Latest / Výtah Respektu / Jedenáct nejteplejších let na Zemi. Zpráva OSN ukazuje, jak lidé vychýlili planetu z rovnováhy

Transcript

Jedenáct nejteplejších let na Zemi. Zpráva OSN ukazuje, jak lidé vychýlili planetu z rovnováhy · Výtah Respektu

0:10
Posloucháte víte ch respektu i čtvrtek šestadvacátého března.
0:14
Jakkoli by si to asi každý pozemšťan přál?
0:16
Klimatická krize nikam nezmizela naopak.
0:19
Vědci naměřená a ověřená fakta hovoří jasně křehká rovnováha
0:23
pozemského systému byla lidmi narušena a důsledky tohoto
0:27
vychýlení pociťujeme všichni teplota roste a související
0:31
dopady sílí, jak upozorňuje nová zpráva o stavu globálního
0:34
klimatu. Od světové meteorologické
0:36
organizace to podstatné z ní vytáhneme z klimatologem Radimem
0:40
tolašem podnětný poslech vám přeje Štěpán Sedláček.
0:47
Tak respektuji. Dnešní respektu.
0:52
Ale nejdřív pár zpráv. Dohodnuté spojenecké dodávky
0:56
zbraní pro Ukrajinu včetně těch amerických, pokračují bez ohledu
1:00
na íránskou válku. Oznámil to dnes generální
1:03
tajemník severoatlantické aliance mark ruce v reakci na
1:06
zprávy amerického deníku the Washington post.
1:09
Podle nichž spojené státy uvažují, že některé zbraně
1:12
určené pro Ukrajinu, která vzdoruje ruské agresi, pošlou
1:15
místo toho na blízký východ ruce dnes také vyzval členské země
1:19
nato, aby na červencovém summitu v Ankaře prokázaly, že jsou na
1:23
důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na 3,5 potažmo
1:26
5% hdp. Což jsou cíle pro rok 2035.
1:30
České ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou
1:33
bezmála 155 miliard korun. To je podle národní rozpočtové
1:37
rady zhruba 1,73% hdp. B porota v los Angeles vynesla
1:44
přelomový soudní verdikt nad firmami meta a Google.
1:47
Společnosti podle něj měly své sociální sítě a platformy, jako
1:51
jsou instagram nebo youtube, záměrně navrhnout tak, aby si na
1:54
nich děti vypěstovaly závislost. Firmy musí zaplatit odškodné za
1:58
6 milionů dolarů, s verdiktem ovšem nesouhlasí po rozhodnutí
2:02
poroty v novém Mexiku. Jde o další verdikt, který
2:05
napovídá, že se technologické firmy můžou zodpovídat z toho,
2:08
že svými aplikacemi poškozují duševní zdraví mladých lidí.
2:12
Agentura Reuters připomíná, že meta, Snapchat, youtube, TikTok
2:15
a jejich mateřské firmy čelí 1000 žalob v usa kvůli
2:19
obviněním, že záměrně navrhly své platformy tak, aby
2:22
vyvolávaly u dětí a mladistvých závislost.
2:26
Část Moravy a Slezska zasáhne v pátek silný vítr o rychlosti v
2:29
nárazech až 70km za hodinu. Český hydrometeorologický ústav
2:34
také varuje před hustým sněžením na východě Moravy IV.
2:37
Částech Slezska. Meteorologové doporučují
2:39
zajistit okna a dveře, odstranit nebo upevnit předměty volně
2:43
uložené venku a zabezpečit skleníky.
2:46
O víkendu se pochladne. V pátku zřejmě mírně oteplí až
2:49
na 13 stupňů Celsia. Tak to bylo počasí a teď odlišné
2:52
téma klima. Dnešní výtah respektu.
3:01
Dostate the globlimet einestejte vemeorgence klenot yarc is being
3:06
pust beon that's limits. Tímto úvodním slovem doprovodil
3:10
vydání nové zprávy o stavu globálního klimatu od světové
3:14
meteorologické organizace. Generální tajemník osn Antonio
3:18
gutereš. Sám vystudovaný fyzik.
3:20
And the edge war clement stres is also expolsing ano the trus
3:24
our a diction to fossing fuols is this tebe lising boss, the
3:28
climert and global security. Který v závěru svého projevu
3:32
uvedl, že klimatická krize odhaluje, že naše závislost na
3:36
fosilních palivech ohrožuje jak klima, tak globální bezpečnost a
3:40
vybídl k urychlení spravedlivého přechodu k obnovitelným zdrojům
3:44
energie. No more than over vy masteck
3:46
sill rate justersition Turín. The new bobalst deliver clement
3:51
security enge se curity and national security ve.
3:56
Spojení jsem s Radimem tolašem klimatologem z českého
3:58
hydrometeorologického ústavu a českým zástupcem při
4:01
mezinárodním panelu pro změnu klimatu.
4:03
Dobrý den, díky, že jste si našel.
4:04
Čas pěkný den. Světová meteorologická
4:07
organizace vydala svou každoroční zprávu o stavu
4:11
globálního klimatu za rok 2025, kde potvrzuje, že to byl opět 1
4:15
z nejteplejších roků vůbec 2 či 3 ba.
4:20
Co víc ze všech uplynulých 11 let bylo tedy nejteplejší v
4:25
historii záznamu. Vědci v tom dokumentu shrnují
4:27
další vývoj zahřívání planety i jeho dopady v důsledku toho, že.
4:32
Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako je oxid uhličitý
4:35
metan a oxid dusný. Dosáhli tedy nejvyšší úrovně za
4:39
posledních 800000 let. Ta průměrná globální teplota je
4:42
tedy o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před
4:45
průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které
4:48
stále pohlcují. Většinu přebytečné energie,
4:53
která se dostává do toho zemského systému, také v
4:56
důsledku klesá. Jejich ph tedy okyselují se AO
5:00
důsledku tajících pevninských ledovců, i tedy té teplotní
5:04
roztažnosti roste hladina moří o zhruba 4 a 3.
5:08
Čtvrtě milimetru za rok. V těch posledních letech.
5:12
Co si z toho zhodnocení světové meteorologické organizace?
5:16
Ovšem berete vy především, jestli by se z toho dalo udělat
5:19
takový výběr třeba. 5 bodů nebo 5 zpráv od Radima tolaše.
5:24
Já si myslím, že nejvýznamnější, co je nutné zdůraznit, je,
5:30
řekněme to, že ten klimatický systém se z pohledu všech těch
5:33
indikátorů, který my používáme pro charakteristiku změny
5:37
klimatu, nachází v nějakém rekordním stavu.
5:39
Mám na mysli koncentraci skleníkových plynů, globální
5:43
průměrnou teplotu, obsah tepla v oceánech.
5:47
Případně výšku hladiny oceánů. A zajímavé je, že to je po
5:53
dlouhé době a teď nemyslím z roku na rok, ale v tomto
5:56
desetiletí taková věc, že všechny ty indikátory jsou v tom
5:59
rekordním stavu najednou. My jsme si ještě před 20 lety
6:02
říkali, to je super, že oceán nepřispívá k oteplování, protože
6:07
se neohřívá a působí jako nějaká brzda.
6:10
Dneska už to není brzda. Dneska bych řekl, že je to
6:12
takový kondenzátor, který pomalu začíná uvolňovat to teplo, které
6:16
se za ty desetiletí nahromadily a začíná přispívat k tomu
6:20
oteplování. Takže to je?
6:22
Řekl bych 1 takový bod, o kterém se dá mluvit celé hodiny 2 ta
6:28
globální teplota se pomalu blíží k té symbolické hranici 1 a půl
6:32
stupně Celsia, která byla použita pařížské dohodě.
6:35
My jsme v době podpisu pařížské dohody v roce 2015 16 říkali, že
6:40
jí bude dosaženo této hranice, nebo že bude překročena někde v
6:44
polovině 30. Let.
6:47
Dneska už říkáme, že to bude někde kolem roku 2030.
6:50
Brzo po nebo, těsně před to znamená.
6:53
Ta situace se docela docela zrychluje a není to úplně
6:57
ideální a zvyšují se veškerá rizika, která s tím souvisí. 3
7:02
bod změny oceány AV ledovcích se začínají charakterizovat jako
7:06
nevratné, to znamená nevratné z pohledu řekněme délky lidského
7:11
života nebo několika lidských generací.
7:13
Samozřejmě geologové vám řeknou, že směřujeme k době ledové,
7:17
takže ta vratnost například u ledovců.
7:19
To tam je za nějaké 1000 let se ledovce i do hor za číny začnou
7:23
vracet, ale z hlediska nás klimatologů, kdy kteří sledujeme
7:27
změnu klimatu, řekněme z pohledu nějakých desetiletí, tak ty
7:32
změny začínají být nevratné a blížíme se k tomu, čemu se říká
7:35
buď zlomu právě v těch oceánech a jde o teplotu oceánu a
7:40
množství tepla oceánech AO horské ledovce, které ubývají
7:44
tak, že už do konce století pravděpodobně ubydou.
7:47
Téměř stoprocentně, snad s výjimkou himalajských ledovců 4
7:52
bod extrémní počasí a řekněme rostoucí dopad na společnost,
7:57
který to extrémní počasí má. My si můžeme myslet u nás na
8:01
bohatém severu, že to docela dobře zvládáme.
8:03
Mám na mysli vlny veder původně sucha, případně přírodní požáry.
8:08
Ano, zvládáme, ale když se zaměříme.
8:12
Například jenom nad tou původní v 09-2024.
8:16
Kterou jsme velice dobře předpověděli, ale přesto
8:19
přinesla velké množství obětí. Mám na mysli lidských
8:24
materiálních společenských problémy, které jsme museli
8:28
řešit ne po dobu té povodně, ale celé roky ještě po povodních se
8:33
s tím budeme potkávat. Tak to je něco, co řekl, bych v
8:37
té zprávě zaznívá na mnoha místech, že tyto extrémy se
8:40
budou. Zvyšovat budou častější.
8:43
Bude to mít dopad na zdraví lidí na potravinovou bezpečnost.
8:47
Na ekonomiku AV některých oblastech se hovoří samozřejmě
8:52
IO vlivu na migraci, což je něco, co zasáhne nejenom ty
8:57
oblasti, odkud lidé odcházejí, ale samozřejmě i ty oblasti, kam
9:00
ti lidé přicházejí. To byl 4 bod.
9:02
Jestli dobře počítám a pokud bych měl ještě najít 5, tak bych
9:06
asi zdůraznil adaptační schopnosti lidstva, adaptační
9:11
možnosti, které máme. Často se hovoří a já jsem to
9:14
zmínil u té původně. O včasném varování, které my
9:19
jsme na něho zvyklí, to včasné varování máme my jako
9:23
hydrometeorologický ústav varujeme.
9:25
Myslím si, že velice dobře a máme s tím docela hodně
9:28
mnohaleté zkušenosti, ale ne všude na světě to včasné
9:32
varování je a světová meteorologická organizace už
9:35
několik let zdůrazňuje, že to včasné varování je.
9:39
Řekl bych to základní adaptační opatření, ale zase na 2 stranu
9:43
musíme vědět, že. Adaptační kapacity jsou omezené
9:47
nejenom v chudých oblastech, ale IV.
9:49
Těch bohatých oblastech. A pokud se nebudeme zabývat
9:52
příčinami, tak narazíme na nějaký adaptační strop a budeme
9:56
mít ty problémy i my, kteří si myslíme, že je nemáme.
10:00
Vy jste zdůrazňoval tu roli oceánů?
10:02
Tahle zpráva se úplně nevěnuje těm bodům zlomu.
10:07
Kdy tedy ten 1. Systém se změní v.
10:11
V něco jiného já nevím. V případě amazonského pralesa,
10:14
že? By se mohlo změnit 1.
10:16
Třeba v savanu, když se překročí určité limity a Prahy, ale tam
10:20
vlastně asi není úplně popsáno. Jak to s tím oceánem je?
10:24
Jak dlouho vlastně je schopen ještě poskytovat tuhletu
10:27
neocenit nedoceněnou službu? To je, že po po opravdu zadržuje
10:32
většinu té v té energie. A kdyby vlastně to vypadávala
10:37
tahle služba, tak to bude, jestli tomu správně rozumím
10:40
urychlovat celý ten proces zahřívání.
10:43
Rozumíte tomu naprosto správně. Je to tak.
10:46
A to, že to v té zprávě není moc zmíněno, má logiku.
10:49
Je to zpráva za 1 rok a přece jenom ty body z lomu jsou,
10:53
řekněme nějaká dlouhodobá charakteristika, takže ta zpráva
10:56
se jí tak přímo nevěnuje, ale ty teoretické zkoumání, které kolem
11:01
bodu zlomu jsou nám zrovna u těch, které souvisí s oceánem s
11:07
teplotou oceánu. AS pevninskými ledovci říkají,
11:10
že řekněme bod zlomuje na dohled, a když klimatolog řekne
11:14
na dohled, tak myslí další desetiletí.
11:16
Takže řekněme ještě 10, 20 let a budeme si téměř jistí, že jsme
11:20
ten bod zlomu překonali. Ono s tímto souvisí i ten
11:25
indikátor energetické nerovnováhy země, který je v
11:29
této zprávě od světové meteorologické organizace.
11:31
Myslím vlastně využít poprvé. Vědci tu monitorují nějak od
11:36
roku 19 160 a výsledná zpráva tedy upozorňuje na tu
11:42
nerovnováhu celého. Zemského systému.
11:45
Tak mohl byste trochu přiblížit, o co jde?
11:47
Jak tedy vychýlená planeta? Z pohledu tohoto indikátoru je a
11:53
proč je užitečné takovýto údaj ve zprávě mít?
11:57
Není to úplně nová charakteristika, jak jste
12:00
zmínil? Už se přece jenom nějakou dobu
12:02
počítá a zatím se počítá nejen k tomu roku 60, ale v té zprávě je
12:06
uvedena od roku 60. Musíme si to představit tak, že
12:11
klimatický systém země se dlouhodobě snaží zeměkoule jako
12:16
planeta udržovat v nějaké rovnováze a jde o to, že hlavní
12:21
zdrojem energie pro klimatický systém je sluneční záření.
12:24
To sluneční záření v klimatickém systému.
12:27
Podléhá nějakým změnám, část se ho odráží, část je pohlcována,
12:31
část toho záření je transformována nejčastěji na
12:34
tepelné vyzařování na dlouhovilné vyzařování planety a
12:39
dlouhodobě v klimatickém systému jsou 3 takové milníky, které
12:43
udržují ten systém v rovnováze. To je už zmíněný oceán, je to
12:47
zelená hmota, zelené ekosystémy, které na planetě máme vy jste
12:51
zmínil pralesy. A je to množství skleníkových
12:55
plynů v atmosféře, protože my dneska víme, že.
12:58
Bez skleníkového efektu a nebo bez skleníkových plynů v
13:01
atmosféře by byla planeta země zhruba o 30 stupňů chladnější,
13:05
což by znamenalo, že bysme planetu měli jako ledovou kouli.
13:09
Takže my vlastně skleníkovém efektu vděčíme za to, že se na
13:12
planetě dá rozumně žít na 2 stranu.
13:15
Člověk tuto rovnováhu dlouhodobou narušuje a ten
13:20
systém se dostává z rovnováhy pryč.
13:23
Můžeme spekulovat nad tím, čím se to stává každopádně ve
13:27
výsledku. Když se dneska na to podíváme,
13:30
tak v tom systému zůstává zhruba 1 wat na metr čtvereční energie
13:35
navíc, což se může zdát jako hrozně maličké číslo, ale je to
13:39
průměr za celý rok a za celou planetu to znamená, když to z
13:43
toho metru čtverečního přepočítáte na celou planetu,
13:46
tak už je to velké množství energie a můžeme spekulovat.
13:50
Můžeme se těžce dohadovat a můžeme diskutovat o tom, co je
13:55
příčinou. Samozřejmě my dneska jako
13:56
klimatologové už víme. Že tou prvotní příčinou je růst
14:01
koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, ale nelze oddělovat
14:05
od toho celého systému právě ten oceán a tu zelenou hmotu,
14:10
protože v okamžiku, kdy ta teplota vlivem většího množství
14:14
skleníkových plynů začne narůstat, tak to samozřejmě
14:17
dopadají na další složky v klimatickém systému.
14:20
Říká se tomu zpětné vazby. Které ten systém potom mění
14:25
zevnitř. A některé.
14:28
Oteplování, nebo naopak budou omezovat to další oteplování mám
14:35
na mysli například to, že když je teplejší atmosféra, tak se
14:39
jinak vyvíjí oblačnost a oblačnost je ve větších výškách
14:43
AV tom okamžiku je, řekněme, průsvitnější a na zemský povrch
14:46
může dopadat více slunečního záření, a to najednou přispívá k
14:50
oteplování, nebo naopak, když nám odtávají velké pevnince?
14:55
Ledovce v tomhle okamžiku se bavíme hlavně o Antarktidě a
14:59
grónsku. Tak oceán kolem těchto velkých
15:02
pevninských ledovců snižuje slanost, snižuje salinitu a
15:06
snadněji zamrzá AV ten okamžik vlastně přispívá k tomu, že to
15:09
oteplování se zpomaluje. To jsou 2 příklady takové
15:12
zpětných vazeb, které v tom systému okamžiku, kdy se vychýlí
15:16
z rovnováhy, a to je dneska ten 1.
15:19
Vad na metr čtvereční tak může docházet.
15:22
Ta zpráva o jak už jste naznačoval, obsahuje také odkazy
15:26
na řadu těch extrémních projevů. Počasí je tam i mapa s výběrem
15:32
takových hlavních událostí, jako byly záplavy suchovny veder
15:40
zesílené hurikány i další jevy. Potom ještě k té zprávě se
15:45
vlastně pojí i taková interaktivní mapa, kde jsou
15:47
opravdu stovky různých. Událostí.
15:50
Já přidám i odkaz tady do anotace tohoto podcastu.
15:55
Za česko jsem koukal, je tam tedy nahlášená ta 1 horká vlna z
15:59
přelomu června a července mě by zajímalo, jestli za vás je tam
16:04
nějaká událost nebo události tohoto typu, kterou byste chtěl
16:07
podtrhnout s ohledem na třeba jistou pozoruhodnou souvislost
16:11
se změnou klimatu. Něco, co je třeba překvapilo,
16:14
nebo něco, co to naopak dobře vystihuje.
16:17
To jaký ten loňský rok byl. Za vás.
16:19
Já když si tu zprávu jsem si jí včera četl podrobně, tak jsem
16:23
narazil na 1 věc, kterou bych asi zmínil, abych nešel úplně do
16:28
celého světa, protože je to globální zpráva, tak zůstanu v
16:31
Evropě, nebo přesněji řečeno v okolí Evropy.
16:34
Mě tam zaujalo, že v loňském roce v Turecku byl zaznamenán
16:40
národní teplotní rekord. To není nic neobvyklého, to
16:43
jednotlivé země každoročně v poslední době zaznamenávají ty
16:46
národní teplotní rekordy. Z české republiky například 40,4
16:50
z roku 2012, ale ten turecký rekord je zajímavý ze 2 důvodů
16:54
zaprvé. Poprvé se v Turecku teplota
16:57
dostala nad 50 stupňů Celsia. Tuším, že to bylo 50 a půl
17:02
stupně Celsia. Ten loňský loňský extrém, který
17:04
je národním rekordem a my bychom se mohli zamýšlet nad tím,
17:10
jestli vlastně jsme najednou dostali nový evropský rekord
17:13
teplotní, což je takové. Sporné, protože ten rekord byl
17:19
naměřený na tureckosyrskoizraelské hranici,
17:23
takže už v asii ale turecko jako takové se zařazuje do Evropy,
17:28
takže teď se bude asi spekulovat nad tím, jestli ten předchozí
17:31
rekord, který byl naměřený na Sicílii v roce 2023, byl nebo
17:34
nebyl překonán. Každopádně těch 50 stupňů Celsia
17:37
podle mého názoru takto blízko Evropy nebo řekněme téměř v
17:42
Evropě. Je hodně zajímavý.
17:45
Mohli bychom si říkat střední Evropy se to netýká.
17:48
Ano, padesátistupňové teploty se nás netýkají, ale třeba
17:51
Portugalsko, Španělsko nebo zmíněná Sicílie už se k té
17:55
padesátce blíží. Tam ty národní rekordy jsou 47
17:58
48 stupňů Celsia u nás 40,4, takže to mě zaujalo asi asi
18:05
nejvíc té zprávy. Pokud jde o ty rekordy, nějak
18:08
tam jsou samozřejmě vyjmenované a podrobně popsané.
18:12
Výskyty sucha a požárů kolik bylo?
18:14
Postiženo lidí, kolik se muselo lidí zvednout a evakuovat?
18:18
To všechno tam najdete. Je to opravdu zajímavé, ale ne
18:21
příliš optimistické. Čtení je pozitivně překvapilo,
18:24
že k tokovému tomu klasickému shrnutí, které čítá více jich 40
18:28
stran, tak vlastně k tomu je připravená v tom webovém
18:31
rozhraní story mapa, která jde vstříc, tedy lidem, kteří raději
18:36
scrolují a mají zúžený ten text do nějakých jako jasných tezí.
18:41
Zajímavá forma, jak se dostat k těm informacím.
18:44
Tam právě je to potom dovede člověka IK nějaké té aktuální
18:47
trajektorii na základě těch politik, které jsou přijaté a
18:51
těch slibů? Kam tedy svět vměřuje?
18:54
Někam řekněme ke 3 stupňům oteplení, a tedy IK jistým
18:59
radám, co se dá dělat? A receptům už jste ostatně
19:02
zmiňoval i ty systémy včasného varování, ale když tedy odhlédnu
19:05
ještě na ten širší kontext, vy jste tady zmiňoval tu pařížskou
19:08
dohodu z roku 2015? 16.
19:13
Přijde mi, že jsme o dost jiném světě, politicky, sociálně.
19:17
Tak, jak se vám to zhodnocení za rok 2025 čte právě s ohledem na
19:22
ten globální kontext, kdy je patrné oslabení mezinárodního
19:25
řádu? Institucí, včetně tedy OSNA
19:29
jednotlivých agentur sílící klima skepse, kterou asi nejvíce
19:35
symbolizuje teď americký prezident, ale vidíme to
19:38
samozřejmě IV české republice a do toho k té pokračující válce
19:43
ruské agresi na Ukrajině, která odčerpala pozornost i zdroje, od
19:47
tedy klimatické krize. Teď je v plamenech, tedy
19:51
perských záliv válka v Íránu. Tak otázka, každá krize je
19:57
jistá. Má i šance výjimek vypadaly
19:59
ropné šoky v 70 letech. Co to mohlo přinést třeba za
20:03
nečekané dopady? Ale zajímalo by mě nějaké vaše
20:05
zhodnocení jako klimatologa metrologa, který to dlouhodobě
20:08
sleduje, vidí ty vlny nějakých pozitivních, vzedmutí pak třeba
20:12
skepse a teď když se ocitáme, tedy na konci března 26 a člověk
20:17
má před sebou tohle ne úplně optimistické shrnutí a do toho
20:21
se valí ta vlna zpráv tak. Mě se to samozřejmě čte špatně,
20:24
často jako klimatolog. Když upozorňuju na to, že musíme
20:27
snižovat. Komise dostávám takovou
20:30
protivítku. Podívejte se, co se děje na
20:33
Ukrajině, co vyvádí rusko, co se děje na blízkém východě.
20:37
Tam přece těch emisí je řádově víc.
20:39
Ano, je to pravda, ale měli bychom si uvědomit, že když
20:42
klimatologové volají po tom, že musíme snižovat emise, tak se to
20:46
samozřejmě týká i těchto konfliktů v okamžiku, kdy tyto
20:50
konflikty do atmosféry do klimatického systému dostávají
20:54
velké množství nejenom skleníkových plynů.
20:56
Ale velké množství jiných látek, které v tom životním prostředí
21:00
nemají co dělat, tak samozřejmě to, že klimatologové volají po
21:04
tom, že máme snižovat emise, tak se týkají těchto konfliktů AV
21:07
okamžiku, kdy tyto konflikty vyřešíme tak 1.
21:10
Část těch emisí se také sníží, takže to spolu samozřejmě jde
21:15
ruku v ruce. Pravdou je, že není úplně
21:19
jednoduché od sebe oddělovat. Řekněme, ty naše sociální
21:24
bubliny nebo klapky na očích. Nemůžeme si říkat, musíme
21:27
přestat pálit úhly do publin pro výrobu energií, protože je to
21:32
důležité a nedívat se na ty konflikty na 2.
21:35
Stranu já jako geograf a celoživotní optimista říkám, že
21:40
ty konflikty můžeme ze dne na den ukončit a tu situaci vyřešit
21:44
z hlediska produkce těch znečištění a skleníkových plynů.
21:48
Ale pokud jde o spalování uhlí, ropy a plynů, to nejsme schopni
21:51
ze dne na den vyřešit. To je dlouhodobá záležitost.
21:55
Které se budeme věnovat IV okamžiku, kdy ty konflikty
21:57
skončí, ať už skončí ze dne na den z týdne na týden nebo budou
22:01
bohužel trvat 4 5 roků. Jak už to vidíme na Ukrajině,
22:04
ale 1 skončí a ty emise půjdou z tohohle pohledu dolů a není
22:09
možné tyto věci od sebe takto oddělovat?
22:13
No mě ještě v tomhle kontextu by mě zajímalo, jaké vy si z toho
22:16
taháte nějaké stříbrné nebo pozitivní nitky z toho dění, kdy
22:21
já nevím, mě napadá třeba z pohledu těch dlouhodobějších
22:24
trendů, že to vypadalo v posledních měsících aspoň podle
22:27
těch oficiálních dat, že třeba čína by opravdu mohla dosáhnout
22:31
vrcholu svých, tedy emisí a pak dál klesat.
22:34
Co by že jo největší producent skleníkových plynů do toho teď
22:39
vidíme tedy nárůst? Cen fosilních paliv ropy zemního
22:43
plynu, což je opravdu nemilé z pohledu inflace a dalších věcí
22:46
je na 2. Stranu to vybízí k tomu hledat
22:49
jiné, případně i čistší zdroje. Může to být nějaký impuls, ať už
22:54
pro obnovitelné zdroje, tak pro jádro, které je čistým zdrojem,
22:59
tak nevím, jestli byste koukal stejným směrem nebo si z toho
23:02
vybíráte něco jiného. Dívám se stejným směrem.
23:05
Jsem přesvědčen o tom, že bychom tímto směrem šli i bez těch
23:08
konfliktů. Určitě si nemyslím, že bychom ty
23:10
konflikty měli. Oslavovat jako impuls to v
23:13
žádném případě na 2 stranu, když už jsou tak sebou, přinášejí i
23:18
tyhle efekty, jako jsou dražší ceny základních surovin, které
23:23
jsou ekonomicky nepříjemné, ale z hlediska nějakého budoucího
23:27
rozvoje a tlaku na ty levnější a bezpečnější suroviny si myslím,
23:32
že to může přinést nějaké pozitivní efekty bez ohledu na
23:36
to, co se děje dneska v politice.
23:38
To jsou takové vývoje. V nějaké sinusoidě 1 je ta
23:42
politika nakloněnější 1 je méně nakloněná nějakým opatřením.
23:47
Každopádně to vidíme dneska nejenom v Evropě, nejenom v
23:51
Americe, ale IV jiných částech světa, že ten trend směřující k
23:56
nějakým nižším produkcím skleníkových plynů je celkem
24:01
zřejmý. A nemyslím si, že je vhodné a že
24:05
je vůbec možné si říkat, že my s tím trendem nepůjdeme?
24:09
Můžeme to tak udělat, bude to trvat 1 2 volební období a pak
24:14
zjistíme, že to rozhodnutí bylo špatně a šeredně na to
24:17
ekonomicky doplatíme. Ještě jsem se chtěl zeptat na 1.
24:20
Studii, která vyšla v geofycal research letters od fostera a
24:25
ramsdorfa, což je tedy studie, která konstatuje zrychlující se
24:30
oteplování roku 2015. To znamená, že by jestli správně
24:35
rozumím, tak je to jako překvapivá nějaká akcelerace v
24:38
tom oteplování, že by k tomu úplně nemělo docházet?
24:41
Ty tam nejsou úplně zhodnocovány příčiny, ale spíš by mě zajímal.
24:45
Teď máš nějaký stručný komentář k tomu, jestli to je jisté
24:49
překvapení, nebo je to jako spíš další potvrzení něčeho, co už se
24:54
sledovalo a co to vlastně znamená?
24:57
Pokud je to, pokud se to podaří ověřit dalšími dalšími výzkumy.
25:00
Překvapení to není ono je to očekávatelné, že k tomu dojde.
25:04
Těch studií je větší množství v posledních letech, které se
25:08
snaží analyzovat a potvrdit, jestli k oteplování a ke změnám
25:13
klimatu dochází rychleji, nebo nebo ne.
25:17
Ta studie, kterou jste zmínil od stephana ramsdorfa, se snaží
25:22
řekněme odfiltrovat z těch naměřených dat přirozené vlivy,
25:26
to znamená vulkanickou činnost. Kvalisání, variabilitu.
25:31
Solárního záření, případně střídání hernialanina a na to
25:38
výsledné odfiltrované řadě je potom jednoznačně vidět, že to
25:42
oteplování zrychluje. Ale nejsem si jistý já jako
25:46
geograf, že tohle je něco, co bychom měli široce medializovat,
25:52
protože je to, jak říkám, očištěno od těch přirozených
25:54
vlivů a my jako lidé, kteří se pohybujeme v klimatickém
25:57
systému. Každý z nás, tak nás zajímá ten
26:01
výsledek. A jsme rádi, že tam nějaká ta
26:03
přirozená variabilita může v některých obdobích řekněme
26:08
potlačovat tu antropogenní oteplování antropogenní změny
26:12
zase v jiných obdobích to může být naopak, že ty přirozené
26:15
vlivy budou urychlovat to, co dělá člověk.
26:18
To znamená spoléhat na to, že nás přirozené variability
26:22
zachrání a budou pořád jenom zpomalovat.
26:26
Změny klimatu na to určitě nemůžeme spoléhat.
26:30
Stephan ransdor je skvělý klimatolog.
26:32
S postupimského klimatického ústavu v Německu, který se tomu
26:37
věnuje dlouhodobě. A myslím si, že to má spočítano
26:40
velice dobře, ale ten samotný princip je řekněme nějaká teorie
26:45
a praxe je trošku jiná, protože ty přirozené vlivy v tom
26:48
klimatickém systému samozřejmě fungují a buďme rádi, že
26:51
fungují. Závěrem jsem se ještě chtěl
26:53
zeptat vy jako český zástupce při IPC přední klimatolog tak z
26:58
pohledu toho, co se teď dělo v Česku, IK těm změnám.
27:02
Vlády a té rétorice, která to provázela, jako bylo třeba
27:06
ukončování v uvozovkách klimatické krize mě by zajímalo,
27:10
jestli si někdo vyžádal třeba nějaké vaše expertní stanovisko
27:15
k tomu, co se teď děje, tedy v atmosféře, AS planetou nebo nebo
27:20
ne? Tak, já když se zamyslím nad
27:22
tím, jak dlouhodobě podobná expertní stanoviska se snažíme
27:26
dostat do veřejného prostoru v české republice, protože ve
27:30
světě v tom anglickém jazyce jsou běžně dostupné, tak my se
27:34
snažíme některé překládat a dostávat i prostřednictvím
27:38
novinářů do veřejného prostoru v české republice.
27:41
Tak si nemyslím, že řekněme v průběhu nějakých pár měsíců je
27:45
nutné připravovat nějakou novou. Nový výstup novou studií, která
27:49
by ukázala. Prakticky totéž, co my říkáme už
27:53
delší dobu. Speciálně si nikdo nic
27:55
nevyžádal, ale nemyslím si, že to je nutné.
27:58
Těch informací je dost na to, abychom věděli, že jenom se
28:02
adaptovat je málo, protože by nás ta adaptační kapacita v
28:07
dalších letech dohnala. Musíme se zamýšlet i nad těmi
28:10
příčinami, to znamená nad emisemi skleníkových plynů,
28:13
které ve své podstatě jsou ve srovnání s těmi přirozenými
28:17
emisemi. Zanedbatelně malé.
28:20
Ale narušují to rovnováhu, jak jsme o tom se bavili AV tom
28:23
okamžiku je to opravdu něco, nad čím je třeba se zamýšlet a co je
28:27
třeba řešit? Nějaké vyjasnění z úřadu vlády
28:30
nebo z ministerstva životního prostředí českého nechtěl nikdo.
28:34
Ostatně teda ta zpráva, o které jsme se dnes bavili SO stavu
28:37
globálního klimatu, zdůrazňuje v tom začátku, že je teda určena
28:41
pro vedle vědců novinářů také policy makery, tedy i politiky.
28:47
A jestli se nepletu tak i český hydromatologický ústav minimálně
28:50
část. Zveřejňuje v překladu ne každý
28:53
rok. My připravujeme každý rok pro
28:56
časopis meteorologické zprávy v českém jazyce takzvaný zkrácený
29:00
překlad po dohodě se světovou meteorologickou organizací.
29:04
Takže ta zpráva někdy v průběhu letošního roku řekněme?
29:07
V polovině roku bude k dispozici IV českém jazyce a tak to máme k
29:13
dispozici. Nemám to spočítáno podle mě 10
29:15
let zpátky tyto zprávy v česky, takže si myslím, že při tom může
29:20
přečíst úplně každý. Já mockrát děkuju radimu
29:23
tolašovi. Děkuju za pozvání.
29:25
Výtah. Jo tak respektuji, co ještě
29:27
jiného. Dnešní výtah respektu.
29:33
Díky, že věnujete pozornost týdeníku respekt našim textům na
29:36
papíře, na webu IV, audioverzích a možná už jste zaregistrovali
29:40
také náš nový speciál s názvem umělá inteligence hrozba i
29:44
příležitost hledejte v obchodech zelenou obálku a najdete velkou
29:48
porci článku OAIS nejrůznějších perspektiv.
29:52
Inspirativní čtení přeje a na slyšenou se těší Štěpán
29:55
Sedláček.