Latest / Týdeník Respekt / Ivana Svobodová: Já si ze všeho nejraději povídám s lidmi. Zajímá mě, co si myslí, co je trápí
Transcript
- 0:11Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu a našeho podcastu redakční
- 0:15kuchyňka, kde vám představuju lidi z redakce z respektu, kde
- 0:19si povídáme o tom, jak tvoří, píšou IO tom, jak budou fotit.
- 0:23To všechno tady uvidíte a uslyšíte dnešní hostkou je
- 0:28kolegyně, kterou nepochybně znáte, která je držitelkou řady
- 0:32cen, o níž byl nedávno natočen dokument reportáž psaná na
- 0:36benzince. Vždycky si musím dát pozor,
- 0:38abych tam nezmínil toho fučíka. A už teď mám představu kolegyni
- 0:43Ivana Svobodová, ahoj. Ahoj.
- 0:47Prosím tě, já většinou tady nebudu začínat úplně aktuálními
- 0:51věcmi, protože je to tak jako o té profesi, ale teď se nejde
- 0:53nezeptat, protože ty sis s Františkem trojanem pořídila
- 0:58rozhovor s ředitelem Janem součkem rozhovor, který by
- 1:02vzbudil docela velký ohlas, protože poprvé tam jmenoval, kdo
- 1:08ho měl vydírat, protože to změnil předtím.
- 1:10Odmítá to říct, odmítal to říct i myslím, že den předtím, když
- 1:14byl na výboru mediální v poslanecké sněmovny, sněmovně a
- 1:18mě by zajímalo, jak s to reportéři udělají, aby s nimi
- 1:23mluvil někdo, kdo s nimi mluvit nechce, nebo spíš tady v tom
- 1:26případě, aby jim řekl něco, co říct, třeba nechce.
- 1:29No, tak na to jsou taky nějaké metody, samozřejmě, ale myslím
- 1:34si, že se netýkají tady toho případu, protože domnívám se, že
- 1:39jan Souček už se dostal do takové situace, že byl připraven
- 1:43to říct. AV tomto případě jsem já, ani
- 1:46František nemuseli odvézt nějakou úplně zvláštní práci na
- 1:48tom, abychom to z něj. Jako dostali.
- 1:53Je pravda, že nechtěli, abychom z tý esemesky odnášeli, že
- 1:57vlastně nám je chtěl původně nechat jenom nahlédnout, abych
- 2:00se jako přesvědčila. Mohla se podívat, což v podstatě
- 2:04co s tím potom se dá dělat, takže jsme zvolili tu metodu, že
- 2:08já jsem to prostě celé přečetl do do do diktafonu.
- 2:12Myslím, že o tom možná trochu překvapilo, ale vlastně jako
- 2:14neprotestoval. Myslím, že tímhle jsme ho možná
- 2:17překvapili, že nebyl možná úplně obsah těch sms ek.
- 2:21Ale vlastně se pak pousmá říkám, no vidím, že se to načítáte
- 2:24říkám. Samozřejmě, že se to načítáme,
- 2:26když si to nemůžeme odnést a tím se to vlastně prolomilo asi
- 2:30nějak a on už potom o těch smskách mluvil otevřeně IS
- 2:34dalšími médii. Jo, já tě poprosím jenom ať
- 2:37neťukáš. Ťukám, ale já jsem trošku
- 2:40živelnější typ, takže. Vůbec to nevadí, ale.
- 2:45Jenom to bylo, myslím, že správný rozhodnutí.
- 2:46My jsme byli svědky vlastně v minulosti, dokonce v televizi,
- 2:49kdy. Někteří politici říkají
- 2:51reportérům, dávám to přečíst, ale jenom vám a oni byli potom v
- 2:55pasti jako co s tím? Vlastně dělají, tak my jsme
- 2:57udělali takhle. On vlastně ještě předtím to byl
- 2:59zajímavý moment. Protože tam s náma byl Milan
- 3:03Jaroš, náš fotograf, který prostě bývá při tom jen vždycky
- 3:07u velké části těch rozhovorů a dělá si snímky z různých úhlů a
- 3:11byl tam tiskový mluvčí té televize.
- 3:13A on než ten papír, když jsme řekli, že bysmechom to rádi
- 3:16viděli než ten papír ty smsky vytáhl.
- 3:19Tak požádal, jakmile na tak tiskového mluvčího, aby opustili
- 3:25místnost, že to ukáže jenom nám jako nám redaktorům a tam by
- 3:28jsme vážně byli v pasti, tak já si to přečtu.
- 3:30A co mám dělat, že jo? Takže myslím, že jako ten
- 3:35suverénní postoj náš to zkrátka přečíst, když to nemůžu odnést.
- 3:40Protože to je opravdu teď důležitý materiál a my nemůžeme
- 3:43hrát žádné hry s někým že jo. Jestli z nás stal?
- 3:46Takový komplix, takže já jako budu budu psát na rozhovory jak
- 3:49potom nebo s Františkem, že jo my jsme něco viděli, ale přesně
- 3:53vám to nemůžeme říct a neprotestoval.
- 3:57Byl zaražený a neprotestoval. Každopádně, pokud jste to ještě
- 4:00nečetli ten rozhovor, tak vám hodně doporučuju, protože
- 4:03opravdu je zajímavý a nabízí další vhled do celé té kauzy
- 4:06kolem české televize. Ivano, co tě jako novinářku
- 4:09zajímá nejvíc, o čem ráda píšeš? No to bude znít jako to bude
- 4:15znít jako strašné klišé, ale já to neumím.
- 4:17Vymýš vymyslet líp, já si ze všeho nejraději na tomhle světě
- 4:21povídám s lidma. To zní trochu banálně, já vidím
- 4:24jo, ale je to tak. Já hrozně vlastně ze všeho
- 4:29nejraději. Já bych nejraději objížděla tady
- 4:35tu zemi a prostě psala o tom, co si lidi myslí, co nebo klidně
- 4:39jinou zemi. Ale co si lidé myslí, jak žijí,
- 4:42co je trápí? To je prostě takové reportáže
- 4:45asi jen tak dělat nejdou tak, aby byly jako za jakoby zajímavý
- 4:49pro ty čtenáře, ale jenom tím vysvětluju, co by mě vlastně
- 4:53nejvíc ze všeho zajímalo. A samozřejmě potom, když je
- 4:56někde nějaký problém, tak nebo když se někde něco děje, tak jít
- 4:59se podívat zblízka a zblízka většinou věci vypadají úplně
- 5:02jinak než. Z dálky jsou mnohem
- 5:04komplikovanější a pestřejší. Teď mluvím o reportážích a ale
- 5:09to zase nese to, že že vlastně. Zkrátka člověk by nebo já nevím,
- 5:19jak to teď mám říct v nich, abych se nechválila.
- 5:22Myslím si, ale já to řeknu. Já myslím, že mám schopnost
- 5:25mluvit s lidmi, že že že to je to, co kromě toho, že mě to
- 5:28nejvíc zajímá, tak mi to i jako jde.
- 5:30Jakože. Že patrný asi IZ těch jako
- 5:34reportáží, protože. IZ těch textů, jako je patrné,
- 5:39že ty lidi nechceš karikovat, že i když třeba, případně by se s
- 5:44nima nesouhlasila, tak chceš vědět proč tak jako přemýšlí.
- 5:49A protože člověk jako umí mluvit s lidma.
- 5:54Je pro tu profesi strašně jako důležité, jak je těžké?
- 5:57Ty lidi vlastně rozmluvit, zejména teď mluvíme o lidech,
- 6:00kteří. Nejsou politici, to znamená,
- 6:03nejsou zvyklí na na novináře. No.
- 6:08To je samozřejmě případ od případu, ale když teda mluvíme o
- 6:10normálně, o občanech, kterým třeba ani nemusím být na začátku
- 6:13sympatická, protože jsem novinářka, jestli míříš k
- 6:15tomuhle, to se mi často stane. Ti lidé už nebo část toho
- 6:19publika nebo část prostě té společnosti.
- 6:25Je už jako hodně nastavená proti naviášům.
- 6:27Mají pocit, že? Já se snažím to mít, prostě to
- 6:32ve spatrnosti tady tohle já vlastně?
- 6:36Se snažím myslet na to, že lidé, kteří jsou mají pocit, že ten
- 6:41novinář je škůdce. Ale já hrozně chci vědět, co si
- 6:45myslí a proč si to myslí a jak žijí, tak se snaží mít pořád na
- 6:50mysli. To, že já bych vlastně možná na
- 6:53tom byla stejně jako oni, kdybych věřila, že ke mně jde
- 6:56někdo, kdo mě jde škodit, je uplacený bůhvík, kdo ho platí,
- 7:00komu slouží a je to lhář nemravný.
- 7:04Protože takový ten obraz u části společnosti prostě novináři mají
- 7:08ne konkrétně, ale jako celek. Tak tak se snažím na to jako
- 7:14myslet a jako ne ne prostě třeba jí něco vydržet, když ta reakce
- 7:19není úplně přívětivá, nereagovat nějak jako v běžným životě.
- 7:24Když třeba někdo na tebe není úplně hodný, tak se člověk
- 7:27ohradí, že jo, sebevědomě, ale. Snažit se snažit se jim rozumět
- 7:32a možná nebo snažit se pochopit, že oni jsou v situaci, ve které
- 7:37bych být jimi. Možná byla taky zkrátka.
- 7:40No zhoršuje se to v čase. Byla to dřív třeba ta komunikace
- 7:43s lidmi lepší v tomto ohledu myslím.
- 7:46Ano zhoršuje se to a aspoň z mé zkušenosti se to zhoršuje,
- 7:51protože ten zásah AA to ten špatný obraz novinařiny novinářů
- 7:57jako lidi, kteří jsou ne prostě nějak nemravní v nějakým ohledu
- 8:01nebo nemorální a nemají dobré úmysly.
- 8:05Ten se mě zdá, že se rozpíná po tý zemi a když jsem ho dřív
- 8:08chtěla zahlédnout nebo ani nechtěla, ale zahlédla.
- 8:12Tak jsem šla na řekněme demonstraci, kterou udělala pan
- 8:15konvička, nebo. Šla jsem na mítink Miloše
- 8:17Zemana, nebo jsem ty lidi. Vlastně se dalo říct, že jsem.
- 8:23Je nějak přepočítávat jako ve zkratce řečeno, ale když jsem
- 8:28vyjížděla na běžné reportáže, tak tam se mnou lidé mluvili
- 8:31normálně. Prostě to už teď tak není.
- 8:35Já už teď na běžné reportáži, ať jdu psát o dětech, o domově
- 8:38důchodců nebo prostě o tom, jak se lidi lidem daří tady střední
- 8:42třídě. Tak a aniž tématem je nějaký
- 8:48politik, aniž tématem je. Prostě nejsou shromáždění někde
- 8:52kde to čekáš. Tak na to čím dál častěji
- 8:55narážím na na nedůvěru k mé profesi, tím pádem ke mně v té
- 9:00chvíli. Já tě ještě jenom poprosím abys
- 9:02neťukal já. Jsem vážně ži já.
- 9:06Taky, protože se tady takhle svírám ruce.
- 9:08A tak dobře nebo neboj tomu nebudu ťukat to už.
- 9:11Bude jenom lepší, ale. Neťukej.
- 9:14A. Je, ty si zmiňovala třeba ty
- 9:17reportáže, kdy jsi psala o stoupenci Miloše Zemana nebo
- 9:21konvičky a tak dále. Jak se snažíš, nebo přemýšlíš o
- 9:26tom? Nastavuješ si nějak pro sebe,
- 9:29jako pravidla? Jak?
- 9:30Jaksi nezavřít nějakým svým subjektivním pohledu na to téma,
- 9:35nebo prostě už jsi tak zkušená, že jedeš reportovat.
- 9:38Prostě si s těmi lidmi bavíš. AA tak to je.
- 9:41Jestli si to připouštím. No a jestli o tom nějak jakoby
- 9:44přemejšlíš jak jak si nastavovat pro sebe ty pravidla, aby si
- 9:47najednou nesklouzla do toho, že je budeš přesvědčovat, že si
- 9:51mají třeba myslet něco jiného, nebo že se na ně budeš dívat
- 9:54skrz cesty, protože tvrdíš, že je uprchlíci jsou jako.
- 9:58Nebezpečný tohleto je to ano, rozumím tohle to já vlastně
- 10:02vydržím. Jako dost nezasahovat do těch
- 10:05rozhovorů svým vlastním názorem, ale to prostě nejde.
- 10:09To nejde, to je, to je chiméra. Já nějaké názory mám, ale
- 10:14především když chci ty lidi pochopit, tak je třeba jim
- 10:19oponovat jako oponovat v tom smyslu.
- 10:21Co říkáte na to? A předložím jí nějaká fakta?
- 10:24Jo a samozřejmě, že to může vypadat, že je o něčem
- 10:27přesvědčuje a je nepřesvědčuji, ale já.
- 10:32Potřebuji vidět jejich reakce na na něco, o čem vím, že jsou
- 10:35fakta. Jo a.
- 10:40A je pravda, že ta Ukrajina mojí trpělivost, že musím čím dál víc
- 10:44hledat v sobě trpělivost s agresí Putina na Ukrajině,
- 10:49protože. Tohle tohle mě jako vlastně
- 10:55zvedá emoce, to je pravda, takže se musím víc ovládat.
- 10:58Když mi někdo začne mluvit špatně o ukrajincích, říkat, že
- 11:01se začali válku vyprávět mě a já už to vlastně umím.
- 11:05Já už to umím odříkat za za ty lidi, protože.
- 11:09To je pořád stejný scénář, ale ten scénář ještě já vydržím.
- 11:13Támhle uděsá. Já přesně vím, co řeknou andílci
- 11:16všechno všechny ty argumenty, protože je čtu na těch těch
- 11:20webech, které. Které k těm lidech míří nebo v
- 11:23těch skupinách prostě je to propaganda.
- 11:27Tak to jako ještě zvládnu, ale ve chvíli, kdy začnou škaredě
- 11:30mluvit o ukrajincích jako fakt zle, tak tohle období mě naučilo
- 11:36velké trpělivosti, protože to jsou chvíle, kdy ve mně se víc
- 11:40probudí člověk než novinář. Kach a mám chuť zareagovat tak
- 11:46jak bych chtěla, což úplně nejde, no.
- 11:51Když seš na reportáži píšeš si poznámky nebo si to diktuješ do
- 11:53telefonu. Já jsem si našla nedávno novou
- 11:55metodu, tak nedávno třeba před 2 lety.
- 11:57A ta mě ohromně vyhovuje. Jo, já jsem si dřív hodně psala
- 12:02poznámky. A já vlastně nejraději píšu
- 12:07reportáž z místa, o kterým píšu jako zůstat tam kvůli té
- 12:11atmosféře. Kvůli tomu, že jsem z toho
- 12:13vlastně ještě neodjela, jsem tam.
- 12:17Takže úplně nejraději bych si ještě zaplatila o den dýl hotel
- 12:20a napsala to z toho místa. Někdy jsem si dřív i pomáhala
- 12:23tím. Že jsem vylezla na nějaké
- 12:27vyvýšené místo, jako že jsem chtěla to vidět trošku zvrchu.
- 12:29Já se sebou dost pracuju, abych nebyla v tom tak ponořená.
- 12:32Ony ty detaily. Totiž, když je člověk zahlcený
- 12:36detaily, když několik dní stráví podrobnými rozhovory, tak se v
- 12:40tom může ztratit a může ho to odvést od toho čtenáře, kterýho
- 12:44to prostě buď popletl. No, nebo by ho to nějak
- 12:47zahltilo, takže jsem si nějakou metu jsem třeba vezla na věž
- 12:52nebo na kopeček a snažila jsem se koukat na tu na to místo AS.
- 12:57Tím jí na svět trošku zvrchu, abych se od toho.
- 13:00A to tohle bych nejraději dělala pořád.
- 13:02A ty se ptáš na to zapisování a jak dělala jsem to hodně z
- 13:07poznámek, ale velmi často já dělám nějakou reportáž a odejdu
- 13:10a píšu to už z domu, nebo tady z redakce.
- 13:13AV tom případě. Jsem zjistila, že mě vlastně to
- 13:16napojení trošku chybí, že to v sobě musím znovu budit a začala
- 13:21jsem zvolila jsem metodu, že si dělám krátký video nahrávky.
- 13:25Jo, takže já jdu AA, řeknu si třeba zapadá slunko a ten pán s
- 13:30tím vozíčkem. Jo, a možná ale nikdy nemířím
- 13:34úplně na ty lidi, když ho tam neví a třeba ty nohy, nebo aspoň
- 13:37nebo něco si něco si trošku natočím, abych a pak se na to
- 13:40dívám a dělám si takhle vlastní poznámky.
- 13:43Nebo si natočím nástěnku? Nebo když cokoliv mě napadne,
- 13:46tak si dělám video poznámky z toho místa, který si v tu chvíli
- 13:50zaznamenám a to mě pomáhá. Já jsem četl včera v nějakých
- 13:56amerických novinách, jak napsal reportérka, svojí zkušenost, že
- 13:59používá aplikaci jako hodinky a to jí nahrává úplně všechno, ale
- 14:04úplně všecko. A nejenom že to nahrává ono to
- 14:07hned přepíše. Tak ano nekoupíme.
- 14:11Uvidíme, jak to funguje. Ono to může být samozřejmě i.
- 14:14Inervující a všecko, ale zaujalo mě to a potom ta nahrávka ta se
- 14:18smaže, ta se neuloží, je jenom ten vlastně přepis té
- 14:23zkušenosti, teda všech těch vlastně slov, jak vysloví, nebo.
- 14:26Lidech. Tak to teda by ten, protože ty
- 14:29znáš a znáš mě autorský návyky, nebo spíš zlozvyky nebo moje
- 14:33nedostatky. Já mám velmi těžké psaní
- 14:36odevzdávám věci později než mi kolegové.
- 14:39No opravdu trvá mě to znejistím. Píšu to znovu jako moje tvůrčí.
- 14:45Ten konečný proces je. Pro mě někdy malinko mučivý,
- 14:51ale. Tak si vůbec nedovedu
- 14:53představit, že bych najednou před sebou měla jako milion
- 14:56stránek. A měla z toho vybírat, nebo i že
- 15:00bych si nahrávala úplně všechno a přepisovala to.
- 15:03Nikdy neskončilo, že? By sis mohla vyhledávat.
- 15:05No tak možná no ale tak. No uvidíme, uvidíme, možná bych.
- 15:09To řekl ostatní. Ne, ne, ne, ne, ne.
- 15:11Může to můžu to roztrousit? Tak oni si možná pustí tenhle
- 15:13ten podcast, předpokládám. To je pravda.
- 15:15Takže už to bude veřejná veřejná věc.
- 15:17Ještě k tomu psaní se potom dostaneme.
- 15:20Vlastně mě napadlo, že jsem se ptal na na reakce těch lidí na
- 15:23tebe jako novinářku. Jak reagují politici, protože
- 15:28tam je celá škála různých jakoby reakcí já vlastně 1 zmíním, na
- 15:32kterou jsem se jí chtěl zeptat, to by si vlastně opakovaně
- 15:35stalo, že když reportuješ o nějaké třeba na nějakém
- 15:38meetingu, tak ty politici. Kteří tě tam uvidí, tak upozorní
- 15:42ten dav. Nato a je tady dělal to babiš
- 15:45dělal to myslím, že Okamura. Tihle 2 že jste.
- 15:49Udělal 1 Klaus kdysi dávno. Já už jsem.
- 15:53Na něho zapomněl, já jsem. To měla u těch, že jo těch
- 15:55dezinformátorů, jak se to takovou chvíli cítíš?
- 15:59No víš, kdo to udělal pan vidlák to třeba udělá ten steving,
- 16:04kterej s kterýho se mezitím vyklubal, teda opravdu jako
- 16:06silný politický hráč jako šéfa stačilo.
- 16:11Ano to je to je to je prostě já. Vlastně si nevzpomenu, kdy se mi
- 16:16to stalo poprvé. Ale já myslím, že možná ten
- 16:21Andrej babiš nám ten Tomio Okamura a poprvé mě to zarazilo.
- 16:24A to vím, že jsem si říkala Ježíš co to je teď najednou.
- 16:26Všichni se na tebe koukají. Ale a ten babiš mi to pak dělal?
- 16:31Andrej babiš mi to dělal úplně opakovaně v knihovně na midko.
- 16:34Já jsem byla 1. Dobu nebo.
- 16:37Jakoby ten kdo reportuje o Andreji Babišovi tady, takže
- 16:40jsem s ním toho hodně sjezdila. Dokonce mi teď kolegové říkali,
- 16:43byl někdo jiný na jeho meetingu, že se tam po mě ptal, že říká,
- 16:47kde máte paní Svobodovou jako najednou?
- 16:50Byl z toho překvapený, že tam nejsem já.
- 16:52No ale příště příště budu příště budu.
- 16:57A teď jsem samozřejmě zapomněla, teď se mě ptáš.
- 17:01Jak na tebe reagují politici? A chtěl jsem se na tebe na tebe
- 17:04upozorní ten tohle. Je prostě jako opravdu
- 17:07nepříjemný, ale jak už to znám. Tak já se umím zrobotizovat jo a
- 17:13musím tady tu metodu použít, protože to je prostě nepříjemný.
- 17:17Někdo před sálem říká, podívejte se na ni voni na tebe buď
- 17:20pískají, nebo křičí, nebo čekají, jdeš pryč, nebo prostě
- 17:24někdo ti řekne, no že se nestydíte, běžte víc, než jste
- 17:27ani člověk jste lidský odpad tohle lidi začnou vykládat, to
- 17:32je jako v běžným životě poměrně vyhrocená situace, ale při té
- 17:35práci já už to znám a umím se, prostě umím si říct.
- 17:40Umím si říct, nejseš tady za sebe tady nejseš za sebe prostě
- 17:44umím si to nebrat jako osobně. A představuji si jako tu hromadu
- 17:49těch čtenářů, který mají jinou práci.
- 17:51Já jsem tam za ně a prostě já se nenechám zastrašit.
- 17:55Nenechám se odbýt a ne prostě a nesmí mě to přivézt k tomu, aby
- 18:00začala dělat nějaké chyby. No.
- 18:02Hodně z toho mohou vidět diváci v dokumentu.
- 18:06Reportáž psaná na benzínce, kde je vidět i to upozornění na tebe
- 18:12i ta reakce toho davu v různých jakoby sekvencích.
- 18:17Ten dokument, myslím si, že je hodně zajímavý a je tam i
- 18:19zajímavý vývoj jako reakcí, který mě zaujal.
- 18:22Když to vyšlo asi poprvé, tak a bylo to na různých promítáních,
- 18:27tak lidé neznali vidláka, který tam hraje důležitou roli jako z
- 18:30té dezinfoce a ty reakce byly téměř, jako že ses měla s ním
- 18:35jako obejmout byť ono. Je to opravdu jako ech
- 18:38dezinformátor psal o tobě naprosto jako odporné věci a tak
- 18:41dále. Ta situace se hodně změnila ve
- 18:44chvíli, kdy se ukázalo to, co my jsme.
- 18:47Jakoby tušili, že to není jako modrý občan z nějaké obce, ale
- 18:51že to je vlastně politik, který založil stačilo, který je teď
- 18:55šéfem stačilo. Takže aktér AV tu chvíli,
- 18:59protože když to vysílá česká televize, tak už to bylo známo
- 19:01tak, které akce vypadají ve velké mířené všechny.
- 19:04Samozřejmě jakoby jinak celá řada lidí reaguje jako s díky na
- 19:08to, že pod tu podstupuješ takovou takové martýrium, jako
- 19:13když na tebe ti ti ti lidé útočí.
- 19:16Zvažovala si? Jestli si do toho dokumentu
- 19:19chtěla jít a jak jsi potom ten dokument sama vnímala?
- 19:23Já jsem. Tady je tady je ta anabáze
- 19:29kterou ty znáš. Jak to vlastně celé začalo,
- 19:31protože to začalo jako dokument o respektu a pak ta režisérka
- 19:35zvolila jinou metodu a nějak to doskákalo ke mně.
- 19:37Přišlo jí jako lepší. Pro ten pro ten pro ten
- 19:44dokument, aby to sledovalo je 1 novinářskou práci, tak i když
- 19:48ten respekt tam je přítomen. Samozřejmě ale začalo to tak, že
- 19:51já jsem měla pocit, že jdu do něčeho, do čeho jdeme všichni a
- 19:55vlastně. Vlastně, kdybych věděla, že to
- 19:58bude takhle, tak úplně jako si nejsem jistá, jestli bych do
- 20:01toho šla. Ale asi ano.
- 20:05A nakonec, když když to bylo hotovo, já jsem to viděla a já
- 20:10jsem s ním byla jako jako spokojená.
- 20:14Je pravda, že tys tam upozorňoval mě na nějaké
- 20:16momenty, které nepochybně vzbudí, vzbudí nějaký, nebo
- 20:19můžou vzbudit u části toho publika nějaké nepříjemné reakce
- 20:24na mě a vlastně jsi měl v obou případech pravdu.
- 20:28Teď už nevím, který byl ten 2. A byly 2.
- 20:31Ale. Jako nikdy jsem nelitovala toho,
- 20:34že jsem. To udělá jasně, když mně píšou
- 20:37škaredé věci lidí, tak já se na to trochu zvyklá, ale tady v
- 20:41tomhle případě AZ toho mám ohromnou radost.
- 20:44To bylo tak devadesátku 10. Jo, jakože 90%.
- 20:49Já jsem doteď nestihla a mě doteď chodí reakce a já jsem
- 20:53doteď a to byly stovky. Jo nestihla všem odpovědět na
- 20:57různých sítí, jak je těch kanálů tolik.
- 20:59Já jsem to nestihla pochytat, nebo ani v mailu a takže vlastně
- 21:04mám pocit, že je to dobře a že ten dokument ukázal tu
- 21:06novinářskou práci a setkal se s pochopením.
- 21:10Takže vlastně v souhrnu jsem z toho spokojená.
- 21:13Já jsem tam jenom pro naše diváky vlastně měl tu a to je
- 21:16vždycky vlastně tu tu poznámku. Že když se ukazuje novinářská
- 21:22práce, tak ten divák samozřejmě nezná jako všechny ty aspekty a
- 21:27nezná i ten moment, že když se třeba ptáš nějakého aktéra, tak
- 21:31se ho ptáš třeba IS tím, že víš, jak to je, ale ale ty potřebuješ
- 21:36z něj dostat, jestli on to má podložené a tak dále, takže to
- 21:40by ses ho ptala třeba na ty chudé lidi.
- 21:42Ano ať je ukáže, tak tam jsme říkali, že si část lidí může
- 21:46myslet, že ty si myslíš, že v Česku není nikdo, kdo je jako
- 21:49chudý, nebo má nějakou nouzi. A to přesně.
- 21:52Ale ale tam bylo vidět, že nakonec vlastně tenhleten dojem
- 21:56i úplně klasicky, jenom u lidí, kteří si o nás myslí.
- 21:59No, ale normálně mě překvapilo. Tady to mě se to vlastně trošku
- 22:03dotklo, jo? Tohle se mě malinko dotklo,
- 22:06někdo to napsal na facebook, ale nejhorší bylo, že jsem tam
- 22:10viděla asi 2 až 3. Já jsem si zkontrolovala lajky
- 22:12eriku, to lajkovali novináři a to mě opravdu opravdu jako,
- 22:17protože ti přece musí vědět, že když se někoho ptám, vy znáte
- 22:20nějaké rozvedené ženy. Když on používá rozvedené ženy
- 22:24jako materiál ke své obživě řekněme, tak já musím zjistit,
- 22:28kde jsou, co o nich víte. Ale to jsem vůbec nechápala, že
- 22:32může na tomto světě být novinář, který tohle nechápe.
- 22:36Tak já myslím, že to spíš bylo. Že to vypadá blbě si stěžuju.
- 22:41Mě to taky zaujalo, protože oni vědí, jak to funguje, ale tady
- 22:44si nebudeme jakoby stěžovat. Mě zaujala moment, na kterej
- 22:48vlastně tak jako se ptala víc lidí, ale tak i tam to vnímala.
- 22:51Spíš jsem, nebo jsem měl ty ty reakce spíš pozitivní, že tam
- 22:54zmiňuješ antidepresiva a což se přece jenom pořád ještě v Česku
- 22:59jako moc moc nedělá, přemýšlela jsi o tom, jestli být jako
- 23:03otevřená IV tomhletom ohledu. To vím žes měl pravdu žes říkal,
- 23:07že tohle po mně jenom ať to zvážím.
- 23:10Nebo jestli mě na to upozornil dopředu, ne, že bychom to měli
- 23:13oddělávat. A to se stalo, protože ta scéna,
- 23:18která stojí při vidlákovi a která mě psala vopravdu, dost
- 23:21odpudivé vzkazy a nebo i někde na sítích, tak se přesně opřela
- 23:25o můj jako prostě zpochybňovala moji mojí duševní rovnováhu
- 23:30řekněme, nebo ale hnusný slovy, no ale toho jsem nikdy
- 23:35nelitovala a nikdy nebudu. A dokonce.
- 23:40No bych vlastně o tom ráda mluvila úplně pořád, protože se
- 23:45domnívám, že to to není 0 ostuda, že jo a čím víc o tom
- 23:50budeme mluvit, že člověk má nějaké, může mít nějaké duševní
- 23:53útrapy a například prostě mívám stavy a ty to víš?
- 23:59Že přestanu spát? Jo, a to je samozřejmě spojený a
- 24:02to je konec. Jak můžete pak dál žít a občas
- 24:04to má prostě horší propady. Ale naštěstí ne až tak často,
- 24:09ale ano, beru antidepresiva. A prostě já myslím, že kdyby na
- 24:15tomhle světě ono se tomu říká, že člověk se přizná, že bere
- 24:20antidepresiva, nebo že trpí trpí něčím, ale to tak není.
- 24:23Já myslím, že kdyby na tomhle světě si prostě jako víc lidí
- 24:27přiznalo, že nějak jejich propady sebevědomí nebo potíže
- 24:31se spánkem nebo nějak jako cokoliv.
- 24:34Se dají řešit, tak by nám bylo všem veseleji a já jsem velmi
- 24:38ráda, že že to řeším, takže. Ano použil to nějaká část země
- 24:44proti mně, ale já jsem já si myslím, že spíš se ukazuje, že
- 24:50je dobrý to řešit, že jo a. Že jsem vlastně ukázala, že je
- 24:54dobrý to řešit. Já myslím, že rozhodně a že je,
- 24:57že příklady v tomhletom ohledu jsou důležité, že prostě 1 z
- 25:01nejlepších českých reportérek nevidí problém v tom, že a
- 25:05správně nevidí problém, že prostě bere antidepresiva, tak
- 25:08třeba pomůže potom někomu, kdo váhá, jestli má jít za jako.
- 25:12Ještě, která by mi doporučila. To souvisí tak samozřejmě tak,
- 25:17ale myslím si, že v tomhletom ohledu je to jakoby důležitý,
- 25:20důležitý moment. Ty jsi napsal opravdu hodně
- 25:24textů o lidech jako v různých třeba extrémních situacích, ať
- 25:30už právních, sociálních a tak dále a mě by zajímalo celá řada
- 25:36jako novinářů má potom jako problém s tím, že se to třeba
- 25:39nepodařilo posunout po napsání toho textu dál, aby se zlepšil,
- 25:43zlepšila někomu situace, aby se změnil zákon nebo tak dál.
- 25:47A tak dál máš to taky a jak si případně s tím vyrovnáváš?
- 25:52Já už jsem v té profesi nějakou dobu a můj pocit, že změním
- 25:59svět, se zmenšil. Je pravda, že na počátku jsem
- 26:03měla hroznou, já se jmenuji, chci, aby se svět zlepšoval
- 26:07lidem kolem mě a zemím kolem mě. A když na něco upozorníme, ale.
- 26:15Už do toho s tím nevstupuji. Jako necítím zklamání.
- 26:19Ano, já jsem samozřejmě já cítím zklamání, když si vzpomenu na na
- 26:23kluka, který je 10 let ve vězení a já myslím, že tam nemá co
- 26:27dělat. Ale já jsem tu práci odvedla.
- 26:30Já jsem ten článek napsala, pak jsem to dosledovala, jak to
- 26:32dopadlo u soudu a já víc dělat. Neumím.
- 26:35To neznamená, že se mě to nedotýká.
- 26:39No AAS některými těmi, který třeba zůstáváme, i když v
- 26:43osobním spojení, ale to už pak vlastně nemůžeš.
- 26:45Nemůžeš o tom psát, když se do toho osobně člověk moc zaplete.
- 26:49Třeba s paní baldovou, sousta si psala teď minulý týden.
- 26:53O. Co jde?
- 26:54Jo, to je reportáž, která mě zůstala.
- 27:00Kterou vždycky vyjmenuju ještě za 20 let, až se mě někdo zeptá,
- 27:03která se mě vážně dotkla a to je to je psaní o panu Jaromíru
- 27:08baldovi, což je takzvaně 1. Český terorista to starý pán
- 27:14důchodce přes 70 mu bylo a byl odsouzen za to, že pokácel
- 27:18stromy na koleje, protože se tak moc bál, byl členem.
- 27:23SPDA tak moc se bál. Že nás to bylo v době uprchlické
- 27:27krize 2017. To bylo tak moc se bál, že nás
- 27:31sem přijdou povraždit muslimové. Že předstírá, že je ten muslim a
- 27:38rozházel kolem papírky, jako že už je tady džihád a už žádný
- 27:42žádné bikiny teď budou burkiny a pak bude bum bum ono je to
- 27:47vlastně hrozně jako dojemný ten člověk.
- 27:52Udělal něco, co se dělat nemá, ale když člověk šel blíž a já
- 27:55jsem šla hodně blíž, tehdy tak zjistil, že je to.
- 28:01Jako pán dost furiant a třeba nemusí být úplně sympaťák.
- 28:05S nějakými běžnými latentními. Jak to mám říct?
- 28:12Nechci říct, že rasistou, tudíž v žádným případě není ale s
- 28:15problematickým vztahem k různým menšinám, který ale já slyším na
- 28:19kdejaké zahrádce, když se procházím po.
- 28:23Po po po Česku. A.
- 28:27A on byl naprostým, ale naprostý naprostou obětí těch
- 28:31dezinformací a těch politický toho politického strašení a
- 28:35dopadl tak, že byl ve vězení. A já jsem se.
- 28:39Potom dost kamarádila s jeho manželkou, což je nejúžasnější
- 28:42paní, jakou já jsem kdy ve svým životě potkala.
- 28:45Paní Helena je úplně. Jako naprosto čistý člověk a
- 28:50bylo mě těch lidí strašně líto jí mě bylo líto po po 50 letech
- 28:54manželství, ale doteď se s ní teď jsme si zrovna psali, že
- 28:57přijde do Prahy, že mě navštíví. On byl, myslím, že stoupené
- 29:01CSPDN ne člen. Tohle není vyjasněný.
- 29:03Protože no tam je to jsem. Právě ta strana má trochu
- 29:06problém v tom identifikovat, kde tam vlastně je s těma členskýma
- 29:10těma. On řekl, že je člen pak co mně
- 29:12řekl. Pak začala říkat, že vlastně
- 29:15chodil na schůzi a on on. Mně to bylo v období, kdy on
- 29:18ještě chtěl trochu krýt. On je chtěl trochu krýt jo,
- 29:21protože oni ho všichni ale hodili přes palubu.
- 29:23Oni nechtěli s ním nic mít, ale on chodil normálně pravidelně
- 29:27každej víkend. Sobota, ne, já nevím, co to bylo
- 29:29za den chodil na jejich schůze tam naplovárnu, tam do do takový
- 29:34restaurace nebo takový místo tam měli.
- 29:37V boleslavi a tam chodil pravidelně na jejich schůze a on
- 29:41byl normální. Hrál jim u stánků na harmoniku.
- 29:44Měl auto polepený plot, polepený Okamurou pak Zemanem, protože on
- 29:48si myslel, že ti 2 politici nás pásí před před tou zkázou no.
- 29:54Ten text všem doporučuji opravdu myslím si, že to už bude patřit
- 29:57jak má česká televize zlatý fond české televize.
- 30:00Tak teda ve zlatý fond respektu. To bysme mohli udělat to mě.
- 30:04Ale chtěl jsem ještě říct, že si myslím, že každého novináře
- 30:08jakoby musí potkat nějaký jako moment.
- 30:11Já jsem to měl taky, kdy mu jakoby dojde, že ten každý text
- 30:15nemůže všechno změnit a musí se s tím vyrovnat a říci, že prostě
- 30:19ten svůj díl a jako práce odvedl naopak, kde to mělo vlastně
- 30:24pozitivní jakoby dopad nebo ten vývoj, tak to byly v uvozovkách
- 30:28šamani AAA. Kordy ne, kteří dostali nakonec
- 30:32milost. No Ježíš to bylo.
- 30:34Kteří byli odsouzeni nebo hrozilo jim jako vězení za.
- 30:41Že podávali lidem ve vývar z těch listů nebo zkrátka dělali
- 30:45takovéhle obřady. Ano to je pravda a tam.
- 30:50Tam došlo k tomu, že teda ty soudy se k nim chovali velmi
- 30:53přísně. Koneckonců ta naše legislativa k
- 30:56těm drogám je opravdu velmi špatná, velmi špatná, že se to
- 31:00týká marihuany. Kde úplně nesmyslně sedí lidi ve
- 31:04vězení a. A tam to mělo ten dopad, že
- 31:09skutečně oni dostali milost potom ty jsou to, to jsou
- 31:13dětství. To podle mě nezvládlo, ale a
- 31:16dali mi Miloš Zeman. Ivano jak ses dostala k
- 31:19novinařině. Já jsem takzvaně self made jako
- 31:24já jsem, já jsem se dostala k nov vyřádně tak, že jsem dělala
- 31:28neťukej, že jsem dělala asistentku v brněnské mladé
- 31:32frontě. Dnes tam byla to bylo dávno
- 31:36dávno před Babišem té 100 let a dělala jsem tam asistentku a
- 31:39měla jsem tam takovýho osvícenýho šéfa, teda osvíceno.
- 31:43Prostě měla jsem tam dobrýho šéfa Karel škrabal.
- 31:47Se jmenuje a já jsem byla teda velice špatná asistentka.
- 31:51Protože kdo mě zná, tak to asi musí chápat, že jo, protože já
- 31:55jsem chaotická. Jsem.
- 32:00Prostě na mým stole. Podle mě největší binec ze všech
- 32:02lidí v redakci všechnu přes sebe.
- 32:04Já se v tom nějak vyznám, ale tohle nejsou vlastnosti pro
- 32:08někoho, kdo má být jakoby nějak no asistentka.
- 32:13A ale asi jsem byla sympatická, když jsem to udělala dlouho.
- 32:17Jo, jako nikdo mě nevyhazoval. Ale měla.
- 32:21Byla jsem ten typ, který třeba i mluví do porad, nebo jako
- 32:25vlastně mě zajímá ten svět? Jo a tenhleten Karel 1.
- 32:30Řekl, ty jo, no tak prosím tě, proč nepíšeš tak běž zkus něco
- 32:33napsat a poslal mě někdo a já jsem říkal, tak dobře, to já
- 32:36bych vlastně ráda, protože jsem občas nějaký ankety.
- 32:38Já jsem do toho fušovala, jo. A chtěla jsem.
- 32:43AA já jsem tehdy jela, to bylo v komíně nebo nebo v bystrci na
- 32:46nějaký zastupitelstvo a jenom jsem tam při jenom tak se
- 32:48podívat jako a hned jsem tam našla nějaký případ, o kterém
- 32:52jsem 2 den najednou napsala a od té doby jsem.
- 32:57Jsem redaktorka, takže to už vzniklo.
- 32:59Myslím, že se Karlovi to hodně ulevilo, protože si našel
- 33:02nějakou jakoby pečlivější asistentku, než jsem já typově.
- 33:08AAA takhle mě to nastartovalo. No a už po roce už jsem šla do
- 33:13Prahy z brna. Mimochodem, já mám rád časopis
- 33:17new Yorker je taková legenda a tam mají taky 1 reportérku,
- 33:22která začínala jako recepční. Myslím, že dokonce napsala
- 33:25knížku o tom tak můžeš, můžeš taky?
- 33:28Já vím samozřejmě, jak se dostala do respektu, protože ty
- 33:30jsi byla možná 1 z mých 1 akvizic jako šéfredaktora já
- 33:36jsem ty jsi pracoval tady v týdnu.
- 33:40Já jsem si pouštěl nějakou. Tiskovou konferenci.
- 33:46A kde byli obligátní, jako jsou často na tiskových konferencích
- 33:50takhle jako prázdnější otázky AA najednou tam byl někdo, kdo se
- 33:57ptal strašně dobře a zvídavě a nepustil je.
- 34:00Já jsem si říkal, no tak. Zajímavý.
- 34:02Tak jsem se potom podíval na na texty a říkal jsem si tak to to
- 34:07to musíme mít a vyšlo to a už seš 15 let ty to ne. 16 nebo 6.
- 34:13Já nevím kolik to ani je. 16. Určitě no jo, to bylo hrozně
- 34:17fajn na to já hrozně ráda vzpomínám, protože.
- 34:21Já vlastně tehdy, když jsem přecházela z brněnské mladé
- 34:25fronty do pražské, kde jsem chvilku byla, pak jsem šla do
- 34:27týdnu do té centrální jako mladé fronty a pak jsem šla do do
- 34:30týdne. Tak vlastně jsem si tedy říkala,
- 34:33já si úplně pamatuju ten moment, jak jedu vlakem z brna a měla
- 34:36jsem jako dítě. To jsem brala s sebou, on zrovna
- 34:39měla spát někde na gympl, no úplně jsem nám převrtala život.
- 34:44Šla jsem sem, neměla jsem vlastně.
- 34:48Neměla jsem moc peníze, třeba jo.
- 34:50Víš, že takový praktické věci, kde budu bydlet a tady je to
- 34:53všechno dražší a ten plat mi tam jako nedali, teda moc bůhví,
- 34:58jaký říká proboha ivano, co to zase děláš?
- 35:02Já si pamatuju, jak jedu vlakem, říkám si, co to zase vyvádíš.
- 35:05Proboha, doč vztah jsem měla v brně všechno.
- 35:09Ale mě to tak hrozně lákalo psát, no něco.
- 35:13Jít dál prostě a já si pamatuju, jak jsem si v tom vlaku řekla,
- 35:17hele, uklidni se. Tweet tě velmi často neklamou,
- 35:24tenhle tě táhne sem. A co víš?
- 35:26Třeba ten vlak vede do respektu, to jsem si vážně v tom vlaku
- 35:30řekla, protože já jsem velkej fanoušek respektu byla a hrozně
- 35:34se mně líbilo, že píše jinak, že dělá takový ty jako hloubkový
- 35:38show pomalejší věci než jinde v médiích.
- 35:42No, takže když potom po po nějaké době v Praze, asi pár
- 35:46letech. Tys podle mě na mě napřed
- 35:51poslala Ondřeje, že jo, že Ondřej se ke mně přitočil ve svý
- 35:55a říkal, ty jo, no a ty jsi spokojená, co takhle?
- 35:57Ale nic mě nenabízel podle mě oťukával terén, že jo.
- 36:03A co ten respekt čteš to a tak? No a zjistil že jako čtu respekt
- 36:10AA najednou jsi mě zavolal ty. AA jestli si pamatuju doteď jak
- 36:16jsme jak jsme jak jsem šla do té do té kavárny ve slávii jsme
- 36:20měli sraz a jak jsem si cestou říkala, já jsem si vzpomněla.
- 36:23Na ten vlak jsem si říkala, že by se to vážně dělo.
- 36:27A dělo se to. Tak to krásně vyšlo.
- 36:30A celkem by mě zajímalo, jestli jestli už jsi někdy měl takový
- 36:34nabírání, jak se mnou, kdy s nedořekl větu a já jsem řekla,
- 36:38ano. Žádný no a jaké jsou podmínky a.
- 36:45Já mám, já mám zkušenost, že většinou když někdo jako hodně
- 36:47váhá, nebo tak, že vlastně nechce, že to potom tak to tohle
- 36:54bylo, tohle bylo skvělý a měl jsem z toho radost.
- 36:58Ono z toho radost doteď jako musím.
- 37:01To jsem ráda já taky. Musím říct.
- 37:05Je v těch tvých textech, ty jsi zmínila pana baldu?
- 37:09Je nějaký text třeba, který si ještě víc vybavíš, nebo ne víc,
- 37:12ale který si třeba další vybavíš jako z toho, že ráda vzpomínáš
- 37:15na to, že jsi ho napsala? Jejda mane.
- 37:20Jestli ne tak. Ale to víš že jo.
- 37:23To víš, že je. No, já totiž kdybych si teď
- 37:27pročetla, tak těch asi vyjmenuju víc, ale já si teď teď nevím,
- 37:30ale jako to, co se mě vybaví jako 1.
- 37:32Ukrajina, protože já jsem vlastně já nejsem zahraniční
- 37:36reportérka a válečná. To vlastně tady nikdo jo a.
- 37:40Taky se hrát důležitou roli vlak.
- 37:42Tam taky se hrál roli vlak. Takže když začala ta nebo dobře
- 37:46píšu Slovensko, ale jinak jinak ne a.
- 37:51Takže když začala ta válka a já jsem tam vlastně hnedka, ten to
- 37:54začalo ve čtvrtek. Já jsem tam hned po víkendu
- 37:55jela, tak jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, ale.
- 38:02Je to 1 1 z mých nejsilnějších, nejsilnějších novinářských
- 38:06zážitků, jaký jsem nejenom při té 1 cestě, ale i při těch
- 38:09dalších, protože ty 1 2 roky jsem tam párkrát, jako jsem tam
- 38:12jezdila. Teď už ne doufám, že se tam
- 38:14ještě vrátím. To je 1 z mých nejsilnějších
- 38:18zážitků. Tak samozřejmě si pamatuju.
- 38:20Ano, vím, že největší největší takový ohlas měla reportáž z
- 38:24toho nočního vlaku, kdy jsme vlastně sváželi s Kyjeva, lidi z
- 38:28buči a ze všech těch, jak jsme pak zjistili, co se tam dělo za
- 38:32strašná zvěrstva kolem Kyjeva z té oblasti.
- 38:37To to to mě taky ulpilo v srdci a zůstane tam navěky.
- 38:43Ale vlastně i ty další reportáže z harsonu, kde jsem popisovala.
- 38:49To bylo vlastně 9 měsíců okupované město.
- 38:53Kde jsem, kde jsem? Popisoval, jsem navštěvovala ty
- 38:56lidi, kteří se zachovali hrdinsky v době té okupace buď
- 39:00skryli nějaké děti, aby Rusové nemohli ukrást, ale jim vážně
- 39:03hrozila smrt, nebo jsem nebo prostě pomáhali a skončili v
- 39:08mučírně. Tomuhle jsem s člověkem z
- 39:10mučírny, že jo, nebo s lidmi, kteří různě zachraňovali děti,
- 39:14nebo s učiteli, kteří se vzepřeli a třeba někteří museli
- 39:17utéct. IZ té z té z toho harsonu,
- 39:20protože my to nepřežili, ale vzepřeli se tomu, že nebudou teď
- 39:23učit. Když je jich tam navezli ty
- 39:24ruský. Ruský učebnice najednou popsali
- 39:28to město, teď je tady rusko a bude to tak napořád.
- 39:31Na to hrozně ráda, vzpomínám. Ta Ukrajina mě dala setkání s
- 39:34opravdu s takovou silou v člověku 2, kterou jsem netušila,
- 39:39že že. Kterou jsem do té doby neviděla.
- 39:43AK tomu 2 věci 1 že tu zrovna ochrsonu teď máme novou reportáž
- 39:48od toho Ondřeje Ondřej kundry, který se nám to vrátil, ale
- 39:52ještě s tou reportáží stojí z toho vlaku.
- 39:55Já si pamatuju, že jo, když vypukla válka, tak tehdy jsme
- 40:00dostali takový jako takový spontánní nápad s Ivanem
- 40:03trojanem, že by načetl texty, které se týkají.
- 40:07Ukrajiny právě a. On byl potom jako úžasný v tom,
- 40:11že. Protože to téma je pro něj
- 40:14strašně důležité, tak on se nabít, že vlastně x týdnů jsme
- 40:18vždycky jako natáčeli ty texty a teď on do toho natáčel.
- 40:23Měl divadlo a tak dál, takže my jsme abysme to zvládli.
- 40:26Tak často jsme odjížděli třeba o půlnoci do do do studia, jakoby
- 40:32za Prahou a on tam načítal ty ty texty a já si pamatuju doteď.
- 40:38Když čet ten tvůj text, tak tam je vlastně taková úplně jakoby
- 40:41banální zmínka o té zahrádce. A on byl v tom studiu a chat a
- 40:46teď jsem jako viděl, jak mu ten hlas vyhne a teď ztichnu a my
- 40:49jsme všichni jako úplně ztichli doteďka z toho běžíme hospo
- 40:52zádech a úplně jsme byli jako jenom ticho.
- 40:56Jak to jako jak to fungovalo, jak tam člověk došlo?
- 40:58Vlastně co ty? Jako lidi zažívají, což
- 41:01mimochodem, to je novinařiny. Mnohdy tyhle ty detaily řeknou
- 41:04mnohem víc než jako popis. Z obřích věcí, protože si tam
- 41:09člověk jako uvědomí tu tragédii těch lidí a ne jenom té v
- 41:14uvozovkách té země. Je pravda, že já si v tuhle
- 41:18chvíli a tu paní pamatuju úplně jasně, protože jsem tam
- 41:23poslouchala samozřejmě strašný příběhy o mrtvých lidech.
- 41:30Koneckonců ten článek se jmenoval podle kol neskočil, pak
- 41:35se najdeme o tom, jak matka je ochotná.
- 41:38Prostě aspoň to dítě nacpat do vlaku a.
- 41:42Vlastně doteď o tom. Nemůžu úplně mluvit, ale
- 41:47pamatuji si, že. Že když mě ta paní vyprávěla o
- 41:53tom, jakou má krásnou zahrádka ty kytičky tam brzo nevyrostou,
- 41:57tak jsem se v tom vlaku rozbrečela.
- 41:59A já totiž nebrečím. Teď to teda není poznat, ale já
- 42:01nejsem brečivý typ. Jo a na té Ukrajině jsem poprvé
- 42:05jako. Mě to vážně vzalo, no?
- 42:10Ty si zmínil, ať jdeme do bezpečnější život.
- 42:13Ano ty jsi zmiňovala? Už že se ti hůř jakoby píše,
- 42:17nebo že ti to trvá. Což potvrzuju AA.
- 42:21Chtěl jsem se jenom zeptat, píše se ti lépe večer ráno přes den
- 42:28máš nějaké jako oblíbenější období, kdy si kdy psát během
- 42:31dne? Já nejsem ráno úplně bystrá.
- 42:34Já jsem ten typ, co se musí chvilku rozkoukat, chvilku si
- 42:39dát to kafe a tak nějak jako jak kdyby ten mozek se budil trošku
- 42:43dýl než mít tělo jo, takže já jsem chytřejší večer než ráno
- 42:48nebo později odpoledne, ale na tohle odpovědět úplně neumím,
- 42:52protože já v podstatě píšu ráno odpoledne večer v noci já prostě
- 42:56píšu tak těžko, že já se vzbudím a už o tom přemýšlím, což není
- 42:59to psaní. Ale už v tom jedu a teď než se
- 43:03dostanu k tomuto začít psát. Ne já to nebudu komplikovat.
- 43:07Ano, já jsem spíše večerní typ než ring.
- 43:11Co děláš, když se zasekneš v tom psaní?
- 43:14Jo, když se zaseknu, tak chodím. Chodím já potřebuju chodit, já
- 43:19bych vlastně jako nejvíc. Mě by se nejlépe psalo, kdybych
- 43:22měla nějaký vozíček, mohla chodit po světě u toho psát, i
- 43:25když si něco potřebuji promyslet, tak chodím.
- 43:30Takže se mně stane, že ve 3 v noci vylezu z domu a teď teď
- 43:35bydlím ve Vršovicích a obcházím Vršovice AU toho, jak chodím.
- 43:38Někdy si pustím hudbu, abych se trošku jako dostala do nějakého
- 43:42rytmu. Tak si to najednou promyslím
- 43:46nebo velice často, i když píšu redakci vybíhám, já se zaseknu a
- 43:50vyběhnu. A to když jsme ještě seděli v
- 43:52Karlíně, tam to bylo pro můj typ psaní, trošku jako příznivější,
- 43:56protože tam byly ty parky kolem, nebo prostě byl tam větší
- 43:59prostor. Tady se mně trošku hůř chodí,
- 44:02když se zaseknu, protože jsme úplně v centru města, ale už
- 44:05jsem si našla svoje pěšinky a dělám to pořád.
- 44:09To je zajímavé, já to mám taky. Pro mě chůze.
- 44:13Já hodně chodím teď jak mi prasklo ten lýtkový sval, tak
- 44:16ještě víc zjišťuju, jak mi ta chůze chybí a nachodím kolem
- 44:2120km jako za den. Já chodím hodně a mě to umožní
- 44:26nejenom přemýšlet, ale já někdy vlastně jako napíšu text během
- 44:29chůze jako v. Hlavě, kdy?
- 44:31Si udělám jako poznámku a pak to jakoby napíšu, že ta chůze je
- 44:36pro mě strašně důležité. Tvorba.
- 44:39Mě napadá auto si tohle tam dáš? Tohle ne ne ne tohle ne.
- 44:43A to si nahrávám cestou. Zmínila jsi hudbu, až to pak i
- 44:47opravdu jako že si sedneš, tak si pustíš nebo tě hudba ruší.
- 44:51No. To je taky jak kdy podle toho o
- 44:54čem píšu. Jo, mně obecně hodně věci ruší,
- 44:57totiž já potřebuju mít klid, když píšu já, já neumím,
- 45:01nevnímat okolí jo a někdy píšu třeba text, kdy by mě to
- 45:06rozptylovalo, ale někdy se potřebuju dostat do formy trošku
- 45:10do rytmu, tak se snažím dostat do rytmu přes uši, nesmím si
- 45:15pouštět, musím si. Pouští nesmím třeba poslouchat
- 45:18písničky, které jsou zpívané v češtině, protože to je mě moc
- 45:20blízko a já se neumím soustředit já.
- 45:23Já prostě bych poslouchala, že jo, já bych v té angličtině
- 45:27přece jenom je to o něco dál, takže si pouštím zásadně tohle a
- 45:31někdy si to někdy někdy ano, no nesmí to být citlivá píseň,
- 45:35musím, já se tím povzbuzuji tou hudbou můžu to.
- 45:38Potřebuji mít nějaký rytmus. Jsou teď jsem, jakmile jako v
- 45:43těch otázkách, které pokládám pravidelně.
- 45:46A budu pokládat všem. Vybavíš si nějaký moment, kdy
- 45:50sis jako novinářka mýlila? Já vím, že já jsem věděla, že ta
- 45:54otázka padne a přemýšlela jsem o tom a jako že bych se mýlila
- 45:59tak, že bych to i napsala, tak si to nemůžu vybavit.
- 46:02Jo, já jsem se mnohokrát v životě ve svých úvahách mýlila,
- 46:06i když jsem uvažovala jako třeba o politice.
- 46:09Nebo jsem předpokládal, že věci dopadnou třeba jinak.
- 46:14Ale vlastně já. Já nepíšu komentáře, což jsem
- 46:20ráda, abych to ne nemohla dělat kvůli vnitřní nejistotě.
- 46:24A nepíšu vlastně texty, které mají nějaký výsledek, nebo
- 46:30nějaký odhad v sobě? Jo, takže já, já bych se možná
- 46:33mýlila, kdybych takový texty psala, ale nedělám to.
- 46:36Naopak nějaký texzy si vybavíš, že to třeba právě něčemu
- 46:39pomohlo, posunulo něco a ty a ty ses ráda na to jako vzpomeneš.
- 46:44Tak to je ta aju haska, o které jsi mluvil.
- 46:45To jsem měla opravdu hroznou radost.
- 46:49Že že se svět malinko zlepšil jo a.
- 46:55No. Co podle tebe respekt děláš
- 46:58špatně třeba jako v tom psaní ty, kterému se věnuješ, nebo co
- 47:01sleduješ? Co co myslíš, že by jsme měli
- 47:04dělat líp, než děláme? Třeba v tom, co se týká mě, tak
- 47:10já cítím vnitřní dluh. Já cítím vnitřní dluh.
- 47:15A chtěla bych ho splatit. Já jsem dříve více než teď psala
- 47:20o menšinách o lidech, kteří jsou v nouzi, které potkávám třeba,
- 47:26ale jako že na tohle je zaměřeno takový jako sociální reportáže.
- 47:32Teď mám pocit, že mě ten život a ta práce odvedli trošku od toho
- 47:36dál ne, že bych. Se tím nezabývala vůbec, ale
- 47:40cítím dluh a to myslím, že je vlastně i tomu respektu by
- 47:43prospělo se víc zajímat o lidi, kteří třeba nejsou naši čtenáři,
- 47:48ale. Vždycky to byla důležitá role
- 47:52respektu, takže na to se vrhneme.
- 47:57Je nějaká kniha, která v tom oboru, kterýmu se ty věnuješ,
- 48:01nebo obecně, která je pro tebe důležitá, kterou by jsi chtěla
- 48:05zmínit? To tě asi taky nepřekvapim teď
- 48:08já já vlastně nemám obor, no tak čtu nějaký jako sociologické
- 48:12věci samozřejmě ale. Jako to z čeho já mám.
- 48:19Obavy, jak kdy mě někdy zahltí nejistota při tom psaní je to,
- 48:22že to, co jsem zažila nebo zjistila, nedokážu tak dobře
- 48:27přenést, aby to mělo tu sílu, kterou to má ve mně.
- 48:31Jakoby se to nezředilo, rozumíš, abych to dobře zachytila.
- 48:35A. A přesně abych, abych
- 48:40nezapomněla na ten detail, který vlastně možná udělat víc než
- 48:44obrovské věci řečené okolo jo. A proto pořád něco předpisuji
- 48:51ale a proto a ta já mám obrovský vzor a zrovna večer jsem si v ní
- 48:55četla. Mám to pořád u postele, to je
- 48:57kniha křižovatky nebo křižovatka se to jmenuje torstovidal, ale
- 49:00jsou to sebrané spisy, výbor z díla, výbor z díla, Mileny
- 49:04jesenské, což je můj naprostý vzor a já jsem ještě nenašla
- 49:07lepšího autora na tomhle světě. A já tu ženu neuvěřitelně
- 49:12obdivuju, s jakým sebevědomím ona působí, že píše to, co chce
- 49:16a hodně toho ví, vpouští do toho sebe hodně, což ona si může
- 49:21dovolit. To si nemůže dovolit každý, že
- 49:23jo ona ano. Tak tohle je vlastně pokud jde
- 49:28OO obou práci nejdůležitější kniha, nebo teď zrovna to jsou,
- 49:32to jsou ty sebraný nebo ten výbor z dílá, ale to je to, co
- 49:37to, co já mám postele. Je Milena jesenská a její
- 49:40schopnost. Jakoby ona musela trpit
- 49:46nejistotama. Já o ní hodně přemýšlím.
- 49:48To nejde při tomhle netrpit nejistotama, že jo.
- 49:51No to rozhodně nečetla jsi tu knížku?
- 49:53Já jsem ji zmiňoval. Minule minulý rok bylo kulaté
- 49:58výročí jejího úmrtí. Tak jsem napsal o ní velké velké
- 50:02téma a tam se mi využíval i tu knihu, která vyšla loni, které
- 50:05jsou právě její. To musíš mít, protože protože
- 50:09tam. A to mě právě jako fascinuje mě
- 50:13nebaví dokonalý lidi a ani nevěřím, že jsou nebo takový ty
- 50:18prvoplánově silný. A ona byla jako vyjímečná tím,
- 50:22kolik toho strachu a pochybností v sobě měla, a přesto dělala
- 50:27věci a že spousta její kolegů, o kterých se vypráví, že to byly
- 50:31ty skály morální, tak v nějakou chvíli ne, že selhaly.
- 50:35To by bylo nefér, ale prostě se jako uzavřely a tak propadaly
- 50:38jako trudomyslnosti a ona naopak ona vlastně ještě víc jako do
- 50:42toho do toho šlapala. AA ty její texty jsou výjimečný
- 50:46a já často říkám, že si myslím, že seš její pokračovatelka.
- 50:50Tématicky a tak dál. Já na to vůbec nereaguju,
- 50:52protože bych nevěděl, jak na to reagovat, ale ale vlastně mi
- 50:54přijde, že ten podobný přístup s tou empatií vůči lidem.
- 51:00Že. Máte ale dívej ano, oni jsou
- 51:04samozřejmě mě to hrozně baví. Se u toho zdržím ty reportáže 38
- 51:0939 to je absolutní skvost a vrchol jo, ale ona když píše o
- 51:15svetru a klubu. Tak píše, tak zajímavě, že to
- 51:19vlastně úvaha o světě, že? Jo, já jsem i nebo jenom když
- 51:23jede vlakem a popisuje po po dvacátejch let popisuje jak co
- 51:29nějaký vojáky že jo a jako hudba, která k ní dolehla jako
- 51:33to je přesně to, proč já se tím víc spojuju ona.
- 51:36Ona ona dělá to, že já mám pocit, že tam v tom vlaku jsem s
- 51:41ní jo a to je moje největší obava, že já to nedokážu těm
- 51:46lidem dát tak. No a proto ji mám pořád do ruky.
- 51:53Jsem ráda, že radost, že jí zmiňuješ, protože já jako hodně
- 51:57věřím na to, že že máme jako připomínat.
- 52:01Ty velký postavy vlastně tý novinařiny, kteří byli vlastně
- 52:03před námi. A že to je trochu i naše role,
- 52:06aby se na něj nezapomínalo, což naštěstí se u ní už neděje, že
- 52:09se jsme se dostali z té kategorie, že to je kafkova
- 52:12Milena milenka, ne? Milena.
- 52:14Ale. Ale, ale že jsme prostě dál, že
- 52:18to je jako obrovská, jako bytost, prostě novinářská
- 52:22osobnost. Knížka máš nějaký film dokument
- 52:26něco, třeba reportáž psaná na benzínce?
- 52:29Ježíši, no tak já mám moc ráda filmy, který se týkají
- 52:35novinařiny a politiky a spojení poloviřiny a politky.
- 52:38Úplně to zboží a teď teď prostě, jak jsem nepřipravená, tak ti
- 52:42neřeknu z hlavy, pane prezidente, tak tohle je jasný.
- 52:46No ano to miluju, výborně jsem. Hodně zapomněl, není špatný,
- 52:51trochu pohádka. Ale není to.
- 52:53Seriál, který nevím, jestli se tady vysílal press britsky
- 52:58bohužel už nedělaj další další řadu mám všechno nasledováno
- 53:02abysme mohli někdy napsat text jenom o.
- 53:06Potřebuji další, kdyby. To něco novýho?
- 53:09No. Českýho třeba již jako vlny mě
- 53:12potěšily, že se věnujou konečně novinářský profesi z pozitivního
- 53:17hlediska jinak většinou. Zavináč je blb v český
- 53:20kinematografii nebo zkorumpovanej nebo něco
- 53:24podobnýho? To je krásný závěr našeho
- 53:27povídání. Já vám moc děkuju za za
- 53:29pozornost. Samozřejmě děkuju i Ivaně, že
- 53:32sis se mnou povídala, už se těším na další díl.
- 53:35Jako vždy říkáme a říkám, všechno tohle můžeme dělat jenom
- 53:38díky tomu, když si nás budete číst, takže i číst, takže
- 53:43předplácet nebo kupovat na stánku?
- 53:45Je to nejlepší cesta, jak nás podpořit.
- 53:49Aby vycházely i nadále skvělé reportáže, Ivany Svobodové a
- 53:53dalších kolegyň a kolegů. Těším se příště na viděnou.