Latest / Týdeník Respekt / Petr Horký: Při cestě po zemi do Pekingu získáš sebevědomí, že se dokážeš protlouct
Transcript
- 0:00Mohlo by vás mrzet nenavštívit Plzeň, protože nejkrásnější
- 0:03radnice, protože největší synagoga v celý republice,
- 0:06protože nejvyšší kostelní věž v celý republice a další místa k
- 0:10mání, protože pivovar a škola čepování a dokonce i kolem Plzně
- 0:13se můžete mít krásně, protože bohemka, a protože radyně,
- 0:16protože prostě Plzeň, město jako málokterý město, jedinečný
- 0:20atmosféry. Dobrý den, vítám vás u dalšího
- 0:33dílu podcastu redakční kuchyňka mým dnešním hostem je kolega,
- 0:38který je neustále v terénu, někdy v autě, někdy na lyžích,
- 0:43někdy na kole. A někdy v kánoi a je to je to
- 0:49reportér, který mimochodem má také s sebou dokument, který byl
- 0:54nominován na českého lva. Je to petr horký.
- 0:58Ahoj ahoj prosím tě ty jsi začu u toho dokumentu, protože to je
- 1:05švéd žigulíku, tak se jmenoval a je to vlastně dokument o
- 1:10západním manažerovi, který má na starosti.
- 1:13Modernizaci 1 ruské. Firmy, jak vzpomínáš na vznik
- 1:19takového dokumentu, protože to musel být docela pozoruhodný
- 1:22zážitek. No bylo to, jak říkáš
- 1:25pozoruhodný zážitek po všech stránkách, protože já jsem
- 1:29nejsem filmař nikdo z toho štábu navíc nebyl filmař, o kterýho
- 1:33bych se mohl opřít. Jako nebyla tam kameraman byl
- 1:35vlastně fotograf. Já jsem byl novinář, jediný
- 1:38vlastně, kdo měl zkušenosti, byl zvukař.
- 1:42Takže jsme se to tak jako za pochodu učili a ještě navíc
- 1:44střihač, kterej je u dokumentu zásadní postava, tak taky neměl
- 1:49za sebou žádný film, takže to byla jako velká bolest a jako
- 1:53metodou pokus omyl jsme se to jako vlastně naučili.
- 1:55Jak se dělá film během toho? A zároveň to pro mě jako někoho,
- 2:01kdo byl zvyklý jako běhat sprinty jako ta novinářská práce
- 2:04je oproti dokumentu sprint, jako že něco píšeš.
- 2:07Maximálně na to máš 3 týdny. Já nevím, někdy dýl, ale
- 2:10výjimečně spíš míň. A najednou prostě něco vzniká 4
- 2:145 let k ně k nějakému tématu se vracíš prostě tak několik let.
- 2:21Jezdíš za těma stejnýma postavama vlastně při tý 1
- 2:25návštěvě. Jestli si aleccos zeptal, pak se
- 2:27jich vlastně. Ptáš na zase jiný věci, ale
- 2:31třeba už zjišťuješ, že se jich na nic nemusíš ptát, že jenom
- 2:34musíš víc pozorovat. Musíš chytat situace.
- 2:37Ta práce je úplně jiná. Vlastně v něčem než novinářská.
- 2:40V tom že ty to co nenatočíš tak nemáš.
- 2:43Ty pak musíš prostě z toho života, který si nějak jakoby
- 2:46ukradl do tý do tý baňky a odnesl sis ho jako do střižny,
- 2:51tak z toho pak to musíš poskládat a.
- 2:56Je tam taky pro mě třeba bylo strašně těžký, přenést se přes
- 3:00to, že. Že třeba předsadím něco, co se
- 3:05stalo později a dám to žes to, že to působí, jakože se to stalo
- 3:10dřív. Mně to připadalo jako lež jo, že
- 3:14a nebo že prostě že jsem to nedokázal pochopit, že tohle
- 3:18jako můžu udělat a já jsem to konzultoval se svým kamarádem
- 3:23Tomášem bojujerem, kterej dokumentarista říkal Petře.
- 3:25Film je lež, a to musíš přijmout, a to mi jako pomohlo.
- 3:30No, já jsem mě se strašně ten dokument líbil a měl jsem
- 3:33takovej jako pocit, že to je. Trochu jako vhled nebo popis tý
- 3:38ruský situace. Máš ty pocit, že když jste tam
- 3:41jezdili, točili, že jsi třeba líp pochopil rusko?
- 3:45Jo, určitě no, mě to ze mě zajímalo dlouhodobě, jakože už
- 3:48od puberty jsem četl prostě velký ruský autory AA.
- 3:54Zajímalo mě to. Předtím jsem byl v Rusku, naučil
- 3:57jsem se rusky. A tahleta tahlecta jako čtyřletá
- 4:03anabáze, když jsme jezdili do talia ty prostě malýho města.
- 4:061000 km na jihovýchod od Moskvy u řeky volgy, tak ve mně prostě
- 4:13určitý věci jsem pochopil, že se nemění v Rusku prostě no že to
- 4:17rusko je ZZ mýho pohledu neměnný, prostě.
- 4:22Jo, což je trošku děsivý. Ale.
- 4:27Prostě a taky taky taky, že prostě.
- 4:30Ačkoliv ta kultura nám může vypadat, že je podobná tý naší,
- 4:33tak je hodně jiná, že oni jsou sice oni klamou tim, že mají
- 4:37hodně třeba ty evropské budovy tam jsou, že?
- 4:41Maj prostě světlou pleť, nebo ne všichni, ale jako velká část,
- 4:46ale ale ta kultura, nebo prostě to, co je pod tím, je mnohem víc
- 4:50východní, mnohem víc emotivní, mnohem víc nějaký ne, ne úplně
- 4:56demokratický. Ne úplně osvícenský, ne úplně
- 4:58jakoby racionální. Měl by si chuť vole teď je to
- 5:02těžký, ale jako měl bys chuť se tam vrátit.
- 5:05Měl, já jsem se o to pokusil, vlastně jsem se pokoušel i se
- 5:07stejným štábem vymyslet další filmy.
- 5:10Propálili jsme tam docela dost peněz, což mě vlastně.
- 5:14Odradilo od toho to dál zkoušet. Zkoušeli jsme dělat film o
- 5:18takové dvojici mladých reperů. Vlastně jsem cejtil nějakej
- 5:22dluh, že jsem ukázal rusko jako takovou zemi zaseklou v
- 5:25minulosti. V nějakých prostě sovětských
- 5:29časech, tak teďka jsem měl chuť natočit jako jiné rusko.
- 5:32To mladé rusko, to znamená nějaký rapery, který se snaží
- 5:35žít jinak. Natočili jsme s nimi takový
- 5:38pilot, všichni byli nadšený, i když to viděli, říkali jasně
- 5:41peníze vám dáme natočte to, ale oni pak s námi přestali
- 5:45komunikovat, stali si z nich vlastně hvězdy?
- 5:48Už nás nepotřebovali nějaký dokumenty taristy z mých z český
- 5:52republiky. A potom jsme ještě ještě byl 1
- 5:55pokus. Měl jsem velkou chuť udělat
- 5:59dokument o Jirkovi justovi, což je český novinář těšící v
- 6:02Moskvě, který ale zároveň chodí do nějakých propagandistických
- 6:05pořadů. Kde hraje roli užitečného idiota
- 6:08fackovacího panáka, takového toho zástupce západu, tak tahle
- 6:12ta postava mě vlastně přišla zajímavá, že dokument podle mě
- 6:15stojí a padá s dobrou hlavní postavou a vždycky musíte najít
- 6:18nejdřív tu postavu a pak to téma, jako je vlastně vedlejší,
- 6:22nebo to se nějak vyjeví? Akorát, že jsme nedostali víc a
- 6:25do Ruska, protože už prostě byla válka.
- 6:28Strašně se zpřísnila možnost jezdit do Ruska.
- 6:31Už tak předtím to bylo těžký, ale teď už to je v podstatě
- 6:33nemožný, že musí nějaká organizace.
- 6:36V Rusku se za tebe zaručit, což jako dneska.
- 6:38A navíc prostě, když je to i komplikovaný, že třeba dneska už
- 6:42bych tam nejel, protože je to podle mě nezodpovědný, že se
- 6:45můžeš stát prostě předmětem nějakýho jednávání, že tě
- 6:48zatknou, aby tě mohli vyměnit za nějaký ruský kriminálníky.
- 6:51Tak jako to nechceš? No ano.
- 6:52Ano Petřík, kdy kdy ses zrodila tvoje myšlenka, že bys chtěl být
- 6:57novinářem? To je jako jsem nad tím
- 6:59přemejšlel, ale řek bych že že to tak vyplynulo.
- 7:03No že mě vždycky bavilo psát. Už ve školce jsem si psal ňáký
- 7:08pohádky jednostránkový takový, protože mě máma naučila psát,
- 7:12než jsem šel do školy. A vaši schovaný?
- 7:16Našel jsem je nedávno na chatě, no třeba tam je pohádka o
- 7:18dřívku. Je to o tom, jak dřívko.
- 7:22Prostě plavalo po řece, vylovila ho dvojice starých lidí.
- 7:28Chtěli ho spálit. Dřívko bylo smutný, ale pak se
- 7:31zaradovalo, že aspoň je zahřeje jako tím to končí.
- 7:34Filozofický nevím proč. Na to přišel, jestli to někde
- 7:38obšlech nebo vymyslel, ale dojalo mě to a bylo tam i
- 7:41ilustrace, jak hřívko hoří. No ale jako ta potom vlastně
- 7:46jinak. Já jsem hrozně dlouho nevěděl
- 7:47vůbec, co se sebou prostě pamatuju, si na gymplu se mě
- 7:50němčinářka ptala a Petře, a co tebe zajímá, prosím tě, ty
- 7:55vypadáš, že tě všechno nudí. A já jsem tak jako krčil rameny,
- 7:59prostě že je člověk jako jiný, nešťastný i ztracenej, prostě,
- 8:02čímž jakoby apeluji na mladé lidi.
- 8:04Je to úplně v pohodě, že jste ztracený jako a pak jsem zkoušel
- 8:08si dát přihlášky různě. Úplně jako střelba práva.
- 8:14Žurnalistika v Praze, filmová věda ani na 1.
- 8:19Školu jsem se nedostal, tak jsem šel na vyšší odbornou školu
- 8:23publicistiky. Pak jsem zkusil ještě podruhý se
- 8:25dostat ne žurnalistiku a napotřetí se mi to podařilo v
- 8:29Praze. AA, tak nějak prostě, ale to
- 8:34psaní mě vždycky bavilo, no vzal jsem povídky a pak se z toho
- 8:37stalo psaní novinářský no. Já jsem se dostal taky napodruhý
- 8:41až teda takže jak vidíš to? A takže jako na začátku to bylo
- 8:45úplně jako na blind, i když vlastně, když jsi dal na tu
- 8:48publicistiku, tak tam už. Tak to bylo potom až jako poté,
- 8:51co jsem zjistil, že mě nevzali. To jo, ale jako že když jsi ty
- 8:54jsi říkal, že jsi zkoušel víc, takže ta publicitka tam už jsi
- 8:58musela tušit, že trochu asi. Jo jako jo, jako bavilo mě to
- 9:01psaní, tak jsem si řekl, no chci, aby mě ta škola aspoň
- 9:03trochu bavila. Jo, no u té u těch práv to
- 9:06nevím, co jsem si myslel jako protože.
- 9:09Asi že budu třeba bohatej, aspoň mě bude bavit práce.
- 9:13A filmová věda, jako já jsem mě miloval jsem filmy, no jezdil
- 9:16jsem do hradiště každý rok, vlastně i moje 1 praxe byla ve
- 9:21filmových listech potom. Najíždí.
- 9:25Teď je tam respekt, partner, to všechno to do sebe zapadá.
- 9:27Já jsem si ji přečetl, protože popravdě řečeno to jsem nevěděl,
- 9:31že ty jsi šel potom i studovat fotografii do Londýna, nebo kam
- 9:36je to? Tak no foto žurnalismus no no.
- 9:38To je zajímavý jak se to stalo ať se tě tam lákalo.
- 9:41No mě a tý žurnalistice v Praze. Jsem tam šel s velkejma
- 9:45ideálama, že ta škola bude skvělá, ale vlastně mě trošku
- 9:48zklamala, že hodně tý teorie mi přišlo strašně nezáživný, prostě
- 9:53jinak keplová. Já jsem to nenáviděl.
- 9:56To asi většinou. Ano teorie magické střely,
- 9:59prostě Jesus, k čemu to potřebuju?
- 10:04Já jsem já jsem byl úplně fascinovanej, když nám tam kysli
- 10:07graf fejetonu nebo něco. Takovýho jo já.
- 10:10Jsem si říkal přesně jak na krásný.
- 10:12Století studovat do detailů, prostě vědecky, rozebrat něco a
- 10:16tím to úplně zabít, že jo, takový to bylo AA.
- 10:18Právě na tý škole jsem se tak jako přimknul takovýdle k nás
- 10:22ztracenejch lidí se ujal jako takových toulavých psů, ale na
- 10:26lábová furt učitelka fotografie a její syn potom Filip láb taky
- 10:30do velký míry. AA také jsou u nás tak u nás
- 10:33pečovala. Řekl bych jako rapterapeuticky,
- 10:37takže já jsem si zamiloval chození do fotokomory, kde jsem
- 10:41prostě trávil celý dny zvětšováním.
- 10:45Bavilo mě dělat fotoprojekty, prostě fotoserie.
- 10:49Strašně mě to nadchli. Mě workshopy Patrika šovela
- 10:52válečného fotografa, který tam vždycky přijel na týden a dělal
- 10:55intenzivní workshop, že člověk úplně pustil tu školu na týden a
- 10:58jenom fotil v ulicích nějaký projekt, co jsem třeba běhal s
- 11:01kominíkama po střechách. Podruhé se zvolníkama po po
- 11:05různých zvonících miloval jsem to černobílou fotku, hlavně
- 11:08subjektivní dokument prostě. A jak tak nějak jsem si říkal,
- 11:12že by třeba. A asi mě to bavilo nejvíc ze
- 11:15všeho tehdy, že bych to mohl dělat, jako že bych se ti mohl
- 11:19živit a nebo že bych to minimálně mohl studovat, že když
- 11:21mě ta vysoká škola nebavila na tý žurnalistice, že by mě třeba
- 11:24mohla bavit. Jako na tom pokračujícím tom a
- 11:28byl jsem na erasmu předtím v brightonu v Anglii AA hrozně se
- 11:31mi líbil způsob, jak jak funguje anglický školství, že ty vlastně
- 11:35nechodíš ke zkouškám, kdy tě někdo zkouší z nějakých jako
- 11:37nabiflovaných vědomostí, ale odevzdáváš esej, kterou jako.
- 11:41Který se učíš argumentovat hezky něco napsat.
- 11:45A jako ten tvůj ten učitel je ti spíš jako takovým partnerem, se
- 11:49kterým o něčem diskutuješ. Mají tam skvělý knihovny, kde
- 11:52jsou úplně úžasný věci. Snažíš se, jakoby po tobě
- 11:55probudit zájem v něco, takže jsem navíc jsem zjistil, že v
- 12:00teda v Anglii není těžký dostat se na ty vysoký školy, že tam
- 12:03ten hlavní bariéra je zaplatit to školný, který tehdy ještě
- 12:06nebylo tak šílený, takže jsem prostě si dal přihlášku na
- 12:09několik škol. A nakonec z toho byla prostě
- 12:11university of westminster v Londýně, což byl prostě skvělej
- 12:15zážitek. Akorát potom jsem prostě zjistil
- 12:17v 1. Chvíli, že bohužel to bylo v
- 12:21době 2008 2009, kdy jako byl velký nástup facebooku a
- 12:23sociálních sítí a najednou byla prostě obrovská.
- 12:26To byl jako vrchol. Podle mě.
- 12:28Foto žurnalismu tehdy prostě členové agentury magnum měli
- 12:31obrovské výstavy. Byly to hvězdy, měli galerie,
- 12:34prostě se stály fronty na ně. Hrozně moc fotografů prostě
- 12:39zaplnilo galerie londýnský. A tam se to zlomilo pak od tý
- 12:44doby to šlo dolů. Dneska prostě ta fotka je
- 12:46takovej jako úplně opomínej takovej žánr podle mě levnej
- 12:50nastala obrovská inflace fotek najednou každej je fotografem.
- 12:54Záplava fotek z facebooku skvělých fotek.
- 12:58Od každýho mi najednou prostě přišla, přinesla strašnou nechuť
- 13:03to dělat. Úplně jsem vlastně přestal
- 13:04fotit, ačkoliv předtím jsem tomu věnoval veškerej čas veškerej
- 13:07zájem. Byl to takovej jako velkej pád
- 13:10no velký vystřízlivění z nějakýho snu.
- 13:14Tak zajímavý a teď už se třeba nefotíš jako II.
- 13:17Myslím třeba i, že by sis zkusil něco vyvolat, nebo nebo fotíš
- 13:21asi, nebo když někde seš jako na výletě, nebo.
- 13:23A jako fotím si na ten instagram něco jako všichni, prostě to mě
- 13:27trochu baví a fotím si vlastně rodinnej archiv a mám na
- 13:30blbečka, co by to tak říkám vlastně foťáku, který mám
- 13:34automatickýmu myjučku a vlastně ale vlastně to používám jenom na
- 13:38zaznamenávání svojí rodiny a volnýho času.
- 13:41A pak vyvolám to fotky a do krabice a mám tím záznam prostě
- 13:44hezký, hezky, udělanej, svýho jako času svýho života tak.
- 13:50Ty jsi, když jsi potom jako vstupoval do médií?
- 13:53Tak to bylo ještě během studií nebo až po studiích?
- 13:57Během studií? No, že vlastně jsem nejdřív psal
- 14:00něco pro tak jako externisticky pro právo třeba.
- 14:06Pak jsem byl na praxi v český televizi.
- 14:08Psal jsem třeba takový 2 a dvojky nějaký recenze výstav
- 14:11fotografickejch co si pamatuju. A televizi tě ne nelákala, když
- 14:18jsi tam byl, ne? Vůbec to ne.
- 14:20Ne to jako tam mě to mě to naopak děsilo.
- 14:22Jako já jsem dělal noční směny ve zpravodajský směně a potom
- 14:26taky ještě denní směny a jako ty denní směny byly od 4 od rána a
- 14:32končili jsme ve 12 zprávama ve 12 a vždycky v těch 6 v 7 8
- 14:37hodin najednou v těch tu noc tam byly takový divný pavouci,
- 14:41prostě střihači lidi, který jako neradi vyrazili na světlo, tak
- 14:46tam se mi líbilo tahle podivnost, ale pak v těch 8 tam
- 14:48napochodovali lidi. Holky prostě z perfektních
- 14:52kostýmkách a prostě týpci v košilích jako s velkým egem,
- 14:57který prostě je bylo vidět, že prostě tam chtějí udělat velkou
- 15:02kariéru a to mě děsilo, jako jsem si říkal ostatní musím
- 15:05shrnout a naštěstí jsem dostal nabídku.
- 15:08Tehdy vznikal deník e 15 ekonomickej od svýho vzdálenýho
- 15:12bratrance. Jestli tam nechci dělat v
- 15:13zahraničí. Tak jsem řekl jo, odešel jsem do
- 15:16deníku. Vlastně.
- 15:20A tam jsi zmiňoval jenom tomu zahraničí a pak jsi nikde jinde
- 15:24i těm domácím tématům nebo já. Jsem tam začínal jako v
- 15:26zahraničí. Psal jsem hodně zahraniční
- 15:28reportáže, vlastně pak jsem odjel do toho Londýna, kde jsem
- 15:31byl asi rok a půl hnedka potom navázalo, že jsem byl 2 roky v
- 15:36Berlíně asi, takže docela dlouho pryč a prostě vlastně postupem
- 15:41času. Z čeho psaní o zahraničí od
- 15:43stolu se stalo ježdění na reportáže do zahraničí třeba
- 15:47nevím jsem, když byl Obama v Berlíně.
- 15:49Během svojí kampaně prezidentský, tak to jsem
- 15:51pokrýval. To byla 1 z mých 1 zahraničních
- 15:53reportáží pro e 15. A když jsem odjel do toho
- 15:56Londýna, tak oni mě vlastně neradi se se mnou loučili a
- 15:59říkali, jestli pro ně nechci psát, tak jsem pro ně pravidelně
- 16:01psal sloupky z Londýna a tehdy byla finanční krize, takže jsem
- 16:06prostě popisoval tu finanční krizi hodně z Londýna pár lee
- 16:09man brothers a zároveň v tý době byli strašně levný letenky, dalo
- 16:13se letět prostě po Evropě za pár liber AZ Londýna navíc lítali
- 16:17skoro vše, všude se dalo letět, takže.
- 16:20Používali hodně, že jsem lítal do Pobaltí, který bylo nejvíce
- 16:23mletý tou krizí do Irska, který zažil obrovskej bankrot.
- 16:26Museli je z toho tahat mezinárodní měnovej fond a
- 16:28takhle tak to sem pokrýval jako reportáž, že má ekonomickejma.
- 16:31Oni byli rádi, že takovýho člověka mají, a no tak potom
- 16:35jsem se hodně naučil. A když jsi zmiňoval ten Berlín 2
- 16:38roky, tam jsi nebyl jako novinářsky.
- 16:41Tam jsem taky psal pro e 15 právě jako zpravodaj.
- 16:44A byl jsi tam jako zpravodaj, nebo to byl bonus, že tys tam
- 16:46dělal něco jinýho? A.
- 16:48Hele to bylo tak, že já jsem se vrátil z toho Londýna do Prahy a
- 16:51přišla mi neuvěřitelně zhasnutá, prostě taková mrtvá AA chladila
- 16:55jsem únik pryč a šel jsem za tehdejším šéfredaktorem e 15.
- 16:59Jestli by nechtěli zpravodaje z Berlína?
- 17:01Prostě jsme mě jako dostal takový nápad a on říkal jasně,
- 17:04zkus to prostě uvidíme, tak jsem jel.
- 17:07Pronajal jsem si tam pokoj ve spolubydlení za pár šupů.
- 17:10Bylo to levnější bydlení než v Praze tehdy.
- 17:13Jsem na prden slavorbergu a prostě psal jsem, o čem se dalo,
- 17:17no jezdil jsem po Německu. Nepotřeboval jsem těch peněz moc
- 17:21vlastně žil. Jsem hodně takový low cost live.
- 17:25Vobčas jsem něco prodával na blešáku, prostě v maureparku
- 17:28vždycky. To je dobrý.
- 17:33A ty jsi z tý patnáctky? To jsi potom šel do eura nebo?
- 17:37No ještě ještě vlastně poté, co jsem se vrátil z Berlína, tak
- 17:40jsem přijel do e patnáctky. Tam začali chtít, abych ji jako
- 17:43popisoval domácí věci, že zjistil, že jsem tak jako
- 17:46reportérsky založenej a že bych mohl psát OO podnicích jako.
- 17:50Což z čeho se stala taková moje jako docela vášeň, že mě bavilo
- 17:53jako přijet třeba do nějaký rozpadající se firmy na nějaký
- 17:58jako lisovací zařízení, která vznikla ve 20 letech, pak i
- 18:02komunisti prostě trošku rozvrátili.
- 18:05A co tam je dneska, jak se snaží chytnout jakoby dech v tom
- 18:07moderním světě? Některým se to daří některým ne,
- 18:09tak jsem psal reportáže z takovýdlech jako malých fabriček
- 18:12a rodinných firem. A tak.
- 18:17A potom jsem ale nějak zase. Zase mě to všechno začalo, tady
- 18:22štvát a říkal jsem si, že si dám něco jako pauzu.
- 18:26Prostě dneska se tomu říká sabatikl a zase jsem si vyjednal
- 18:29SE patnáctkou. Jestli by nechtěli, abych jim o
- 18:32tom psal. Prostě že jsem se rozhodl, že
- 18:33pojedu po zemi do Pekingu z Prahy.
- 18:37A oni řekli jasně, spíš nám o tom každý tejden články jaký
- 18:42jedeš. Prostě, takže vznikl tím.
- 18:44Seriál se jmenoval divokým východostánem.
- 18:46Já jsem opsal pod pseudonymem vlastně saša blau, protože jsem
- 18:50se jako bál o svoje prostě v číně nebo v Íránu v
- 18:55turkmenistánu, jako že by mě tam mohli zašít policajti, protože
- 18:58to vycházelo průběžně. A tak jsem si vymyslel
- 19:01pseudonym. Ještě jsem si jako k tomu udělal
- 19:03jako obousatou fotku, jako toho člověka, kterej to píše.
- 19:07No AA, takže vlastně takhle? S 3 měsíců se stal rok v asii.
- 19:12Protože mě to jako nějak mě kousnul, mě ten jako
- 19:14cestovatelský brouk a. Když jsem se vrátil, tak mi
- 19:19nabídli. Tak jsem se nejdřív jako nechtěl
- 19:21dlouho nic dělat. Jenom jsem tak prostě bral
- 19:22všechno jako takový jessman prostě předložit přeložit
- 19:25nějakej návod na obsluhu praček jasně támhle pracovat v továrně
- 19:30na sidery jako mačkat jablka jasně, prostě stěhovat kamaráda
- 19:35jasně, prostě nosit nějaký bedny, jasně cokoliv a pak teda
- 19:39jsem dostal nabídku z eura, jestli bych tam nechtěl
- 19:41nastoupit jako reportéry, tak jsem na to kejvnul.
- 19:45Ještě k tý cestě, jaký to bylo? Je takhle dlouho takhle vlastně
- 19:49zajímavýma zeměma. No, bylo to úžasný, no, bylo to
- 19:55úžasný člověk, jako pozná hodně sám sebe a.
- 19:59My jsme si říkal, neměl si někdy vysílat sám úplně?
- 20:02Úplně sám, no to to je zápas hodně důležitý jet sám, že možná
- 20:05takhle by ani nešlo takhle dlouho jet s někým vlastně furt
- 20:09vlastně seš sám ale nejseš sám, že si tak jako furt nastavuješ
- 20:12vzdálenost k těm ostatním lidem. Když se ti smutno, tak se k
- 20:15někomu přidáš ty třeba jsem strávil měsíc na cestě s někým.
- 20:19Třeba jsme si koupili motorku s 1 holkou.
- 20:22Hájili jsme přes Vietnam měsíc spolu každý na jedný, teda a
- 20:26nebo prostě. A pak, když chceš bejt sám, tak
- 20:28jseš sám. A taky jsem vlastně v průběhu tý
- 20:31cesty nejdřív psal pro 15, pak pak jsem si od toho potřeboval
- 20:35odpočinout od tý od toho, že jsi furt spojenej s tím svou svojí
- 20:39zemí. Domácí úplně se odstihnout.
- 20:41A no ale pak jsem došel k tomu, že stejně chci zase domů.
- 20:45No že to byl jako to, ale zase si tam jako získáš sebevědomí
- 20:51během takový cesty. Jakože zjistíš, že dokážeš bejt
- 20:54sám, že se dokážeš protlouct že, že se dokážeš vyspat na lavičce
- 20:58v parku, prostě v rušným ruským městě a nebojíš se, že tě někdo
- 21:03podřízne jako no tak jako. Že zvládneš projet stopem
- 21:08Austrálii? Prostě že.
- 21:10Najednou se ustali že kdekoliv a jako jim tak nic cvičit
- 21:14nerozhodí. Ty jo to je hezký, to je hezký
- 21:18AV tom euru tam jsi byl jak dlouho přibližně.
- 21:20Já bych řek. Tak rok a půl pak vlastně se
- 21:23objevila na možnosti respektu. A jsem neváhal a já já vím, jak
- 21:28se objevila, popiš nám jak jak jak se objevila, jak to
- 21:31probíhalo. Já už jsem tehdy měl jako
- 21:34dobrýho kamaráda Milana Bureše, s kterým už tehdy vznikal ten
- 21:37dokumentární film. Tehdy to bylo hodně na začátku a
- 21:41jsme rádi, že jsme byli 1. Někde na kafi a on mi říkal, že
- 21:45je možnost, že v respektu někdo nějaký někdo odchází, jestli
- 21:48bych a že se prostě hledají nový lidi, jestli bych ho to neměl
- 21:51zájem to zkusit se přihlásit a já jsem řekl, že jo, tak tak
- 21:56jsem se ti ozval. Šli jsme na kafe do karlína.
- 22:03A domluvili jsme se, tak jsem nastoupil já.
- 22:06Si pamatuju, že pardon, já si pamatuju.
- 22:09Že by Milan jako o tobě vyprávěl a říká mi, jak skvěle píšeš.
- 22:15Já jsem jsem v tý době euro vlastně moc nečetl, tak jsem z
- 22:19toho otevřel a vlastně mě to. Hned jsem si říkal, že jo.
- 22:24Protože asi ten rozdíl oproti tomu jinýmu psaní a ten to oko
- 22:31toho reportéra, to tam bylo strašně znát.
- 22:33To asi málokdy jsem měl taky rychle jasno, že bych chtěl toho
- 22:37autora. Pak je vždycky pro mě jako
- 22:39důležitý se s ním potkám, jestli si myslím, že tam bude nějaká
- 22:41chemie, že jo, to bude fungovat to jako v tom.
- 22:43A to jsem si říkal tak jednoznačně.
- 22:45To se mi ulevilo, ale já jsem byl překvapenej, že jste mě
- 22:48vlastně takhle po mě sáhli, protože já jsem měl pocit, že
- 22:52nemám za sebou nic velkýho jako v tý době.
- 22:55No jako jo AA to psaní a vlastně to musím říct.
- 23:02Jako já jsem asi velkej velký fanda tvýho psaní jako toho
- 23:05reportérskýho podle mě ty ses narodil jako reportér úplně
- 23:08bytostně a ta schopnost jako. Vycítit a zachytit.
- 23:18To, co vidíš zároveň umět s těma lidma psát ta se bavit AA
- 23:23získávat ty informace. To mi přišlo, že že jako je
- 23:27nějakej jako dar a myslím si to doteď, že vlastně to to to tvoje
- 23:34reportérská ten reportérský dar je nebývalej, tak jsem tady
- 23:37červená teďka ty dveře ty děláš. Ale asi mě zaujalo, jak jsem si
- 23:42procházel znova. Ty tvoje texty tak je vlastně
- 23:46strašně zajímavý, jak jako velký vlastně rozptyl tématicky máš a
- 23:50to mě baví. A je to pro tebe dobře nebo
- 23:53špatně jako pro autora? Záleží na tom, když se mě
- 23:55zeptáš, to samozřejmě. Prostě požehnání i prokletí.
- 24:02No že když se mě někdo zeptá, takovou tu otázku a jakým
- 24:05tématům? Ty se Petře vlastně věnuješ?
- 24:08Tak já já často odpovím, že úplně všemu a potom ten člověk
- 24:13má ke mně trošku nedůvěru, že tam je bude nějaká jako
- 24:16povrchnost. Že tam bude nějaká povrchnost a
- 24:19že tam není nějaký zájem o 1, že tam není nějaká erudice, že
- 24:22nejsem prostě chodící záruka. Na 1 téma, což já opravdu nejsem
- 24:25AV tom v tom, jakoby si vážím svých kolegů, který se věnuju 1
- 24:28jedný věci jako prostě třeba Ondra, že prostě se věnuje.
- 24:34Já nevím nějakýmu jako bezpečnostním věcem Ukrajině a
- 24:38je v tom jako nějaká nějakej garant toho tématu.
- 24:40Nebo Tomáš brolík, polsko, Sylvie lauder, ženský témata a
- 24:44tak dále a Tomáš linder, německo si každej má skoro v respektu
- 24:48nějaký takový téma, já ho nemám. Ale jako zase si.
- 24:54Mě mě by mě by tohle nikdy nebavilo.
- 24:55No jakože. Psát o jedný věci pořád dokola.
- 24:59Mě by to jako unavilo a vlastně jako když se mě někdo zeptá, co
- 25:03teda, jakoby je to moje téma, tak jako pro mě je to asi nejvíc
- 25:06každodenní život nebo prostě život.
- 25:09A ta moje zbraň je nápad, protože když má někdo, když má
- 25:13někdo nějaký jasně vymezený téma, tak má tu výhodu, že
- 25:18vlastně on je on, jakoby udržuje lidi v obraze ty čtenáře v
- 25:22obraze v určitým tématu, že jim jakoby nic neunikne.
- 25:26Hele já když to téma nemám, tak jakoby nemám koho udržovat v
- 25:28obraze, v čem a moje teda funkce je jaká?
- 25:31Jako to asi kladu otázku a moje funkce podle mě je taková, aby
- 25:36aby si člověk, aby ten článek zasvítil tím nápadem, aby si ho
- 25:41člověk chtěl přečíst, aby se aby si početl, aby si to užil to
- 25:45čtení, aby ho třeba něco napadlo, aby se zamyslel, aby
- 25:49měl chuť dál číst něco aby měl jako.
- 25:52Se zajímat o nevim o nějakou oblast, nebo.
- 25:55O nadchnout ho vlastně pro třeba pro to, o čem píšu.
- 25:59Ty máš já úplně souhlasím, občas na čas nadvázku.
- 26:02Říkám, že vlastně nápad je 1/2 tý práce, protože jako dobře si
- 26:06vymyslet o čem psát a je klíčový a není to vždycky jednoduchý,
- 26:11jak ty si vybíráš a nebo spíš jak hledáš ty témata je to, že
- 26:15čteš posloucháš a nebo během těch cest vidíš nějaká další
- 26:19témata. Dostává se to prostě k člověku
- 26:22různě, že jo, že prostě můžeš někde zaseknout útržek
- 26:24rozhovorů, který tě zaujme, nebo můžeš si přečíst zajímavou
- 26:27knížku. A chceš udělat rozhovor s jejím
- 26:29autorem, ale vlastně jako tím, jak jakoby furt se mění ty věci,
- 26:34o kterých píšu, tak já si procházím.
- 26:36Takovejma fázema vyhoření neustálýho a zase znovuzrození
- 26:39prostě z popela, kdy jako mě něco strašně nadchne, pak to
- 26:45napíšu a pak se vlastně strašně nudím a mám pocit, že jsem na
- 26:47nějaký jakoby vyhořelý pláni čtu si média, nic mě tam nezajímá,
- 26:53vlastně listuju tím browsuju tím a říkám si tohle nechci číst,
- 26:56tohle mě nebaví. A říkám si, co já budu dělat,
- 26:59vždyť já můžu prostě jako dát výpověď a pak, jako se o něco
- 27:04zarazím. A to mě zaujme.
- 27:06AA na tom zase stavím. No, takže vlastně tohlecto tohle
- 27:10projít si tímhle touhlectou tím koloběhem tý nudy toho jako
- 27:13znechucení je pro mě vlastně způsob, kdy se ta moje jako mysl
- 27:18stane připravená na to přijmout zas nějakou novou inspiraci no
- 27:22AA ta je zase zase z nějakýho úplně jinýho oblasti.
- 27:26Když takhle seš hodně v terénu. Tak potkáváš hodně lidí?
- 27:31Jak vlastně dneska lidi reagujou na na novináře?
- 27:35Ty jo. Hodně jinak, než když jsem
- 27:39začínal. Když jsem začínal, tak se s
- 27:43tebou každý chtěl bavit. Mám takový pocit, dneska ti
- 27:47teďka to řeknu s nadsázkou. Nechci urazit žádnou uklízečku,
- 27:50ale dneska ti každá uklízečka řekne, že chci abys jí pinknul
- 27:53mailem ten článek na autorizaci, což jako tohle to slovo
- 27:57autorizace nikdo neznal. Před 20 lety, když jsem začínal
- 28:00psát, dneska ho zná každej úplně každej chce vidět tu věc, než
- 28:03vyjde, bojí se vlastně každej se bojí něco říct mnohem víc.
- 28:08Myslím si, že v tomhle bude. To furt horší, no protože jak
- 28:12jako je všechno hnedka vidět cokoliv řekneš, tak můžou
- 28:16najednou vyhejtit prostě lidi. Můžeš se stát terčem snadno,
- 28:20jako já se těm lidem nedivím, no.
- 28:23Máš nějakej způsob, jak si získávat důvěru těch lidí, jako
- 28:26že jim vysvětluješ, co je podstata té tvé práce, nebo.
- 28:32No to rozhodně no že jako snažím se jí popsat, co co, co vlastně
- 28:36o nich napíšu, čím mě zaujaly, jako aby aby.
- 28:40Bavit se s nima dřív, než začnu nahrávat jako tak se s nima
- 28:44ještě chvilku povídat, nestrčit jim rovnou diktafon před ksicht
- 28:47ale tak to je takový jasný, že jo.
- 28:51Třeba jim jako i slíbit tu autorizaci potom, když když,
- 28:54jako jí jestli jim něco nelíbí, tak s nima diskutovat o tom,
- 28:57proč se jim to nelíbí a jakoby vyjít jim vstříc jasně, jako že
- 29:00netrvat na tom jako neempaticky, že že to tam bejt musí, že to
- 29:05řekli a prostě a nazdar. No tak jinej způsob asi nemám a
- 29:11pak pak jsou lidi, který prostě nepřesvědčíš.
- 29:13No, který nedůvěřujou novinářům. A tam prostě, ale na taky se
- 29:21může stát, že ty si někoho, že někdo vypadá na 1 dobrou, že to
- 29:25bude dobrý a pak jako seš překvapenej jak jak ti volá,
- 29:28když článek vyjde, tak takový podraz z vaší strany, to bych
- 29:32tedy nečekal. V seriózním periodiku jako je
- 29:37respekt, obzvlášť jako jak si říkáš, co že jak se tohle mohlo
- 29:41stát? A typově, u čeho se to třeba
- 29:44stává takováhle reakce. No často u tiskovejch mluvčích
- 29:49nebo u jakoby nějakých lidí, který mají na starost nějakou
- 29:51jako firmu, kam tě vzali a myslíš, že to neměli úplně pod
- 29:55kontrolou ten výstup no? Takže zajímavý přitom zrovna ty
- 30:00tvoje texty nejsou ani skandalizující.
- 30:03Nic že jo to. Třeba IU toho Švéda v žigulíku
- 30:06to bylo, tohle bylo nejtěžší, no u toho dokumentu, že hlavně naše
- 30:10hlavní postava prostě. Západní manager, který přichází
- 30:12reformovat sovětskou automobilku.
- 30:16My jsme vlastně byli. Z jeho pohledu jsme to sledovali
- 30:19a všichni se shodovali, že on z toho z filmu vychází jako taková
- 30:24postava, která jako přišla, ale díky naprostá absurdní komedii,
- 30:29do který tam vstoupila, tak prostě tam nemohla uspět, ale
- 30:32vlastně v rámci toho udělala totálně jako maximum možného,
- 30:37ale poté, co ten film on viděl, tak on ho chtěl jakoby na nás
- 30:40uplatit, aby jsme ho dali do trezoru.
- 30:42Potom nás chtěl zažalovat. Totálně jsme se rozhádali.
- 30:45Jo, že člověk neví, lidi se prostě, který nejsou třeba
- 30:49hlavně zvyklý na nějakou publicitu, tak se leknou toho,
- 30:51co viděj a maj pocit, že jim to třeba něco jim to uškodí.
- 30:55Ale většinou vůbec ne, že jo, že že potom lidi, který třeba už
- 30:59hodně někde mluvili, tak ty nebo jsou prostě už maj zkušenost s
- 31:02novinářema, tak ty jsou mnohem víc v tomhlectom blahosklonný,
- 31:06protože vědí, že se zas tak nic moc nestane, že prostě že to
- 31:09lidi přečtou. AA, život jde dál.
- 31:13Jak třeba hledáš? Ty jsi napsal tu podle mě fakt
- 31:15výbornou reportáž o tom světě těch bojovníků MMAA pes ho
- 31:20trochu souvislosti SIS politikou a předpokládám, že ten ti není
- 31:25úplně blízký, nebo nevo že by nevyhledáváš.
- 31:27Ale mně se líbilo, jak je to vlastně zajímavý, právě že to
- 31:30ten svět vůbec nekarikuje. Nevysmívá se tomu nějak jak jak
- 31:36ty sis to tady třeba hledá to svoje místo v tom a jak to, jak
- 31:39to vyprávět? No u toho MMA mně bylo jasný, že
- 31:45to musí bejt jako nějak reportážní, jo že že že musíme
- 31:49nejdřív trošku ten svět přiblížit.
- 31:50Abysme mohli popsat, jestli má nějaký politický směřování, tak
- 31:54jako je to v Americe. Ne teď, abychom jako byli
- 31:56konkrétní. O čem ten článek je v Americe
- 31:59pomohli jako Donaldu Trumpovi vyhrát volby.
- 32:02Fanoušci bojových sportů, hlavně mma, prostě mlácení se v kleci
- 32:07zá samozřejmě daných pravidel, tak já jsem zkoumal, jestli v
- 32:10Česku tohle platí taky. A jaká je vlastně ta sféra,
- 32:12jako, jak jestli směřuje nějakým politickým jako směrem, nebo ne,
- 32:16tak ale bylo by jasný, že musím popsat ten sport, takže jsem jel
- 32:18na ten turnaj. Tam jsem sledoval ty ty zápasy,
- 32:22nějak jsem to do sebe nechával působit.
- 32:24Ale hnedka tam jsem si našel odborníka, který tomu rozumí.
- 32:28Marián Šustr prostě z deníku sport, abych jako měl nějakou
- 32:32pevnou oporu v tom v tom nějakou jako garanta toho, že to co
- 32:35píšu, nejsou úplný blbosti, že že se nemýlím.
- 32:40Jo, pak jsem nechtěl to zároveň postavit na 1 na jedný
- 32:43zkušenosti, takže jsem šel pak ještě do nejvy jimmu prostě jako
- 32:47posilovny, kde trénujou ty největší jména.
- 32:50K takovýmu jakoby legendárnímu trenérovi MMA.
- 32:54Pak jsem mluvil ještě s nějakejma lidma, který jsou na 2
- 32:56straně tý mince, což jsou jakoby bizarní bizarní souboje
- 33:01celebrit, který nemají se sportem nic společnýho prostě
- 33:04tam, kde tam jenom peníze a vlastně na konci mě hodně
- 33:08potěšilo, že jsem poslal ten článek ještě tomu expertovi z
- 33:11deníku sport, jestli tam nemám nějakou nesmysl a on říkal, je
- 33:14to naprosto strhující jako tak, tak to byl pro mě jakoby takový
- 33:18hezký. Taková jako uklidnění uf,
- 33:20jakože. Úplně jsem to nezvoral.
- 33:25Já jsem ty máš často. I součástí těch reportáží nějaký
- 33:31putování, ať už to byly ty hory nebo na té kánoi, jestli sjel
- 33:36bíleno, což byla úplně hezká reportáž, vlastně všechno.
- 33:41Je to tak, že to souvisí s tím, co jsi zmínila předtím, že jsi
- 33:44že rád jako cestuješ, chodíš, jezdíš a tak.
- 33:48Rozhodně no jako rozhodně tohleto je nějak.
- 33:51Inspirovaný tě ti rokem na cestách a už a tím a tou láskou
- 33:55k cestování už předtím jo, že vlastně, když jsme dodělali
- 33:57střední, tak s tím kamarádem na 1 impuls bylo, že jsme jeli na
- 34:01asi 2 měsíce do indie a do Nepálu.
- 34:03Prostě že tohleto jsem sobě vždycky měl jako tu chuť
- 34:05cestovat. No a vlastně do oddílu jsem
- 34:07chodil jakože mám rád tu přírodu.
- 34:09Zároveň to znamená cestování pojatý tak jako že spíš hodně
- 34:12venku a tak. No a baví mě vlastně i třeba.
- 34:19Reportáže, teď mi úplně vypadlo jeho jméno.
- 34:22Ale napsal, intumer nebo into the wills takový americkej
- 34:25reportér. John kratochver no z časopisů
- 34:28outside vlastně, který se věnuje ten časopis vlastně popisu
- 34:32divočiny a nějakýmu jakoby venkov venkovnímu, tak se snažím
- 34:35být takovým, jakoby zástupcem outsidu v respektu trošku.
- 34:39Já myslím, že se ti to daří. Mimochodem, většina těhletěch
- 34:42tech textů je jako máš velký ohlas, někdy vlastně v té
- 34:47praktické rovině. Můžete si napsat, třeba že jste
- 34:49SS rodinou zkusili vzít obytný vůz?
- 34:52A jak, jak se s tím vlastně jako bude cestovat to taky?
- 34:55Tehdy si pamatuju, že vyvolalo docela velkou velkou odezvu.
- 34:58Tak můžeš vlastně využít téměř jakýkoliv způsob.
- 35:02Ještě ta motorka tu jsem ještě nevyužil, ale jako doufám, že to
- 35:061 přijde. Já se schválně hledal, protože
- 35:08vím, že jezdíš, tak jsem si říkal, jestli tam někde byla,
- 35:11zatím nebyla tak to určitě. Jako byl v plánu reportáž s
- 35:15prezidentem Petrem Pavlem, že spolu pojedeme na motorce, ale
- 35:18ještě se to nějak nevím, proč nerealizoval, tak ještě snad to
- 35:21třeba stihnem. To by.
- 35:23Bylo, to bylo dobrý, prosím tě, já mám takovejch pár.
- 35:28Pravidelných otázek. Které kladou k všem píšeš raději
- 35:33ráno přes den nebo večer. Otvíráš si tahák si tahák?
- 35:38Protože jsem na to připravil AA tuhletu otázku teda nepotřebuju,
- 35:42protože. Já teda.
- 35:46Možná to teďka bude znít jako kacířsky, ale já píšu fakt
- 35:49nerad. A.
- 35:53Mám s tím velkej jako problém, vlastně s tím bojuju úplně
- 35:56strašně a. Jedinej je možný řešení, je se k
- 36:01tomu neustále vracet jako, takže píšu ráno večer, kdy to jde.
- 36:04A jako zjistil jsem takhle časem, že jako jiný věci dokážu
- 36:08napsat večer a jiný ráno, že třeba když mám nějaké, když teda
- 36:12už mám posbíraný všechny ty informace k článku.
- 36:14Tak. Dát nějakou takovou osnovu, o
- 36:18čem to bude? Co je na tom zajímavý?
- 36:21Jak to jak to jak do toho vstoupit, tak to to se mi líp
- 36:23dělá večer, kdy mám možná nějakej takový jako trošku
- 36:26odvázanější jako myšlenky. A.
- 36:31Když k tomu pak ráno sednu, tak naopak ten mozek není tak
- 36:35unavenej. Je svěží.
- 36:36To znamená, že mnohem líp hledám slova jako hledám ty slovní
- 36:39spojení líp, propojuju věci líp, přecházím z jiný situace do 2.
- 36:43Hledám ty můstky a tu stavbu prostě prostě to jakoby přepíšu
- 36:48do jako toho novinářskýho jazyka.
- 36:50Ráno tu hrubou jako nápadovou stavbu, která mi přijde mnohem
- 36:54zajímavější, než než právě to jako.
- 36:56Já jsem si všiml, že. Si píšeš, poznámky tady do toho.
- 37:04Přístroje je pro tebe dneska jako lepší si psát vlastně tady
- 37:09do nějaký technologie? Než na papír.
- 37:13Jo jo. Vlastně píšu už jenom na tenhle
- 37:15digitální tablet. A když seš třeba i na reportáži,
- 37:19tak si to bereš. Ty taky no pak se stane jako
- 37:21třeba teďka. Se mi stalo, že se mi to vybije,
- 37:23protože vono to vydrží poměrně dlouho, takže zapomeneš to
- 37:26nabíjet a musíš se tam shánět pod bločku.
- 37:29Ale jako nedám na to dopustit, protože mít jako většinou u těch
- 37:34delších témat třeba mi 1 blok byl 1.
- 37:36Článek byl 1 blok, že se to mu psal fakt hodně, protože když
- 37:39píšu tak škrábu velkejma písmenama, že to jde stránka za
- 37:41stránkou strašně rychle. A pak člověk má milion bloků,
- 37:45který vyhazuje a pak třeba potřebuješ se k něčemu vrátit a
- 37:48tady to mám všechno. Pohromadě celý jako teď už 2,5
- 37:51roku to mám. Takže dobrý, no používám to ve
- 37:57super zpátky k tomu. Psaní píše se ti těžko totiž
- 38:02trochu navazuje na to i předchozí odpověď, ale těžko.
- 38:05No jakože. Já mám na tom procesu
- 38:08novinářskym rád spoustu věcí, ale psaní to není.
- 38:13Že že. Strašně mě nejvíc mě baví ta
- 38:17fáze toho nápadu, když když si řeknu, tohle by šlo napsat tak.
- 38:19To úplně se mi jakoby my jako exploduje mozek nějakejma jako
- 38:22endorfinama chodím po ulicích a jakoby přemejšlím, co všechno by
- 38:26šlo udělat v tom, s kým vším by šlo mluvit?
- 38:28To to mě tohle mám nejradši tuhletu fázi.
- 38:32Pak mám hodně rád, tu fázi, kdy teda s těma lidma se setkávám,
- 38:36nebo zažívám nějaký situace? A když ta situace se odehraje,
- 38:39tak já vím, že tohle je stavební cihla, která jakoby kterou vím,
- 38:43že můžu použít už něco mám prostě v tý kapse prostě nějakej
- 38:46valoun zlatej takovej. No pak přichází to psaní a to
- 38:51fakt, jako to je fakt jako řezničina, kdy jakoby ty musíš
- 38:55spoustu skvělejch věcí obětovat, musíš jako já hodně přepisuju,
- 38:59prostě napíšu to, napíšu to znova.
- 39:00Napíšu to 10 krát. Prostě moje žena mi říká, už to
- 39:04tolik nepřepisuj. Nestě si jako stejně to jako
- 39:08nikdo neocení prostě, ale jako mně nejde o to, aby to někdo
- 39:12ocenil, ale abych potom mohl jako navázat.
- 39:14A když to blbě napsané, tak prostě nejde navázat, že jo, to
- 39:17víš prostě moc dobře, že to musí jako na sebe navazovat.
- 39:20No takže jako já prostě si mám takový fakt stavy při tom psaní
- 39:25úplně strašný, že si fakt jako sprostě nadávám a říkám si jako.
- 39:29Ty vole, už to tam prostě nějak na.
- 39:33A říkám fakt. Hrozně spoustý slova prostě.
- 39:34Se s tím ne jo a jako a tohlecto tohlecto jakoby surový jako
- 39:40řekl, buď trošku surový, prostě nemaž se s tím tak jakmile
- 39:45přepnu do tohohle módu, tak to pak jde jako.
- 39:49Takže já. Ti přímo moje otázka a další je,
- 39:50co děláš, když se zasekneš, takže si začneš nadávat a ono tě
- 39:53to totálně. No občas si dávej panáka, což?
- 39:55Se snažím moc nedělat nebo se jdu projít.
- 39:59Jaká je, jak důležitá je pro tebe role editorů?
- 40:04No to je. Složitá otázka je on mně teda
- 40:08samozřejmě hrozně důležitá. Nikde předtím jsem nezažil
- 40:10takový editor, jako jsou v respektu.
- 40:12Byl to pro mě srážka prostě jako velká, jako asi tady pro
- 40:15každého. Když mi prostě ivan lamper dal
- 40:18poprvé přepsat text, tak jsem myslel, že tady nevydržím
- 40:20dlouho. Člověk, to si to bere osobně,
- 40:24že? Jo?
- 40:25Ačkoliv prostě až časem pochopí, že jde jenom o ten text, že
- 40:27nejde o mě. No ale jako je to pro mě ten
- 40:32editor. Řekl bych, že jsem se naučil
- 40:35bejt, jakoby si ho nosit všude s sebou, že jako že vim rovnou ty
- 40:39připomínky, který ten editor bude mít a rovnou se snažím, je
- 40:41vyřešit. Takže už teďka se tolik netrápím
- 40:44s editorama jako, ale ten editor.
- 40:46Kromě toho, že mi jako je tím oponentem, tak je pro mě taky
- 40:49garantem toho, že že ten text je v pohodě, jako že i kdyby tam
- 40:52nic neopravil. Což se občas stane, ale ne moc
- 40:55často. Tak já vím, že ten editor ho
- 40:59viděl jako a to je strašně důležitý, že on je ten 1.
- 41:02A jako náročnej čtenář, kterej řekne buď jo, nebo ne prostě a
- 41:07kdyby tam nebyl tak jako že kdybych si to psal někam na blog
- 41:10nebo na facebook, tak jako já nemám tu jistotu, že nepíšu
- 41:15úplný blbosti. Jasně.
- 41:18Píšeš ty u ta píšeš pouštíš si UU psaní hudbu no moc ne.
- 41:23Spíš jenom, když potřebuju. Něco přehlušit, jako třeba hovor
- 41:27kolegům nebo nebo tak? Chodím psát hodně do studovny v
- 41:31Klementinu, vlastně to mi vyhovuje.
- 41:33Tam je ten klid a že tam, i když jí potkáš někoho známýho, tak já
- 41:36na tebe nemůže mluvit, protože tam se nesmí mluvit.
- 41:38Takže jako. To ale, ale jako když jsem tak
- 41:41pouštim si rádio a takový mám 1 francouzský rádio, kde hraju
- 41:44pořád jenom muziku. Tak to je takovej můj jako
- 41:46taková moje kulisa, většinou u těch písniček neznám, což je
- 41:48výhoda. Když bych si pustil něco co
- 41:50znám, tak bych byl fixovanej na tu muziku a nesoustředil bych
- 41:53se. Vybavuješ si nějaký?
- 41:55Moment, kdy sis jako novinář mýlil.
- 41:59No tak jako. Žádnej velkej omyl doufám jsem
- 42:01neudělal, ale teďka, když když jsem viděl, že tuhle otázku
- 42:04dostanu, tak jsem si na to připravil a byl jako 1.
- 42:06Článek, kterýmu došlo před několika lety.
- 42:09Asi si to pamatuješ VV Teplicích tehdy takový jako 1.
- 42:15Prostě muž rom Stanislav Tomáš se jmenoval, prostě byl pod
- 42:20vlivem drog. Šel tam po ulici, prostě mlátil
- 42:24do aut, hádal se s někým a pak ho policisti zpacifikovali a
- 42:27umřel během toho během toho pacifikování na infarkt.
- 42:32A já jsem tam jel o tom reportovat, to je takový jakože
- 42:34tohle fakt chceš dostat. Jo že to, že prostě měli
- 42:37obrovský bouře kolem toho byli, bylo tam prostě shromáždění,
- 42:40obrovský množství romů, který mě obklopili, namířili na mě
- 42:43telefon vysílání. A co vy si o tom myslíte a copak
- 42:46co máš říct, že jo a zároveň jako na sítích lidi jako ty romy
- 42:50hejtovali, protože prostě česká společnost je taková, že jo
- 42:53rasistická vůči Romům hodně hlavně a.
- 42:56Musel jsem o tom podat nějakou zprávu.
- 43:00A vlastně nebylo vůbec jasný. Kdo teda zavinil tu smrt?
- 43:05Jestli to, že byl jakoby zfetovanej ten člověk, což byl a
- 43:08nebo to, že ten policista ho prostě moc tvrdě zalehl, pak se
- 43:12to dlouho vyšetřovalo roky a já jsem mluvil se spoustou lidí na
- 43:17tom místě, který u toho byli mluvil.
- 43:18Jsem s lidmi, kteří znali toho člověka zabitýho třeba z práce.
- 43:25A mluvil jsem IS obyvateli toho domu AAA 2 z nich mi popisovali
- 43:29že policie. Je tam vymazávala fotky z mobilů
- 43:32a dali jsme to vlastně do titulků na konec.
- 43:34Policie nám vymazávala fotky z mobilu nebo tak něco.
- 43:37A tohlecto, ačkoliv to bylo jenom jejich tvrzení a bylo
- 43:40jasný, že to jejich tvrzení. Nenapsali jsme policisté
- 43:45vymazávali lidem fotky z mobilu, ale policisté nám vymazávali jo
- 43:48a bylo jasný, že to je oni říkají, že to musí být pravda,
- 43:51ale strhla se strašná bouře, že že si to vymysleli ty Romové, že
- 43:55přece se jim nedá věřit a že jsme okamžitě měli s těma
- 43:58mobilama jít a jít k nějakýmu ajťákovi.
- 44:00Který to dokáže oživit, což já nevím, jestli šlo, ale jako to
- 44:04jsem si tehdy vyčítal no že, že jsme, že jsem buď mohli bejt
- 44:07trošku opatrnější a nebo že jsme mohli udělat.
- 44:10Tohle to s tím ověřením, ale ale no tak to jo, jo jo.
- 44:15Nevím, jestli si to pamatuješ. Pamatuju si to pamatuju si.
- 44:17To no. I ten.
- 44:18Ten případ. Ono je to.
- 44:23Jako ve chvíli, kdy to je jako oni to říkaj, tak je to něco
- 44:25jinýho, než kdyby my jsme to tvrdili, tak jsem byl vlastně i
- 44:27na policejním výslechu. Vidím.
- 44:28Rozdíl kvůli tomu. Kterej mě teda?
- 44:31No to možná do toho nepojedeme do detailu, ale klidně to změní.
- 44:34To byly prostě ty. Severočeská kriminálka policajti
- 44:37z ústí a teda ten rasismus tam oni jako slovo rom nepoužívali,
- 44:41zásadně používali ty jiný slova a jak mluvili o nich s despektem
- 44:44o celý tý komunitě? Z toho jsem byl teda v šoku.
- 44:46A jak jakoby na mě koukali jako na někoho, kdo lže prostě a. 2
- 44:52detektivové to teda pro mě byla, byl velkej šok, no?
- 44:56Je naopak nějaký moment. Kdy si jako vybavíš, že seš rád,
- 45:00že si se trefil, že si napsal něco, co co mělo vyjít prostě?
- 45:05No jako. Těžko říct, vždycky mě potěší,
- 45:09když někdo mi řekne, že se jako něco povedlo.
- 45:11Samozřejmě ale ale 1 věc, která se mi, kterou jsem si vybavil,
- 45:16když jsem věděl, že tuhle otázku dostanu, je, že když byla
- 45:18střelba na filozofické fakultě, tak jsme byli všichni v
- 45:21naprostém šoku. Mi, my novináři jsme měli tu
- 45:25výhodu, že jsme měli tu práci, skrz kterou si s tím můžeme
- 45:27vypořádat, že nemusíme sedět doma a jako šrotovat a být
- 45:31prostě v děsu. A brecku ale můžeme jakoby nějak
- 45:36ventilovat. Tu tu tu svojí děs toho, což
- 45:39myslím. To je skvělá věc na novinařeně
- 45:41taky, že ty můžeš jako i něco udělat, zbavit se těch pocitů
- 45:44AAA, tady se prostě hodně vznikaly reportáže z tý
- 45:47rekonstrukce, nějaký rozhovory věci, který tě tak trošku
- 45:52vymáchávaly v tom a mě nějak napadlo udělat rozhovor s
- 45:56novinářkou norskou, která. Napsala knihu o breivikovi a
- 46:00snes sair statt skvělou knížku. A vlastně popisovala tu
- 46:05společnost Norsko. Jak se s tím vypořádala, že tam
- 46:07prostě někdo postřílel desítky lidí?
- 46:10A tak já jsem prostě vyvinul obrovskou energii, abych získal
- 46:16na ní telefon. Výhoda byla z toho okamžiku, že
- 46:19lidi byli strašně ochotný. Jak se to tak stává ta
- 46:21solidarita, takže všichni se mega snažili, aby mi to číslo
- 46:24sehnali. Pak jsem se jí dovolal a ona
- 46:27teda byla taky si uvědomovala asi tu důležitost tý situace.
- 46:30Ona byla někde na lyžích. Takže některé někam s obloučkama
- 46:35předpokládám, přijela prostě nějakýho závětří tam se mnou
- 46:38prostě půl hodiny naprosto soustředěně telefonovala a pak
- 46:42prostě zase odjela. A jako hodně lidí mi psalo, že
- 46:47jsem ten rozhovor, že že jim dal naději nějakou jo, že že ona
- 46:50prostě vlastně říkala. On chtěl změnit Norsko,
- 46:54nepodařilo se mu to. Věřím, že se to nepodaří.
- 46:56Ani u vás, že prostě vy jako společnost se přes to překo
- 46:59přenesete, což se jako ne, uvedlo.
- 47:01AA vlastně jsem měl radost z toho, že že nabízíme i nějakou
- 47:05jako nějaký lano těm čtenářům, ne, nejenom tu bídu.
- 47:08Prostě jo, jo, jo. Pamatuju, ten byl strašně
- 47:12povedenej jsem měl radost, že ho máme a mimochodem musím říct, že
- 47:16mě potěšil, protože většinou se na média hodně jako nadává, ale
- 47:19tady mi a dokonce i dlouho poté jako celá řada lidí, jak z tý
- 47:25filozofický fakulty, tak IZ těch rodin říkal, že oceňovali ten
- 47:29tón na tu míru, co jako respekt. Přitom vyprávění našel, že to,
- 47:35že jsme to nepřeháněli. AA kladli nějaký otázky, který
- 47:38ty lidi zajímali? Což mě taky potěšilo, děláme
- 47:42jako respekt něco špatně. Tak děláme spoustu věcí špatně,
- 47:45ale v tom jako hlavně oboru, kterýmu ty se věnuješ, to
- 47:49znamená všechny, to znamená všechny.
- 47:51Ty seš náš? Prostě bůh.
- 47:54Tak, kdyby jsi měl něco zmínit, co tě tak napadá?
- 47:57Bůh nebo šašek, ale každopádně. Nevím, no jako my hlavně děláme
- 48:02to děláme, co můžeme jako zaprvý.
- 48:04Myslím si, že to je prostě jako skvělej časopis.
- 48:09A. Možná žes jestli teda ta moje to
- 48:14moje pole je je nějaký jako sou nápady a nějaký jakoby snaha
- 48:18najít jinej pohled, tak to podle mě děláme.
- 48:21Mohli bysme to dělat víc, ale mohli bysme se možná snažit to
- 48:24víc dělat IV tom psaní, to znamená jakoby třeba otevírat
- 48:27článek nějak netradičně víc, jakoby experimentovat v tom, jak
- 48:31vyprávíme něco, jak jak někdo něčeho vtahujeme, no že to podle
- 48:37mě je. Velká nebo co je pro nás téma v
- 48:40tom jako bysme mohli víc experimentovat?
- 48:42Já třeba mě strašně bavilo. Když už před x lety třeba 15
- 48:48lety, když ještě slovo podcast nikdo neznal, ještě možná ani
- 48:50neexistovalo. Tak jsem poslouchal sérii this
- 48:54American live, kterou dělal iraglas, vymyslel Američan pro
- 48:59NBR vlastně veřejnoprávní americký rozhlas, kde oni
- 49:02vlastně přišli s takovým formátem, že hodinovým většinou
- 49:05to je hodin, pak se to začalo říkat potcast oni vlastně
- 49:08vymysleli the sirial, což byl. Podcast o tom, jak sériový vrah,
- 49:13prostě teda vrah, který dokazuje jeho nevina, ale oni třeba
- 49:18strávili 24 hodin na benzínce a popisovali, jako co se tam děje,
- 49:23nebo nebo strávili den na dětskym táboře.
- 49:25V létě nebo nebo nebo nebo třeba.
- 49:30Byl nějaký přík případ partičky, která si půjčila někde v
- 49:35Atlantiku v new Yorku, státu new york loďku a jeli spolu udělat
- 49:39večírek a pak ta loď začala potápět.
- 49:42A oni vlastně. Jakoby mluví s těmi lidmi, co
- 49:46tam byli vlastně úplně taková banalita.
- 49:48Vlastně pak je nějaký přijel odtáhnout někdo vlastně prostě
- 49:51udělají z toho skvělou story o to, jak každý to viděl jinak.
- 49:54Kdo to zavinil třeba kdy začalo jít do tuhýho, kdo kdo byl ten,
- 49:57kdo si jako udržel, kdo v tuchu takovou chvíli nervy, kdo naopak
- 50:02se začal chovat sobecky? Jako bylo to úplně úplně
- 50:04vtahující a takovýhle vlastně banality bychom možná mohli víc
- 50:07umět umět jakoby zachytit. No to by se mi líbilo.
- 50:10Zároveň je to skoro to. Nejtěžší, co je, že jo jako dát
- 50:13tomu. Tu podobu, aby jsi to měl chuť
- 50:17přečíst člověk, kterej řeší spoustu svejch starostí a ale.
- 50:23Ale beru to jako dobrou inspiraci.
- 50:25Je nějaká knížka film něco pro tebe jako formativní něco, co by
- 50:30jsi doporučil. Nebo prostě to pro tebe bylo
- 50:34nějak důležitý. To asi ne, já jsem jako byl
- 50:37miloval. Čtení odjakživa a vždycky
- 50:39vždycky jsem se jakoby nadchnul pro nějakýho autora.
- 50:42Pak jsem si přečetl od něj větší zpravidla všechno až až.
- 50:45Jsem jakoby měl pocit, že už mě to nebaví a pak jsem objel
- 50:48dalšího, no prostě počínaje foglarem jackem přes jack a
- 50:53remarca pak prostě já nevím. Kafku, bukovskýho u lebeka,
- 50:58Emila hakla. Jako teďka jsem to měl naposledy
- 51:02s Rachel cas. Což je brit kanadsko.
- 51:05Myslím, že kanadská britsko novinářka, teda ne novinařka
- 51:09autorka autofikce, že vlastně popisuje svůj život, s kým se
- 51:12setkala, SA ptá se ty lidi na takový hodně osobní otázky?
- 51:17Snaží se nahlídnout jejich život.
- 51:18Tak to to mě úplně nadchlo. Vlastně jsem si přečetl její
- 51:20trilogii psanou tímhle způsobem. No AA uvidíme, co to bude
- 51:25příště. No že mě vždycky jakoby zaujme
- 51:27nějaký jako jiný pohled na svět. Kormacmacar ty jsem měl období,
- 51:34to je pravda. To si pamatuju, že?
- 51:36Si pamatuješ jo jo. Jo, protože když jsi o tom.
- 51:38Mluvil já jsem si říkal, já jsem, já jsem ho nečetl, musím
- 51:41říct a ale ty, jak jsi si vyprávěl, tak jsem si říkal, tak
- 51:44to bych asi měl. No teďka mě třeba baví hodně
- 51:47komiksy. Daniel Klaus takový jako autor,
- 51:51kterej píše komiksy pro dospělé takový jako grafik novos, tak
- 51:55jsem si teďka přečetl i jeho knihu, co ještě teďka nově
- 51:58česky? Monika, tak je vlastně
- 52:01netradičně. Vyprávěný příběh o současný
- 52:03Americe. Taky jsem si teď oblíbil.
- 52:06Komiksy mě to naučil náš bývalý kolega Tomáš dydoni, který je
- 52:09znalec všeho komiksovýho a včera jsem si kupoval zrovna 1 a
- 52:14zapomněl jsem, odehrává se v new Yorku.
- 52:16A zapomněl jsem, jak se jmenuje, no tak to zní už samo o sobě
- 52:19dobře. Přesně přesně jsem si říkal new.
- 52:22York a že doporučovali, je to tam nějaký zajímavý lidi, tak
- 52:25jsem si to kup. Vůbec jsem o tom nevěděl.
- 52:26Náhodou jsem koukal v knihkupectví přístav a už jsem
- 52:30si to odnesl. To je skvělý jako mexi.
- 52:32Jsou super. Tak Petře jestli?
- 52:36Nechceš nic dodat, tak já ti poděkuju já tě, já ti taky
- 52:39děkuju, aby nám to uteklo. Uteklo to krásně mohli.
- 52:42Jsme si povídat ještě dlouho, já vám děkuji moc za pozornost za
- 52:46to, že věnujete svůj čas nejen tomuto.
- 52:49V podcastu a to ať už na youtube nebo v podcastových aplikacích,
- 52:54jak vždycky zdůrazňuju všechno, co tady děláme, můžeme dělat
- 52:56jenom díky vám. Pokud si nás předplácíte nebo
- 52:59kupujete na stáncích, je to ta nejlepší možná podpora.
- 53:02Děkuju a budu se těšit pří příště na shledanou.