Latest / Noční Můry / NEJDĚSIVĚJŠÍ ŠICHTA V HOTELU (Má Osobní Noční Můra) #NocniMura

Transcript

NEJDĚSIVĚJŠÍ ŠICHTA V HOTELU (Má Osobní Noční Můra) #NocniMura · Noční Můry

• 0:00
  Vítejte na Spotify noční můry. Na tomto Spotify si můžete
• 0:04
  poslechnout nejrůznější příběhy lidí, kteří si prošli opravdovou
• 0:08
  noční můrou. Kdybyste chtěli náhodou vidět
• 0:10
  verzi, kde budete mít obraz, kde budete mít obrázky, které
• 0:13
  doplňují příběh jděte na youtube.com lomeno noční můry,
• 0:18
  tam se můžete podívat na všechny noční můry.
• 0:21
  Ve video verzi? Teď už ale k našemu příběhu.
• 0:24
  Píše se 1. 8. 2016 já žiju v Irsku v Dublinu.
• 0:28
  Už něco málo, přes rok je čtvrt na 11 večer a chystám se na
• 0:32
  pravidelnou noční šichtu do karoton hotelu v tyrolstownu v
• 0:35
  Dublinu začíná zároveň můj poslední týden, kdy pracuji v
• 0:39
  hotelu. Ten večer jsem byl dost
• 0:41
  namotivovaný, měl jsem zkrátka radost z toho, že se jedná o můj
• 0:45
  poslední týden tam. A to hlavně kvůli tomu, protože
• 0:48
  se mi otvírala možnost jako freelance.
• 0:50
  Freelancer je člověk, který si bude podnikání pod vlastním
• 0:54
  jménem, v mém případě to byly krátké reklamní videa.
• 0:57
  Pro restaurace, takže jsem se přichystal, nasednul na kolo a
• 1:01
  vyrazil do karlton hotelu na můj poslední týden, kdy jsem jel do
• 1:04
  hotelu, tak jsem vždy vcházel zadním vchodem.
• 1:07
  Nicméně tentokrát to nešlo. Protože zadní.
• 1:10
  Vchod někdo zamknul na pant, tudíž jsem nemohl otevřít dveře
• 1:14
  svým heslem, a tak jsem musel hlavním chodem.
• 1:17
  Kolo jsem tedy nechal venku a šel na recepci pro klíč okamžitě
• 1:21
  1 věc, kterou jsem uviděl, bylo, kolik lidí bylo v lobby.
• 1:25
  Byla tam hlava na hlavě. Osobně jsem nikdy takhle narvaný
• 1:29
  lobby neviděl. Přijel totiž zájezd asiatů.
• 1:32
  Byl naprostý chaos. Přišel jsem tedy k recepci za
• 1:34
  mým kolegou Andrejem, který měl noční se mnou a poprosil jsem ho
• 1:38
  o klíče. Andrej mi jenom poprosil, že
• 1:40
  jestli bych co nejrychleji nemohl přijít na recepci, že je
• 1:43
  tu chaos a že musí převzít takzvaný han dower.
• 1:46
  Handover je plán, co všechno se musí přichystat přes noc na 2.
• 1:50
  Den? Řekl jsem mu jasné, vzal jsem si
• 1:52
  klíče, zadní dveře jsem si otevřel.
• 1:54
  To kolo jsem dal dovnitř a oblékl jsem se do služebního,
• 1:57
  což byly společenské černé kalhoty, černá košile k tomu
• 2:01
  tmavě fialová kravata a taky jsem si připnul jmenovku na svou
• 2:05
  levou stranu košile. Nageloval jsem si vlasy tak, jak
• 2:08
  jsem to kdysi dělával a šel co nejrychleji dolepy v lobby čekal
• 2:12
  manažer z předchozí směny a Andrej Andrej mi jen řekl, že
• 2:16
  všichni v lobby už mají checken hotový, takže se o ně nemusím
• 2:19
  vůbec starat, že checkin musím udělat jedině, pokud přijde
• 2:23
  někdo nový. Že se má objevit pouze 1.
• 2:26
  Žena říkám super, takže stojím na recepci, pozoruju ten chaos,
• 2:30
  který je v lobby koukám na zmatené asiaty.
• 2:33
  Jak se 1 parta podruhé pomalu přesouvá do svých pokojů, když v
• 2:37
  tu chvíli najednou přichází paní, o které Andrej mluvil.
• 2:40
  Já jí vítám, beru si její doklady a dělám s ní check in.
• 2:43
  Po pár minutách jsem jí úspěšně ubytoval, dal jsem jí kartu a
• 2:47
  řekl jí, kudy se dostane do svého pokoje.
• 2:49
  Paní odešla mezitím vším, je pořád dost velký chaos globy
• 2:53
  najednou přišly 2 paní. Které se mě ptali, jestli bych
• 2:56
  neměl nějakou mapku blízkého okolí, že by se rády na pokoji
• 3:00
  podívaly, kam by zítra mohly vyrazit já říkám, že že je
• 3:03
  jasný, že tady určitě. Mapa je.
• 3:04
  Podíval jsem se na místo, kde je většinou bývala.
• 3:07
  Nicméně mapa nikde, tak jsem se na paní znovu podíval a poprosil
• 3:11
  jsem jí, aby mi dala minutku, že se musím pořádně podívat, že by
• 3:14
  to někde měly být nové mapky. Ohnul jsem se tedy znovu pod
• 3:18
  recepci, takže mě vůbec nebylo vidět.
• 3:21
  Otevíral jsem 1 šuplík za 2 každou skříňku.
• 3:25
  Abych našel štos zabalených nových mapek, hledal jsem je
• 3:28
  fakt dlouho. Byl jsem za tou recepcí dobrých
• 3:31
  30 vteřin. Najednou se otevřel 1 skříňku a
• 3:34
  ejhle š to zabalených mapek přímo přede mnou.
• 3:38
  Prosil jsem tedy to balení, vytáhl jsem 1 mapku, vylezl jsem
• 3:42
  zpoza recepce a to, co jsem uviděl, byl pohled na který do
• 3:46
  smrti nezapomenu. Přímo přede mnou stála mladá
• 3:49
  slečna, která měla roztrhlý nos a roztrhlé obočí, z kterého šla
• 3:54
  krev kompletně celý její obličej byl zakrytý krví.
• 3:58
  Zároveň půlka jejich vlasů byla od krve.
• 4:01
  Hrozně jsem se jí lekl, udělal jsem za tou recepcí takový jako
• 4:04
  půlrok dozadu a snažil jsem se vstřebat, co se vlastně děje.
• 4:08
  Ta holčina ve chvíli, kdy mě zahlédla, mi chtěla něco říct
• 4:11
  nicméně. Sotva otevřela ústa, začala
• 4:14
  okamžitě brečet. Já v tu chvíli sepnul.
• 4:17
  A uvědomil jsem si, že potřebuje pomoc a začal jsem se ptát, co
• 4:21
  se jí stalo, když mi ale chtěla odpovědět, začala mít naprosto
• 4:25
  hysterický záchvat. V malé chvíli se ale dala trochu
• 4:28
  dohromady jen stále a snažila se mi říct, že jí někdo přepadl v
• 4:32
  jejím pokoji. Já jsem okamžitě vzal vysílačku,
• 4:35
  kterou jsem měl na recepci a řekl jsem andrejovi, že to je
• 4:38
  slečna, která tvrdí, že ji někdo přepadl v jejím pokoji.
• 4:41
  Žije celá od krve a že ať zavolá gardu, což je policie v Irsku a
• 4:45
  záchranku, že ať okamžitě přijdou k recepci, protože
• 4:49
  potřebuji pomoc mezi tím. Vším jsem si jí prohlížel a
• 4:52
  všiml jsem si, že mi ale na sobě svetr, který měla vzhůru nohama
• 4:56
  a pod kterým vůbec nic neměl, to byl také moment, kdy mě napadlo,
• 5:00
  co jaký znásilnili. Došlo mi, že tohle je vážný.
• 5:04
  Andrej mi na tu vysílačku odpověděl, že tam ihned jdou.
• 5:07
  Já jí mezitím odvedl na křeslo v lobby do kouta a.
• 5:11
  Není lidi tolik nekoukali a ptal jsem se znovu, co se stalo ona
• 5:15
  ale zase začala koktat a celkově šlo vidět jak panikaří a tak
• 5:18
  jsem jí jen uklidňoval, že to bude dobré, že už je v bezpečí a
• 5:22
  dal jsem jí vodu a sterilní kapesník, kterým si otírala
• 5:26
  rány. V průběhu tohoto všeho jsem si
• 5:28
  všiml, že je relativně v pořádku, měla tržné rány na
• 5:32
  obličeji a byla v hrozném šoku. Nicméně i když nejsem doktor.
• 5:37
  Tak jsem viděl, že asi bude v pohodě.
• 5:39
  Doufal jsem ale hlavně, že ji neznásilnil.
• 5:42
  Snažil jsem se ji rozptýlit tím, že jsem se jí ptal, co dělá v
• 5:45
  Irsku a tak podobně. No a pak jsem se zeptal, odkud
• 5:48
  je, protože měla dost silné východní akce, když mluvila
• 5:52
  anglicky a ona řekla z české republiky, moje srdce se
• 5:56
  zastavilo a jen jsem na to. Řekl tak.
• 5:59
  To můžeme mluvit česky. Na jejím výrazu jsem viděl, že
• 6:02
  ve stejném šoku jako já. Chvíli jsem ji zase uklidňoval a
• 6:06
  pak jsem se zeptal. Co se jí vlastně stalo tentokrát
• 6:10
  v češtině a ona mi řekla, že byla na pokoji nikdo zaklepal na
• 6:14
  její dveře. A řekl, že je pracovní hotel ona
• 6:17
  tedy otevřela a dostala okamžitě pěstí do obličeje následně.
• 6:21
  Jí ten člověk chlap chytil za vlasy a odtáhl do koupelny, kde
• 6:26
  ji dal do vany a přivázal k baterii kabelem od nabíječky.
• 6:30
  Pak ji přiložil šroubovák ke krku a řekl, ať drží hubu, potom
• 6:35
  šel prý do jejího pokoje, kde asi něco vzal a následně z
• 6:39
  pokoje odešel. Ona se potom dostala z té vany,
• 6:41
  nasadila si ji rychle. Svetr a běžela na recepci, kde
• 6:45
  potkala mě. Když jsem tohle to slyšel, tak
• 6:48
  jsem vůbec nevěděl, co mám na to říct.
• 6:50
  Říct jí, že to bude dobré, mi přišlo naprosto zbytečné, a tak
• 6:53
  jsem jenom řekl, že teď už se jí nic nestane.
• 6:56
  Začali jsme se tedy bavit o Irsku.
• 6:58
  Ona mi říkala, že tam přišla podívat se na přírodu, a tak
• 7:01
  podobně. Bylo mi jí hrozně líto tou dobou
• 7:04
  přišel Andrej a manažer z denní směny.
• 7:07
  Já jim všechno vysvětlil, odvedli jsme jí do restaurace,
• 7:10
  kde? Vůbec nikdo.
• 7:11
  Nebyl, protože bylo zavřeno. Tam jsme čekali na příjezd gardy
• 7:15
  a lékařů. Ona prosila, jestli bych tam
• 7:17
  mohl být, abych mohl tlumočit, tak jsem tam s ní byl pár
• 7:20
  desítek minut přetlumočil jsem, co jsem mohl a oni jí odvedli
• 7:24
  potom pryč mezitím 1 z gardy šel k jejímu pokoji, který střežil,
• 7:28
  dokud tam nepřišel vyšetřovatel. To.
• 7:30
  Už bylo okolo půl 1 v noci. Já jsem byl naprosto beze slov.
• 7:34
  Nedokázal jsem si představit, že mám jít teďka pracovat.
• 7:38
  Mísilo se ve mně zděšení, šok a lítostní.
• 7:41
  Andrej mi ale řekl, že ať jdu pracovat, že mě to rozptýlí a
• 7:44
  měl pravdu. Díky tomu, že jsem měl nějakou
• 7:47
  práci, jsem byl schopný se udržet v tempu a tolik na to
• 7:51
  nemyslet. Když už jsem okolo 3:30, měl
• 7:54
  všechno hotový. Přišel jsem na recepci, kde jsme
• 7:56
  se samozřejmě o tom začali bavit.
• 7:58
  Za recepcí byla místnost kancelář, kde jsou kamerové
• 8:02
  záznamy a různé dokumentace. Manažer, který právě kvůli
• 8:06
  tomuhle incidentu zůstal v práci, mi řekl, ať tam.
• 8:09
  Přijdeme. My jsme tam tedy přišli a on nám
• 8:11
  ukázal. Záznamy, na kterých šlo vidět,
• 8:13
  jak nějaký chlap prochází lobby prošel mezi všemi asiaty a šel k
• 8:18
  výtahu vystoupil ve 2. Patře a šel rovnou ke dveřím
• 8:21
  oběti zaklepal. Ona otevřela.
• 8:25
  A on vešel dovnitř následně. Tam byl.
• 8:27
  Nějakých 10 minut. A odešel potom o nějakých 20
• 8:30
  minut. Později šel 2 chlap, který
• 8:33
  prošel. Kolem recepce, kde jsem byl už
• 8:35
  já. Prošel mezi asiaty, šel do
• 8:37
  výtahu. A rovnou k jejímu pokoji, na
• 8:40
  který zaklepal, on otevřela a jak otevřela, tak ji dal
• 8:44
  okamžitě pěstí a vlezl dovnitř. Uvnitř byl asi 5 minut, následně
• 8:49
  odešel, zavřel za sebou AV ruce, držel laptop.
• 8:52
  Manažer, který nám ukazoval záznamy, nám také řekl, že když
• 8:56
  s gardou přišli do toho pokoje, garda okamžitě usoudila, že se
• 9:00
  nejednalo o loupež, protože měla na nočním stole přes 300 €.
• 9:05
  Cca nějakých 7,5 1000 Kč v 4:30 ráno garda přijela a vysvětlila
• 9:09
  manažerovi, co se stalo. Manažer si nás potom vzal
• 9:12
  stranou a vše nám přetlumočilo. Naše oběť měla ten den hostů na
• 9:16
  svém pokoji asi 6, a to, protože prodávala své tělo takzvaný
• 9:20
  eskort, když tam byl její poslední host, kterého
• 9:23
  dobrovolně vzala dovnitř, muselo mezi nimi vzniknout nějaké
• 9:27
  nedorozumění. Ona třeba nechtěla udělat něco,
• 9:29
  co on po ní chtěl nikdo s určitou jistotou neví, co se
• 9:33
  vlastně. Mezi nima vevnitř stalo, on se
• 9:36
  ale naštval, odešel a zavolal jí mu pasákovi, který tam přišel.
• 9:41
  A ve chvíli, kdy otevřela. Tak jí.
• 9:43
  Dal pěstí. A odvedl.
• 9:44
  Do koupelny, kdy jí přišněroval k baterii kabelem od nabíječky z
• 9:48
  pokojí, potom vzal telefon a lapto.
• 9:50
  A to, protože zákazníky dostávala právě skrz si to
• 9:54
  zařízení, pak se z toho dokázala dostat ven, oblekla si svetr
• 9:58
  vzhůru nohama a skončila u mě na recepci. 2 věci, které se mi
• 10:01
  odehrávaly hlavou, byly, že za prvý mi lhala a zadruhý.
• 10:07
  Jsem byl rád, že ji nikdo neznásobil.
• 10:09
  Byl to zkrátka večer, na který asi nikdy nezapomenu.