Latest / BROCAST / #128 MUDr. Gertrúda Čápová – Tajemství švýcarského zdraví…

Transcript

#128 MUDr. Gertrúda Čápová – Tajemství švýcarského zdraví… · BROCAST

• 0:00
  Jsem říkala, že bych poslala české lékaře poznat švýcarské
• 0:03
  pacienty a naše pacienty bych poslala do Švýcarska mě ta země.
• 0:07
  Fascinovala mě, fascinovala svým pořádkem, kde ano znamenalo ano,
• 0:11
  a ne bylo ne a vědci byl jasně daný a tím pádem nedocházelo k
• 0:15
  nedorozumění. My hledáme nového primáře na tu
• 0:17
  pneumologii a já mu říkám ty hele já, protože to nemůžu být
• 0:20
  já a on se tak na mě podíval a říká, protože jste žena a nejseš
• 0:24
  Švýcar. Já jsem si tam zažila poprvé
• 0:26
  mobing a diskriminaci, což jsem nikdy do té doby neřešila.
• 0:29
  Diskriminaci to, že jsem žena a že jsem teda z toho východního
• 0:32
  bloku. Můžu říct, že ty Němci umí být
• 0:34
  opravdu zákeřný, ztratila se schopnost dialogu vyslechnout si
• 0:38
  názor toho 2 a nenálepkovat ho něčím neponižovat ho, neurážet.
• 0:42
  Jo, jako já to vidím, že se tady tahle doba opravdu zanesla.
• 0:48
  Jakousi vulgaritu do komunikace. Buďto chceš na mé straně a nebo
• 0:52
  jsi nepřítel. Jo je komplex, to není jenom
• 0:55
  pravá ruka levá ruka nebo játra plíce, ale tam všechno se vším
• 0:59
  souvisí, že je to propojený. Jako nemůžeme přece přistupovat
• 1:02
  k člověku jenom, jako že se kouknu na žaludek nebo kouknu se
• 1:06
  na ty plíce nebo kouknu se na tak člověk je celek od hlavy k
• 1:09
  patě. Mám dneska několik vyléčených
• 1:11
  pacientů s nádorem plic. V podstatě patří mezi diagnózy,
• 1:15
  které nejsou lehce léčitelné, které nejsou lehce ovlivnitelné.
• 1:19
  Když se vrátím k své babičce, boja si dožila pětadevadesáti
• 1:22
  let neměla žádný lajk. 1 se večer s náma krásně rozloučila
• 1:25
  druhej den ráno už nevstala. Ta žila v souznění s přírodou.
• 1:28
  V podstatě to, co vidíte, když když půjdeš třeba já nevím do
• 1:32
  okinawin nebo do těch míst na Sardinii, kde ty lidi se dožívaj
• 1:36
  do těch modrých zón mít smysl života, to znamená práce a
• 1:39
  pracujou lidi IV pětaosmdesáti. V 90 letech jíst střídmě mít
• 1:44
  nějakej pohyb a mít čistou mysl. To je celý jako ta kletba, když
• 1:48
  jim řeknou do tří měsíců zemřete, tak oni opravdu jsou
• 1:52
  případy, kde ty pacienti opravdu.
• 1:55
  Zdraví pacienti do tří měsíců zemřeli, že člověk nemá právo.
• 1:58
  Těm lidem dávat nějakou kletbu a nějakou nějakej limit, protože
• 2:02
  my opravdu nevíme. Je to mezi nebem a zemí a myslím
• 2:05
  si, že ta hlava je strašně důležitej.
• 2:07
  Ten nástroj k tomu, že i člověk určí, jak bude další, protože se
• 2:12
  jí říká, že jak myslíš, tak žiješ.
• 2:27
  Ještě chvíli tak tady na mě ale vy.
• 2:31
  Pozvání na rozhovor přijala česká lékařka žijící ve
• 2:34
  Švýcarsku gertruda čápová. Jde o 1 z největších expertek na
• 2:38
  alergie, ale hlavně a tu poznáte po pár vteřinách v tom rozhovoru
• 2:42
  gertruda má opravdu otevřenou mysl a povolání se fakt
• 2:46
  neminula. Ale nebojte, tenhle ten rozhovor
• 2:49
  není jenom pro ty, co mají nějakou alergii, ale spíš pro
• 2:52
  ty, kteří si váží svého zdraví. Tak super, už to mám, takže
• 2:57
  ještě tak. 1000 těhlenctěch origami a můžeme to poslat.
• 3:00
  Ježíškovi na severní pól, aby měl na Vánoce dost dárků.
• 3:03
  Se koukám pořídil pustlíky pro děti do 5 let a tys to zvládnul
• 3:07
  postavit za rok seš hrozně šikovnej a doma.
• 3:09
  Jako přátelé partnere podcastu jako vždycky náš eshop s
• 3:14
  premiovejma doplňkama stravy. Ano a právě jsem doskládal 1
• 3:18
  svojí krabičku. Už mi zbývá jenom 9999 takových
• 3:21
  a budeme mít pro vás vánoční dárky připravený.
• 3:24
  Každá tahle krabička obsahuje 3 produkty, je to za zvýhodněnou
• 3:29
  cenu, najdete to u nás na eshopu, takže pokud chcete
• 3:32
  darovat zdraví k letošním vánocům i vašim nejbližším, tak
• 3:35
  mrkněte na aroha tečka CZ. Moc vám děkujeme za podporu a
• 3:41
  přejeme bohatýho Ježíška. Partnerem podcastu je taky naše
• 3:45
  nejoblíbenější investiční aplikace od XTB.
• 3:47
  My tam s Adamem pravidelně nakupujeme akcie AETF no.
• 3:52
  A protože XTB už se rozhodlo, že to po x letech bychom mohli
• 3:56
  posunout na vyšší level, tak nám přichystalo promo akci.
• 3:59
  Říkají tomu akcie zdarma? Bohužel za český legislativy vám
• 4:04
  nemůžu říct, co je to za akci, v jaký je hodnotě.
• 4:07
  A že ta akce je nějak časově omezená?
• 4:10
  Můžu vám prakticky jenom říct, že pokud ještě UXTB nemáte
• 4:13
  registraci, tak teď je vhodná příležitost.
• 4:16
  Pokud se zaregistrujete a při registraci zadáte kód broucast,
• 4:20
  tak by se vám ta akcie měla načíst.
• 4:23
  Pokud teda splníte podmínky jo a nezapomeňte investování je
• 4:27
  rizikové, investujte zodpovědně. Určitě si z toho nedělejte
• 4:31
  srandu a nebo cestovku do new Yorku.
• 4:35
  Jestli se to povede, ty vole. Každopádně dejte nám odběr tam,
• 4:43
  kde nás posloucháte, nebude se na nás zrovna díváte.
• 4:46
  Ohromně nám to pomáhá. V tom abysme mohli natáčet tyhle
• 4:49
  ty rozhovory a dávat je v celé délce zdarma na všechny
• 4:53
  platformy. Jo, a taky vám děkujeme za
• 4:56
  všechny reakce a komentáře k předchozí epizodě s marošem bylo
• 5:00
  jich fakt hodně. Ani jsme nestihli odpovídat a my
• 5:03
  vám za to moc děkujeme. Tak jo lec go.
• 5:09
  Pravda je taková, že česká republika je ráj, je ráj na
• 5:13
  zemi. Každej, kdo si tady na něco
• 5:17
  stěžuje, velmi rychle by ho vyléčil.
• 5:20
  Na každý tý expedici, jak si tady někdo může jenom, jak si
• 5:24
  někdo může stěžovat na český zdravotnictví.
• 5:27
  To je jako do nebe volající. Česká republika je absolutní
• 5:32
  ráj, který je postavený na potu a krvi našich předků, a tak by
• 5:37
  to mělo zůstat to, že si toho přestáváme vážit.
• 5:40
  Bohužel faktický poznání dnešní doby je je smutný.
• 5:46
  By česká republika absolutní ráj z hlediska zdravotnictví.
• 5:48
  Já si myslím taky že ano. A já myslím, že každý člověk,
• 5:52
  kdo měl možnost já pracuji ve zdravotnictví.
• 5:56
  Pracuji v tom Švýcarsku a vidím já.
• 5:58
  Právě jsem říkala, že bych poslala české lékaře poznat
• 6:02
  švýcarské pacienty a naše pacienty bych poslala do
• 6:06
  Švýcarska, aby si okusili, jak to vypadá a myslím si, že bych
• 6:10
  mohl, že by tvrdili to, cos říkal Jakub.
• 6:13
  My tady máme všechno stále ještě všechno, některé léky jsou méně
• 6:16
  dostupné nebo některé. Některá vyšetření jsou méně
• 6:19
  dostupná, ale nicméně vždycky se to dá nakonec zařídit.
• 6:23
  Tak obecně celkově globálně, když bych řekla, že je to
• 6:27
  dostupné zdravotnictví pro každého to základní vyšetření.
• 6:32
  Základní je opravdu dostupné úplně úplně abezi, co se týče
• 6:36
  nějakých ekonomických dopadů. Ono.
• 6:38
  To asi primárně srovnával s nějakou amazonií nebo něčím
• 6:42
  takovým že jo, nebo nějakou prostě země 3 světa že jo?
• 6:45
  Ale mě to v tom Švýcarsku totiž napadlo taky a ne hned, že jo
• 6:49
  člověk, já si pamatuji. Já jsem úplně poprvé přišla do
• 6:52
  Švýcarska, já mám ke Švýcarsku zvláštnou afinitu.
• 6:55
  Mě ta země fascinovala. On mě fascinovala svým pořádkem.
• 7:00
  Kde ano znamenalo ano a ne bylo ne a vědci byl jasně daný a tím
• 7:03
  pádem nedocházelo k nedorozumění.
• 7:05
  Možná to bylo daný mým myšlením, že já mě, když někdo řekl, ano,
• 7:09
  tak já už jsem zatím nehledala nic jiného a obráceně a já si
• 7:12
  pamatuju, když jsem poprvé přišla, to bylo v roce 19 190.
• 7:14
  Já jsem byla mladá primařka a teď jsem tam dostala týden
• 7:18
  možnost poznat, jak to tam funguje.
• 7:21
  Ukázali nám vlastně jak funguje kanton.
• 7:24
  Kantonální zdra ministerstvo zdravotnictví.
• 7:28
  Systém pojišťování, což jsem byla teda nadšená a pak se mě na
• 7:31
  závěr zeptal ten ředitel, že jestli bych měla zájem tam třeba
• 7:34
  zůstat a já si pamatuju, jako jsem říkala, já tady nechci být,
• 7:38
  mně to přijde hrozně sterilní. Je to hrozně bez fantazie a není
• 7:41
  to kreativní a já chci domů. A tady to bylo jo v té době.
• 7:46
  To bylo v roce 19 190 on mně pak nabídnul.
• 7:50
  Možnost stáří, takže já jsem tam ještě jezdila 91, 92.
• 7:54
  Všichni mi tam měli hrozně rádi, protože já jsem jim tam přinesla
• 7:57
  něco jiného. Sranda byla, já jsem byla hotová
• 8:00
  třeba. Za půl dne jsem měla všechny
• 8:02
  pacienty hotový příjmy, vyšetření, vizitu a teď najednou
• 8:07
  bylo 12:00. Všechno bylo hotové a teď mě
• 8:09
  sestřičky říkají ježíši kriste, zůstaňte tady, protože to mělo
• 8:13
  strukturu, mělo to jasnost, ona říká, tady ti naši lékaři.
• 8:17
  To trvá celý den oni opravdu začínali pracovat v půl 8.
• 8:20
  A končí v 6 7 hodin večer měli jasně danou přestávku, teda na
• 8:24
  oběd to byla ta hodina půl hodiny na nějakou svačinu
• 8:27
  dopoledne půl hodinu na svačinu pak za mnou přišel přednosta
• 8:31
  kliniky a říká, gertrudo seš úžasná.
• 8:34
  Všechno ale. Nemůžeš ty pacienty tak rychle
• 8:38
  vyšetřovat. Oni by pak měli pocit, že jsi to
• 8:41
  neudělala důkladně a že si je odbyla.
• 8:43
  Ty musíš minimálně hodinu toho pacienta vyšetřovat.
• 8:47
  Já jsem si říkala ježíši, když jste, když jsou věci jasný.
• 8:49
  Proč jako se máme, ale mně pak vysvětlovali, že tam jsou teda
• 8:53
  ty pacienti, kteří si platí to poloprivátní privátní pojištění.
• 8:57
  A oni přece jenom, že jsou zvyklí na jistý standard a ten
• 9:00
  standard je, že se tam bavíte klidně o pejskovi, nebo bavíte
• 9:03
  se o kočičce? Ovšem možným o zálibách nejenom
• 9:07
  o nemocích, že vlastně je to i takový trošku jakoby
• 9:09
  společenský, což jsem si uvědomila, že vlastně je to
• 9:13
  fajn, protože ten člověk se pak necítí jenom jako u lékaře.
• 9:16
  Ale se teď možná trošičku i víc uvolní a pak vám i řekne věci.
• 9:20
  Které normálně by se tomu lékaři bál říct?
• 9:22
  A tam byli jako zákazníci nebo klienti spíš třeba jako starší,
• 9:25
  nebo že si chtěli? Pokecat všechno, protože tam je
• 9:28
  takovej jako oni, si úplně tam se nenese že by se povídalo o
• 9:32
  soukromí, tam se řeší počasí a já už jsem se musela smát, že
• 9:36
  jsem zvládla téma na o počasí na hodinu a ani nevíte, jak je
• 9:40
  možný vědět, jak ty větry foukají a nefoukají.
• 9:42
  A sluníčko svítí a nesvítí nebo mlhy, jak padaj a tak, tak to
• 9:47
  jako ta hodina, to je takový ten small talk, ale pak třeba o něj.
• 9:51
  Film jako dovolených, ale o jídle okrást zemi.
• 9:55
  Vždycky byli nadšení, když jim člověk zemi pochválil.
• 9:58
  A to je 1. Jestli mladý, starý, prostě tak
• 10:00
  tak nějak. To tam to v tom v těch 90 letech
• 10:03
  bylo. A ono je to vlastně i dodnes.
• 10:04
  Já třeba když jako jdu tady na kliniku jako zřídkakdy kvůli
• 10:07
  něčemu, ale když tam jdu, tak jako já se to teda taky platím,
• 10:10
  ale ale vlastně jako nepotřebuju tam bejt jako 2 hodiny a nebo si
• 10:14
  někým vykecávat spíš prostě. V tý jako rovnou k věci, no.
• 10:17
  My jsme já si myslím, že my jsme takový tak nějak stavěný, tak
• 10:20
  pragmaticky, prakticky že jdete k lékaři pro radu tak, jak mě
• 10:24
  vždycky tatínek říkal, že do telefonu se řeší základní věci a
• 10:27
  netelefonuje se hodinu, že jo, tak u toho lékaře taky vlastně
• 10:31
  proč byste tam měl strávit zbytečně víc času, když to není
• 10:34
  nutné? Nicméně v tom Švýcarsku je to
• 10:37
  opravdu a já si myslím nejenom vlastně ve Švýcarsku.
• 10:39
  Já jsem poznala státy, tam je pravdou.
• 10:43
  Že ty privátní kliniky to mají nastavený na 30 minut.
• 10:48
  A přesto nejede vlak, je fakt, že tam se řeší věci prakticky
• 10:52
  ne. Žádný povídání kolem ale v tom
• 10:55
  Švýcarsku prostě tak nějak jako to patří k tomu trošičku jakoby
• 10:58
  přiblížit a aby ten člověk neměl pocit jenom o tom, že je
• 11:02
  nemocný. Tak oni tam mají úplně, jako mi
• 11:04
  přijde trochu jiný, prostě tempo životní ty Švýcaři.
• 11:07
  Jo, protože jsme se. Tady bavili, že ty jsi říkala,
• 11:11
  že přijela strašná doprava a tak dál.
• 11:14
  Si nepamatuji, že bych tam viděl nějakou, jako že by lidi jako
• 11:16
  někam pospíchali. Víš, to je jiný tempo jinak
• 11:19
  drazí diváci posluchači dorazila k nám lékař a žijící va
• 11:22
  Švýcarsku gertruda čápová. Ahoj, a díky jsi dorazila.
• 11:24
  Ahoj, děkuju za pozvání, jsem tady ráda s váma my.
• 11:27
  Máme, my jsme se dávali jako témata, který by jsme jako mohli
• 11:31
  probírat, ale mě vlastně fascinovalo.
• 11:33
  Když jsme se dívali na ten rozhovor, ve kterym jsi byla
• 11:36
  VDVTVS profesorem hořejším, že jak ses vlastně u toho cítila,
• 11:40
  protože mně z toho vycházelo, že prostě ta debata měla byla kvůli
• 11:44
  tomu, aby běžnej divák nebo posluchač nebo prostě běžnej
• 11:48
  občan tak nějak jako pochopil, co teda byl správně a co ne a
• 11:52
  jak se teda čím se teda jako budeme řídit?
• 11:55
  Až přijde zase nějaký jako virus a jak se máme teda jako
• 11:58
  zachovat? Která ta vlastně metoda byla
• 12:00
  lepší? A já se přiznám, že po té vaší
• 12:02
  debatě jsem z toho byl ještě víc.
• 12:04
  Jako. Zmatenej, než jako než jako
• 12:07
  předtím a nemyslím si nemyslím to špatně vůči daně Daniele.
• 12:10
  Ta to jako od moderovala skvěle, ale to pinkání nízkých názorů
• 12:13
  prostě bylo jako těžký. No tam bylo hlavně těžký to, že
• 12:16
  člověk nemo neměl prostor na ten názor, on ho ani nechtěl říct
• 12:20
  ono, já myslím, že on tam přišel rovnou popřít všechno, kdo by
• 12:24
  prostě byl na 2 straně, nebo hájil prostě něco úplně jiného.
• 12:27
  A já se přiznám necítila. Já jsem se necítila vůbec dobře
• 12:31
  na začátku, protože jsem si uvědomovala, že aby vyznělo to,
• 12:35
  co chci říct, tak vlastně musím mít na to nějakej prostor a musí
• 12:39
  to být taky řečeno jistou formou, což se mě tam
• 12:42
  nedostávalo, takže jsem. Pochopila, že.
• 12:45
  Vlastně nepůjdu, dost s ním do konfliktu a že ho nechám, ať si
• 12:48
  povídat co chce a já jenom až budu mít prostor a možnost, tak
• 12:52
  se pokusím říct vlastně ten druhej názor, nebo ten druhej
• 12:56
  pohled, nebo už dneska můžu říct ty vědomosti a ty znalosti, co
• 13:00
  my máme a co víme vlastně co v tý době se dělo?
• 13:04
  Takže já jsem nakonec sama sobě si řekla, že lepší bude.
• 13:11
  Menší nátlak, než se tam prostě hádat, ale.
• 13:14
  Uvědomovala jsem si taky, že mnoho lidem to opravdu nemuselo
• 13:17
  být vůbec jasný, protože já jsem měla pocit, že tam ani ta moje
• 13:19
  myšlenka, kterou jsem chtěla říct, nevyzněla.
• 13:23
  No právě jako otázka zněla, že jestli ten covid byl, nebo ta
• 13:27
  infekce v té době covid a to očkování samotné těm lidem
• 13:31
  pomohlo, nebo ne? A ten můj názor je jednoznačný,
• 13:34
  že to těm lidem nepomohlo, žejo, já dneska vidím ty komplikace,
• 13:38
  my jich řešíme dnes a denně a že to očkování prostě vůbec
• 13:41
  neprospělo. S čím přicházej ty pacienti k
• 13:44
  tobě? Na začátku vlastně po tom
• 13:46
  očkování přicházeli. To byly komplikace, hlavně
• 13:48
  kardiovaskulární mozkové příhody většinou způsobeny vlastně
• 13:53
  trombózou nebo embolií, takže mozkové příhody infarkty tak.
• 13:57
  Že do toho skáču jak moc rychle to bylo po tý po tý aplikaci.
• 14:00
  Jako to přicházelo poměrně rychle jo, jako myslím, že i to
• 14:03
  bylo týden 14 dnů měsíc. Zasahovalo to poměrně mladé
• 14:07
  lidi, že jo to nebyl, ale zdravé lidi.
• 14:10
  Pak vlastně přicházeli, přicházeli zase takové ty
• 14:12
  komplikace srdce, které které jako pumpaři musí hodně
• 14:16
  pracovat, tak vlastně bylo postižené zánětem zánětem toho
• 14:20
  srdečního svalu, výpotkem, výpadkem a pak vlastně opravdu
• 14:25
  takové těžké různé retra protrahované plicní komplikace.
• 14:31
  No a nádorové onemocnění se nám takhle rozneslo rychle a pak
• 14:34
  přicházeli, začali přicházet pacienti a těch je teď poměrně
• 14:37
  hodně. Hlavně mladý pacienti mladý lidi
• 14:40
  zdravý, který maj my tomu říkáme dnes je to takovej ten únavovej
• 14:44
  syndrom, kde? Mají výrazné bolesti svalů,
• 14:48
  bolesti kloubů tu mozkovou mlhu, nazývanou jako brainfog ztráta
• 14:55
  koncentrace a neschopnost vůbec jako neschopnost fungování,
• 15:00
  výrazná světloplachost green dělá světlo vysloveně špatně.
• 15:06
  Když vidíte ty lidi, tak vám je hrozně líto, že že tam to došlo,
• 15:10
  kam kde oni, v čem se pohybují. A samozřejmě je to pak dál
• 15:15
  ovlivněný. Dál přichází deprese, protože se
• 15:19
  zabývají tím, co budou dělat, ztratili zaměstnání, ztrácí
• 15:22
  jistoty, že jo mnohdy ztratili partnera, nebo zůstali sami v té
• 15:26
  rodině, takže to jsou ty nejčastější komplikace, které my
• 15:29
  dnes vidíme. No a přibylo teda neskutečně
• 15:32
  potravinových. Intolerancí různé
• 15:34
  gastrointestinální komplikace. Se hodně teď jako nabírá na
• 15:39
  opravdu na intenzitě takzvaný ten syndrom zvýšené propustnosti
• 15:43
  střeva, což je zase cesta pro to udržování těla v tom zánětu.
• 15:47
  No a takzvané ty turbo rakoviny, které prostě šly jak vítr, to
• 15:51
  prostě bylo úplně jak jak jako bouře a nezastavíte je míst na
• 15:54
  to nic nic jakože neexistovalo, nebo neexistuje účinná léčba,
• 15:59
  která by vlastně tu progresi zastavila, je to vlastně jsou to
• 16:02
  mladí lidé. Bohužel zažili taky.
• 16:06
  Tak to jsou teď vlastně nejčastější pacienti a neplatí
• 16:09
  to. Není to placený a není to
• 16:11
  hrazený ze zdravotního pojištění, což zase se zdá, že
• 16:16
  to je limitovaný pro jistou skupinu pacientů.
• 16:21
  A naštěstí v tom Švýcarsku existujou různá připojištění,
• 16:25
  takže něco jim zaplatí to pojištění a dnes už konečně
• 16:29
  posledních několik měsíců. Když napíšeme takzvanou žádost.
• 16:35
  O úhradu léčby s vysvětlením, tak se nakonec i ta pojišťovna
• 16:40
  základního zdravotního pojištění uvolí některé výkony zaplatit.
• 16:44
  Já teď mluvím třeba o tom očišťování krve to plazmaferzu,
• 16:48
  která stojí poměrně hodně, je to kolem tří 4000 a není to o 1 o 1
• 16:53
  proceduře, ale je to aspoň tak dvakrát třikrát v horizontu
• 16:56
  třeba 1 měsíce. AK tomu následná další terapie,
• 17:01
  takže budeme mluvit o opravdu o částkách kolem 20 30000 franků.
• 17:08
  A když si to vezmete, že to není otázka, já nevím několika
• 17:11
  měsíců, ale roků, tak. Ta suma poměrně narůstá.
• 17:15
  Mohla by se možná pro Čechy, tedy popsat a možná i vlastně
• 17:18
  pro mě, když nad tím přemejšlím princip toho pojištění ve
• 17:20
  Švýcarsku to. Je dobrá otázka.
• 17:22
  Ten princip toho pojištění je opravdu velice.
• 17:25
  Je takový labyrint, ale pochopí. Já jsem se i smála.
• 17:28
  Já jsem říkala, že když tam člověk jde žít, tak by si možná
• 17:31
  uměl udělat nějaký minimum, jak žít ve Švýcarsku.
• 17:35
  Je základní poloprivátní a privátní to základní.
• 17:40
  Máte teda všechno, co co náleží k takovým těm prevencím v
• 17:45
  případě potřeby v případě onemocnění.
• 17:47
  Jsou tam úrazy. To je zase úrazové pojištění.
• 17:50
  Oni mají rozdělený jako pojištění na nemoc a pojištění
• 17:53
  na úrazy AV tom základním pojištění pro nemoci.
• 17:57
  Já v podstatě si myslím, že to pojištění pro nemoci je úplně
• 18:01
  stejný. U toho základního poloprivátního
• 18:03
  privátního akorát pak se to liší, kde jste ošetřován, jo,
• 18:06
  takže. Nebo kde je ten pacient
• 18:08
  ošetřován, to znamená ty poloprivátní privátní chodí na
• 18:11
  privátní kliniky, kde asi to nejdražší, co si tam zaplatí.
• 18:15
  Vlastně co je hrazeno z toho pojištění je v podstatě
• 18:18
  ubytování, teda kde jsou hospitalizováni a ta gastronomie
• 18:24
  to je úžasný. To jste jak v pětihvězdičkovém
• 18:26
  hotelu. Ta gastronomie je taky úžasná,
• 18:28
  ale jinak jako ty procedury a všechno ostatní je stejně
• 18:31
  hrazený jak z toho základního pojištění.
• 18:33
  No a pro ty poloprivátní a privátní pacienty.
• 18:36
  Se stará většinou primář a přednosta kliniky.
• 18:40
  A pro ty základním pojištěním, tak je to vlastně takový ten
• 18:44
  lékař, asistent lékaře, nebo takzvaný ten ober arts.
• 18:48
  To je jako vyšší služebně vyšší lékař a nebo ty privátní to má
• 18:52
  už jenom přednost té kliniky a poloprivátní primář a přednosta
• 18:55
  kliniky přednost té kliniky chodí 1.
• 18:58
  Když mluvím o lůžkovém zařízení, tak chodí 1 za týden na vizitu
• 19:03
  ke všem pacientům a každý den, teda k těm svým privátním
• 19:07
  pacientům. Když přijdete na pohotovost, tak
• 19:10
  vlastně vždycky, když máte základní pojištění, tak se o vás
• 19:13
  stará jenom ten asistent a nebo ten vyšší, nebo ten je vlastně k
• 19:18
  diskuzi ke konzultaci. A když máte poloprivátní
• 19:21
  privátní, tak jdete na ty privátní kliniky a tam vždycky
• 19:24
  přijde. Podle toho tak vždycky přijde
• 19:27
  přednost té kliniky a nebo minimálně primář se na vás
• 19:31
  podívat už nejste v rukách, teda těch asistentů.
• 19:34
  Samozřejmě tady v Čechách ta debata o tom, jestli udělat
• 19:37
  nějakej jako nadstandardní verzi a nějakou základní, tak už jako
• 19:40
  probíhá asi spoustu let a já jsem si právě vždycky
• 19:44
  představoval, že to je spíš o tom, jakou službu ten člověk
• 19:47
  dostane ve smyslu toho, že tam neleží v nějakým polorozbořeným
• 19:51
  baráku. Jo, kde se prostě 30 let na to
• 19:55
  nešáhlo AA nedostane k snídani rohlík AA nějakej já nevím jako
• 19:59
  margadin nebo bůhví co nebo. Já nevím kdo jako ani nechci
• 20:02
  jako. Si vzpomínat, co mi kdysi dávno
• 20:05
  někdy v nemocnici dali. Jo, ale právě o tom, že že si za
• 20:09
  to můžu připlatit a můžu si prostě bejt v hezkym.
• 20:12
  Nechci říct v hotelu, ale prostě na hezkym místě v dobrým jídlem
• 20:15
  s nějakou dobrou službou. S ňákejma prostě službama navíc
• 20:18
  a tam ale vlastně ten ty ty služby, jakoby v základu tý
• 20:21
  zdravotní služby, tak vlastně jakoby jsou v podstatě jako
• 20:24
  stejný, nebo jako jako slyšim. Někdy přijde primář, že jo někdy
• 20:28
  prostě přijde doktor klasickej. AA asi jako.
• 20:31
  To proč ne? Ale vlastně mi přijde, že tady
• 20:34
  ta debata je vždycky jenom jako. No ale teď teď ty, co budou mít
• 20:36
  základní, tak nedostanou to samé jako ten, co si za to zaplatí.
• 20:40
  Já myslím, že člověk má právo a možnost si vybrat.
• 20:44
  Na základě prostě svých potřeb a na základě své finanční možnosti
• 20:49
  a nevidím důvod, proč by a mě to taky rozčiluje, protože když
• 20:52
  jdete do těch nemocnic, vždyť to, co uzdravuje, je právě to
• 20:56
  prostředí, ve kterém jste. Ale když jste v prostředí kde,
• 21:00
  když si byť si zaplatíte, takzvané jakoby nadstandard, kde
• 21:04
  tam vlastně slyšíte mlácení? Vším přijde ráno v 6 hodin nebo
• 21:08
  v půl 6 uklízečka. Ta vás tam vyhodí.
• 21:10
  Já jsem na vojně nebyla, ale kluci nebo starší pánové, kteří
• 21:14
  byli na vojně, tak ví, co to je v létě a tam měl.
• 21:17
  Musel jste se pomalu postavit do pozoru?
• 21:19
  Ty to tam vytřela, když člověk jako něco hlesnul, tak ho málem.
• 21:23
  Praštila tím hadrem. Po hlavě tak jako to si myslím,
• 21:26
  že to nepatří k tomu, co by mělo vést lidi k uzdravování, teplo,
• 21:30
  ticho, klid, krásný prostředí a dobrá strava.
• 21:33
  To je to, co pomáhá, které konvalescenci a to tady opravdu
• 21:36
  není. Vždyť ty strašný monobloky, ty
• 21:38
  neskutečný fabriky zdraví jako nepomáhaj každý člověk, kdo je
• 21:45
  nemocný, tak si přeje, aby do 2 dnů byl doma nebo co nejrychleji
• 21:48
  byl doma, protože tam nechcete být a to si myslím, že to je
• 21:51
  nefér, nefér. Že dneska máme tady opravdu
• 21:54
  hodně lidí, kteří jsou schopni a ochotni si to zaplatit.
• 21:58
  Nikdo s váma nebude diskutovat otázku financí, pakliže ví, za
• 22:02
  co zaplatí a dostane to, co si zaplatit, chce.
• 22:06
  Takže mě to přijde taky nefér. Není ta ta paralela třeba s těma
• 22:09
  hotelama vlastně jako úplně blbá, protože jsou hotely, který
• 22:12
  jsou tříhvězdičkový nebo nějaká ubytovna.
• 22:15
  A pak jsou samozřejmě pětihvězdičkový a ta cena je tam
• 22:17
  naprosto odlišná. Každý si může vybrat podle toho,
• 22:19
  na co má že jo. Protože jak jsem říkala v tom
• 22:23
  pojištění v podstatě jako tu základní pojištění, to znamená,
• 22:27
  že vlastně ten člověk musí dostat tu základní péči.
• 22:30
  Vyšetřen musí být, máme všechny ty možný do vyšetřovací možnosti
• 22:34
  a prostředky a. Laboratorní vyšetření, který
• 22:37
  prostě jsou hrazeny ze základního pojištění, tak, jak
• 22:40
  pro toho pacienta, co je poloprivátně nebo privátně
• 22:42
  pojištěného, nebo pro tu základní, ale co je odlišuje,
• 22:45
  tak je opravdu to, kde leží, kolik jich je na pokoji a
• 22:50
  vlastně co dostává k jídlu, tak tam vám opravdu donesou na
• 22:52
  pokoj. Vy jste privátní, tak máte
• 22:54
  jednolůžkový pokoj. Když chcete v poloprivátní mít
• 22:57
  jednolůžkový pokoj, tak si připlatíte.
• 23:00
  Přijdou k vám s jídelním lístkem, to je s meníčkem, jak v
• 23:03
  hotelu v pětihvězdičkové nebo 5 hvězdičkovém hotelu, kde si
• 23:06
  vyberete? Z několika možností donesou vám
• 23:10
  to opravdu vám to naservírujou krásně a starají se tam o vás.
• 23:14
  Můžete si klidně objednat víno, můžete si tam objednat nějakej
• 23:17
  alkohol, někdo vám tam nebude jako reklamovat, že to není
• 23:21
  možný, že jste tady v nemocnici a tady se nekonzumuje
• 23:24
  alkoholovi. Víte, co můžete a nemůžete, ale
• 23:27
  minimálně jste opravdu v prostředí, které je krásné pro
• 23:29
  vás, máte mnohdy krásné výhledy. Když ležíte v horách, tak
• 23:33
  většinou ty privátní pokoje jsou.
• 23:35
  Situované zase směrem do hor že máte krásný výhled, máte klid
• 23:39
  tak a je tam personál, kterej je milej, který si o vás stará a
• 23:44
  nikdo vás tam nevzbudí, nebo nepřistoupí k vám jako no, pane,
• 23:48
  co si to zase tedy dovolujete? Co si vymejšlíte?
• 23:51
  Co si vymejšlíte? Já dělám na klinice, která je
• 23:55
  privátní a my jsme takzvaná ta integrativní.
• 24:00
  Holistická klinika, což ale není, jak se to tak vnímá jako
• 24:03
  šarlatá? Ani my tam naopak.
• 24:05
  Jako se těm lidem věnujeme ještě víc a vyšetřujeme i nebo
• 24:10
  vyšetřujou se věci, které v podstatě západní medicína úplně
• 24:13
  neumožňuje. No a nám to tam ty pacienti
• 24:15
  vždycky řeknou, že přijdou sami a řeknou, my jsme se rozhodli,
• 24:19
  že nechceme podstupovat chemoterapii.
• 24:22
  My s tím nesouhlasíme, nám to nikdo nevysvětlil a já si nechci
• 24:26
  dávat do těla žádnou chemii a teď vám řeknu celej ten proces,
• 24:29
  jak to proběhlo, že vlastně jako dneska se sděluje diagnóza
• 24:33
  rakovina, jako kdybyste měl. Zánět spojivek, já si pamatuju
• 24:37
  knížku paní profesorky haškovcové, kterou jsem četla
• 24:40
  jako mladá lékařka ještě za socíku.
• 24:42
  Jmenuje se spoutaný život a ona tam krásně popisovala právě
• 24:47
  nešťastnou komunikaci lékařů. Kde vlastně ty pacienti, který
• 24:52
  se bojí, že jo, který přijdou a koukají na tu miminku toho
• 24:55
  lékaře? A když ten lékař odmítne s nima
• 24:58
  mluvit, nebo má takovej profesionální nepohled?
• 25:01
  Tak vlastně si sami vyvěští, že jsou.
• 25:04
  Smrtelně nemocný a že jim proto nechce se s nima ani bavit ani
• 25:09
  jako vyhýbají se tomu času být spolu s ním, takže si
• 25:12
  vydedukujou, že jsou smrtelně nemocný a kolikrát se stalo, že
• 25:15
  ty lidi třeba skočili z okna v těch nemocničních zařízeních
• 25:18
  nebo si vzali život a vlastně se zjistilo, že to byla otázka
• 25:22
  jenom té komunikace, že ten člověk má strach, to je 1.
• 25:25
  Jestli to byla ta doba, že jo, v 80. 90 letech je to vždycky
• 25:29
  zdravý a každý to zdraví, nebo tu nemoc vnímá jinak někdo.
• 25:34
  I chřipku. Bohužel vnímá jako závažné
• 25:37
  onemocnění a vždycky a někdo prostě jako to projde, že jo,
• 25:42
  ale přece jenom tak závažné onemocnění, které je chronické,
• 25:46
  dlouhodobé, třeba i roztroušená skleróza, to mění vlastně
• 25:50
  kvalitu života. Rakovina tak přece jenom by to
• 25:53
  mělo mít nějakou úroveň toho sdělení.
• 25:55
  No a to takže to si pamatuji a vím, že jsem.
• 25:59
  Já jsem měla hrozně hrozně ráda paní profesorku haškovcovou i.
• 26:03
  Ty její další další vlastně postřehy vzhledem k etikce ona
• 26:08
  vlastně i učí. Myslím, že i ty etiku na
• 26:10
  lékařské fakultě ještě učila. Nevím, jestli ještě učí, ale ona
• 26:14
  se zabývala hlavně pacienty dializovanými a pacienty s
• 26:17
  onkologickým onemocněním hematologickým.
• 26:20
  No a to vidím dnes v tom Švýcarsku, že vlastně ten lékař
• 26:24
  sděluje opravdu ty ty diagnózy způsobem velice suchým a ještě.
• 26:30
  Sami pak, jako mezi sebou si to tak nějak jako.
• 26:33
  Jako řeknou, že v podstatě tady jsou tyhle tyhle možnosti a ber
• 26:37
  to, nebo to neber a dokonce se stalo, že mé pacientce řekl ten
• 26:42
  lékař. Ke komu to chodíte?
• 26:44
  Vždyť to je tak hloupá lékařka, která nic neumí, to je úplně
• 26:48
  stupidní. Ta by měla jít vrátit diplom.
• 26:51
  Já jsem ji tam poslala s diagnózou nádoru plic a což tak
• 26:54
  bylo a že jí on vyšetřovat nebude, takže tenhle pacientka
• 26:57
  přišla. Se slzama v očích za mnou,
• 27:00
  protože mně říkala, vy jste jediná lékařka, která byla
• 27:03
  ochotná mě vyšetřit a byla. Chutná mě vyslechnout, jak já
• 27:07
  jsem zavolala tomu lékaři. Já jsem mu zavolala, pane
• 27:09
  kolego, tady je doktorka třeba a on mně říká, jak vám můžu
• 27:13
  pomoci? Já mu říkám, znáte mě a on mně
• 27:15
  říká, neznám, tak mu říkám, tak proč se o mě takhle vyjadřujete?
• 27:19
  A teď on tam začal najednou koktat, že to bylo nějaký
• 27:21
  nedorozumění. Já jsem říkala nedorozumění to
• 27:23
  nebylo a já jsem teda napsala na vedení fakultní nemocnice ještě
• 27:28
  OO tomhle chování, protože to mně přišlo úplně strašný.
• 27:31
  To byl Švýcar, který vlastně já, když jsem měla to ová.
• 27:34
  Tak se rozhodl v rámci svého předsudku k bývalému východnímu
• 27:38
  bloku. To vlastně takhle osladit a ani
• 27:42
  netušil, co té paní způsobil, protože ona mě pak.
• 27:44
  Já jsem pak měla trošku problém s ní, protože my neděláme
• 27:48
  brunchoskopie, takže já jsem ji potřebovala posunout tu
• 27:50
  bronchoskopii a hledala jsem cesty, kam bych jí poslala.
• 27:53
  Abysme se mohli pak posunout dál, takže tam ještě
• 27:56
  nekolegialita. Já se přiznám, že neznám všechny
• 28:00
  kantony já neznám italskej a neznám francouzskej, ale vím, že
• 28:04
  asi německé kantony jsou nejhorší.
• 28:08
  Informace šokující sdělení. Já jsem v 90.
• 28:12
  Roce jak jsem byla teda ne, já jsem pak tam byla podruhé a to
• 28:15
  už jsem byla někde na anesteziologii a teď teď já jsem
• 28:19
  dostala pozvání, že můžu do Ženevy na 3 dny.
• 28:24
  Já jsem měla kamaráda, kterej byl konzult, takže budu moci
• 28:27
  pití u něho. Tak jsem se na to strašně těšila
• 28:29
  a teď jsem to tak jako vykládala těm kolegům a říkám, hele, já
• 28:33
  jedu do Ženevy. Já jsem na to hrozně těším. 1
• 28:35
  byl Němec a říká, a co budeš dělat v Ženevě?
• 28:39
  No, já mu říkám, no, já nevím, ale já se hrozně těším.
• 28:41
  Je to francouzská část a určitě se někam půjdeme podívat ženské
• 28:45
  jezero. Nevím, možná se půjdem podívat
• 28:47
  do šamonny, uvidíme no a teď on jako tak jako a pak mně říká,
• 28:53
  no. Ty tam jenom chlastaj víno a jí.
• 28:56
  A nic nedělají a já mu říkám, a co vy tady?
• 28:59
  A on říká, no my pijeme hlavně kávu a já mu říkám, no jo, a
• 29:03
  pracujete od 8 do večera do 8 a já říkám a co je to za život?
• 29:07
  No a pak jsem teda odjela do té Ženevy, byla jsem z toho strašně
• 29:10
  nadšená a je pravdou, že oni tam je úplně jiný život.
• 29:14
  Tam už ve 4. V nemocnici skončí a bylo to
• 29:17
  nádherný, tak jsem se vrátila, že jo jsem byla dojatá, teď mě
• 29:20
  říká. Ty ani neděláš pořádnou vědu?
• 29:26
  A to jako ve mně to tak zůstalo. A pak jsem za, tak jsem jako
• 29:29
  koukala a říkám si, bože, vždyť oni vlastně ženy tam nemo ženy,
• 29:33
  buď to měli rodiny a byli doma anebo prostě pracovali, ale
• 29:37
  neměli rodinu tak jako buď 1 nebo 2, protože to se nedá
• 29:40
  skloubit oboje dohromady a už vůbec ne, aby měli děti, že jo a
• 29:44
  ty ženy, co třeba měly děti a už byly trošku odrostlý, tak
• 29:47
  pracovaly třeba na půl úvazku. Necháme to ještě jako obecně
• 29:50
  jako jinak třeba jako mateřská, že?
• 29:52
  Jo tak, jako vůbec to. Je 3 měsíce a pak nazdar běž do
• 29:55
  práce. Promiňte, jako umíš si
• 29:58
  představit tříměsíční dítě. Já mám teď vnučky, že jo 1 má 10
• 30:02
  měsíců, 2 má 2 roky a teď já vždycky, když na ně koukám a
• 30:05
  říkám si holky ve 3 měsících, kdybych kdyby vás tady maminka
• 30:09
  dala do jesliček, to je neosobní, že jo, tak jako já se
• 30:13
  ani nemusím divit, že vlastně tam je strašně moc takových
• 30:16
  neurotických, frustrovaných dětí.
• 30:19
  Znáš tu historii toho, protože já mám pocit, že já jsem o tom 1
• 30:22
  viděl nějaký dokument nebo něco. A.
• 30:25
  To celý ta situace, ono to jako strašně vysvětluje dnešní stav
• 30:29
  těch jako německejch zemí. Jo, ale v tý době během ještě
• 30:34
  před 2. Světovou tak ty Němci prostě
• 30:37
  měli, zavedli tenhleten řád do toho, a že prostě hned musí ty
• 30:41
  děcka dojezlý, že jo brali to těm těm ženským prostě jako
• 30:44
  ještě ještě takhle maličký AA bylo to ta, že jo, vytváříme
• 30:49
  novej a tak dál. Aby byly pevný.
• 30:52
  Přesně tak budujeme ten národ a tak.
• 30:54
  A samozřejmě komouši. Potom, když to skončilo, tak oni
• 30:57
  voni ten systém v podstatě jako před to převzali.
• 31:00
  AA tady to běželo 40 let a samozřejmě německo se to asi
• 31:03
  nějakým způsobem taky drželo. Já nevím, ale právě mi přišlo,
• 31:07
  když jsem to tenkrát viděl, tak jsem si říkal, ty vole, to je
• 31:09
  jako fakt ledacos, vysvětluje. Ty děcka jsou v podstatě, oni
• 31:12
  jsou chudáci, že jo, to je a oni taky ty rodiče, ty děti vlastně
• 31:16
  v 18 letech vyvedou přede dveře a nazdar, že jo starej se o sebe
• 31:21
  je málo rodin, v kterých ty děti jako zůstávaj.
• 31:23
  Třeba když studujou vysokou školu, nebo třeba pracujou, aby
• 31:27
  aby bydleli s rodičema. Italové nebo možná i Francouzi
• 31:31
  jako velmi liší. Je taky pravda, že když člověk
• 31:33
  zajede do italského kantonu a teď vidí tu značku currich, tak
• 31:37
  jako vás pomalu ani neobslouží, tak já ti řeknu, já nejsem z
• 31:40
  Curychu. Já jsem z Prahy, tak ne, já mám
• 31:43
  kamarády v Itálii tak tak najednou jako úplně obrátí, ale
• 31:47
  ten 1. Pohled jo to je když tam přijdeš
• 31:49
  s tou značkou, tak nazdar a nemaj ani volno třeba.
• 31:53
  To už je jako na blince tak ne a pak, když se tak řekne, ale já
• 31:56
  nejsem z Curychu. Já jsem z Prahy, tak jo, tak my
• 31:59
  se podíváme ještě. 1 často se dívají jakoby na skrz prsty i na
• 32:04
  lidi, který přijedou jako surichu jenom do hor ale je to v
• 32:07
  německým kantonu, že? Jo, protože prostě tak je i téma
• 32:10
  město versus vesnice. Je to nějaký častý no?
• 32:13
  My to cejtíme vždycky my, když my jezdíme docela často k ke
• 32:17
  svatýmu mořici, což je prostě ještě Švýcarsko, ale pracujou
• 32:21
  tam Italové, který jsou jako přes hranicí.
• 32:23
  Tam ta atmosféra je prostě úplně jiná než prostě ve středu
• 32:26
  grawindenu. No, to je úplně jako jako mořic
• 32:29
  a davos je nesrovnatelný. Já jsem jí právě ta ingarina je
• 32:32
  vůbec úžasná. Já jsem si říkala, že jestli je
• 32:34
  to tím, že tam jak ten hannibal tam kdysi šel s těma slonama,
• 32:38
  jestli tam zanesl tu krásnou energii, ale je to úplně
• 32:41
  nesrovnatelný. No právě přemýšlíme, že se tam.
• 32:44
  Přestěhujeme. Děláte dobře to?
• 32:45
  Je dobrý, tak tohle pak. Prostě přímo do mořice, nebo.
• 32:49
  Někam tam okolo té ponteresíny, no tam to je ten ten je
• 32:53
  nádhernej. Prostě je je ono, je třeba
• 32:56
  krásnej nebo siles. Maria je taky nádherná vesnička,
• 33:01
  tam je nádherně, to je taky magický místo.
• 33:03
  Já se ani nedivím, že tam míče prostě chtěl trávit svoje
• 33:06
  chvilky, tam je jeho muzeum. To je takhle, že jo UU jezera
• 33:10
  přímo směrem už jako namaluju, nebo i tam maluju a samotnou je
• 33:13
  krásná. Je, no tam pak dáme nějak fotky
• 33:16
  do videa, aby to, aby to lidi viděli.
• 33:18
  No AO, čem se vlastně bavíme? Ale ono kousek je i odtamtud,
• 33:22
  jak jsme tam byli teďka na lyžích livigno je tam bormio
• 33:25
  kousek, to jsou prostě. Nádherný, to jsou nádherný místa
• 33:28
  a do toho liviňa je tam, že to je jako v zimě.
• 33:30
  Ne vždycky tam musím průsmyk, ale.
• 33:32
  Obráceně mortera ledovec, tam je krásná cesta, taky nebo cesta i
• 33:37
  na tu berniu vlastně na to livině, to je nádherný.
• 33:39
  Nejkrásnější místo v Evropě. Nikdo mi to nikdy už jako
• 33:42
  nevysvětlí, že to je jinak. Nepodepisuju by.
• 33:44
  Se tam líbí, taky je klidně přitkávám, kdybych se jenom
• 33:47
  vrátil. Ještě před chvílí jsme se
• 33:49
  vlastně bavili, nebo narazili jsme na to sdělování diagnóz
• 33:54
  pacientům tou jejich cestou mě vždycky jako na tom fascinuje.
• 33:58
  Nebo to, že? Všichni každej doktor, ale i
• 34:01
  laik přeci ví o tom, že existuje nějakej pasivní efekt.
• 34:05
  Kterej jenom to, že člověku něco řeknete, že já nevím, dostane
• 34:09
  nějakou tabletku, ve který nic není a řeknete mu to, ti ti to
• 34:12
  tě vyléčí, nebo to ti něco udělá?
• 34:15
  Tak jenom to na část lidí nebo v nějakým procentu případů, kterej
• 34:20
  není úplně malý. Třeba já nevím, kolik myslím, že
• 34:22
  to je 20. Něco procent 20.
• 34:24
  Říkám to dobře, tak tak vlastně jako to funguje.
• 34:27
  AA teď jako ale funguje to samozřejmě obráceně, že to je to
• 34:29
  nousí bože vlastně když řeknu něco negativního, tak část lidí.
• 34:33
  Si to zase vezme, tak teď se mi něco stane.
• 34:35
  Teď z toho budu mít rakovinu, jo nebo něco, takže vlastně jako
• 34:38
  každej o tom ví, ale vlastně jako vůbec v tý medicíně se na
• 34:41
  to nebere už žádný pohledy. Protože já jsem já, už jsem v té
• 34:46
  medicíně dlouho a já teda si troufnu dneska říct.
• 34:50
  Já jsem netušila, že to někdy řeknu, ale on ten socík přece
• 34:56
  jenom měl nějaký pravidla dobře. My jsme nesměli sdělovat
• 34:59
  pacientům, že mají rakovinu. Já jsem zas, já jsem to
• 35:02
  nedělala. Já jsem říkala, že člověk má
• 35:04
  právo vědět, co mu je a má právo si prostě ten svůj život
• 35:08
  uspořádat pak, jak sám uzná, ale že nemůžu.
• 35:12
  Když jsem si jistá, že ta diagnóza je správná.
• 35:14
  AZ jakýho důvodu to dělali? Hele já ti nevím, to byla taky
• 35:17
  nějaký divný, nepsaný pravidlo. Prostě nesmíte říct pacientovi,
• 35:21
  že má rakovinu. Jo a teď já jsem říkala, no a my
• 35:24
  budeme dělat ty z těch lidí kretény, že my jim budeme dávat,
• 35:27
  už byla chemoterapie, nebo budeme je ozařovat a já budu
• 35:30
  vykládat, co vážený pane nebo vážená paní.
• 35:32
  No my jsme se rozhodli, že použijeme tuhle léčbu.
• 35:36
  Jo, tak já jsem vždycky hledala ten správnej okamžik, že jo ty
• 35:38
  lidi vždycky viseli na vás, vždyť oni viseli a koukali, že
• 35:42
  co řekne, to oni opravdu sledovali tu nonverbální
• 35:45
  komunikaci, takže já jsem. Si tak udělala, že jsem naznala,
• 35:49
  že teď je ten čas, že už jsem viděla.
• 35:51
  Protože to byla taky otázka, kdy to sdělit a jak to sdělit?
• 35:54
  Já jsem třeba někdy, když jsem netušila, tak jsem jako si
• 35:57
  říkala, zeptám se rodiny, ale většinou si říkám, ten člověk má
• 36:02
  právo na to. A vždycky, když jsem jim to
• 36:04
  řekla, tak ty lidi byli hrozně rádi.
• 36:06
  Oni byli za to vděční a oni sami řekli, tak a buďto
• 36:10
  spolupracovali, protože oni, když věděli, proč a člověk jim
• 36:13
  nedal tu kletbu, že já nevím za 3 měsíce zemřeš i to pokládám za
• 36:17
  hrozný, jak může někdo někomu udělat kletbu?
• 36:21
  A řekneš, když nebudeš brát léky, tak zemřete, nebo když
• 36:24
  neuděláte tohle, tak budete. Bude to takhle.
• 36:27
  My nevíme. Vždyť dneska se ví, že existuje
• 36:29
  epigenetika, kde my můžeme všechno přepsat.
• 36:32
  My si můžeme myslí uzdravit. To není jenom plácání, ale o tom
• 36:36
  je už x prací do dispenza, že jo profesorem patelou, které dělali
• 36:40
  velké výzkumy. Když se vrátím k té otázce, ten
• 36:43
  člověk má vědět pravdu, má vědět.
• 36:46
  IK tomu aby mohl spolupracovat je to pak ta naše práce.
• 36:49
  Abysme ho přesvědčili, přiměli. A ať si zvolí cestu, jakou chce,
• 36:53
  třeba může odmítnout tu chemoterapii, ale v tom
• 36:56
  Švýcarsku třeba existuje ta alternativní metoda.
• 36:59
  Já mám dneska, já mám dneska několik vyléčených pacientů s
• 37:02
  nádorem plic s nádorem plic, který jsou opravdu v podstatě
• 37:06
  patří mezi diagnózy, které jsou, které nejsou lehce léčitelné,
• 37:11
  které nejsou lehce ovlivnitelné a já jsem je to pacientka, která
• 37:16
  je horalka. Která prostě běhá po horách AA
• 37:20
  přišla za mnou už s takovým streidorem.
• 37:23
  Že já jsem jenom 40 plus superbaba, tak říká, já jsem po.
• 37:27
  Já jsem nějak zjistila, že mně nějak nestačím s dechem a vůbec
• 37:29
  nevím proč. Já jsem nekouřila jím zdravě,
• 37:33
  teď si říkám, no, tak podle toho charakteru dýchání.
• 37:37
  Bohužel na tom snímku to tak vypadalo, tak jsem jí ještě
• 37:40
  přesvědčila, že by bylo dobré udělat bronchoskopii, kde se
• 37:43
  teda potvrdilo, že to je nádor histologicky.
• 37:46
  Ona přišla za mnou a mně říká, hele, já nebudu, já se nenechám,
• 37:50
  já si nenechám ničit tělo chemii.
• 37:52
  Já prostě jsem se rozhodla, že já se uzdravím sama a teď jsem
• 37:57
  mi říkala, on nechcete zkusit. Ještě tady existuje Curychu, ta
• 38:01
  onkologie alternativní, nebo takzvaná ta holistická
• 38:05
  onkologie. Tak ona říká, ne dejte mně
• 38:08
  možnosti, co vy tady děláte, tak já jsem jí udělala nějaké
• 38:11
  schéma, teda možnosti. My děláme takzvanou hypertermii,
• 38:15
  což je vlastně obdoba ozařování, ale teplem.
• 38:19
  A tak jsme jako to střídali různě různé ty modality a my pak
• 38:24
  přece jenom ještě poslala na konzultaci na tu onkologii, kde
• 38:28
  teda ještě něco k tomu jako doplnili nebo doporučili.
• 38:34
  Všechno dělala, pak se pak mně řekla po roce a půl, říká.
• 38:37
  Já chci teď to, co teďko chci vědět, jak to vypadá.
• 38:41
  Tečka tam byla regrese na tom ona měla neměla teda naštěstí
• 38:45
  vzdálené metastázy. Ona to měla všechno v tom
• 38:47
  hrudním kroši, ale tam byla opravdu výrazná regrese, tak
• 38:51
  řekla, tak vidíte a teď teda odjíždím někam do někam za
• 38:55
  teplem a pak budu na horách a pak uvidíme, ona si mě úplně rok
• 39:00
  ztratila z dohledu. Já jsem si říkala, co se s ní
• 39:02
  stalo, teď jsem ještě psala imu bratrovi, že jestli náhodou a on
• 39:05
  říkal, ne, ne, sestra tamhle běhal někde celé léto prostě
• 39:09
  strávila na horách. Proběhla všechny možné kopce a
• 39:12
  teďka se vrátila. Udělali jsme CTA, tam nebylo
• 39:15
  nic. Opravdu to všechno zregredovalo
• 39:17
  a to já právě zase mě to jenom utvrzuje, že člověk nemá právo
• 39:22
  těm lidem dávat nějakou kletbu a nějaký nějaký limit, protože my
• 39:26
  opravdu nevíme, co se může všechno je to mezi nebem a zemí
• 39:30
  a myslím si, že ta hlava je strašně důležitý.
• 39:33
  Ten nástroj k tomu, že. Si člověk učí, jak jak bude dál
• 39:37
  žít, protože. Mě se i říká, že jak myslíš, tak
• 39:40
  žiješ. Počkej na Švýcarsko zase zpátky
• 39:42
  na alpy. Já jsem se chtěl zeptat, v čem
• 39:46
  se nebo v čem spočívá, nebo v čem se liší ten holistickej
• 39:50
  přístup, protože to to slovo samotný.
• 39:52
  Pokud se nepletu tak holistický znamená jako vše objímající,
• 39:57
  nebo že to není jenom jako nějaký specifický no.
• 40:00
  Je to v podstatě, protože člověk je komplexní.
• 40:02
  To tělo je komplex, to není jenom pravá ruka levá ruka nebo
• 40:06
  játra plic, ale tam všechno se vším souvisí, že je to
• 40:09
  propojený. Přes centrální nervový systém,
• 40:14
  všechny možné působky, metabolismus a tak dále.
• 40:17
  Takže my jsme celek a my nemůžeme jako nemůžeme přece
• 40:21
  přistupovat k člověku jenom, jako že se kouknu na žaludek
• 40:24
  nebo kouknu se na ty plíce nebo kouknu se na srdce.
• 40:26
  To já jsem kolikrát vždycky říkala studentům v tom hrudním
• 40:29
  košije nejenom nejsou jenom plíce, ale je tam i srdce, třeba
• 40:33
  že jo, že je potřeba vidět ty souvislosti.
• 40:36
  To si myslím, že to je jako ta medicína je.
• 40:39
  Zcela člověk je celek od hlavy k patě.
• 40:41
  Jak to probíhá potom jako reálně na tý klinice nebo jak?
• 40:45
  Jak ten proces probíhá, když tam někdo přijde s něčím?
• 40:49
  Je to založený hlavně na té laboratorní diagnostice, která
• 40:51
  je opravdu hodně široká. A jak už jsem říkala, něco je
• 40:54
  placené ze zdravotního pojištění něco ne.
• 40:57
  Dokonce některá vyšetření chce nedělají vůbec ani ve Švýcarsku.
• 40:59
  My to posíláme do Německa právě konkrétně teď hodně.
• 41:05
  Kolem toho covidu a ty německý laboratoře byly v některých v
• 41:08
  některých oblastech už hodně dopředu.
• 41:10
  Předtím, takže určitě, tak co se zná, se vyšetřuje.
• 41:15
  Aktivita mitochondrií mitochondrie jsou vlastně taková
• 41:17
  ta fabrika těla a energetická fabrika buněk a je dobré vědět,
• 41:23
  jak to funguje a jak to vypadá. Takže my vlastně v té v té
• 41:27
  holistické medicíně nebo v té celotělové medicíně jdeme
• 41:29
  opravdu až do těch úplně subcelulárních úrovní, kde
• 41:33
  vlastně pak vidíte to poškodění poškození a pak ale se dá k tomu
• 41:37
  nějak přistoupit, protože hledá se ta příčina, že jo ne číst se
• 41:40
  symptomy, ale hledá se. Vždycky příčina těch potíží v
• 41:44
  Německu, zase v Německu VV jiné laboratoři.
• 41:47
  Oni jsou asi takové ty 3 velké laboratoře, které opravdu
• 41:50
  fungujou a pomáhají v rámci celé Evropy, nebo aspoň v těch
• 41:55
  německy mluvících zemích a zase ty švýcarské laboratoře samotné
• 41:58
  říkaly, že jim že samozřejmě ta diagnostika je drahá, takže oni
• 42:02
  to nevyvíjí a neaplikujou to u nich, protože je možnost vlastně
• 42:05
  to vyšetřit. V tom Německu a pro ty
• 42:08
  laboratoře to třeba není zajímavé, protože by neměli
• 42:11
  tolik pacientů, že ono vždycky samozřejmě.
• 42:13
  Každý, každý, každý subjekt provozující nějaké podnikání tak
• 42:19
  musí koukat na tu profitabilitu. Takže já věřím, že ty pro ty
• 42:22
  laboratoře to není jednoduché, takže oni se chovají spíš
• 42:25
  opravdu komerčně, takže dělají ty vyšetření, které se točí
• 42:30
  každý den. Takže posíláme to do Německa z
• 42:32
  Německa máme výsledky velice rychlé a dokonce jsou fakt na
• 42:36
  takové té subbuněčné úrovni. Kde se vyšetřují telomerii,
• 42:41
  jejich délka kvalita. Různé auto protilátky proti
• 42:45
  jednotlivým protistným receptorům.
• 42:47
  To je zajímavý třeba právě u toho poškození, nebo u těch
• 42:50
  komplikací po covidu a po očkování.
• 42:53
  Právě jsou tyhle subcelulární a tyhle drobné úrovně a ty
• 42:57
  receptorové úrovně poškozené. Což normálním laboratorním
• 43:01
  vyšetřením vlastně nezjistíme. Jak je to třeba u lidí, který
• 43:05
  který si tu vakcínu nedávali, ale třeba covidem covid
• 43:09
  prodělali? Tak u nich je ten průběh, nebo
• 43:12
  ty komplikace někdy u některých jsou, protože ten samotný covid
• 43:15
  byl taky tak nějak připraven, aby to tělo poškodil.
• 43:19
  A když to řeknu, tak hodně škaredě teď ty lidi mají taky
• 43:23
  komplikace, ty komplikace jsou. Lépe zvladatelné a nejsou tak
• 43:27
  výrazné. A jsou to právě i ty komplikace
• 43:29
  jako ten chronický únavovej syndrom, nebo taková ta mozková
• 43:33
  vlna mozková mozková vlna, mozková mlha a ztráta
• 43:38
  soustředění, ale i hodně hodně vidím právě komplikace.
• 43:42
  Co se týče potravinových intolerancí, ale jak říkám, je
• 43:45
  to lépe zvladatelné. Já totiž právě nevím.
• 43:48
  Nikdy jsem jako zdravotní problémy neměl až potom, co
• 43:51
  vlastně začal. Jakoby covid tak.
• 43:55
  Nejenom u mě, ale prostě spoustě lidí z jeho okolí.
• 43:58
  Který teda se jako nic nedávaly, tak tak se jim rozjely věci,
• 44:02
  který nikdy předtím neměly třeba ekzémy nebo nějaký intolerance
• 44:05
  na jídla a tydlety věci, ale úplně jako prostě fakt v masivní
• 44:09
  míře to dřív prostě tolik. Nebylo.
• 44:11
  Toho tolik nebylo. Ono totiž jakejkoli jakejkoliv
• 44:14
  virus vlastně poškozuje tu buňku, protože on nemá jádro,
• 44:17
  takže nemá možnost se dělit, takže on vlastně ničí tu
• 44:20
  hostitelskou buňku a samozřejmě jako ničí ten orgán nebo
• 44:25
  poškozuje, ale tenhle covid byl opravdu velice bych řekla, že
• 44:29
  velice byl to nový virus, byl velice agresivní.
• 44:32
  No když si vzpomeneme na HIV, virus taky vlastně v těch
• 44:34
  začátcích, než si. Než než tak nějak, jako si to
• 44:38
  všechno okolí. Ten vzduch a naše tělo zvyklo,
• 44:41
  že máme tady nějaký nový virus. Tak se choval taky 1 10 let
• 44:45
  hodně agresivně jo, vždycky ty nové viry, nové viry, které
• 44:49
  přijdou tak jako ty virové infekce, jsou spouštěčem vlastně
• 44:53
  různých i autoimunitních onemocnění.
• 44:56
  To byla divná doba. Byla to byla to ona byla divná
• 44:59
  IV tom, že vlastně jak se ty lidi, že jo, jak byli lidi
• 45:02
  izolovaný jako mně to přišlo. Mně to přišlo jako z nějakých
• 45:06
  čapkových románů, nebo z těch takových RURA.
• 45:10
  Bílá nemoc. Bílá nemoc jako izolovat lidi od
• 45:13
  sebe, že jo, vždyť to je to nejhorší, co se může udělat, že
• 45:16
  to je vlastně zásah do do do té psychiky výrazný a dodnes dodnes
• 45:21
  to vidíme, že u těch mladých lidí, že jo nebo u dětí.
• 45:25
  Kterým najednou nesměli se stýkat se svými spolužáky
• 45:28
  nesměli nikam chodit, seděli doma, naučili se mluvit prostě
• 45:31
  přes whatsupy nebo přes zimy, a to znamená, že i ta komunikace
• 45:36
  jako není osobní. Tam se úplně úplně zničila
• 45:40
  takovej ten ten obyčejnej normální vztah s lidma nebo ta
• 45:44
  normální komunikace my. Tak nějak víme, jak to probíhalo
• 45:47
  tady v Čechách, ale jak to probíhalo v horách?
• 45:49
  Jak to probíhalo ve Švýcarsku? Já můžu jenom mluvit za sebe,
• 45:54
  protože. Takhle, co jsem já poznala a tam
• 45:57
  to samozřejmě to bylo stejně na povel všechno na befel a
• 46:02
  najednou. Ty lidi jako by byly zavírány.
• 46:05
  Já jsem viděla, že Švýcaři totiž řekli poprvé.
• 46:08
  Oni to vnímali strašně špatně a oni mně řekli poprvé.
• 46:12
  Je je tady doba, kdy nám sáhli na naší demokracii, protože
• 46:17
  jinak Švýcarsko vždycky ovšem rozhoduje v referendu a teď
• 46:19
  najednou žádný referendum hezky. Zalezte si tam do těch svých
• 46:23
  domů. Nikam nevylezejte nastrčte si
• 46:25
  masku, když chcete, můžete se bavit spolu po telefonu anebo
• 46:29
  přes polotele, pak už jenom s maskou a tohle oni vnímali jako
• 46:34
  zásah do do do jejich demokracie a tam se rozběhli strašný
• 46:37
  deprese. Dostávali se do panických
• 46:39
  situací různě vznikla ale skupina, protože oni jsou přece
• 46:43
  jenom nejsou zbabělí, takže tam začaly vznikat takový ten
• 46:46
  underground. Kde vlastně hledali vysvětlení,
• 46:51
  proč co co to je? Proč najednou v nás se vždycky
• 46:55
  ptali, my jsme byli neutrální země.
• 46:57
  My jsme nás se válka netýkala. My jsme tady byli hájeny a
• 47:00
  chráněný a najednou. Prostě my jsme tady zapojený do
• 47:02
  celosvětového nějakého dění, kde se likvidujou lidi, kde se
• 47:06
  prostě lidem upírá osobní kontakt, kde se izolujou, takže
• 47:10
  oni začali hledat a já jsem se díky vlastně švýcarům dostala
• 47:15
  opravdu ke skupinám lidí, ale to nebyli lékaři, kteří vlastně.
• 47:20
  Začali hledat tu pravdu. A je zajímavý, že tam vznikla
• 47:23
  silná skupina právníků, který začali vysvětlovat, co se to
• 47:28
  děje, jak jsou porušované zákony, jak jsou porušovaná
• 47:31
  lidská práva, pak vznikla společnost, která se jmenuje
• 47:34
  aletea a tahle společnost sdružuje lidi dodnes sdružuje
• 47:38
  lidi, kteří mají stejný ten pohled a hledají vlastně to
• 47:42
  vysvětlení, takže je tam skupina velmi velice silná skupina
• 47:46
  lékařů, kde my si sdělujeme mezi sebou informace komunikujeme.
• 47:50
  Vlastně IS celým světem je tam takovej rešeršista, kterej hledá
• 47:54
  prostě informace. A takhle začali.
• 47:57
  My jsme se začali takhle scházet, začali jsme se scházet
• 48:01
  u 1 právníka doma, který vlastně nám vysvětlil i to, jak jsou ty
• 48:07
  zákony, v čem jsou porušovány a co je špatně.
• 48:11
  A začali vlastně jako se snažit informovat.
• 48:16
  Tu veřejnost, ne teda veřejně, ale prostě.
• 48:19
  V rámci toho šíření těch informací, že se tady něco děje,
• 48:24
  co není úplně v pořádku a aby se lidi začali chránit.
• 48:27
  Samozřejmě tomu viru, protože ten virus byl špatný, ale taky
• 48:31
  taky jako chránili lidi proti očkování a ti právníci začali
• 48:34
  nabízet právní pomoc, která vlastně spočívala v tom v té
• 48:39
  diskriminaci, že jo, že ti lidi přicházeli o práci, nebo ale to
• 48:42
  nebylo jenom o tom. Tam se třeba stávalo, že
• 48:44
  spáchali sebevraždy. Protože najednou hlavně té
• 48:48
  střední a mladší generace se dostávala do panických situací.
• 48:52
  A nebo do takových těch těžkých těžce zvladatelných situací, kde
• 48:56
  si najednou sáhly na život AO tom vlastně takhle v tomhle
• 49:01
  undergroundu jsme pracovali, získávali jsme informace.
• 49:06
  O co to je vlastně a co, jak se dá těm lidem pomoct?
• 49:09
  Co můžeme udělat IV rámci, teda toho onemocnění, protože ten
• 49:12
  virus nebyl vůbec přátelský k našemu tělu.
• 49:16
  No a pak jsme se dostali do konce na.
• 49:19
  Setkání s jf kennedym juniorem a to bylo úžasný, protože já
• 49:23
  dodnes mám úplně mámu v tý kůži, protože to byla taková krásná
• 49:27
  energie, kde jste byli ve společnosti lidí, který byli na
• 49:31
  stejný vlně, kde vlastně a najednou úplně vzniklo
• 49:34
  velikánské přátelství, kde jsme si sdělovali a šérovali
• 49:38
  informace a zůstalo to dodnes. Takže já to znám z téhle strany.
• 49:41
  Já jsem samozřejmě v tý době přišla o práci, protože já jsem
• 49:44
  odmítla nosit masku. A to jsem podavosu.
• 49:47
  To sem už nebyla v Davosu, to jsem byla přímo v cugu a tam mně
• 49:51
  to byla taková mezistanice. Já jim za to hrozně děkuju,
• 49:54
  protože já jsem se dostala do televize, protože ze mně udělali
• 49:57
  hrdinku z východu a říkali jako no a mně pak začaly přicházet
• 50:02
  různé nabídky práce a pak jsem se vlastně díky tomu seznámila s
• 50:06
  touhle společností aletea a dostala jsem se vlastně do a oni
• 50:09
  si mě, že oni byli úplně překvapený a říkali, jak je
• 50:12
  možný, že ty ses nebála. Já jsem říkala, jako to nebylo o
• 50:15
  strachu, já jsem to. Prostě mě to všechny ty moje
• 50:18
  zkušenosti vědomosti popíraly. Tohle, co se děje, to byl můj
• 50:21
  osobní postoj k tomu. Já jsem tu masku vnímala jako
• 50:24
  ponížení, to bylo zavření úst, ponížení a pokleknutí na
• 50:29
  kolenou. To jako takhle.
• 50:30
  Já jsem to vnímala a já jsem to nemohla udělat.
• 50:34
  Takže vlastně já jsem se díky tomu pak dostala na kliniku,
• 50:38
  která právě byla přátelská, protože byly kliniky, kde?
• 50:42
  Bylo potřeba jako nebo oni vás vlastně?
• 50:45
  Oni vás přímo nedonutili nebo jako nebylo to tak, že povinně,
• 50:51
  jako bylo to nařízený, kdo to nerespektoval, tak přece jenom
• 50:54
  trošku měli. Byli opatrný v tom, že nikoho z
• 50:57
  té práce nevyhazovali, ale vytvořili takové podmínky.
• 51:00
  Možná že ty lidi tam pak nechtěli pracovat.
• 51:03
  Já jsem v tom začátku odmítla nosit masku, takže tam jsem
• 51:07
  měla, jako to bylo ze dne na den jako krátký proces a pak jsem se
• 51:11
  teda dostala na kliniku, kde se vůbec nebavilo o očkování, o
• 51:14
  maskách, o ničem. Prostě my jsme tam byli pro
• 51:16
  pacienty, když ty pacienti měli strach, protože pak že jo, jak
• 51:20
  jak byl zase tadyten strach, tak pak se lidi strašně báli.
• 51:23
  Obzvlášť ta střední a starší generace.
• 51:27
  Ale zase asi to vyplývalo vlastně z toho, že to Švýcarsko
• 51:30
  nikdy nebylo vtaženo do takovéhle ho dění, kde museli
• 51:34
  vlastně kde někdo něco přikazoval, zakazoval a ještě
• 51:37
  byly vlastně jistým způsobem nebo informování tak, že tam se
• 51:41
  vytvářela atmosféra strachu. Takže ty lidi byli.
• 51:45
  Já řeknu, že byli opravdu hodně. Hodně z toho vyděšený, co se
• 51:49
  bude dít a báli se. Takže tam vznikaly.
• 51:52
  Vznikaly takový ty panický různý hrůzy.
• 51:55
  Hodně hodně strašili tím, že že člověk jako nebude moc pracovat
• 51:58
  a že že ho nebude moct nikam jít, že bude prostě odřízenej
• 52:02
  odříznutý od společnosti. V podstatě, že?
• 52:03
  Jo no a pak do té společnosti šel, tak zase vnutili nosit ty
• 52:08
  masky, že? Jo, protože třeba ve Švýcarsku
• 52:10
  bylo možno lyžovat tam jako to lyžování nebylo zakázáno,
• 52:13
  nicméně tam museli lyžovat s maskama, že jo, tak si umíte.
• 52:16
  Bylo to jak komické, ale jako. Prostě bylo to, jako když
• 52:22
  vybuchne ta bomba a každý. Každý člověk to nějak
• 52:26
  zpracovával, že jo na základě svého charakteru na základě
• 52:29
  svých vědomostí, ale ten strach prostě tam převládal všude.
• 52:33
  A pak jsem viděla, že ty lidi, když se dalo mluvit, když jako
• 52:37
  protože se lidi i báli, protože nikdo nevěděl vlastně, jestli
• 52:40
  když řekne nějakou pravdu nebo svůj názor, jestli nakonec ho
• 52:43
  nezavřou, tak vlastně, když tady takováhle atmosféra toho strachu
• 52:48
  se trošku uvolnila. Tak vlastně se člověk podídal i
• 52:51
  to, jak to ty lidi vnímali, jak si pomáhali.
• 52:53
  Co se dělo ve městě? V tom Curychu to bylo jiný, než
• 52:57
  než teda zřejmě na těch horách. Možná myslím, že na těch horách
• 53:00
  se ty lidi ještě víc báli, než než než v tom městě.
• 53:05
  Těžko říct, no, těžko říct, ale bylo to opravdu jako neskutečný,
• 53:08
  když jsem prostě v tom Davosu na svahu viděla lidi prostě s
• 53:12
  maskama, tak to jsem fakt jako smát a říkala jsem si, to už je
• 53:16
  hrozný. Protože tady jako nezakázal
• 53:18
  lyžování taky, ale zavřeli sjezdovky lanovky, že jo?
• 53:20
  Babič to ve špajzu si to vyřešíš, takže si vezmeš prostě
• 53:23
  skialpy a jdeš se prostě o něčem.
• 53:25
  Tam to jako tam si řešení najdu jako mně přijde vždycky
• 53:27
  zajímavý, jak jsi teďka zmínil, že to pro ně musel bejt jako
• 53:31
  šok, protože kdokoliv, kdo chce vědět něco o Švýcarsku, je tak
• 53:34
  oni teprve já nevím. Před pár rokama vlastně
• 53:37
  deminovali mosty, který jako byly na všechny příjezdový
• 53:40
  cesty. Jako jo to znamená, oni opravdu
• 53:42
  se vždycky snažili jako bránit sami sebe primárně a odloučit se
• 53:46
  od zbytku jako Evropy. Jo, takže pro ně je jako šok, že
• 53:50
  jsou zatáhnutý jako do celosvětovýho dění, to muselo
• 53:52
  bejt. Opravdu to bylo jako to mě
• 53:54
  vždycky. Říkali, jako že víš, to je
• 53:56
  hrozný. My jsme poprvé poprvé je tady
• 53:59
  popíraná demokracie a oni byli hodně.
• 54:02
  Jako musím říct, že tam byly demonstrace.
• 54:04
  To byla velká demonstrace v tom Bernu právě proti těm všem všem
• 54:09
  represálím. Ale co bylo zajímavé pak, když
• 54:13
  už jako všichni ty ti politici to popírali?
• 54:17
  AA média prostě informovali pouze jednostranně.
• 54:20
  Tak jako je zajímavý, já mám teď pacienta, který je přímo z toho
• 54:25
  bundesrátu a ten má těžký komplikace covidu mě tam.
• 54:30
  Vždycky brečí na rameni a říká, víš, kdybychom my věděli, ale my
• 54:34
  jsme to věděli, ale my jsme byli hloupí.
• 54:36
  A to máme teďka za to a teď si tam sype, popel na hlavu a já mu
• 54:41
  vždycky řeknu, hele, jako podívej, dneska už to nemá smysl
• 54:44
  vůbec analyzovat. Prostě bylo to, jak bylo, ty
• 54:48
  víš, k čemu ses tam upsal, že jo, já to nepotřebuji vědět a
• 54:53
  prostě tady vidíš jenom, jaký to má impact na ty lidi, nebo
• 54:56
  prostě že jsou lidi který. Trpí a budou trpět ještě dlouho.
• 55:01
  Než se to tělo vlastně nějakým způsobem tady od toho vyčistí a
• 55:04
  teď mě prosí na kolenou, abych mu pomohla jo a já jako já mně
• 55:09
  ho je líto mně. Já jsem říkala, jo, co si vážím
• 55:11
  je, že jsi schopen říct tu pravdu, že že víš, že jste něco
• 55:15
  udělali, že jste mohli udělat věci jinak, ale jako dneska už
• 55:20
  prostě po těch letech. To, že jo, to už máme 5 let,
• 55:23
  máme tady ty následky a my se musíme s těmi následky dneska
• 55:26
  vyspořádat. To už jak to začalo, jak to bylo
• 55:29
  neovlivníme, ale spíš by se měl člověk poučit, jestli se má nebo
• 55:33
  čemu se zaprodá, nebo čemu se propůjčí, to asi by si měl
• 55:37
  vždycky každý se svým svědomím nějak srovnat.
• 55:40
  To bylo tady takové skupiny jako doktorů právníků, který jako byl
• 55:44
  proti tomu mám pocit, že pak byly nějaký jako skupiny, který
• 55:48
  to vždycky dal vést ten nejvyšší soud nebo správní soud nějaký
• 55:51
  takový. Který tady jako vlastně ve
• 55:54
  finále dneska tohle lidi koukaj a část lidí mi úplně fascinuje,
• 55:58
  že vlastně. Jakmile skončil covid, nebo to
• 56:00
  tak oni vlastně jako to vypustili a přestali přijímat
• 56:04
  dál? Informace o tom asi o tom
• 56:06
  přestali psát. Někdo říkat někde v televizi?
• 56:07
  Já nevím, ale myslím si, že jako oni na to úplně zapomněli a
• 56:10
  vlastně si jako už needukuje, needukovali zpětně vo těch jako
• 56:15
  novejch poznatcích, který jako dneska už jsou zřejmý, že to byl
• 56:19
  laboratoře, že to tam nikdo jako nějakej Číňan nikde nevařil
• 56:22
  nějakého já nevím. Patmana nebo já nevím, kdo ví co
• 56:26
  a ještě před já nevím, kolika třema rokama 4 nebo jak je to
• 56:28
  dlouho, co jsme. Jsme se jsme se o tom ani jako
• 56:30
  tady nemohli bavit, že jo jsme museli vystřihávat půlky epizod,
• 56:33
  že jo, kde jsme se o tom bavili, aby aby nám nezavřeli kanál
• 56:37
  někde na youtubu nebo tak. Když oni se zavírali ty kanály,
• 56:40
  žejo, jako když náhodou někdo jako hodně tak najednou, byl
• 56:44
  umlcen a my. Jsme taky měli nějaký strajky,
• 56:47
  že jo takový jako že to, ale co jsem chtěl říct, že vím, že že
• 56:51
  potom vlastně všechny ty, nebo nevim, jestli všechny, ale jako
• 56:54
  a určitě jako spousta těch věcí, který dávali k nějakejm těm
• 56:58
  nejvyšším soudům a podobně, tak tak to uznali a byly to jako
• 57:01
  desítky případů, kdy byly jako zjevné porušení zákona.
• 57:05
  Nebo zákonů. Co se týče těch omezení a tak
• 57:07
  dále, že jo. Bylo x zákonů porušený, že oni
• 57:10
  už jenom i to, že jak řeknu ze zdravotního zdravotního
• 57:15
  hlediska, jak je možný, že se dávaly vakcíny, nebo že se
• 57:19
  testovali lidi nějakejma pofidernejma testama a někde na
• 57:23
  letišti, nebo na nějakým stánku na na Letné.
• 57:26
  Vždyť jako v tom zákoně je to jasně definované.
• 57:29
  Zdravotní úkon se může provádět na místech tomu určený, a to
• 57:33
  jsou polikliniky, privátní ambulance, privátní nemocnice.
• 57:37
  A nemocnice, to jsou zdravotnické zařízení, lékárny
• 57:41
  ještě pak tam dali, ale to je esemeska.
• 57:43
  Tady na parkovišti jo. Vždyť.
• 57:45
  To jako to jsem říkala, vždyť už kdo je trošičku aspoň znalý
• 57:49
  práva, kdo je aspoň trošičku i znalý, nebo nějak má sám sebe
• 57:54
  rád přece nenechám šťárat sobě do nosu něčím co ani nevím, co
• 57:59
  tam vlastně může být. Pro mě to byla.
• 58:02
  Osoba, která neměla absolutně žádnou důvěru.
• 58:05
  To bylo vlastně ten papír, aby ses mohla někam jako pohnout
• 58:08
  abys mi popojet. Kilometru.
• 58:10
  Jako za nás tak to bylo jako rozhodnutí, ale jako fakt do
• 58:13
  sebe nemám potřebu dávat nebo nechci jako s tím nějak jako
• 58:17
  koušet. A to jsem v životě vyzkoušel
• 58:19
  spoustu věcí, ale ale jako zrovna zrovna jako tady v tom
• 58:23
  jsem to neměl úplně jako důvěru. A takže ve finále jsme jako to
• 58:28
  rozhodnutí bylo jako po nějakou dobu nikam moc nejezdit.
• 58:30
  Hold jsme jako já nevím 3 roky nebo kolik neletěl nikam a.
• 58:36
  Když teda tak jako nevím, 1 dvakrát třikrát, možná jsme si
• 58:39
  tam nechali tím dloubat, jenom aby.
• 58:40
  Kdy nás teda někam pustili, když už nám to nedalo, ale ale takhle
• 58:44
  mám třeba kamaráda nebudu jmenovat a ty měli 1.
• 58:49
  Z těch já nevím, jestli to je jako firem, nebo já nevím, co to
• 58:53
  bylo, ale to byly jakoby dedikovaný, že právě dělali
• 58:55
  tyhle ty ty výzkumy, jo a člověk, když tenkrát už jakoby
• 59:00
  chtěl si najít ty informace už já nevím, to byl červen červenec
• 59:04
  jako pár měsíců, potom začátku v tom březnu, tak už jako se dali
• 59:08
  někde najít třeba videa toho. Toho týpka jak jak jak vymyslel
• 59:13
  vůbec ty PCR ne ne ten ten ten kari něco ne on se má molins
• 59:19
  nebo něco takovýho ne merkla moulins myslím se jmenoval to je
• 59:23
  1 a kde on jako vysvětloval jak to funguje a že vlastně tam ten
• 59:26
  nějakým až taky nepamatuješ? X let jo, ale na nějakým
• 59:29
  principu toho, jak se tam dělají ty cykly, aby se posbíraly toto,
• 59:32
  tak jsem se ho ptal vy máte tu tu ty vy to testujete, že jo vy
• 59:36
  máte ty ty testovací centra a tak dále, kolik tam těch cyklů
• 59:39
  dělá? No samozřejmě to byl ten
• 59:41
  nejvyšší možnej počet, který jako on říkal ten vynálezce, co
• 59:44
  to vymyslel, říkal, jako když uděláš tolik cyklů, tak tam
• 59:47
  chytíš úplně všechno. To ti vždycky vyjde pozitivní
• 59:48
  skoro. Jako jo tak to se jako.
• 59:52
  Ten kdo hledal, tak mi přišlo, že jako ty informace se daly
• 59:55
  najít už v tý době, ale většina lidí prostě byla úplně vypnutá.
• 1:00:00
  A jak to skončilo, tak se přestal informovat.
• 1:00:03
  A vlastně podle mě půlka lidí do dneška věří, že to fakt nějaký
• 1:00:07
  Číňan uvařil nějakýho medvídka prostě vyvývá rasně z toho, aby
• 1:00:11
  dostal jako 1. Covid nebo já nevím.
• 1:00:13
  Oni dneska já myslím, že to je ta funkce mozku jak popírá chtít
• 1:00:16
  vědět pravdu, tak oni vlastně si vytvořili.
• 1:00:20
  Svoji nějakou představu? Já už jako nechtěj vědět dál,
• 1:00:23
  protože podvědomí by nebo někde jim to vzadu říká, že jako to
• 1:00:27
  nebylo úplně v pořádku, ale oni už to je vlastně té jejich
• 1:00:30
  osobní zodpovědnost, že jo ten jejich osobní přístup, takže oni
• 1:00:34
  jako dávají od toho ruce pryč, pro sami pro sebe.
• 1:00:36
  To je takový zbabělý, samozřejmě.
• 1:00:38
  Říkám, já jsem to tak jako nějak pochopil až jako po těch pár
• 1:00:41
  měsících ze začátku se všichni báli, ale až po těch pár
• 1:00:44
  měsících jsem říkal, ty jo, jako to je nějaký divný, něco smrdí,
• 1:00:46
  tak jsem si za to nějak dělali jako víc hledali.
• 1:00:49
  AA to byla doba, kdy jsem totálně ztratil iluze úplně o
• 1:00:53
  všem jsem si říkal to. Kdo streamu tak najednou se
• 1:00:57
  stával jako nežádoucí osobou. A já jsem jí pak jako já jsem
• 1:01:01
  sama za sebe uznala, že tady nemá cenu nikde nic vykládat
• 1:01:05
  veřejně, že já si to budu řešit v tom svém kruhu, když budu
• 1:01:08
  požádaná a že pomůžu tomu, kdo bude potřebovat.
• 1:01:12
  Ale určitě nebudu nikde jako šířit něco, protože ono, nakonec
• 1:01:16
  jsem teďka nedávno byla. V rozhovoru po 4 letech nebo 4 a
• 1:01:20
  půl a vlastně stále se ta pravda nechce nějak říkat, ale to už je
• 1:01:25
  jako to není o tom, že jo dneska už opravdu tak jak říkáš každej,
• 1:01:28
  kdo chce si ty informace může najít ty informace jsou validní
• 1:01:32
  a je na něm jenom jak si to naloží, jako bylo strašně
• 1:01:35
  smutný. Třeba mě psalo hodně pacientů z
• 1:01:37
  čech, ale mladých lidí, třeba mladý rodiny, ježíši kriste, co
• 1:01:42
  budeme dělat, co máme dělat, co bude, máme malý děti.
• 1:01:46
  Tak já jsem vždycky říkala, podívejte nikam, nechoď.
• 1:01:48
  To je buďte doma s těma dětma buďte rádi, že můžete být spolu
• 1:01:52
  nekoukejte na televizi. Nečtěte noviny nečtěte seznam
• 1:01:55
  nečtěte nic a prostě buďte sami se sebou a dělejte to, co vám
• 1:01:59
  udělá radost. A ono to 1 povolí vždycky 1
• 1:02:02
  všechno musí nějak skončit, tak oni pak jako mně jich bylo
• 1:02:05
  hrozně líto, protože já jsem si říkala, jako já si umím
• 1:02:08
  představit, když trošku vědomej člověk najednou, má tam tu
• 1:02:12
  palbu, prostě těch hrozných informací.
• 1:02:15
  Jak to zpracovat, že jo je to pravda není to pravda.
• 1:02:18
  Já se přiznám, že sama taky možná nebýt toho Švýcarska, tak
• 1:02:22
  já jsem si pak jako chvilku taky začala o sobě pochybovat, jestli
• 1:02:26
  uvažuju správně, ale byla jsem hrozně ráda, že jsem si to tam v
• 1:02:29
  tom Švýcarsku mohla s těma kolegama nebo prostě s tou
• 1:02:32
  skupinou vyříkat a objasnit, že jsem si říkala, ne, vlastně ne
• 1:02:37
  seš na tom dobře, jo. Já, když se vrátím k tý debatě,
• 1:02:40
  tak mi vlastně ten druhej poznatek z toho z toho rozhovoru
• 1:02:42
  je, že že mi to vlastně přišlo, nebo takhle člověk jako zvyklý,
• 1:02:46
  že? Když prostě se bavíš, já nevím s
• 1:02:48
  fanouškem nějakého fotbalovýho klubu, takže ty na sebe jako
• 1:02:51
  řvou, že ten ten můj klub je lepší než ten druhej, že jo, ale
• 1:02:54
  já jsem z toho rozhovoru, kde kde vlastně u obou?
• 1:02:57
  Jako je evidentně cejtí, že jsou to inteligentní jako lidi, že
• 1:03:00
  asi něco nějakou jako životní dráhu jako prožili, takže
• 1:03:03
  vlastně nejsou schopný se ani jako vůbec sdělit informace a
• 1:03:08
  absorbovat to a třeba začít tahat jako třeba za stejnej jako
• 1:03:12
  provaz. To pro mě bylo jako zajímavé, že
• 1:03:15
  prostě II. Vzdělaný lidi toho nejsou ve
• 1:03:17
  finále jako schopný, protože ten narativ prostě má každej naopak.
• 1:03:22
  Děkuju to, to je strašně krásnej postřeh, protože ztratila jste
• 1:03:26
  schopnost dialogu respektovat nebo přijmout nebo vyslechnout
• 1:03:30
  si názor toho 2 a nenálepkovat ho něčím neponižovat to
• 1:03:35
  neurážet. Jo, jako já to vidím, že se tady
• 1:03:38
  tahle doba opravdu zanesla jakousi vulgaritu do komunikace,
• 1:03:43
  kde lidi dnes opravdu nejsou schopni vést normální dialog.
• 1:03:48
  A to je buďto seš na mé straně a nebo seš nepřítel.
• 1:03:51
  A to strašně rozděluje, že jo, to je jako strašně smutný,
• 1:03:55
  protože rozděluje, ale i oslabuje nakonec.
• 1:03:57
  Tady to probíhalo, takže nějaký hňup prostě natočil video na
• 1:04:00
  youtube. Najednou to byla jediná pravda a
• 1:04:03
  cokoliv řekneš ty jinýho, tak si dezinformátor, že jo, prostě
• 1:04:06
  takový zvláštní jako paraziti si najednou krysy vyleze ze všech
• 1:04:09
  no AA chtěli se na tom jako přiživit.
• 1:04:13
  Já si pamatuju, že jsem se bavila taky SS 1 kolegyní a
• 1:04:16
  říkala jsem, hele to, co probíhá, to pro mě působí jako
• 1:04:19
  výzkum. 4 fáze klinické studie, kde se sleduje účinek AA
• 1:04:23
  vedlejší účinky vlastně a teď jako najednou jako naskákala, že
• 1:04:29
  co to vymejšlím za blbosti, že jsem to zadezila, říkám, já
• 1:04:32
  nejsem dezinformátor, já se tě ptám, nebo já si říkám tady svůj
• 1:04:35
  názor, nebo se ptám jako v rámci v rámci možná nějakého dialogu.
• 1:04:39
  Pak se mi, jako říká najednou, jako byly vyčleněný 2 roky nebo
• 1:04:44
  20, 21 a pak myslím, že 1 v únoru 22 to skončilo.
• 1:04:49
  Já jsem říkala, vždyť jako proč se nepokračujou, by se
• 1:04:52
  nepokračovalo dál, jako proč že jo, kdyby to nebyla ta, kdyby to
• 1:04:55
  nebylo takhle? Neříkám, že mám pravdu, ale
• 1:04:58
  působilo to na mě tímhle způsobem a vlastně všechny ty
• 1:05:03
  nežádoucí účinky, všechny ty komplikace byly někde
• 1:05:06
  zaznamenávány, jsou zaznamenány. Vlastně existuje takzvaná ta
• 1:05:09
  farmakovegels, kde se sleduje teda účinek a bezpečnost léčby,
• 1:05:13
  kde se to má hlásit? Hlásí se to na suklu a teď
• 1:05:16
  najednou, jako když člověk uvedl komplikace po očkování.
• 1:05:20
  Tak vám tohle nevzali. To je zajímavý.
• 1:05:23
  Jako to bylo, to byla další pro mě indicie, že něco není v
• 1:05:27
  pořádku. Ty lidi jsou teď nemocný.
• 1:05:29
  Teď teď se, že mění se kvalita života, zvyšují se náklady na
• 1:05:34
  léčbu, ty lidi se AA další věc, která se nedá vůbec nějak
• 1:05:38
  vyčistit, jsou právě ty újmy na duši.
• 1:05:41
  Ta psychická tam to opravdu to výrazné poškození psychiky,
• 1:05:46
  deprese. Ty lidi dnes nejsou schopni už
• 1:05:50
  jako já neříkám všichni ale. Vidím hodně lidí, který nejsou
• 1:05:54
  schopni si udělat názor, který nejsou schopni se soustředit, na
• 1:05:57
  co který nejsou schopný vůbec mít názor a jdou jak ty ovce
• 1:06:01
  zleva doprava, kde se řekne jako tamhle je to lepší, nebo tohle
• 1:06:04
  je tohle je lepší? Možná to ti víc pomůže, jakože
• 1:06:07
  mám pocit, že ty lidi šli sami jakoby od sebe.
• 1:06:09
  Já jsem vlastně jako do určité míry za to, co se stalo trošku
• 1:06:13
  rád, ne kvůli tomu, co se stalo, nebo že to bylo prostě na hovno.
• 1:06:16
  Bylo to blbý a spousta lidí to prostě odnesla.
• 1:06:19
  Ale i kvůli tomu, že nebo spíš kvůli tomu, že spousta lidí
• 1:06:23
  ukázala, jaký skutečně? Jsou.
• 1:06:25
  Jo. Protože když jsme, když se
• 1:06:27
  válíme všichni na pláži a svítí sluníčko, tak je to všechno jako
• 1:06:30
  hezký a budem připlácet po ramenou a hrát si a tak dál
• 1:06:34
  dělat něco spolu. Ale v momentě, kdy přijde nějaká
• 1:06:36
  extrémní situace, tak se prostě ukáže, kdo jakej je.
• 1:06:40
  A mě prostě strašně moc lidí zklamalo nebo překvapilo.
• 1:06:44
  Překvapilo, ale jako možná někdy i zklamalo.
• 1:06:47
  A naopak, jakoby spousta lidí jako překvapilo pozitivně?
• 1:06:50
  Jo, prostě já už jsem to tady i říkal do konce života, nebo do
• 1:06:54
  dokud jako budu moct, tak budu chodit třeba do restaurací, kde
• 1:06:58
  si na nějaký ty věci nehráli. A když jsem se chtěl najíst, tak
• 1:07:01
  mě tam někam posadili a dali mi najíst jo.
• 1:07:04
  AA, nenutili mě, já nevím, co nevyháněli mě, nebo já nevím o
• 1:07:07
  zdravém Karla na Šumavu a prostě x dalších.
• 1:07:09
  Jo. A do konce života tam budu
• 1:07:12
  chodit prostě AA vážit si vážit si těch lidí a vážím si třeba i
• 1:07:16
  těch lidí taky, který to viděli jinak.
• 1:07:20
  Taky nám říkali, že jsme pitomci a tak, ale vlastně jako pak
• 1:07:23
  došli k tomu zjistil, jestli pokračovali dál.
• 1:07:25
  Teda v tý edukaci zjistili, jak to jako bylo.
• 1:07:28
  AA pak uznali, že že se mýlili a to je pro mě jako taky velkej
• 1:07:32
  pokrok, no. To si myslím, že to je velice
• 1:07:35
  důležité, protože třeba když se vrátím k tomu rozhovoru, tam
• 1:07:38
  stačilo třeba říct z té 2 strany, jako třeba že jsme to
• 1:07:43
  očekávali něco jiného, že jsme se zmýlili.
• 1:07:45
  A to je to to málokdo umí říct jako málokdo, protože má
• 1:07:49
  najednou pocit, že by já nevím ztratil sám sebe, nebo že
• 1:07:53
  pochybil, nebo by ublížil nějaké společnosti.
• 1:07:56
  Přiživovat tu svojí domnělou image, což.
• 1:07:59
  Dělat jako byl, musíš nakoupit předtím investovat správně AV
• 1:08:03
  momentě, kdy víš, že to končí, tak to prodáš a pak to začneš
• 1:08:07
  trasovat v médiích, že jo. Jak byli nejroš, tak hele,
• 1:08:10
  můžeme jít na začátek vlastně. Jak se dostala do Švýcarska?
• 1:08:13
  Protože já, když jsem byl teďka na zagarson clinic, tak jsem tam
• 1:08:16
  šlohnul tvoje CV na takovém. Letáku.
• 1:08:18
  A bylo tam, že v devadesátejch letech se začínala ve Svitavách.
• 1:08:22
  Já jsem byla ve Svitavách ano, jako z medicíny tam bylo tak
• 1:08:25
  jako já jsem to vzala po trati, že to bylo nejplný, protože já
• 1:08:28
  jsem měla rodiče na Slovensku, takže jsem tam jako šla s tím,
• 1:08:33
  že to byla nebo vlastně nemocnice, která byla v tý době
• 1:08:37
  velice dobrá. A právě spolupracovala, nebo
• 1:08:39
  byla součást fakultní nemocnice v Hradci králové, takže jsme tam
• 1:08:43
  měli jako. Takový ty různý výzkumy a
• 1:08:45
  možnosti spolupráce a hlavně pro mě byla na trati, takže já jsem
• 1:08:49
  vlastně šla do Svitav, protože budu to mít pak jednoduše, když
• 1:08:53
  pojedu za rodičema na Slovensko. A tam se tam ses věnovala
• 1:08:56
  pneumology. Já jsem tam začala vlastně dělat
• 1:08:59
  pneumologii, to jsem jezdila do jevíčka a to byla hrozná sranda,
• 1:09:02
  protože tam byl takovej ředitel, kterej už dnes nežil.
• 1:09:05
  Já jsem ho měla hrozně ráda, on byl urolog a byl hokej ráznej
• 1:09:09
  razantní chlap, kterej vždycky měl hroznej hrozně hromotnej
• 1:09:12
  hlas. A ona vždycky seřval.
• 1:09:16
  Vždycky otevřel ty dveře, jak byl urolog, tak otevřel ty dveře
• 1:09:19
  na interně zařval tady, tvrdí camky.
• 1:09:23
  A zase odešel pryč a to je známka, že to tady nemáte v
• 1:09:27
  pořádku. Sestry se flákaj co děkuju.
• 1:09:31
  On je jako dělal hrozný věci, stál třeba bylo 7 hodin a stál
• 1:09:35
  před dveřma nemocnice a já jsem vždycky prostě s taškama letěla,
• 1:09:40
  protože malýho syna do do do jesliček a pak rychle teda do do
• 1:09:44
  špitálu a teď on tam stál takhle trudo, kolik je hodin a já na
• 1:09:48
  něho koukám říkám 7 5 a letěla jsem a on říká, a já se tě
• 1:09:51
  neptám. Protože kolik je hodin, ale v
• 1:09:52
  kolik se chodí do práce? No.
• 1:09:55
  A on se tu 1 za mnou přišel a říká, hele, ty seš taková
• 1:09:58
  ambiciózní a hodně jako aktivní, nechtěla bys být primařem na
• 1:10:02
  plicním, ale na něho koukám a říkám, já teda jako nechci.
• 1:10:06
  To tak chybělo. Mně bylo nevím 28, 29 no ale pak
• 1:10:11
  oni pak říká, hele, rozmysli si to tak.
• 1:10:13
  Já jsem si to rozmyslela. Za půl roku jsem šla za ním, že
• 1:10:15
  jsem si to rozmyslela a tak jsem se dostala na plicní a jezdila
• 1:10:19
  jsem do jevička a to bylo hrozně.
• 1:10:21
  Úžasný, protože já jsem tam jezdila s takovejma starejma.
• 1:10:24
  Třeba bardama primařema s kožního z interny, který tenhle
• 1:10:30
  primář urologie za mnou jezdil primář z ortopedie se mnou
• 1:10:33
  jezdil a oni byli strašně moudrý z gynekologie.
• 1:10:37
  Oni byli zkušený moudrý a měli takový ten to jako ten nadhled
• 1:10:42
  nad vším a oni byli vzdělaný, ale nejenom medicínské, ale oni
• 1:10:46
  třeba někdo hrál na klavír, někdo psal někdo já nevím, znal
• 1:10:50
  historii, někdy někdo se věnoval umění.
• 1:10:52
  Takže to bylo vždycky v tom autě jako úžasný.
• 1:10:55
  Pro mě jako pro mladou lékařku prostě být tady s těmahle
• 1:10:58
  autoritama. Já si pamatuju 1 jsme jeli do
• 1:11:02
  toho jevička. Já jsem jezdila, protože já
• 1:11:04
  jezdím od svých jako už asi 15 let a já se svým autem a teď mě
• 1:11:10
  říkáte starej primář mi říká, hele, zajeď tady na kopec, já ti
• 1:11:13
  to tady ještě ukážu jinak. A teď bombas a najednou jsme
• 1:11:17
  měli defekt, teď já mu říkám dobře, tak pane primáři,
• 1:11:20
  počkejte. Ukažte pomozte mně.
• 1:11:23
  Já jsem vyndala náhradní kolo, teď jsem si to takhle zvedla.
• 1:11:26
  Vyměnila tu pneumatiku a teď na mě kouká, říká ženská.
• 1:11:31
  Jak je to možné? Já říkám, no mně tatínek učil,
• 1:11:34
  že motor, když se ti pokazí, tak si s tím neporadíš, ale
• 1:11:37
  pneumatiku si musíš umět vyměnit, takže a tím tím já jsem
• 1:11:41
  ještě jakoby vzrostla v jeho očích, takže jezdil.
• 1:11:44
  Vždycky se mnou pak hrozně rád a vždycky říkali jako hele, v tom
• 1:11:48
  jevíčku, tam vaří tak výborně. Tam, protože jak jsou tam ty
• 1:11:51
  tuberáci, tak oni vaří a tam je kuchyň a úžasná.
• 1:11:54
  Takže oni se vlastně vždycky těšili na to jídlo a bylo to pro
• 1:11:58
  ně trošku jako společenská akce. Vyšetřili jsme tam pár pacientů,
• 1:12:02
  prošli jsme se v krásném prostředí, tak protože takhle já
• 1:12:05
  jsem začínala pneumologii. A ten posun do do hor.
• 1:12:08
  A ten posun do hor byl v podstatě on nebyl úplně jako
• 1:12:11
  rozumný. Jo, to já jsem nepřemýšlela, to
• 1:12:14
  nebyla vůbec. 0 analýza a 0 svodka jo, jako to bylo prostě
• 1:12:19
  nějaký. Rozhodnutí.
• 1:12:24
  Prostě nějak, jak já nevím, ani jak to nazvat pobláznění nebo
• 1:12:26
  nějaký emocionální rozhodnutí z noci do rána.
• 1:12:29
  Já jsem jezdila, já mám v mořici kamarádku a já tam jezdím už
• 1:12:32
  léta. Já jsem jezdila k ní lyžovat a
• 1:12:35
  bylo to hrozně. Vždycky se tam strašně líbilo a
• 1:12:37
  ona mě 1 volal a říká gertruda, tady je, že volá mi vždycky jako
• 1:12:42
  oni mě tam vnímali jako specialistu dobrého pomáhala.
• 1:12:45
  Jsem radou tam všem blízkým známým.
• 1:12:48
  Manželovi mě volá, říká hele, tady je v Davosu na klinice
• 1:12:53
  volné místo. Zástupce jako přednosti kliniky.
• 1:12:56
  Prosím tě, to je zrovna pro tebe, přijď tak.
• 1:12:59
  Já říkám hele, tak já jedu k vám na silvestra, tak já se s nima,
• 1:13:02
  domluvím na pohovor, tak já jsem tam napsala.
• 1:13:05
  Oni jo pošlete zivotopis, tak jsem tam jo, jo, jo, tak dobře,
• 1:13:09
  tak a kdy přijedete a já říkám, no tak já jedu teda na
• 1:13:11
  silvestra, já jsem to vzala úplně, prostě jen tak.
• 1:13:14
  Na levačku já jedu na silvestra do do mořice, tak se můžu tady u
• 1:13:18
  vás zastavit. Takže třicátýho 12 večer jsem
• 1:13:21
  tam dojela a oni mi tam dali nějakej pokoj a 31 ráno jsem šla
• 1:13:25
  na pohovor a teď von říká Ježíš, my vás bereme všemi 10 a teďka
• 1:13:29
  já říkám dobrý tak jo, tak jsem zas odjela do toho mořice, tam
• 1:13:32
  jsme oslavili silvestra a teď jako já jim říkám, no oni mě asi
• 1:13:36
  vzali a ona mně říká, no bude, vždyť tě nevzali.
• 1:13:38
  No a tak jsem se tam úplně dostala, nebylo to rozumný
• 1:13:42
  rozhodnutí jako dneska. Já jsem si tam zažila totiž,
• 1:13:47
  protože to byli Němci. To byla německá klinika, kde?
• 1:13:50
  Ona byla skvělá, ona byla skvělá do té doby, než jsem tam přišla,
• 1:13:54
  protože tam byl úžasný ředitel. Byl to pán prostě v jistém věku
• 1:13:58
  a on zrovna, když já jsem tam přišla, tak odcházel do důchodu.
• 1:14:02
  Nicméně on stále tam pracoval a to byla asi jediná autorita a
• 1:14:06
  opravdu jediná osobnost té kliniky, protože to tam pak
• 1:14:10
  převzal to vedení prostě, jako je Němec strašně.
• 1:14:15
  Závistivej hrozně takovej. Nevyrovnanej.
• 1:14:19
  No a ten měl ze mě strach, protože mě s já tím svým
• 1:14:22
  přístupem, jak jsem tady fungovala mezi pacienty, tak
• 1:14:24
  jsem tam vlastně poměrně rychle si získala všechny pacienty a
• 1:14:29
  privátní pacienty. Co teda nebylo úplně
• 1:14:32
  nejšťastnější? No a tak jsem tam tak nějak ty 3
• 1:14:36
  roky v tom Davosu nevěděla, co se sebou udělám, ale potkala
• 1:14:40
  jsem tam, jako dostala jsem se, nebylo to jenom jenom jako,
• 1:14:43
  protože já jsem si tam zažila vlastně z jeho strany boby.
• 1:14:46
  Poprvé v životě, a to bylo hrozný, jako to jsem já jsem si
• 1:14:49
  tam zažila poprvé mobing a diskriminaci, což jsem nikdy do
• 1:14:52
  té doby neřešila. A diskriminaci to, že jsem žena
• 1:14:56
  a že jsem teda z toho východního bloku a bohužel diskriminaci
• 1:15:00
  ještě za vědomosti. Takže já, když jsem byla
• 1:15:03
  chytřejší než on, tak vlastně mě to dávalo sežrat, ale úplně
• 1:15:07
  strašně, takže to to mělo špatný impakt úplně na všechno můžu
• 1:15:11
  říct, že ti Němci umí být opravdu zákeřný.
• 1:15:14
  Taková zákeřnost, kterou my nedokážeme domyslet no a pak se
• 1:15:18
  se vyměnil teda medicínské ředitel, což přišel Švýcar a on
• 1:15:23
  mně pak říká, hele, já bych tak nechtěl být v těch botách tvých,
• 1:15:25
  to je hrozný a vydrž. A za chvilku se to tady změní a
• 1:15:29
  já mu říkám, a jak se to tady změní?
• 1:15:30
  A ona říká, no, my hledáme nového primáře na tu pneumologii
• 1:15:34
  a já mu říkám ty hele já, protože to nemůžu být já a on se
• 1:15:36
  tak na mě podíval a říká, protože jsi žena a nejseš.
• 1:15:41
  Ar a já mu říkám aha, tak takhle.
• 1:15:43
  A mě to jako pro mě to byla strašná rána, protože já jsem do
• 1:15:47
  té doby vždycky myslela, že já jsem nedělila muž žena, ale
• 1:15:50
  vždycky, že práci, nebo to, co kdo dělá a kdo má dělat ten, kdo
• 1:15:54
  to dělá dobře a rozumí tomu. A je to 1.
• 1:15:56
  Jestli takové pohlaví nebo jiné? No a Švýcar.
• 1:15:59
  A to už jsem pochopila, že to je jako taková opravdu velká
• 1:16:03
  diskriminace. To.
• 1:16:04
  Je jako blbý, asi když i jako vidí, že jako nemáš kam dál jít,
• 1:16:07
  že jo jako vlastně ty nějaký omezení.
• 1:16:10
  Pak tam bylo jako takový starý primář, tam jezdil z Mnichova na
• 1:16:14
  kožník jako na tu kožní kliniku. S tím jsme si strašně rozuměli a
• 1:16:18
  byl kouzelnej a on mě pak 1, říká, víte paní doktorko?
• 1:16:23
  On je problém, když když vlastně zástupce přeskočí svého
• 1:16:27
  přednostu. A vlastně já vás hrozně lituju,
• 1:16:31
  ale já nevím jak jako co, jak to chcete řešit.
• 1:16:33
  Já mu říkám, podívejte, já to. Určitě vyřeším já.
• 1:16:36
  Neodchází se odněkud kvůli někomu, ale odejdu.
• 1:16:39
  Když odejdu, tak budu, odejdu s tím přesvědčením, že to není
• 1:16:43
  kvůli tomu. A pak ta klinika naštěstí
• 1:16:45
  změnila úplně svůj charakter. Ona se stala rehabilitační a
• 1:16:48
  přestala být tou součástí toho výzkumného institutu, a to už
• 1:16:52
  jako opravdu změnilo úplně směr, protože tam začali jezdit
• 1:16:57
  vozíčkáři a lidi úplně jako s jiným spektrem onemocnění nebo
• 1:17:01
  komplikacemi, ale ty 3 roky byly fajn, protože tam chodili
• 1:17:04
  opravdu nemocný. Ty lidi vážně jako těžký
• 1:17:06
  komplikace plicní. Kde to byl takovej ten úplně
• 1:17:10
  nejvyšší level. Jednak té diagnostiky nebo
• 1:17:13
  přehodnocení té diagnózy a zároveň teda toho terapeutického
• 1:17:17
  přístupu. A to musím říct, že to mě hrozně
• 1:17:18
  bavilo a dělali jsme IS tím švýcarským institutem pro výzkum
• 1:17:22
  alergií astmatu právě tu studii velkou, a to byl hrozně krásný,
• 1:17:27
  takže takhle mám davost. No a plus to lyžování a ještě
• 1:17:30
  kození po horách, tak to bylo skvělý.
• 1:17:32
  Já jsem třeba vždycky, když jsem.
• 1:17:34
  Byla po práci a tady tenhle člověk mě už tak šel na nervy,
• 1:17:36
  tak já jsem tam v podstatě dělala.
• 1:17:38
  Já jsem musela vypadat, kdyby mě někdo ze shora sledoval, tak si
• 1:17:41
  řekne, ta ženská se zbláznila. Já jsem chodila co to šlo do
• 1:17:46
  sortikálu a tam jsem si vždycky zaparkovala úplně na konci.
• 1:17:49
  Rychle k vodopádům to je tak pětačtyřicet minut.
• 1:17:52
  Když bylo možno, tak jsem si tam ještě v té vodě vykoupala a pak
• 1:17:56
  jsem se vrátila zpátky. A nebo když prostě jsem nemohla,
• 1:18:01
  tak sněžilo třeba tak jsem běhala kolem jezera a nebo jsem
• 1:18:04
  si pak vyšlapala někam úplně nahoru.
• 1:18:06
  Já jsem bydlela u jezera, právě tak jsem pak, jako si vyšla tak
• 1:18:09
  nahoru. Vrátila jsem se a bylo mi jako
• 1:18:12
  lépe a já jsem tam vlastně. Jako tam byla další taková moje
• 1:18:16
  cesta, kde já jsem se vrátila sama k sobě.
• 1:18:20
  Já jsem opravdu musím říct, že tohle, co se mi tam udělalo, mě
• 1:18:23
  donutilo přehodnotit všechno v mé myšlení, mé postoje, mé
• 1:18:28
  vnímání a já si možná řeknu, že jsem jako se stala víc
• 1:18:33
  pokornější a začala jsem si vážit víc sama sebe.
• 1:18:36
  AS tím už jsem pak šla do toho Curychu a tam už to bylo dobrý.
• 1:18:39
  Mně přijde, že by to mohlo být upřímně i těma horama nebo tím
• 1:18:41
  prostředím, protože ono. Prostě to prostředí je strašně
• 1:18:45
  jako určujícího pro toho člověka, když tam jako žije.
• 1:18:48
  A jak se dostala teda ale k tý alergologii ty jsi zmínila teďka
• 1:18:50
  nějakou studii? Ta ta pneumologie samozřejmě tak
• 1:18:54
  nějak logicky s sebou nesla. Protože třeba ty kašle astmata,
• 1:18:58
  že jo, tak to je takový to mezioborový, že buď to má
• 1:19:01
  pneumolog nebo alergolog s alergiema tak takže vlastně no a
• 1:19:06
  moje dítě mělo astma, tak já jsem vlastně tak nějak se tímhle
• 1:19:10
  směrem vydala. Jo, takový ty mezníky vlastně v
• 1:19:13
  tom jsou. Když to řeknu v té v tom svém
• 1:19:16
  životě. Že vlastně astmatické dítě.
• 1:19:18
  Pak já jsem teda dostala ty alergie, když mě to, tak jakoby
• 1:19:22
  vedlo touhle cestou nebo pochopit pochopit.
• 1:19:25
  No a pak jako ono mě to pak vlastně i.
• 1:19:27
  Dál dovedlo. K tomu zkoumání těch
• 1:19:30
  potravinových alergií, potravinových intolerancí a
• 1:19:33
  vůbec toho intoleranci střevo, zvýšená propustnost, systémový
• 1:19:38
  zánět. No a už vlastně jsem se dostala,
• 1:19:41
  tak kde jsem dnes a bylo to štěstí, že já jsem bylo to i ten
• 1:19:45
  ta cesta mě tak vedla. Když to vezmu teď trošku
• 1:19:48
  mysticky, tak mě to tak jakoby vedlo z toho z toho Davosu.
• 1:19:52
  Vlastně na tu kliniku spánkové medicíny, což bylo úžasný v tom
• 1:19:56
  Curychu a pak vlastně odsaď. Já jsem se přímo, protože tam
• 1:20:00
  byl 1 člověk, kterej byl spojen s tou tady s touhle zegarten
• 1:20:04
  klinic tak vlastně přes něho jsem se dostala tam, kde jsem
• 1:20:07
  teď a bylo to takový přirozený vývoj, přirozená cesta i ten můj
• 1:20:11
  postoj vlastně tak nějak jako přirozeně se měnil, i když já
• 1:20:14
  jsem pochopila, nebo jsem si uvědomila, že?
• 1:20:17
  Já jsem vždycky se dívala celo tělo on na člověka, že jsem
• 1:20:20
  nikdy to neodtrhovala 1 od 2 ale ale o to mě to tak jakoby víc,
• 1:20:25
  tak semknulo ještě a víc se to tak jakoby vykrystalizovalo a
• 1:20:29
  ujasnilo. Ale třeba ty potravinový
• 1:20:31
  intolerance od těch nebo vůbec ta ta.
• 1:20:34
  Propustnost, střeva a tak dále. To jsou takový témata, který se
• 1:20:37
  v tý alopatický medicíně jako dřív jako skoro vůbec neřešily,
• 1:20:41
  ne nebo víš, co ono se ani o tom moc nevědělo.
• 1:20:43
  Já si pamatuju třeba já si pamatuju.
• 1:20:45
  To bude ty 90 léta. Kdy chodili lidi najednou
• 1:20:48
  otíkali, měli nějaký zarudnutí a tak a tehdá se to hodně
• 1:20:52
  spojovalo, jako že ze sorotonnínem a ten serotonin
• 1:20:55
  vlastně v 90 procentech se tvoří ve střevech, že jo
• 1:20:58
  hyperserotoninový syndrom. Vlastně ty působky, ty ty ty
• 1:21:04
  mediátory nebo ty enzymy tam byly histamin, ale vlastně jste
• 1:21:09
  to neumělo uchopit. Ono se já nevím třeba hodně
• 1:21:12
  dlouho mluvilo. Jo, já nemůže to být histaminem,
• 1:21:15
  to si pamatuju ty diskuze v těch 90 letech, ale moc se o tom
• 1:21:21
  ještě nevědělo. Vědělo se, že jsou tam, že jsou
• 1:21:23
  tam živné buňky, že jsou tam eosinofily, že jsou tam ještě
• 1:21:27
  jiné buňky pro zánětlivé ale. Vlastně až pak.
• 1:21:30
  Možná já si myslím, že ten boom opravdu v těch 90 letech tak
• 1:21:33
  nastal v tom výzkumu. Dneska už opravdu tyhle věci
• 1:21:38
  jsou jasnější. Ty jsou ty, ty jsou ty massel,
• 1:21:42
  to je taky. Téma vždycky na to narazím.
• 1:21:45
  Spíš manželka s tím má. Taky jako problémy.
• 1:21:47
  AO tom se jako já nevím, o tom je těžký jako vůbec něco najít,
• 1:21:51
  ale pak si člověk otevře nějaký redit, nebo nějaký prostě.
• 1:21:55
  Sítě kde kde ty lidi jako sdílí na tohle téma ty svý příběhy.
• 1:21:58
  Svoje protokoly, no a to je to, co jim funguje, co jim nefunguje
• 1:22:01
  a to je prostě jako fascinující svět úplně jako mimo tradiční
• 1:22:05
  medicínu, kdy prostě lidi jako se snaží, protože jim někdo na
• 1:22:08
  to není schopnej nic jako poradit, tak se snaží jako
• 1:22:10
  sdílet mezi sebou nějaký řešení. Jako on je takovej ten syndrom
• 1:22:14
  těch těch těch mastocitů. Syndrom nebo mastocitóza AA
• 1:22:19
  syndrom jo jako onemocnění to onemocnění je vzácný a ten
• 1:22:23
  syndrom je vlastně AV tom syndromu.
• 1:22:25
  To je soubor potíží a příznaků. Který neumíš někam pořádně
• 1:22:29
  zařadit, takže vznikne. To je syndrom a teď já jsem si
• 1:22:33
  uvědomila, že vlastně tady v tomhle syndromu jsou ty lidi, co
• 1:22:36
  maj ten, většinou ty. Ten histamin je ten hlavní
• 1:22:39
  mediátor, nebo takovej ten dirigent, jakože tolerance mají,
• 1:22:43
  ale pak pak to jde ještě jako. I další cestou, ještě že ten.
• 1:22:47
  Hystam jít samozřejmě jako pro zánětlivej pro zánětlivej enzym
• 1:22:52
  jako aktivuje další a další buňky.
• 1:22:54
  A vlastně. Další a další teda látky.
• 1:22:57
  A teď a ty substance a on vlastně zjistíš, že jsou lidi,
• 1:23:01
  který maj, ale oni mají 1 společnýho jmenovatele a to jsou
• 1:23:05
  lidi psychicky labilní a to je vlastně ta psychika.
• 1:23:09
  Ti nastartovává, že oni jsou takový ti hnidopiši ulpívavý na
• 1:23:13
  něčem, já jim to nemůžu říct. Jo, ale ale udělala jsem si
• 1:23:17
  sama, já to nemůžu říct, já jsem to řekla, ale v ve Švýcarsku mě
• 1:23:23
  nebudou rozumět, že oni mě jich je hrozně líto, protože oni oni
• 1:23:26
  opravdu jako ulpívají na. A teď vlastně tady to
• 1:23:30
  vyplavování těch různých mediátorů i dělá to, že jako
• 1:23:34
  můžou tam mít třeba i jistej druh já já nevím sama, jestli to
• 1:23:38
  nazvat alergie nebo intolerance, ale jako oni nesnáší parfémy je
• 1:23:43
  rozdráždí parfémy, je rozdráždí, vůně ti rozdráždí koření, co
• 1:23:47
  dáváš do jídla? A dokonce ve Švýcarsku se dnes
• 1:23:50
  staví domy. Tam je skupina architektů, která
• 1:23:53
  na tom vydělává, protože. Je to podporováno dotováno
• 1:23:57
  kantonama. Takže vlastně se staví tyhle
• 1:24:00
  domy na ale to tam nechceš být, protože tam máš skupinu lidí se
• 1:24:03
  stejnou povahou a ty se nesnáší a ty si dělají naschvály, a to
• 1:24:08
  když ti pak vykládají ty příběhy, co se teď ten žaluje
• 1:24:10
  tam na toho ten mu pustí nějaký sprej, protože on ví, že ho
• 1:24:14
  nesnáší, takže se tam vlastně jak malé děti ty lidi jsou
• 1:24:17
  chudáci, ale já si myslím, že ten prapůvod je opravdu v tom
• 1:24:21
  mentálním nastavení, protože ta hlava pak spouští.
• 1:24:25
  Tady tenhle cyklus těch mediátorů.
• 1:24:26
  Jak to rozbít? Já se dá se to nějak jako řešit,
• 1:24:28
  ale to se víš, co to oni nechtě jim je dobře.
• 1:24:30
  V tom jim je dobře v. Tom, protože oni opravdu jim
• 1:24:34
  dělá dobře to, že sledujou, že si mezi sebou komunikujou a že
• 1:24:39
  přijdou za tím blbým doktorem, který jako nemusí vědět všechno.
• 1:24:42
  Já jsem se, já jsem se naučila od pacientů.
• 1:24:44
  Já jsem se tohle naučila. Mnohé věci naučila od těch
• 1:24:48
  pacientů. Já jsem vůbec sama taky
• 1:24:50
  nevěděla, že si prostě. V naší literatuře, nebo.
• 1:24:54
  Když budu do té odborné literatury, tak jsem tam opravdu
• 1:24:57
  všechny ty drobnosti, které mě ti pacienti pak popovídali,
• 1:25:01
  nenašla, ale oni mají pravdu. Jim škodí všechno, co je trošku,
• 1:25:04
  jakoby něco jim vadí. Jídlo jim vadí uprava jídla.
• 1:25:08
  Oni můžou jenom vařit nebo dusit.
• 1:25:10
  Teď někdo může cibuli, někdo nemůže cibuli, někdo může česnek
• 1:25:15
  taky koření makový, ale vlastně většinou i to stravování je je.
• 1:25:20
  Takový asketický, protože oni nic nemůžou.
• 1:25:22
  Oni jí nechutná. Oni žijou někde v rezervaci, kde
• 1:25:27
  nemůžou mít ani koberce, ani záclony, ani nic, protože
• 1:25:30
  všechno jim vadí. Nemůžou mít ani moc světla,
• 1:25:33
  protože i to světlo jim tam vadí, ale to nechceš.
• 1:25:38
  Když to zjednodušim, kdyby se nějak jako přenastavili mysl,
• 1:25:40
  tak by to, tak by se jako. Uzdravenastavili a to při
• 1:25:43
  nastavení mysle je musí chtít. Zaprvé a je to vůbec?
• 1:25:48
  Prosím. Jak tady vidím teďka ty.
• 1:25:51
  Lidi. Jak o nich mluvím, tak vlastně
• 1:25:54
  si ani u 1 neumím představit před nastavení mysl, protože oni
• 1:25:58
  ještě totiž terorizujou ty doktory jo oni, oni ti přijdou
• 1:26:01
  třeba. S nějakou sterilní dekou?
• 1:26:06
  Přijdou, aniž se tě zeptali je venku třeba mínus 20.
• 1:26:09
  Otevře ti okno a odejde a řekne, abych se mohl přijít.
• 1:26:13
  Musí tady být vyvětráno. Z postele si to tam těma
• 1:26:17
  nějakýma prostě látkama nebo nějakým igelitem, který si doma
• 1:26:22
  vyčistí. Ale to, že přijde se psem, mu
• 1:26:25
  vůbec nevadí. Jo, protože ten pes k tomu k
• 1:26:27
  tomu všemu jako skoro ani nehraje.
• 1:26:30
  No ale přijdou a teď ti tam a teď ti řeknou, třeba já mám
• 1:26:34
  rýmu. A on říká, buďto si dáte roušku,
• 1:26:36
  nebo já jdu pryč, tak řeknu, no tak musíte jít pryč a musíte
• 1:26:39
  přijít, až budete mít pocit, že jsem zdravá.
• 1:26:43
  To je jako bohužel ta komunikace s těma pacientama je opravdu
• 1:26:46
  velice velice těžká a všichni maj jako maj problémy se
• 1:26:50
  zažíváním maj problémy se střevem.
• 1:26:53
  Ono to pak je takovej ten celej bludnej kruh, protože ty střeva
• 1:26:56
  ovlivňují mozek, že jo aktivitu mozku přesbloudivý nerv, takže
• 1:27:00
  tam vlastně taková taková ta zpětná vazba, ten bloudí kruh se
• 1:27:04
  vyvíjí a točí dál, co je tam bloudivej nerv?
• 1:27:07
  Já jsem se o tom snažil něco jako dohledat, ale upřímně.
• 1:27:09
  Jsem to jak. Jako nepochopily.
• 1:27:13
  Z prodloužené míchy tady. Vzadu a vlastně všechny všechny
• 1:27:20
  orgány vlastně odsud a má takovou tu tu neuro vegetativní
• 1:27:26
  aktivitu jako aktivitu sympatikus a sympatikus a
• 1:27:30
  vlastně on aktivuje a reguluje vlastně funkce těch orgánů v
• 1:27:35
  hrudníku AV dutině břišní. Dneska je to taková velká téma,
• 1:27:39
  že jo, všichni mluví o tom jak ovlivnit ten vagus AA tak ale v
• 1:27:43
  podstatě jako co můžeš udělat je zklidnit tu mysl, že jo začít
• 1:27:47
  pracovat tady tady v hlavě, to je nejdůležitější a on je
• 1:27:51
  negativní, ovlivňuje, jako je to trošku složitější, ale přes.
• 1:27:55
  Přes právě třeba přes. Třeba když ten mikrobiom není v
• 1:27:58
  pořádku, tak on přímo komunikuje s tím nervem a.
• 1:28:02
  Vlastně to vede k takové té nervozitě, nebo
• 1:28:06
  nesoustředěnosti? Poměrně často to vidíme u dětí,
• 1:28:09
  právě které konzumujou hodně sladkostí nebo jenom bílé
• 1:28:12
  pečivo. Hodně lepku, teda ty
• 1:28:14
  prozánětlivý potraviny, tak vlastně to je to, co dělá ty
• 1:28:18
  děti, takový ty neklidný, agresivní, a to je 1 z příčin
• 1:28:23
  nebo autistické děti taky, protože oni mají taky
• 1:28:26
  jednostrannou stravu a tam právě jo, je to hrozně těžký to
• 1:28:30
  upravit, ale je to tvrdá práce pro všechny, jak pro pro lékaře,
• 1:28:33
  tak pro rodinu. Ale dá se s tím taky pracovat a
• 1:28:36
  nebo takový ty bušení srdce pocit toho knedlíku tady v krku,
• 1:28:41
  nebo jo až až takový to vedení do paniky, takže můžeš zklidnit
• 1:28:46
  třeba žes já doporučuju, ať si dávají nějakej teplej polštář
• 1:28:49
  nebo vyhřáté třešně vyhřáté polštář s třešněmi s peckami,
• 1:28:54
  teda s třešní tady vlastně na ten plexus solar anebo tady
• 1:28:58
  dozádu, kde ten energie vystupuje a to jako vcelku dobře
• 1:29:01
  zklidňuje. Pak jsou různý ty tréninky.
• 1:29:03
  On hrozně zvyšuje produkci kyseliny solné třeba jo jako
• 1:29:07
  zhoršuje u pacientů u refluxu potíže, které jsou spojeny s
• 1:29:11
  tím, ale taky nepřímo vede nepřímo, ne, ne přímo, ale
• 1:29:16
  nepřímo vlastně v té kaskádě ovlivňuje právě i různé
• 1:29:20
  uvolňování těch různých prozánětlivých působků, které
• 1:29:23
  vlastně v tom těle pak dělají tu paseku.
• 1:29:25
  Vždycky jsme se jako malý smáli, když tam babička.
• 1:29:29
  Říkala takový ty ty její rady do života vem si ponožky neměj
• 1:29:35
  zastrčit košili, ať nemáš záda jo a teď jako bych mohovat asi
• 1:29:39
  desítky takovejch že jo. A čím je člověk starší a čím
• 1:29:43
  jako víc poslouchá právě možná nějaký takový ty řekněme
• 1:29:46
  holistický nebo řekni, já nevím. A možná alternativní nějaký jako
• 1:29:49
  přístupy nebo informace. Tak vlastně si říkal, ty jo,
• 1:29:52
  vždyť oni měli pravdu, vždyť oni to vysledovali.
• 1:29:54
  Že to bylo tak jo, jako to jsou prostě.
• 1:29:57
  Normálně to jako ze zkušenosti a to člověk nemusel mít žádný
• 1:30:01
  velký vzdělání, že jo prostě normální selský rozum a
• 1:30:04
  zkušenosti ze života, že věděli, že prostě nebudeš jíst hodně na
• 1:30:08
  noc, aby ti pak nebylo blbě, že se blbě vyspíš, že vlastně pak
• 1:30:11
  trávíš, když si dáš večer steak, tak ještě ve 3 hodiny ti to
• 1:30:15
  tráví a že ta kvalita toho spánku taky není v pořádku.
• 1:30:18
  My si pamatujou nepíjí při jídle.
• 1:30:20
  Vyj no ano ano, řidič. Že žaluční šťávy já nevím.
• 1:30:24
  Taky říkám bych mohl jmenovat jako.
• 1:30:26
  Donekonečna česnekový topinky cejtim je z babičky dodnes.
• 1:30:30
  Jo to je, to je na tom taky zajímavý, že jo jako je spousta.
• 1:30:33
  Lidí, který. Asi jsou a maj třeba nějaký jako
• 1:30:36
  predispozice, nebo možná to maj? Já nevím, čím to je k něčemu AA
• 1:30:41
  pak jsou lidi, který prostě já nevím.
• 1:30:43
  Teď umřel ozy osbor jako jo, ten to je zázrak, že že to nestalo
• 1:30:47
  před 50 lety. To je prostě to je to je jo
• 1:30:52
  moje. Manželky.
• 1:30:53
  Děda ten kouří snad od 13 jo celej život pije kouří ale.
• 1:30:59
  Ale jí česnek a je tady furt jako jo a ten ten ten i kdyby ty
• 1:31:04
  cigára jed jako jo, tak podle mě se mu nic nestane.
• 1:31:11
  Oni ti samo a já i já jako já jim to nevymlouvám, protože
• 1:31:15
  dokonce jsou práce, který ukazujou na to, že když ty lidi
• 1:31:17
  přestali kouřit, tak do roka jim ten ten nádor tam nějak jako se
• 1:31:21
  objevil a já to obdivuju, protože jsou v pohodě.
• 1:31:25
  S mentální pohodě, nemají žádnou zráskovanou pleť, to je
• 1:31:29
  devadesátce a jsou relativně jako zdraví.
• 1:31:32
  On řekne, já bez té cigarety nepůjdu.
• 1:31:34
  Ne, neudělám ani krok, vykouří třeba klidně 20 30 cigaret za
• 1:31:38
  den je to tak, já tady nepodporuju kousky xnu, ale
• 1:31:42
  nedoporučuju, ale je to ale já ho já jsem já si taky pamatuju.
• 1:31:45
  Já jsem měla pacienta, kterej měl.
• 1:31:48
  Nádor byl mladej muž a měl nádor žaludku a bohužel to bylo
• 1:31:54
  prorostlý celý a tak nějak dostal tu zprávu, že s váma se
• 1:31:59
  už nedá nic dělat a já jsem tohodle člověka.
• 1:32:01
  Tak asi po 5 letech potkala někde ve městě.
• 1:32:05
  A teď si říkám, není to ten pán a teď on tak na mě kouká a říká,
• 1:32:09
  jé dobrý paní doktorko, vy si myslíte, že já už jsem být
• 1:32:12
  mrtvý, že? A já mu říkám, no, nechtěla jsem
• 1:32:16
  to tak říct, ale spíš jsem se ptala, jestli jste to vy.
• 1:32:19
  A on mi říká, no jsem to já a tak já mu říkám, prosím vás, a
• 1:32:22
  můžete mně říct to kouzlo? A on mně pak říká, no když jste
• 1:32:26
  mě nějak řekli, že mám uzavřenou budoucnost.
• 1:32:29
  Pak jsem si řekl, dobrý, tak mám prostě.
• 1:32:33
  Teďka prostor, abych si udělal to, co jsem chtěl, tak jsem si
• 1:32:35
  postavil nějakou róbenku někde v lese.
• 1:32:40
  AA žiju tam a ráno si dám vždycky jako nějakýho panáka
• 1:32:45
  slivovice a pak jsem tam v té přírodě dělám, si mám tam nějaký
• 1:32:49
  zvířátka? Starám se o to.
• 1:32:52
  A vlastně už se mi přestal na to myslet, protože prostě jsem
• 1:32:56
  pochopil, že asi neumřu je mi je dobře na to zapomněl a teď jsem
• 1:33:00
  mu říkala a můžete, můžu vás jenom poprosit?
• 1:33:02
  Nechal byste se vyšetřit a on říká, jo, klidně to bylo všechno
• 1:33:06
  v pořádku. Jakej jakej vliv na to zdraví má
• 1:33:11
  ta psychika? Je něco jako, jak to jako
• 1:33:14
  ohraničit jako nějak já dát mu nějakou formu nějakou radu.
• 1:33:17
  Psychika má v podstatě na zdraví a na to, jak jako žijeme.
• 1:33:21
  A jak se cítíme v podstatě ten největší vliv?
• 1:33:25
  Já jenom i sama řeknu z vlastní zkušenosti, co třeba člověk,
• 1:33:29
  když měl chřipku a musel do práce a měla jsem čtyřicítku,
• 1:33:32
  tak jsem si prostě dala brufen a šla jsem a vůbec jsem necítila,
• 1:33:36
  že jsem nemocná. Ale si taky pamatuju, když se mě
• 1:33:38
  nic nechtělo a měla jsem jenom lehce 37, tak jsem měla pocit,
• 1:33:42
  že umřu. Takže já si myslím, že ta
• 1:33:44
  psychika nebo nemyslím já to vidím, že jo jsou kletby, kdy ty
• 1:33:49
  pacienti dostanou kletbu a to jsou případy jako já.
• 1:33:52
  To mám z literatury, a to nemám z vlastních zkušeností, ale jako
• 1:33:56
  ta kletba, když jim řeknou do tří měsíců zemřete, tak oni
• 1:33:59
  opravdu jsou případy, kde ty pacienti opravdu.
• 1:34:04
  Zdraví pacienti do tří měsíců zemřeli.
• 1:34:06
  Protože tak to jim bylo dáno, a tak jim to bylo určeno, protože
• 1:34:09
  já si myslím, že ta psychika má hlavní hlavní vůbec jako roli v
• 1:34:14
  tom, jak se cítíme AA jak, jak vlastně, na jaké to máme zdraví.
• 1:34:18
  Vždyť je už hodně případů, třeba Clemens kuby, to ho určitě
• 1:34:22
  znáte. Tak měl zlomenou páteř a nemohl
• 1:34:25
  chodit AA chodí. Dneska chodí, že jo, dokonce byl
• 1:34:28
  někde v Tibetu, setkal se s dalajlámou.
• 1:34:31
  O tom mluví joe dispenze a velice pěkně.
• 1:34:33
  Ten měl taky vlastně porušenou páteř.
• 1:34:35
  Já mám příklady pacientů, který jak jsem tady vzpomínala, měli
• 1:34:39
  nádorový onemocnění, kde se podle mě opravdu sjelou vůle
• 1:34:43
  vyléčili. Takže já si myslím, že ta
• 1:34:45
  psychika. Spouští ale i uzdravuje, spouští
• 1:34:48
  různé mechanismy a procesy toho onemocnění.
• 1:34:51
  Ale taky. Může uzdravit, existuje nějaká
• 1:34:56
  nějakej způsob, jak tu teda tu vůli?
• 1:34:58
  Nebo tu psychiku posílit, aby i člověk, kterýmu vlastně není
• 1:35:02
  teďka dobře, tak, aby se líp měl za těch pár měsíců, nebo za těch
• 1:35:06
  pár let. Já osobně si myslím, že nebo
• 1:35:09
  vnímám ty lidi. Třeba jsou lidi, který odešli
• 1:35:12
  někam do Amazonie nebo odešli do asie, někam do džungle hledat
• 1:35:18
  sami sebe a ty se vrátili. Úplně jiný a pak učí a vedou
• 1:35:23
  prostě. Ty lidi nebo učí lidi, jak žít,
• 1:35:26
  dělají různý retrí retreety. Já nevím, učí meditace a já i
• 1:35:30
  dnes vidím jako velkou roli psychedelik tady právě v tom a
• 1:35:33
  já jsem strašně šťastná, že to v české republice vlastně bude
• 1:35:36
  možné od toho. Ledna, že si ta legalizace
• 1:35:39
  podařila, protože vlastně já myslím, že člověk, když pozná
• 1:35:43
  sám sebe, když pozná sám sebe nebo učí, se poznávat sám sebe,
• 1:35:48
  má rozšířené vědomí. Tak dokáže slyšet jako nebo
• 1:35:53
  poslouchat nebo slyšet tu svoji intuici.
• 1:35:55
  Si dokáže si vlastně mnohé v tom svém těle, ale i to kolem, co se
• 1:36:01
  mu přihodí do toho života ovlivnit.
• 1:36:03
  Jo, já, myslím si, že ale to je dřina, to nevznikne.
• 1:36:07
  Takhle to není, tak je, že chci, protože to naše podvědomí nechce
• 1:36:10
  změny, takže to podvědomí nás tahá pořád spát.
• 1:36:13
  Takže tam člověk bojuje sám se sebou, že jo na tom začátku, to
• 1:36:17
  je to, jak se říká ta brázda těch 1 20 dnů.
• 1:36:19
  Já si myslím, že to je minimálně 3 měsíce.
• 1:36:22
  Než se člověk, pak se mu to stane už jakoby.
• 1:36:25
  Přirozeným pak už je i to sebevědomí přestane bojovat a
• 1:36:29
  pak vlastně se člověk dostává úplně jakoby do jiné jiného
• 1:36:33
  tvého mentálního levelu. Myslím si, že v tom teda hrozně
• 1:36:36
  pomáhají ty psychedelika, protože každý máme nějaké
• 1:36:39
  trauma, které si neseme z dětství nebo z generací
• 1:36:43
  předchozích. My to ale nevíme, že jo a něco
• 1:36:45
  nás drží. Někdo má strachy, někdo má ty
• 1:36:48
  paniky, někdo má, já nevím, nemá odvahu udělat krok, protože musí
• 1:36:53
  mít pořád nějaké jistoty. Někdo se najednou začne bát z
• 1:36:57
  něčeho a neví proč. A vlastně dneska se ví IZ těch
• 1:37:00
  studií AZ těch z těch případových studií, že vlastně
• 1:37:04
  ty psychedelika opravdu odhalí? Tady ty u těch posttraumatických
• 1:37:08
  syndromů si myslím, že to je vůbec jako 1 z nejlepších
• 1:37:11
  terapií. Jde ukážou, o co jde, AAS, čímž
• 1:37:14
  člověk vlastně kde má toho démona, kde má ty štěkající psy,
• 1:37:17
  kterýho brzdí, nebo kterého. Vlastně zastrašují a brzdí v
• 1:37:22
  tom, aby prostě žil a dělal věci.
• 1:37:25
  Jinak ty látky mají tendenci ukázat člověku to, čeho se
• 1:37:28
  nejvíc bojí. A konfrontovalo s tím a nepustí
• 1:37:31
  ho v podstatě dál, dokud ten člověk, jako si neřekne OK,
• 1:37:34
  vzdávám se, podlehl jsem a teď si mě vem, ale až v ten moment
• 1:37:38
  vlastně. Sezení taky, že jo, to člověk
• 1:37:42
  musí absolvovat a. Je pravdou tak jak říká, že ta
• 1:37:45
  látka je tak vědomá, že cítí ještě kdy už může a kde ještě
• 1:37:49
  nemůže, že tě tam pustí, nebo nepustí?
• 1:37:51
  Jako je dobře, že to tady samozřejmě legalizovali.
• 1:37:53
  Jak je to ve Švýcarsku vůbec tímhle?
• 1:37:55
  Tím. Ve Švýcarsku to je v rámci
• 1:37:56
  výzkumu taky možný, nicméně je tam fůra tak jako tam.
• 1:37:59
  Bude podle mě catamin ne, hlavně oni tam mají ketamín hodně l.
• 1:38:03
  SDLS tak tam. Vůbec to začalo, že jo tam LSD
• 1:38:07
  vlastně bylo objevený. Že jo ve Švýcarsku tam jak se
• 1:38:10
  jmenoval kdo ne? Albert.
• 1:38:14
  Hoffmann, jak se jmenuje sano fune?
• 1:38:18
  Říkám to dobře, man laroš. Baroš pardon, tak to je to bylo
• 1:38:22
  to vzniklo ve. Švýcarsku právě.
• 1:38:24
  No jsou ještě ti starší lékaři, starší psychiatři.
• 1:38:27
  Který vlastně používají LSDIV těch fakultních nemocnicích, to
• 1:38:32
  mají v rámci teda terapie AV rámci výzkumu pak ketamin a pak
• 1:38:36
  teda houbičky. Taky ještě a ty houby jsou tak
• 1:38:40
  spíš ony to mají v takové té formě spíš v těch sezeních, v
• 1:38:44
  sezeních, s psychologama nebo. Není to vysloveně jako na těch
• 1:38:48
  klinikách, je to. Spíš na těch privách těch
• 1:38:50
  privátních sezeních s psychologem nebo s psychiatrem.
• 1:38:54
  To pod nějakým jako dozorem je to vždycky pod dozorem.
• 1:38:57
  No tam myslím si, že to. Ani není správně, aby to.
• 1:38:59
  Bylo bez dozoru, protože tam je zapotřebí ten člověk.
• 1:39:02
  Co to vede? On on vlastně tě vede v procesu
• 1:39:07
  a není to, že jo se může stát, že se otevře ta 13 komnata nebo
• 1:39:12
  pandořina skříňka a teď najednou jako ten člověk.
• 1:39:15
  To musí pak umět nějak zpracovat, že jo to vlastně je
• 1:39:18
  pak. Ta ta další terapie v těch
• 1:39:21
  rozhovorech? Ta analýza a nastolení nějaké
• 1:39:24
  cesty a ono to taky ten proces vlastně doznívá.
• 1:39:27
  AV průběhu ještě několika dní tady potom sezení, že to není
• 1:39:30
  jenom o tom tam přijdu něco dostanu a jdu, ale vlastně se to
• 1:39:34
  analyzuje a pak se dělá ještě takový ty konzultace.
• 1:39:37
  Myslím, že za týden. Potom sezení a ten člověk je
• 1:39:42
  vedenej, že není tak úplně opuštěný.
• 1:39:44
  V Americe to taky u nějakých státech legalizovali, ale tam
• 1:39:47
  Američani to vždycky. Vezmou jako do je úplně jiného
• 1:39:50
  levelu tam teď člověk poslouchá nějaký americký podcasty a tam
• 1:39:53
  mu uprostřed podcastu nebo nějaký show jako běží reklamy na
• 1:39:57
  houbičky. Nekupujte si houbičky tady u
• 1:39:59
  těch kupte si to od nás máme. Ty dobrý si vždycky říkám, ty
• 1:40:02
  jo, vy vy to umíte prostě jo, jako Američan prodá III.
• 1:40:06
  Kallstein, že jo. Oni to umí opravdu oni jako do
• 1:40:09
  všeho. Já si pamatuju i léky, který
• 1:40:10
  byly. Normálně vázaný na předpis, že
• 1:40:12
  se že se museli, když jste se chtěl s někým bavit v Americe z
• 1:40:17
  farmy třeba o tom, tak se musel podepsat nějakej nějaký
• 1:40:20
  prohlášení a pak najednou to vidíte.
• 1:40:22
  Prostě v televizi je normálně někde mezi nějakým show přesně
• 1:40:26
  jak sedí moje lékaři ve Švýcarsku s méně.
• 1:40:30
  Otevřenou myslí na psychedelika teďka.
• 1:40:32
  Nebo je vlastně IV Čechách, když nad tím přemejšlím.
• 1:40:36
  To je dobrá otázka, protože nám je 30 upřímně jako.
• 1:40:39
  My. 2 s bráchou s tím zkušenost nějakou máme?
• 1:40:42
  A teď je a to a přijde nám to vlastně jako, přijde nám to jako
• 1:40:45
  vlastně dobrý, byť to tady jako nikdy nikdy nemůžeme jako chodit
• 1:40:48
  po Praze a lás. A to rozhodně není doporučení.
• 1:40:50
  To jsem si přesně tak, není to doporučení.
• 1:40:53
  Ale někdy je to legální. Přesně na 2.
• 1:40:56
  Stranu, jak se na to dívaj prostě?
• 1:40:58
  Jiná generace lidí. Které o který?
• 1:41:00
  Protože my, když jsme byli na základce, tak tam byla prostě
• 1:41:03
  obrovská tabule. Tam bylo drogy, že?
• 1:41:05
  Jo tam prostě ani neexistovaly. Rozdíl mezi nima a tam konec
• 1:41:09
  prostě byla smrt. Jakmile si dáš prostě prda
• 1:41:12
  trávy, tak za 15 let umřeš, protože jsi a předávkuješ se
• 1:41:16
  přesně, jak se na to dívá jako vaše generace a ještě zvlášť
• 1:41:20
  lékařů. No, hele já si pokládám asi za
• 1:41:22
  trošku něco jinýho já nepatřim. Úplně do té do té kategorie,
• 1:41:27
  přestože mi je kolik mi je, tak já jsem asi trošku víc
• 1:41:30
  progresivnější než ti mí kolegové.
• 1:41:33
  Takže já se nebráním zkusit cokoliv, ale jako vím, že když
• 1:41:39
  se zbavíš s vědomím člověkem a vysvětlíš mu to tak vlastně a
• 1:41:44
  minimálně začne přemejšlet a třeba v tom Švýcarsku tím, že že
• 1:41:48
  tadyty psychedelika byly a tam vlastně ta země je taková,
• 1:41:51
  jakoby relativně tam je možnost jako možné cokoliv nakonec, tak
• 1:41:56
  jako ti lékaři s tím problém až takovej nemaj spíš, co jsem se
• 1:42:00
  já setkala. Bohužel jsou to právě mladí
• 1:42:02
  lékaři. Kteří se dívají, jako jestli se
• 1:42:05
  náhodou někdo nezbláznil, když tohle nabídneš.
• 1:42:07
  No a je to takový, ale přece jenom je to jiný.
• 1:42:11
  Já si troufnu to srovnat, je to jiná komunikace.
• 1:42:14
  Řekla bych jiná lepší komunikace, kde jsou ty uši k
• 1:42:17
  slyšení a hlava přemejšlení, že že vlastně.
• 1:42:22
  Se můžeš o tom bavit, když to tady to kolikrát je shozeno,
• 1:42:25
  jako to jsou drogy a to teda ne. A teď začnou tady jako osočovat
• 1:42:31
  lidi, kteří za to tady se. Zasloužili, aby aby vlastně k té
• 1:42:36
  legalizaci došlo a oni ví, o čem mluvíš, že jo.
• 1:42:39
  Třeba profesor Horáček, jako opravdu jsou to odborníci, to
• 1:42:43
  ne, to není jako nějakej, prostě nevědomej člověk, který ví
• 1:42:48
  přesně, jak můžou těm lidem pomoct, jim prostě jim prošlo
• 1:42:51
  pod lukama v tom výzkumu XX pacientů, kde vidí ten význam
• 1:42:55
  ten významný účinek, kde sami řeknou, že prostě jsou.
• 1:43:00
  Teda antidepresiva rezistentní pacienti, který by zřejmě si
• 1:43:05
  vzal život tak na tom ketaminu je drží a jsou schopni prostě
• 1:43:08
  fungovat. Guest normální život, jak
• 1:43:10
  privátní, tak pracovní. Tak to si myslím, že to je
• 1:43:13
  prostě velikánská pomoc, protože když bolí duše, tak to si
• 1:43:17
  málokdo z nás umíme představit. V jaké temnotě ten člověk žije.
• 1:43:21
  A to většinou stejně má nějakej ten svůj prapůvod někde v
• 1:43:26
  nějakým dávným postraumatu. Kde jsou ty jungový metody, že
• 1:43:29
  jo, kde vlastně to byly ty psychoanalýzy?
• 1:43:32
  Kde když najednou se to tam holotropní dýchání s profesorem
• 1:43:37
  vlastně profesor grof byl 1 z těch zakladatelů holotropního
• 1:43:40
  dýchání. Proč jste tedy my my vlastně já?
• 1:43:42
  Musím říct, že mě zase ta česká republika je taky jako země, kde
• 1:43:47
  těch možností bylo a je hodně. My máme hodně schopných lidí.
• 1:43:52
  Lidí, který vlastně odešli pak za hranice, protože jim tady
• 1:43:55
  nebylo umožněno dál pokračovat. V tom, co zapopsali, ale vlastně
• 1:44:00
  za mnoha výzkumy je podpis vlastně českých lékařů.
• 1:44:03
  Tady akorát zvláštní, že vlastně my tu společnost máme nastavenou
• 1:44:07
  tak. Že za kytku trávy se zavírá na
• 1:44:09
  15 let nebo na jak dlouho a za znásil 8 a za znásilnění na na
• 1:44:14
  3. Možná ještě i osvobodím.
• 1:44:16
  A ještě že možná že nakonec řeknou, že si za to může ta.
• 1:44:18
  Ženská, že ho provokovala natolik, že on to nemohl
• 1:44:21
  vydržet. To je zvláštní, že zrovna tohle
• 1:44:22
  máme takhle jako nastavené, že to.
• 1:44:25
  Já to pokládám. Taky trošku za pokrytecky jo,
• 1:44:27
  protože ono je lepší. Všechno zakázat.
• 1:44:30
  A ještě pod tou podmínkou, že pak půjdeš do vězení, než se tím
• 1:44:34
  zabývat, protože i ta tráva já zas nejsem expert na na to ale
• 1:44:38
  taky prostě jsem měla dítě, který si prošlo něčím, že jo.
• 1:44:42
  Musela jsem k tomu přijmout zaujmout nějakej postoj a určitě
• 1:44:45
  to nebyl postoj zakazování a přikazování, protože jsem
• 1:44:48
  věděla, že si zavřu dveře, ale bylo to postoj komunikace,
• 1:44:52
  otevřenosti, naslouchání. Bez dialog, protože zakázat
• 1:44:56
  můžete všechno, ale pak si zavřete dveře a nedovíte se
• 1:44:58
  vůbec nic. A já jsem si tehdá uvědomila, že
• 1:45:02
  vlastně bych tu trávu nezatracovala, protože ona v
• 1:45:05
  mnoha lidem s těma mladým lidem s depresema taky pomohla.
• 1:45:09
  Držela je minimálně v tom, že neudělali blbosti a pak z toho
• 1:45:13
  odešli oni mně sami pak řekli, hele, my jsme z těch 5 6 let
• 1:45:17
  tady kouřili, ale mně to pomohlo.
• 1:45:19
  Já jsem nemusela, nebo nemusel chodit na psychiatrii.
• 1:45:22
  Nebral jsem ty léky, který mi stejně ubližoval, ale
• 1:45:24
  nepomáhaly. A já jsem prostě překlenl tady
• 1:45:27
  ten je je období. Třeba toho dospívání nebo té
• 1:45:31
  puberty. To je taková ta revolta, že jo,
• 1:45:33
  jako z bouření se proti všemu a všem a neposlouchání.
• 1:45:39
  No tak s přáteli jdu většinou z toho marihuanu a já dneska.
• 1:45:44
  Já jsem měla kamaráda v Holandsku, kterej mně hrozně
• 1:45:48
  pomoh teda tady s tím, že jako že měl dobrou trávu, jo.
• 1:45:51
  Ne, ne, ne on mně, vysvětlil. On byl v mém.
• 1:45:53
  Věku, ale tak to je. Pár let dozadu, že on jako
• 1:45:56
  několik desítek let dozadu a teď já jsem byla taková ježíši
• 1:46:00
  kriste že jo, no to je hrozný a teď on mě tak jako mně říká,
• 1:46:06
  hele, ale jako jestli budeš zavírat oči před před tím vším,
• 1:46:10
  tak si zavřeš úplně všechno. A ty nebudeš vědět nic a uvědom
• 1:46:14
  si, že prostě tomu neunikneš. Tak to přijmí tak, jak to je
• 1:46:18
  abys a měli kontrolu třeba. Ale veď dialog mluv a uvidíš.
• 1:46:26
  My jsme seděli 1 u nich na zahradě a teď 1.
• 1:46:29
  Ten jeho syn starší říká, hele, můžeme vás tady všichni pozvat
• 1:46:32
  na na jointa? Teď mně by se krve nedořezal,
• 1:46:36
  říká. Jsem tam málem přestala mluvit a
• 1:46:38
  teď mě takhle chytnul za ruku a říká, tak a teď můžeš žít jenom
• 1:46:41
  1. Ano, protože oni mohl jít támhle
• 1:46:43
  za roh a mohli kouřit a ty bys voničem nevěděla.
• 1:46:47
  Buď vděčná za to. A můžeš říct 1 1 jediné tak já
• 1:46:52
  jsem tak jako of course a teď všichni jé s and QA, já jsem si
• 1:46:56
  pak říkala, pane bože, ale pak jsem pochopila, že vlastně že
• 1:47:00
  vlastně tou komunikací s tím dítětem já pomáhám, jemu on
• 1:47:05
  pomáhá mně a vytvoříme mezi sebou.
• 1:47:07
  Prostě takovou tu krásnou komunikační vazbu, že pak věřím,
• 1:47:11
  že neudělá blbost a on já AA že nezklame zase tu mojí důvěru.
• 1:47:17
  A já jsem dostala několikrát takový jako poučení.
• 1:47:20
  Když jsem prostě byly ty greenfields party, já nevím,
• 1:47:24
  jaký párty a teď já jsem vždycky viděla ty drogy a všechno teď
• 1:47:27
  jsem jako říkala, prosím tě, a teď mně říká, hele, ale mami, to
• 1:47:32
  je snad o důvěře, ne? A já jsem.
• 1:47:34
  Já jsem se sama před sebou styděla.
• 1:47:36
  Říkala jsem, že ano, jasně a buďto mi věříš a nebo mi
• 1:47:40
  nevěříš. A když mi nevěříš, tak s tím
• 1:47:42
  stejně nic neuděláš, takže? Tohle byl můj jako takhle.
• 1:47:46
  Já jsem se tak nějak vzdělávala životem a pak jsem viděla, jak
• 1:47:50
  říkám v tý době, když prostě tady byla ta tráva, že opravdu
• 1:47:55
  to mnoha mladým lidem pomohlo bez antidepresiv a nesvědčili to
• 1:47:59
  na nic jiného. Tam mi akorát vlastně jako
• 1:48:01
  škoda, že většina lidí k tomu má.
• 1:48:04
  Takovej prostě tradičně negativní pohled na jak je
• 1:48:10
  vlastně tak jako vůbec nepustíš? Že.
• 1:48:12
  By tam nějaká nějakej? Benefit mohl bejt u těhle těch
• 1:48:15
  látek a zase si vždycky jako tak jako říkal, že v momentě, kdy
• 1:48:20
  kdy ty, kdy ta věda začne zkoumat takový ty věci, který
• 1:48:23
  jsou jako trochu metafyzický, nebo trochu jako já, nevím, jak
• 1:48:26
  to říct. Jo, prostě za hranicí toho
• 1:48:29
  běžnýho vnímání reality nebo vědomí a tak tak udělá větší
• 1:48:33
  progress, než prostě za za tejden než za posledních 100
• 1:48:36
  let. Protože mně přijde, že tam jako
• 1:48:39
  leží spousta odpovědí na spoustu věcí.
• 1:48:42
  AI vlastně z toho pohledu, jak jsme se bavili před chvílí o
• 1:48:44
  tom, jak je ta psychika důležitá jako pro to tělo, nebo ještě
• 1:48:49
  jako na tom začátku vlastně jo, tak možná, že prevence zdravotní
• 1:48:54
  není o tom, že si já nevím, budu chodit dávat saunu, nebo budu
• 1:48:58
  zobat vitamíny nebo budu já nevím správně jíst, nebo já
• 1:49:02
  nevím co a možná, že o tom, že si prostě nějakým způsobem
• 1:49:05
  nastavím hlavu, nebo. Nebo já nevím, budu chodit na
• 1:49:08
  procházky každej den udělám něco, co je prostě, co je co
• 1:49:10
  jako změní. To prostředí, že jo právě ten
• 1:49:13
  mind je strašně důležitej to, jak ono se říká, jak myslíš.
• 1:49:17
  Tak žiješ a je v tom prostě 1 velikánská pravda a jsou lidi
• 1:49:21
  který když jak jak to rčení, že když nepostavíš láhev, tak ji
• 1:49:26
  buďto vidí poloprázdnou a nebo poloplnou a to je zase o tom
• 1:49:29
  mindsetu to je ten negativní myšlení, to negativní přístup ke
• 1:49:32
  všemu a tím už si vlastně, protože jako to universum
• 1:49:37
  rozlišuje, nebo ten mozek prostě jako chceš to nebo nerozlišuje,
• 1:49:41
  jestli je to dobře nebo. Chceš to tak dobře?
• 1:49:43
  Chceš mít strach? Chceš se bát, tak se bojím.
• 1:49:46
  Chceš, aby to tady spadlo? No tak ti to tady spadne.
• 1:49:49
  Já si myslím, že už dneska vlastně.
• 1:49:53
  Právě i díky té kvantové fyzice AAO tom nastavení té mysl
• 1:49:58
  možnost měření těch energií. Vždyť do dispense dělala s tím
• 1:50:02
  profesorem patelem velký studie, kde měřili právě i tu i ty ty
• 1:50:06
  frekvence. Právě u lidí, který meditovali,
• 1:50:09
  který měli strach kde? Vlastně najednou v průběhu páru
• 1:50:12
  minut meditace se úplně změnila energie.
• 1:50:15
  Já v to hrozně věřím a já i sama na sobě vidím, že když prostě
• 1:50:20
  podlehnu nějaké panice, to je jak v zácpě v autě jo.
• 1:50:25
  Prostě, když to člověk přijme, tak se najednou ta cesta otevře,
• 1:50:29
  ale když tam můžu ježišmarja, já zas přijedu pozdě.
• 1:50:33
  Jožiši Maria, no tak samozřejmě to je ještě horší a ještě horší,
• 1:50:37
  takže člověk je tou svojí vlastně tím svým přístupem.
• 1:50:39
  Tou svojí energií si možná mnohdy tu cestu může otevřít.
• 1:50:43
  A co děláš ty? No, já dělám všechno, co tady o
• 1:50:45
  tom povídám. Já se.
• 1:50:47
  Snažím meditovat. Což se přiznám, že mi stále
• 1:50:49
  ještě moc nejde, ale vždycky, když vidím, protože já jsem byla
• 1:50:53
  právě tak, jak mě to tehdá, ten ředitel hyperaktivní,
• 1:50:57
  ambiciózní, všechno muselo být dokonalý.
• 1:51:00
  Všechno muselo být perfektní a čím víc tím líp všechno deník
• 1:51:05
  plný jo prostě fura pacientů přednášky.
• 1:51:08
  Studie, nevím cestování, kongresy a teď prostě najednou,
• 1:51:13
  jak jsem to Švýcarsko mě vrátilo zpátky k sobě a já teď opravdu
• 1:51:18
  věci přijímám tak, jak jsou. Nesnažím se, když prostě něco
• 1:51:22
  nejde, tak si řeknu, ano, to je z nějakého důvodu.
• 1:51:26
  Snažím se, co je hrozně důležité.
• 1:51:28
  Já to vnímám spát. Spánek je prostě alfa omega,
• 1:51:33
  když se dobře vyspíš, tak pak ten den máš taky takový.
• 1:51:37
  A snažím se vždycky před tím než usnu, právě když se dostanu do
• 1:51:41
  té alfy, tak já si prostě mám nějakých pár afirmací, které si
• 1:51:45
  říkám, protože jak se jako to mě řekla 1 velice moudrá žena mi
• 1:51:50
  říká, co do té hlavy to máš jak v regálech, co tam naposledy
• 1:51:54
  dáš, tak to ráno vytáhneš, takže abych se ráno vzbudila a snažím
• 1:51:58
  se zase ráno, když se vzbudím, tak si taky dát takových těch 5
• 1:52:01
  minut. Dávám si vděčnost.
• 1:52:05
  Děkuju prostě jenom za to, že jsem, že mám, že jsem zdravá.
• 1:52:09
  Já jsem vyloučená z rakoviny, takže.
• 1:52:12
  Mám skvělou rodinu, takže za to všechno skvělou práci můžu
• 1:52:16
  cestovat. Mám přátele, takže to jsou
• 1:52:18
  takový ty věci, který já poděkuju, že jsou.
• 1:52:21
  No a pak si trošku cvičím, ale trošku jenom a snažím se aspoň 1
• 1:52:26
  za týden ujít těch 12km, někde prostě v přírodě nebo unikám do
• 1:52:31
  přírody, co to jenom jde a naučila jsem se prostě utíkat.
• 1:52:34
  Do toxických lidí jsem pochopila, že.
• 1:52:38
  Vlastně ta toxicita, ty ty negativní lidi.
• 1:52:41
  Já můžu pomoct odsud pocaď, že? Ale pak, když to nejde, tak už
• 1:52:45
  pak člověk to musí uzavřít a vodejít.
• 1:52:48
  No a. Co ještě v podstatě z těch
• 1:52:52
  suplementů, nebo jestli jestli jako něco konzumuju, tak určitě
• 1:52:55
  ano. Já si hlídám, abych měla vitamín
• 1:52:58
  d. Přece jenom jsem taky žena v
• 1:53:00
  menopauze, takže hormony a doplňky z těch doplňků výživy
• 1:53:05
  vlastně snažím se, aby tam byly všechny ty kvalitní vitamíny a
• 1:53:09
  na co nedám dopustit, je ažvaganda a bakopat.
• 1:53:13
  Teda na ten sektor jako taky nemám.
• 1:53:16
  Nás začala schopná bakkopa má nějak.
• 1:53:19
  Česky ne nevzpomenu si jak. A je to.
• 1:53:22
  Teda ještě. Z té z té.
• 1:53:25
  Asie. Tak to na tu podporu, ještě teda
• 1:53:29
  toho svého toho svého mozku a snažím se opravdu jako mít co
• 1:53:34
  nejmíň. I negativních myšlenek jo, jako
• 1:53:38
  i sedí. Když se dívám na filmy, tak se
• 1:53:40
  dívám ráda na filmy s pěknou tématikou, které jsou buďto jako
• 1:53:44
  já. Mám ráda i takový ty
• 1:53:46
  psychologický filmy jako klasiku, ale i filmy, které jsou
• 1:53:49
  prostě jenom úplně jednoduché, že se u toho člověk zasměje
• 1:53:52
  nějakou dobrou komedii a totéž IS knihama a čtu hodně
• 1:53:55
  inspirující knihy hodně čtu, teda právě knihy on mindsetu AO
• 1:53:59
  práci s mozkem AO vědomí. A teď vlastně i psychedelika.
• 1:54:04
  Co třeba jídlo? Já vím, že ty jsi říkala nějaký
• 1:54:07
  alergie a tak dále. Tak to alergie.
• 1:54:08
  Mě přivedly k tomu, že a vlastně i to, co dělám, tak.
• 1:54:12
  Se snažím nejíst moc to znamená já dodržuji takový to tu tu to
• 1:54:17
  dvoudenní jako jezení, to znamená ten takový ten
• 1:54:20
  přerušovaný půst AI. Začínám jíst většinou tak kolem
• 1:54:23
  1 2 hodiny podle toho, jak v té práci mám čas a pak si dávám
• 1:54:28
  nějak na večer něco dobrého, ale většinou buďto jsou to saláty.
• 1:54:33
  Nebo nějaké dobré? Já mám hrozně ráda italskou
• 1:54:36
  kuchyni, která. Která je podle mě úplně
• 1:54:37
  nejzdravější a samozřejmě vždycky je to o zdravých
• 1:54:41
  surovinách, takže se mnou není radost nakupovat, protože já
• 1:54:45
  nechodím do žádných těch velkých nákupních center.
• 1:54:47
  Nechodím do žádných nějakých potravinových řetězců.
• 1:54:50
  Chodíš do, nechodím vůbec, já chodím do já, chodím do.
• 1:54:54
  Já chodím fakt. Nakupovat já jsem objevila u
• 1:54:57
  sugu je úžasný kluci tam 1 jeďte to to je neskutečný a to je
• 1:55:02
  normální jako že? Biofarma.
• 1:55:06
  A oni měli vždycky prostě skvělý výběr a vždycky to měli pak
• 1:55:09
  vystavené venku v mražáku někde nebo v nějaký ledničce.
• 1:55:14
  No teď jsem tam přišla a oni měli normálně otevřený obchod
• 1:55:17
  24. 7 košíček hezky si tam naskládáš, co chceš, maj tam ty
• 1:55:22
  potraviny právě sezonální, žádný nějaký maliny jahody, co bys
• 1:55:26
  teďka kupoval? Maso taky vlastně z jejich
• 1:55:29
  vlastního chovu a takhle ty jsi to vlastně tam nakoupíš co
• 1:55:33
  potřebuješ, máš tam pokladnu, zaplatíš, odejdeš a je to tam
• 1:55:38
  čerstvý prostě 24 7. To je úžasný, tak takhle já
• 1:55:41
  chodím nakupovat. Já jsem byl v Itálii na otočku
• 1:55:44
  minulej tejden a je. Pravda že člověk jako jak tam
• 1:55:48
  jezdí od malička, tak jako samozřejmě to ví, ale pokaždý mě
• 1:55:52
  to fascinuje v jakým jakej jak ten život je tam prostě úplně
• 1:55:55
  jinej. Je, oni jsou šťastným mě můj syn
• 1:55:58
  1. Řekl to jako na to.
• 1:56:00
  Taky nezapomenu, to byla doba, kdy byla kdy začali začaly ty
• 1:56:04
  krize různý a teď i hodně jeho přátel přišlo o práci nebo
• 1:56:07
  neměli práci, skončili vysokou školu a teď jsme tak nějak
• 1:56:11
  seděli a on říká, mami, hele, podívej se, ty děcka, ty lidi
• 1:56:14
  tady nemají tolik peněz. Oni mají v podstatě míň, než
• 1:56:17
  ještě i my tady v Čechách, ale oni jsou šťastný, oni se umí
• 1:56:21
  bavit. Neslyšíš je nadávat na nic a oni
• 1:56:24
  prostě, když se baví, tak ten ty rozhovory jsou tam velice
• 1:56:27
  pozitivní. Jsou radostné a ne my tady
• 1:56:30
  prostě pořád jenom něco kritizujeme.
• 1:56:32
  Něco něco haníme a vlastně věčně člověk žije v nějakém nebo jako,
• 1:56:36
  co posloucháte, že jo, tak je to o tom, co nejde a ne z toho, co
• 1:56:40
  je jo. To je přesně o té vděčnosti, že
• 1:56:42
  člověk má být vděčný už jenom i za ty nohy, že vás nosí, že se
• 1:56:45
  ráno vzbudíte a že se hýbete, že můžete jít, že máte práci, že
• 1:56:49
  máte skvělou rodinu, že máte máme co jíst, máme střechu nad
• 1:56:52
  hlavou. A to my to jako v té Itálii
• 1:56:55
  opravdu ty lidi jsou radostní a když je slyšíš, posloucháte na
• 1:56:58
  pláži třeba. Baby, tak oni tam řeší vlastně
• 1:57:02
  rodinu, děti, jídlo, módu, to je všechno žádné složité.
• 1:57:08
  Nějaké rozhovory. Jestli bude ještě druhej aperol
• 1:57:11
  nebo ne, že jo. No tak.
• 1:57:13
  Přesně. Přesně tak, ale jako nějaký vliv
• 1:57:17
  to má. My jsme procházeli.
• 1:57:20
  Celý dopoledne v boloni a jako samozřejmě dneska je to taky
• 1:57:23
  jiný, protože už tam jsou taky, že jo občas nějaký McDonald a
• 1:57:26
  takový, ale tam prostě každý ráno začíná obřím croissanem a
• 1:57:30
  cappuccinem a pak si dá něco lehkýho k obědu a pak se sejdou
• 1:57:34
  k večeři. Včelá rodina.
• 1:57:36
  A tam prostě, jako si říkám, jsou tam už jako výjimky, že jo
• 1:57:38
  člověk tak občas zahlídne. Ale téměř ten člověk nevidí
• 1:57:42
  tlustýho člověka, no nevidí. Přestože to jídlo, ta strava je
• 1:57:45
  dobrá jako. Oni nejí prázdný kalorie že jo
• 1:57:49
  to IT víno je kvalitní všechno to je jako potraviny vypěstované
• 1:57:54
  na farmách nebo na 1000. Oni už sami říkají, že to není
• 1:57:57
  úplně vždycky to, co bylo, ale ještě pořád je to lepší než to,
• 1:58:01
  co máme my všechno čerstvý čerstvě připravený, žádný
• 1:58:04
  přihřívání, olivový olej, že jo, žádný jiný tuky.
• 1:58:08
  Žádný jiný rostlinný tuky, takže strava zdrava pohyb taky, že jo,
• 1:58:12
  vždyť oni hodně nachodí a jsou radostný.
• 1:58:15
  Mají ty jako pozitivní emoce. Oni opravdu jako neslyšíte.
• 1:58:18
  On řekne, teda tam něco zanadává, zapálí si cigáro, ale
• 1:58:23
  a pak jde pryč a už se usmívá, jo, to je taky, můžeme se o tom
• 1:58:27
  bavit, že kouří oni kouří strašně ti Italové, ale dožívají
• 1:58:31
  se přibližně stejného věku jak u nás to je, to je vtipný, takový
• 1:58:34
  to na těch sociálních sítí, jako potom takový ty fotky, že?
• 1:58:37
  Ten ten jakoby průměrnej člověk třeba já nevím v Americe nebo v
• 1:58:41
  nějaký západní Evropě, co se snaží žít zdravě, že jo chodí do
• 1:58:44
  tý posilovny a teď tam chodí běhat, že jo sauny jo kryo, co
• 1:58:49
  všechno jako jo a vlastně jako ve finále?
• 1:58:53
  Jako. Jako ve finále ten život není
• 1:58:56
  takovej oproti tomu tam je vždycky takovej ten starej děda
• 1:58:59
  někde v Itálii, kterej naposled cvičili za 2.
• 1:59:01
  Světový války. Celej život kouří a vypije půlku
• 1:59:05
  flašky vína denně a je v 80. Vysmátej někde na sluníčku že
• 1:59:09
  jo, nebo v 90. Jsou i ty diety.
• 1:59:14
  Že jo, vždyť jsou v podstatě úplně na prd, protože.
• 1:59:23
  Jo jo říkám, dieta má být udržitelná a která dieta je
• 1:59:26
  udržitelná, kdo vydrží dlouho dodržovat nějakou dietu?
• 1:59:29
  Málokdo, že jo AV podstatě ta strava má být vyvážená.
• 1:59:34
  To znamená regionální, sezonální a pestrá.
• 1:59:36
  Tam je řečeno, všechno je vtipný.
• 1:59:39
  Já už to tady říkám asi v 3 rozhovoru, já teďka čtu Monte.
• 1:59:42
  Krystal. A tam prostě někde v tom v tý 2
• 1:59:45
  knížce, kde on ten hrabě vlastně přijede do Itálie a baví se tam
• 1:59:50
  s těma. Místníma francouzema, tak
• 1:59:52
  Francouzi mu říkají, je to tady strašný.
• 1:59:54
  Ta kuchyně je úplně odporná, tak to tam jako smí a já úplně to
• 1:59:59
  tam čteme. Prostě 200 let starej příběh a
• 2:00:01
  já si říkám, kámo, ty jo jako kdes, kde jsi to byl v tý
• 2:00:05
  Itálii? Asi asi někde v tyrolsku nevíš v
• 2:00:08
  tyrosku vlastně někde jako ty vole?
• 2:00:11
  No to je. Pravda, no ty si zmínila že ty.
• 2:00:13
  Diety nefungujou my. Jsme se ptali jako.
• 2:00:16
  Našich diváků jako na, protože jsme věděli, že tak nějak jako k
• 2:00:20
  nám dorazíš. A 1 z těch otázek, která jako na
• 2:00:23
  tebe přišla, byla, jestli přesně nějaká ta carneworl dieta nebo
• 2:00:27
  ta paleo dieta je vhodná na léčbu nějakých autoimunitních
• 2:00:30
  onemocnění, protože tady před x rokama jako proběhl takovej jako
• 2:00:34
  menší boom. Že to vlastně vůbec existuje a
• 2:00:37
  že se s tím dá něco jako dělat. Jaké je tvůj pohled na tu věc?
• 2:00:40
  No, já jsem už to, já už jsem to řekla.
• 2:00:41
  Každá dieta je extrém a ten. Extrém vlastně ti zatěžuje hlavu
• 2:00:46
  a tím už žiješ ve stresu, že to musíš hlídat, protože to tělo
• 2:00:50
  jako já myslím, že člověk by měl mít radost z jídla a ta kardio
• 2:00:54
  je vlastně já. Je úplně neznám do detailu jo,
• 2:00:57
  ale ta cardio dieta je vlastně konzumace, pouze pouze masa a
• 2:01:02
  myslím, že vajíčka jsou tam ještě.
• 2:01:05
  Různé úrovně no můžou být sýry. Právě že tady.
• 2:01:08
  Myslím, že. Já říkám, co jako jako.
• 2:01:12
  Jsou, je to hrozný máslo vnitřnosti a myslím si, že tak
• 2:01:17
  ty vajíčka. Maximální to začali hodně
• 2:01:19
  rozšiřovat. Protože oni zjistili, že úplně
• 2:01:22
  jako to. Jim to nejede tak pak začali
• 2:01:24
  přidávat med a ovoce jakoby jako plody, protože ty jsi totiž
• 2:01:29
  ničíš mikrobiom tady tímhle. Tady, protože ty nedodáváš tělu
• 2:01:33
  vlákniny, takže vlastně tam se výrazně zvyšuje, když ta
• 2:01:38
  dysbióza a vlastně narušuje se úplně střevní mikrobiom.
• 2:01:41
  A ty vlastně tomu tělu dobře, možná jako možná zhubneš, nebo
• 2:01:45
  možná, ale ty střeva nesrovnáš. Pak tak rychle, že to třeba
• 2:01:50
  potřebuje vlákninu a tymu to tím masem nedodáš.
• 2:01:53
  Takže to je jako každej extrém je špatný a pak teda byla ta
• 2:01:57
  ketodieta, tak tam vlastně vlastně spaluje.
• 2:02:01
  Spalujou tuky, že jo místo cukru k tomu hubnutí, tak je to
• 2:02:06
  trošičku. Já bych řekla, že měkčí kardio
• 2:02:09
  dieta, ale taky tam není. Teda asi myslím si, že ta
• 2:02:13
  střevní mikrobiom tak není tak tam porušenej ale.
• 2:02:15
  Vlastně obojím upíráš tomu tělu další důležité živiny a třeba
• 2:02:20
  myslím, že u té carnel zrovna jak nekonzumuješ žádnou
• 2:02:22
  zeleninu, tak chybí hlavně ty základní vitamíny, jak je
• 2:02:25
  vitamín c, vitamín d, pak minerály některý, takže jako
• 2:02:29
  možná na ten začátek, když někdo chce, ale zase se vrátím k tomu,
• 2:02:34
  že ta strava by měla být udržitelná, to znamená
• 2:02:37
  nestresující. To znamená, že vlastně jediná
• 2:02:40
  dieta, která asi si myslím, že. Se dá mluvit o ní.
• 2:02:44
  Že jako o dietě je správná je ta středozemní obecně považovaný za
• 2:02:50
  za takovou jako univerzální skoro po celém světě, no.
• 2:02:53
  Jo jo, ale ona opravdu jako IV tom v těch výzkumech má ten.
• 2:02:56
  Pot že jo máš olivový olej, máš tam ovoce, zeleninu,
• 2:03:02
  středozemní, teda mořský produkty.
• 2:03:04
  Trošku masa je tam hodně vlákniny.
• 2:03:05
  To znamená, že právě pro ten, protože dneska se ví, že že ten
• 2:03:11
  střevní mikrobiom je vlastně to strašně tak strašně důležitá
• 2:03:14
  oblast, nebo to ty střeva jsou druhy mozkem pro nás možná pro
• 2:03:18
  děti se dokonce říká, že 1. Kde vlastně to, co sníš?
• 2:03:23
  Jako vlastně vstřebávají se ty se látky a když máš špatný
• 2:03:27
  střevní mikrobiom, když je ta sliznice zanícená, tak se
• 2:03:30
  vlastně do těla dostávají pro zánětlivé látky, které vlastně
• 2:03:35
  nastartovávají. Takzvanou tu pseudoautoimunitu
• 2:03:38
  jo, takže já si myslím, že každá dieta je extrém a vždycky to
• 2:03:42
  jídlo by mělo být vlastně šité na míru, na když už teda se
• 2:03:47
  budeme bavit v tomhle, ale nic není jako nejlepší.
• 2:03:50
  Nic není nejhorší. A nic tě nespasí, protože já si
• 2:03:54
  myslím, že není nic horšího, než člověk má myslet na to, že tohle
• 2:03:57
  nesmím. Tohle nesmí Ježíš, tohle mám
• 2:03:59
  ráda, tohle zas bych si dala, ale to nemůžu, jak dlouho ještě
• 2:04:02
  můžu vydržet a pak si vlastně se sám sobě sebe ničíš.
• 2:04:06
  Ta psychika zase v tom hraje hroznou roli.
• 2:04:08
  V podstatě ta nevyvážená strava, takže řeknu znova tesonální,
• 2:04:13
  regionální a pestrá, to znamená jednostranná.
• 2:04:16
  Taky jednotvárná strava vytváří ty intolerance, protože je to o
• 2:04:21
  té kvantitě a častosti. Konzumace toho jídla no AA
• 2:04:25
  správná úprava, to znamená žádné smažené fritované, ale nejlépe
• 2:04:29
  prostě dušené, vařené a pečené. Tím dlouhým pečením.
• 2:04:33
  A já jak hodně já jako hodně jako cestuju a pak mě i baví
• 2:04:39
  pozorovat ty kuchyně různý jo, jako ty způsoby přípravy jídel,
• 2:04:43
  jak musím říct, že takové ty oblasti já si pamatuju, že jsem
• 2:04:46
  byla ve francouzské polynésii, tak tam nám udělali večeři.
• 2:04:51
  Slavnostní s těma tancema. Kde oni vlastně zahrabali?
• 2:04:55
  Já nevím asi metr do hlíny dali uhlíky do banánovýho listí tam
• 2:05:00
  obalili nějaké hovězí maso a nechali to 24 hodin.
• 2:05:04
  To maso bylo prostě úžasný, protože to bylo v té teplotě ve
• 2:05:08
  vlastní šťávě ne rychlým procesem, takže to bylo úplně
• 2:05:13
  měkoučký jak vatička a chutnalo vynikající, takže myslím si, že
• 2:05:17
  vrátím se k tomu. Ta úprava je strašně důležitá.
• 2:05:20
  AI to pečení v té troubě tím delším procesem je.
• 2:05:24
  Lepší než rychle to osmahnout, protože tam se vlastně ty
• 2:05:26
  bílkoviny spálí, protože ty jsi teďka zmínila, že OK, tak, že
• 2:05:31
  neexistujou. Žádný jako diety, že to nemá
• 2:05:33
  vlastně jako smysl jako řešit na 2 stranu.
• 2:05:36
  Já teďka prožívám něco jako prostě potravinovou intoleranci,
• 2:05:39
  že jo, která mě prostě začíná limitovat v tom, co můžu jíst a
• 2:05:42
  co nemůžu jíst a úplně si asi nemůžu teda lajznout teda to, že
• 2:05:46
  bych jedl teďka mléčný výrobky, nebo prostě jakejkoliv lepek,
• 2:05:49
  nebo ty vajíčka. Co v tom případě jako já.
• 2:05:53
  Já to nenahodím tím, že bych začal jíst.
• 2:05:55
  Prostě tohle to v nějakým jako moc já, já to upravím.
• 2:05:58
  Já jsem myslela tady všechny ty diety, který.
• 2:06:00
  Určujou nějaký ty trendy, jo, tady tak jsi říkal tu keto nebo
• 2:06:03
  tady to tady pouze jenom maso nebo já nevím ještě jaký všechny
• 2:06:07
  možný diety jsou, ale z toho to je vždycky jako nějakej ten
• 2:06:12
  extrém a vždycky jako třeba je to dobrý nastartovat něco držet
• 2:06:15
  to 14 dnů a pak prostě přejít do něčeho, ale konkrétně u těch
• 2:06:19
  potravin potravinových. Intoleranci tam je strašně
• 2:06:22
  důležité právě vědět, které potraviny škodí a samozřejmě
• 2:06:27
  nastavit ten jídelníček tak, aby se vyloučily aspoň na ty 3
• 2:06:31
  měsíce potraviny, které tomu tělu ubližují, je důležité
• 2:06:34
  vlastně samozřejmě ne jenom se koukat na ten papír, co ti ta
• 2:06:38
  laboratorně vyšlo, ale samozřejmě se i dívat na ty
• 2:06:41
  potíže hlavně jo, který člověk má, protože myslím si, že už sám
• 2:06:45
  si to dokážeš, pak tak nějak jako říct.
• 2:06:47
  Hele, tak teď jsem si zase dal rybo a zas mi je blbě, nebo?
• 2:06:51
  Dal jsem si kyselý zelí, já jsem botek, nebo dal jsem si prosekl
• 2:06:54
  a zase jsem celý rudej nebo hoří mi uši jo nebo běhal jsem a
• 2:06:58
  najednou jsem celý oték a buší mi srdce, nebo jsem nějaký
• 2:07:01
  unavený a ráno se vzbudím vždycky s oteklýma očima jo jako
• 2:07:06
  proč to je a jako ten test nám vždycky trošku jako pomůže a
• 2:07:11
  najít tu cestu nebo určit to asi by všechno tady v tom mohlo hrát
• 2:07:16
  tu roli nebo co je asi. Takovým tím tou potravinou nebo
• 2:07:20
  těmi potravinami, které můžou škodit.
• 2:07:22
  A tady vlastně zase se vrátím. K tomu ta potrava má být
• 2:07:25
  regionální sezonalní a pestrá a samozřejmě vyloučit z toho
• 2:07:30
  jídelníčku takzvané ty prozánětlivé potraviny nebo ty
• 2:07:34
  potraviny, které škodí. A jak vidíš IV těch testech
• 2:07:37
  vychází mléko lepek a ten histamin to jsou nejčastější
• 2:07:41
  vlastně dneska vlastně složky potravin, které nám ubližují to
• 2:07:46
  mléko je samozřejmě logické, protože.
• 2:07:50
  Je to tak silná koncentrace té bílkoviny.
• 2:07:53
  Že vlastně, když si vezmeš, že ta kráva produkuje to mléko pro
• 2:07:56
  tele a jaká je váha telety a jaká je váha naše, žejo už to je
• 2:08:00
  nesrovnatelný, takže my máme opravdu x násobně větší
• 2:08:04
  koncentraci těch bílkovin, které nám vlastně škodí.
• 2:08:07
  A když můžeš pít to mléko nebo prostě ty mléčné výrobky denně,
• 2:08:12
  tak čím častěji, čím víc, tak o to je to horší.
• 2:08:15
  A vždycky to tělo má jistou jistý.
• 2:08:19
  Obranný mechanismus, že je schopen vlastně to tělo, stále
• 2:08:22
  to tělo chrání. Před těma a drží to tělo v
• 2:08:25
  harmonii. Ty všechny obranný mechanismy,
• 2:08:28
  ale najednou to je jak sopka pak najednou.
• 2:08:30
  Prostě si dáš znova něco stejného a najednou přijdou ty
• 2:08:34
  potíže takže, a proto se lidi vždycky ptají.
• 2:08:37
  Doteď jsem to jedl a teď najednou nemůžu.
• 2:08:40
  A to je vlastně to vysvětlení, že?
• 2:08:42
  To tělo pořád drží, drží a pak najednou už nemá proč.
• 2:08:46
  A to vybuchne jak ta sopka. Takže u těch intolerancí je
• 2:08:51
  dobré vyloučit to, co se ví, že škodí aspoň na 3 měsíce.
• 2:08:56
  Pak se k tomu klidně můžeš vrátit, ale já vždycky
• 2:08:58
  doporučuji už na základě i těch vědomostí.
• 2:09:02
  AI těch zkušeností jako v podstatě vyloučit úplně to mléko
• 2:09:06
  mléko smetanu šlehačku. Vlastně nekupovat chleba v těch
• 2:09:11
  řetězcích. Ale opravdu to pečivo by mělo
• 2:09:15
  být pečeno z kváskového dlouhozrajícího těsta minimálně
• 2:09:19
  těch 12 24 v Itálii dokonce někdy 48 hodin nechávají zrát
• 2:09:24
  těsto na píct. Takže to je to copak snižuje tu
• 2:09:29
  koncentraci toho gluteinu, to je co to co pak upravuje a nedráždí
• 2:09:34
  nebo neirituje to naše střeva. Samozřejmě pak jsou to různé
• 2:09:38
  konzervační látky, různé přísady, které nám škodí šunky,
• 2:09:42
  salámy, paštiky, tak to je dobrý.
• 2:09:47
  Raději se tomu vyhýbat a nebo si to dát 1 za rok, když už člověk
• 2:09:51
  by musel. Ale ono pak když si člověk na to
• 2:09:53
  zvykne, tak najednou zjistí, že mu opravdu ty.
• 2:09:57
  Škodliviny začnou vadit, že jako to tělo mu řekne, hele ne, já to
• 2:10:02
  nechci, nedávej mi to a pak najednou člověk tak přirozeně
• 2:10:06
  sám naučí, co ano a co ne, když chce jo, protože já mám
• 2:10:10
  pacienty, kteří řeknou, no tak to nedám.
• 2:10:12
  Já říkám, když si to řeknete, že to nedáte, tak to nedáte.
• 2:10:15
  To je pravda, že jo, když si člověk řekne, že to dá, tak to
• 2:10:18
  dá kyselé zelí třeba jo, jak je to o té je, to o je to o té.
• 2:10:23
  O té častosti. Koncentraci AO té pestrosti tam
• 2:10:30
  je řečeno úplně všechno. To znamená my nejsme regionální,
• 2:10:33
  znamená my nejsme středomořská oblast.
• 2:10:36
  To znamená, já si dám ty ryby, nebo já nevím krevety nebo
• 2:10:41
  ústřice u moře, tam je to jiný, je to čerstvý.
• 2:10:45
  Není to zmražený, protože vždycky, když se to zmrazí, tak
• 2:10:47
  se ta koncentrace toho histaminu ještě zvýší a ještě nevíme, co
• 2:10:51
  tam všechno může být jiného. Doma si dáme normálně to, co
• 2:10:54
  tady vlastně roste, nebo co se tady pěstuje.
• 2:10:57
  A to je tím tak myšlený a personální.
• 2:11:00
  To znamená, že prostě opravdu nebudu jíst teď jahody dovezený.
• 2:11:04
  Já nevím odkud plný chemie, ale že si máme teď období hrušky,
• 2:11:08
  jablka, hrušky, švestky, brambory, mrkev, petržel, tak
• 2:11:12
  budeme budeme prostě vařit z toho, co teď vlastně je, a to
• 2:11:16
  léto právě ta sezóna toho jara a léta a podzimu je na to, že si
• 2:11:20
  člověk může ten jídelníček tak trošku jakoby.
• 2:11:23
  Osvěžit a když budeme v cizině, kde to je vlastní, tak
• 2:11:26
  samozřejmě tam je dobré si dát i to mango.
• 2:11:28
  Nebo si tam dát tu mraku nebo tu rybu nebo prostě cokoliv nebo
• 2:11:32
  ptrosa jo. Ale ne to, co prostě se k nám
• 2:11:36
  dováží. Já sem teď byla v jižní Africe a
• 2:11:39
  byla sem strašně mile překvapená.
• 2:11:41
  Jako tady tak protimluv byla sem velice mile překvapená.
• 2:11:46
  Oni si pěstujou všechno sami. Všechno ovoce, zeleninu, maso,
• 2:11:52
  prostě úplně všechno sami vyrábějí si sami.
• 2:11:54
  Všechno tam jako naopak je hřích kupovat dovezené sýry ze
• 2:11:59
  Švýcarska nebo z Itálie, protože to není ono, to je prostě.
• 2:12:03
  To jsou ty dovezený, kde koupíte všude jo jako ementál, nebo nebo
• 2:12:07
  kamenbert, ale oni mají svoje vlastní produkty a ty jsou
• 2:12:11
  prostě úžasný a já jsem si říkala jo, jako že proč?
• 2:12:14
  Protože my jsme taky kdysi byli samostatný, že jo, byli jsme si
• 2:12:17
  schopni. Vypěstovat mnohé a jako dovážet
• 2:12:21
  dovážet právě manga nebo marakuju, nebo já nevím dragon
• 2:12:27
  foods z venku, když víte, že se to dováží nezralý, tady to někde
• 2:12:32
  pak zraje, pak ta chuť je úplně jiná.
• 2:12:35
  Není to ono, tak to si myslím, že to si můžeme normálně i
• 2:12:38
  odpustit, že jo. A já vidím, že jsou hodně právě
• 2:12:42
  intolerance právě na ty exotický plody.
• 2:12:44
  Na to exotickou zeleninu, co se sem dováží, co bývá, jsme trošku
• 2:12:49
  odbočili zase jo, co co bývá spouštěč.
• 2:12:51
  Těch těch intolerancí. No, já si myslím, že tím
• 2:12:55
  spouštěčem bývá ten stres dlouhodobý.
• 2:12:58
  A pak. Samozřejmě kvalita potravin to
• 2:13:02
  co? Jak člověk jí, protože.
• 2:13:04
  Jako to jídlo. Jsme v té Itálii tak víme, že
• 2:13:08
  ital by nejedl jídlo na na stojáka, někde drží něco nějakou
• 2:13:13
  bagetu v ruce a král, takže oni si vždycky k tomu jídlu udělají
• 2:13:17
  čas sednou si. Je to pro ně taky prostě jistý
• 2:13:19
  proces AA svátek, takže ten v průběhu toho dne, takže oni jako
• 2:13:25
  jak jíš taky ne že to do sebe nahážeš a myslím si, že ten
• 2:13:29
  stres je opravdu jako ten primární spouštěč těch
• 2:13:31
  intolerancí. Jako říkám, těch faktorů je
• 2:13:34
  strašně moc a určitě to není záležitost krátkodobá.
• 2:13:38
  Já já vidím já to vidím u těch pacientů, že vlastně vždycky tam
• 2:13:42
  zatím, když se jich zeptám, tak vždycky je, je nějakej stres a
• 2:13:46
  nebo je to II. Ten charakter toho člověka, že
• 2:13:48
  je samotný takový stresor, že má ten velký smysl pro tu
• 2:13:52
  zodpovědnost vypracovanou až do toho strachu a tak to začíná.
• 2:13:57
  No a samozřejmě kvalita potravin prostě to, co jíš?
• 2:14:00
  Když se nakupuje v těch nákup, těch opravdu těch řetězcích.
• 2:14:05
  Jakoby pohled na tuhletu tématiku kde?
• 2:14:07
  Člověk vysvětloval, jakým způsobem vlastně jakoby na co to
• 2:14:12
  je jako atomární úrovni, ty ta zelenina nebo ty věci, co jsou
• 2:14:17
  pěstovaný nebo žijou někde typicky, prostě někde na jihu
• 2:14:21
  Španělska, nebo takhle, kde na to svítí to sluníčko a ty fotony
• 2:14:24
  prostě nějakým způsobem nabíjí ty ty atomy a tak dále.
• 2:14:28
  Prostě v tom jo, jak se to proniká do toho třeba ovoce,
• 2:14:30
  konkrétně a podobně. Ale potom vlastně, když když to
• 2:14:34
  ovoce je přenesený do. Do nějakýho jinýho prostředí,
• 2:14:36
  kde kterýmu vlastně jako není přirozený, tak to je prostě,
• 2:14:40
  jako kdyby někdo si vzal klíč a strkal to do ňáký úplně jinýho
• 2:14:44
  zámku. Jo, že to vlastně jakoby já teď
• 2:14:46
  jako nejsem schopnej přesně dát ty ty důvody, a to technický,
• 2:14:50
  jak on tam jako vysvětloval nějakej vědecký poznatky a tak,
• 2:14:54
  ale vlastně jako jenom takhle shrnu, prostě přišlo mi to jako
• 2:14:56
  docela zajímavý a vlastně jako v souladu s tím, co říkáš.
• 2:14:59
  No jo jo, jako. Vždyť to je starý pravidlo.
• 2:15:02
  Vždyť zase když si vezmu když. Se vrátím k své babičce.
• 2:15:06
  Jako ona si dožila pětadevadesáti let, neměla žádný
• 2:15:09
  lajk. 1 se večer s náma krásně rozloučila druhej, druhej den
• 2:15:13
  ráno už nevstala a ta ta žila v souznění s přírodou.
• 2:15:16
  Jako v podstatě to, co vidíte, když když půjdeš, třeba já nevím
• 2:15:21
  do okina vy nebo do těch míst na Sardinii sledovat nebo do Řecka,
• 2:15:25
  kde ty lidi se dožívaj do těch modrých zón.
• 2:15:28
  Vlastně to je celý mít smysl života, to znamená práce.
• 2:15:32
  Tam pracujou lidi IV pětaosmdesáti v 90.
• 2:15:34
  Letech. Jíst, střídmě a mít nějakej
• 2:15:38
  pohyb a mít čistou mysl, to je celý a oni to všichni vlastně
• 2:15:42
  tak nějak jako to tajemství dodržují.
• 2:15:44
  A ta moje babička, já si na to vzpomenu.
• 2:15:46
  Ona měla režim, vstávala ráno, brzo šla na zahrádku, něco tam
• 2:15:49
  udělala, pak měla nějakou svoji práci, pak něco navařila,
• 2:15:53
  navařila a vařila vždycky čerstvě nebylo to, nebylo to nic
• 2:15:57
  přihřívaný, nebylo to nic z něčeho z nějakých polotovarů
• 2:16:00
  nebo polosurovin. A chodili spávat prostě v 10
• 2:16:04
  hodin. Neměli taky televizi, měli pouze
• 2:16:06
  rádio, kde poslouchali s dědečkem akorát pohádky.
• 2:16:10
  Ale vedl se tam dialog. Vždycky se sedělo večer u stolu,
• 2:16:13
  povídalo se bylo byla jako jako to společenství, kde si tak
• 2:16:17
  jakoby různě sdílely nějaké svoje zážitky, zkušenosti.
• 2:16:21
  Jako já si pamatuju, že ona pekla i nějaké dorty pekla
• 2:16:24
  cukroví prostě vařila. Měla nějaké svoje zdroje,
• 2:16:29
  vlastní něco kupovala, ale měla svého řezníka, kam chodila
• 2:16:32
  nakupovat, nekupovala. Ona vždycky říkala, tady
• 2:16:34
  nepůjdu, to je nekvalitní, půjdu tady k tomuhle.
• 2:16:37
  Tento má z vlastních zdrojů, takže já si vždycky vzpomenu na
• 2:16:40
  ní a říkala jsem si, že vlastně to je ta, jakoby ta cesta k tomu
• 2:16:45
  dobrému kvalitnímu životu a může mě někdo vykládat, že to dneska
• 2:16:48
  není možné? Já vždycky řeknu, že to je
• 2:16:50
  otázka toho postoje a že vždycky si člověk tu cestu umí najít.
• 2:16:55
  Že jo, ale tam ten jejich. Market u toho náměstí, kde
• 2:16:59
  prochází člověka úzkou uličkou a teď tam má každej otevřený ten
• 2:17:03
  ten krámeček. A teď tam teda visí ty ty ty
• 2:17:06
  šunky, že jo ty na tom tom AV tom na těch pultech mají
• 2:17:10
  vyskládanejch 30 různejch typů tortelin.
• 2:17:13
  Já nevím, čeho všeho domácí dělaný, který se tam ten pán za
• 2:17:16
  tím pultem jako vyráběl. Vedle mají to ovoce, vedle mají
• 2:17:20
  ty ryby a všechno že jo maj to teda jako meka jídla že jo
• 2:17:23
  boloňa, ale ale já samozřejmě 1 co mě napadlo, kurva jak to, jak
• 2:17:27
  to jako přenýst sem jako udělali nějakej eshop nebo něco a jako
• 2:17:31
  replikovat to tak aby ale řikal sem si to je ale půlka tý tý
• 2:17:35
  toho zážitku půlka 2 půlka toho zážitku je, že se tam jdu, že
• 2:17:38
  dám tu capuccino, pak se tam projdu navštívím po tý cestě
• 2:17:42
  těch já nevím 5 různejch obchodů teď ještě oni si tam pro prohodí
• 2:17:45
  těch pár slov s tím, že jo s tím řezníkem.
• 2:17:48
  A tak pak jdou dojdou domů že jo a pak si jako něco udělají k
• 2:17:52
  večeři, ale to prostě přenést nejde.
• 2:17:55
  No. To je ten životní styl, to jako
• 2:17:57
  nepřeneseš, protože já myslím, můžeš si to přines sám.
• 2:18:01
  Pro sebe nebo to pro to svoje okolí že jo ale myslím si, že
• 2:18:03
  jinak. Se to těžko přenáší, protože ty
• 2:18:07
  lidi vlastně někdy ani ti nerozumí.
• 2:18:09
  Co vlastně chceš, nebo co by měli, nebo jak by měli ono tebe
• 2:18:12
  ne v Praze. Tady bych teda chtěl někam jako
• 2:18:14
  jo na do místa, kde? Vím, že to mají kvalitní, tak
• 2:18:17
  tak bych strávil půl dne v autě a než bych objel celou prahu,
• 2:18:20
  protože všude maj něco jinýho že jo a těžko bych nakoupil.
• 2:18:23
  Kam chodíš nakupovat, jestli bych se tak mohla inspirovat
• 2:18:26
  jako tady v Praze? Jako na rohlíku moje dobrý věci
• 2:18:29
  no. Jako já nevím kde jako jinde no.
• 2:18:33
  Tak ne jako takhle je ve fajn live foodu mají maj dobrý
• 2:18:37
  italský, co si dováží přímo to maj jako dost jako slušnej výběr
• 2:18:40
  bych řek a my. Popravdě jsme stejně většinu
• 2:18:43
  času na Šumavě a tam máme prostě farmu, kde víme krávy.
• 2:18:48
  Na ně koukáme na louce, že jo celej rok a je tam teda bio
• 2:18:53
  mléka ještě není bio, ale paní říkala už jako budou mít
• 2:18:55
  licenci, ale to je 1. Tam jde o to, že to je prostě že
• 2:18:58
  člověk ví odkaď to je a že ví, že to je dobré.
• 2:19:00
  A já teda za jako osobně vy svědomovat.
• 2:19:03
  To směju jo, ale já jako největší úspěch životní dycky
• 2:19:07
  považuju, když si večer můžu nalejt skleničku toho
• 2:19:09
  vychlazenýho mlíka před spaním, protože já to prostě miluju a já
• 2:19:12
  prostě bez toho nejdu spát. Takže takže to já to já mám jako
• 2:19:16
  hodně rád, no? A já jsem přesvědčenej vo tom,
• 2:19:18
  že mi to dělá naprosto dobře. Já já ho nezatracuju, to mléko
• 2:19:22
  úplně, ale zatracuju to, co? Jako to, co je v těch, co člověk
• 2:19:25
  nakupuje v těch v těch řetězcích nebo v obchodě?
• 2:19:29
  No, já jsem ve Švýcarsku si pamatuju, že 1 jsme takhle byli
• 2:19:33
  na túře a teď taky jako 1. Jako kamarád mi říkal, hele, já
• 2:19:38
  si tady dám mléko ve Švýcarsku, dám si mléko, tak si objednat
• 2:19:42
  skleničku mléka. Mám krásný za číšnička to bylo
• 2:19:44
  právě v cartiktálu v Davosu a tomu říká.
• 2:19:48
  No milý pane, dneska už to mléko taky není, protože jsme tam
• 2:19:51
  koukali na ty krávy, který tam zrovna dojili, protože oni to
• 2:19:54
  vždycky večer tam nějak vejdou dolů z těch kopců projdou prostě
• 2:19:58
  to dojárnou dej je tam vydojí a pak zase jsou jdou někam do těch
• 2:20:02
  hor a on říká to nejsou, teda není mléko z těchhle krav, to se
• 2:20:05
  sváží někam a to už vlastně dneska není.
• 2:20:08
  Vůbec to mléko, jak jste byli zvyklí předtím, tak tam to je
• 2:20:11
  vlastně jako na Šumavě. Často člověk vidí, že tam jede
• 2:20:13
  ten kamion a nastavuje. Gauč tie myslím, že to je nějaký
• 2:20:16
  nějaký bavorský. Velkej zpracovatel vyrábí já
• 2:20:19
  nevím asi sýry a kde co mlíko produkujou a tak, ale je vidět,
• 2:20:23
  že pro to mléko si jezdí jako na Šumavu, že jo, že tam prostě
• 2:20:26
  často potká. Potkáme cisterny takhle
• 2:20:29
  označený, takže já nevím kam tam jezdí, ale stoprocentně tam
• 2:20:31
  jezdí. No ale nevím, jako říkám, mně
• 2:20:34
  přijde logický, si najít pár těch míst, kde vím, odkud to ten
• 2:20:38
  zdroj jako pochází, tak já v Praze.
• 2:20:40
  Já teda chodím taky do toho winefu jenom možná i.
• 2:20:44
  Z toho, že tam mám pořád jako pocit, že ty potraviny přece
• 2:20:48
  jenom, jako že jsou. Když ještě dostalo, že tady víc
• 2:20:51
  nějakých menších italských obchůdků, ale podle mě tam mají
• 2:20:54
  na tý jedný ploše. Asi toho nejvíc, že tam člověk
• 2:20:57
  může koupit nějakou zeleninu. Ovoce právě sýry, nějaký ty masa
• 2:21:02
  a masně že oni kupujou taky od nějakých farmářů jako ve
• 2:21:05
  Švýcarsku. Výjimka mám jít jo do těch
• 2:21:07
  hovdorfu, ale tady je zatím ještě nevím.
• 2:21:11
  To si už teda stěžuje. Já jsem teďkon potkal, poznal.
• 2:21:15
  Pána kterej mimochodem, je strašně zajímavej ital.
• 2:21:19
  On byl mistr Evropy v rallye, několikanásobnej koncept v
• 2:21:22
  Čechách vyhrál strašně zajímavejch.
• 2:21:24
  A tak jsme se jako bavili asi 2 hodiny, prostě já jsem to
• 2:21:28
  nevěděl, že že to je on AA kecal jsem s ním prostě o kvalitě
• 2:21:32
  jídla v Itálii a von mi vyprávěl, co jeho syn někde jako
• 2:21:35
  a takovýhle věci a došli jsme na to, že on už teda jako nejezdí,
• 2:21:39
  ale že má farmou někde nad trentem a dělá si vlastní bio
• 2:21:44
  ovoce jako různý šťávy a takový jako hlavně z jablek a různý
• 2:21:49
  typy jablek a hroznový vína všechno možný.
• 2:21:52
  Všechno bio a právě říkal, já už IV těch supermarketech.
• 2:21:55
  Hodně chemie a tam ani nejezdím. Já prostě tady mám těch svejch
• 2:21:58
  pár obchůdků, ty znám tam, jezdím nakupovat a oni to
• 2:22:02
  Italové hodně říkají, že už to není to co to, co bylo.
• 2:22:05
  Ale přesně no pro nás ještě stále oni tam maj ty kontroly
• 2:22:09
  jako ty zemědělci maj podléhaj jako, ale myslím si, že prostě
• 2:22:13
  je to tak veliká země, že to není úplně možný udržet.
• 2:22:16
  Takže vlastně v těch regionech, že já nevím toskánsku nebo
• 2:22:19
  piano, to je tak tam každej si hlídá to svoje.
• 2:22:22
  Může olivový olej je taky hodně terčem velkých kritik, že se to
• 2:22:27
  tancuje a musí člověk taky asi běžet, kde to kupuje balzamiku
• 2:22:32
  nakonec taky sýry taky tak já miluji waltellinu.
• 2:22:36
  Já jezdím vlastně do takové té přes plugela pass do Itálie u
• 2:22:41
  kyaveny kyane je nejlepší město. Prostě.
• 2:22:47
  Tam byl úžasný, jak tam seš dole mezi palmama?
• 2:22:51
  1 eta jsou ty vinice a pak na husto ty kopce se sněhem.
• 2:22:54
  To je prostě neskutečný. No tak tam jste valtylini tam
• 2:22:58
  mají vynikající ty sýry a jsou i málo.
• 2:23:00
  Já jsem si II uvědomila, že jako mě taky někdy něco vadí a tady
• 2:23:05
  jsem si uvědomila, že ty sýry z té valté liny jsou i dobře
• 2:23:08
  tolerované. Ty sýry je tak já ti doporučím
• 2:23:12
  přes. Pleigel a past teď už za chvilku
• 2:23:14
  bude zavřený a. 5 minut ocet tam si můžeš udělat stop over,
• 2:23:18
  vyšplhat se asi 3 hodiny nahoru a je tam úžasný takový horský
• 2:23:23
  jezero. Do montes pluga a tam je ten
• 2:23:30
  malinkatá vesnička jako já bych řekla, že a ona má ještě takovou
• 2:23:34
  tu historii, že to bylo vlastně poslední místo před těma
• 2:23:39
  průsmykama v těch horách, kde byla nemocnice, pošta a nějakej
• 2:23:43
  obchůdek a hotýlek, že tam jsou takový ještě ty starý fotky, jak
• 2:23:48
  jezděj ty koně AS povozama, takže je tam 1 úžasnej, ale
• 2:23:53
  opravdu úžasná restaurace, takový albergo.
• 2:23:57
  Úžasná restaurace, kde to je všechno rodinný podnik.
• 2:24:01
  Mají tam produkty z té valtelíny a vynikající vína taky.
• 2:24:05
  A tam máš pocit, že se zastavil svět.
• 2:24:08
  Maj tam asi 4 nebo 5 nabídek nějakej malej předkrm něco
• 2:24:12
  prostě nějaký hlavní jídlo, nějaký 2 3 zákusky vynikající
• 2:24:16
  vína, skvělá atmosféra. Máš pocit, že konec světa a že
• 2:24:20
  tam chceš zůstat a takhle koukáš, tam je pak dole takovej
• 2:24:23
  krásný jezero. A ještě mně to připadá takový
• 2:24:26
  jako magický, protože to sluníčko.
• 2:24:28
  Když zapadá, tak z toho jdou takový jakoby paprsky, kde máš
• 2:24:32
  pocit. Prostě že se nebe otevírá.
• 2:24:35
  To dávám. Opravdu vám dám jako tip.
• 2:24:37
  Letelský tipovský tip tam dáme na mapu jo montes pluga montes.
• 2:24:43
  Pluga š pluga la past. To je i nádherný jako výlet na
• 2:24:47
  čapání. Prostě se tam vyšplh.
• 2:24:49
  Bylo to jako ta túra není úplně jednoduchá.
• 2:24:52
  Jo, to vyjde tak jako nechodíš tam po vrstevnici.
• 2:24:57
  A tak. A pak jako úplně nahoře to
• 2:25:00
  jezero lágo bianko a tam se prostě jako tam.
• 2:25:03
  Já si tam vždycky skočím do té vody tam asi tak 5 stupňů.
• 2:25:07
  A to je potom jak si tam člověk ty 3 hodiny vyšplhá nahoru, tak
• 2:25:11
  je to prostě úplně že balzám a pak jdu dolů tak jakoby
• 2:25:14
  znovuzrozená, tak to ještě dělám já jako hodně plavu v zimě, IV
• 2:25:19
  zimě ve studených jezerech. Ono vlastně je dokázáno, že že
• 2:25:24
  ta studená voda tam jako v té studené vodě, pak by měl člověk
• 2:25:28
  pobýt asi těch 5 minut ne déle, ona ta studená voda právě mění
• 2:25:32
  ten žlutý tuk ten šedivej a to je vlastně ten tu má ten
• 2:25:35
  protizánětlivej. Účinek.
• 2:25:38
  Nechci kazit zábavu a už jsme tady skoro 3 hodiny.
• 2:25:41
  Fakt to. Hrozně uteklo.
• 2:25:43
  Je něco, co by jsi. Poradil svému mladšímu já když
• 2:25:46
  si. Vzpomeneš na na na tu na to
• 2:25:49
  děvče, co přišlo tenkrát do toho Švýcarska třeba.
• 2:25:53
  Určitě si myslím, kdybychom měli možnost toho života dvakrát. 1
• 2:25:56
  taková generálka a pak premiéra, tak určitě bych poradila vař si
• 2:26:00
  sama sebe vař si svého vzdělání važ si toho jaká seš a jdi si za
• 2:26:05
  svým cílem moc děkujeme, já děkuju, děkujeme, jsi znásil.
• 2:26:10
  Děkuju, hojte hlavně tak to na mě prostě.
• 2:26:13
  Zaměř a. Já tam něco řeknu o tý kamery.
• 2:26:15
  Nějak to dopadne. Lidi my fakt nejsme žádný
• 2:26:20
  youtubeři na to, abychom vás v průběhu rozhovoru každou minutu
• 2:26:23
  připomínali, ať to video lajkujete a nebo začnete
• 2:26:26
  odebírat náš kanál, ale musím vám to říct jako dospělej člověk
• 2:26:30
  a snad se tady bavím. Dospělýma lidma, že pokud na ty
• 2:26:34
  2 tlačítka nekliknete, tak youtube podcastové platformy a
• 2:26:38
  nebo veškerý sociální sítě prostě nebudou vědět.
• 2:26:41
  Že se vám to video líbilo a že vám ho mají začít doporučovat?
• 2:26:45
  Jo, a pokud se vám nelíbilo, tak aspoň mrkněte na naše vitamíny.
• 2:26:48
  Aroha tečka CZ snažíme se prodávat to nejlepší a
• 2:26:52
  nejkvalitnější, co se tady dá sehnat.
• 2:26:55
  Jo, a pokud nechcete udělat ani nic pro vaše zdraví, tak nám
• 2:26:58
  napište aspoň nějakej ošklivej komentář nebo zprávu, protože
• 2:27:01
  takhle ten internet prostě funguje.
• 2:27:04
  To bylo dobrý, ne hlavy asi už bereme super dobrý.