Latest / Týdeník Respekt / Proč jsem byla ministryní kultury osmnáct dnů? Odmítám krýt finanční machinace
Transcript
- 0:02Festival Smetanova litomyšl oslava 200.
- 0:05Výročí narození Bedřicha smetany v jeho rodném městě od 08-06 do
- 0:1107-07. Vstupenky na smetanovu litomyšl
- 0:15tečka CZ. V minulém díle jsme se dostali
- 0:21do roku 2000, takže píše se rok 2000.
- 0:25A já teda pracuju na ženy na přelomu tisíciletí, což bylo
- 0:29zajímavý. Ta mělo to být velký spektrum
- 0:32různorodých žen a trošku samozřejmě to bylo ovlivněný
- 0:36tím, koho jsem získala, kdo byl ochotnej a takže.
- 0:42Byla tam bára Basiková jako taková žena, která je sice
- 0:48zpěvačka, ale hlavně má takovou zvláštní rodinnou sestavu, že
- 0:53ona pracuje a vydělává a její muž se stará o 2.
- 0:57Malý děti dvojčata a jako úplně komplet obrácenej model.
- 1:02Tak to mě přišlo zajímavý ne, že?
- 1:03To je zpěvačka, ale že to je pracující žena, která zastává
- 1:08vlastně jakoby takovou tu klasickou roli vydělávajícího
- 1:12muže. No potom Dagmar pecková.
- 1:15A zajímavá divoká žena, taky zpěvačka, ale operní a velmi
- 1:23autentická bytost. A potom tam byly jako ta snaha
- 1:29byla opravdu o takovou různorodost, takže tam třeba
- 1:33byla Jarmila balážová, romská aktivistka.
- 1:36Potom jsme tam měli protidrogovou terapeutku a její
- 1:402 klientky, z čehož nakonec se pokračovalo jenom v průběhu doby
- 1:47to bylo taky. A 5 let teda tenhle ten projekt
- 1:50tak se pokračoval jenom s katkou, protože drogová
- 1:53terapeutka už jí to nějak nebavilo.
- 1:56To natáčení a 1 z klientek skončila a odjela do Ameriky.
- 2:00Tam jsme za ní nemohli, takže nám zbyla Katka.
- 2:04Potom tam byla taková zajímavá žena, která vybudovala takovej
- 2:09projekt pro jmenovat top modrý klíč a vlastně se taková
- 2:16neziskovka, která se starala o postižený děti a jejich rodiny,
- 2:20a to, aby taky dostali vzdělání a veškerou péči, kterou je
- 2:25možný. Potom tam byla taková žena,
- 2:28která založila společnost rozkoš bez rizika, což byla pomoc
- 2:33prostitutkám na ulici. No prostě.
- 2:36To bylo vlastně. Opačně žena orientovaná na ženy.
- 2:39Žena orientovaná na ženy lesba. Takže vlastně takhle jako
- 2:45různorodá společnost a samozřejmě důležitý bylo, aby ty
- 2:49ženy byly ochotný a autentický a zajímavý.
- 2:52No takže zase pokus zachytit dobu, její témata, její
- 2:57problémy, tak třeba romská aktivistka.
- 3:00Tam to samozřejmě v tý době bylo docela takový vyhrocený, že byly
- 3:05nějaký vraždy romů a tak, takže to se tam vlastně nějak
- 3:09objevilo. No byla to pro mě docela
- 3:12zajímavá sestava. Byl to cyklus už teda pro českou
- 3:15televizi. Na 5 let a vlastně z každýho
- 3:18toho příběhu měl bejt 1 film do české televize.
- 3:24Akorát pak jsme se dohodli, že třeba rozkoš bez rizika, kde
- 3:28kromě tý zakladatelky hany malinový jsme točili s několika
- 3:34ženami, který teda provozovali pouliční prostituci, který taky
- 3:38byly docela zajímavý, autentický a toho bylo tolik 6.
- 3:42Nakonec z toho vznikly 2 hodinovky, ale musím jako
- 3:46upřímně říct, že když to tak jako.
- 3:50S odstupem vidím, že asi to bylo trošku roztažený, ale ono
- 3:53bohužel tam to bylo tak že buď hodina a nebo 2 hodiny nešlo
- 3:59jako udělat třeba hodina a půl, protože tam bylo nějaký určitý
- 4:04okno. To je taková nevýhoda, že někde
- 4:07v televizi je člověk limitovanej tím formátem a že ho nelze jako
- 4:13nějak změnit, protože oni to v programu prostě mají nějak
- 4:16rozpočítaný, přesně podle minut. No ale tak prostě s tím se
- 4:22člověk musí smířit. No ten dokument je svazový
- 4:26schovanej a svazovat nej svalová stran.
- 4:28A takže to byly začátek nového tisíciletí, kdysi trávila
- 4:33natáčení? Vedle toho, že jsi točila film o
- 4:37Dagmar peckové, která zrovna třeba zkoušela Carmen v národním
- 4:41divadle? Že jo, tak si točila představení
- 4:44v národním divadle. Vedle toho si točila báru
- 4:47basikovou v muzikálu Ježíš Kristus superstar a do toho jsi
- 4:52chodila po squatech s katkou. No ještě lepší spojení.
- 4:56Bylo, že jsme něco točili v národním divadle a když jsme
- 5:00vyšli z národního divadla, tak tam na tý piazzetě stála Katka a
- 5:06lovila klienty na sex, že to byla v tu dobu.
- 5:10Už si přivydělávala sexem a to bylo teda opravdu ostrý spojení
- 5:15a my jsme se s ní tehdy domluvili, že to natočíme a
- 5:19natočili jsme to. Takže takovýhle různý ostrý
- 5:22spojení tam byly a řekla bych, že to je součást života
- 5:25dokumentaristy, že že přechází z prostředí do prostředí.
- 5:29Musí se na všechno. Připravit a pověz mi, jaký bylo
- 5:321 setkání s katkou? 1 setkání s katkou bylo v
- 5:37jižních Čechách v terapeutických komunitě, kde byla, myslím, že
- 5:41ten pobyt měl bejt dvouletý, byly tam drogově závislí lidi,
- 5:47který se teda přihlásili do do léčby a ta komunita spočívala v
- 5:53tom, že tam byly různý fáze toho.
- 5:57No léčba, já nevím, jestli je správný slovo, že jo takovýho
- 6:01toho navracení se do normálního života, kdy ze začátku tam ty
- 6:06lidi byli. Uzavřený postupem času měli i
- 6:11vycházky, pak postupem času mohly i třeba já nevím do Prahy
- 6:17na nějakou chvíli jako třeba na 1.
- 6:19Den zajet za rodičema a pak dokonce mohli i odtamtaď chodit
- 6:23pracovat někam do okolí a pak teda došlo k takovýmu, jakože
- 6:28teď už je to na tobě a jdi do světa.
- 6:32Takže když jsme přišli do terapeutické komunity v
- 6:35němčicích. Tak tam mohlo bejt takovejch já
- 6:38nevím 20 klientů a. Když jsme chtěli, teda kromě tý
- 6:44terapeutky ještě 2 klientky, tak se tehdy nějak jsme se.
- 6:50Rozhodli pro katku jakousi Markétu AV tý době.
- 6:56Myslím, že oni obě byli tak jako v půlce.
- 6:59Možná ta Markéta, že byla kousek dál?
- 7:02Katka asi tak v půlce. No a tak jsme dělali takový
- 7:05rozhovory s těmahle třema ženama a myslím, že jsme tam jezdili
- 7:10asi tak. 3. Čtvrtě roku, kdy a to byl jakej
- 7:13rok. 96 myslím. Jsme začali 96 a končilo se teda
- 7:22někdy v roce 2001. 2 a takže asi po půl roce, teda, když jsme tam
- 7:29několikrát se stavovali, tak jako se ukázalo, že ta
- 7:32terapeutka už trošku, že se jí dál moc nechce pokračovat.
- 7:36A ale ještě jsme něco natočili. No a potom se ukázalo, že
- 7:41terapeutka opravdu dál nechce. Markéta skončila a léčbu, ale
- 7:47odešla do Ameriky a Katka utekla z terapeutických.
- 7:52Komunity utekla prostě utekla a nedokončila to a.
- 7:56Tak já jsem se ptala, jako jestli vědí kde je, no někde v
- 7:59Praze no a kde, tak jako může bejt, jako kde se v tuto dobu
- 8:04narkomani setkávají. A oni mi říkali, no většinou
- 8:09okolo staroměstskýho náměstí. A také já jsem si, že jo byla
- 8:13doba, kdy nebyly mobily nic. Takže člověk, kterej byl na
- 8:18ulici, tak jako nebyl nijak zachytit volnej, tak jsem si
- 8:22říkala, tak budu chodit furt po staromáku a třeba ji potkám.
- 8:26No a 1 jsem ji potkala. A tak jako jdu k ní a jestli si
- 8:30na mě ještě pamatuje. Jo pamatuji AA jestli by byla
- 8:35ochotná, kdyžtak pokračovat v natáčení?
- 8:38Jo, no tak a Petra byla zrovna docela taková sjetá, tak jsem
- 8:43čekala. No to je teda.
- 8:46Situace no, ale přesto jsem jako vyhodila nějaký datum asi za 10
- 8:51dní, že bychom se mohli potkat ve 2 hodiny tam u poníka husa na
- 8:55staromáku a napsal, jsem jí to na lísteček.
- 8:58Ona si ho vzala do kapsy a říkal, no tak jo, tak jsem to
- 9:02řekla kolegům, kameramanovi a zubařovi a oni mi říkali, no to
- 9:07teda to jsme zvědaví, jestli přijde, a tak jsme tam v tu
- 9:11určenou dobu byli ve 2 hodiny u pomníku, tak tam sedíme a nikdo
- 9:15nic. No a teď je 4 tak oni tak na mě
- 9:18no. To je každýmu věříš, že splní co
- 9:24slíbí, no tak jako už to začínalo bejt no asi v půl
- 9:28přišla Katka a přišla s přítelem.
- 9:31Láďo a teď já jsem jako dobrý. Ahoj heleno láďa.
- 9:38No AA já nevím, láďa víte co my jako tady jsme začli točit jako
- 9:43takovej příběh a my bysme v tom chtěli pokračovat.
- 9:46Byl byste taky ochotnej a Katka taky by byla ochotná a on jako
- 9:50jo my chceme přestat, takže to je taková dobrá možnost.
- 9:54Dobrá cesta, jako jak že byste nám v tom i tím natáčením
- 9:58pomohli a tak a byl takovej hrozně jako vstřícnej, tak fajn,
- 10:02tak jsme začli točit, teda ten den s oběma no a pak jako tak
- 10:07postupem času, bylo to teda komplikovaný.
- 10:10Vodní 1 dobu bydleli v takovým domečku někde na kraji Prahy,
- 10:13kterej byl nějak po tý láďovi babičce.
- 10:16Telefon tam nebyl mobily nebyly, tak my jsme tam vždycky jako
- 10:20nějak nechali ve schránce dopis, kdy bysme se stavili, tak to
- 10:24bylo opravdu hodně dobrodružný. Natáčení musím říct ale tím, že
- 10:29ještě ta bydliště bylo v domečku a.
- 10:32Oni teda vyráželi do města, a tak jsme je tak jako zachytávali
- 10:37v různejch situacích, ale bylo to furt ještě jakž takž
- 10:41takovejch bezpečnějších místech než potom v dalším pokračování,
- 10:47ale k tomu se. Dostaneme dostaneme z tohodle
- 10:50času nebo z toho z tohohle natáčení vznikl film v pasti a
- 10:54to byl rok. Asi, 2001. 2001 takže to jsme
- 10:59pořád na začátku toho toho. Desetiletí tady no a jako.
- 11:05Teda u tohodle tématu musím říct, že mě hrozně potěšilo, že
- 11:08už ten film v pasti hodně fungoval na školách jako v rámci
- 11:13protidrogový prevence. To mi říkali různě lidi, že
- 11:16třeba to viděli jejich děti. A takže vlastně to, že člověk se
- 11:23zabejvá tímhletím tématem, protože teda poté, co láďa byl
- 11:29plnej optimismu, jak jako půjdou na to vyléčení, tak celou tu
- 11:35dobu se nic takového nedělo. Vždycky tam.
- 11:38Byly ty slova a potom nějak. Prostě se to nepovedlo.
- 11:41Čili vlastně ten příběh byl dost takovej jako beznadějnej.
- 11:45A tahle část příběhu o katce právě končí tím, že že šlape
- 11:50chodník před tím národním divadlem a tím vlastně skončila
- 11:54tahle 1. Etapa, ale ke katce jsi se pak
- 11:56ještě dostala a pak vznikl film Katka, takže to se k tomu ještě
- 11:59dostaneme i my, takže točíš ženy na přelomu tisíciletí?
- 12:04Dotočila si i film o basikové? Co se jmenovalo teda bára béla
- 12:09life? A prostě všecko.
- 12:11Postupem do byse dokončovali tady tyhlety, tyhlety, filmy, v
- 12:17době dokončování těch filmů byla taková kuriózní situace, že byla
- 12:22taková revoluce v český televizi, že tam vlastně
- 12:26nastoupil jinej ředitel a bylo to tam takový trošku dramatický.
- 12:30A to jsme zrovna seděli ve střižně tam, a tak jsme vždycky
- 12:35chvíli. Myslím, že jsme stříhali rozkoš
- 12:37bez rizika a chvíli jsme si udělali pauzu a šli jsme tam
- 12:41před zpravodajství na nějaký demonstrace.
- 12:44Pak jsme se zase vrátili. Byla takzvaná televizní krize, a
- 12:49kdy my jsme tam bylo hlavně během Vánoc, že jo jsme tam i na
- 12:53čtyřiadvacátýho šli demonstrovat před českou televizi před
- 12:56budovou zpravodajství. To si pamatuju, že tam jsme
- 13:00nějak že to bylo na štědrej den. Že jo jsme tam demonstrovali
- 13:04potom demonstrace na Václaváku, tak to je takový to propojení
- 13:08toho jako jedný linky je ten život, sedím ve střižně a
- 13:13pracuju a 2 linka je, že probíhá za woknama televizní krize.
- 13:17A do toho se dal pokračovala ve filmech, které zachycovaly paměť
- 13:2420. Století jako volně pojmenovala
- 13:27cyklus paměť 20. Století a tam teda bylo několik
- 13:32zajímavých témat, protože já jsem si přečetla takovou knížku
- 13:37od Rudolfa vrby, která se jmenovala utekl jsem z Osvětimi
- 13:41a byl to vlastně zajímavej člověk, kterej jako 1.
- 13:44Opravdu zasmála se mu podařilo utýct Osvětimi na Slovensko a.
- 13:50Jinak se pokoušel zařídit, aby spojenci bombardovali koleje do
- 13:56Osvětimi, aby tam nemohli jezdit další.
- 13:58Prostě prostě chtěl, aby se vědělo, co to Osvětim je, že to
- 14:02vlastně moc jako lidí v tý době nevědělo, co se tam děje.
- 14:05A ono navíc to bylo taky tragický, že je mu to dlouho
- 14:08trvalo, než došel někam, ale tam mu nevěřili.
- 14:12Mu no strašně dramatickej příběh čili to, že by spojenci
- 14:16bombardovali koleje se nestalo. Nakonec to, co si nejvíc přál.
- 14:20No a takže já jsem s tím panem. Službou komunikovala, protože on
- 14:25žil v Kanadě ve Vancouveru ale říkal, že občas přijede a.
- 14:32Tak jsme se setkali v Praze a hrozně hezky jsme si povídali.
- 14:35Hrozně jsme si rozuměli a on jako že jo, že teda nějakej film
- 14:38už natočil, ale v angličtině pro asi BC nebo co?
- 14:43A že teda jo a že se teda domluvíme a nějak v létě, že by
- 14:48přijeli IS manželkou tak jako bezvadný a já jsem zažádala o
- 14:53nějakej grant tehdy, jako to šlo i nějak na televizní filmy a ten
- 14:58grant jsem dostala a bezvadný a teď jako jsme to začli
- 15:02připravovat. No a nastala taková situace, že?
- 15:05Pan vrba, kterej celou dobu říkal, že že jako určitě za to
- 15:09natáčení nechce žádný peníze, tak pak napsal, že žádnej
- 15:13honorář nechce, ale že chce letenku 1.
- 15:17Třídy z Vancouveru do Prahy pro sebe a pro svoji manželku, že by
- 15:22tu chtěli bejt asi tak 2 měsíce tak zaplatit pobyt, že určitě
- 15:27teda bysme jeli do Osvětimi, takže zaplatit cestu do Osvětimi
- 15:31pro pro něho a pro jeho manželku a plus ubytování tam a uniklou.
- 15:38Ukáži jeho manželky, která tam byla nějaká realitní makléřka?
- 15:43No tak to, když jsme se na to dívali v televizi, v produkci,
- 15:47tak bylo jasný, že prostě bohužel to nejde.
- 15:50Že nad vaše možnosti. Naše možnosti, protože to bylo
- 15:53opravdu intenzivní. A tak já jsem tehdy říkala, no
- 15:56tak, tak to stopnem AO, něm říkali.
- 16:00No ale tak tak zkus najít někoho jinýho, protože když ty prachy
- 16:06jsou taky škoda, jako se toho zbavovat.
- 16:09No a já jsem v tý době. Zase jsem se nějak seznámila s
- 16:12hedou margolius 2 a to byla úplně úžasná žena, takže jsme se
- 16:19rozhodli, že natočíme film o hradě margoliová, což byla velmi
- 16:25velmi chytrá žena, která byla židovka a.
- 16:32Takže těsně před válkou se vdala taky její muž Rudolf margolius,
- 16:38teda taky žid a potom teda Osvětim různý tábory.
- 16:45Ona to přežila pak po válce, když všecko skončilo, tak se
- 16:50zjistilo, že to přežil i její muž, takže se zase setkali a
- 16:56potom ono to vyprávěla tak jako zajímavě, že že prostě byla
- 17:00taková taková doba, kdy se věřilo, že?
- 17:04Teď jako tomu, aby ten svět se ubíral lepší cestou, že tomu
- 17:09pomůžou komunisti, takže oni oba vstoupili do komunistické
- 17:13strany. No a pak po roce 48, že ho vládu
- 17:18převzali komunisti. No a Rudolf margolius se stal
- 17:22myslím nějakým náměstkem ministra hospodářství nebo něco
- 17:26takovýho, protože myslím, že měl nějaký ekonomický vzdělání.
- 17:31A když se začalo připravovat, že je třeba najít nějaký vnitřní
- 17:37nepřátele. Tak byl vytipovaný Rudolf
- 17:41slánský AV tý době, což je prostě mě připadá naprosto
- 17:45bizarní. Po válce, kdy jako bylo tak
- 17:50jasně odsouzeno nějaký nějakej antisemitismus, tak tady vsadili
- 17:55na to, že ty souzený v procesu jsou domovem slánským byli
- 18:02většinou židé a že to bylo zdůrazňováno.
- 18:05Přitom když jmenovali, je v tom v tom procesu, tak já nevím.
- 18:09Rudolf slánský. Židovského původu Rudolf
- 18:12margolius, židovského původu a myslím, že jich bylo celkem 14
- 18:16AA, já nevím, 11 z nich, že bylo židovského původu, no takže
- 18:20prostě šílenýho něco. Ta hneda je v tý době měli
- 18:25dvouletýho synka, teď ji vystěhovali ona vůbec o tom muži
- 18:30nic nevěděla, žádnej kontakt neměli.
- 18:33Potom se vlastně to dozvěděla až někde myslím, že se nějak
- 18:39zhroutila, byla v nemocnici a tam se to dozvěděla z rádia v
- 18:42nemocnici. Co se vlastně děje a slyšela tam
- 18:45tu jeho výpověď a teď. Bylo jí jasné, že to je, že to
- 18:49není von, že to je naučený. No a pak ho popravili a teď ona
- 18:54žila s tím synkem. Úplně teda vopravdu tak jako
- 18:57bědně na okraji společnosti, úplně totálně v nějakým jako
- 19:03bytě sklepním, takže strašný. No pak se tam objevil novej muž
- 19:08parkovali, za kterýho se pak provdala a trošku se to začlo
- 19:13zlepšovat. No a ona se stala překladatelkou
- 19:17a překládala to jako zajímavý takový detektivky a ona měla
- 19:21opravdu takovej jako úžasnej jazyk takovej jako živej AI ty
- 19:27překlady její byly v tý době. Jako hrozně dobře hodnocený.
- 19:30AZ toho příběhu vznikl film Hitler, Stalin a já, kterej
- 19:34doteďka obíhá festivaly, že jo, do teďka mi je o něj zájem
- 19:39vlastně, protože je to taková výpověď ženy, která byla z
- 19:43válcovaná dvouma. Dvouma režima, a ono to vlastně
- 19:47končí. To jsme dali nakonec takovýto
- 19:49ono to 1. Když vlastně to bylo dokonce na
- 19:53nějakým. Jako konec nějakej natáčecího
- 19:56dne, kdy to takhle jako vypovídala a říkala, no AA,
- 19:59vidíš, helenko Hitler je v háji, Stalin je v háji a já jsem tady
- 20:03pořád tak to se mi teda hrozně líbilo jsme dali na konec a tak
- 20:08to byla taková. Důležitá žena a důležitý bylo
- 20:13to, že ona to skvěle o tom dokázala mluvit.
- 20:16Jo, to ne každej dokáže s takovým nadhledem, ale IS tak
- 20:22jako vhodně volený slova bezvadná nó.
- 20:26Takže prostě já jsem byla nastartovaná na to, pak jsem se
- 20:32zase dost často to bylo, že jsem se různě dozvídala o nějakejch
- 20:36zajímavejch bytostech. Pak jsem se dozvěděla, že žije
- 20:39ještě dáma, která dělala hospodyni Karlu čapkovi, tak za
- 20:42tou jsme jeli. Bydlela na venkově už to byla
- 20:45starší dáma a to tehdy mohla bejt jenom půl hodinovka, takže
- 20:50obsluhovala jsem Karla Čapka zase archivy ve všech těhletěch
- 20:53příbězích byly archivy. Film, který se jmenuje
- 20:56obsluhovala jsem Karla Čapka. A teda zajímavý jenom taková
- 21:02vsuvka, že ona tam vypráví o tom, jak se u Čapka scházeli
- 21:06pátečníci, že jo, taková exkluzivní společnost a tak já
- 21:11hned na Karla čáslavského, jestli jsou z toho nějaký záběry
- 21:14a von ježiš helenko bohužel ne jenom má.
- 21:16Jenom fotky a no tak tam jsou nějaký fotky ze setkání
- 21:20pátečníků asi. 3 4 roky poté, co jsme to dokončili, tak mi říkal
- 21:26čáslavský, tak si představ, že se našli záběry.
- 21:30Filmový ze setkávání pátečníků, který se našly u někoho u
- 21:36nějakejch příbuznejch někoho z těch pátečníků, že byli někde
- 21:40pod postelí. No vida, ale už to bylo pozdě
- 21:44pro ten film pro ten film a pak máš tady ještě několik dalších
- 21:47takovejch filmů z toho cyklu paměť 20.
- 21:50Století. Točila jsi o českých letcích,
- 21:54kteří bojovali v Anglii. Jméno je nebe nad.
- 21:59Evropou a to bylo to v tý televizi, bylo strašně výhodný,
- 22:05když člověk chtěl něco prosadit, tak to nějak jako propojit s
- 22:11něčím. A tehdy se plánoval náš vstup do
- 22:14evropské unie, a taky. Já jsem říkala, že bych natočila
- 22:17k tomuhletomu 3 filmy ke vstupu do evropský unie a 1 že by mohly
- 22:22bejt teda tyhlety letci 2 bylo paní Zdenka fantlová.
- 22:28A teď nevím co bylo to 3 jo to bylo v táboře rodinným v
- 22:34Osvětimi a tím, že jsem řekla, že by to bylo jako k ke vstupu
- 22:39do evropské unie, tak tak jako prošlo líp, než kdyby to tudletu
- 22:43visačku nemělo. No a takže letci to byl taky
- 22:48zajímavý, no vždycky všecko bylo zajímavý, přece člověk setkával
- 22:51s bezvadnými zajímavýma lidma a ty letci to zase jsem měla tip
- 22:57od paní wienerová, která byla manželkou jana.
- 23:01Pinera 1 z těch letců a ona teda říkala, že by tam měli bejt i ty
- 23:05manželky, že to je taky zajímavý ty manželky, takže se tam
- 23:09objevili. My jsme točili se 4 ledovcema,
- 23:13ale potom teda. Bohužel tam ve výsledku byly
- 23:16jenom 3, protože jednak jsme zase byli limitovaný tou hodinou
- 23:21a jednak 1 z nich už mluvil tak jako trošku složitě a tak jako
- 23:27se hrozně zamotával a. Vlastně to bylo jako, bylo to
- 23:35zajímavý, ale jako by se tam muselo buď strašně stříhat, nebo
- 23:42byl to problém toho jeho vyjadřování?
- 23:44Potom teda jeho dcera nám napsala takovej ošklivej dopis,
- 23:48že pře věděla o tom, že s tím tátou jsme točili, že to tam pak
- 23:52nebylo. No tak to mě mrzelo, no prostě
- 23:54byli 3 byly zajímavý, bylo to zajímavý, i ty ženy tam byly,
- 23:58takže to bylo fakt strašně důležitý, opět archivy, krásná
- 24:02práce. A pak teda byli 2 filmy má
- 24:06šťastná hvězda a nesdělitelné. Ano a má šťastná hvězda bylo
- 24:10paní zdence fantomový. To byl teda příběh zase ona
- 24:14napsala takovou zajímavou knihu, kterou jsem si přečetla, a tak
- 24:18mi přišlo, že by to bylo zajímavý.
- 24:20Ten příběh je o židovce, která je teda vězněná v Osvětimi AV
- 24:27potom bergen byl senu AA, která prostě opravdu byla zachráněna
- 24:34asi v poslední vteřině před smrtí.
- 24:36Protože v tom bergen byl 7. Nějak všichni dostali tyfus ona
- 24:41taky a prostě opravdu už tě už umírala AV tom tam přišla
- 24:46anglická armáda to osvobodit a tak jí tam našli a nějak jí
- 24:51prostě zachránili. Opravdu v poslední vteřině to
- 24:54byla taková zajímavá reflexe a její sestra tam zemřela.
- 24:59A takže takovej těžkej příběh, ale ono to taky vyprávěla taky
- 25:04jako s takovým nadhledem a zajímavě, jaký to bylo dělat
- 25:09filmy nebo tak složitým těžkým tématu a probírat se archiv lama
- 25:14a poslouchat ty příběhy. Tak jsem měl pocit, že to je
- 25:18potřeba, že ty lidi. Tady nebudou věčně, že je třeba
- 25:22zachytit, pokud tu jsou, fakt je, že vlastně skoro všichni
- 25:27tady když tak jako vidím tyhlety příběhy, tak už zemřeli paní
- 25:31Zdeňka zemřela v loňském roce ve věku 100 let.
- 25:34Byla to taková životná a takže takovej pocit povinnosti.
- 25:39No a ty archivy, to je samozřejmě, to je prostě strašně
- 25:42zajímavý, protože tam člověk vidí.
- 25:47Tu minulost minulost z míst okolo sebe nebyly to jenom, že
- 25:52český archiv vepře koncentráky a tohleto je to se odehrávalo teda
- 25:57v Polsku AAV Německu a. Takže to není jenom české území,
- 26:02ale je to český území. Tam jsou prostě strašně zajímavý
- 26:08věci a teď třeba ty letci oni tam je takový krásný záběry
- 26:13Japonce, jak oni se z tý Anglie vracejí někdy po válce?
- 26:17Já myslím nějak tak jako v srpnu, třeba triumfálně do do
- 26:23Česka, těma letadlama, takže jsou záběry, jak přilétají
- 26:28letadla a potom přistanou a oni prostě si je seřazená jednotka
- 26:32triumfálně. Tady nastupuje všichni.
- 26:35Já se ještě jdou postarat městským náměstí.
- 26:39No a potom všichni skoro skončili ve vězení, protože 3
- 26:43roky na to. No ne, tak nějak to bylo poté,
- 26:47co komunisti na 3. Rozdíly moc tak všichni začli
- 26:50bejt podezřelý, že byli v Anglii a některý ten nepřátelé byli
- 26:55nepřátelé. Po téhle sérii si máš ještě
- 26:59takový 2. Nebo samozřejmě víc těch filmů,
- 27:02ale taky 2. Spíš portrétní filmy. 1 je teda
- 27:07Pavel tigrid Evropan. No pak ještě teda Jaroslav skála
- 27:13a Pavel štecha. A co ještě takový tydlety
- 27:16vlastně 3 tyhlety? Paměť dvacátýho století, no
- 27:21Pavel tigrid na toho jsem měla políčeno.
- 27:25A on jako docela dlouhou dobu vzdoroval a říkal vždycky a paní
- 27:30helenko, vy jste taková milá, ale víte, co?
- 27:32Já už jsem všecko řek, a já už nechci nic říkat a tak, a tak
- 27:37jsme taky jako seděli a pak jsme se příště setkali zase někde na
- 27:40kafíčku a paní helenko. Moje žena říká, že ne Pavle do
- 27:44toho prostě nechodit, ty už tak jako dyť ty už nepotřebuješ nic
- 27:49dalšího říkat, všecko si řek, všechno si napsal a já jsem to
- 27:54vždycky tak jako občas zkoušela, prostě nenechala.
- 27:57Jsem se odradit, a pak nastalo výborná situace v nějakejch
- 28:01volbách. Myslím, že to bylo v roce 2002.
- 28:03Nějak získali komunisti, komunistická strana asi 3.
- 28:09Příčku a to toho tigrida nějak šíleně rozesmutnilo a říkal, no
- 28:15hele, když vidím tydle ty výsledky, tak paní helenko jdem
- 28:21do toho, takže toho přimělo, že jsme natáčeli, ale musím říct,
- 28:25že točili jsme 2002 nějak na podzim a potom na jaře.
- 28:31V roce 2003 a ještě jsem doufala, že budem točit na
- 28:35podzim roku 2, protože on vždycky přes léto jel do Francie
- 28:39AA na zimu do Prahy, že ještě na podzim nebo v zimě 2003 budem
- 28:43točit ale von 01-09-2003 zemřel a fakt je, že jsem si pak
- 28:48uvědomila, že tu poslední naše natáčení asi v 06-2003, že tam
- 28:53jako zdůrazňoval, že se necítí úplně dobře a že byl takovej
- 28:57trošku jako bez energie, ale. Já jsem právě ještě měla nějaký
- 29:06témata, který který jsem chtěla, protože u tohodle toho typu
- 29:10filmu nemůže člověk všecko vychrlit najedno musí tak, jako
- 29:14si chvíli si povídáme a chvíli, co ještě natočíme, jak se třeba
- 29:19prochází nebo tak. A pak zase se řeknem, že příště
- 29:22další a tak, aby to nebylo příliš intenzivní.
- 29:26A ještě tady máme 2 filmy a pak pomalu půjdem k metodám.
- 29:30Jaroslav skála a Pavel štecha, no tak to byl ještě do těch,
- 29:34jakoby portrétních projektů takový 2.
- 29:37Důležité postavy. Jaroslav skála, s tím jsem se
- 29:41kdysi setkala, když jsme dělali film 1000 let střízlivosti v
- 29:45apolináři a bylo jasný, že to je zajímavej člověk, kterej založil
- 29:51apolinář, vymyslel záchytku a byl takovej, že ho buď lidi
- 29:55hrozně milovali a naprosto podlehli jeho vlivu a nebo se ho
- 30:00spíš stranili a báli se ho a nebo ho dokonce i ne vysloveně
- 30:04teda neměli rádi, protože byl strašně výraznej.
- 30:08Takový autoritativní AV tom apolináři.
- 30:12To bylo tak, že třeba tam se začínalo, že třeba každej týden
- 30:18byly takový povídací schůzky v 6 hodin večer.
- 30:22A kdo přišel třeba v 6 po 6 v 06:01 minutu, tak přece začlo
- 30:28prostě opravdu úderem 6 a kdo přišel pozdě, tak musel jít.
- 30:32Tam bylo takový jako pódium v tak vím zasedacím sále jít na to
- 30:39pódium a tam do kasičky zaplatit a takové jako odpustek nebo
- 30:43pokutu za to, že přišel pozdě. Čili všichni viděli, přešel na
- 30:48pódium tenhleten člověk přišel pozdě, něco zaplatil včas si
- 30:52sednout a program pokračoval, takže takovýhle systémy neměly
- 30:57ho všichni rádi. Měl takovou zajímavou přítelkyni
- 31:01kolegyni paní arnoštu, která ho šíleně milovala.
- 31:05Celej život s ním byla a pomáhala mu ve všem, tak ta se
- 31:09tam taky objevila prostě zajímavej člověk.
- 31:12Tak doufám, že to nějak jako jsme něco s ním zachytili opět
- 31:17archivy. No a Pavel štecha byl strašně
- 31:20zajímavej fotograf, kterýho jsem znala léta letoucí a věděla
- 31:24jsem, že dost těžce nemocnej. Tak jsem si říkala Pavla, musíme
- 31:28natočit, učil na umprum fotografii.
- 31:31Natočili jsme nějakou hodinu bezvadný no a potom teda byl v
- 31:36nemocnici. Zavolal, že je v nemocnici a že
- 31:39si chcem, tak ať přijdem, tak jsme natočili něco v nemocnici
- 31:43tam přišla zrovna jeho žena, trochu nám vyčítala, že ho
- 31:45točíme v nemocnici. No a pak jsme ho natočili doma.
- 31:50Kdy už ležel v posteli a byl vlastně takovej jako opravdu
- 31:53hodně na tom špatně a tos brzo poté zemřel.
- 31:57Ale tak on to věděl nějak AA chtěl ještě prostě nějaký věci
- 32:01říct, takže vznikl tenhleten film a jsem ráda, že vzniknul, i
- 32:05když to bylo taky těžký. A než se dostaneme k 2
- 32:10pokračování manželských etud tak ještě 1 významná událost, že se
- 32:14stala pedagožkou na katedře dokumentu famu.
- 32:17Ano ano to bylo v roce 2002, tam se nějak měnilo.
- 32:20Vedení odcházela olga Sommerová, která byla do tý doby šéfkou
- 32:24katedry nastoupil Karel vachek, kterej byl taková jako
- 32:28kontroverzní osobnost a dělaly se nějaký konkurzy na pedagoga a
- 32:34mně řekli nějaký studenti, ať to zkusím, ať se hlásím.
- 32:40Pře vlastně musím říct, že mě to samotnou nějak nenapadlo.
- 32:43A tak jsem se přihlásila, ten konkurz jsem udělala, od tý doby
- 32:47tam jsem a tak to je takový živý hodně, protože s Karlem vackem
- 32:52jsme měli skoro na všechno jinej názor a tak jako dost často jsme
- 32:58tak jako živě diskutovali, ale všechno jsem nějak vždycky
- 33:02přežila a vydržela no. Máme hůř, já s bráchou určitě
- 33:07tvoje angažmá na famu, protože nás občas štve, jak právě se
- 33:12byly různý rozpory s vlhkem. Když ještě žil teď už teda je po
- 33:17smrti, ale i studenti, když jsou někdy na tebe nějaký hubatý, tak
- 33:21to mi těžce snášíme s bráchou to snášíme.
- 33:25Já to beru jako součást takovýho tréninku snášet všechno, AA když
- 33:30tam bylo dobrý, že když jsme měli nějaký jako jiný názory,
- 33:35tak a já jsem říkala, heleďte, tak budeme o tom.
- 33:38Teda pojďme o tom diskutovat o tom tématu a on řekl, že něčemu
- 33:41nerozumíte a tím to bylo skončený, takže to bylo do jistý
- 33:45míry. Zjednodušený, no?
- 33:46Prostě jsem se naučila s tím žít.
- 33:48Tak my se to s bráchou budeme ještě učit chvíli.
- 33:52No a takže jsme v době, kdy ty ses po setkání v matu s
- 33:58protagonisty manželských etud domluvila, že se teda bude
- 34:01pokračovat, protože ta 1 série byla od roku. 80 do roku 87 tak
- 34:10zaznamenala. Teda úspěch před revolucí to
- 34:12běželo v kinech AV roce 99, teda se s po 10 letech s nima
- 34:20domluvila, že byste pokračovali? A pokračovali jsme a mělo to
- 34:24bejt hotový. V roce 2005 jsme měli to tak
- 34:28jako zhruba dokončovat a 2600 to mělo dostříhat dávat a pak to
- 34:32mělo jít v televizi. No, takže druhej díl, kterej
- 34:36teda byl technologicky trošku jinej, protože už se točilo.
- 34:43No digital a nebylo tak strašně těžký, pořád hlídat ten
- 34:49materiál, což u tohodle typu natáčení, jaký dělám.
- 34:54Já je strašná výhoda v tom, že člověk může s těma lidma si
- 34:59povídat opravdu tak jako neomezeně a nemusí je nijak
- 35:04přerušovat. Nemusí, když třeba vidí, že se
- 35:10zapnulo do tématu, který asi nebude potřebovat taky nemusí
- 35:14přerušovat a říkat tohleto nepotřebujem.
- 35:17Čímž by upozorňoval na to, že to je natáčení podstata věci je, že
- 35:22čím je to míň výrazný, že se to natáčí moderovaný a čím víc je
- 35:28to takový volný povídání málo moderovaný, tak tím ten člověk
- 35:33dokáže bejt bezprostřednější, upřímnější, otevřenější,
- 35:38autentičtější a možná i říct takový jako věci.
- 35:42Který třeba původně ani nechtěl říct a pak nějak k nim dojde a
- 35:47takže to byla technologicky teda opravdu strašná výhoda.
- 35:51Technologická výhoda, ale pravdou je, že vlastně šla
- 35:55trošku dolů kvalita. Pak, že tam je takovej střih
- 35:59mezi tím 1 dílem, kterej je vyloženě filmovej.
- 36:02Je to ta černobílá černobílej a je to teď tohleto bylo barevný,
- 36:06tak najednou byl střih o strejdo a barevnejch devadesátek
- 36:09barevnej devadesátek, kdy se ještě ten výslednej tvar moc
- 36:13nekorigovaná al ty. Protože dneska vlastně, když
- 36:17ještě o nějakou dobu později, protože jsme pak ještě
- 36:22pokračovali a vědělo se, že se bude pouštět 1, 2 i 3
- 36:26pokračování, tak jsme se dohodli v televizi, že to 2 pokračování,
- 36:31který je barevně opravdu takový jako neurovnaný, takže se, že že
- 36:37je možný to v televizi dát na takzvaný grading a vlastně to
- 36:42upravit. Technologickej pokrok byl
- 36:45výhodnej v tom, že. Se dalo zachytit autentičtější
- 36:50výpovědi, ale vizuálně to prostě nebyla tak hezký, ale prostě to
- 36:56i to. 2 pokračování v televizi mělo docela ohlas, takže jsem
- 37:02byla ráda. No ty říkáš docela ohlas, ale
- 37:05ono to mělo ohromný ohlas. Když jste to pustili do
- 37:08televize, protože vlastně tou dobou pomalu začli vznikat
- 37:11nějaký reality show, pomalu se diváci začli dostávat do
- 37:16soukromí lidí AA začlo se o manželských.
- 37:20Třídách trošku právě uvažovat jako svým způsobem o nějaký
- 37:24reality show, která ale má jako ten pořad měl úplně jiný
- 37:27zákonitosti než reality show, který známe z televize že jo.
- 37:31Například ty jsi nikdy nepoužívala skrytou kameru.
- 37:35To natáčení bylo domluvený. Oni automatizovali ty výsledný
- 37:39střihy, což je 1 ze základních kamenů, ne s kterým jakoby
- 37:43pracuje, že prostě každej koho točíš, tak to pak autorizuje.
- 37:46Čili se můžete ještě domluvit, když tam je nějaká scéna, kterou
- 37:50vyloženě nechtěj použít, takže že se dá vystřihnout?
- 37:54A tak dále, takže má to úplně jiný možnosti než reality show.
- 37:58Ale v tom roce 2006, kdy to běželo v televizi každej tejden,
- 38:02mám pocit, že to šlo vždycky starej díl a pak novej díl, tak
- 38:07já si pamatuju, to už jsem tou dobou taky byla na famu, takže
- 38:10to vzbudilo ohromný ohlas a vlastně se o tom hodně jako
- 38:13mluvilo a diskutovalo, že to. To jsem samozřejmě ráda a tak
- 38:20to, že vznikaly v tý době reality show různý, takovýhle
- 38:23tvary, který do jistý míry dokument.
- 38:26Připomínaj, ale to je pokrok. S tím se nedá nic dělat a musí
- 38:30jít. Člověk si tak zůstat u toho
- 38:32svýho způsobu vyprávění a nenechat se tím nijak ani
- 38:36omezovat ani nějak ovlivňovat, ovlivňovat.
- 38:40Prostě to je součást doby a to mě nějak jako nezajistila.
- 38:45A takže bylo 6 párů a ty ses k nim po 10 letech vrátila a kolik
- 38:49z těch 6 párů vlastně bylo spolu a jaká byla bilance?
- 38:54V tý době, kdy jsme se vrátili, tak pořád platilo, že Marcela a
- 38:58Jirka jsou. Rozvedený a to jak to vypadalo
- 39:01na konci toho 1. Dílu, že se možná k sobě vrátěj,
- 39:04tak se na nějakou dobu vrátili, ale pak se znova rozešli a
- 39:08Marcela měla nějakýho jinýho přítele, s kterým měla syna.
- 39:14AV době, kdy jsme se setkali, tak tomu synkovi byly asi 4 roky
- 39:17a ten přítel už byl nějak jako mimo rodinu a už se s ním prostě
- 39:22to neklaplo. A potom v tý době se ještě
- 39:25rozvedli. A Standa a Zuzana a bydleli
- 39:30každej zvlášť. A zbylí 4 páry zatím byly.
- 39:35Spolu páry zatím byly spolu. Měli už děti, teda po
- 39:39vyrostlých. A mám takovej pocit, že v
- 39:41průběhu tý 2 etapy, že se pomalu vyšlo najevo, že se rozešli i
- 39:46Zuzana a Vladimír, ale to bylo takový jako.
- 39:49Snaha o nenápadnost. Takže po 20 letech od svatby
- 39:55vychází to 20 let necelejch 20 let od svatby byly spolu vlastně
- 39:593 páry, takže půl na půl a prožívali divoký 90 léta a pak.
- 40:06Ho divokejch, po 90 letech jsem mluvil o trošku a pak to byly
- 40:11teda nultý léta, který taky tam byly jako spousta dramatických
- 40:17situací, kdy ty lidi různě měnili práce a hledali.
- 40:21Se hledali, co je vlastně takový jako jejich životní téma a
- 40:27pracovní téma tak reagovali nějakým způsobem na jinou změnu,
- 40:33teda pracovních možností. Což se tam právě u některejch
- 40:36párů ukazovalo, že vlastně vzhledem k tomu, že během
- 40:39socialismu všichni měli stejný podmínky, tak žili ve stejnejch
- 40:45kulisách a mohli mít jenom uplatnění do nějaký míry, tak ve
- 40:50chvíli, kdy přišel kapitalismus, tak se začalo ukazovat, že
- 40:54některý z těch párů. A je úplně jiný nastavení, ne
- 40:56že? Vlastně tak například strnadovi
- 41:00měli, což byli původně studenti architektury.
- 41:03Architekti pak tak získali nějakou výhodnou zakázku na
- 41:08rekonstrukci betlémských kaple. AZ těch financí potom pořídili
- 41:13dům na vinohradský, kterej idea byla tam udělat jako takovej
- 41:18obchodní dům nábytku, zejména židlí a případně to propojit
- 41:23nějak s tou firmou 100 netem a my jsme je zachytili v.
- 41:28Situaci, kdy ten dům, teda už se jim podařilo vyprázdnit, před
- 41:32když ho kupovali, tak tam ještě byli nájemníci.
- 41:35Tak to jsme jenom tak zaslechli tu a tam takový divoký historky,
- 41:38jak se domlouvali s nájemníky, aby opustili ten dům a vlastně v
- 41:45tý době našeho natáčení ho rekonstruovali na dům nábytku s
- 41:50tím, že ta idea byla, že to bude od shora až nahoru jenom nábytek
- 41:55a lidi budou procházet tím domem a budou si vybírat různý typy.
- 42:01Nábytku. A takže jsme zažili teda
- 42:06rekonstrukci konec rekonstrukce a začátek teda prodeje.
- 42:11AI různý stížnosti na to, že teda lidi choděj míň, než si
- 42:16Vašek představoval, ale furt to byl takovej jako podnikatelskej
- 42:20čin Ivana. Potom si zařídila ještě svůj
- 42:23vlastní obchod jako s takovým designem.
- 42:27No prostě to byly lidi, který zkoušeli to podnikání, což byla
- 42:31věc dříve neznámá. A já si myslela i třeba v rámci
- 42:35toho páru, že se ukázalo kdo jakoby je spíš pasivní, kdo
- 42:39aktivní to vlastně se stalo u některých párů, že vlastně 1 z
- 42:43těch partnerů vystřelil? Za těma možnostma co ano, co ten
- 42:48svět nabízel, zatímco ten druhej radši chtěl mít klid a.
- 42:53Jistoty Zuzana a Stanislav, který suzana spíš tak jako
- 42:57setrvávala v okolí domova, který moc neopouštěla, protože bydleli
- 43:02v tu dobu mimo prahu, tak ani do Prahy moc ne jezdila.
- 43:05Zatímco Standa začal podnikat a začal mít nějakou firmu na
- 43:11reklamu, to už ale když jsme se setkali, tak to už myslím, že ta
- 43:16firma skončila, ale on dělal. Překladatele ve škodovce,
- 43:21protože to bylo zajímavý, to právě říkal, že se Zuzanou
- 43:25rozhodli, že se musejí naučit německy a on se naučil německy
- 43:31tak, že mohl dělat překladatele speciálně i technických věcí.
- 43:36Vždycky měl k technice vztah, takže i se naučil ty odborný
- 43:39termíny. Zatímco Zuzana se tu němčinu
- 43:41vůbec nenaučila se klas tím. Takže tam vlastně ten rozpad
- 43:45toho manželství nebyl nečekanej? To bylo daný tím, že právě
- 43:50taková ta. Ta mimo běžnost no aktivita
- 43:54versus pasivita. No a tam 1 z těch příběhů teda
- 44:00byl asi nejsložitější pro tebe Marcela a jiří, kdy teda jsi
- 44:03říkala, že jiří už v tý delší etapě nepokračoval, ale Marcela
- 44:07pokračovala, měla dceru s Jiřím a teda syna s partnerem, kterej
- 44:13už zase nebyl. Aktuální Marcela vždycky pro
- 44:16natáčení byla velmi jako ochotná a nebyl problém s ní natáčet,
- 44:22protože jako tak vždycky přistoupila víceméně na všechno.
- 44:27No a ten její život byl teda opravdu složitej, protože v
- 44:30době, kdy. Jsme se setkali tak ona bydlela
- 44:32v takovým ne úplně teda dobrým bytě, kterej kdysi dostala od
- 44:39Prahy 1. Jenomže v průběhu doby ten dům
- 44:42někdo zrestituoval a vlastně ona teda tím pádem se stalo
- 44:47nájemnice nějakýho majitele, kterej se jí snažil v průběhu
- 44:52doby vypudit. A takže ten byt byl v takovým
- 44:57dost žalostným stavu. Nikdo do něj nijak neinvestoval.
- 44:59Ona tam žila teda s těma 2 dětma a bylo to tak.
- 45:03Takový jako nuzný bydlení a pak ten majitel.
- 45:10Udělal věc, že koupil nějakej byt v českým brodě a navrhnul
- 45:14je, co přestěhuje do českýho brodu.
- 45:17Tak já jsem teda vím, že jsem jí tehdy říkala, jestli jako to
- 45:21není trošku blbý. Z Prahy se stěhovat do českýho
- 45:23brodu, ale ona zase argumentovala tím, že v tom bytě
- 45:27vlastně bude mít uno svůj pokoj. To máš i Ivana svůj každej z
- 45:31nich, svůj pokoj, že to je vlastně důležitý a že to je na
- 45:34vlakové spojení do Prahy. No takže se přestěhovali do
- 45:39českýho brodu, to jsme natočili. No a potom.
- 45:42Přišla prostě katastrofa, která ono se o tom hrozně jako těžko
- 45:49vypráví, ale prostě nastala taková situace, že měla bejt.
- 45:54Tiskovka KA to bylo koncem roku 2005.
- 45:58Tiskovka, na který se představovalo, že bude novej díl
- 46:03druhej manželských etud. Mělo to bejt v matu a mělo to
- 46:09bejt v odpoledne. A.
- 46:13Já jsem asi 14 dní předtím nebo tejden 14 dní mi volala Marcela
- 46:22a říkala, že prostě Ivana, která pracovala v Praze, že se
- 46:27nevrátila z práce dcera Ivana dcera Ivana.
- 46:31A tak jako. A co jako to může znamenat, jí
- 46:35byla asi čtyřiadvacet v tý době. A no a Marcela no tak co to může
- 46:41znamenat? No, tak já vůbec nevím.
- 46:44Ona vždycky z práce přijela a tak.
- 46:46A já jsem říkala, neměla nějakýho přítele, jako u kterýho
- 46:49by byla, no měla přítele u toho neni a nemohlo se stát, že
- 46:53prostě já nevím, co jsme tak vymejšlet.
- 46:56No nic jako ne nevypadalo reálně a já jsem říkala, no a nahlásila
- 47:02jsi to teda na policii nahlásila, nic nevědí, a tak
- 47:08jsem zjišťovala, jestli se nedá. Takovým tom okýnku pohřešuje se
- 47:13v televizi nějak jako nějak to avizovat?
- 47:16Tam mi řekli, že tam můžou bejt jenom o sobě do 18 let, ty nad
- 47:2218 let, že už to prostě ne. No tak jsme tak jako různě
- 47:27pátrali, co jako se dá dělat. No a ten den ty tiskovky si
- 47:31přesně vzpomínám na to teda v životě nezapomenu.
- 47:33Já jsem jela do rozhlasu, kde jsem dopoledne měla mít nějaký
- 47:37povídání. Před tou tiskovkou.
- 47:40Vylezla jsem na muzeu z metra a za zazvonil mi telefon a Marcela
- 47:45a řekla, Ivana je mrtvá a já jdu skočit z balkónu.
- 47:50A teď. A tak já.
- 47:54Co se stalo, no teď tu byli policajti, že jí našli někde u
- 47:59kolejí a asi ji srazil vlak. A.
- 48:04A ukázali mi fotku a odešli tak už jenom ta představa, že ukážou
- 48:11matce fotku sražený dcery u vlaku a ještě asi 14 dní
- 48:17později. A odešli a nic neřekli.
- 48:20A já jdu skočit a teď já jsem si říkala no.
- 48:24A byla v tom českém brodě. Jo a měla přijít odpoledne na tu
- 48:28tiskovku, kde jsme chtěli upozornit na to hledání Ivany a
- 48:32jestli by se v tom ty média mohli nějak angažovat.
- 48:35A tak já říkám Marcelo, neblbni, vždyť máš Tomáše a ona.
- 48:42A já vím, ale já a teď do toho už brečel.
- 48:45Já vím, já prostě já už to nechci bejt a teď já jsem
- 48:49věděla, že prostě musím mluvit. To jsem říkala, hele, máš
- 48:53Tomáše, neblbni Marcelo, ty máš nějaký léky na uklidnění máš
- 48:56léky na uklidnění mám, kde je máš v kuchyni, tak teď jdi do
- 49:01kuchyně a ty léky si okamžitě vem a zapije.
- 49:05Já jsem na telefonu, déšť jdu do kuchyně, beru, bereš si ty léky
- 49:10beru, zapila jsi je zapila a teďka zavoláš tam měla.
- 49:15Jako kamarádku zavoláš, já nevím Zuzaně ať okamžitě přijde, že že
- 49:20prostě tam ne nechceš bejt sama, protože já jsem za ní nemohla do
- 49:23českýho brodu. Tiskovka, že jo.
- 49:26Zavolám. Dobře, tak teď já to vypínám, ty
- 49:32zavoláš Zuzaně a pak mne zavoláš zpátky, nebo já volám tobě no,
- 49:37tak ona zavolala Zuzaně a zavolala mi.
- 49:39Jo, tak Zuzana hned přijde. Tak já zase s ním mluvím.
- 49:43Marcelo, nemůžeš, prostě se vykašlat na toho Tomáše.
- 49:47Vám nikoho jinýho nemá a takhle jsem furt hučela.
- 49:50Mezitím přišla Zuzana, tak já dej mi Zuzanu říkám, Zuzanu,
- 49:54prosím vás krize jako bejt s ní furt nespustit ji z očí, protože
- 49:58ona bydlela v 5 patře a fakt měla teda balkon takovej, no
- 50:03tak, tak se to podařilo a já říkám zejtra přijedu, tak druhej
- 50:07den jsme přijeli a natočili jsme teda tuhle tu situaci, ještě
- 50:13jsme tam jako pomáhali. Zařizovat pohřeb a podobně.
- 50:18A. Vlastně tím ten film končil, že
- 50:23jsme to ještě přidali tuhletu pasáž do jinak už střiženého
- 50:28filmu. Na té tiskovce jsme to teda
- 50:31řekli, to jsem se ptala, Marcely jo, můžete.
- 50:36A nastala taková situace, že lidi začli na tu Marcelu sbírat
- 50:42peníze AV průběhu doby se nasbíralo docela dost peněz jo,
- 50:48protože ona tam vlastně na konci toho filmu, kde byla tahle
- 50:51situace, něco říkala, že to je hrozný, byť v tom brodě a že
- 50:55každá cesta vlakem jí tu Ivanu připomíná tak a nasbírala se
- 51:00dost peněz, aby se mohla přestěhovat do Prahy, což se pak
- 51:04podařilo, že se s. Sice ne si byt nekoupila, ale
- 51:09mohla se s někým dohodnout, že ten koupil ten byt od toho
- 51:17majitele. Ten byt v českým brodě a dál
- 51:21marcele k užívání svojí byt, kterej byl teda městský části
- 51:26obecní, ale hezkej, takže se přestěhovala do Prahy, takže
- 51:30takhle vlastně končila ta 2. Etapa takovouhle katastrofou mám
- 51:36pocit, že jsme tam ještě měli i to přestěhování do Prahy.
- 51:39Že jsme to tam nakonec přistřihli, protože se to
- 51:42pouštělo až v tom roce 2006, no AV tu dobu se mi ozvali
- 51:47producenti z negativu. A to už necháme do dalšího dílu,
- 51:52protože to rozvíjí další celou etapu spolupráce s negativem a
- 51:58tvůj návrat do kin po tom, co jsi celý 90 a nultý léta dělala
- 52:04spíš filmy pro televizi, tak vlastně potom v roce 2007 se
- 52:09vracej tvý filmy do kin, ale bohužel, nebo teda musím.
- 52:13Ještě se tě zeptat na téma, který nemáš ráda.
- 52:16O kterým nechceš mluvit, ale já se na něho zeptám v tý době v na
- 52:21přelomu roku 2006 2007, jestli se nepletu jsi byla oslovena k
- 52:26tomu, aby si se stala ministryní kultury.
- 52:32To byla kuriózní situace mýho života, protože v životě by mě
- 52:36nenapadlo volat takovejhle post, jakkoliv usiluje.
- 52:41Plat post politice já jsem byla naprosto naplněná tím, co jsem
- 52:45dělala a fakt je, že jsem v tý době ještě byla teda hodně
- 52:48aktivní. V takových filmařských odborech,
- 52:52asociace, režisérů a scénáristů a strašně jsme bojovali o
- 52:56zvýšení nebo o restrukturalizaci fondu kinematografie AO.
- 53:02To aby na kinematografii šlo víc peněz a kde najít zdroje a
- 53:06podobně a to byla taková. V tý době moje velká aktivita a
- 53:12kolegové teda viděli, že jsem taková jako v těchto věcech
- 53:16aktivní a nějak se hledal ministr kultury do vlády, která
- 53:21padla 1 Topolánkova vláda padla, protože ve sněmovně, kde to
- 53:28bylo, já nevím. 100 na 100 tak nezískali důvěru a tak, jako že
- 53:32se sestaví 2 vláda, která pravděpodobně taky nezíská
- 53:36důvěru, takže to bude tak na půl roku a pak budou volby, takže mě
- 53:40oslovili, zavolali mi tu bylo. Tak po Vánocích, Vlasta
- 53:45Parkanová. Mi volala, že teda, že mě
- 53:49navrhli nějaký moji kolegové tady na tenhle post aj co já na
- 53:52to a sešli jsme se tady v pizzerii.
- 53:54Michal byl u toho a ještě nějaký zase její kolegové jiří Čunek,
- 53:58taky ještě a že jako od těch kolegů mají takový dobrý
- 54:03reference a že jsem aktivní a že to, že jsem žena, že by taky
- 54:07vyhovovala a podobně a že to je na půl roku.
- 54:10A tak jak jsme u toho byli, tak Michal říkám, tak ty furt něco
- 54:13organizuješ. Furt něco se snažíš někoho
- 54:16přesvědčit a teď bys to mohla sama daleko snáz ty vaše
- 54:20žádosti, jako jim pomoct, aby aby se, aby se tý kinematografii
- 54:25opravdu přidalo. A vůbec takový další věci
- 54:28kulturní, vždyť se o to zajímáš a půl roku a takhle.
- 54:32No tak já jsem nevěděla přesně co co si o tom myslet, ale oni
- 54:38všichni přesvědčovali včetně Michala a tak jsem si říkala, no
- 54:41tak dobře, no tak na půl roku. Tak na půl roku to jde, no tak
- 54:46jsem řekla, že že jo, no a pak nastala teda opravdu divoká
- 54:50doba, kdy? Jsem pochopila, co to všecko
- 54:54obnáší. A mezitím se změnilo to, že se
- 55:02našli 2. Přeběhlíci, kteří jak potom jsem
- 55:06se dozvěděla taky, to mělo souvislost.
- 55:10S tou mou aktivitou v tom smyslu že?
- 55:15Už teda vláda byla schválena a já jsem nebo?
- 55:19No myslím, že jo mělo dojít k jmenování a já jsem byla pozvaná
- 55:24k panu Topolánkovi s panem Štěpánkem Martinem, což byl
- 55:28bejvalej právě odstupující ministr a ten Topolánek nás tak
- 55:34jako přijel a já jsem to viděla takhle poprvé v životě a tak a
- 55:39todle a řek no, a jenom vám chci říct paní Třeštíková, že vaším
- 55:44náměstkem bude pan XYA ten Martin Štěpánek.
- 55:48Vylít fakt to byla scéna jak z filmu vylítnu ze židle a začal
- 55:52řvát Mirku, víš ty idiote co to je za strašnýho týpka, co to
- 55:59tady, co to tady děláš? No to prostě je absolutně
- 56:02vyloučený. Ty nevíš, že jsem ho vyhodila,
- 56:04proč jsem ho vyhodil a co všecko to tam ten chlap chlapík jako
- 56:09jako spáchal, jaký prostě šílený věci tam jako vyváděl, jak když
- 56:15jsem na to přišel, tak jsem ho vyhodila, ty ho zase chceš a on
- 56:19řek martine. Přes to nejede vlak takovým svým
- 56:23klidným hlasem. Ten Martin svým hereckým hlasem
- 56:26tam řval dál a já si vůbec jako nevěděla, která bije.
- 56:31No pak jsme šli s tím Martinem na ministerstvu von mi
- 56:34vykládali, jak tam ten chlap, jaký tam dělá prostě šílený.
- 56:39Myslím, že se to týkalo památkový péče, jaký akce, jak
- 56:43tam prostě má svoje vybraný firmy, jak je on placenej a jak
- 56:47je to prostě všecko takhle zase režírovaný a to, že přes to
- 56:53nejede vlak. Jsem se později dozvěděl, že on
- 56:55se angažoval v těch přeběhlících tenhle ten člověk to
- 56:58spoluorganizoval. Získal a tím si zasloužil.
- 57:02A tím pádem přes to nejel vlak no a já jsem řekla, že buď já,
- 57:07nebo tenhleten člověk. A protože přes toho člověka
- 57:10nejel vlak no, tak jsem odešla. No tak jako jsem měla teda fakt
- 57:17děsnej pocit. A teda já jsem skončila.
- 57:21V pátek to bylo konec ledna a ten den vím, že jsme seděli.
- 57:26Na tom ministerstvu, já jsem to prostě všecko všem řekla oni.
- 57:29Ty lidi na tom ministerstvu. Nakonec jsme se docela
- 57:32skamarádili. Ty byly bezvadný a ty jo, jo
- 57:34ježišmarja neodcházej, neodcházej takhle jako a tak
- 57:38jsem furt říkala, prostě tady nebudu dělat nějakou zástěrku
- 57:41nějakým šíleným finančním machinacím, to prostě takováhle
- 57:45korupce to přece nemůžu krejt no a viděli jsme na na mobilu, jak
- 57:50volají různý, přinese to oznámilo teda jak různý volej z
- 57:53bulváru a podobně. No a den nato se Karel svoboda
- 57:58zastřelil v jevanech. A zájem bulváru se soustředil na
- 58:02Karla svobodu a jeho čin a jeho ženu a tak a už se vykašlali na
- 58:07na třeštíkovou, takže už se to představuje další.
- 58:11Takže mě Karel svoboda teda zachránil.
- 58:13No a já jsem potom teda ten víkend jsem byla doma, byla jsem
- 58:17taková zdrcená, říkala jsem si, no já teďka snad nevylezu ven,
- 58:21vždyť to je taková vlastně hrozná ostuda.
- 58:24No a 1 jako v pondělí, nějak jsem teda vylezla ven a jdu
- 58:28někde já nevím, to se pamatuju tam někde po uhelném.
- 58:32No a přišla ke mně nějaká paní a říkala paní Třeštíková, to jste
- 58:35udělala moc dobře, to si cením a podobně neznámá, tak jako to byl
- 58:401. Takovej moment, že to nevnímaj
- 58:43spoluobčané jenom jakože nějaká strašlivá bába udělala prostě
- 58:49takovejhle průšvih a zklamala a že mi rozuměj a pak jsem
- 58:53zjistila, že mi dost lidí rozumí a že to prostě holt se nedá nic
- 58:56dělat takovejhle život. No jak dlouho se tam byla?
- 59:00Jsem, že nějakejch 17, 18 dní, 18 dní, a když někdo řekne 17,
- 59:04tak já musím opravit. V 18. 18 ale už mě někdo
- 59:09překonal, byla za. Roli na peak chtě ty.
- 59:11Jo jo byla jsem dlouhou dobu rekordmanka, ale pak mě už už
- 59:15můj rekord neplatí. No, takže to byla taková etapa
- 59:19na závěr tohoto dílu v dalším dílu si řekneme, teda tvůj start
- 59:24do kina, ale hlavně i do světa a vlastně celkově takovej novej
- 59:30přístup k natáčení filmů, nový štáb, nová etapa života, etapa,
- 59:35životní. Tak se budu těšit na další díl.
- 59:38Já taky. V.