Latest / Týdeník Respekt / Ustoupí Švédsko a Finsko požadavkům tureckého prezidenta?
Transcript
- 0:16Posloucháte podcasty deníku respekt zdraví vás?
- 0:18Hana řičicová dnes o rozšíření severoatlantické aliance o
- 0:22Švédsku a Finsko. Realita represent a historic
- 0:30ship. O's vary as cullibi, the umne
- 0:32unown that ostur region unsom intimita.
- 0:35Air. Ready two t chucker invethe.
- 0:41U fir co by se in as uprostřed pokec of jussio by lodžie
- 0:44pustion what my. Responst with feed.
- 0:48You gold of ties. Luka tomil.
- 0:58Švédsku a Finsko se uchází o vstup do nato.
- 1:02Diskuzi v obou zemích samozřejmě otevřela a celý proces urychlila
- 1:05ruská válka na Ukrajině. Vstoupí historicky neangažované
- 1:12země do severoatlantické aliance.
- 1:16Jak dlouho by to trvalo a co to pro obě neutrální země znamená?
- 1:21A obětuje Švédsko Kurdy, aby se zavděčilo tureckému prezidentovi
- 1:24Erdoganovi, který vstupu zemí do nato brání.
- 1:28Mluvím o tom se zahraniční redaktorkou respektu Bárou
- 1:32chaloupkovou. Ahoj báro.
- 1:36A já no. Švédsku a Finsko chtějí vstoupit
- 1:52do nato. Proč tam dosud nebyli a proč je
- 1:54to pro ně důležité? Pojďme si trošku říct
- 1:57historicky, co to je za země, proč jsou vlastně Švédsko a
- 1:59Finsko neutrální? V případě obou zemí se ty důvody
- 2:09budou trochu lišit asi, ale co je spojuje, takže v jejich
- 2:13tradici nějaké historické nebo mentální?
- 2:16Ta neutralita dlouhodobě je, a proto to vlastně představuje
- 2:19takovou takovou změnu, že se velmi vlastně jako náhle v re
- 2:22jsme si několika týdnu rozhodli, kdo na to vstoupit.
- 2:25AV případě Finska Finsko byl neutrální historicky z takového
- 2:29jako pragmaticky realistického důvodu.
- 2:33Vlastně Finsko měla dlouhodobě komplikované.
- 2:36S Ruskem známá je zimní válka, vlastně před 2.
- 2:39Světovou válkou, kde sovětský svaz tehdy na podla Finsko AI po
- 2:42té zkušenosti vlastně Finsko si udržel nějakou nezávislost, ale
- 2:45zároveň i po 2. Světové válce se vlastně dostalo
- 2:48do pozice tak jako velmi opatrné vůči sovětskému svazu
- 2:51neutrality. V případě Švédska je ta
- 2:53neutralita nebo historicky byla daná víc jako ideologicky
- 2:56Švédsko. Hodně si zakládalo na tom, že
- 2:59vlastně. Víceméně od konce na polanských
- 3:02válek od 1/2 19. Století.
- 3:04Tak se vlastně do žádných. Alianci nezapojovalo, drželo se
- 3:07takovou geopolitickou neutralitu a oni vlastně v posledních
- 3:10letech toho využívali nebo v posledních desetiletích IK tomu,
- 3:14že se ze Švédska stal vlastně stát takový prostředník v
- 3:17mezinárodním systému Švédsko hodně té své neutrální pozice
- 3:20toho, že nebylo členem žádných aliancí vojenských aliancí,
- 3:23ničeho podobného tak využívalo k tomu, aby se stalo třeba
- 3:25prostředníkem v různých sporech mezi státy.
- 3:27Oni třeba hodně aktivní byli ve vyjednáváních jaderném
- 3:31odzbrojení a tohle všechno vlastně formovalo nějakou.
- 3:34Jako DNA nebo identitu Švédska. Ono trochu se říká, že si to
- 3:39mohli dovolit i díky tomu, že mezi nimi a Ruskem bylo to
- 3:41Finsko, takže si mohli dovolit vlastně tohle to praktikování
- 3:44neutrality. Ale fakt prostě je, že pro obě
- 3:47země to je otázka tradice. V případě Švédska ta jako víc
- 3:51myšlenková identitární AV případě Finska, nějak jako
- 3:54geopoliticky realistická. Když se tady bavíme o té
- 4:01neutralitě a neangažovanosti, znamená to, že obě země by tady
- 4:04tohleto hodily do koše svým vstupem do nato, nebo co by
- 4:07vlastně vstup do nato pro obě ty země znamenal?
- 4:10Pro Finsko je pro Švédsko. Ono jsou tam 2 velké změny.
- 4:13Symbolická tak tady v tom, že by fakticky ano hodili tu svoji
- 4:17tradici vojenské neutrality do koše.
- 4:19Jestli můžeme říct, ale co se týče praktické roviny, tak na 1
- 4:22stranu by se toho mnoho nezměnilo, protože oni sice obě
- 4:25ty země byly formálně neutrální, ale od konce studené války.
- 4:29Oni se severoatlantickou aliancí velmi úzce spolupracovali,
- 4:32účastnili se i některý v zahraničích misí probíhala
- 4:34společná cvičení, ale formálně vlastně pořád nebyly členem.
- 4:38Takže tam nejde o to, že teď by třeba pro Finsku nebo Švédsku
- 4:41armádu to znamenalo nějaké? Jako potřebu velkého cvičení
- 4:45nebo potřebu nějaké velké modernizace, aby vlastně ty
- 4:48armády byly kompatibilní. Snad na to tak to vlastně oni
- 4:50jsou velmi kompatibilní díky té úzké spolupráci, ale pro ně obě
- 4:54to znamená 1 velkou věc, a proto teď vstupují.
- 4:58Konečně se na ně bude vztahovat vlastně ochrana vyplývající z
- 5:02toho článku 5 na to, kdy v případě, pokud se ocitnou pod
- 5:05útokem, tak jim zbytek aliance přijde na pomoc, a to vlastně do
- 5:08teď do teď neměli. A vlastně na příkladu Ukrajiny
- 5:11se ukázalo, že. Být jako spřátelenou zemí s
- 5:14nato, která třeba s aliencí spolupracuje, tak tak vlastně
- 5:17nestačí. Tím pádem, když Švédsko a Finsko
- 5:20budou formálně členy na to a Putin by se třeba na ně rozhodl
- 5:24zaútočit. Dejme tomu modelová situace, tak
- 5:26teď si to asi víc rozmyslí, protože na to má oproti Rusku.
- 5:30Dejme tomu daleko větší sílu. Je to tak.
- 5:32Tak. Určitě přitom jako potenciálním
- 5:34útoku by musel počítat s tím, že že za Švédskem a Finskem budu
- 5:38stát všechny členské alianční státy včetně samozřejmě celé
- 5:42americké armády, která funguje jako ten hlavní odstrašující
- 5:44faktor. Ve Švédsku bylo pro vstup do
- 5:47nato zhruba 57 % lidí, ve Finsku dokonce 77 %.
- 5:51Kdo je ten zbytek těch něco málo přes 20 a něco málo přes 40 % v
- 5:57případě Švédska, kdo to je? Jsou to pacifisté, nebo kdo to
- 6:00vlastně je? Nejsem dostatečně velký odborník
- 6:03na Finsko a Švédsku společnost a myslím si, že třeba v případě
- 6:06Švédska to asi budou pravděpodobně spíš levicové
- 6:09kruhy. Pacifističtější kruhy, jak jsem
- 6:11jako naznačila v té tradici švédské zahraniční politiky,
- 6:14tohle to jsou jako často akcentované, často zdůrazňovaná
- 6:17témata. To mohou být lidé, pro které je
- 6:19to vlastně až příliš velký krok, kteří nejspíš jako tu současnou
- 6:22bezpečnostní situaci nevnímají až tak závažnou, že by
- 6:25ospravedlňovala. Prostě zásadní jako překopání
- 6:28švédské orientace zahraničně politické.
- 6:31No, a když už jsme u toho, tak zahraniční politika je tedy na
- 6:33místě. Obava třeba o švédskou
- 6:35zahraniční politiku a její směřování.
- 6:37Změní se to nějak vstupem do nato?
- 6:39Obava záleží asi z pozice koho jestli z pozice pacifisticko
- 6:43levicových kruhů, tak oni samozřejmě ten pocit možná mají
- 6:46na 2 stranu. Myslím si, že švédský ministr
- 6:49obrany, tak se vyjádřil tak, že vlastně se přece vůbec
- 6:51nevylučuje, že Švédsko bude součástí nato, a zároveň, že
- 6:55Švédsko se může dál angažovat ve všech vlastně těch iniciativách,
- 6:58které jsem zmiňovala třeba právě v těch vyjednáváních, o
- 7:00odzbrojení. Takže si myslim dali jasně
- 7:01najevo i dovnitř do švédské společnosti, že vláda jako
- 7:04neplánuje tu zahraniční politiku obrátit na hlavu v tom smyslu,
- 7:08že by popřela všechno, co dělala doteď švédská i finská premiérka
- 7:11uvedli, že těch jako dosavadních vyjednáváních na to tak
- 7:14vyplynulo, že na území obou států by neměly být například
- 7:18jaderné zbraně, ani jako se nemluví, že by tam například
- 7:21byly trvalé posádky alianční, jako jsou třeba v pobaltských
- 7:24státech. Takže v tomhletom smyslu?
- 7:27Oni by se sice stali členem aliance, ale.
- 7:31Pokračovala by v tomhle tom ohledu ta jejich tradiční
- 7:33politika. Když na chvilku odstoupíme od
- 7:40Švédska a Finska a podíváme se právě do severoatlantické
- 7:44aliance, jejich vstupů jsou vlastně dejme tomu skoro všichni
- 7:47naklonění je tam jenom pár států, které jsou proti.
- 7:51Je to třeba Chorvatsko, ale je to taky hlavně a velmi hlasitě.
- 7:54Turecko a turecký prezident Erdogan, co vlastně je mu vadí?
- 7:59To kdybychom věděli, my vlastně nevíme úplně přesně.
- 8:02Samozřejmě můžem usuzovat něco z toho, co Erdogan říká, jak se
- 8:06můžeme podívat na dlouhodobé strategické zájmy Turecka?
- 8:09Tam ten nejčastější argument, který je zmiňován tak je, že
- 8:12vlastně Turecku respektuje prezidentu Erdoganovi vadí a ono
- 8:15to mi tak mluvil podpora jak Švédska, tak Finska opozičním
- 8:20skupinám v Turecku enigstí třeba kurdským třeba politickým
- 8:24stranám nebo kurdským exilovým politikům.
- 8:26Pak také. Gilenistů, což vlastně je
- 8:29skupina politická skupina, kterou Erdogan obviňuje spoustaň
- 8:32v roce 2016 na 2. Stranu vůdce téhle skupiny
- 8:34fetala gilan on dlouhodobě, že ve spojených státech prezident
- 8:37Erdogan neobviňuje spojené státy z toho, že jsou v uvozovkách
- 8:40semeniště terorismu jak on, tak trochu teď ho volně parafrázil,
- 8:44on takhle nazval Finsko a Švédsko, takže je otázka, o co
- 8:48mu jde. Ono si samozřejmě jistě hraje
- 8:50nějakou politickou hru, psalo tam kolega Tomáš lidner teď v
- 8:53komentáři v tomhle čísle. On samozřejmě řekl, že jednak
- 8:57chce vydání nějakých těch politiků.
- 8:59Kteří našli azyl hlavně ve Švédsku, pak že by chtěl třeba
- 9:02zrušení zbrojního embarga nabýt vlast některých zbraní, ke
- 9:05kterému se ale přidalo třeba i česko.
- 9:07Takže tady je vidět, že to, co Švédsko a Finsko dělají a je mu
- 9:10vadí, tak v některých oblastech to dělají i jiné státy jako
- 9:14přesně třeba spojené státy nebo česko.
- 9:16Takže do jisté míry je z toho vidět, že to je prostě politicky
- 9:18zkonstruovaný argument, kterým on něco sleduje.
- 9:20A co tím sleduje? To je přesně otázka, jako kde
- 9:23budeme muset ustoupit. Něčeho je otázka, co získá, jak
- 9:25dlouho to bude protahovat. Ono se mluví o tom, že
- 9:29samozřejmě je to určené i pro domácí tureckou poptávku nebo
- 9:32společnost Turecku se blíží. Volby mají vysokou inflaci, to
- 9:35všechno jsou jako okamžiky, v kterých se politicky hodí
- 9:38vypadat jako silný lídr nebo jako vybulat tu atmosféru
- 9:41nějakého jako ohrožení zvenčí a potřeby je řešit zároveň.
- 9:45On by mohl chtít po spojených státech, aby jako obnovili
- 9:48dodávání určitých typů zbraní, které spojené státy stoply,
- 9:51dodává Turecku. Když se turecko koupilo ruské
- 9:53systémy, protože tam byla obava, že?
- 9:55Rusové skrze to mohli dostat do těch amerických systémů, takže
- 9:59je to otázka. No uvidíme.
- 10:00Myslím si, že nikdo moc neočekával, že to bude hrát
- 10:03takhle tvrdě. Erdogan, teď si myslím, že úplně
- 10:05nevíme, kam až je ochoten to táhnout.
- 10:07A když budeme trošku fabulovat, tak můžou na to třeba Švédsko a
- 10:10Finsko přistoupit aspoň třeba na některé jeho požadavky.
- 10:13Nepředpokládám, že by třeba vydali některé lidi, které
- 10:15Erdogan požaduje, aby vydali. Ale co třeba zrušení toho
- 10:19embarga na vývoz zbraní nebo třeba?
- 10:23Zrušení různých. Proti erdoganovských médiích,
- 10:26která třeba Finsko a Švédsko provozují ani.
- 10:28Samozřejmě, pokud se na konci dohodnou, tak to budou vydávat
- 10:31za nějaký kompromis, který vlastně vyhovuje oběma stranám.
- 10:34Ale já upřímně nevím moc, kam by mohly ustupovat.
- 10:37Jo, protože když jsme mluvili o té tradici jako idealisticky,
- 10:41případně pacifisticky orientované ve Švédsku, ale do
- 10:44nějakými i ve Finsku, tak vlastně jako podpora lidských
- 10:47práv. Něco na čem do jisté míry stojí
- 10:49identita obou těch států a teď vlastně, kdyby se toho vzdali.
- 10:53Tak myslím si třeba vlastně jako švédskou levicovou scénu.
- 10:56Už by to bylo fakt moc. Oni už takhle vlastně udělali
- 10:59ústupek z těch svých dlouhodobých pozic, že
- 11:01souhlasili se vstupem Švédska do nato primárně jako sociální
- 11:04demokraté. Již premiérka Anderson.
- 11:07Teď je u moci ve Švédsku. Mimochodem, to si myslím taky
- 11:10opět připomíná Tomáš lindar v tom komentáři.
- 11:12Ona minulý rok získala těsnou podporu parlamentu i díky hlasu
- 11:151 jako kurdské poslankyně, takže tam úplně nevím, jako kam by ona
- 11:19mohla mohla ustupovat i proto, že pro ty obě země, jak jsem
- 11:23říkala, je to prostě otázka. Národní identity no.
- 11:26Když Švédsko a Finsko do nato vstoupí, jak dlouho to vlastně
- 11:29celé může trvat? Můžeme trošku třeba si přiblížit
- 11:31ten proces, řekněme, že jsem Finsko a Švédsko a podám žádost
- 11:35o vstup do nato, co se teď bude dít?
- 11:37To se stalo minulý týden přesně tohle a teď vlastně je potřeba,
- 11:41aby stát státy schválili tu žádost o Finsko a Švédska a pak
- 11:47vlastně mělo, nebo tak se očekávalo, že to bude ještě
- 11:49předtím, než turecko se takhle, jaksi vzpříčilo, že to bude
- 11:53otázka několika měsíců. 6 9. Než se vyřídí všechny ratifikace
- 11:57v jednotlivých státech, než prostě se dokončí všechny možné
- 11:59formality. Ale jak víme, jako si historii,
- 12:02že si to může táhnout velmi dlouho.
- 12:03Třeba se severní Makedonie čekala na vstup, myslím si 10
- 12:07let, protože měla spor s Řeckem, od jak se to za mě bude jmenovat
- 12:11a vlastně se to vyřešilo až před 2 3 lety, takže to potom může
- 12:15trvat roky tohleto. Ještě mě napadá, co třeba země,
- 12:19které o ten vstup do nato zažádaly, mezi nimi třeba právě
- 12:22Ukrajina, ale ještě se tam tak úplně nedostali.
- 12:25No. Myslím si, že Ukrajina možná se
- 12:28může cítit trochu hořce, ale nevím, já v tomhletom jsem
- 12:30nesledovala tu vevnitř na ukrajinskou debatu, protože oni
- 12:32samozřejmě zájem o členství v nato měli dlouhodobý, byť jako
- 12:36záleželo politické reprezentace od politické reprezentace jako
- 12:39občas Ukrajinci potom jako. Se zas tak aktivně si myslím ta
- 12:44politická reprezentace na to netlačila.
- 12:45V té zemi to jste se také lišilo, ale ten jako dlouhodobý
- 12:48zájem tam byl, že jo, Ukrajině se vyčítalo třeba nebo ne?
- 12:52Vyčítalo, ale ona prostě musela splnit třeba i kritéria jako
- 12:55právního státu. A tyhle ty věci AV tom
- 12:57samozřejmě asi, jako si myslím, je pochopitelné, že Finsko a
- 12:59Švédsko jsou podstatně napřed. Zároveň je tam i ta geopolitická
- 13:03realita. Prostě pro některé alianční
- 13:06státy, zejména třeba pro některé západoevropské, tak prostě
- 13:09představa Ukrajiny v nato. Byla dlouho nepřekonatelná,
- 13:12protože přesně se báli toho, co by to udělalo s Ruskem.
- 13:15A samozřejmě tam byla i ta odpovědnost.
- 13:17Kterou by oni jakožto členské státy museli převzít za
- 13:20bezpečnost Ukrajiny, která se nachází prostě v bezprostředním
- 13:22sousedství s Ruskem. A to je něco, čeho oni se báli.
- 13:33Co by ten vstup do nato znamenal pro Finsko a pro Švédsko?
- 13:35Jsme si trochu řekli, ale co by třeba znamenal přímo pro nato?
- 13:39Mají vlastně tyhlety země co nabídnout?
- 13:42Které mi určitě co napínou, to je něco, na čem se víceméně
- 13:45všichni analytici shodují. Jednak už jsou velmi připravené
- 13:48nad členství. To je ta kompatibilita.
- 13:51Obou armád sliančními jednotkami, o které jsem mluvila
- 13:53předtím díky těm společným cvičením a nasazením do
- 13:56jednotlivých misí a pak Finsko. Švédsko mají velmi moderní
- 14:00armádu. Každá vína je trochu oblasti,
- 14:02aby ty země mají námořnictva. Finsko má, pokud se nepletu,
- 14:05snad největší dělostřelectvo v Evropě.
- 14:07Na Ukrajině se teď ukazuje, jak dělostřelectvo je velmi
- 14:10potřebné. Zároveň to jsou obě země,
- 14:13jejichž společnosti jsou jaksi myslím si, mnohem navyklejší na
- 14:17přemýšlení o bezpečnosti, než to, na čem jsme my tady zvyklí.
- 14:19A zároveň to jak jako prorůstá ta aktivní připravenost na
- 14:23nějakou jako vojenskou nebo i třeba humanitární přírodní
- 14:27krizi. To prorůstá jako intenzivní
- 14:29společností, než tady oni třeba Finsko vlastně nikdy nezrušili.
- 14:32Byla povinnou vojenskou službu pro muže pro ženy je to
- 14:34dobrovolné, liší se, co vlastně při té vojenské službě dělají,
- 14:37ale trvá myslím si od 6 do 12 měsíců, takže díky tomu Finsko
- 14:41má vlastně až jako stovky 1000 záložníků, které jsou připraveni
- 14:45na nějaké rotující bázi, případně naskočit a zároveň když
- 14:49se mluví o tom přínosu, který by měli obě země, jako jsou členové
- 14:53aliance, je důležité si myslím zmínit, jak by to mělo dopad na
- 14:57ten konkrétní region, v kterém se nachází.
- 14:59Protože členství finská Švédska by výrazně pomohlo připadné
- 15:04obraně pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy.
- 15:07Jednak kvůli tomu, že prostě by bylo jasné, jak se Švédsko a
- 15:10Finsko v případném konfliktu zachovají, nemuselo by se řešit,
- 15:12jestli například lidi letadla, teda by třeba jako zásobovala v
- 15:16Pobaltí, jestli by mohla prolétávat skrze švédský a
- 15:19finsky vzdušný prostor. Zároveň třeba mezi pobaltím a
- 15:21Švédskem, tak je ostrov gottland, což je největší ostrov
- 15:24v baltském moři, který patří Švédsku, který byl velmi
- 15:28užitečný a přínosný v obraně. Ti baltských států, takže myslím
- 15:31si, že všichni představitelé, politici, ministři zahraničí
- 15:35těch 3 pobaltských států tak to velmi velmi přivítali.
- 15:38Jediné, z čeho jsme si měli obavy, tak je, aby to nevedlo k
- 15:41tomu, že se třeba sníží posádky nebo vojenská přítomnost
- 15:44aliančních jednotek v těch 3 státech, což je něco, po čem oni
- 15:47dlouhodobě volají, ale z jejich pohledu je to prostě jednoznačné
- 15:50posílení toho regionu Pobaltí a víceméně vůči Rusku.
- 15:53A to je jasný signál, že tohle už je jednoznačně jako alianční
- 15:57teritorium. Když se podíváme na to územní
- 15:59rozšíření severoatlantické aliance o Švédsku a Finsko, tak
- 16:02je to 1 z největších územních rozšíření.
- 16:05Můžeš třeba říct něco o té historii?
- 16:07Rozšiřování na to? To je otázka, která teď IV té
- 16:10debatě o Ukrajině se hodně vrací, třeba v západním
- 16:14prostoru, hlavně v amerických médiích, kde vlastně jako znovu
- 16:17vyvstala debata o tom, do jaké míry je to rozšiřování.
- 16:19Třeba strategicky dobré pro americké zájmy, do jaké míry
- 16:22prostě spojeným státům, jakožto, že jo největší armádě
- 16:25nezpochybnitelnému lídrovi? Vojenskému lídrovi té aliance.
- 16:29Do jaké míry? Je to pro ně dobré, aby brali na
- 16:32sebe vlastně na svá bedra v uvozovkách a bezpečnost dalších
- 16:35a dalších států? Ty argumenty, který byl silný v
- 16:3890. Letech v Americe, pak vlastně
- 16:39trochu oslavil, protože ti zastánci toho argumentu, že
- 16:42spojené státy by se neměli, že na to by se nemělo dál
- 16:46rozšiřovat, vlastně prohráli. Prohráli tím, že v roce 99
- 16:48přistoupilo česko, polsko a maďarsko a pak v roce 2004 velký
- 16:53balík. Dalších 7 východoevropských
- 16:56států a včetně těch. 3 pobaltských to že ale v
- 16:59praktické politice zastánci tohoto argumentu prohráli,
- 17:01neznamená, že jaksi prohrál i ten argument, on se přesně vrací
- 17:05i teď, kdy někteří akademici, ale i třeba bývalý politici, tak
- 17:09argumentují tím, že vlastně na to rusko vyprovokovalo tím, že
- 17:14se rozšiřovala dál. Ale myslím si, že právě příklad
- 17:17toho Finska a Švédska ukazuje, že ten argument podle mě je
- 17:21lichý v tom. Že Finsko a Švédsko dlouhodobě
- 17:23byly mimo nato a vlastně oni byly jenom spojeneckými zeměmi.
- 17:27Ale jak jsem říkala. Nevztahovala se mi tam vlastně
- 17:30alianční ochrana 1. Za všechny všichni za 1.
- 17:32A teď vlastně ty ze mě vidí, že to není možné, že to není
- 17:35dlouhodobě udržitelné být mimo ty alianční struktury a vlastně
- 17:38třeba současný americký prezident joe biden, tak on je
- 17:40velký transatlantista, on je vlastně velký zastánce dobrých
- 17:44vztahů s Evropou na 2 stranu. On byl někdo, kdo nechtěl
- 17:48rozšiřovat, chtěl omezovat AA vlastně jako americké americké
- 17:50závazky ve světě a teď jeho kabinet.
- 17:54Jeho vláda se velmi jasně postavily za to, že Finsko a
- 17:57Švédsko by se mělo stát členy nato.
- 17:59Což vlastně je dobře z toho pohledu, že na tu věc jako
- 18:03americkým zapojením, na to se vznáší trochu otazník od Donalda
- 18:06Trumpa. Teď to trochu slezlo z radaru,
- 18:09ale příští prezidentské volby jsou za 2 roky a vlastně myslím,
- 18:12že Evropa trochu stojí před otázkou, jak přemýšlet o své
- 18:16bezpečnosti jakoby přemýšlet o na to, které teď vypadá, že
- 18:19úplně na koni a do jisté míry je vlastně jako aliance vás strašně
- 18:23silný význam. Teď všichni chápou, proč tady
- 18:25je, jaký má význam, což. Z dnešního pohledu jako působí
- 18:29směšně, ale. Před několika lety všichni, jako
- 18:31si pamatujeme franského prezidenta Macrona, který říkal,
- 18:33že prostě ta aliance jako po mrtvici, že vlastně nevíme, jaký
- 18:36je její smysl a vlastně i třeba v 90.
- 18:39Letech, když jsem zmínila tu debatu, tak se řešila vážně,
- 18:41jestli by se na to nemělo rozpustit, protože co bude dělat
- 18:44dál, tak jeho jako smyslem byla obrana proti sovětskému svazu.
- 18:46Ten se rozpadl. A co teď ty otázky po smyslu na
- 18:50to vlastně tu alianci provázely víceméně těch posledních 30 let
- 18:53pořád a teď ten jsme se jasný. Všichni ho vidí, všichni vidí
- 18:57užitečnost. Na to to vlastně neznamená, že
- 18:59to dál bude bez problémů. Jo, že?
- 19:01Tenhleten jako nově nabitý étos bude stačit.
- 19:03No a hodně podle mě přesně záleží na tom, kam se posunou
- 19:06spojené státy. Donald Trump byly jaksi proti
- 19:08alianční. On sice nevystoupil z na to.
- 19:10Otázka je, co bude, pokud by byl zvolen znova, tam on vysílal
- 19:13jasný signál, že by na to třeba vystoupil AI, kdyby ty volby
- 19:16nevyhrál za ty 2 roky, protože on možná pravděpodobně bude
- 19:20kandidovat, pokud přijde někdo podobný podobně naladění tý
- 19:23republikánské strany, vlastně budoucnost amerického zapojení
- 19:25na to je trochu navážka, pojď já to nechci jako kreslit nějaké
- 19:28černé scénáře. Ale myslím si, že ta americká
- 19:31realita je prostě něco, s čím evropští politici musí počítat a
- 19:34přemýšlet, co s tím udělat? Mě taky vlastně ještě i na to
- 19:43konto. Co říkáš, se vybavil výrok ze
- 19:46Švédska nebo z Finska, že zkrátka chtějí vstoupit do nato,
- 19:49aby mohli prosazovat mír a demokracie.
- 19:52A mně připadalo nějak hrozně kontrastní, že někdo chce
- 19:55prosazovat mír a demokracii tím, že vstoupí do vojenské
- 19:58organizace. Vlastně do vojenského paktu, ale
- 20:00říkám si, že s tím, že ta válka na Ukrajině je skutečnost, to
- 20:04asi jinak nejde a vstoupit do nato se zdá být jako jako asi
- 20:08úplně nejlepší nápad. Je to tak.
- 20:10No ta dnešní situace přesně ukazuje, jak je zcela možné jako
- 20:13dát dohromady tyhlety 2 pozice prosazovat mír a demokracii a
- 20:17stát se členy vojenské aliance, protože přesně Finsko a Švédsko
- 20:20podle mě cítí, že pokud si chtějí zanechat mír a
- 20:24demokracii, pokud chtějí vlastně jako dál žít prostředí, které je
- 20:27mírové a demokratické, tak už to nepůjde mimo vojenskou alianci,
- 20:32kterou je na to. V červnu se uskuteční summit
- 20:34nato v Madridu. K čemu tam může dojít?
- 20:36Co od tohohle summitu můžeme čekat?
- 20:38No a teď je trochu nejisté, jestli tam můžeme čekat to, co
- 20:40všichni ještě před 2, 3 týdny čekali a sice prostě ty jako
- 20:44formální podepsání dokumentu s Finskem a se Švédskem to vlastně
- 20:47teď je úplně nejisté, jestli se stihne.
- 20:50Nicméně tenhleten summit v Madridu je strašně důležitý i
- 20:54proto a byl by důležitý, i kdyby nebyla válka na Ukrajině.
- 20:57Teď vlastně přes to ukrajinské dění nám tenhle aspekt trochu
- 21:01uniká, ale tady by mělo na to představit.
- 21:04Strašně důležitou strategii, říká se tomu strategický koncept
- 21:06memorandum nebo? V uvozovkách bojový plán tady
- 21:09vždycky aliance vypracovává na příštích 10 let, kde se stanoví
- 21:12priority. Načrtnou si nějaké jako cesty,
- 21:14jak jich dosáhnout a 1 z velkých otázek je mimo jiné kromě Ruska,
- 21:19jak z alince postaví k číně třeba čína v tom posledním
- 21:22strategickém dokumentu před těmi 200 lety tak to vlastně nijak
- 21:24nebyla a znovu to je prostě otázka, která je důležitá pro
- 21:27spojené státy, kteří jasně věděli, jsme to třeba je tenhle
- 21:30týden vlastně, když americký prezident joe biden řekl, že
- 21:33Amerika by. Se vojensky zapojila v případě
- 21:35útoku číny na tchajwan, což je úplně nerozumíme tomu kontextu,
- 21:39v jakém to řeklo. Bílým to pak jako popřel, že to
- 21:42neznamená žádnou změnu americké politiky, ale je to jako jasný
- 21:45signál tomu, že prostě spojené státy berou své působení v asii
- 21:50AV pacifiku jako velmi vážně. Pro ně z dlouhodobého hlediska
- 21:53je to ta největší priorita. Ukrajina teď to trochu narušila,
- 21:56ale zatímco ten americký jako pivot k asie hlavně k číně
- 21:59jasný, tak Evropa vlastně nemá jasno.
- 22:02Jak se k číně chce postavit a myslim si, že bude hrozně
- 22:04zajímavé sledovat, právě kde se podaří najít ten, jaksi jako
- 22:08kompromis ta jako střední cesta mezi zájmy Ameriky a zájmy těch
- 22:12evropských států. Tak ti moc.
- 22:14Děkuju, děkuju. To byla zahraniční redaktorka
- 22:25respektu bára chaloupková na stáncích a trafikách už teď
- 22:29najdete aktuální číslo časopisu. Kromě velkého textu věnovaného
- 22:33herci Josefu abrhámovi vás v něm čeká taky třeba bářin.
- 22:36Velký článek o tom, jestli a jak se rusko může změnit nebo
- 22:40komentář o nové pražské filharmonii.
- 22:43Na slyšenou příště ana řičicová.