Latest / Noční Můry / málem mu prošla MASOVÁ VRAŽDA

Transcript

málem mu prošla MASOVÁ VRAŽDA · Noční Můry

0:00
Posádka lodi captain theo si na otevřeném moři všimla něčeho
0:05
neobvyklého. Když se přiblížily, tak naprosto
0:08
všichni na palubě ztuhli. Uprostřed oceánu totiž seděla
0:13
malá holka na malém kusu plováku sama 1 z mužů zvedl fotoaparát,
0:19
zamířil na ní a zmáčkl spoušť. V tu chvíli vůbec netušil, že
0:24
právě zachytil moment. Který skrývá nepředstavitelně
0:28
nechutné tajemství. Moment, který přinese 1 z
0:32
největších zvratů v historii americké kriminality, vítejte u
0:38
podcastu noční můry pořadu, ve kterém vyprávíme příběhy lidí,
0:42
kteří si prošli opravdovou noční můrou, pokud nás právě
0:47
posloucháte na Spotify, nezapomeňte, že tento podcast je
0:51
nyní dostupný IS obrazem. A pokud vás naše tvorba baví,
0:56
budeme rádi, když dáte odběr follow.
0:59
Nebo nás začnete sledovat na platformě, kde právě teď
1:03
posloucháte. Chcete nás podpořit?
1:06
Sdílejte podcast na svých sociálních sítích napište
1:11
komentář například na Spotify nebo hodnocení na Apple podcast.
1:16
Každá interakce pomáhá, a pokud nás chcete podpořit i finančně,
1:22
můžete navštívit náš eshop na nocnímůry.com.
1:26
A, nebo to všechno můžete s klidem přeskočit?
1:29
A prostě si jen užít dnešní epizodu.
1:33
Teď už se pohodlně usaďte je čas pustit se do dnešního příběhu.
1:44
Čtyřicetiletý Arthur duprot byl úspěšný optometrista, tedy
1:49
specialista, který měří zrak a pomáhá lidem správně vidět měl
1:54
stabilní život, rodinu i práci. Která ho dokázala uživit, přesto
1:59
v sobě nosil něco, co ho neopouštělo. 1 konkrétní
2:05
zážitek, ke kterému se v myšlenkách vracel už celé roky
2:09
během 2. Světové války, totiž zažil
2:12
plavbu z floridských ostrovů na bahamy.
2:15
Nebyla v tom střelba ani chaos, spíš klid, otevřené moře a
2:20
zvláštní pocit svobody. Který v něm zůstal ještě dlouho
2:24
po návratu, postupně se z té vzpomínky stalo něco víc.
2:29
Touha, kterou nechtěl prožít znovu a sám, ale sdílet jí se
2:33
svou rodinou. Když po válce poznal svou
2:36
budoucí manželku jean, často jí o té plavbě vyprávěl, jak roky
2:41
ubíhaly a jejich vztah se proměnil.
2:44
V manželství začal tenhle plán nabírat konkrétní obrysy.
2:48
Arthur nechtěl, aby to zažila pouze jeho žena chtěl, aby to
2:52
zažili i jejich děti. Usadil se v green bay ve
2:56
Wisconsinu, kde se jim postupně narodily 3 děti i starší Brian,
3:01
o něm tedy joe a nakonec nejmladší rené AI přes všechny
3:05
povinnosti, které naplnily jejich životy, nemohl přestat
3:09
myslet na tu plavbu. Artursi začal odkládat peníze
3:13
stranou. Postupně střádal peníze, protože
3:16
věděl, že 1 přijde. Chvíle, kdy to bude možné v
3:21
práci se mu dařilo, specializoval se na kontaktní
3:24
čočky a postupně si vybudoval stabilní pozici.
3:28
Trvalo to ale roky pak, ale ten moment přišel, když si z gen
3:33
sedli a uvědomili si, že už mají dost.
3:36
Byl rok 19 161 a všechno najednou začalo dávat smysl.
3:40
Když přišel podzim AS ním i 1 náznaky, další studené viz
3:44
konzinské zimy. Arthur 1 takhle přišel za džín,
3:48
usmál se na ní a tiše jí řekl, že přišel čas, že tuhle zimu
3:53
konečně vyrazí. Jean na nic nečekala.
3:57
Jakmile to zaznělo, začala balit sobě arthurovi, ale hlavně i
4:01
dětem čtrnáctiletému brianovi jedenáctileté Terry joe a
4:05
sedmileté renney. Najednou se z běžných dní stal
4:10
plán dobrodružství. Na které se nemohli dočkat.
4:15
A tak na začátku listopadu dorazila celá rodina do ford
4:19
lotherdale na Floridě. Nakonec oslovil muže, kterého už
4:23
nějakou dobu znal, jmenoval se Julian, bylo mu 44 let, byl to
4:28
zkušený jachtař. Bývalí námořník a stejně jako
4:31
Arthur i. Veterán z 2.
4:33
Světové války pro Arthura to byla logická volba.
4:37
Nabídl mu 100 $ za každý den plavby, Julian ale nejdřív
4:41
nesouhlasil. Nešlo o peníze, vadila mu
4:44
představa, že by měl na týden nebo déle opustit svou manželku.
4:49
Mary mary byla o 10 let mladší než on a nechtěl ji nechávat
4:54
samotnou. O chvíli tak přišel s návrhem,
4:56
zeptal se. Jestli by mary nemohla jet s
5:00
nimi ujistil Artura, že nebude na obtíž naopak, že může pomoct
5:05
například s běžným chodem lodi. Artur nad tím chvíli přemýšlel a
5:10
nakonec souhlasil, dávalo mu to smysl.
5:13
Další dospělý člověk na palubě mohl být spíš výhodou než
5:17
problémem. Navíc si uvědomil, že by si
5:19
mohla jeho žena džín díky tomu celou tu plavbu o trošičku víc
5:24
užít. Podali si proto ruce a dohoda
5:27
tím byla stvrzena. Juliensbalil věci sobě i mery a
5:31
společně v 12:00 ve středu 08-11 roku 19 161 nastoupili na palubu
5:35
bluebel. To byl moment, kdy nic nebránilo
5:40
tomu, aby se arthudův plán konečně začal naplňovat, když už
5:45
byli všichni na lodi a věci měli naložené, Artur se na chvíli
5:50
zastavil. A rozhlédl se kolem sebe.
5:53
Byl to přesně ten okamžik, který si tolik let představoval.
5:58
Nadechl se čerstvého mořského vzduchu a uvědomil si, že teď už
6:03
tomu nechybí vůbec nic. Loď se krátce na to odpoutala od
6:08
mola a pomalu vyplula z přístavu.
6:11
Pevněna se začala vzdalovat hluk města postupně mizel a kolem
6:16
nich zůstalo jen moře. 1 hodiny na palubě se nesly v klidu, děti
6:21
se rychle rozkoukaly, běhaly po palubě nakláněly se přes
6:25
zábradlí a sledovaly vodu. Pod sebou, tedy joe byla
6:29
opatrnější než její bratr. Chvílema se držela blíž u lodi,
6:34
ale i ona si postupně zvykala na pohyb paluby.
6:38
René se držela u džín, a všechno pozorovala s tichým zájmem z
6:42
bezpečí své maminky, jak neubíhaly život na lodi dostal
6:47
svůj rytmus ráno slunce přes den teplo a klidné moře večer únava
6:52
a ticho. Rodina se zastavila na několika
6:55
místech, mimo jiné na ostrově by mini a na Sandy pointu, což je
7:00
na Bahamách. Vystupovali na břeh, chodili po
7:04
rozpáleném písku, děti si hrály u vody a sbíraly drobnosti,
7:09
které si chtěly odvézt domů. Občas se zdrželi déle, jindy jen
7:13
krátce zakotvili a pokračovali dál. 4 dny po vyplutí dorazili
7:17
na poslední zastávku před návratem Arthur s julianem zašli
7:22
do kanceláře britského okresního komisaře redricka pindra,
7:27
mluvili o plavbě o místech, která navštívili IO tom, jak jim
7:31
cesta zatím probíhala. Arthur přitom působil uvolněně,
7:34
mluvil lehce a bez starostí. Pak se tak jakoby.
7:40
Zamyslel a řekl, že dovolenou, jako je tahle nezažívá, často
7:45
šlo na něm vyloženě vidět, že si uvědomil, že to pomalu, ale
7:49
jistě končí, což mu začalo být líto.
7:53
Hned nato se ale nadechl a tak jako hrdě řekl, že se ale brzy
7:58
zase určitě vrátí. Ještě ten večer se oba muži
8:01
vrátili na loď, posádka se sešla u večeře, která byla tentokrát o
8:06
něco vydatnější než obvykle. Na stole se totiž objevilo
8:10
kuřekačatóre se salátem a všichni jedli pohromadě.
8:14
Po jídle se loď znovu odpoutala od pevniny a zamířila zpět
8:19
směrem k Floridě byl večer, voda byla klidná a vzduch teplý.
8:24
Postupně se všichni začali rozcházet.
8:26
Děti odcházeli od stolu dřív unavené z celého dne.
8:30
Tedy joe se po chvíli zvedla, rozloučila se a zamířila dolů do
8:34
kajuty. Tam se převlékla, lehla si a
8:37
poslouchala zvuky nad sebou. Kroky, tlumené hlasy a
8:41
šplouchání vody. Během chvíle usnula následující
8:45
den 13-11 si na otevřeném moři několik desítek kilometrů od
8:51
lodi blue všiml 1 z námořníků ropného tankeru golf lion pohybu
8:57
na hladině nejdřív nedokázal rozeznat, na co se dívá.
9:02
Mezi vlnami se něco nepravidelně.
9:05
Zvedalo a mizelo zavolal na kapitána a ukázal směrem k
9:09
místu, kde to zahlédl. Když se přiblížili, začal tvar
9:14
dávat smysl. Byl to člověk.
9:17
Muž držel ruku nad hlavou a mával.
9:20
Křičel, ale slova se ztrácela ve větru a hluku motoru, až když
9:26
byli dostatečně blízko, uslyšeli, co říká.
9:30
Prosil o pomoc, a křičel, že má na palubě.
9:34
Mrtvé dítě. Posádka okamžitě spustila
9:37
záchranný člun a může vytáhla na palubu.
9:40
Byl vyčerpaný, ale při vědomí vedle něj ležela malá srzavá
9:46
dívka. Nehýbala se už se představil
9:50
jako Julian harwy a vedle něj byla mrtvá sedmiletá.
9:55
Ranny krátce nato začal vysvětlovat, co se stalo.
10:00
Řekl, že předchozí večer se jejich plachetnice dostala mezi
10:03
ostrovy abako a greatster upcane.
10:06
Do silné bouře, že vítr neskutečně zesílil vlny narostly
10:10
a loď se začala vymykat kontrole.
10:12
V 1. Chvíli se přivrátila tak prudce,
10:15
že se zlomil hlavní stěžeň. Ten pak prorazil trup lodi a
10:19
všechno se začalo hroutit. Tvrdil, že se loď rychle plnila
10:24
vodou přestávala být ovladatelná a během krátké chvíle se změnila
10:28
v past. Snažil se prý dostat k nářadí a
10:31
uvolnit cestu, ale. Než to stihl.
10:34
Typukl na palubě požár říkal, že palivo uniklo z poškozené nádrže
10:38
a vznítilo se. Pak už neměl čas přemýšlet.
10:42
Okamžitě uvolnil záchranný člun a skočil do něj.
10:46
Když se dostal na vodu, rozhlédl se kolem sebe, ale nikoho
10:51
neviděl jen rozbouřené moře. Až po chvíli si všiml těla ve
10:55
vodě. Pilatoreny přitáhl ji k sobě,
10:59
vytáhl ji do člunu a snažil se ji oživit.
11:03
Ale marně řekl taky, že se loď potopila během několika desítek
11:08
minut a spolu s ní že zmizela i celá rodina.
11:12
Tu protových Julian tak zůstal na otevřeném moři sám jen s
11:18
malým tělem sedmileté dívky, kterou už nedokázal zachránit.
11:23
Juliana následně převezli na stanici, aby oficiálně
11:27
vysvětlil, co se stalo. Když tam tedy seděl před
11:30
vyšetřovateli a znovu popisoval, co se na moři stalo.
11:34
Rozběhlo se nad oceánem rozsáhlé pátrání letadla kroužila nad
11:39
oblastí, kterou označila jako místo potopení lodi a lodě
11:43
proplouvali vodou křížem krážem. Všichni totiž hledali jediné
11:48
jakoukoliv stopu po dalších lidech, kteří by mohli třeba
11:52
přežít. Jenže moře zůstávalo prázdné
11:56
hodiny se měnily ve dnech a nic se neobjevovalo.
12:00
Žádní další lidé. Žádné trosky, žádné tělo, jakoby
12:05
se všechno během jediné noci beze stopy ztratilo pod hladinou
12:10
2 dny po svém nalezení byl Julian převezen do na sau do
12:14
Miami, kde ho čekali další výslechy.
12:17
Tentokrát už seděl před příslušníky pobřežní stráže
12:21
spojených států a musel znovu projít celý svůj příběh bouři.
12:27
Převrácenou loď zlomený stěžeň požár i okamžik, kdy skončil ve
12:32
vodě. Chtěli si i zároveň ověřit, že
12:35
se Juliana výpověď nějak třeba nezmění a nezměnila znovu, řekl
12:41
to samé 4 dny. Po jeho záchraně se při 1 z
12:45
výslechů náhle otevřeli dveře. Do místnosti vstoupil kapitán a
12:50
bez zbytečných okolků oznámil, že na moři našli dalšího
12:55
přeživšího ve chvíli. Kdy to zaznělo, tak bylo takové
12:59
sekundové ticho. Takové to, které se zdálo delší
13:02
než ve skutečnosti, bylo pohledy všech se v místnosti stočily
13:06
okamžitě k julianovi, protože chtěli vidět jeho reakci.
13:10
Nadšení, že někdo další přežil. On ale nejprve reagoval
13:14
překvapeně, až nevěřícně vydechl, že to není možné a hned
13:19
na to, jako by si to uvědomil a dodal, že je to skvělá zpráva.
13:23
Krátce na to požádal, jestli by mohl výslech odložit.
13:28
Že je toho není nějak moc. Že je vyčerpané a potřebuje si
13:32
odpočinout. Vyšetřovatelé přikývli a řekli,
13:35
že jasně, že to je samozřejmost. Zatímco se tedy Julian stáhl do
13:39
ústraní, pozornost se přesunula jinam k tomu, kdo byl právě
13:44
nalezen na otevřeném moři o několik desítek hodin dříve
13:47
přesně 16-11 si 2. Důstojník řecké nákladní lodi
13:52
captain theo všiml něčeho na hladině.
13:55
A, stejně jako tomu bylo předtím, si nebyl úplně nejdřív
13:58
jistý, co vlastně vidí. Mohlo to být totiž naprosto
14:02
cokoliv už z odpadu. Malá loď cokoli ztraceného mezi
14:06
vlnami zavolal Porto na kapitána a společně sledovali místo, kde
14:11
se ten podivný objekt pohyboval. Jak se přibližovali, začal tvar
14:16
dávat smysl, nebyla to loď. Byl to malý podlouhlý plovák, na
14:22
kterém někdo seděl. To nejhorší bylo, že když se
14:28
dostali blíž, uviděli. Že jde o dítě.
14:32
Malá postava seděla shrbeně opřená dozadu téměř bez pohybu.
14:37
Na sobě měla světlou halenku a kalhoty, nasáklé vodou ruku
14:42
zvedala jen slabě, jakoby na to sotva měla sílu kapitán okamžitě
14:48
nařídil zastavit motory a spustit záchranný člun.
14:51
Z klidné plavby se během několika vteřin stala záchranná
14:55
akce. Dítě nekřičelo, nevolalo o
14:58
pomoc. Jen tam sedělo a občas zvedlo
15:02
ruku. Kapitán na dítě z paluby volal,
15:06
aby se nehýbalo, prosil, ať hlavně zůstane tam, kde je to
15:10
dítě dost znejistělo, a tak se podívalo kolem sebe a došlo mu
15:16
to všude. Kolem plováků totiž kroužily
15:20
žraloci záchranný člun se tak pomalu přibližoval. 1 z
15:25
námořníků se natáhl a opatrně dítě přitáhl k sobě.
15:30
Jakási malá holka neodporovala, nechala se zvednout a přenést na
15:35
palubu. Osádka jí následně odnesla do
15:38
kajuty, kde jí nabídli vodu a džus pila jakoby několik dní
15:43
vůbec nic neměla. Námořníci ji pak opatrně
15:46
ošetřili popraskané rty smyli sůl ze spálené kůže a snažili se
15:51
jí nějak uklidnit. Po chvíli se dívka.
15:55
Slabým hlasem představila. Řekla, že se jmenuje tady.
15:58
Joe duprotová dokázala říct jen pár vět, že byla na lodi se svou
16:04
rodinou, že se loď potopila, že na malém plováku už je asi
16:09
několik dní. Pak jí najednou docházel zbytek
16:13
sil začala zadrhávat a koktat hlas jí slábl a její tělo
16:17
postupně přestávalo reagovat. Krátce na to upadla do
16:22
bezvědomí. Kapitán okamžitě kontaktoval
16:25
pobřežní stráž a oznámil, že ji našli.
16:29
Odpověď přišla rychle, na místo byl vyslán záchranný vrtulník,
16:34
který dívku přepravil do nemocnice Miami.
16:37
Když ji přijali její stav, byl kritický.
16:40
Byla silně dehydratovaná, vyčerpaná měla úžeh a její kůže
16:46
byla spálená od slunce. Lékaři nevěděli, jak dlouho
16:49
vydrží v bezvědomí, ani jestli se vůbec probere. 1 hodiny byly
16:54
nejisté, její tělo ale bojovalo a nakonec se postupně začalo
16:59
stabilizovat. Byla slabá, ale držela se den po
17:03
převozu už bylo jasnější, že má šanci.
17:07
AO několik dní později 20-11 se její stav zlepšil natolik.
17:12
Že byla schopná mluvit, byla připravená popsat, co se na té
17:17
lodi vlastně stalo? Vyšetřovatelé seděli naproti
17:20
malé dívce a čekali. Uznali příběh, který slyšeli od
17:24
Juliana. Představovali si bouři rozbitou
17:28
loď chaos na moři, když seděli naproti ní, tak jejich největší
17:32
otazník byl, jak se tahle jedenáctiletá holka.
17:37
Dokázala zachránit a jak je možné, že ji Julian?
17:40
Neviděl tedy joe tedy začala? Řekla, že 12-11 večer vypluli
17:46
zpátky směrem na Floridu po večeři, kterou měli všichni
17:50
společně. Na palubě se cítila unavená,
17:53
rozloučila se a odešla dolů do kajuty byla zvyklá spát pod
17:57
palubou hned pod místem, kde se ještě chvíli chodilo a mluvilo.
18:02
Převlékla se do pyžama, lehla si a zavřela oči.
18:06
Loď se lehce pohupovala, voda narážela do boků a nad ní bylo
18:10
slyšet tlumené kroky. Ten zvuk už znala, byla na něj
18:14
zvyklá, dokonce ji uklidňoval, usnula díky tomu téměř okamžitě.
18:19
Pak se ale náhle probudila, nevěděla kolik uběhlo času,
18:23
posadila se a chytila se za hrudník.
18:26
Srdce jí bušilo tak silně, že měla pocit, jakoby jí mělo
18:30
vyskočit. Z těla byla spocená, zmatená a
18:34
neviděla. Proč pak to uslyšela znovu?
18:37
Nahoře na palubě byl hluk neobyčejný.
18:40
Něco bylo jinak. V tu chvíli se ozval křik Brian.
18:45
Její starší bratr křičel o pomoc, volal tátu.
18:49
Když to vyprávěla vyšetřovatelům, tak vyloženě
18:52
nemohla neslyšet ten coufalý hlas.
18:55
Plný strachu, tedy joe zůstala sedět a jen poslouchala.
19:00
Čekala, že se ozve táta nebo máma, ale nic nepřicházelo.
19:06
Jen další kroky těžké rychlé. Cizí.
19:12
Nakonec se odhodlala a zvedla. Pomalu a opatrně vyšla s kajuty.
19:17
Každý krok měla nejistý srdce jí bušilo a tělo měla napnuté
19:22
strachem. Když se dostala na palubu,
19:25
zamířila instinktivně do kuchyně.
19:28
Kde tušila, že ještě před chvílí všichni seděli, pak se ale
19:32
zastavila. Na podlaze totiž leželo.
19:36
Tělo jejího bratra. A vedle něj.
19:40
Její máma. Vąude byla krev.
19:45
Na okamžik se nedokázala nadechnout, hlava jí přestávala
19:49
fungovat. Jediné, co cítila, byl čistý
19:54
strach. A potřeba najít tátu a tak šla
19:58
dál, zamířila k žebříku vedoucímu nahoru.
20:02
Doufala, že tam bude, že to všechno nějak vysvětlí.
20:07
Místo něj tam ale stál Julian harfy.
20:10
Jakmile ji uviděl, prudce ji odstrčil a začal na ni křičet,
20:14
aby se okamžitě vrátila dolů. Jo hlas byl jiný, než dřív byl
20:19
tvrdý, rozkazující výraz měl nepřirozený, skoro nepříčetný.
20:25
Tomu nerozuměla. Myslela si, že se stala nehoda
20:31
něco, co Julian nechce, aby viděla, a tak ho poslechla a
20:35
vrátila se zpátky do kajuty, kde si schouleně sedla na postel a
20:40
čekala. Uplynulo několik minut.
20:43
Možná 5, možná 10. V té tmě a tichu ztratila pojem
20:47
o čase. Pak si najednou všimla, že je
20:50
kompletně mokrá. Podlaha všimla si jak se po
20:54
podlaze? Pomalu rozlévala voda smíchaná s
20:58
olejem hladina začala nekompromisně, stoupat začala
21:03
panikařit, nevěděla, co má dělat.
21:05
Říkala si, že nemá vycházet, že se jí stane to stejné, co mámě a
21:10
bráchovi. Zároveň si ale uvědomovala, že
21:13
jestli nepůjde, tak se utopí. Říkala si také, že neví, kde je
21:17
táta a rené, že jsou možná někde venku.
21:22
Nebo že potřebují pomoc, než se ale stačila rozhodnout dveře.
21:26
Kajuty se otevřely, vešel tam Julian v ruce, držel pušku a
21:33
namířil ji přímo na ní. Tedy joe okamžitě ztuhla a jen
21:37
se na něj dívala. On se na ní díval zpátky.
21:41
Následně dal pušku dolů, otočil se a beze slova odešel a zavřel
21:46
za sebou dveře. V tu chvíli jí to došlo, že
21:50
tohle všechno nebyla. 0. Nehoda.
21:53
Uvědomila si, že byla na lodi s někým, kdo právě teď zabil
21:57
pravděpodobně celou její rodinu. Chtěla tam zůstat schovaná,
22:02
nehýbat se počkat, až to skončí. Jenže voda dál stoupala matrace,
22:07
pod ní se začala nadnášet a loď se pomalu nakláněla.
22:11
Furt si říkala, že pokud zůstane, tak se utopí, a tak
22:16
pomalu otevřela dveře, které. Byly odemčené a vyšla zpátky na
22:21
palubu. Opatrně se rozhlížela a pak ho
22:26
zahlédla, viděla Juliana, stál u boku lodi a díval se na vodu.
22:30
Vedle něj byl spuštěný záchranný člun.
22:33
Julin si jí taky okamžitě všiml. Následně se k ní otočil a zeptal
22:38
se, jestli je člun uvolněný. Tedy joe vůbec netušil a
22:43
nerozuměla jeho otázce in pokrčila rameny.
22:47
Následně jí podal lano a řekl, ať ho drží.
22:50
Tedy joe, která byla vyděšená k smrti, ho automaticky chytila
22:55
ruce se jí třásly nechápala, co se děje.
22:58
Julian se na okamžik otočil, jako by chtěl něco vzít.
23:03
A právě v tu chvíli vyklouzlo tedy joe lano z rukou záchranný
23:07
člun začal ihned odplouvat od potápějící se lodi.
23:12
Julian si toho okamžitě všiml a hned, co mu došlo, že tedry jo
23:17
nedrží, se otočil a skočil přes palubu.
23:20
Do vody a začal plavat ke člunu jedenáctiletá Terry tak zůstala
23:25
na lodi sama, dívala se, jak se juliam vzdaluje.
23:29
Nikdo jiný tam nebyl, jen ona její mrtvá rodina a pomalu se
23:34
potápějící loď. A pak jí to došlo, vzpomněla si
23:38
na malý korkový plovák připevněný k palubě rychle k
23:42
němu běžela a pak ho uvolnila. Když se loď začala definitivně
23:46
nořit pod hladinu hodila plovák do vody a skočila za ním.
23:51
Instinktivně se k největší ironii snažila doplavat k
23:54
julianovi, ale v temnotě už nic neviděla.
23:59
Zůstala sama. Na otevřeném moři.
24:03
Atlantickém oceánu pořád se nicméně rozhlížela kolem sebe.
24:08
Nebylo tam ale vůbec nic. Jen temná hladina vlnící se pod
24:12
ní a ticho, které působilo nekonečně, neměla se čeho chytit
24:18
ani kam plavat zůstala odkázaná jen na malý kus korkového
24:22
plováku, který sotva držel nad vodou.
24:26
Čas se začal rozpadat v 1. Nekončící okamžik přes den
24:30
pálilo slunce, v noci přicházel chlad.
24:34
Tedy joe neměla jídlo ani vodu, nic, čím by se chránila.
24:38
Plovák byl tak malý, že na něm nemohla ležet, musela sedět
24:43
pořád její tělo sláblo rty praskaly a kůže pálila od
24:48
slunce. Později řekla, že se celou dobu
24:51
jen modlila. Pořád dokola.
24:54
Neměla nic jiného, čeho by se mohla držet, když se jí
24:58
vyšetřovatelé ptali na tu noc. Její odpovědi byly jednoduché.
25:02
0. Bouře nepřišla, vítr nebyl silný
25:06
loď se nepřevrátila, neviděla žádný požár ani zlomený stěžeň.
25:12
Moře bylo klidné přesně tak, jak si ho pamatovala z předchozích
25:18
dnů. A tím se všechno začalo měnit.
25:22
Příběh, který do té doby zněl jako tragická nehoda, se začal
25:26
rozpadat. Tedy joe se pak snažili
25:29
vysvětlit, co se stalo, i když jí bylo pouhých 11 let.
25:33
Řekli jí, že byl Julian zachráněn o několik dní před ní
25:38
na záchranném člunu, že na tom člunu společně s ním byla její
25:42
mladší sestra ney. Řekl jí také, že se po zbytku
25:46
rodiny nenašla jediná stopa. Krátce na to, co se objevila
25:50
zpráva o přeživší dívce. Se Julian ubytoval v motelu
25:54
nedaleko bishoin bullvard. Přijel sám pod falešným jménem
25:59
zaplatil hotově a zavřel se v pokoji, kde napsal dopis svému
26:04
starému příteli z armády na rozloučenou.
26:08
A nechal ho ležet na stole v dopise psal o své ženě marry.
26:11
Psal tam také, že jeho situace už definitivně nemá žádné
26:15
východisko. Velice se omlouval za to, co
26:18
udělal, nicméně nebyl konkrétní a nenapsal, že by zabil rodinu
26:23
duprotových pak odešel do koupelny.
26:27
Po několik hodin později ho našla pokojská ležel na zemi
26:32
mrtvý. Při vyšetřování přišli na to, co
26:34
se na lodi skutečně mohlo stát. Ukázalo se, že měl Julian
26:39
dlouhodobé finanční problémy, nedokázal si udržet práci,
26:43
hromadily se mu dluhy a krátce před plavbou sjednal životní
26:48
pojištění na svou ženu mary. Přišli také na to, že to byla
26:52
jeho 1. Práce na nové lodi, kde měl
26:56
vozit turisty. Hodilo se mu, že přijel Artur,
26:59
protože se znali z války, nebylo tak pro něj těžké ho získat jako
27:03
1. Zákazníka.
27:04
Podle vyšetřovatelů měl plán, chtěl zabít svou manželku a pak
27:08
tvrdit, že zmizela na moři. Ostatní na palubě pro něj měli
27:12
být svědci, kteří jeho verzi potvrdí.
27:16
Jenže něco se pokazilo, někdo ho nejspíš viděl.
27:19
AV tu chvíli se všechno změnilo. Z původního plánu se stala noční
27:24
můra, ve které nezůstal naživu nikdo.
27:27
Kromě jediné dívky, když se vyšetřovatelé vrátili k jeho
27:31
výpovědím, začali do sebe zapadat detaily, které dřív
27:35
nedávaly smysl mého záchranném člunu.
27:38
Bylo všechno potřebné k přežití věci, které by si v panice sotva
27:43
stihl vzít. Působil klidně přesvědčivě jako
27:47
někdo, kdo měl svůj příběh připravený.
27:50
Jak kdyby tehdy na tom malém plováku nevydržela tedry joe
27:53
duprotová víc než 3 dny na otevřeném moři, nejspíš by mu to
27:58
všechno i prošlo. Tak co myslíte, že by mu to
28:03
skutečně prošlo? Kdyby tedy joe nepřežila a pokud
28:07
ano, kolik může být na světě příběhů, které takovou přeživší
28:11
neměli? A díky tomu byla nakonec pravda
28:14
úplně jinde. Co se mohlo stát na té palubě.
28:18
Myslíte, že ho někdo opravdu viděl?
28:20
Jak se snaží zabít svou ženu? Pak ji hodit přes palubu.
28:25
Co říkáte na to, že jedenáctiletá dívka přežila 3
28:28
dny na otevřeném moři pod absolutním žárem bez ničeho?
28:34
Co si o tom celém myslíte? Napište svůj názor do komentáře.