Latest / Týdeník Respekt / Oběti i hrdinky pandemie. Co prožívají pracující matky?
Transcript
- 0:01Je pondělí dvaadvacátého března. Posloucháte podcasty deníku
- 0:04respekt a zdraví vás hana řečicová?
- 0:08Dneska s hrdinkami pandemie ženami, které pracují a zároveň
- 0:11pečují. V aktuálním čísle týdeníku
- 0:18respekt se tématu věnuje redaktorka Sylvie lauder.
- 0:21Koronavirus AS ním spojená omezení a opatření narušil a
- 0:24znepříjemnil fungování nám všem. Některým víc těm šťastnějším,
- 0:29třeba o něco míň za chvíli uslyšíte 7 krátkých příběhů o
- 0:32tom, jak uplynulý rok obrátil některým ženám život naruby.
- 0:38Nezaměstnanost mužů se letos v lednu oproti loňsku zvýšila o
- 0:42necelou třetinu u Češek za to narostla dvojnásobně a bude hůř,
- 0:48zatímco v posledních dekádách ekonomická síla žen nejen v
- 0:52Česku postupně rostla. Během uplynulého roku se trend
- 0:56zastavil a začíná se obracet. Britský týdeník the Economist
- 1:00píše o 1 ženské ekonomické krizi za posledních 50 let v oborech
- 1:07nejvíce postižených protiepidemickými opatřeními
- 1:10totiž pracují zejména ženy a především na nich visí péče o
- 1:14děti, které nemohou do zavřených školek a škol.
- 1:18Pokud pootočíme optiku a přijmeme předpoklad, že v časech
- 1:22krize se vyjevuje pravá podstata věcí.
- 1:25Může lekce posledního roku znít třeba takto.
- 1:29Západní i česká společnost dnes stojí a padá s prací a péčí žen
- 1:36koronakrize má řadu hrdinů a především má svoje hrdinky.
- 1:43Tohle píše v textu Silvie lauder to ostatně dokládá i výpověď
- 1:46Veroniky samoživitelky, která byla zvyklá odjet za prací do
- 1:50Finska kdekoli to bylo potřeba. Pokud bych měla porovnat roky
- 1:572019 za 2020, tak rok 2020. Pro mě byl plný nejistoty,
- 2:02protože jsem byla zvyklá odjet. Kdykoliv jsem potřebovala peníze
- 2:07kdykoli. Už mi docházeli, protože pracuji
- 2:11v zahraničí, takže pro mě ten rok 2020 byl opravdu velice
- 2:16těžký a pro moji dceru taky, protože ta má 13 a.
- 2:23Ta vnímá, že potřebujeme peníze, že opravdu moje práce je v
- 2:27zahraničí a viděla mě, že zkouším najít si práci nějaké
- 2:32přivýdělky v české republice, ale na inzeráty na CD nikdo
- 2:37neodpovídá nikdo. Za celý rok není nikdo
- 2:40neodpověděl, takže byl to fakt hrozný rok pro samoživitele
- 2:45takhle. Já to dokážu porovnat s finskou
- 2:49vládou, protože pracuju ve Finsku a finská premiérka
- 2:53nastoupila 3 měsíce předtím, než začala pandemie.
- 2:58A když vidím, jak si poradila ona a jak jsi poradila naše
- 3:02vláda, tak jsem si stoprocentně jistá, že naše vláda jednoduše
- 3:06selhala, protože komunikovali špatně, respektive
- 3:10nekomunikovali vůbec. Prvotní informace, že hranice
- 3:13budou zavřené 2 roky. A trvalo to vlastně víc jak
- 3:16měsíc, než se tato informace vyvrátila.
- 3:19Ta pro mě byla téměř likvidační, protože já i přesto, že jsem
- 3:23začala okamžitě rozesílat životopisy, tak.
- 3:28Nikdo vám na složenky nepočká, i když to proběhlo v médiích, že
- 3:32můžete si zažádat o odklad nájmu odklad toho tamtoho tak to není
- 3:37pravda. Já jsem to zkoušela a nikdo mi
- 3:41nevyšel nikdo. Bylo to tišší o to, že jsem
- 3:47musela začít počítat každou korunu a vzhledem k tomu, že se
- 3:51zavřeli zase školy a naše škola kam dcera dochází.
- 3:56Vlastně přišla na distanční výuku a někteří učitelé vůbec
- 4:01nerespektovali, že jsou rodiny, které nemají počítač, nebo třeba
- 4:06nemají připojení k počítači. To bylo absolutní samozřejmostí.
- 4:10Pak jsem musela najednou začít hodně počítat, jestli si můžeme
- 4:14dovolit nějaký repasovaný notebook z 2 ruky nebo netbook a
- 4:19nikdo vlastně nepočítal s tím třeba ze školy, že jsou opravdu
- 4:23rodiny, které na to nemají. Takže.
- 4:27Starat se o dceru pomáhat jí se školou a do toho ještě řešit,
- 4:32kde vezmu peníze, když nikdo neodpovídá na inzeráty.
- 4:38Bylo. Tišší než jindy, protože jindy,
- 4:42když vidíte brigádu, ozvete se, tak se vám ozvou do týdne
- 4:45maximálně do 14 dní zpátky. Teď nám CD nikdo neodpovídá.
- 4:49Podle mě ten zájem je tak obrovský a ty firmy neví, jestli
- 4:53otevřou, že prostě oni sice dávají inzeráty, ale nikdo nikdo
- 4:57neodpovídá. Hodně se toho změnilo i pro
- 5:02ženu, která se taky jmenuje Veronika.
- 5:05Pracuje jako lékařka ve větším krajském městě a má 2 syny v 1.
- 5:09A 3. Třídě.
- 5:14V. Posledním roce samozřejmě jako
- 5:17asi téměř každý z nás fungujou trošku jinak, než jsme byli
- 5:22zvyklí jako rodina fungovat. Dřív pracuji jako praktická
- 5:27dětská lékařka, takže po celou dobu pandemie jsem vlastně
- 5:32nucená a chci být k dispozici svým pacientům, takže musím
- 5:37svoji rodinu ve zcela pravidelných intervalech
- 5:40opouštět a musím normálně docházet do ordinace a.
- 5:44Tam zajišťovat chod a starat se o pacienty a zároveň se musím
- 5:49starat o vlastní rodinu. Ale to jsem samozřejmě dělala i
- 5:53před dobou covidovou. Ten rozdíl není spočívá v tom,
- 5:59že. Musím svěřovat své děti do péče
- 6:02prarodičů, což na 1. Stranu dělám moc ráda a na 2
- 6:06stranu to vyžaduje velkou pokoru velké sebezapření a.
- 6:12To, že musí člověk. Přemýšlet o tom, jak s těmi
- 6:15rodiči funguje a vlastně se jako trošku vrátit do toho dětství a
- 6:19trošku poslouchat tu svoji maminku a tatínka, který musím
- 6:23být vděčná za to, že pracují s mými dětmi pro školu a to, co
- 6:29vnímám jako negativní, nebo to, co mě mrzí nebo nebo trápí, je
- 6:35to, že je vlastně pro pracující. Pár pracující matky a otce,
- 6:41kteří nemají možnost být s dětmi doma.
- 6:44Je online výuka naprosto nedostupná a vlastně vůbec
- 6:48nemůžu sdílet se svými dětmi tu radost z toho vyučování.
- 6:54Ze začátku jsem s tím bojovala a chtěla jsem nějakým způsobem být
- 6:57u toho AA snažit se vždycky odpoledne vidět, co všechno
- 7:01dělali a postupně jsem zjistila, že to není z mé kapacitě a že
- 7:06hlavně není možné, aby do toho zasahovali 3 nebo 4 dospělí lidé
- 7:11a. A 2 malé děti pak samozřejmě
- 7:14musíme v té rodině hledat nějaké nové radosti, protože pokud
- 7:19člověk upadne jenom do stereotypu práce domů z
- 7:23domácnost, děti, tak tak po určité době tam chybí nějaký ten
- 7:29relax AA nějaké nové výzvy, takže se snažíme hledat ve
- 7:35volném čase nějaké nové nápady. Něco doma přetvářet něco nového.
- 7:41Hrát a něco nového se učit a zažívat.
- 7:45Myslím si, že už nelze uvažovat v těch parametrech, že čekáme na
- 7:51to, kdy se vrátíme do doby, která byla před rokem.
- 7:54Já jsem si to uvědomila. Není to úplně tak dlouho, ale už
- 7:57je to pár týdnů. Že to vlastně by pro člověka
- 8:01bylo devastující, kdyby pořád jenom očekával, kdy už to
- 8:04konečně bude, jestli to bude za měsíc za 2 nebo za 3 AA, pak byl
- 8:08pořád dál a dál frustrovaný, když ta doba nenastane.
- 8:12Já si myslím, že i možná díky tomu, že jako lékař a jako
- 8:17člověk, který se věnuje epidemiologii, očkování tak, že
- 8:21vím, že se s tou věcí budeme potýkat mnohem delší dobu, než
- 8:26bychom si přáli, a proto se na tu dobu dívám, takže musíme
- 8:30hledat nové cesty, nesmíme lpět na nějakých starých stereotypech
- 8:35a starých očekávání. A musíme se znalostí věci a se
- 8:40znalostí. Rizik se snažit nastavit.
- 8:43Život tak, abychom se mohli částečně vrátit k věcem, které
- 8:47máme rádi, ať už je to potkávání se s přáteli nebo kultura nebo
- 8:51sport, ale do té doby musíme ten čas využít ne pro čekání, ale
- 8:55pro něco nového a pro něco, co nám přinese užitek IV těch
- 9:00omezeních, která mám. Během posledního roku se
- 9:05potvrzuje, že v Česku ale nejen tady leží péče o děti a
- 9:09domácnost především na ženách. Muži samoživitelé zápasí s na
- 9:14stálou situací také AV řadě manželství a partnerství se
- 9:18snaží o férovější dělbu povinností a větší zapojení
- 9:22otců. Celkově si však více z koláče
- 9:25povinností ukrajují ženy v Česku tento poměr výstižně ukazuje
- 9:30statistika české správy sociálního zabezpečení za rok
- 9:342020. Podle které pětasedmdesáti
- 9:37procentech případů čerpaly od státu takzvané ošetřovné právě
- 9:42ženy. Píše v textu Silvie lauder.
- 9:46Anna pracuje v sociálních službách, má 2 děti, které chodí
- 9:49do 1. A 4.
- 9:50Třídy. Kromě toho, že se stará o ně,
- 9:53dostala se vloni na vysněnou vysokou školu.
- 9:57Mně by se vlastně ten život změnil všeobecně sám od sebe.
- 10:00I kdyby nepřišla ta korona, protože se mi teda povedlo se
- 10:04dostat na dejme tomu vysněnou školu, kde by to trvalo fakt
- 10:08dlouho nějaký 3 roky a syn šel do 1.
- 10:12Třídy a pak vlastně jsem byla skutečně povýšená v práci, kde
- 10:16jsem dostala teda jakoby vedoucí pozici novýho pracovního týmu,
- 10:20kde situace nebyla úplně v pohodě a do toho vstoupila
- 10:23koruna ze začátku. Nikdo nevěděl, jak to bude a
- 10:25všichni jsme si mysleli, že to bude na chvíli, takže jsme.
- 10:28Snažili řešit, jak nám to šlo. O děti jsme se střídali ve svý.
- 10:32Podstatě se nám povedlo s kamarádkou mojí vlastně uzavřít
- 10:37uzavřenou skupinu kvůli tý koroně.
- 10:40Dohromady jsme měli 5 dětí a těch 5 dětí jsme si střídali.
- 10:43Abysme mohli chodit právě do práce, protože pro mě v tu
- 10:45chvíli vlastně neexistovala možnost to vzít si od č r, takže
- 10:50to bylo náročný ze všech stran dětí se to dotklo tak, že
- 10:54vlastně jak to trvalo velmi dlouho.
- 10:56Tak ty děti nevěděly, kde budou spát, nevěděly, kdo je bude
- 11:00hlídat zejtra bylo to, bylo to hrozný, protože my jsme byli
- 11:05unavený. Nechtěli jsme chodit do práce,
- 11:07kde ta situace nebyla pěkná. Do práce chodit musíte, protože
- 11:11vás to živí a do toho v uvozovkách pláčou ty děti, že už
- 11:15prostě jako nechtějí k tetě. Takže to bylo velmi náročné, pak
- 11:20se to trošičku jakoby ulevilo v tom létě.
- 11:22No a od října od října jsem teda ještě do toho všeho začala
- 11:25studovat já. A to se vyhrotilo tak moc, že
- 11:29vlastně jsme byli unavený úplně všichni.
- 11:31Byla jsem unavená já, protože jsem byla buď v práci, nebo jsem
- 11:34něco četla a nebo jsem křičela na děti, protože jsme na ně
- 11:39navalili povinnosti, o kterých si myslím, že ty děti prostě
- 11:42nemají znát. A to je, aby si hlídali svoje
- 11:45úkoly, aby si hlídali, hlídali rozvrh, aby si hlídali věci.
- 11:49Na který jasně zapomenout a do toho vlastně oni nemohli jít do
- 11:52školy, nemohli se setkávat s kamarády, takže to fakt bylo s
- 11:57prominutím úplně na hlavu. Hrozně mi pomohlo, že jsme si
- 12:01rozdělili povinnosti s manželem on teda nechtěl, on se tomu fakt
- 12:05bránil, ale pak pochopil, že je to nutné, protože jinak to
- 12:09nevydržím. Já a začal začal.
- 12:11Prostě jsem tam s těma dětma ty úkoly psát, což bylo fajn a pak
- 12:17teda ještě výborná. Věc bylo, že než teda zavřeli.
- 12:20Jakýkoli tak ten náš syn byl pokousanej psem docela velmi
- 12:25jako hodně, takže stejně do tý školy nechodil, takže můj syn
- 12:30byl ve škole 3 tejdny díl tam nebyl, tak ty pocity se
- 12:35vystřídaly, bylo to z nějaký naděje to dáme, to bude za
- 12:40chvíli pryč, pak to bylo do ňákýho zoufalství, jakože prostě
- 12:44to nikdy neskončí a že prostě děti budou hloupý a ztrácí nás
- 12:48vyhoděj. A pak vlastně to plynule přešlo
- 12:51do toho, že to přece zvládneme, že že jsme silný, že prostě
- 12:55nějakým způsobem teda změníme ty systémy, které fungují u nás v
- 12:58rodině a že najdeme tady nějakou jinou příležitost a myslím si,
- 13:03že se nám to teda docela podařilo.
- 13:04Teď v tuhle chvíli řekněme třeba jako po Vánocích po novém roce.
- 13:08Možná jsme si zvykli, že děti děti si zvykly na distanční
- 13:12výuku vlastně spoustu těch věcí zvládají samy.
- 13:16Já jsem si zvykla, zvykla jsem si na systém toho studia.
- 13:19V tý škole vlastně jsem prošla zkouškovým obdobím, což jsem
- 13:22vlastně nevěřila tomu, že vlastně půjde AV práci vlastně
- 13:27vlivem toho času, což už je vlastně rok.
- 13:29Tak v práci se ten tým stabilizoval natolik, že prostě
- 13:32už jako tam nemusím být pořád, takže hledat, hledat nějakou
- 13:36jakoby nevím, jak to říct, no prostě přežít no nějaký jakoby
- 13:41malej cíl a toho se držet. A doufat, že prostě bude líp.
- 13:49Michaela je matkou tří dětí. Jak ale sama říká, nemá jen 3
- 13:53vlastní, ale i několik desítek dalších, pro které je učitelkou.
- 13:59Já jsem byla zvyklá chodit do práce každý den a vlastně už od
- 14:02toho 10-03, kdy jsme se ve škole vlastně v průběhu dne dozvěděli,
- 14:07že tedy další den už děti do školy nepůjdou, tak jsem trošku
- 14:10začala být nejistá a vzhledem k tomu, že máme všechny 3 děti
- 14:15školou povinné, tak jsem začala vlastně vymýšlet, co co dělat.
- 14:19Naše škola nebyla ta škola, která by byla připravená na.
- 14:25Online výuku, takže mě už 12 došlo, že to asi bude trvat dýl
- 14:28a vlastně začala jsem se z té. Učitelské práce jakoby hroutit,
- 14:34protože jsem nemohla opravovat práce zadané žákům přes emaily a
- 14:38začala jsem pro školu komunikovat s Googlem a
- 14:41zařizovat pro ně vlastně tu platformu googlovskou, abychom
- 14:46měli, jakým způsobem vlastně s žáky interakci dělat.
- 14:50Takže kromě toho, že jsem zůstala ze dne na den se svými
- 14:53dětmi. Doma, začala jsem vlastně kromě
- 14:57práce a opravování a fungování v rámci tedy.
- 15:01Profese zkoušet jako nové věci, tak jsem se ještě začala učit
- 15:05jakoby tuhle tu IT oblast. No a já to ještě mám nastavené
- 15:09tak asi jako hodně mých kolegů, že vlastně já já jako bych
- 15:13neměla jenom 3 děti, jak můj manžel s oblibou říkám, jejich
- 15:16máme několik desítek a já opravdu leckdy i.
- 15:22Nevědomky asi upřednostňuji ty jakoby cizí děti před těmi
- 15:26vlastními, protože vlastně o jejich.
- 15:29Osudy se taky zajímám a vím, že to v té době neměly jednoduché,
- 15:33takže jsem tady to jako neměla na začátku úplně dobře
- 15:36vybalancované a myslím si, že často to bylo na úkor těch
- 15:40našich vlastních dětí a ve chvíli, kdy jsem 1 rána se našla
- 15:45jak pláču úplně jako zoufalá, tak jsem si prostě jako řekla,
- 15:48že takhle jako se nedám úplně jako otrávit a musím sama v sobě
- 15:53právě jako najít nějaký systém a řád.
- 15:55A jako. Srovnat si.
- 15:58A ty priority a zároveň teda uspořádat tu pracovní i tu jako
- 16:03rodinnou konstelaci, tak abych já, abych já to vydržela a
- 16:08nejenom vydržela, ale abych to jako dokázala dělat s láskou, ve
- 16:12ve své podstatě mě vždycky i pomáhá taková ta jako.
- 16:17Že že jako vím, že já na tom nejsem rozhodně nějak špatně, že
- 16:20si nemám na co stěžovat, že mám vlastně manžela.
- 16:22Máme sice 3 3 děti, které vyžadují péči, včetně teda třeba
- 16:28toho třeťáka, kterého musíme vlastně vzdělávat sami, protože
- 16:32ta vyjmenovaná slova nebo já nevím, loni se ještě učil psát a
- 16:37číst, tak to sám prostě dělat nemůže.
- 16:40Ale. Když si pak jako uvědomím, že
- 16:44jsou rodiny, které. Takovýhle jako luxus nemají, že
- 16:48mám ve třídě děti, které mají jenom maminku a má taky 3 děti a
- 16:51mají prostě opravdu strach o živobytí.
- 16:55Nemají nějaké jako finanční prostředky, ze kterých by mohly
- 16:59čerpat v případě právě nouze. Tak se strašně rychle jako dám
- 17:03do kupy AA začnu fungovat, protože si říkám, jako že na mě
- 17:08ten život je ještě ve své podstatě strašně jako.
- 17:11Laskavý. Nečekala jsem, že od některé z
- 17:16žen uslyším, že něco bylo v uplynulém roce jednoduché.
- 17:20Dost mě proto překvapila. Blanka má 4 děti a díky domácímu
- 17:23vzdělávání je na jejich neustálou přítomnost tak nějak
- 17:26zvyklá. Tím, že učíme děti doma, tak pro
- 17:32nás nebyl nějaký zásadní přechod.
- 17:35To ta změna v tom, že zavřely školy pro nás to bylo vlastně v
- 17:41tomhle směru jednoduchý. Já jsem dokonce loni v březnu
- 17:43jsem sepsala nějaký takový příspěvek na facebook, jak
- 17:47zabavit děti doma nebo co s nimi podnikat, protože jsem se
- 17:51setkala s tím, že opravdu spousta lidí vlastně najednou
- 17:53zůstala s dětma doma. A krom toho, že teda zajdou na
- 17:56hřiště nebo cokoliv, tak moc nevěděli, co s nimi podnikat v
- 17:59tom. Volném čase, který vznikl,
- 18:01protože v té době se vlastně ještě nerozjela ta online výuka,
- 18:05která jede dneska. Co se týká změny, tak jak se to
- 18:09dotklo přímo nás, tak je to hlavně v množství akcí jo,
- 18:12protože říkám, vzděláváme doma a náš standardní akční měsíc
- 18:18vypadal tak, že jsme zhruba čtyřikrát, pětkrát za ten měsíc
- 18:20někam vyjeli, ať už jsme jeli na.
- 18:24Nějaký výukový program třeba do Prahy nebo do brna?
- 18:27Ať už jsme jeli do divadla. Za kamarády cokoliv takového a
- 18:34tohle se absolutně překlopilo. My jsme vlastně v březnu jsme
- 18:37přestali jezdit, byli jsme pak ještě asi 1.
- 18:43Myslím v květnu na nějaké akci. A od té doby v podstatě, jako
- 18:52když utne. Tím, že s mužem si ty povinnosti
- 18:57kolem dětí a domácností dělíme víceméně na půl, tak máme
- 19:01vlastně možnost se věnovat té své práci tomu, co děláme za
- 19:05profese, případně třeba i sami sobě, což teda v současné době
- 19:09považuju za neskutečně důležité. Jo, já mnohem víc vyrážím na
- 19:12dlouhé procházky, byť teda teď jenom v rámci katastru.
- 19:15A protože to potřebuju jo ono, je to paradox, že na 1 stranu mi
- 19:19chybí ten sociální kontakt, ale na 2.
- 19:21Stranu tím, že vlastně děti jsou doma, teďka pořád jako pořád tak
- 19:27v tom chybí ta možnost být sama a já jsem schopná jako tím, že
- 19:33jsem vlastně zvyklá, víceméně být s dětma doma, řešit věci.
- 19:40Sama nebo prostě s partnerem nespoléhat se na okolí a tohle
- 19:45tak to není tak strašné, ale prostě taková.
- 19:47A ta bezmoc toho, že si nemůžu dojít na kafe, nemůžu se stavit
- 19:50volně v knihkupectví v papírnictví.
- 19:55Potřebuju koupit na jaro dětem boty, takže to teď budu muset
- 19:57řešit online a ne že prostě vezmu a zajedeme zajedem do
- 20:01města a bez problémů tam vybereme někde boty.
- 20:05Je to takový, to prostě už to vyčerpání to dlouhodobý
- 20:08vyčerpání, z toho neustálýho z tý neustálý zátěže.
- 20:12Co ještě přijde? Jak se píše ve studii rozdílné
- 20:18ekonomické dopady krize covid 19 na muže a ženy v Česku, v české
- 20:23republice, ženy s dětmi v domácnosti uvádějí, že péčí o
- 20:27děti stráví více než 6 a půl hodiny denně.
- 20:30Zatímco u mužů tomu odpovídají necelé 3 a půl hodiny IV.
- 20:35Domácnostech, kde oba rodiče pracují na plný úvazek, ženy
- 20:38udávají, že věnují péči o děti o 50% více času, tedy více než 4 a
- 20:44půl hodiny denně oproti přibližně 3 hodinám u otců.
- 20:50Větší zátěž si logicky nesou samoživitelky v Česku z
- 20:53celkového počtu domácností s dětmi představují samoživitelé
- 20:57více než desetinu. AV 90 procentech jde právě o
- 21:01matky? Poslední vlna karanténních
- 21:03opatření má podstatně vyšší dopady na ženy, potvrzuje
- 21:07Dalibor holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných
- 21:11příležitostí českého statistického úřadu.
- 21:16Píše v textu Silvie lauder ridina se stará o děti, kterým
- 21:20je 8, 11 a 14 je samoživitelka. Ale jak říká, s tím si dřív
- 21:25uměla poradit. Poslední rok se ale potýká s
- 21:27pocitem, že nic nemůže dělat naplno.
- 21:32Já jsem tím přemejšlela, vlastně tak jsem si říkala, že to, co
- 21:35řeším teďka v posledním roce nejvíc, je vlastně neustálej
- 21:39jako pocit viny, že něčemu dávám něčeho málo jako jo, že vlastně
- 21:44předtím nějakým způsobem ten ten čas byl strukturovanej na čas s
- 21:48dětma a na čas na práci, které se tolik nepřikrejvaly, že jo,
- 21:52protože prostě dopoledne byl byt volný a já jsem věděla, že můžu
- 21:55s čistým svědomím něco dělat. A potom jsem byla zase doma AA
- 22:00jako snažila jsem se třeba nepracovat, což šlo někdy víc.
- 22:03Někdy míň, ale věděla jsem. Že to je čas, který můžu jakoby
- 22:06věnovat vlastně, že to je ten rodinný čas a teď vlastně tím,
- 22:08že ty 2 časy se vlastně úplně překrývají, tak já mám pořád
- 22:12pořád vlastně žiju s pocitem viny, že pracuju napůl.
- 22:17A vlastně děti za mnou choděj a je vlastně odháním neustále
- 22:21vlastně říkám, hele, mám meeting, ale oni oni sice jim
- 22:24říkám, že má mítink, ale já sedím vlastně v pyžamu na
- 22:26posteli, že jo, ale odmítám se s nima bavit.
- 22:29Jo a naopak. Vlastně mám pocit, že je hrozně
- 22:33těžký dělat tu práci naplno, protože neustále odbíhám prostě
- 22:37pořád. Někdo volá, že mu spadl prostě
- 22:39internet na na na na na nějakém školním jako onlinu.
- 22:44Jo. Pak do toho děláš oběd a vlastně
- 22:47je to. Tohle mě vlastně přijde náročné
- 22:49jako najít si systém, kdy máš pocit, že všechno děláš pořádně
- 22:55a že vlastně dáváš těm věcem tu energii, kterou si zaslouží,
- 22:58protože ty děti za to nemůžou. Oni tu tu mojí přítomnost
- 23:01přirozeně berou jako možnost se mnou komunikovat, ale ono to tak
- 23:05vlastně není, že jo, vlastně mám pocit, že můj vztah s dětmi v
- 23:09tuhle chvíli. Vlastně jako žije z podstaty
- 23:12toho, co jsme si jako. Jako za vazbu vytvořili před
- 23:16před karanténou. Jako že si myslím, že každá
- 23:20krize je opravdu příležitost, i když to jako může být klišé na 1
- 23:24stranu, ale opravdu to tak vnitřně jako žiji.
- 23:26Jo že že já jsem si nikdy neuvědomovala do téhle míry
- 23:30vlastně jak, jak jakou hodnotu má vlastně blízkost, jakoby jo
- 23:36nebo i ta rodina v tom rychlém sledu těch zážitků toho
- 23:40normálního života to nebylo pro mě tak jako jasně viditelné.
- 23:45To samé děti jako vlastně? Oni jsou docela psychicky v
- 23:50pohodě, mám pocit, zatím mě to vlastně totiž třeba u těch dětí
- 23:53mně přijde, že ten způsob života je teďka mnohem přirozenější než
- 23:55ten, co byl dřív jo, protože oni předtím přiběhli, ze školy
- 23:58běželi na kroužky a prostě sešli jsme se v 6.
- 24:02Večer. Všichni unavení.
- 24:03Já už jsem prostě něco jsme si řekli u večeře a já jsem pak
- 24:06odpadla většinou únavou a oni prostě musejí jít spát, protože
- 24:09ráno při vstávali do školy a teď vlastně ten způsob, jakým si
- 24:13musí dělat zábavu, jim v něčem mnohem pro mě.
- 24:17Se mi zdá přirozenější, protože voni nemají tolik těch jakoby
- 24:21nabídek zvenčí a musí být tvořivější.
- 24:25Samozřejmě to jde trochu jako přes nudu, třeba někdy jo, ale
- 24:28vlastně najednou je pozoruju, jak dělají hry, které jsem jako
- 24:30neznala u nich vůbec, jo. Stejně tak jako ride na
- 24:35optimisticky končí optimisticky začíná i Helena má 2 děti a 3 na
- 24:40cestě a loni na jaře s nimi mohla odjet na chalupu v horách.
- 24:44Ani to ale situaci příliš nezjednodušilo.
- 24:48Já bych stačila k těm loňským jarem, který mi vlastně přišlo
- 24:52krásný. Já jsem byla hrozně nadšená, že
- 24:54můžu být se svými dětmi. Mám 2 chlapce ve věku 10 a 12
- 24:59let a odjeli jsme na chalupu, kterou máme, a ten čas jsem se s
- 25:04nimi nesmírně užila, protože to byl poslední čas, kdy mi taky
- 25:08nějakou podporu dal vlastně stát, kdy tam zdvihl to, že.
- 25:14Můžeme čerpat ten příspěvek i pro děti starší 10 let.
- 25:18A já jsem byla fakt strašně jako šťastná, že s nimi můžu být, že
- 25:21si s nimi můžu učit, že prostě jim ty věci můžu ukazovat,
- 25:24vysvětlovat. A byl to pro mě 1 fakt z velmi
- 25:28hezkých jako okamžiků společného času, který s dětmi trávím.
- 25:32A když se vlastně to stejné stalo na podzim krom toho, že
- 25:36stát usoudil, že desetileté dítě může být několik měsíců samo
- 25:40doma a že s tím není jako žádný problém.
- 25:44Tak mě vyvstalo to, že budu chodit do práce.
- 25:46Děti teda se budou doma učit, vzdělávat a starat se o sebe
- 25:50samy a já prostě se o to nějak musím snažit jako postarat o
- 25:57všechno dohromady naštěstí nepracuji na celý úvazek, ale
- 26:01jsem recepční, takže prostě nějaká forma.
- 26:03Home officu v tomhle momentě nepřipadala v úvahu, takže jsme
- 26:07se snažili s manželem, který taky nemůže být do man home
- 26:10officu, se prostě o to. Společně starat a je to
- 26:13samozřejmě pro mě nesmírnou podporou, že mám muže i.
- 26:17Zbytek rodiny, kteří se snaží nám nějak pomoci, ale já jsem
- 26:23taková jako pečlivá a prostě když to dětem nejde, tak se jim
- 26:26snažím vysvětlit to a vytisknout ještě nějaké jiné cvičení a
- 26:29najít nějakou jinou možnost a po večerech jim nakreslit nějakou
- 26:34tabulku a takže se snažím ty věci dělat jako pečlivě, protože
- 26:38si myslím, že by tu látku, kterou ve škole tak nějak
- 26:41nastíněj, protože já si myslím, že nedá použít, se naučí ale, že
- 26:45to tak nějak nastíní. Takže prostě bylo dobré, aby tu
- 26:48látku ovládali. No a to v podstatě vedlo
- 26:52společně s počátkem 1. Trimestrem těhotenství k velké
- 26:57únavě, která nějak neustupovala. Postupně se předávali i takový
- 27:05stavy, jako že to vlastně nezvládám a že že prostě dítě
- 27:09řekne, že mu nejde se připojit a mě buší srdce a do toho volá
- 27:12kolegyně. Jestli teda opravdu dorazím v
- 27:14těch 10 a stíhám to. Že třeba je potřeba něco
- 27:17zařídit, takže se mi třásli ruce.
- 27:21Je to prostě vlastně pořád. Je to takové nepříjemné období.
- 27:27Cítím se, jakoby že na nás fakt je úplně zapomenuto na nás jako
- 27:31matky, který máme ty děti, kterejm je teda víc než jako 10
- 27:35let. A ono to není tak, že to je
- 27:38úplně jako jednodušší. Ty děti si v lepším případě
- 27:41ohřejí ty těstoviny nebo uvaří? Ale rozhodně to není tak, že by
- 27:47prostě měli tu látku zas typu vyjmenovaná slova prostě řešíte
- 27:51rovnice, řešíte starej Egypt, a to běžně člověk nezná a neumí.
- 27:57A zase tý přípravy pak musí věnovat jako o to více času.
- 28:01Já prostě myslím, že je mi klidně strašně vlastně, protože
- 28:05veškerý můj volný čas se rovná 0.
- 28:07Moje koníčky se rovnají 0. Moje aktivity se rovnají 0.
- 28:11Jsou to prostě už momenty, kdy si jako nechcete jít večer číst
- 28:15jistě, že si můžu jít číst, můžu se podívat na nějaký film nebo
- 28:18něco, ale už je to taková frustrace, že mě to jako
- 28:21nezajímá. Já už mám těch svých starostí
- 28:23opravdu jako tolik, že už mě ani příběh v knize jako nezajímá.
- 28:27Teď se prostě snažím jako hlídat nějakou základní pohybovou
- 28:31aktivitu. Aby se člověk prostě fakt nějak
- 28:34jako udržel, protože představa, že budu jako rok bez pohybu a
- 28:37narodí se mi miminko, tak tam mně přijde teď.
- 28:41Spíš by mi tak jako nahání opět jako strach.
- 28:44Jo, že si myslím, že už jsou jako běžné činnosti, které
- 28:47člověk zvládal dřív velmi dobře a neměl s tím problémy AA teď
- 28:52najednou vlastně mám pocit, že už je nezvládám, protože už mě
- 28:55zahlcují takty jako ostatní věci.
- 28:58Nebo že i ty reakce jsou někdy neúměrné.
- 29:00Protože prostě syn řekne, mami mě jako padá připojení.
- 29:04Já nevím, ty jo jakej úkol tady mám vlastně vyplnit a já už mám
- 29:09pocit, že mezitím zlomím vařečku a kuchyňskou linku.
- 29:12Prostě ty reakce jsou neúměrné, protože ta situace je neúměrná,
- 29:16je dlouhodobá a nikdo z nás nebo aspoň já neznám východisko, nebo
- 29:22nevím, kdy bude prostě ten konec.
- 29:28Před pár dny jsem na serveru new york Times četla 1 článek začíná
- 29:32statečnými větami takovými, co říkalo nejenom 7 žen, které jste
- 29:36slyšeli v podcastu, ale psala je i další víc než stovka, která se
- 29:40na naši výzvu ozvala. Nejsem na tom tak špatně.
- 29:44Moje situace je oproti té, kterou prožívají jiní lidé,
- 29:47ještě dost v pohodě nebo nemůžu se z toho hroutit, protože mám
- 29:51oproti ostatním v životě velké štěstí a nic tak zásadního mě
- 29:54přece netrápí. Velikost našich soukromých
- 29:57dramat často poměřujeme se světovými katastrofami.
- 30:00To ale neznamená, že se někdy nemůžeme cítit na dně, nebo že
- 30:03bychom se neměli oceňovat za to, že si vedeme dobře, i když třeba
- 30:07ne každý den na 100%. Děkuji vám všem, že jste se mi
- 30:10ozvali a chtěli jste se mnou sdílet.
- 30:12Jak situaci prožíváte tématu se s kolegy a kolegyněmi?
- 30:15Chceme nadále věnovat a více toho do dnešního podcastu
- 30:19nevejde. Díky moc, že jste nás
- 30:21poslouchali. Poslouchat můžete dál ve svých
- 30:23podcastových aplikacích. Nebo taky na našem webu respekt
- 30:26CZ právě tam nebo taky na stáncích AV trafikách či v naší
- 30:30aplikaci najdete i aktuální číslo časopisu AS ním taky
- 30:34zdravotnický speciál, což jsou rozhovory s lékaři a lékařkami.
- 30:38Těším se za týden hana řečicová.