?
- 16:02No nevadí mi to, já se třeba dycky těším jako na na.
- 16:08Omáčky, který babička dělá, nutno teda říct, že babička
- 16:11vždycky vařila v tandemu s dědou, dokud žil, což bylo asi
- 16:15docela netypický, ale můj děda opravdu vařil tak právě takový.
- 16:19Ty český recepty byl mistr na maso na omáčky, takže.
- 16:24Že babička teďka samozřejmě v tom pokračuje dál a vaří ta
- 16:28jídla sama. Ale jako já se na to těším, ale
- 16:32na 2 stranu, když se mě už po 5. Během 10 minut ptá, proč jsem si
- 16:37teda nevzala? Vím ten chlebíček, tak už už je
- 16:41to pak trochu moc a samozřejmě další aspekt je ten tam já bych
- 16:45pak právě možná navázala další otázku.
- 16:47Další aspekt je ten, že je velmi těžký mojí babičce vysvětlit, že
- 16:51nechci, aby dávala mojí dceři příliš sladkýho.
- 16:54To si myslím, že je jako velkej rozpor taky, že ona tak dceři už
- 16:59jsou teďka přes 3, tak už to taky tolik nehlídáme, ale ona by
- 17:03byla schopná jí v půl roce. Nacpat.
- 17:06Vládu a tam jsem to vnímala hodně, že?
- 17:08Opravdu je dotčená, že jí nedovolím mojí dceru jako takhle
- 17:13rozmazlit tím sladkým. No.
- 17:16Já nevím, ale to může být IIII tím, jak jsme zvyklí tady,
- 17:20protože já jsem vlastně si zvykla v Itálii.
- 17:25Jíst sladké kousek snídani pravda.
- 17:29AAAV neděli po obědě, tam se chodí povinně kupovat v nějaké
- 17:35dezerty do cukrárny AA dětem se sladké nedává.
- 17:41Takže i mě samotnou překvapilo. Když jsem se sem vrátila potom a
- 17:47viděla jsem vlastně. Stejně staré ženy jako já, které
- 17:52těm vnoučatům prostě. Tu čokoládu nebo to sladké
- 17:57dávali ale a přišlo mi to divné. Protože vlastně je to nezdravé,
- 18:05určitě. Pro ty děti, ale to je takový
- 18:08český zvyk bych si myslela, my jsme vlastně ještě.
- 18:14Málo uvědomělí v tom v tom jídle si myslím, my jsme bohužel tady
- 18:20měli tu mezeru obrovskou, kdy jsme tady měli tedy ten
- 18:27socialismus reálný a kdy? V podstatě se.
- 18:35Těm dětem nemohlo dávat ovoce, protože nebylo.
- 18:40Pouze na Vánoce, já si pamatuju, já jsem viděla ty kubánské
- 18:45pomeranče, tedy na Vánoce, které pak nešly.
- 18:48Jíst v podstatě, protože tam byla taková kůra divná, anebo
- 18:52banány to taky bylo málo, kdy? Takže tě těm dětem, vlastně s
- 18:58dobrým úmyslem, určitě se dávala právě čokoláda, nebo on taky nic
- 19:04jinýho sladký, takže čokoláda zbyla, protože čokoláda, že jo
- 19:08cukr to máme v genech, že nám chutná sladké a tak dále.
- 19:13A já myslím, že to přetrvává. Ale třeba se to změní, jak
- 19:18nastane generační obměna, tak vy třeba až budete babička, my tak
- 19:23už nebudete dávat vnoučatům čokoládu.
- 19:26Já bych právě na tohle ještě navázala, protože vy říkáte, že
- 19:31jsme ještě málo uvědomělý, ale myslím si, že už se to právě u
- 19:34současné generace matek posouvá, ale zase si tam všímám toho, že
- 19:39když ženy. Opravdu dbají na to, co svým
- 19:41dětem dávají a už od začátku jim připravují jenom zdravé.
- 19:45Pokrmy a hlídají ten cukr, tak bývají titulované jako bio matky
- 19:50jako ezo ženy. Nevšimla jsem si, že by někdo
- 19:53mluvil o biootcích. To je taky asi docela jako
- 19:57genderový stereotyp, nebo že je to teda těm ženám vlastně velmi
- 20:02vyčítáno, když tu. Stravu dětí jako příliš hrotí,
- 20:07když. To tak záleží na tom, kdo jim to
- 20:10vyčítá, že jo, pokud bychom se zaměřili, kdo jim to vyčítá, tak
- 20:14jsou to starší generace, které opravdu si myslí, že pořádně se
- 20:20najíst. Prostě je základ AA ten cukr do
- 20:23toho patří a nemůžeme jim to ani vyčítat.
- 20:27Vyrostly v tom někteří hodně staří, už pak ještě pamatují
- 20:31válku, kde opravdu jako. Tyhle ty věci nebyly.
- 20:35No a pak jim to pravděpodobně vyčítají muži, kteří.
- 20:42Denně já nevím. 2 kila masa vypijí k tomu 10 piv, no tak ty
- 20:46neuznávají tenhleten typ. Řekněme zdravějšího stravování a
- 20:53je to škoda, protože zrovna včera nebo předevčírem jsem
- 20:58viděla ve zprávách tuším. Zprávu.
- 21:03Tristní o tom, že jsme v Evropě 1 z nejtlustších ne neli, tedy
- 21:09nejobéznější, což přináší spoustu sebou nemocí jako jako
- 21:15je diabetes. Srdíčka špatné, což je pravda.
- 21:19Je to škoda, že jo a nevím. Neumím si vysvětlit, proč jsme
- 21:25tak málo přístupní. Těmhletem řekněme tomu
- 21:32stravování pojatému trochu zdravěji 1.
- 21:37Z důvodů, když bych se na to třeba chtěla koukat z toho
- 21:40genderového hlediska by mohlo být to, že v těch rozhodovacích
- 21:43pozicích, které. Kde se rozhoduje o tom, co teda
- 21:47vlastně zaprvé je? Budeme jíst a za 2.
- 21:53Co bude médii zprostředkováváno jako tedy?
- 22:00Zdravé nebo jako vhodné, nebo jsou muži?
- 22:06Jako ženy dá do těch nejvyšších pozicí přístup obvykle nemají a
- 22:11tudíž. Ta ta společnost je hluchá k
- 22:16tomu, že není dostatečně oslovována a to je jako s
- 22:20feminismem. Bez feminismus.
- 22:22Pořád ještě tady je téměř sprosté slovo.
- 22:25A když řeknete zdravé jídlo nebo hodnotné jídlo, tak taky zní
- 22:31jako sprosté slovo té mě. Proto ty je za matky a bio matky
- 22:36a podobně. Kdy se vlastně stalo, že ta
- 22:41kuchyně, ta příprava jídla, se stala takovým centrem
- 22:43patriarchátu? Já si vlastně říkám, že to fakt
- 22:46je takový symbol, že jo, že i ty ženy, když chtějí muži urazit,
- 22:51tak je posílají k teplotně a tak podobně, tak kdy k tomu došlo.
- 22:56Podle podle takhle podle literatury odborné.
- 22:59My nevíme, kdy k tomu došlo. Ale podle odborné literatury
- 23:03tomu lhu k tomu došlo někdy. Řekněme a teď jako v každé zemi
- 23:12to bylo jinak, ale můžeme. Myslím určitě někdy konec. 16.
- 23:1917. Století až 18, kdy.
- 23:24Se. Začala.
- 23:29Začala ta žena. Považovat právě za tu pečující.
- 23:35Do té doby údajně byla považována za pracující.
- 23:41Jako ten muž pracovala na poli. Ano měla tu kuchyň, ale ten muž
- 23:46zase dělal něco jinýho, ale v určitou v určitou dobu potom
- 23:51byla relegována, tedy do kuchyně.
- 23:55Bez nároků na. Jakoukoli odměnu.
- 23:59No za tuto práci a tam někde ale říkám, mění se to podle podle
- 24:05toho, kde ti lidé žili? Určitě ta situace byla jiná v
- 24:10Evropě a jiná byla u amerických indiánů.
- 24:12No nebo jo tam tam je těžko odpovědět, ale bylo to.
- 24:17Bylo to ve chvíli určitě, kdy. V podstatě ta žena začala
- 24:22ztrácet. Svůj.
- 24:26Samostatnost svojí svojí nezávislost nebo nezávislost IV
- 24:31rámci rodiny. Ono vy už jste i zmiňovala, že
- 24:35ty ženy pak někdy ani nevaří to, na co sami mají chuť AS tím
- 24:40souvisí takové téma i trošku jako vyloučení od toho stolu.
- 24:43Ne že někdy si i všímám, že když je žena, která to má hodně
- 24:47zakódované, že jako pečuje a tak, tak jakoby vařila hlavně
- 24:50jako pro ty ostatní a sama tak jako.
- 24:54Že poslední si jako naloží a vlastně že nemá moc hlad a že
- 24:57mně přijde, že? Tam takové upozadění, vlastně z
- 25:00toho sdílení toho jídla. Určitě, ale pořád to je pořád ta
- 25:04tradice. Tedy IU nás na Moravě vyšly
- 25:07nějaké studie právě třeba na tohle téma.
- 25:11Jak se stolovalo, ale jako ještě ještě v minulém století a ještě
- 25:16v 2. Polovině minulého století AA ta
- 25:20žena opravdu sama sebe v podstatě vylučovala, aby
- 25:24neujídala. Vlastně přece nic nedělá, že jo
- 25:28tak, aby neujídala těm ostatním a aby je mohla mohla obsloužit a
- 25:34já si pamatuju mojí maminku, která vlastně nám naložila na
- 25:38stůl. A pak šla na stoličku ke kamnům
- 25:42se najíst ale nikdo ji nenutil. Jo ona to měla.
- 25:46Ona to měla v sobě AV Itálii. Když jsem přijela, tak jsem měla
- 25:49zase kulturní šok tím, že tam celá ta tribuse se sešla, že jo
- 25:54u toho stolu a moje tchýně si nesedala, protože ona
- 25:59obsluhovala ty bratry a toho svého manžela.
- 26:04Kteří seděli a oni jako neříkali.
- 26:07Jí dej mi vodu oni ukázali, takhle zvedli palec a takhle
- 26:13ukázali a majetchýně, jak mi dala s vodou.
- 26:16Takže jako je to, je to příšerný.
- 26:20Když to, když to zvážíme z týhle perspektivy, ale ale je to je to
- 26:26dlouhodobě. Budované.
- 26:30Zazdívání. Těch žen do té domácnosti, kde
- 26:37jako údajně mohou. Dělat vlastně co, co chtějí, ale
- 26:43protože jsou finančně závislé. Potom na to může, protože jsou
- 26:48vlastně zavřené bez kontaktu většinou.
- 26:54S vnějším světem, no tak potom jsou z nich bující se.
- 27:01A pečující, tedy je to škoda, protože i žena pečující by si
- 27:10mohla tuhletu svoji roli vybrat. Po kdy bych chtěla jako jo, tam
- 27:17je o to, jak je nastavená ta společnost.
- 27:19Já si můžu vybrat, že budu doma a budu vařit a budu se dyť.
- 27:23Je to hezký, jako proč ne? Ale v tom případě by měla být ta
- 27:29společnost nastavená tak, že tohleto postavení té ženy má
- 27:33stejnou prestiž jako to, že třeba ten partner pracuje.
- 27:39A je stejně a rovně. Elytribuováno.
- 27:43Pokud toto není, tak tam vlastně neexistuje rovnost tý z
- 27:49těhletěch pozicích, a to je špatně.
- 27:52Jasně, že potom ta žena je v podřízeném postavení, pokud je
- 27:57závislá. No mně mně přijde, že právě lidé
- 28:01v těch pozicích moc si nejčastěji, teda muži, že mě
- 28:04přijde, že vlastně jako rétoricky dávají najevo, že ano,
- 28:09že si toho strašně vážíte pečující role žen a že a ty naše
- 28:13ženy, co bychom bez nich dělali. Ale vlastně že fakticky to tam
- 28:17není, ale přijde mi, že naopak slovně se to často jako
- 28:21zdůrazňuje, že toho si strašně vážíme.
- 28:24Právě jako třeba když ten matek nebo mezinárodní den žen, tak to
- 28:29všichni velmi hlasitě oceňují, jak se ženy starají.
- 28:33A co bysme bez nich dělali? Ale těch zbylých 363 dní.
- 28:38V roce už to tomu neodpovídá často no.
- 28:41Ale ale je to tak, ale pochopitelně politici mají
- 28:46voliče i voličky a tudíž aspoň 1.
- 28:49Za rok se snaží ty ženy oslovit, ale zároveň tím je religují
- 28:54opět. Jaksi v té v té?
- 29:00Domácnosti řekněme. Vyjadřují v podstatě přání, aby
- 29:06tam ty ženy zůstaly. Jako když tam máme tohleto
- 29:10rozdělení jo žena, která se rozhodne, že bude pečovat pak ta
- 29:14žena, která se rozhodne, že na sebe nevezme tuhle roli.
- 29:16Tak to je pochopitelné, ale mně přijde největší problém.
- 29:20Vlastně, že ten full servis se vyžaduje i od těch žen, které
- 29:24pracují vlastně. Úplně stejně jako ten muž, že
- 29:26opravdu jako to vídám prostě v různých rodinách, v různých
- 29:30párech, že ta žena vlastně je stejně jako ten muž celý den v
- 29:34té práci a pak jako ještě mu udělá fullservis.
- 29:37Co se týče toho jídla. Tak to mně přijde vlastně nejvíc
- 29:40problematické. Je to problematické je, je to
- 29:43také zdrojem největších domácích hádek je je tohle.
- 29:49K rozdělení domácích prací, protože ta žena předpokládá, že
- 29:54když bude vykonávat tu práci, jako vykonává ten muž, a když
- 29:59přinese domů ty peníze, že ten muž s ním bude sdílet ty domácí
- 30:04práce, což je tragický omyl, většinou protože on je sdílet,
- 30:08nechce s ní. Já bych taky nechtěla, kdyby to
- 30:11za mě někdo dělal. Ale zase už jsme možná docela v
- 30:14dobrý fázi, když si o tomhle hádáme.
- 30:18Vyjednáváme a nepřijímáme to, že to tak prostě holt je.
- 30:21Že musím přijít domů a uvařit, když jsem žena.
- 30:24No tak to j to je zásluha těch 1 feministek, které se snažily už
- 30:32v 19. Století.
- 30:33Vynechám potom ty historicky ještě jiné feministky a které se
- 30:38snažily, aby aby aby žena vyšla právě z podmínek absolutní
- 30:45podřízenosti. Ve kterých aby žena vlastně ta 1
- 30:49vlna feminismu byla o tom, aby. Že nemohli studovat, aby mohli
- 30:55volit, že jo a aby mohli být voleny taky a to bylo strašně
- 31:01důležité. A já vždycky zase osobně, třeba
- 31:04když. Vidím nějaké ty ženy, když jste
- 31:06teď říkala o té japonské premiérce, tak si říkám, no
- 31:11dobře, ale kdyby nebylo těch feministek v tom 19.
- 31:15Století. IV.
- 31:16Tom 20. Tak ty by si seděla doma teďko a
- 31:20ne nebyla, neměla bys vzdělání bez manžela by si nevycházela a
- 31:26doma by si uklízela vařila jako a vždycky.
- 31:31Když jakákoli politička přítečka, já ale nejsem
- 31:35feministka, nebo já nejsem feministka, ale tak si říkám, no
- 31:40ale jako. A kdo si myslíš, že vlastně
- 31:45bojoval? Za to, aby ty si byla teďkon,
- 31:49měla tu možnost tou političkou být že jo.
- 31:52Určitě to nebyli muži. Bylo byli i osvícení muži té
- 31:57pravda a bylo jich málo. Ano můžeme zmínit Tomáše
- 32:01Garrigua Masaryka, zdravíme sylvy.
- 32:03To je pravda. Pořád ještě není na dovolené,
- 32:06ale příští týden už zmíní Masaryka sama jistě.
- 32:11Vy jste zmiňovala tu paní tchýni, tak já mám taky 1 příběh
- 32:14z tchýní, i když teda nejsem ještě vdaná, ale myslím, že jí
- 32:17tak můžu říkat, protože my jsme byli na návštěvě s přítelem,
- 32:21teda u našich tchánů. Oni se vraceli z dovolené, tak
- 32:23já jsem chtěla, aby nemusela hnedka vyvážet paní tchyně, tak
- 32:28já jsem uvařila jako opravdu luxusní oběd a já vařím fakt
- 32:32ráda. A tak jsem to navařila a oni si
- 32:35jako pochutnali a pak říkali, že já se teda už můžu jako vdávat,
- 32:38když tak to umím vařit, jo. A potom později vlastně večer
- 32:43můj přítel řekl, že půjde upéct štrůdl, aby se spotřebovali
- 32:46jablka a vlastně jeho táta se tomu strašně tak.
- 32:49Vždycky se tomu podivuje, když on jde do té kuchyně, ten můj
- 32:52partner vždycky říká, on jde pes no, ale jo jeho to vlastně
- 32:56vždycky bavilo to vaření a teďka ta jeho maminka říká, no jo, on
- 32:59se mi tam vždycky motal, a tak jako vždycky mě to udiví, že oni
- 33:02u toho přítele vždycky zdůrazňují, že on, když vlastně
- 33:06dobrovolně jde do té kuchyně a jde vařit.
- 33:08Takže ho to musí bavit, ale u mě to nikoho nikdy nenapadlo,
- 33:12jestli mě to baví, nebo ne. Já si myslím, že to je úplně
- 33:15jako běžná běžná reakce tahle a je to právě daný tím, že když si
- 33:21představíme sféru soukromou, tak do tý soukromý sféry patří ty
- 33:26ženy. A patří tam bez nároku na nějaké
- 33:30finanční ohodnocení, když vaří, tak jim vlastně nikdo.
- 33:35Je to normální, je to běžné. Nikdo je většinou nepochválí,
- 33:39nebo nebere to, jako že by je to mělo bavit nedejbože a pak je ta
- 33:44sféra veřejná, kterou si pro sebe tedy okupovali muži.
- 33:49A to je sféra, kde je ta prestiž, kde je moc, kde jsou ty
- 33:53zdroje a která je placená, kde je práce placená.
- 33:56Že jo no a teďko když muž jde vařit do té veřejné sféry, tak
- 34:02je to práce placená. Prestižní, relativně.
- 34:05Prestižní, relativně pokud je z ní třeba nějaký šéfkuchař nebo
- 34:10AAA po a tudíž ale když potom vaříte soukromé sféře, tak se to
- 34:17musí nějak omluvit. Jak to, že?
- 34:20To je ten muž najednou vaří. No a nemusí a nemá za to peníze,
- 34:25tak proto se proto bavím. Sám prohlašuje, že ho to baví,
- 34:30nebo ti okolo, pokud je to muž, který ho to fakt baví a nevadí
- 34:34mu to, tak ti okolo, aby to nějak omluvili, že jo říkají, no
- 34:37vono ho to baví a nebo ti muži vlastně.
- 34:42Aby aby se nemuseli stydět, tak se věnuji takovým těm mužským
- 34:46kulinárním aktivit. Grilujou přesně.
- 34:49Grilujou pracujou s masem. Kterej jim ale někdo před tím
- 34:53naložil? To nevadí.
- 34:55Udělal k tomu ten salátek? A oni to oni pracují s tím masem
- 35:00a to jako je přijatelné společensky.
- 35:03Jo, pokud on řekne, budeme grilovat, já budu grilovat a
- 35:06griluje. Tak to je společensky v pořádku
- 35:09nebo řekne, já jsem dělal dort, že mě to hrozně baví ta říkaj
- 35:12no, a to je fajn a nepředpokládá se, že on teda se tím jídlem
- 35:17bude zabývat každý den celý týden celý rok a že za to nic mu
- 35:23nikdo. Ještě že bude vařit to, co na co
- 35:24sám nemá chuť a. Že bude vařit jo na to, co na co
- 35:27sám nemá chuť. Takže tohle to je takové bohužel
- 35:30stále ještě běžné. Rozdělení rolí v podstatě v té v
- 35:37té rodině AV té jsou soukromé sféře řekněme.
- 35:42A té veřejné sféře no. AU těch mých tchánů ještě budu
- 35:45pokračovat s příběhem. Jo, vždycky, když se pak začneme
- 35:48bavit na toto téma, tak pak následuje právě paní tchyně pak
- 35:52říká, no a ti muži, to je pravda, že když jako je to baví,
- 35:56že když už vaří, tak oni vaří líp, než ty ženy, tak to mě
- 35:59vždycky ještě úplně jako naštve jo, že fakt to vždycky pak
- 36:04pokračuje tady tímhletím směrem a já si říkám, tak to snad není
- 36:07možné jako. Já právě vařím, protože mě to
- 36:10baví a myslím si, že vařím fakt dobře.
- 36:11A pak. Někdo řekne, že tě může stejně
- 36:14vaří líp, když je to baví. Ne, já myslím, že to to je taky
- 36:19takový úzus, že pochválit ho aby teda.
- 36:22A pochvá, aby to ještě někdo udělal.
- 36:25Dělal, ale v podstatě si myslím, že vaříme všichni stejně.
- 36:31Záleží stejně dobře, když chceme, záleží na tom, jestli
- 36:35vaříme s láskou, jestli se nám, jestli nás to baví.
- 36:39Jestli máme dost peněz na, abychom si koupili ingredience,
- 36:42které chceme, ale ty genderové vlastně rozdíly přicházejí.
- 36:47Ex post jo, to jsou z vnějšku vlastně protlačované pořád ty
- 36:53genderové stereotypy. Kdyby ten chlap, kterej jako
- 36:57kterýho to vaření baví, by ho by to měl dělat pouze občasně.
- 37:04To jídlo a aby nebyl zženštilý. Protože tím, jak ta soukromá
- 37:10sféra náleží, nám ženám, tak ten muž, jako by by mohl být
- 37:15zženštilý a to to nejde. Jo.
- 37:21Souvisí tady to, o čem jsme si povídali IS tím, že u žen jsou
- 37:24častější poruchy příjmu potravy z vašeho pohledu?
- 37:27Určitě. Na na příjem potravy je spousta
- 37:33pohledů. Od různých.
- 37:37Typů odborníků a odbornic. Psychologové a psycholožky k
- 37:44tomu něco mají, mají k tomu co říct lékaři.
- 37:50Já třeba znám 1. Lékařku, která tvrdí, že za to,
- 37:55že ženy mají více poruch potravy, můžou jejich matky,
- 38:01které ty ženy nutí, aby byly štíhlé.
- 38:04A taky s tím já nesouhlasím, ale existuje.
- 38:10I existují i genderové teorie o tom, proč ženy více trpí
- 38:18poruchami. Potravy, které mi připadají
- 38:20smysluplné a je to vlastně tím, že to jak ženy vypadají.
- 38:27Je to, jakým má být vady image. Že těch žen to stanov stanovuje,
- 38:36stanovují média vlastně. A za těmi médii ve většině
- 38:42případů stojí velké. Firmy.
- 38:50Národní i nadnárodní, které se zabývají módou AA třeba i
- 38:56výživou a. Anebo potravinovými doplňky?
- 39:03Protože vlastně my jsme celou historii téměř lidstva.
- 39:09Jedli proto, abychom se najedli, abychom neměli hlad.
- 39:13AAV současné době paradoxně. My se snažíme nejíst.
- 39:21Což nedává smysl jako ve vývoji lidstva AAA ale.
- 39:27My pochopitelně potom my se snažíme nejíst a existují.
- 39:33Ty obrovské nadnárodní firmy, který říká, to nevadí, že nejíš,
- 39:38ale musíš si doplnit vitamín c, vitamín b.
- 39:41Vitamín DA všechno možné. A vlastně já jsem četla, že ten
- 39:47obrat těch firem, které prodávají.
- 39:51Ty doplňky je vyšší než obrat firem, které vyrábějí jídlo.
- 39:57To jsou takový paradox, nicméně my máme jako žen u, muže se
- 40:02vlastně moc nekouká na to, jak vypadá.
- 40:05Jistě je pěkné, když je vysoký ramenatý, má úzký pas, úzké
- 40:10boky, ale u může se cení jiné vlastnosti.
- 40:15My jsme byli redukovány na to, že my jsme to tělo.
- 40:21Jo u nás se kouká na to, jak vypadáme hlavně nebo při 1.
- 40:27Pohledu nebo obecně jak chceme. No a tak, tudíž my se snažíme
- 40:33vypadat tak, jak nám společenský diktát ukládá.
- 40:37Pokud společenský diktát řekne. Já jsem zažila, když jsem byla
- 40:41mladá, já tak byla v módě twigy a všechna ta pěkná.
- 40:47Česká děvčata moje kamarádky, všechny jsme se snažili.
- 40:50Vypadá jako twigy, což nešlo prostě.
- 40:53To měla asi 40. No, no, to to prostě nebylo
- 40:56možný. No AZ toho potom pochopitelně
- 41:00pramení ty poruchy příjmu. Potravy, protože přílišná snaha
- 41:06nejíst nebo jíst co nejméně vede k nějakým poruchám potom příjmu
- 41:13potravy, ať už potom. Ty ženy.
- 41:16I ty dívky. Hlavně se to týká dívek.
- 41:21Které jsou nejvíce ovlivnitelné v tomhle směru, takže oni se
- 41:24snaží přizpůsobit tomu společenskému diktátu, který z
- 41:28toho genderového hlediska vyvíjejí hlavně muži.
- 41:30Protože ti jsou ve vedení v těch ve vedení těch firem a ve vedení
- 41:35těch médií většinou a tak dále. No AAZ toho pramení potom větší
- 41:41výskyt těch těch poruch potravy. Který mají i muži jako čím dál
- 41:48tím více. Právě jsem chtěla zmínit, že
- 41:50ano, hlavně ty typu bigorexie, že jo ortorexie, takže ty rostou
- 41:56u mužů i. No, ale jako pořád je to méně
- 42:00než než u žen a jsou tam takové krásné teorie vlastně že?
- 42:07Vlastně ta žena tím, že odmítá. Jídlo tak se svým způsobem
- 42:14uzavírá. Té společnosti.
- 42:20Snaží se být autonomní, samostatná a aby jít ta
- 42:24společnost. Nemohla ovlivňovat nijak tak
- 42:28uzavírá veškeré otvory, protože většinou ta anorexie doprovázená
- 42:34také absencí sexu velmi často. A uvádějí se jako příklad
- 42:40středověké jeptišky, které utíkaly do klášterů a vlastně
- 42:44nebo hladověly. Velmi často jako příklad toho,
- 42:49jak ty ženy se neměly jak bránit.
- 42:52Tomu tlaku společenskému a vlastně jediný způsob byl
- 42:57přestat komunikovat. Přestat jíst přestat mít ten
- 43:02sex, což je klasický případ. Všech těch ženských řádů
- 43:09klášterních. Takže je zatím snaha vrátit nebo
- 43:14převzít zpátky kontrolu nad svým tělem na svým životem?
- 43:18Určitě. Ve feministických kruzích se to
- 43:21ještě docela zmiňuje. Vlastně v souvislosti s tím, že
- 43:23když jako ženy se tak strašně zabýváme tím jako přesně,
- 43:28abychom byli hrozně štíhlé, abychom jako nejedli.
- 43:31Takže vlastně nemáme tolik kapacity a tolik síly přemýšlet
- 43:35právě nad tím, co bychom mohli udělat v té veřejné sféře, že
- 43:39člověk jako věnuje, musí věnovat tolik energie tomu, aby dostal
- 43:42těm ideálům, že? Pak už na nic jiného jako
- 43:46nezbývá prostor. A jde do diskuze?
- 43:48Ne já si myslím, že my zvládáme všechno AAA je to 1 z výmluv
- 43:53proč nás do tý politiky nepouštět?
- 43:58Ale, ale evidentně. My jsme my jsme.
- 44:03Jak říkám, já tomu říkám společenský diktát, protože on
- 44:08to diktát je a potom záleží na tom, kde se člověk pohybuje, v
- 44:15jakým prostředí společenskym. Jestli tomu diktátu propadne
- 44:22nějak totálně, nebo jestli se brání?
- 44:28Záleží ale pořád ještě v podstatě, dokud podle mého
- 44:33názoru to bude nést peníze. To, že my pak jíme ty doplňky
- 44:38místo jídla a. Tak tak a ta média budou i
- 44:45nadále vyvíjet ty tlaky tak jako tam.
- 44:52Je je to obtížné potom. No mě ještě napadá k tomu,
- 44:57mluvili jsme o tom, že v Česku ještě neumíme tak klást důraz na
- 45:01to, aby to jídlo bylo zdravé a hodnotné.
- 45:04Myslím, že ale ty ten trend to je, že se jako mluví čím dál tím
- 45:08víc o tom, že by právě člověk měl jíst ne proto, aby byl
- 45:11hubený, ale proto, aby byl zdravý AV dobré kondici, ale
- 45:15zároveň vnímám, že u některých žen a asi II mužů, jak jsme tady
- 45:20zmínili. Je to taková jako zástěrka, že
- 45:23oni. Mluví o tom, že chtějí být
- 45:25zdraví a fit, ale ve skutečnosti je zatím pořád to, že chtějí být
- 45:29hlavně štíhlý tak, jak tohleto vybalancovat, aby ten přístup k
- 45:34tomu byl zdravý. To to těžko říct, tedy myslím
- 45:40si, že recept nějaký univerzální na to neexistuje.
- 45:44Je to podle mého názoru o tom, jak si člověk považuje sám sebe.
- 45:51Do jaký míry nechá ten systém, aby mu povídal do věcí, do
- 45:55kterých tomu systému v podstatě jako téměř nic není?
- 45:59A takže ta balance musí přijít zevnitř?
- 46:03Že nás každého, pokud si uvědomíme, že jsme úžasní, že
- 46:10jsme úžasné, v tomhle případě chytré.
- 46:15Hezké. A jsme spokojeny vlastně s
- 46:22prací, kterou máme. Ach, tak jako nevidím důvod,
- 46:27proč bychom nemohli mít třeba nějaké to kilo navíc jako proč,
- 46:32proč, proč ne, proč a proč? Ještě se vrátím k tomu zdravému
- 46:36jídlu. Ono to není jenom o zdravém
- 46:39jídle. Ono to je o tom, abychom měli z
- 46:41jídla radost. Pokud z něj nemáme radost.
- 46:45Tak si upíráme 1 z mála radostí, kterou na světě máme podle mého
- 46:50názoru a. A devalvujeme vlastně to jídlo
- 46:57jako palivo. Jo, abych to teďka jako hodně
- 47:00vlastně takový trend, že IU těch lidí, kteří přesně jako říkají,
- 47:03že je to kvůli zdraví, tak je ten přístup k tomu jídlu takový
- 47:07instrumentální. Právě že já jsem si všimla, že
- 47:10se mluví často ne o potravinách, ale o zdroji.
- 47:13Zdroj, bílkovin zdroj, sacharidů zdroj, tuku.
- 47:16Bohužel je to tak, ale přitom chci říct to jídlo je naší
- 47:20nedílnou součástí. Měli bychom z něj mít potěšení.
- 47:25Měli bychom z něj mít radost. A upravit si ho podle toho jak
- 47:29to, jak se cítíme, jak to cítíme a co bychom chtěli a co by co by
- 47:34co by nám udělalo radost tak. My se výzkumně zabýváte taky
- 47:39rolí vlastně jídla ve starším věku?
- 47:42Tak bych to možná uzavřel a tady tím tématem mění se třeba pro
- 47:46ženy, když ovdoví ten vztah k tomu jídlu, dokážou si pak
- 47:51uvařit právě to, na co maj sami chuť.
- 47:55Určitě. Já bych jenom uvedla, že to je
- 47:57vlastně to j my děláme výzkumný projekt, který se jmenuje význam
- 48:04jídla ve vyšším věku. A.
- 48:09Poptávali jsme, zkoumali jsme, jak se význam toho jídla mění
- 48:14pro seniory a seniorky, který žijou doma a pro seniory a
- 48:19seniorky, který žijou v domovech, protože to odlišné,
- 48:23hodně odlišné, ale u těch, co žijí doma, tak tam je to
- 48:29zajímavé, dokud žijí tedy pořád ještě s partnerem nebo s
- 48:33partnerkou. Tak většinou se jim stravování.
- 48:37Po odchodu do penze zlepší mají čas, neodbývají snídaně snídají,
- 48:44plánují snídani a mají z toho jídla radost.
- 48:48A teď si vaří, pořád tam zachovávají ty genderové role s
- 48:53tím, že ten muž maximálně pomáhá, ale jakoby jsou
- 48:58spokojení, většinou a jedou dál. Jak jak mohou, zatímco když jsou
- 49:06ovdovělí po tom, tak tam je velkej rozdíl, protože ti muži
- 49:11ovdovělí s starší, tak najednou jim schází někdo, kdo by jim to
- 49:18jídlo jako opatřoval, kdo by jim vařil a kdo by se o ně staral?
- 49:23A tam jsme zaznamenali velký. Vlastně kromě 1 případu.
- 49:30Tak ve všech těch případech ti muži.
- 49:35Teď jsem chtěla říct, zotročovali a on to není tak
- 49:37silné, ale v podstatě si. Ujařmovali.
- 49:44Rodinu hlavně tím, že jim třeba dcera vozila třikrát týdně
- 49:51jídlo. Oni si ho pak teda byli schopni
- 49:54ohřát tam s hláškami nom a mikrovlnku, jak se to ohřeju, že
- 49:58jo, nebo protože ten přístroj, kamarád AAA vlastně jenom 1 muž
- 50:04tam byl, který se naučil péct chleba a říkal, že že ho to baví
- 50:09a nalezl se v tom vaření. A vaří si ne pořád, ale vaří si
- 50:15rád a má to potěšení AU těch žen to bylo naopak ty ovdovělé ženy.
- 50:23Po počátečním šoku, že nemají vlastně pro koho?
- 50:27Vařit AA jako chyběla jim společnost IU jídla a tak dále,
- 50:33tak. U těch právě domažících tak u
- 50:38více než poloviny. Se projevila reakce, a nebudu
- 50:43vařit, protože jsem celej život vařila, tak já už vařit nebudu.
- 50:48AA ty ženy vlastně přestávají vařit, což jako je dobré
- 50:54psychicky špatné. Ne potom z hlediska nějakého
- 50:57nutričního, protože se odbývají, ale ta reakce toho vlastně
- 51:03osvobození od té celoživotní. Otrocké.
- 51:10Vlastně práce s tím vařením pro 2 je tam absolutně markantní.
- 51:16Oni už prostě ony vařit nebudou, protože už nemusí.
- 51:21Už se navařili dost. Už se navařili dost no.
- 51:24Takže občas, jako si něco udělají, když mají chuť, ale už
- 51:28nemusí vařit pořád pro někoho už už si vaří eventuálně sami pro
- 51:35sebe, ale tam jsme i pozorovali. Právě že ty ženy, které na tom
- 51:39finančně byly lépe, tak si chodily do restaurace taky.
- 51:45Najíst jo. Co by ne?
- 51:48Právě u těch ovdovělých mužů, ovdovělých mužů je samozřejmě
- 51:51méně že jo, protože ženy se nám dožívají vyššího věku, takže to
- 51:55není až tak častý jev, ale setkávám se s tím třeba v okolí,
- 51:58že když se jim stane, že období ten dědeček, takže oni to pak
- 52:01řeší právě jako, jak ho nakrmí, že on neumí, prostě je mu je
- 52:06pětaosmdesát a neumí chodit na nákup, že jo.
- 52:09A neumí si prostě nic uvařit a ta rodina vlastně s tím pak má
- 52:12velkou starost, jako aby s vlastně dědeček měl co jíst.
- 52:16Ano je to velký problém já pořád, a to sem stará taky dost
- 52:21sem nepochopila, proč ty muži jako odmítají chodit nakoupit a
- 52:25odmítají se naučit nějaké základy toho vaření, když by se
- 52:31jim to v životě mohlo, mohlo hodit.
- 52:34Jo třeba Italové, ty to mají můj manžel taky nevařil.
- 52:37Teda pravda, ale všichni Italové mají naučený aspoň 3 jídla, na
- 52:43který lákají ty holky s nima seznamuju, takže jim uvařej, aby
- 52:47byly schopný. Uvařit, že pak nevařej to že
- 52:50nic, ale jsou pak jsou třeba. Pak si umí udělat ty 3 jídla,
- 52:53třeba když to potřebují. Že ano, když potřebuji, tak si
- 52:56je uvaří. A poslední věc, ještě kterou
- 53:00jsem chtěla zmínit, vy jste říkala už, že jste tedy
- 53:04pracovala výzkumně IS těmi lidmi, kteří nežijí doma, žijí v
- 53:07různých zařízeních domovech pro seniory.
- 53:10A podobně a podle mě je tam taky určitý feministický rozměr,
- 53:14protože ty domovy pro seniory vlastně obývají až ze tří
- 53:19čtvrtin. Právě ženy kvůli tomu, že se
- 53:21dožívají vyššího věku. Takže tam ten genderový aspekt
- 53:24je a vy právě mluvíte o tom, že je tam zásadní zlom v tom, že
- 53:28najednou si nemůžou rozhodovat, co budou jíst a kdy to budou
- 53:32jíst, což je vlastně jako dost znepokojivé.
- 53:36A přijde mi, že nad tím člověk nepřemýšlí úplně na 1 dobrou,
- 53:40když přemýšlí nad tím životem v domově pro seniory, tak si
- 53:43říkám, že ta žena, pokud právě je přesně ta tradičně pečující.
- 53:48Tak si nedá co chce, protože protože vyvaří pro toho manžela
- 53:51a pak. Nedej bože skončí v tom domově
- 53:53pro seniory a zase si nedá co chce.
- 53:55Nedá, co chce a kdy. Chce.
- 53:57A kdy chce a to je jako tam je tam je celá problematika v těch
- 54:01domovech. Vlastně já jsem aspoň.
- 54:05Ještě jsme o tom nepsali, takže můj osobní subjektivní dojem byl
- 54:10ten, že když už potom dojde na ty domovy pro seniory, kam
- 54:14opravdu chodí, spíš ti opravdu starší, přes určitě přes 80
- 54:21málokdy, dokud takhle dokud ti lidé jsou schopni.
- 54:25Sami se o sebe postarat nebo s nějakou menší pomocí tak do toho
- 54:31domova nechtěj. A když už teda potom tam musej,
- 54:35tak jsem zaznamenal, že ti muži, co tam jsou, tak ty se nedruží.
- 54:41Jo oni nemají potřebu vlastně chodit třeba na obědy do jídelny
- 54:46s ostatními nebo na snídaně. Prostě jsou si tam nějak sami
- 54:52uzavřeni. Mají chutě pochopitelně na to,
- 54:55co tam není třeba na syrečky a hromadu, a takový ty nezdravý
- 55:00věci a ty ženy se snaží, víc bych řekla, mají ty rezilienční
- 55:06mechanismy. Kterými se snaží překonat
- 55:10vlastně tenhleten zlom, celkem tragickej ve své existenci, tak
- 55:16tak mají ty rezidenční mechanismy, aktivnější a
- 55:20častější. Než ti muži.
- 55:22Za prvé se scházejí více při jídle vědí.
- 55:27Spolu sice si při tom jídle nepovídají, ale povídají si
- 55:31potom dají si kafe a pak třeba 2 hodiny sedí a povídají si a pak
- 55:37mají snahu. Třeba jim scházejí všem, kdo
- 55:42měli zahrádku, tak jim scházejí ty zahrádky.
- 55:46Jo co by to stálo ty domovy, aby na těch zahradách, který tam
- 55:51jsou, dělali pár záhonků vyvýšenejch, aby si tam mohli
- 55:55pěstovat jahody? Nevim, on se pak třeba pěstujou
- 55:59na okně v jako na balkoně, ale to pochopitelně není ono scházím
- 56:05práce, schází jim. V tom jídle aby aby si mohli,
- 56:10aby mohli jíst, kdy chtějí, aby mohli jíst, kolik toho chtějí.
- 56:14Aby mohli jíst, aby si mohli vybrat, co budou jíst jo.
- 56:20A ale ty mechanismy jako mají, mají mnohem četnější rezilienční
- 56:24a nedají se tak snadno jako jako teda ti muži aspoň z mýho
- 56:30pozorování. Mám ještě historické okénko a to
- 56:37si pro nás dneska připravilo naše hostka, tak já jsem hrozně
- 56:41zvědavá, co to bude za příběh. Je to smutný příběh vlastně není
- 56:45veselý, příliš a odehrává se za velké francouzské revoluce, nebo
- 56:51kdy byla zpracována deklaration. Deklarace práv vlastně a ona se
- 57:02ve francouzštině jmenovala deklaraci.
- 57:07Může vlastně a občana a. Tahleta žena olympid dogúž se
- 57:17jmenovala, tak ta si dovolila. AV té době tu deklaraci těch
- 57:25práv přepsat do ženského rodu a tudíž její deklarace se
- 57:32jmenovala deklaracion delafam dela situova jen ženy a občanky,
- 57:40což jako bylo pěkné. Předtím dala najevo, že vlastně
- 57:44ta deklarace těch. Lidských práv se vůbec
- 57:47nevztahovala. Na ženy, ale proč je smutný?
- 57:50Ten příběh je. A hodně vypovídající o tom, jak
- 57:55mužská společnost chápala a ráda by možná znovu chápala ženy.
- 58:01Byla popravena za to. A ona tedy, když jí přepsala do
- 58:06toho ženského rodu, tak tak co s ní udělala, protože dneska by to
- 58:09dala. Indiková publikovala ji,
- 58:12publikovala v několika málo výscích, ale přesto byla
- 58:17obžalována AA byla popravena a na tom na té popravě ten
- 58:24pařížský prokurátor tam vykřikoval a to se stane všem.
- 58:30Ženám, které se budou chtít vepří zepřít jaksi mužům a
- 58:36podobné záležitosti. To je hrozné na to na to, že
- 58:40mělo jít o nějaké osvobození ducha během během francouzské
- 58:43revoluce, tak je to docela překvapivé.
- 58:45Ale ono je to vypovídající šlo o osvobození ducha mužského.
- 58:50Pochopitelně tak moc děkujeme i za tenhle příběh a tohle byly
- 58:54ženy. XYZ, já jsem Klára zanga a se
- 58:57jmenuju tady byla Markéta plíhalová a na návštěvě eva
- 59:00ferrarová tak děkujeme. Děkuju za pozvání.
- 59:03A my se budeme těšit příští týden se sylvií.