Latest / Týdeník Respekt / Manželství v osmdesátkách: Svatba kvůli dítěti a bydlení s rodiči jako recept na krizi
Transcript
- 0:00Vítejte u 3. Dílu našeho rodinného podcastu
- 0:04hovory s mámou. My jsme v minulym díle prošli
- 0:10takový iniciační léta hlavně strávené na famu studiem, ale
- 0:16také ve chvíli, kdy si poznala našeho tátu.
- 0:21Začala jsi pracovat na už takovejch jakoby dospěláckejch
- 0:26filmech v krátkém filmu krátkým filmu.
- 0:29Dalo by se říct no a hlavně narodil se Tomášek taky tvůj 1
- 0:34syn a dostala jsi nabídku, která se neodmítá.
- 0:40Nabídka, která se neodmítá. Tehdy opravdu experiment a sice
- 0:47sledovat 6 let několik mladých manželských párů.
- 0:51Od momentu svatby po dobu 6 let a vzniklo to na popud odborného
- 0:58poradce toho filmu psychiatra, který řešil podobný problémy,
- 1:03jaksi ve svém oboru že dělali nějaký takový dlouhodobý studie
- 1:08říkali tomu longitudinální studie a nějak přišel s tím do
- 1:13krátkého filmu, že by to se mohlo zkusit i filmově.
- 1:17Něco takovýho udělat? Bylo to naprosto neobvyklý,
- 1:21protože. V tý době ten krátký film měl
- 1:26takový, jako dalo by se říct škatulky, což byly
- 1:31patnáctiminutový dokumenty. A případně jako nějaký krátký
- 1:38výukový vzdělávací filmy a nebo tu a tam udělali nějaký
- 1:43celovečerní film, ale to byly většinou takový třeba střihový,
- 1:46historický filmy a podobně. A promiň jenom v tý době česká
- 1:51televize dokumenty moc nevysílala, nebo to vůbec nebyl
- 1:54tou dobou pro tebe partner? No tak, já jsem byla zaměstnaná
- 1:58v krátkém filmu, takže vlastně jako že bych něco dělala s
- 2:02televizí v tý době, nebyl důvod, že jo, protože jsem byla v
- 2:05krátkým filmu a televize v tý době.
- 2:08Teda byla hodně taková ideologicky zaměřená, takže
- 2:12pokud tam vznikly nějaký dokumenty, tak to byly takový
- 2:15třeba jako příběhy hrdinů, socialistický práce a takhle jo,
- 2:20no a. Teď tady je takovejhle opravdu
- 2:24neobvyklej. Projekt, kterej byl ve všech
- 2:29směrech, jako se lišil od všeho, na co byl ten podnik vzniklej,
- 2:33takže i produkčně, že jo, jak se to bude vykazovat a jak se to
- 2:37bude účtovat? A takhle?
- 2:40No, ale samozřejmě hlavní problém bylo jako s jistotou
- 2:45vůbec dá udělat, jestli vůbec se dá točit s někým takhle dlouhou
- 2:51dobu, aby ten člověk vydržel. Protože.
- 2:54To hned od začátku bylo jasný, že se nedá udělat nějaká
- 2:58smlouva, kde by se někdo zavázal, že 6 let bude ochoten
- 3:03spolupracovat. To nám řekli rovnou právníci
- 3:07čili hrozně záleželo na tom. Jako pokud takový lidi najdeme
- 3:14tak, aby ten kontakt s ním mluvil o takovej, aby to
- 3:16vydrželi. No a řekla se, že najdeme 10
- 3:20párů těsně před svatbou. A tak kde?
- 3:25No tak tehdy. Prostě byl takový nápad, že
- 3:29půjdeme na matriku, kam ty lidi si přišli zaregistrovat termín
- 3:33svatby a že se všichni budou brát na stejnym místě na
- 3:37staroměstský radnici. Takže matrika Prahy 1 a od toho
- 3:42odbornýho poradce bylo zadání, že to mají bejt lidi mezi v 18 a
- 3:47čtyřiadvaceti, což byl nejobvyklejší věk v tý době
- 3:51krize se lidi brali. Že nebudou mít žádný na dítě,
- 3:56nebudou mít žádný. Předchozí manželství všecko
- 3:59takový jako úplně čistý. No a tak jsme šli na tu matriku.
- 4:04Tam jsme to tý paní matrikářce řekli, sedli jsme si tam já
- 4:10mluvím v množném čísle, protože někdy tam se mnou šel ten
- 4:14odborný poradce. Ze začátku potom jsem několikrát
- 4:17tam byla sama, nebo i ta produkční a teď jsme tam seděli,
- 4:22a tak lidi různě chodili AV případě.
- 4:25Že přišel někdo, kdo splňoval ty podle dat narození?
- 4:29Která ten věk, který jsme chtěli, tak ta paní matrikářka,
- 4:33jim řekla, že teda tam jako o co asi jde a že tam jsme my.
- 4:37A vy jste tam seděli, prosím, že?
- 4:39Tam seděli, ne v čekárně, prostě v tý místnosti tam ty to byla
- 4:43místnost, kam lidi chodili. To byl nějakej formulář, kterej
- 4:47tam přinesli. AA.
- 4:49Žádali o termín na tý radnici a čili to všechno, co se tam, ale
- 4:55to nebyly žádný intimity. To byl takovej jako úřední úkon,
- 4:58takže nebylo divný, že tam. Někdo sedí, no a tak, ona jim
- 5:02řekla, o co jde? Abysme se s nima představili a
- 5:04řekli jsme, no, ty lidi na nás koukali jako na zjevení, protože
- 5:09v tý době dneska jsou takový ty různý reality show a tak AV tý
- 5:12době nic takovýho absolutně neexistovalo.
- 5:14Takže jako a vy chcete točit jako 6 let no?
- 5:21No tak. Za tu dobu, co jsme tam byli,
- 5:25jsme oslovili asi 20 párů. A 10 z nich souhlasil to si?
- 5:29Pamatuji, a jenom 6 let se určilo proč?
- 5:33No to bylo nějak ono bylo původně 5 let, ale pak jsme to
- 5:37ještě nějak protáhli, že to je taková kritická doba.
- 5:41To zase všechno byly jako nějak. Bylo v intencích toho odborného
- 5:45poradce. Tyhlety, to hlavní zadání?
- 5:48No a. Takže 20 stejných oslovili?
- 5:51A 20 se oslovili a 10. 10 souhlasil.
- 5:55Takže jsme 1 svatba, to si přesně pamatuju a byla
- 6:00sedmadvacátého listopadu v roce 1980.
- 6:06A my jsme ještě vymysleli, že bysme, pokud to půjde, natočili
- 6:10třeba den před svatbou jako přípravu, takže jsme točili
- 6:13ještě den před svatbou. Byla to dvojice, která vydržela
- 6:18až dodnes a Tonda a Mirka, a tak jsme natočili jak.
- 6:24Nějak připravujou svatební veselý v nějaký hospodě, ten muž
- 6:29a žena něco připravovali snad nějaký jídlo, a tak jako říkali,
- 6:34jak se cítí a tak. No a pak jsme nastoupili na
- 6:37radnici a tam jsme natočili svatbu a potom ještě některý z
- 6:41nich šly tam na staroměstskym náměstí byl takovej fotoateliér
- 6:47a tam si nechali udělat svatební fotky.
- 6:50Tak tam jsme ještě s nima šli a pak.
- 6:52Jsme se dohodli, že příjdem za 14 dní.
- 6:56A takhle to postupovalo, takže jsme natočili 10 svateb zajímavý
- 7:01všechno teda ve stejnym místě a zajímavý bylo, že odával stejnej
- 7:05člověk všechny ty lidi, což nebylo nějak jako naše podmínka,
- 7:10ale prostě to tak bylo. To byl nějakej nějakej slův KS č
- 7:15ne tamky. Tak nějakej takovej odávající a
- 7:20se všema jsme se snažili natočit něco i předtím, tak pak se
- 7:25ukázalo, že tam jako nelze si stanovit nějaký striktní
- 7:29podmínky, protože prostě někomu se to nehodilo.
- 7:33Jako abysme točili ještě něco předtím, takže jsme začali tou
- 7:36svatbou a no, bylo to něco opravdu.
- 7:43Neznámýho. Co do postupu a toho jak se to
- 7:47bude vyvíjet. A vim že tehdy mi strašně moc.
- 7:54Mých kolegů tak jako různě říkala, že to je šílenství, že
- 7:59prostě někdo tohle to nemůže vydržet.
- 8:02AA co když se nebude nic dít? Co jako budete točit a prostě
- 8:07hrozně moc pochybností. A já jsem v té době měla takový
- 8:12pocit, že se nesmím nechat, že prostě je to šance, že je třeba
- 8:16to zkusit a. Takže jsme točili.
- 8:22Tak asi po půl roce jo a ještě se domluvilo teda 1 taková
- 8:28důležitá věc, že to se bude točit na šestnáctku 16
- 8:32milimetrový materiál, který byl levnější, tím pádem ho mohlo být
- 8:36o něco víc, ale pořád to bylo limitované a vlastně výsledek
- 8:40tehdy měl být 1 celovečerní film a.
- 8:45Asi po půl roce se ukázalo, že těch 10 párů je strašně moc.
- 8:50Že to prostě ty finance, že to nezvládneme a že prostě to
- 8:53musíme jako ten počet zredukovat.
- 8:57No a tak, protože jsme už měli nějakou zkušenost s těma lidma,
- 9:01no tak jsme trošku opustili takový ty, který nám připadaly
- 9:04méně autentický nebo méně ochotný, ale obecně si myslím,
- 9:09že se všema by to hypoteticky šlo a že kdyby ty peníze byly
- 9:13tak, že bych se snažila točit se všema, vlastně mě to i docela
- 9:16mrzí, ale prostě to jinak nešlo. Takže jsme pokračovali dál se 6.
- 9:21Promiň a ty 4 páry víš o nich třeba.
- 9:24Vím o 1 muži, který je v rozhlase a 1.
- 9:27Moje kolegyně, která pracovala v rozhlase, se tam s ním nějak
- 9:30setkala a ten se rozved, teda se ví o něm a jinak o těch dalších
- 9:36letech nevíme. No, což mě docela mrzí.
- 9:39Tak ono to byla doba, kdy nebyly mobily AI, většina těch lidí.
- 9:45Jako neměla telefon ani jako stabil.
- 9:48A takže to domlouvání to byly někdy opravdu docela těžké
- 9:53chvíle, ale mě to mě to prostě opravdu hrozně bavilo a zdálo se
- 9:59mi, že to je nějaká cesta, kterou bych ráda šla i dál.
- 10:04A to se pořád tohle přesvědčení stupňovalo, i když celý to
- 10:09natáčení prostě fakt nebylo jednoduchý.
- 10:12A takže bylo 6 párů? A jenom párů.
- 10:15Jste jaký byly abysme prošli na takovej úvod, aby.
- 10:19To a Mirka tak on byl automechanik.
- 10:23Mirka byla kadeřnice, pak tam byla Marcela a jiří Marcela byla
- 10:27chovatelka koní a jiří byl telefonní mechanik.
- 10:31Pak byla Ivana a Václav, oba byli studenti architektury, pak
- 10:36byl Standa a Zuzana on byl. Takovej technik měl nějakej
- 10:43technickej kurz student. Ne ještě.
- 10:45To ne, ne, ne, ne on už on už pracoval a byl na vojně teda a
- 10:49ona byla Zuzana. V tý době ještě byla na střední
- 10:54škole a maturovala, no pak byl Pavel a Ivana Pavel byl taky
- 11:01ňákej takovej technik, kterej potom jako různě jako měnil
- 11:07zaměstnání a Ivana byla prodavačka a pak byl Vladimír a
- 11:11Zuzana a Vladimír byl. Taky měl vystudovaný nějaký
- 11:16technickou střední školu, ale jako hrozně plánoval stát se
- 11:21fotografem, což se nakonec stal a Zuzana byla nějaká taková
- 11:27střední technická pracovnice v nějakejch architektonických
- 11:31kancelářích. Takže těhletěch 6 párů jsme
- 11:36sledovali AV tom 1 období. Když se to točilo na tu
- 11:42šestnáctku. Tak byl vopravdu velkej problém
- 11:46v tom, že nedalo se příliš mnoho improvizovat kvůli tomu
- 11:51nedostatku materiál. Jenom, aby ty ty, co se třeba v
- 11:55tom terminologii moc nevyznají, tak je to šířka filmu, že jo
- 11:59šestnáctka. Je to prostě filmovej materiál.
- 12:01Film, že jsou to opravdu prostě pásy filmový, pak je
- 12:05pětatřicítka, na kterou se točilo taky.
- 12:07Ale na pětatři se. Točicky rozměr vlastně toho
- 12:11pásu. A pětatřicítka.
- 12:13A to byl formát pro kina. Na šestnáctku se točilo třeba v
- 12:18televizi, a pokud z toho šestnáctkovýho materiálu měl
- 12:22bejt film pro kina, tak se to pak muselo technicky převést z
- 12:25těch šestnáctky na tu pětatřicítku.
- 12:27Ale pořád ale prostě byl konkrétní jako ta surovina.
- 12:30Která to byla hala surovina, nějaký digitály tehdy
- 12:34neexistovala. Tady v tý době čili ta filmová
- 12:38surovina vlastně dneska to jako spoustu lidí má hrozně ráda točí
- 12:44na to, protože ten vobraz je takovej jako specifickej a fakt
- 12:48je vlastně ten film. Je krásnej, ale to, že má
- 12:51tyhlety limity pro dokument a speciálně takovejhle typ
- 12:55dokumentů. Bylo hodně nevýhodný, to prostě
- 12:59no. A takže jsem v průběhu tý doby
- 13:03se učila nebo objevovala takový různý možnosti třeba.
- 13:08V té době my jsme věděli, že budem točit, tak já nevím.
- 13:12Čtyřikrát do roka dejme tomu a teď jsme potřebovali vědět co
- 13:17jako je zajímavý u těch lidí, co se děje.
- 13:19Oni nám občas třeba něco zavolali, něco řekli, ale občas
- 13:23taky ne. A tak jsem se domlouvala s 1
- 13:26studentem žurnalistiky, že udělá takovýho rešeršéra a že ty lidi
- 13:31navštíví vždycky jako nějakou dobu před tím naším plánovaným
- 13:34natáčením a všechno zjistí. Jednak já jsem mu napsala, na co
- 13:38se má ptát a jednak on se ptal ještě sám od sebe a pak mi
- 13:42referoval, co všechno se dozvěděl.
- 13:45A já jsem tam přišla. Věděla jsem, co se děje, na co
- 13:48se mám ptát, ale ptala jsem se poprvé, protože kdybych tyhlety
- 13:50věci zjišťovala před tím já, tak oni už by mi to nikdy neřekli
- 13:54tak jako autenticky přebě řekli. No tak hele, to je jako minule
- 13:58jsem ti říkala tak zhruba tak, což no, takže.
- 14:03Tohle se vlastně docela vyplatilo.
- 14:05No a pak se ukázalo, že taková ta obava, kterou měli některý
- 14:10teda kolegové, jako že by se nic nedělo, takže to teda fakt z
- 14:16toho se člověk bát nemusí, protože v každým lidským životě
- 14:19se prostě něco děje. Někde je to dramatičtější, někde
- 14:24míň. Ale furt se něco něco děje,
- 14:29takže se děly takový opravdu nečekaný věci, že jsme točili
- 14:33automobilový závody. Tam na těch to končilo tím, že
- 14:38závodník náš odjíždí do dálky a další záběr byl v ordinaci od
- 14:46doktora, kde má krunýř do půl těla, protože se vyboural.
- 14:52AA nastala manželská krize, ale on.
- 14:55Tvrdil, že ho to neodradí a že bude závodit dál.
- 14:58Tak pak tam u 1 páru jiří a Marcela nastal docela brzo
- 15:04konflikt, protože oni bydleli u rodičů Jirky.
- 15:11A vlastně měli společnou kuchyň, jaksi mladá žena s tchýní a
- 15:18úplně to nefungovalo, protože tchýně měla takovou tendenci
- 15:22pořád ve všem radit, ale úplně ve všem.
- 15:25A to vlastně byl taky takovej obraz doby, že prostě nebyly
- 15:30byty a lidi bydleli částečně s rodičema že některý některý z
- 15:34těch párů takže. Tady to hodně, teda jaksi
- 15:38poznamenalo ten vztah a. Narodilo se jim dítě asi půl
- 15:43roku, poté Marcela odešla nebo ani ne vlastně brzo po narození
- 15:48toho dítěte odešla ke svejm rodičům tam chvilku bydlel ten
- 15:52Jirka, jenomže tam bydlela ještě její sestra.
- 15:54Ten byt byl vopravdu maličkej, takže takový ty sociální poměry
- 15:59se tam teda opravdu docela ukázaly.
- 16:02No tam právě jak říkáš, že to je odraz doby tak to tam tu dobu
- 16:05vlastně velmi jako ukazuje, že? Se lidé brali.
- 16:10Hlavně vlastně z ekonomických důvodů.
- 16:12Ne že brali se, aby mohli vylítnout z hnízda, ale zároveň
- 16:17ne jako nemohli sami vylítnout. Někdy byty mohli dostat jako
- 16:21státní byty, což byla jediná možnost, jak jak přijít k bytu
- 16:25mohli získat jenom manželé. Rozhodně ne single no a nebo se
- 16:29různými výměnama, což bylo teda taky hrozně složitý, ale v
- 16:33několika případech ty mladý manželé prostě žili u rodičů a
- 16:37nebo si rekonstruovali byt, nebo dokonce stavěli byt.
- 16:41To byla Zuzana a Vladimír stavěli byt v rámci jako ňákýho
- 16:45družstva jako nástavba na bytovým domem jako další patro
- 16:52nebo byt po babičce, to byl takovej jako taky obvyklej
- 16:56prvek, takže prostě to bylo s tím bydlením to vlastně ukázalo.
- 17:02Aniž by se to jakkoliv komentovalo tak jako 1 z
- 17:06velkejch problémů tý doby když by byla 1.
- 17:09Odpověď na to, proč se mladý manželství tak brzo rozvádějí,
- 17:13tak by odpověď v tý době byla. No protože prostě nemaj byty.
- 17:18A když bydlej s rodičema, tak tak to nefunguje bohužel jako
- 17:22velmi průkazný, takže sme tam sledovali u 1 toho páru u tý
- 17:26Marcely a Jirky jejich. Takové potýkání se s touhletou
- 17:31situací a vlastně i řekla bych takovou neochotu nějak jako
- 17:34ustoupit ani 1 strana. Takže vlastně oni byli 1, kteří
- 17:38se rozvedli asi po 2 letech. To jsme taky točili a potom
- 17:45vlastně tam bylo takový oboustranný hledání nějakejch
- 17:50partnerů AA vlastně se to nějak nepovedlo.
- 17:53A na konci oni se nějak zase. Dali dohromady, takže tenhleten
- 17:59příběh týdle dvojice končí. Tím, že oni se zase sejdou a
- 18:02nějak si řeknou, že vlastně byly blbý a že to vypadá, že to
- 18:06zkusej znova. A je to navíc kuriózní tenhle
- 18:08příběh, protože oni se vlastně jako jediný ZZ tý šestice
- 18:12nebrali, protože museli. Jinými slovy ona nebyla těhotná,
- 18:18ale brali se z lásky. A byla ještě 1.
- 18:20Dvojce ještě Vladimír a Zuzana si taky nemuseli, ale ty ostatní
- 18:24to byl taky takovej běžnej příběh, že ta žena byla těhotná
- 18:29a. Že to dítě se narodilo tak do
- 18:31půl roku po svatbě. No takže to to se tam opakovalo,
- 18:35což je taky asi do jistý míry obraz doby, protože dneska ty
- 18:40děti asi. Nejsou důvodem k tomu, aby se
- 18:44lidi brali AA obecně přicházejí později no.
- 18:47Naopak si myslím, že kolikrát jsou důvodem, proč se nebrat,
- 18:50protože se ta holka, co když je těhotná, tak si chce tu svatbu
- 18:54užít a takže se třeba berou až potom, co porodí a dokojí, aby
- 18:58aby mohla mít svatbu, kde si to jako.
- 19:00Se vůbec neberou. Nebo se vůbec neberou, nebo
- 19:03seberou až časem, ale přijde mi, že vlastně ty situace, který jsi
- 19:08zachytila v té 1 sérii, tak se ti ty protagonisti vlastně hodně
- 19:15otevíraj hned od začátku, tak by mě zajímalo, jestli je to asi
- 19:20asi umim odpovědět, ale jestli je to jako tebou a ňákou tvojí
- 19:24přípravou, prostě na to natáčení, nebo možná i tím.
- 19:27Že nikdo neměl zkušenost s nějakým bulvárním natáčením
- 19:31čili, jako nemuseli se ničeho bát, že jo.
- 19:33Do teďka všichni viděj různý seriály typu výměna manželek a
- 19:37vědí, co to se pak může s tím člověkem udělat v médiích a tak
- 19:41dále. Tak jsou asi obezřetnější.
- 19:44No jasně, že v tý době jako voni si vůbec nedovedli představit,
- 19:49co z toho může vzniknout. Prostě něco se točilo.
- 19:53Občas mi přišli my, přišli jsme s kamerou.
- 19:55Na něco jsme se jich ptali a tak, a pak jsme zase odešli.
- 19:58Oni to ani v průběhu doby samozřejmě neviděli ty
- 20:00materiály. Potom taky tam je 1 takovej
- 20:04zajímavej moment, že v průběhu tý doby ses narodila ty, takže
- 20:10oni tím jsem se jim vlastně přiblížila, že?
- 20:14Voni sebrali narodilo se jim dítě, my jsme se tam furt nějak
- 20:18pohybovali a pak jsem tam začala chodit.
- 20:20Já zase jsem dala pro změnu těhotná já a pak se teda
- 20:24narodila ty a voni. Třeba mi dali nějaký dupačky na
- 20:28tebe po svejch dětech a podobně, že jsme se vlastně takhle trošku
- 20:31přiblížili. II tímhletím, takže jsi se do
- 20:36jistý míry stala důležitou součástí manželskejch.
- 20:38Etid no pak se člověk nemůže divit, že jsem se kolem toho
- 20:42dokumentu točila dál a točím se doteď nosím.
- 20:47Nemůžeš se tady stavit? Své ještě prostě čas u tebe v
- 20:52břiše trávila na natáčení. Právě tomu se vůbec nikdo
- 20:55nediví. Ta komunikace s těma lidma je
- 20:58vlastně to nejdůležitější, co by měl dokumentarista vědět a znát
- 21:03obecně u jakýhokoliv dokumentu, ale u toho časosběrnýho
- 21:07dokumentu bych řekla, že ještě násobně víc, protože.
- 21:12Je potřeba s těma lidma zůstat v kontaktu a prostě nějak je
- 21:17neodradit. Nenaštvat nevzbudit v nich
- 21:21pochybnosti o tom o tom, co dělají jako člověk, se to nějak
- 21:26učí v průběhu doby. Fakt je, že já už jsem na tý
- 21:30škole jako tím, že jsem ty dokumenty točila a komunikovala
- 21:34jsem s různejma lidma. Takže člověk se naučí, že
- 21:38neexistuje jenom ta jeho bublina, ve které dejme tomu
- 21:42komunikace je snadná, protože. Jsi tak jako na jedný vlně
- 21:46zhruba. S lidma ale že je třeba umět
- 21:50komunikovat s lidma naprosto různorodejma odlišnejma, který
- 21:54třeba vůbec ti neseděj. Maj názory, který tě štvou, ale
- 21:59zase není. Cílem se s nima hned pohádat a
- 22:04dospět k nějaký roztržce, že jo čili tohleto všecko vlastně těch
- 22:096 let byla taková jako naprosto intenzivní doba.
- 22:14Kdy? Jednak jsem se utvrzovala v tom,
- 22:18že. Že je to prostě moje cesta.
- 22:21Dále jsem se učila co dělat, aby abych ochota k natáčení
- 22:26vydržela, no teď jsme točily nejdřív v takovém štábu
- 22:30konstantním, ale pak jsem měla pocit, že už ke konci to vlastně
- 22:35trošku přestalo bavit. II ty lidi produkce, která byla
- 22:39pořád stejná, ale že jsme na konci občas točili i třeba s
- 22:43jiným kameramanem, protože ten stabilní kameraman měl nějakou
- 22:46jinou práci. A tak jako nechtěl to kvůli nám
- 22:49nějak jako měnit nebo rušit, takže další poučení bylo, že ten
- 22:55stabilní štáb má samozřejmě velký výhody, že ty lidi ty
- 22:59protagonisti si zvyknou na oči určitou partičku a teď najednou
- 23:03tam přijde někdo jinej, takže s tím je třeba počítat, že a že je
- 23:07třeba trošku dbát na to, aby i ty lidi, který točej byli
- 23:13takový, jaksi. Konsensuální a nebyli to.
- 23:18Typy, který nějak jako svou přítomností rozčilujou ty
- 23:21protagonisty, ať to člověk zjistí třeba až.
- 23:26Explost to tak si říká, tak s tímhle člověkem radši už do
- 23:28budoucna ne? Protože v tý 1 etapě jsme teda
- 23:32ještě všichni byli zaměstnanci krátkýho filmu a bylo vlastně do
- 23:37jistý míry jako jednodušší ten štáb udržet alespoň v těch 1
- 23:41letech, ale v dalších etapách, když už lidi jsou na volný noze
- 23:46a tak, tak. Tak je to trošku
- 23:49komplikovanější, ty štáby udržet AA při tomhletom typu práce jo
- 23:54že že to je třeba. Já nevím třikrát do roka nebo
- 23:57tak a ty lidi mezi tím samozřejmě mají spousty jiných
- 24:00svých povinností, takže musím říct, že že to bylo ve všech
- 24:04směrech opravdu pro mě strašně zajímavé.
- 24:09A jako kdybych měla říct, co byl zásadní.
- 24:15Projekt mýho života tak určitě manželský etudy.
- 24:17Ale v době teda, kdy jsme to točili, tak se to jmenovalo
- 24:20hledání cest a měl to být 1 celovečerní film hledání cest.
- 24:25No ale potom, když jsme dávali ve střižně, jsme vždycky museli
- 24:29ty materiály synchronizovat, takže jsme měli.
- 24:32Synchronizovat znamená, že dát dohromady obraz obrazů šok.
- 24:36Takže se tam hromadily takový jako kotouče materiálu?
- 24:39No AA teď se nám zdálo, že vlastně do jistý míry všechny ty
- 24:43příběhy jsou zajímavý a. Že by byla hrozná škoda.
- 24:46AZ toho udělat 1 hodinu a půl dlouhej tvar, protože by se tam
- 24:51strašně moc věcí prostě nemohlo vejít.
- 24:53A tak jsme se domluvili. V televizi tehdy.
- 25:01Přes nějaký kontakty se ženou, která byla dramaturgyně.
- 25:07To se jmenovalo televizní klub mladých a to byl takovej
- 25:10hodinovej pořad, kde se řešili jako nějaký problémy mladých.
- 25:14No a tak jsme se jich zeptali, jestli by neměli zájem tady o
- 25:19tenhleten projekt, a tak jsme udělali takový projekce, kde oni
- 25:23ty lidi z televize jsme jim promítli.
- 25:26Jo, to jsme museli, teda nejdřív střihnout asi do nějakýho
- 25:29takovýho. Třičtvrtěhodinovýho tvaru každej
- 25:32ten příběh a bylo to asi tak. Já nevím půl roku před tím, než
- 25:37jako jsme chtěli definitivně končit a oni se teda na to
- 25:41podívali a řekli, že jo, že by že by do toho šli, že by to mělo
- 25:45bejt tak jako. 30 5:40 minut, že by si přáli a že teda 6 dílů
- 25:52každej díl 1 ta dvojice a že by to bylo tak, že by to oni
- 25:59promítli v tom televizním klubu mladých a potom by tam ty lidi
- 26:02byli pozvaný a diskutovali by různě s nějakejma třeba i
- 26:06psychologama AS divákama. No tak to potom se stalo s tím,
- 26:10že jsme teda to dotočili. A střihli na těch, ono to nebylo
- 26:16úplně. Že tím, že to okno nebylo
- 26:21vymezený úplně přesně, protože to byla hodina, do který se to
- 26:24muselo nějak vejít, tak fakt je, že to bylo myslím 35 až 42.
- 26:30V tomhletom rozmezí, že ta délka byla a skutečně tam potom přišli
- 26:37ty lidi a mluvili. A vlastně oni se poprvé, teda ty
- 26:40naši protagonisti setkali s tím, co to vlastně teda znamená, když
- 26:44se takhle objevěj na? Na obrazovce AA vlastně stanou
- 26:50se známejma, takže to pro ně pro všechny bylo takový jako úplně
- 26:53nezvyklý. A potom ten televizní klub
- 26:56mladejch udělal ještě sedmej díl, kde jsme se setkali
- 26:58všichni. Včetně teda toho původního
- 27:02iniciátora toho pana doktora ditricha, kterej s tím nápadem
- 27:06přišel do krátkýho filmu. Já jsem tam taky byla ještě
- 27:09další nějaký psychologové a všichni ty protagonisti
- 27:13najednou. Tak to byl taky takový jako
- 27:16zajímavá situace, kdy všichni se navzájem jako seznámili.
- 27:21AA, tak si taky jako říkali různý svoje zážitky.
- 27:24Teď chodilo do televize spousta dopisů.
- 27:28A to bylo jakej rok. Od diváků, 87.
- 27:31My jsme to 86. Nějak tak dotočili a pak se to
- 27:36stříhalo, teda. No a pak ještě teda byla taková
- 27:39zajímavá situace, že? Tím, že ten krátkej film.
- 27:44Z toho chtěl mít celovečerní film, tak o tom se pořád
- 27:48uvažovalo a nakonec jsme se dohodli, že vzniknou 2
- 27:51celovečerní filmy a 1 bude jenom o marcele a Jirkovi, protože ten
- 27:58jejich příběh byl nejdelší a nej košatější a nej to mělo opravdu
- 28:04takový dramatický oblouk a 2 film bude se bude jmenovat
- 28:09hledání cest, tak jak to mělo původně bejt a tam bude sestřih.
- 28:14Všech těch 5. Se budejch zbylých tak, že
- 28:18nebudou budou podle času všichni budou mít svatbu a všichni budou
- 28:23v 1. Roce a všichni budou ve 2 a tak.
- 28:27No a. Byla taková zajímavá situace, že
- 28:31když ten příběh ten film z lásky, ten příběh Marcely a
- 28:37Jirky, byl na nějaký schvalovačce na ústřední
- 28:40všeditelství československého filmu, tak my jsme seděli ve
- 28:45střižně. Ještě jsme dodělávali právě to
- 28:48to 2 a přišel tam chlapík z produkce a říkal, hele.
- 28:55Tak. Dneska na tý schvalovačce řekli,
- 28:57že se musí vystřihnout a svatba v kostele a já říkám, a proč?
- 29:02No že prostě v dnešní době jako opět.
- 29:07Téma kostel není přípustný, prostě svatba v kostele musí ven
- 29:12a já jsem říkala, prosím vás, vždyť ty lidi sice měli svatbu v
- 29:16kostele, ale na to se rozvedli, nebo 2 roky a on mi říkal
- 29:20heleno, kde žijete? Prosím vás takovýhle argumenty?
- 29:24Dobrý tak odešel a tak já jsem teď přemejšlela a říkala jsem si
- 29:29a mi to nevystřihneme. Prostě to nevystřihnem a
- 29:33uvidíme, co se stane. A kdyby začal někdo jako mrmlat
- 29:39něco, tak já řeknu, že jsem to nepochopila.
- 29:42A nevystříleli jsme to a nic se nestalo.
- 29:44No to je dobrý, to je dobrý, no ale.
- 29:49To bylo tehdy tehdy, teda docela takový nepříjemný.
- 29:51To sem měla blbý pocit mě. Napadá točilas to teda od roku
- 29:5680 do 86, teda těch 6 let. S tím, že v mezičase jsem se
- 30:03narodila já. To jsem nějak to jste se nějak s
- 30:08tátou domluvili, že už je čas po po 4 letech od tomáška mít ještě
- 30:142 dítě? A ale nastala taková smutná
- 30:19situace, že že krátce po tom co já jsem se narodila tak.
- 30:23Umřela moje máma, no a to bylo teď ti bylo 6 týdnů máma šla na
- 30:30operaci kyčelního kloubu a to nám pak řekli, že prostě se
- 30:34neprobudila s narkózy a že? To je, že to se prostě občas
- 30:39stane a už víc nám k tomu neřekli.
- 30:41No to byla samozřejmě hrozná rána, protože jí bylo 62.
- 30:47Ženská v plném v plném elánu jenom prostě měla problém s tou
- 30:51kyčlí. Jinak pracovala, furt něco
- 30:53dělala. A to bylo, to bylo teda hrozný
- 30:57no a potom vlastně asi po roce umřel táta, kterýho to myslím
- 31:03hrozně vzal, že že to. Se to na něj mělo vliv, že on
- 31:08nikdy ho nenapadlo, že se něco takovýho může stát, že by asi o
- 31:1110 let starší než ona no. O 10 let starší byl děda ten no
- 31:17já jsem vlastně ani babičku, ani dědu pořádně nezažila, takže?
- 31:23To bylo opravdu teda takový období intenzivní, který kde se
- 31:27to všecko tak nějak tak nějak bylo.
- 31:31Hrozně blízko sebe, no narození dítěte úmrtí mámy úmrtí táty,
- 31:35potom jsme. Teda se snažili se přestěhovat
- 31:39do jinýho bytu, takže protože jste tou.
- 31:42Dobou ještě bydleli vlastně u rodičů, no vlastně v tomhle bytě
- 31:46a pak jste se po úmrtí mámy teda babička.
- 31:50Jste se jsme s takhle? My jsme už před tím jako trošku
- 31:54se snažili nějak zjistit, jak by to šlo vyměnit.
- 31:57Třeba ten byt na Václaváku za 2 to vypadal hrozně ne.
- 32:02Nešťastně ale teď ještě k tomu přibylo to, že vlastně Michal
- 32:06dostal od. Svého zaměstnavatele byt na
- 32:11sídlišti, protože od toho jsme měli zažádáno od momentu svatby.
- 32:15Čili jsme měli víc k měnění, a tak tím pádem jsme se pak po
- 32:20nějaký době ocitli na letný. Je to všechno se odehrávalo v
- 32:23průběhu teda manželských etýd takže přesně si vzpomínám, jak
- 32:28jsem. Asi tejden předtím, než ses
- 32:32narodila, tak jsme byli natáčet. 1 1 z těch protagonistů, jak?
- 32:37Však bruslí a hraje hokej Pavel halamka.
- 32:42A jak když jsme se stěhovali, tak jsme šli točit zrovna
- 32:48automobilový závody. Ty, na kterejch se ten Tonda
- 32:51kubr vyboural a Michal ještě něco tam dodělával na Václaváku
- 32:57AA bylo vidět, že by potřebovala, abych mu ještě
- 33:01pomohla. Už jsem nemohla, protože jsem
- 33:03musela jet na to natáčení. Tak to bylo takový divoký, no to
- 33:06byla divoká doba. No a jak se jak jsi to zvládala
- 33:09vlastně 2 děti 1 1 čtyřletý 1 mimino a práce do toho tak táta
- 33:17taky pracoval rodiče ty vaši teda.
- 33:22Nebyli tátova máma taky nebyla moc hlídací babička, ani ani
- 33:28dědeček nebo děda už tou dobou děje to.
- 33:30Slušné byl už taky nebyl a. Babička no tak ta ta nebyla moc
- 33:35hlídací, tak jsme pak našli paní na hlídání, no to byla teta
- 33:41věra. Na inzerát to byla moje teta
- 33:43věra, kterou já jsem adoptovala jako svojí babičku, která.
- 33:48Byla výborná. Ale ta hlídala hlavně mě a
- 33:50vlastně kdo hlídal tomíka. Tomík už chodil do školky, no a
- 33:55tak, jako když bylo potřeba, tak vlastně hlídal i tomíka, že jo.
- 34:00No tak nebyla to jednoduchá doba no.
- 34:04Právě já jsem třeba vedle toho vedle těch manželských etud
- 34:07vlastně už moc nic dalšího nedělala.
- 34:11Protože to bylo se vším tímhle tím, co se dělo okolo, tak to
- 34:17bylo hodně naplňující. No ty peníze za to nebyly nic
- 34:21moc. No ale tak to bylo to poslední,
- 34:23co bych nějak o tom přemejšlela. Kolik za to?
- 34:28A táta tou dobou ještě navíc byl na volné noze, že jo psal román.
- 34:32No to byl až pozdějc táta v tu dobu ještě byl pořád v pražském?
- 34:37Ne, to už nebyl v pražským projektovým ústavu to byl na
- 34:41ministerstvu výstavby a techniky.
- 34:45No je něco, co bys doporučila pracujícím ženám, co ses naučila
- 34:51z tý doby? No tak snažila jsem se
- 34:55hospodařit s časem to jako. Že že prostě počítat každou
- 35:02minutu. A roztřídit si věci podle
- 35:07důležitosti. Tak nějak, asi to je těžký dávat
- 35:11rady, no každý si to musí nějak jako trošku promyslet a vymyslet
- 35:16svůj systém, ale hlídat čas tobě řekla, že je takový docela
- 35:20základní no. No ale potom takový jako
- 35:24důležitý moment byl. Že jsem právě se rozhodla, že
- 35:31vlastně ta časosběrná metoda, že bych chtěla tím dělat další
- 35:37projekty. Tenhleten byl skončenej a já
- 35:40jsem přemejšlela vo nějakejch dalších.
- 35:43Pro mě v tý době bylo hrozně důležitý takový poznání, že
- 35:46vlastně ta časosběrná metoda je, že je pro mě prostě důležitá, že
- 35:53to vlastně. Má i ohlas, protože to, jak se
- 35:56to promítalo v televizi. Tak to opravdu mělo velkej
- 36:00ohlas. To jsem nikdy předtím nezažila o
- 36:03žádných těch předchozích projektů těch svých filmů, před
- 36:07filmů prokina a hlavně to, že vlastně se do do dokumentu
- 36:13dostane příběh. To mě fascinovalo a říkala jsem
- 36:15si, že tohle bych chtěla zkusit dál touhle metodou dělat jiný
- 36:18témata. No a tak jsem s tím přišla do
- 36:21krátkým filmu, kde jsem pořád byla zaměstnaná.
- 36:24Teď oni samozřejmě zaznamenali to, že to jako.
- 36:27Docela měla úspěch a tak, ale ten ředitel pixa, kterej to
- 36:32tehdy prosadil tenhleten projekt a ten už tam nebyl ten mezitím
- 36:36odešel ředitelem krátkýho filmu, byl jakejsi muž jménem Lubomír
- 36:42Jakeš, což byl syn tehdejšího hlavního šéfíka komunistický
- 36:47strany a. Měl okolo sebe pár takovejch
- 36:52svejch lidí. No a ty to prostě vůbec
- 36:55nezajímalo. Něco takovýho je naprosto
- 36:57nezajímalo. A když jsem potom se ptala IV tý
- 37:02televizi, která vlastně jako taky s tim docela uspěla, tak
- 37:06taky tam prostě jako. Prostě všichni měli hrůzu z tý
- 37:11komplikovanosti výroby. Takovýhleho projektu prostě je
- 37:15na něco potřeba peníze hned ale ten výsledek se čeká až za
- 37:20dlouhou dobu. AV takovým tom myšlení trošku ze
- 37:23dne na den to vlastně nefunguje jako no tak co bude?
- 37:27Za 6 let? No tak to prostě je vlastně
- 37:30nějaký takový jako krátkodobý myšlení tý doby.
- 37:33No to no a takže opravdu jsem to zkoušela a pak.
- 37:40Pak. Jsem se nějak setkala s.
- 37:46Mužem, který byl dřív v krátkém filmu nějaký ekonomický náměstek
- 37:49a teďka byl ekonomický náměstek na ústředním ředitelství
- 37:53československého filmu jan knoflíček a.
- 37:57Tak tomu jsem tohleto vykládala. I jsem mu vykládala právě, jak
- 38:00to je prostě složitý a on. Tehdy přišel s tím, že to
- 38:06ústřední ředitelství má nějaký fondy na experimentální projekty
- 38:10a že by se vlastně. Tady to dalo označit za
- 38:15experimentální projekt. No a že bysme mohli získat?
- 38:20Teda finance, no já jsem napsala takovej projekt, kterej se
- 38:23jmenoval mládež a mělo to bejt zase já nevím. 5 6 let mladí
- 38:27dělníci, mladí středoškoláci, mladí umělci, mladí postižení a
- 38:33mladí delikventi těhletěch 5 jako témat tím, že v každým tom
- 38:38tématu bysme vybrali několik osob a ty peníze jako na to dal
- 38:45to byl rok nějak tak konec roku 88.
- 38:49Půl karku 88 AI to spojil s ňákou produkcí v tom krátkým
- 38:55filmu, s kterou on nějak předtím spolupracoval a měl nějak dobrý
- 39:00vztahy a tak to. A už to byla jiná než ta, která
- 39:03dělala manželský etudy. A no takže jakože peníze budou a
- 39:08že můžeme začít, takže jsem začla hledat jako protagonisty a
- 39:15vlastně to bylo ještě složitější, komplikovanější než
- 39:18manželský hity, že? Jo, to bylo 6 dvojic, kdežto
- 39:21tady to mělo bejt pětkrát, tak já nevím. 3 4 lidi shodou
- 39:25okolností jsme tehdy byli v kontaktu.
- 39:30S dámou, která je dneska poslankyní ano.
- 39:33Helenu Válkovou, která v té době dělala nějaký výzkumy ve
- 39:38věznicích pro mladistvý a ta nám udělala takový entrédo věznice
- 39:44pro mladistvý v libkovicích, že bysme tam se mohli domluvit jako
- 39:48v tématu mladí delikventi, takže jsme začli s mladýma
- 39:52delikventama díky tomu, že že prostě tohle byl přímej kontakt,
- 39:57takže jsme začali točit někde na začátku roku 89.
- 40:02S mladýma delikventama. Může má flipkovicích a ženy byly
- 40:07v Pardubicích, takže pak jsem dostala tip na zajímavýho
- 40:12mladýho divadelníka Jakuba špalka, takže to byl 1.
- 40:17Do mladých umělců s tím, že se měli furt ty další, ještě teda
- 40:21mladí delikventi, jako že by byli obsazení, ale mladí umělci,
- 40:24že ještě někoho hledat, potom středoškolská mládež.
- 40:29Sem si říkala po zkušenosti s těma.
- 40:32Svejma kolegyňkama na tom popáleninovým oddělení, kde jsem
- 40:37pracovala, že by mohly bejt zajímavý dívky, který studujou
- 40:40střední zdravotní školu, tak tam jsme zašli a tam jsme začli
- 40:45točit taky tak nějak všecko to bylo nějak tak v tom roce 89.
- 40:51No a pak ještě jsme měli nějaký kontakty na mladý, postižený a
- 40:55mladý dělníky. Jenomže.
- 40:58S tím, že se to časem jako nějak vyvine.
- 41:01Ale pak nastala zásadní věc. Že přišel 17. 11. 89.
- 41:10Všecko se začalo měnit. No a.
- 41:16Vlastně zhruba od začátku. Nějak v té době.
- 41:23Bylo jasný, jak to začlo v tom? Já vim, že ne úplně hned po 17.,
- 41:2911., ale už ten prosinec jak jak se to začlo tak jako všecko
- 41:33vrtět a přestavovat, že asi bude všechno jinak i ve filmu, že asi
- 41:41skončí to co až do tý doby bylo, že film byl totálně státní a že
- 41:49tím pádem takový to, na co jsme byli zvyklí, že prostě peníze na
- 41:52filmy. Prostě vždycky byly.
- 41:55Vždycky byly, protože to jako nemusel zrovna uspět jako námět,
- 42:01kterej člověk přinesl. Ale to, že nějaký peníze budou,
- 42:04byl prostě jasný, protože to bylo daný a takže vlastně velmi
- 42:10brzo se zjistilo, že z toho mýho projektu mládež zbyde jenom to,
- 42:16co jsme začali točit, a to další, že prostě na to ty prachy
- 42:20už asi nebudou. Takže to bylo takový
- 42:23nerovnoměrný, že jsme točili s 6 delikventama 1 umělcem a 1.
- 42:30Třídou střední zdravotní školy. No, a co všechno se změnilo a
- 42:35jak to bylo dál? To necháme na další díl, ale než
- 42:39než ukončíme tenhle díl, tak ještě bych se zastavila u tý
- 42:43sametový revoluce, jenom jak jsi to prožívala?
- 42:46Jak se? Cos kde jsi byla?
- 42:49Co jsi dělala? Byla jsi byla, co jsem dělala.
- 42:52No tak já jsem to rozdělila mezi vlastní osobní prožívání a mezi
- 42:56natáčení, protože to, že se děje něco mimořádnýho, bylo jasný, že
- 43:01je třeba taky natočit, takže my jsme točili.
- 43:05Například v libkovicích, ten den, kdy?
- 43:10V tom vězení. V tom vězení.
- 43:13V ten den, kdy padly jako jaké šatydle ty takzvaně odevzdali
- 43:17svoji funkci. To jsou takový záběry.
- 43:19Teď jsem je nedávno v něčem viděla.
- 43:21Jak se to slaví v občanským fóru, jak tam Havel a jiří černý
- 43:27a tyhlety na pódium mávaj a my jsme tohleto točili tu stejnou
- 43:31televizní zprávu, že se na to dívaj tyhle ty.
- 43:35Vězňové v libkovicích seděj a my jsme tam stáli teda takhle, že
- 43:40jo. Záběr na obrazovku a teď tam ten
- 43:43říká, že politbyro se vzdává svých funkcí a my říká, takhle
- 43:49jsme se prostě úplně třásli nadšením a ty muklové tam
- 43:53seděli. Úplně bez jediného slůvka, úplně
- 43:58naprosto těžší, jako by jim řekli, že prostě zejtra bude
- 44:01pršet, takže to byl takovej zajímavej zážitek.
- 44:04No my jsme. Která toho sedmnáctýho, že se
- 44:08vracím, jsme byli s tátou na Albertově, ale protože jsme měli
- 44:14doma malý děti, který byli sami doma, tak jsme v momentě, kdy
- 44:19zažili, jsme demonstraci na Albertově AV momentě, kdy se
- 44:23průvod pohnul, jakože půjdou na směrem na Vyšehrad, tak si
- 44:29jakože jedeme domů za těma dětma.
- 44:31A teď ono nějak nejezdili moc tramvaje a tak.
- 44:36Tak jsme chytly taxíka. Co si přesně vzpomínám, jak lze
- 44:41do taxíku a teď mu říkáme, no, my jsme teď zažili taková
- 44:44demonstrace, to to prostě to určitě to vypadá, že se nějak
- 44:50něco musí změnit. To bylo tak intenzivní a on tak
- 44:53říkal ten taxikář takový, jak jsou ty moudrý taxikáři.
- 44:56Prosím vás, to to jste to jste blázni, že věříte, to je
- 45:02všechno. Půjde stejně do prdele jako až
- 45:04dosud, nic se nezmění. Prorok moudrý taxikář no a 2 den
- 45:09to si vzpomínám dopoledne jo pak vy teda jediný zprávy, který
- 45:15jsme měli z hlasu Ameriky, tak tam něco právě jako říkali vo o
- 45:20demonstraci na národní třídě AO tom, že to bylo rozehnaný, ale
- 45:24jako moc zpráv vlastně bylo to hrozně nejasný a dopoledne
- 45:29přiběhnul Jakub špalek. AS, kterým že jo už jsme točili.
- 45:35A říkal, že právě jako že on tam byl a jako nějak z toho, co
- 45:40vyváz tak, jako že ho že mu dali pár obuškem.
- 45:44Ale jako. Prošel nějak ven, z toho prošel
- 45:49tím kordonem a tak to vyprávěl jako hrozně intenzivně.
- 45:52No a pak už jsme to sledovali, že jsou ty různé, pak jsme
- 45:56chodili na všechny demonstrace. No a částečně jsem to točila s
- 46:00různými z těch protagonistů. Něco jsme točili s Jakubem
- 46:04špalkem, což byla stávka vysoké. To byla taková takovej ten
- 46:10důležitej den, kdy byla taková ta celostátní stávka všeho, tak
- 46:14to jsme to jo oni byli jasně, něco jsme točili na škole a něco
- 46:18jsme točili v nějaký fabrice kam oni přišli Jakub špalek a Vanda
- 46:22Hybnerová, Boris hybnera. Tak jak tyhle umělci chodili do
- 46:25fabrik, tak ve fabrice něco něco říkali, takže jsem to
- 46:29rozdělovala na vlastní prožívání a zaznamenávání.
- 46:34No, já si pamatuju nějak že jste právě byli pryč?
- 46:36Že že jste šli na demonstraci? To nevím, jestli si uvědomil,
- 46:40ale vím, že jsme byli sami doma s Tomem a že jste se pak
- 46:43vrátili. Nějak jsme pak jeli na bižlovku,
- 46:45na chalupu naší, kde jsme se nějak dozvídali, tak.
- 46:49Jo jeli jsme že jo hulumi jak? To tam jsem se tam stalo a pak
- 46:53si pamatuju v nějakej moment, že ty jsi mi řekla, to už jsme byly
- 46:56zpátky v Praze, tak ty jsi mi, řekla haničko.
- 46:59Od teďka se všechno mění. A já jsem vyšla na balkon a
- 47:03koukla jsem se a tam ten svět byl úplně stejnej jako předtím.
- 47:07No no ale vím, že jste potom. Když, když jsme vám něco
- 47:15vyčítali, třeba že už jste měli lež, byli jste v posteli a už
- 47:21jste měli mít zhasnuto a zavřený oči a že jsme se zlobili, tak vy
- 47:26jste dali takhle ruce a začli jste říkat.
- 47:28Máme holé ruce, máme holé ruce a to jste říkali vždycky, když
- 47:32jsme vám něco vyčíslili. No a to byla pravda taky.
- 47:36No tak tím jsme završili další. Desetiletí v tvém životě dotáhli
- 47:43jsme to k velké změně k velkému zlomu v roce 1989, kdy přišla
- 47:50sametová revoluce a všechno se změnilo.
- 47:54AV dalším díle nás čekají 90 léta, divoký a rozvoj všech
- 48:02projektů, který jsi točila v tý době.
- 48:09Je to tak. Je to tak.
- 48:10Budu teda přemýšlet před tam, to je hodně dynamický, tak snad to
- 48:16všechno řekneme. Tak snad na nic nezapomeneme,
- 48:19tak se těšíme u dalšího dílu.