Latest / CCI, Studuj střední v USA / 6. díl: Náklady programů, zdravotní pojištění, kapesné a další výdaje

Transcript

6. díl: Náklady programů, zdravotní pojištění, kapesné a další výdaje · CCI, Studuj střední v USA

• 0:14
  Bára Kobrová: Krásný dobrý den všem, kteří nás dnes poslouchají. Vítejte u další epizody ve spolupráci s CEI. Moje jméno je Bárakbrová a jsem bývalou studentkou ročníku programu ve Spojených státech amerických. Spolu se mnou je tu jako v každém díle, a to zcela logicky majitelka CE Jana role. Ahoj Jani.
• 0:35
  Ahoj Barčo. Tak co nás dnes čeká, to budou hlavně náklady na program zdravotní pojištění. A celkově ta finanční stránka těch jednotlivých studijních programů. Tak já bych začala prvotně u
• 0:48
  Jana Rule: hlavních rozdílu mezi programem JIV a F, protože to je jedna z věcí, která nejvíce zajímá hlavně a především rodiče zde v České republice. JAV programy jsou specifické tím, že student odjíždí na státní střední školu a je v dobrovolnických hostitelských rodinách. Je to pro našince nejméně finančně náročný typ programu. A na druhou stranu, I přesto, že si student nemůže vybrat, kam ve Spojených státech bude umístěn, tak to přidává právě tu hodnotu na té flexibilitě a na naučení se více respektu a právě té flexibilitě v rámci přijetí toho umístění. Navíc tím, že ta hosidelská rodina je dobrovolnická, tak zde odpadá takový 10 nápad, co mívají čeští rodiče, že to ta rodina dělá za cílem získání nebo získání peněz nebo přilepření si ke ke každodenměsíčnímu rozpočtu.
• 1:50
  Pak máme programy F, kdy 10 student si může vybrat konkrétní lokalitu, konkrétní stát, může studovat jak na státní, tak I na soukromé střední škole. Typickým rysem tohoto programu je to, že student vždycky hradí školné a zároveň I v rámci toho balíčku platí příspěvek té hostitelské rodině. Znovu bych řekla, že 10 příspěvek je opravdu příspěvkem na živobytí. Není to tak, že by ta rodina ty prostředky použila na svoje obohacení se, protože neustále se ta rodina chová jako hostitelská rodina a bere vlastně toho studenta jako součást své rodiny. Ale jsou to požadavky americké vlády, takže to jsou ty hlavní rozdíly mezi programem F a JI 01:10
• 2:34
  Bára Kobrová: poměr studentů, kteří se hlásí na ty jednotlivé programy, můžeš poodkrýt nějaká čísla?
• 2:40
  Jana Rule: Můžu port, která ta budu úplně upřímná, že já sama jsem zastáncem spíše programu Jave, protože ta cena mezi JAF je opravdu obrovská. Program F je minimálně dvoj spíše Tró a může být i4 nebo pětinásobně dražší než 10 Jave Program. A z tohohle důvodu jsou I, nebo je I hodně studentů, kteří se nejdříve přihlásí na program F a poté, co vysvětlím ty rozdíly a přínosy, tak vždycky říkám studentům a rodičům ušetřit nějaké penízky za 10 první rok, ať odjede student na program Javewan, zkusí si, jak se mu v Americe bude líbit, co to pro něj přinese a v případě, že bude spokojen, bude si to chtít prodloužit a rodiče na to ty finance budou mít, tak může 10 student pak pokračovat vlastně v dalším roce studia. Na druhou stranu je nutné zmínit to, že ne vždycky lze to prodloužení na stejné lokalitě a ve stejné hostitelské rodině, takže s tím se musí dopředu počítat.
• 3:42
  Bára Kobrová: Je to právě třeba z toho důvodu, že hostiská rodina je zkrátka nastavená pouze na 10 jednoroční pobyt studenta a nechce ho prodlužovat a potom se třeba hledá jiná rodina?
• 3:53
  Jana Rule: To bych neřekla, já si myslím, že spousta hostitelských rodin by I ráda hostila toho stejného studenta, druhý rok je to v závislosti na té dané škole, protože ne každá státní střední škola má akreditaci na to, aby mohla vystavit ty podklady pro víza, což znamená, že je spousta státních středních škol, které spolupracují v rámci toho programu jenom v rámci programu JIV a nikoliv F.
• 4:19
  Bára Kobrová: Mě tam zaujala jedna tvoje věta a ta se týká víz. Jak jednoduché, případně komplikované, je pro studenta si víza v Americe prodloužit.
• 4:28
  Jana Rule: Tak co týče prodloužení, tak v rámci programu JIJW, to není možné a 10 student vždycky má jednou za život tu příležitost strávit jeden školní rok v rámci programu JIJW na střední škole. V moment, kdy žádá o prodloužení, tak vlastně se nejedná o prodloužení, ale musí zažádat zcela o nové vízum, a to je právě závislé na té dané škole a na tom typu toho programu. Pokud po JAMman programu chce student pokračovat ve studiu a několik takovýchto případů, jak loni I v minulých letech mám, tak vždycky to funguje tak, že 10 student musí vyhledávat právě v rámci toho vízaF a žádá o nový typ víza. Ve většině případech to dopadá tak, že si musí vyhledat nová lokalita, nová hostiská rodina a nová škola.
• 5:18
  Bára Kobrová: Můžeš tedy sdělit, v jakých sumách se pohybujeme, co se týká programu Jave a F?
• 5:24
  Jana Rule: Tak Jave Program program začíná na částce 12 000 dolarů, kdy tato částka zahrnuje veškeré servis jak americké organizace, tak servis tady můj v České republice. Samozřejmostí je, že veškeré poplatky, které právě tvoří valnou část této částky, jsou za kontroly a prověření těch hostitelských rodin. Tato částka teda odpovídá tomu tomu studiu na státní střední škole, bez možnosti výběru té dané lokality. Program F začínají na část se kolem 25 tisících dolarech za rok, ale je nutné počítat s tím, že třeba oblíbené státy, jako je třeba Kalifornie a Florida, tak tím, že ty státy si uvědomují svoji popularitu, tak I to školné, je řádově mnohonásobně částkách a není problém jít studovat na I státní střední školu, třeba v Kalifornii za třeba 50 nebo 60 tisíc dolarů. Nemluvě o tom, že samozřejmě soukromé školy jsou ještě dražší.
• 6:28
  To je I právě 10 důvod, kdy já se snažím vysvětlit, že 10 student nezávisle na tom, kde je umístěn, tak by měl získat a má tu možnost získat I zkušenosti a znalosti toho anglického jazyka, kdekoliv po státech za opravdu zlomek této ceny, a pokud 10 rodič a student chtějí pokračovat v tom programu, tak pak mají možnost. A nemusí vlastně platit tyhle hoentní sumy ihned od prvo počátku.
• 6:56
  Bára Kobrová: My se bavíme hodně o Spojených státech amerických, nicméně CE vysílá studenty I do jiných zemí. Zmiňovali jsme, a to v jiných dílech, ale možná si někdo pouští opravdu cíleně na úvod tento. Zmiňovali jsme tedy Velkou Británii, Kanadu, Japonsko. Je to rozdíl ne, vyssled studenty do těchto zemí finančně?
• 7:19
  Jana Rule: Finančníčně úplně rozhodně, vždycky a kdekoliv jinde na světě mimo spojené státy americké a mimo 10 program, že Ivan, tak student vždycky platí škol, ne nezávisle na tom, jestli jde studovat na státní střední školu nebo na soukromou střední školu. A to specifikum těch dobrovolnických hostitelských rodin je opravdu příznačné jenom pro Spojené státy americké. Všechny ostatní země vždycky se platí příspěvek hostiským rodinám.
• 7:46
  Bára Kobrová: Ty částky, které jsi zmínila, jsou tedy tou startovací, prvotní, řekněme, investicí do vzdělání do toho programu, ale co není součástí, tak je například letenka zdravotní pojištění, případně kapesné. Můžeš prosím tedy okomentovat celkově, kam až se můžeme tedy vyšplhat?
• 8:08
  Jana Rule: Já osobně spolupracuje s francouzskou společností, co, co se týká zdravotního pojištění, již asi přes 15 let a ty mají své specifikum v tom, že se starají vyloženě o středoškoláky a vysokoškolláky, kteří tráví jazykové pobyt nebo studijní pobyt v zahraničí. A jejich hlavní výhodou je to, že v 10 moment, kdy jdete do zdravotnického zařízení, které má s nimi smlouvu, což ve Spojených státech je přes 90 všech všech zařízení, tak dopředu neplatíte, neradíte vůbec žádné zálohy, nemusíte projet platební kartu. Je to ihned na komunikaci mezi pojišťovnou a mezi tím zdravotnickým zařízením. Což většina pojišťoven v ČR, které zajišťují různorodá zdravotní pojištění, ať už turistická nebo studijní, tak toto neumožňují a vždycky 10 student je povinen si nejdříve tu péči I třeba vyšetření uhradit a poté až žádat po pojišťovně o proplacení. Což bývá velice náročné.
• 9:12
  Neříkám, že když se jedná o vyšetření typu anggina, odběr krve a vítěz z krku, tak to jsou řádově stovky dolarů, tak to většina těch studentů na platební kartě má, ale v moment, kdy jdeme třeba do závažnějších onemocnění nebo třeba I úrazu, tak ty studenti nemají na svých platebních kartátech dostatek peněz a je nutné zasáhnout ihned a toto bývá pak velkou překážkou. Takže já tvrdím to, že na zdravotním pojištění opravdu nechce šetřit, a to zdravotní pojištění, které zajišťuje já, je okolo tisíce euro na 10 celý školní rok a v rámci toho celkového balíčku, to už nepředstavuje až tak obrovskou sumu. Já sama musím říct, že v té pojišťovním mám ze své vlastní partnery, kteří se starají o to, že když nějaký problém nastane a je potřeba třeba různá vyšetření doplnit, tak se postarám o to, abych to popostrčila a popohnala.
• 10:09
  Bára Kobrová: Pojďme na náklady spojené s letenkou. Doporučuješ bokování letenky s větším předstihem nebo čekat a samozřejmě je mi jasné, a to asi každému, kdo čas od času někam vycestje, je, že zkrátka ta letenky stojí jiné peníze do například Los Angeles, kam se lítá častěji než do den vrru. Je to tak?
• 10:32
  Jana Rule: Teď se zrovna nedhlá úplně ideální příklad Den vr a Los Angeles, Denver je jeden z velkých hubu ve Spojených státech, takže do Denver se lítá celkem za slušné peníze.
• 10:43
  Bára Kobrová: Já to právě zmiňuji I z vlastní zkušenosti, protože jsem ty letenky hledala minulý rok a nevím, jak je to nyní, nicméně 10 minulý rok to bylo řádově mnohonásobně vyšší než například do Los Angeles.
• 10:58
  Jana Rule: Já jenom upozorňuji na základní věc. Ceny letenek, které najde student nebo rodič na internetu, absolutně neodpovídají té realitě a ta reklama na internetu samozřejmě dělá divy, ale ty tamsy jsou ty doby, kdy celýtalo do státu ze zpáteční v řádově za 1518 tisíc korun. Podmínkou pro vstup do USA v rámci studijního víza je tak zvaná zpáteční letenka, což znamená, že 10 student musí mít zaplacenou letenku jak tam, tak I zpět imigrační úředník má právo nahlédnout do rezervace a pokud se student neprokáže tou rezervaci zpět, tak může zamítnout vstup na územní státu. Takže z tohohle důvodu je potřeba vždycky myslet na zpáteční letenku. Já využívám svého vlastního agenta, takže pro své klienty, pokud mají zájem, tak na základě vyplněného formuláře im pošlu návrh letu, kdy beru v potaz přestupové časy, náročnost jednotlivých letí ještě vzhledem k tomu, že těch studentů mi projde každoročně desítky a desítky.
• 12:04
  Hrukama, jak se říká, tak dokážu říct, kde je větší pravděpodobnost třeba toho zpoždění nebo zrušení letu. Samozřejmě nemůžu ovlivnit různé situace, jako je počasí nebo technický stav letadla, ale snažím se to dělat tak, aby 10 student vždycky měl nabídce takovou možnost letu, když se něco stane, aby z toho daného letiště byly třeba I jiné pozdější možnosti. Samozřejmě je potřeba v přemýšlet I o tom, že student necestuje většinou jenom
• 12:34
  Bára Kobrová: s jedním zavazadlem, ale se vjemy zavazadly. Na to se chci zeptat, protože to jistě napadne každého, kdo už se dostane do té fáze, že teda debali, tak s kolika zavazadly doporučuješ odletět.
• 12:47
  Jana Rule: No, já se snažím studentům říct, že zpátky se jim pocestuje mnohonásobně hůře než tam, takže čím méně věcí budou mít na cestu do USA, tím lépe se jim bude bali zpět. Takže mé doporučení je mít jedno zavazadlo o 23 kilo a k tomu velké příručních zavazadlo, které většinou mívá třeba 8 až 12 kilogramů, ale málokdo ze studentů je schopný se do toho vtěnat, protože samozřejměmostí je, že student bere s sebou I nějaké dárky. Spousta studentů jede do čtyř ročních období, takže součástí bývají I zimní boty a třeba I bundy. Jinak se cestuje na Floridu a jinak se cestuje do Montany. Takže to všechno závisí na tom umístění, ale čím méně věcí tam, tím lépe se pak cestuje zpět.
• 13:34
  Bára Kobrová: Pojďme se ještě vrátit k cenovému rozpětí letenek. Kde se pohybujeme řádově?
• 13:40
  Jana Rule: Teď je momentálně začátek léta, takže za sebou už mám nákup několika desítek letenek. Nejlevnější letenku jsem letos pořizovala zpáteční za nějakých 25 000 Kč. Nejdražší nedokážu říci, protože nemůžu do toho počítat I třeba to, že někteří rodiče dopřejí svým náti let jim studentům k mému, překvapení třeba I byznys třídu nebo první třídu, a to pak mluvíme o částkách klidně přes 100 000 Kč, ale moje doporučení na zpáteční letenku je kolem 35 000 Kč. Říkám úplně upřímně, radí říkám o něco více a pak je třeba student I rodič mile překvapen, že je to o pár tisíc korun méně. Čím dříve se ty letenky kupují, tak samozřejmě lépe.
• 14:27
  Na druhou stranu spousta studentů čeká na umístění a spousta letenek se kupuje týden nebo 14 dní před odletem. A pak ale na druhou stranu ty rozdíly v těch letenkách nejsou zas až tak markantní. Rozhodně to nejsou desetitisíceové rozdíly, jsou to spíš rozdíly řádově mezi 3 až pěti tisíce korun.
• 14:46
  Bára Kobrová: Pojďme ještě k tématu kapesného. Rozebírali jsme to v předešlých tématech, nicméně kapesné je velkou součástí každodenního života v rámci studijního pobytu, ať už ve Spojených státech či kdekoliv jinde. Tak co je tou hlavní složkou? Co všechno si student hradí? A jaká je z tvého pohledu ta doporučená výše?
• 15:08
  Jana Rule: Já osobně doporučuji 300 dolarů nebo tu částku okolo 300 dolarů měsíčně s tím, že by student neměl počítat 10 měsíců krát 300 stále jako 12 měsíců krát 300, protože první a poslední měsíc může být trošičku náročnější. Velkou částku z této sumy zabere poplatek za mobilní telefon, který bývá často kolem 50 dolarů a snažím se o to, aby studenti si toto zajišťovaly sami a aby se naučili vlastně fungovat se svým vlastním tarifem a dávali si pozor na to, že každý měsíc mají tuto částku tomu operátorovi radit. Další větší částku můžou tvořit platby za oběd, kdy oběd stojí mezi třemi až 5 dolariích ve škole, ve školní jídelně, takže s tímto je nutné počítat. No a pak samozřejmě věci osobní hygieny, to že jdou studenti s kamarády na zmrsku, na oběd, můžou jít ta večeři nebo na zmrsku, na oběd, můžou jít na večeři nebo do kina. Samozřejmě, že si platí věci do školy, běžné oblečení, jsou to takové ty věci, které si student hradí I v ČR a jsou jako součástí každodenního života, není na tom nic jiného, jestli to je ve Spojených státech nebo tady v Čechách.
• 16:23
  Bára Kobrová: Americké rodiny jsou v rámci sprch breakku zvyklé vycestovat třeba I někam za teplem, pokud žijí ve státech, kde je po většinu roku spíše chladnější počasí, tak jak to vypadá v kontextu dovolených? Kdo ty dovolené hradí, je třeba zde být možná I iniciativnější a podělit se o ty náklady? Jaké je tvoje doporučení?
• 16:47
  Jana Rule: No, pro studenta je směrodatné to, co uvede ta rodina už v přihlášce, takže v momentě dostane student tzv. Umístění, tak už ta rodina píše, jestli nějaké plány má, kam ty plány budou a jakým způsobem si představují úhradu za dovolenou. Je spousta rodin, které cestují, je spousta rodin, které opravdu tráví čas doma. Zas naopak za nimi přijede část třeba rodiny na ty jarní prázdniny, ale v momentě, kdy se ta rodina rozhodne někam vycestovat letadlem a plánují strávit nějakou část své dovolené třeba I v hotelu, tak je zcela na domluvě s tím studentem, jestli třeba přispěje na letenku nebo přispěje třeba určitou částkou na vstup třeba do Disney nebo hodně studentů tráví jarní prázdniny na zaoceánské lodích. Je to velice různorodé a je to I v závislosti na tom, co si ta rodina může dovolit a jaké pro ni jsou ty zvyklosti.
• 17:47
  V moment, kdy ta hostiská rodina chce příspěvek a 10 student si to třeba nemůže dovolit, tak neděje se to často, vždycky tam je taková nějaká shoda a domluva, jakým způsobem se to dá nebo nedá řešit, ale v případě, že by 10 student nemohl s tou rodinou odjet, tak vždycky organizace zajistí ubytování po tu dobu toho třeba týdne u kamarádů nebo u koordinátory, nebo 10 student stráví vlastně ty jarní prázdniny se svými kamarády, třeba programem doma nebo v tom městě, kde 10 student žije.
• 18:22
  Bára Kobrová: V rámci víza k programu JI 1 je možné v průběhu nějaké dovolené ze Spojených států vycestovat, pokud by si rodina řekla, že chce do Asie, do Evropy? Úplně určitě, děje si to,
• 18:37
  Jana Rule: jak bych řekla, třeba u 30 studentů, což není úplně malé procento. Je potřeba nemysle na to, že jak ta organizace, tak I rodiče tady v České republice o tom musí vědět, vyplňují se speciální formuláře a 10 student musí si nechat potvrdit ty svoje podklady pro víza, aby si byl jistý. 10 student, že v Manddy se vrací zpátky do Spojených států amerických, tak má veškeré ty podklady v pořádku a imigrační úředník ho pustí zpátky do země. Děje se to běžně. Mám návštěvy jak Asie, tak různých středoameckých států, I některé rodiny zpátky létají do Evropy.
• 19:16
  Takže vycestovat ze Spojených států v rámci středoškolského programu je běžné, děje se často,
• 19:22
  Bára Kobrová: já to studentům velice přeji. Na druhou stranu cílem toho programu není cestování a už vůbec ne cestování mimo Spojené státy americké. My se tématu dovolených ještě dotkneme mnohem více v dalším díle. Já tímto moc děkuji za shrnutí veškerých informací týkajících se zdravotního pojištění a nákladu programu a budeme se těšit u dalšího dílu. Mějte se hezky, na shledanou.
• 19:47
  Na shledanou.